07

Podniková ekonomie Michal Bartoník S 2. A 06/07

13.- 14. - 15. Investiční činnost podniku Investiční činností rozumíme použití kapitálu podniku. • •

K získání potřebného DHM k jeho rekonstrukci, modernizaci nebo obnově -> věcné investice K uložení do CP, uložení do bank nakup nemovitosti a uměleckých předmětů za účelem dalšího prodeje nebo pronájmu > finanční investice

Modernizace – rozšíření vybavenosti a použitého majetku Rekonstrukce – zásah do majetku který způsobí změnu jeho účelu nebo technických parametrů Při rozhodování o investice je třeba sledovat vliv daní, inflace a rizika. Riziko je spojeno s jakýmkoliv investováním, protože nevíme zda investice přinese zisk nebo ztrátu. Obecně platí čím větší riziko tím větší jsou případně výnosy z investice. Výše rizika při investici záleží na podnikateli • někdo ho má rád • někdo se bojí rizika • někdo je k riziku lhostejný Fáze investováním 1. před investiční – podrobné zpracování projektu 2. investiční – vlastní realizace projektu 3. provozní – uvedení do provozu Členění dlouhodobého majetku 1. Hmotný majetek 1. např. Budovy, stavby, stroje, dopravní prostředky 2. cena je vyšší než 40000,- a doba využitelnosti je delší něž 1 rok. 3. Pod volnější členění majetku 2. Nehmotný majetek 1. např. Licence, software, značka, apod. 2. Cena je vyšší než 60000,- doby využitelnosti delší než jeden rok 3. Finanční majetek 1. např. CP (obligace, akcie) 2. min. Cena není stanovena, delší než 1 rok Pořízení DHM 1. Nákup – nový nebo již použitý DHM 2. Vlastní výroba – např. Stavební firmy si postaví halu 3. Darování – např. Firma škole daruje počítače, stát daruje ekologické zařízení 4. Převod z osobního majetku podnikatele – např. Truhlář garáž ve které má dílnu podnikatel do své firmy továrnu 5. Vklad majetku společníka – např. Dvě akciové společnosti se dohodli na spol. Distribuci zboží a zřízení dceřiné společnosti, do které vloží budovy 6. Novým zajištěním majetku který nebyl dosud v učetnictví zachycen, i když jej firma fakticky vlastní 7. Leasing = pronájem majetku

16. - 17. Leasing, Oceňování DHM 1. Finanční leasing 1. dlouhodobý pronájem majetku (doba pronájmu je delší než 3 roky) 2. doba pronájmu je nevypověditelná 3. nájemce hradí pronajímateli dohodnuté splátky 4. náklady na majetek x výroba a příslušný zisk z této transakce 5. po ukončení doby pronájmu přechází majetek do vlastnictví nájemce Výhody – získání majetku bez úhrady celé ceny, rychleji se majetek dostane do nákladů (odpisy), pronajimatel dostane vyšší cenu a snižuje riziko 2. Operativní leasing 1. krátkodobý pronájem majetku 2. doba pronájmu je odvolatelná 3. doba pronájmu je mnohem kratší než předpokládána životnost majetku (může být pronájem vícekrát) 4. po skončení doby pronájmu se majetek vrací majetek 3. Prodej a zpětný leasing 1. zvl. Firma fin. Leasingu, leasingová společnost odkoupí od podniku nové nebo částečně použité zařízení, které podniku ihned zpětně pronajme. Po uhrazení splátek a zůstatkové hodnoty přechází zpět do podniku Prodej na splátky 1. uzavírá se kupní smlouvou o prodeji na splátky 2. majetek ihned přechází do vlastnictví kupujícího který majetek postupně splácí nejedná se tedy o leasing Přímý a nepřímý leasing – formy 1. Přímý leasing – do vztahu mezi pronajimatelem a nájemcem nevstupuje žádný prostředník Nájemce

Pronajímatel

2. Nepřímý leasing – do vztahu vstupuje zprostředkovatel kterým je leasingová společnost Banka Dohoda o finan. Nájemce

dohoda nájem

Lea. společnost

zap.kup. ceny Kup. smlouva

Vlastník

Leasingový faktor Index který si stanoví každá leasingová společnost podle svých propočtu vychází se z úrokové sazby podle délky leasingu a z marže leasingové společnosti Oceňování DHM Pokud si firma pořídí DHM potřebuje ho ocenit aby měla přehled o jeho hodnotě, aby mohla tento

