07

ČASOPIS LESNÍKŮ A PŘÁTEL LESA

LESU ZDAR 6/07 Lesy ČR představily koncept do roku 2010 Pohár LČR 2007 Sponzoring Programu nadační služby Národní přírodní rezervace Rejvíz Polesí Lázně Kynžvart Muž, který se domluví s jeleny

LESU ZDAR —— červen 2007 —— obsah / editorial ——

2

3

3

úvodní slovo

4

Lesy ČR představily koncept do roku 2010

8

Pohár LČR 2007

10

energetické lesy na Jižní Moravě

13

Zelená vlna Evropy se přelila přes Česko

14

sponzoring Programu nadační služby Lesů ČRi

16

mistrovství ČR v podlahářských pracích

18

WOOD-TEC očima předního odborníka

20

salzburský BWS potřicáté

21

Národní přírodní rezervace Rejvíz

22

polesí Lázně Kynžvart

24

muž, který se domluví s jeleny

26

vodní princezna je stále hravá

30

děti sbíraly body

31

Kaštánek a Lesanka se na Vás těší

32

LČR pomáhají ohroženým druhům Přirozená stanoviště blatky na LS Přimda

34

nové odborné publikace a knihy z oboru lesnictví a příbuzných oborů

36

listárna

LESU ZDAR Časopis lesníků a přátel lesa Adresa redakce: LČR, s. p., Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, tel.: + 420 495 860 296, + 420 724 524 064, fax: + 420 495 262 391, e-mail: [email protected] Vydává: Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106, Hradec Králové 8, IČ: 42196451, Evidenční číslo Ministerstva kultury: 11416, ISSN 1214-4835 Redakční rada: Předseda: Ing. Jaromír Latner, CSc. Členové: Ing. Kamil Bjaček, Ing. Vladimír Čížek, Ing. Libor Dostál, Ing. Jan Ferkl, Ing. Vlastimil Hudeček, Ing. Martin Jiránek, Mgr. Richard Kotásek, Ing. Václav Lidický, Ing. Zdeněk Mařík, PhDr. Jiří Pospíšil, Ing. Zbyněk Rauš, Ing. Jiří Silvestr, Ing. Jan Sovák, Ing. Pavel Starý, RNDr. Jiří Stonawski, Ing. Libor Šešulka, Ing. Antonín Šimek, Ing. Vilém Uher, CSc., Ing. Josef Vlášek, Bc. Tomáš Vyšohlíd, Ing. Petr Zvolánek. Redaktor: Ing. Jan Bercha Podepsané články nemusí nutně vyjadřovat stanovisko vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo krácení příspěvků. Sazba: Studio Marvil Tiskne: Grand Princ, s. r. o. Přetisk povolen pouze se souhlasem redakce. (Uzávěrka příštího čísla 12. 6. 2007)