majetek zavést do uč. a odepisovat jej. Majetek oceňuje firma vstupní cenou = souhrnný pojem pro všechny ceny, která se používá pro oceňování DHM 1. Pořizovací cena – při nákupu od dodavatele PC= cena pořízení + náklady s pořízením Příklad koupě počítače za 100 000,- a jeho doprava + instalace 5 000,- = 105 000,1. každá firma je povinna vést náklady soupis s pořízením DHM a jeho součást ceny DHM a odepisovat jej 2. součástí PC jsou i úroky z úvěru pokud jsme si úvěr na DM vzali a pokud nebyl dosud majetek zařazen do užívání 2. Reprodukční cena – použije se v případech kdy firma nemá o majetku doklad o jeho hodnotě (např. Vklad majetku staršího 5 let z osobního vlastnictví do vlastnictví podniku) tato cena je stanovena úředním dokladem je to cena odhadní 3. Cena ve vlastních nákladech – použije se v případě že si firma sama DHM vyrobí např. Stav firma si postaví budova s kancelářemi > uč. Hodnotu tvoří všechny prokazatelné vynaložené náklady – doprava, mzdy dělníků, pozor!!! nelze zde započítat zisk který by si firma účtovala kdyby budovu stavěla pro někoho jiného a práci maj. (jeho odměnou je zisk, a to není náklad), prokazatelně vynaložené náklady se aktivují = vyjmou z nákladu protože vytvoří cenu budovy která se bude do nákladů přenášet postupně nejdéle však 30 let formou odpisů Oceňování firemního majetku = pořizovací cen Odepisování DHM DHM se používá opotřebovává a proto se jeho hodnota postupně přenáší do nákladů podniku Opotřebování 1. fyzické – postupné snižování výkonnosti a spolehlivosti DHM, ztrátu některých jeho vlastností 2. morální – zastarávání DHM v důsledku technologického rozvoje Úbytek hodnoty majetku může být způsobeno postupem času, kdy uplývají možnosti využívat některé složky nehmotného majetku > patenty, licence, vydavatelské právo. Úbytek hodnoty majetku je třeba využívat v penězích,proto majetek odepisujeme. Hodnotovým úbytkem majetku je odpis, souhrn odpisů za dobu použití majetku označujeme jako oprávky(jsou zachycovány v rozvaze). Platí vztah: Vstupní cena – oprávky= zůstatková cena majetku Odpis: část ceny DM, která se v průběhu jeho životnosti systematická způsobena a zahrnuje se do pracovních nákladů podniku, vynaložených za určité období jsou zachycovány ve výsledovce podnikat.

18. - 19. Funkce odpisu 1. V penězích vyjadřují stupeň opotřebování DHM 2. Nákladová – postupný přenos hodnoty majetku do nákladů, ovlivňuje výši vykazovaného HV, a tím i základ daně z příjmu a rentabilitu podnikání 3. Zdrojová – do doby obnovy DHM vystupují jako volný finanční zdroj použitelný k jakémukoliv účelu Druhy odpisu 1. uč. odpis – upravuje zákon o uč. Mají vyjadřovat co nej. skutečnou míru opotřebení DHM o jejich výši a způsobu odpisování rozhoduje podnik samostatně na základě svých odpisových plán. Ověřuje je auditor dokladů v učetnictví. 2. Daňové odpisy – upravuje zákon o DPH, jsou daňovým nákladem a ovlivňují výši daní, metody výpočtu jsou závazně stanoveny státem. Jejich výši upravuje daňový úřad. U DHM vede firma účetní i daňové odpisy. Které se od sebe můžou lišit. Na konci účetního období musí firma zjistit rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy a do daňového přiznání musí pouze uvést výši povolených daňových odpisů. Účetní období • kalendářní rok • hospodářský rok Faktory ovlivňující celkovou výši odpisů 1. velikost a struktura DM 2. cena majetku, který odpisujeme 3. doba odpisování 4. metoda odpisování Metody odpisování 1. lineární – do nákladů přenášíme stále stejnou částku 2. degresivní – v prvních letech vyšší odpisy a jejich postupné snižování v dalších letech 3. progresivní – v prvních letech nižší odpisy a jejich postupné zvyšování v dalších leteh

20. Odpisování podle zákona o DPH Podnik může volit mezi rovnoměrným a zrychleným odpisováním a zvolený způsob musí zachovat po celou dobu odpisování. Odpisování lze přerušit a pokračovat až po rozhodnutí podnikatele. V případě technického zhodnocení se zvyšuje hodnoty DM a odpisování se provádí z věcné ceny Technické zhodnocení – nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace DHM dražší než 40 000,V příloze zákona o DPH jsou jednotlivé druhy DHM rozděleny do 6 odpisových skupin. Evidence DHM Slouží pro: • kontrolu majetku – inventarizace • odpisování majetku – účetní a daňové

přehled o finanční hodnotě firmy • pro získání úvěru, nových investorů, při ručení majetku • úhrady škody na majetku pojišťovnou Základní jednotkou evidence je inventarizační předmět > jednotlivý předmět, souhrn předmětů nebo kombinovaných technických a stav. celek, který má určitou provozně technickou funkčnost. •