úvodní slovo Vážené kolegyně, vážení kolegové, při odpovědi na otázku „Co je nového u lesů?“ čím dál tím častěji odpovídám: „Je nám teplo.“ Zmíněnou odpovědí chci pravdivě popsat nejenom klimatické podmínky panující v tomto období, ale i celkovou situaci ve všech oblastech problematiky hospodaření Lesů ČR. Dovolte mi, abych svoji odpověď vysvětlil v oblasti obchodu dřívím. Tak jako v přírodě i v obchodě dřevem platí snaha všech prvků systému o dosažení rovnovážného stavu. Zákonitosti dosažení rovnováhy v dané oblasti jsou všeobecně popisovány jako funkce zákona nabídky a poptávky. Současná kalamita dramaticky změnila historickou situaci na trhu – kvalitní smrkové kulatiny je ve střední Evropě nadbytek. — V květnu 2007 pro nás nabídka znamená množství dříví, které musíme zpracovat (a prodat) tak, abychom zachovali les. Naším problémem je, že ve střední Evropě nenabízíme dříví (kvalitní smrkovou kulatinu) sami. Nabídku ve středoevropském kontextu se snažíme dočasně omezit konzervací dříví na mokrých skládkách a dočasným uložením dříví na skládkách náhradních. Ukládat dříví abnormálními způsoby musíme z důvodu ochrany lesa a nedostatečných přepravních kapacit. Na druhou polovinu roku se jako obchodník těším, neboť budeme těžit výchovné zásahy a tím přirozeně omezíme nabídku smrkové kulatiny jako takové. — Poptávka je v současné době definována jako neomezená. V České republice a jejím okolí existuje dostatek domácích zpracovatelských kapacit, které potřebují „pouze“ rozložit dodávky smrku na pořez do delšího časového období. Zde si vážím opravdu aktivního přístupu největší společnosti zabývající se pořezem dříví – společně uložíme na mokré sklady desítky tisíc kubíků dříví. Nejenom české, ale všechny středoevropské pily přitom pracují na maximální výkon. — V našich lesích dále zůstává dříví, které zatím neumíme prodat. Moji kolegové, obchodníci, si nemohli přát do začátku jejich obnoveného působení u podniku těžší úkol. Vážím si toho, že se svého historického úkolu ujali bez požadavku na obvyklých sto dnů doby „hájení“ a že se jim daří. Svoji bitvu s nabídkou a poptávkou zvládneme. Mé přesvědčení vychází z toho, že máme představu o tom, jak to dobře udělat, nechybí nám odhodlání a historické zkušenosti s obchodem dřívím. — Chci požádat nás všechny, kterým nedá spát pohled na ležící dříví v lese, o zastavení se a rekapitulaci podmínek jeho letošního prodeje. Prostředí je jedinečné, v obchodě dřívím jsme svědky historického okamžiku. — Své zamyšlení jsem začal osobně, dovolte, abych zakončil v obdobném duchu. Narodil jsem se v „lese“, pár kilometrů od Žofínského pralesa. I tento dlouhodobě člověkem neovlivňovaný unikát z jedné třetiny podlehl vichru. Charakter lesů Novohradských hor se mi vybaví, když se mluví o krásném lese. Můj osobní problém spočívá v tom, že dnes nedovedu „svému“ lesu (v okolí nejstaršího pralesa ve střední Evropě) pomoci – nedovedu prodat včas všechno polomové dříví, které tam je vyráběno. Ale ani impozantní síly přírody, ani zákon nabídky a poptávky mi nemohou zabránit v tom, abych se o to dále nepokoušel. Bohumil Kos

LESU ZDAR —— červen 2007 —— aktuálně ——

4

Lesy ČR představily koncept do roku 2010

5

Za účasti ministra zemědělství Mgr. Petra Gandaloviče a místopředsedy vlády a ministra životního prostředí Mgr. Martina Bursíka se konal 15. května v Praze seminář nazvaný „Představení podnikatelského konceptu Lesů České republiky“. Seminář se uskutečnil v zasedací místnosti Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PSP ČR). Záštitu nad ním převzal poslanec Ing. Jiří Papež, předseda Zemědělského výboru PSP ČR, a Ing. Jiří Holický, generální ředitel Lesů České republiky (LČR).

1 2 1 Jiří Holický 2 Petr Gandalovič a Martin Bursík

Problematika podnikatelského konceptu se ukázala jako velice aktuální a předpoklad účasti 50 až 60 poslanců a odborníků byl vysoce překonán, počet přítomných převýšil už při zahájení semináře devadesátku. Mezi účastníky byla zhruba desítka poslanců a rovněž dva zahraniční hosté, předseda představenstva bavorských státních lesů Dr. Rudolf Freidhager a ředitel lesního závodu Waldviertel-Voralpen rakouských spolkových státních lesů Dr. Wolfgang Chaloupek. OTÁZKY SOUČASNÉHO LESNICTVÍ Jednání semináře zahájil předseda Zemědělského výboru PSP ČR, Ing. Jiří Papež. — Po krátkém přivítání připomněl potřebu otevřené diskuze k závažným otázkám současného lesnictví. Přivítal nezbytný krok vedení Lesů ČR a zdůraznil, že ke všem otázkám, které s konceptem souvisejí, je třeba nastartovat diskuzi a na odborné platformě projednat různé, často i diametrálně odlišné názory. Dodal, že právě parlamentní půda, která tříbení názorů navozuje, je pro takovou diskuzi optimální. — Ministr zemědělství Petr Gandalovič pak ve svém vystoupení ocenil snahu vedení LČR hledat cesty k řešení vleklých problémů, které podnik v posledních letech provázejí. Konstatoval, že i přes význam řady funkcí lesa jsou hlavním problémem otázky ekonomické. V lesnictví jsou právě v této oblasti závažné rozpory a ty je třeba řešit. Hovořit o nich, vzájemně seriozně a odborně fundovaně komunikovat, hledat průniky názorů. Zdůraznil, že podnikatelský koncept přináší varianty a je třeba buď jednu z nich přijmout, nebo mezi nimi najít optimální kompromis. Připomněl, že předložený podnikatelský zá-