Základní evidence > investiční karty • stručný technický popis DM • investiční číslo • vstupní cena • způsob odpisování • jednotlivé roční daňové odpisy (případně účetní) • způsob vyřazení majetku

21. Při pořízení DM navíc vypisujeme zápis o pořízení DM a při vyřazení pak zápis o vyřazení. Reprodukce DHM reprodukcí (obnovou) DM rozumíme • údržby a opravy (fyzické opotřebení) • pořizování nového majetku Údržba – běžně činnosti jako pravidelné čištění, utahování uvolněných částí, mazání, zazimování, úklid. Opravy = práce různého rozsahu. Rozlišujeme: 1. běžné opravy – výměna součástek, které se více namáhají 2. generální opravy – demontáž majetku, výměna celých skupin součástí. Jsou značně nákladné a proto se musí zvážit, zda nebude vhodné raději pořídit majetek zcela nový Pořizování DM ve velkém rozsahu se v praxi označuje jako investiční výstavby. Účastníky jsou z pravidla • investoři – podniky, pro které se výstavba provádí • projektanti – vypracují projekt • dodavatelé – uskutečňují výstavbu Reprodukce může být • prostá – stroj nahradíme • rozšíření – stroj nahradíme jedním strojem s vyšším výkonem nebo více stroji se stejným výkonem • zúžená – stroj nahradíme strojem s nižším výkonem nebo nahradíme vůbec Technický rozvoj to už né Zavádění nových technologií je důležitou součástí konkurenčního boje. Vlastním výzkum a vývoj je velmi drahý, dovolit si jej mohou pouze velké firmy. Ani menší firmy si však nemohou dovolit nezavádět nové technologie mají možnost si je koupit již hotové třeba formou finančního leasingu.

22. - 23.

Zásobování a logistika pisemka Zobrazovací činnost • tuto činnost zabezpečuje zásobovací útvar • hlavní úkol – zabezpečení vstupů do výroby (suroviny, materiál, stroje a zařízení) • podmínky se musí k zajištění plynulé činnosti se musí vytvářet určité zásoby • podnik musí mít zásoby v potřebném množství druzích a kvalitě, za výhodné ceny a ve stanovené době • zásoby se musí nakoupit, zaplatit a skladovat > s jejich udržováním jsou spojeny náklady na pořízení a skladování, finanční náklady (úrok z úvěru na pořízení zásob) • zásoby je potřeba udržovat na takové výši, aby zabezpečily plynulou činnost podniku a a by celkové náklady s nimi spojené byly co nejnižší.

24. Členění oběžného majetku 1. Zásoby (věcná forma) 1. Materiál • suroviny a základní materiál – hmoty které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo z části do výrobků a tvoří jeho podstatu (voda, kůže) • pomocné látky – hmoty které přecházejí přímo do výrobků, netvoří však jeho podstatu (barvy, lak na nábytek) • provozovací látky – hmoty které jsou potřebné pro provoz podniku jako celku (mazadla, paliva) • náhradní díly – předměty určené k uvedení HM do původního stavu (ložiska) • obaly – slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, výrobků a zboží (kartony, plechovky) • drobné nářadí- šroubováky, klíče, vrtáky pokud nesplňují podmínky pro zařazení do DHM • kancelářské potřeby – papíry, tužky, pásky do psacích strojů 2. Nedokončená výroby – rozpracované výrobky které nejsou zatím prodejné (rozešité kalhoty neupečený rohlík) 3. Polotovary vlastní výroby – rozpracované výrobky které jsou z hlediska veškerého technického stupně dokončeny a daly by se případně prodat (odlitky) 4. Zboží – předměty, které podnik nakupuje a beze změny je prodává svým zákazníkům 5. Zvířata – hejna hus, kachen 2. Peníze (peněžní forma) 1. peníze – pokladna, banky 2. ceniny – poštovní známky 3. krátkodobé CP – směnky, šeky 4. pohledávky – závazky podniků vůči třetím osobám které vznikají prodejem výrobku podniku a trvají do doby než odběratelé za prodané výkony zaplatí Koloběh oběžného majetku: peníze

nákup

převod do sk. zvýroby

materiál

hotové výrobky

výdej ze sk. Do výroby

prodej

NÚ a PVV

peníze

Peníze na začátku koloběhu by měly být menší než na konci => zisk podniku.

25. Plán zásobování • •

sestavuje se na základě průzkumu trhu materiálu a propočtu potřeb podniku je základem pro další jednání s dodavateli, objednávání a nákup materiálu pro ovlivňování výroby

Při sestavování plánu zásobování se vychází z • propočtu spotřeby materiálu • propočtu velikosti zásob, které je třeba udržovat na skladě Výpočet velikosti nákupu N= S + KZ – PZ N... nákup KZ... konečná zásoba PZ... počáteční zásoba S... spotřeba Propočet velikosti spotřeby materiálu Potřebujeme znát: • normy spotřeby materiálu • plánovaný objem produkce Normy spotřeby materiálu určují optimální množství materiálu potřebného ke zhotovení výrobků nebo vykonání služeb. Stanoví se jako součet čisté hmotnosti výrobku, hmotnosti, odpadu a hmotnosti ztrát materiálu při zpracování. Přepočítávají se pouze pro ty druhy materiálu které se nejvíc podílejí na spotřebě. Ostatní druhy materiálu => odhad na základě zkušeností. Metody výpočtu spotřeby materiálu 1. podle technické dokumentace – používá se, když lze přesně přepočítat a znormovat spotřebu jednotlivých druhů materiálu na výrobek, tato metoda je nejpřesnější ale také nejpracnější 2. podle výtěžnosti – používá se, když lez určit hodnotu výtěžnosti 3. indexní metoda – vychází ze znalosti spotřeby v minulém období. Jestliže chceme zvýšit, zvýšíme v poměru. Nejméně přesné Přepočet velikosti zásob materiálu Optimální množství zásob – zásoby materiálu jsou v takové výši, aby zabezpečili plynulou činnost podniku a aby celkové náklady s nimi spojené byly co nejnižší. Optimální výši zásob by měla vyjadřovat norma zásob. Klasický způsob normování zásob vychází z délky dodávkového cyklu, z pojistné zásoby, z délky technické zásoby a z průměrné denní spotřeby atd.

26. Zásoby Běžná zásoba Zásoba, ze které se průběžně vydává podle požadavků výroby, její výše kolísá od MAX stavu v den dodávky a MIN stavu těsně před další dodávkou. Zásoba pojistná Vyrovnává případné odchylky od cyklu dodávek nebo spotřebě, zajišťuje aby výroba firmy nestála

kvůli nedostatku materiálu, při nestandardních situacích. Zásoba technická Zásoby, které se musí před výdejem do výroby upravit (vysušení dřeva, dozrání sýru), nejsme schopni je předčasně čerpat, protože ještě nejsou technologicky připraveny pro výdej do výroby. Celková zásoba – zásoba běžná + zásoba pojistná + zásoba technická Dodávkový cyklus – čas mezi dvěma smluvními dodávkami od dodavatele sklad

Běžná zásoba > celková zásoba Pojistná zásoba > Technická zásoba > čas 1.2

10.2

20.2 23.2

1.3

Normativy Normování zásob je účinná, ale také pracná metoda, která předpokládá zpracování všech normativních ukazatelů pro všechny důležité druhy zásob. 1. Časová norma zásob – udává čas na který nám vydrží průměrná zásoba. Z průměr = (Zmax + Zmin)/2 Č norma = Zb/2 + Zr + Zt 2. Normovaná zásoba v naturálních jednotkách – udává fyzický objem zásoby průměrné v mat. jednotkách (kg,l) zajímá nákupce. Mn = Zn x s s... průměrná denní spotřeba materiálu 3. Normovaná zásoba ve finančním vyjádření - udává objem peněz průměrně vázaných v zásobách, zajímá především ekonomy. Fn = Zn x p p... cena za jednotku materiálu Řízení zásob Usměrňování vývoje zásob, tak aby zajišťovaly plynulou činnost podniku s minimálními náklady na pořízení a skladování zásob. Metoda ABC- nejčastější metoda řízení zásob, které člení zásoby do třech skupin. A) Základní suroviny potřebné pro výrobu. Užívají se ve velkém množství a proto se vyplatí podrobně spočítat velikost optimální zásoby. Druhově jsou málo početné, ale objemem vynaložených financí zaujímají v zásobách nejvyšší prostor. B) Jsou zásoby, které se relativně rychle a snadno objednávají a jejich spotřeba není tak nákladově významná. Stačí stanovit a hlídat minimální skladový limit. Počet druhů těchto zásob je výrazně vyšší než u skupiny A, ale objemem spotřeby jsou tyto zásoby nižší než u skupiny A. C) Počtem druhů zásob je největší, ale objem spotřeby ve finančním vyjádření je nejméně významný. Čistící prostředky, tužky, propisky. Plánuje se souhrnnou pamětní částkou, která se využívá na nákup potřebných zásob.

Právní stránka obchodních vztahů Pokud jste si vybrali dodavatele vstupujete s ním do právnického vztahu, který oběma stranám přináší práva a povinnosti. Řídí se podle obchodního zákoníku. Vztahy jsou založeny na základě kupní smlouvy a smlouvy o dílo. Obchodní smlouvy jsou založeny na velké smluvní volnosti (na čem se strany dohodnou to platí). Obchodní zákoník upravuje pouze základní pravidla jejich vyjádření. Kupní smlouva Prodávající se zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. K platnému vzniku smlouvy patří určení smluvních stran. Předmět smlouvy a určení kupní smlouvy. Lze určit také dobu a místo plnění poskytnutých záruk. Způsob balení, doprava, apod. Nejsou-li však tyto podmínky sjednány neznamená to neplatnost smlouvy. Smlouvu lze uzavřít písemně, ústně nebo konkludentním jednáním (právní úkon učiněný jiným způsobem než ústně nebo písemně, ale takovým zřejmým jednáním vyjadřujícím jeho vůli jako účastníka právního úkonu (např. kývnutí hlavou,, potřesení rukou, dodání zboží, nevyjádřením protestu, mlčky) Povinnosti prodávajícího – dodat zboží, předat potřebné dokumenty k jeho vlastnictví a užívání, uchovat zboží je-li v prodlení s převzetím Povinnosti kupujícího – zaplatit kupní cenu, převzít a zkontrolovat stav zboží, vlastnické právo přechází na kupujícího převzetím, není-li dovoleno jinak. Smlouva o dílo Lze uzavřít písemně i ústně, podstatné náležitosti smlouvy záleží na dohodě stran. Zhotovitel se zavazuje k provedení určitého díla a objednavatel se zavazuje k zaplacení ceny. Předmětem smlouvy je dílo kterým zákon rozumí. Zhotovení určité movité věci pokud podstatnou část materiálu dodá objednavatel. Uzavřením těchto smluv vznikají závazky: 1. Odpovědnost za škodu 2. Za prodlení 3. Za vady

32. Evidence a doklady 1. Dodací list – vystavuje dodavatel pro kontrolu, jaké zboží posílá. Fyzicky musí jít s dodávkou, aby odběratel mohl provést přejímku zboží 2. Faktura – daňový doklad je doklad, který slouží pro: 1. zaznamenání do účetnictví 2. pro účely zúčtování DPH 3. vzniká uhrazení závazku smí dodavatel vystavit v okamžiku předání zboží odběrateli, nebo prvnímu veřejnému dopravci. Pokud dodavatel chce aby odběratel zaplatil za zboží dopředu, může vystavit tzv. Zálohovou fakturu což není daňový doklad. Dnem zdanitelného plnění je teprve okamžik předání zboží, ke kterému pak musí být dodavatelem vystaven daňový doklad ( vyúčtování FAP) 3. Příjemka – je doklad vystavený ze skladu odběratele. Na jednu příjemku můžeme přijmout na sklad větší množství druhů zboží, je to doklad multidruhový. Slouží jednorázově pro jedno přijetí. 1. Přejímka – slouží ke kontrole příjímání zboží na sklad a příjemka je doklad evidující přijaté zboží. 4. Skladní karta – je doklad vystavený ve skladu

1. slouží pro evidenci pohybu zásob uč. Druhu v čase – doklad jednorázový 2. slouží dlouhodobě. Skladová karta slouží k trvale aktuálnímu přehledu o stavu zásob určitého druhu na skladě 5. Výdejka – slouží k výdeji ze skladu do výroby 1. jednorázový doklad 6. Kniha daňový FA – evidence došlých FAP – evidence slouží k přehledu a vzniklých závazcích a datu a způsobu uhrazování došlých FA 7. Příkaz k úhradě nebo VPD

Marketing a prodej Marekteting • vznik v USA na počátku 20 století • založen na zobecněných zkušenostech obchodních, cestovních a reklamních agentur • příčena vzniku • obrovsky se zvýšila schopnost vyrábět, což způsobilo odbytové potíže podniku Definice • je to proces řízení jehož aktem je poznávání předvídání, ovlivňování a v konečné fázi také uspokojování přání a potřeb zákazníků a to takovým a efektivním způsobem aby byly zároveň dosaženy cíle firem Základní úloha (funkce) • spojit na první pohled rozluštitelné potřeby zákazníků na straně jedné a potřeby firem na straně druhé • uspokojit své potřeby v co největší míře a co nejlevněji • uspokojit potřeby zákazníků -> maximalizování zisku firem Nástroje marketingu • marketingový mix • product -> výrobek • price -> cena • place -> místo distribuce • promotion -> MK komunikace Jsou to 4 skupiny nástrojů, pomocí kterých podnikatelé mohou naplnit poslání marketingu, někdy také hovoříme o „4P“ podle počtu anglických názvů

Zdroje informací pro MK Základní zdroje informací podnikového managementu můžeme v zásadě členit: 1. Vnitřní zdroje (interní), tedy informace, které má firma k dispozici, nebo si je schopna sama tyto informace zjistit (např. Informace s podnikového účetnictvní 2. Vnější zdroje (externí), to jsou informace, které firmě nejsou dostupné a zjistitelné a je třeba je získat z vnějších zdrojů (např. statistické přehledy články v odborných časopisech) nebo prostřednictvím MK výzkumu (dotazování, pozorovací experiment) Jinak můžeme informace členit také na 1. Primární – to jsou informace získané speciálně pro potřeby marketingu 2. Sekundární – tyto informace byly vytvořeny pro jiné účely, ale MK pracovníci je mohou také potřebovat. Mají oproti primárním tu výhodu, že jsou levnější ne-li zcela zadarmo. Ovšem na druhé straně si musí být firma vědoma toho, že nebyly prvotně určeny pro potřeby marketingu a jejich vypovídající schopnost a přesnost není taková jako u informací primárních. V zásadě můžeme říci, že informační systém MK zajišťuje informace o třech základních subjektech.

zákazník

vlastní podnik Někdy hovoříme o tzv. MK trojúhelníku.

konkurence

37. - 38. Prodej (odbyt) 1. Skladování hotových výrobků a jejich evidence 1. hotové výrobky se kompletují ve skladu později se komplety balí a označují 2. evidence 1. příjem z výroby do skladu - příjemka ve formě odváděcího př. 2. Stav zásob - skladní karta výrobku 3. výdej ze skladu - výdejka ve formy expedičního příkazu. 2. Plánování výroby - základem jsou MK plány každého výrobku -> v nich si vyjasníme co potřebuje zákoník, jak tento požadavek naplníme, stav a vývoj konkurence na daném trhu, sladíme všechny prvky MK mix - souhrn čtyř součástí, cena, vlastní výroby, distribuce poté zajistíme fázi realizace -> výsledky jednotlivých MK plánů shrneme a vypracujeme roční plán prodeje. V něm vyjádříme v materiálních a peněžních jednotkách plánované objemy prodeje všech výrobků (=potřeby) a porovnáme se zdroji. • pokud se potřeby a zdroje nerovnají, musíme učinit takové opatření, abychom rovnost zajistili •

potřeby
•

Opatření • další výrobní programy • pronájem nevyužitých kapacit

•

potřeby>zdroje • příznivější situace trhu je schopen vstřebat více výrobků, než jsme schopni se současnými výrobními kapacitami vyrobit. Správný manažer se nespokojí s tím, že dodá pouze tolik výrobků kolik zvládne vyrobit, protože ví, že takto vytvořený prostor na trhu (nespokojenost poptávky) okamžitě využije konkurence a následně může podnik vytlačit i s té části trhu, kterou svými výrobky dosud uspokojoval. Opatření • investiční výstavba (časová náročnost) výrobní kooperace (část výroby je zadána jiné firmě) akvizice.

•

Poznámka: Akvizice = nákup již existující firmy s odpovídajícími strojním vybavením. FA vyřeší nejen svou disproporci v plánu prodeje ale současně likviduje část konkurence. Personální činnost podniku - jedná se o lidské zdroje o manipulaci s nimi. Využíváním lidských zdrojů v podniku. Jeden ze základních činitelů při výrobě (je nezbytný)

Náplň - řízení lidských zdrojů. Komplex činností, které organizují člověka a jeho práci v podniku Dělení 1. Plánování pracovníků - jaké potřebujeme (kvalifikace), počet 2. Získávání a výběr zaměstnanců 1. konkurz, inzerát (volné zdroje) 2. výchova (vlastní zdroje) 3. Rozmisťování pracovníků - zařadit do práce, vznik a ukončení pracovního poměru 4. Hodnocení pracovníků - mzda 5. Motivace - optimální výkon 1. pozitivní motivace - prémie, povýšení, zvýšení platu, pochvala (psychická) 2. negativní motivace - trest, dojde li k porušení pravidel, doškolování a přeškolování pracovníků 6. Sociální oblast - péče o pracovníky, zabezpečování zdravotní péče, bezpečnost, vytváření pracovního prostředí 7. Podniková kultura • budování dobrých podniků • klima v kolektivu • sankce za porušení Cíle: soustřeďujeme ve dvou oblastech 1. Hospodářská - optimální využití lidské práce v kombinaci s ostatními výrobními faktory, mezi člověkem a podnikem 1. zlepšování struktury a zvýšení kvality práce 2. udržet personální náklady podniku na optimální výši (náklady na mzdy) 3. kvalitní systém odměňování, který motivuje pracovníky k lepší práci 2. Sociální 1. ztotožnění z pracovníky s cíli podniku 2. dosažení uspokojení s obsahem práce a pracovního prostředí 3. zabezpečení sociálních jistot pracovníku Odměňování práce • oblast, kterou zaměstnanci úzce chápají • ohodnocení práce - platem nebo mzdou Mzda • •

závisí na odpracovaných, nebo na výkonu je nestálá výše

Plat • •

výše platu je stálá pevně stanovena částka

Druhy mzdy 1. Úkolová - mzda na výkon pracovníků • podle skutečného výkonu pracovníka 2. Časová mzda - podle odpracované doby 1. odpracované hodiny - sazby 3. Pobídková mzda - volná složka mzdy 1. plní motivační roli 2. motivace pracovníka k nejlepšímu výsledku 3. prémie, podíly, doplněk mzdy

Pracovně právní vztahy - jsou právní vztahy vznikající při výkonu závislé činnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem 1. dohoda o provedení práce 2. dohoda o pracovní činnosti 1. Dohoda o provedení práce 1. max. 150Hodin ročně u 1 zaměstnance 2. písemně nebo ústně 3. vhodná pro krátkodobé brigády 4. nevzniká povinnost platit sociální a zdravotní pojištění 5. povinnost hradit daň z příjmu 2. Dohoda o pracovní činnosti 1. práce nesmí svým rozsahem převýšit v průměru 1/2 stanovené pracovní doby 2. písemně 3. povinnost hradit sociální a zdravotní pojištění, a daň Pracovní poměr Vznik pracovního poměru 1. Volbou - poslanci 2. Jmenováním - vedoucí praconíci 3. Uzavřením pracovní smlouvy - nejčastěji

Pracovní smlouvy 1. písemná forma 1 vyhotovení zaměstnance 2. pracovní poměr vzniká dnem, kterým byl sjednán v pracovní smlouvě jako dne nástup do práce Povinné náležitosti 1. druh práce 2. místo výkonu 3. den nástupu Další náležitosti • jestliže pracovní poměr sjednává na dobu určitou, nebo neurčitou (pokud není uvedeno, jde o dobu neurčitou) • zkušební doba • není-li sjednána neplatí • max. 3 měsíce • nelze sjednat u pracovního poměru na dobu určitou Změny pracovního poměru 1. Převedení na jinou práci - podmínky vymezuje zákoník práce kdy musí a kdy může být převeden • v některých případech musí být převeden, i když nesouhlasí pokud je druh práce stanoven ve smlouvě obecně 2. Přeložení na jiné pracoviště - pouze se souhlasem zaměstnance, pouze v rámci zaměstnavatele

41. Skončení pracovního poměru 1. Dohodou - je mnohý souhlas obou stran 2. Zrušení ve zkušební době 1. ze strany zaměstnance i zaměstnavatele, nemusí uvádět důvody 2. má být doručeno písemně druhé straně zpravidla 3 dny předem 3. nelze použít, nebyla-li ve smlouvě zkušební doba písemně sjednána 3. Okamžité zrušení - vyjímečně 1. ze strany zaměstnavatele 1. porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem 2. v případě odsouzení pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok 2. ze strany zaměstnance 1. podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel ho nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení posudku na jinou vhodnou práci 2. zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí její splatnosti 4. Výpověď - je jednostranný právní akt, musí být dána písemně a doručena druhé straně, jinak je neplatná. Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následující po doručení výpovědi 1. ze strany zaměstnance - může být dána z jakéhokoliv důvodu, výpovědní doba je 2 měsíce 2. ze strany zaměstnavatele- pouze s důvodu uvedených v zákoníku práce -> ruší-li se nebo přemisťuje zaměstnavatel, stane-li se zaměstnanec nadbytečným z důvodů organizačních změn -> nárok zaměstnance na 3 měsíce výpovědní doby a odstupné ve výši 2 měsíčních platů (v ostatních případech je výpovědní doba 2 měsíce bez odstupného) Výpověď nelze dát • zaměstnanci pracovně neschopnému na nemocenské • povolanému k výkonu vojenské služby • uvolnění pro výkon veřejné funkce • těhotné zaměstnankyni • zaměstnankyni trvale pečující alespoň o jedno dítě mladší než 3 roky Bezpečnost a ochrana zdraví při práci • povinnost vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci v souladu s bezpečnostními předpisy • povinnost odškodňovat pracovní úrazy a nemoci z povolání zaměstnanců V případě nemoci nedostává zaměstnanec mzdu, ale nemocenské dávky. Vyplácí je zaměstnavatel a nechá si je proplatit ze systému sociálního pojištění. U malých organizací do 25 zaměstnanců zajišťuje platbu nemocenských dávek nemocným přímo příslušná správa sociálního zabezpečení.

Trh Definice trhu • oblast ekonomické reality • střed nabídky a poptávky • směna • konkurence • společenské uspořádání směny zboží v určitém čase a v určitém prostoru • komplex ekonomických vztahů mezi subjekty • dochází k směně, = výsledek tržní kupní cena => kompromisy

Finanční činnost podniku Při zahájení podnikání potřebujeme 3 základní faktory 1. Práce 2. Přírodní zdroje 3. Kapitál Potřebujeme všechny 3 faktory. V případě že tyto tři faktory nemáme potřebujeme alespoň kapitál za který si ostatní dva faktory nakoupíme. Potřeby financování - zjistíme na základě pohledu na financování A. Členění podle zdrojů financování - je nejběžnější 1. Forma zdroje 1. peněžní - hotové peníze, pohledávky 2. věcná - vkládáme stroje, hmotný majetek, nemovitosti 2. Forma vztahu zdroje k firmě 1. vnitřní - vytvořeno vlastní činností 2. vnější - to ostatní 3. Forma vztahu zdroje k vlastníkovi firmy 1. vlastní - vnitřní zdroje + vklad majetku a emise akcií 2. cizí - úvěry, dotace apod... B. Členění financování na základě časového hlediska • financování krátkodobé (financuje své vlastní potřeby) • financování dlouhodobé (financují se dlouhodobé potřeby investiční výstavby, akvizice...) C. Strana financování 1. firma získává finance k financování své podnikatelské činnosti 2. firma nabízí finance, jestliže má volné finanční zdroje D. Doplňující členění 1. Podle účelu financování 1. běžné - zabezpečují každodenní chod firmy 2. mimořádné - při mimořádných událostech, při katastrofách, a nebo při mimořádné činnosti (akvizice) 2. Podle vztahu k výši majetku firmy 1. pravé - firma zvýší svou bilanční sumu, vzroste ji majetek 2. nepravé - nezmění sumu svého majetku. Pouze změní jednu formu za druhou Financování z vlastních a cizích zdrojů 1. Zisk 2. Odpisy 3. Vklady vlastníků firmy 4. Vklady tichého společníka 5. Ostatní vlastní zdroje

a) Zisk Je nejběžnějším vlastním zdrojem financování a to tehdy, když se reinvestuje. Ponechá se ve firmě k rozšíření podnikání = akumulace kapitálu. Firma se rozrůstá, vydělává více, ale jen do určité míry. Využití zisku: • financování oběžného majetku • akvizice • dlouhodobější investice • rezerva Míra zisku Poměr mezi vyprodukovaným ziskem a kapitálem nezbytným k jeho získání. b) Odpisy Mají dvojí funkci - nákladovou a zdrojovou 1. Nákladová - který se v daném účetním období nestála firmu ani korunu, firma má náklady, ale peníze ji zůstávají a navíc má menší daň z příjmu. 2. Zdrojová - pomocí odpisu si vytváří zdroje pro další investice c)Vklady vlastníků firmy Mají za úkol zajistit základní kapitál, který bude dlouhodobě přinášet zisky a vlastníkům podíly na zisky. 1. U družstva vklad členů 2. Podnikatelský vklad Opět by mělo jít o dlouhodobé finance. Vklady by měly sloužit ke smysluplnému financování. d)Vklady tichého společníka Jedná se o majetkový vztah na základě obchodního zákonu. Střednědobé financování ale také i krátkodobé - může být časově omezený. e)Ostatní vlastní zdroje odprodej nepotřebných zásob, majetku, budov, Odprodáváme se ztrátou. Vede ke zmenšování majetku firmy. Je lepší než si nepotřebné věci nechávat. Cizí zdroje 1. Závazky vůči zaměstnancům 2. Závazky vůči státu 3. Závazky vůči institucím sociálním a zdravotním pojištění 4. Dodavatelský úvěr 5. Bankovní úvěr 6. Nebankovní úvěr 7. Dary, dotace 8. Emise CP 9. Závazky vůči podnikům ve skupině 10. Leasing 1. Zákonné rezervy - finance k předem určenému účelu použití, nepodléhají DPH, jedna z forem fin. DHM, vždy musíme respektovat zákon o rezervách 2. Závazky vůči zaměstnancům - firma dlužníkem ve vztahu vůči zaměstnancům, protože ti pracují, vytvářejí hodnoty, ale firma jim platí až s měsíčním zpožděním. U velkých firem je tato forma financování přínosem k vylepšení hotovostních toků. Jedná se o zdroj krátkodobý a používá se na financování majetku firmy.

3. Závazky vůči státu a sociálním institucím - platí firma státu zpětně za určité období u DPH buď měsíc nebo čtvrtletí a u daně z příjmu jedno zdaňovací období. Taktéž u sociálního a zdravotního pojištění se odvádí zpětně. Sociální a zdravotní pojištění je legální formou dočasného bezúročného úvěru, ale pouze do doby splatnosti. 4. Dodavatelský úvěr - nejběžnější financování cizích zdrojů firmy. Vzniká při dodavatelsko odběratelských vztahů. Kdy dodavatel umožní odběrateli … Pokračování příště !