měr není definitivní. Jde o materiál, který se připravuje a který je třeba na základě odborné diskuze dotvořit. Současně poukázal na dosavadní nesprávnou praxi, kdy formulace zakázek dosud předcházela potřebným koncepčním řešením. Tento nelogický postup je třeba ukončit. Napříště nesmí formulace zakázek předcházet koncepčnímu podnikatelskému záměru. Jeho koncepce je širší, vlastní průběh zadávání zakázek je jeho pouhou podmnožinou. — Ministr zmínil i to, že letos paradoxně napomohl řešení sporných otázek orkán, který lesy postihl počátkem roku a způsobil na většině našeho území zcela mimořádnou kalamitu. Podnik proto musel přijmout nezbytná opatření. — V závěru svého vystoupení zdůraznil ministr zemědělství odpovědnost, která je s řešením a odstraňováním vleklých problémů v oblasti lesnictví nedílně spojena. Také on a jeho ministerstvo přebírají spoluodpovědnost za racionální koncepční řešení. Apeloval na každého, kdo se diskuze zúčastní, aby se podílel na hledání racionálních, obecně přijatelných východisek. EKOLOGICKÁ HLEDISKA Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík poté zdůraznil význam LČR, který je dán už tím, že hospodaří na 56 % lesů v České republice a spravují tedy 1/5 území státu. Krok, který podnik učinil, nastoluje potřebné standardní řešení. Odstraňuje dosavadní praxi prodeje dřeva na pni, která je neekonomická. Předložený koncept nám vrací standardní prodej sortimentů. Přináší posun k efektivnímu hospodaření.

— Místopředseda vlády řekl, že podnikatelský koncept přináší řešení komplexní, a ocenil to, že zvýrazňuje potřebná ekologická hlediska, rozšiřování druhové skladby, omezování holosečí. Přínosem je i to, že si koncept říká o přesnější zákony ze strany státu. — V krátké poznámce se ministr životního prostředí zmínil také o potřebě prověřování pronájmu honiteb, především z hlediska optimalizace stavů spárkaté zvěře. Cestu zde nastoupenou podnikem je třeba i nadále důsledně realizovat. — V závěru svého vystoupení ministr připomněl, že v minulém období byl pro LČR dominantním aspektem zisk, často však ne zisk pro podnik a lesy, ale pro někoho jiného. PROFESOR OPLETAL Poté následoval krátký exkurs do historie českého lesnictví. Na příběhu význačného českého lesníka, profesora Opletala, bylo připomenuto, že pro naše lesnictví byly otázky prodeje dřeva vždy velice citlivé a kontroverzní. Řada lesníků se už v minulosti odpovědně zasazovala za docenění a především uchování mimoprodukčních funkcí lesů. Jejich úsilí nebylo nikdy jednoduché a bylo provázeno potřebou uplatnit nejen potřebnou odbornou erudici, ale i vysokou míru morální připravenosti při prosazování moderního pojetí lesního hospodářství. — Práce a život profesora Opletala jsou trvalým příkladem pro naše i evropské lesníky. Jeho slova „…Bránit lesy proti supům, kteří z nich odnášejí kořist. Zabránit uzavření už připravených exploatačních smluv…“, přestože byla pronesena v jiné době a v jiných podmínkách,

zní velice moderně a aktuálně. I pro naši dobu platí, že odborná připravenost, má-li být úplná, nesmí být zbavena morálky a odpovědnosti. Osobní příklad profesora Opletala je stále platný. Jeho připomenutí na semináři bylo přes různost období i řadu podmínek aktuální a velice potřebné. — V následném vystoupení nastínil Ing. Jiří Holický, generální ředitel Lesů ČR, zásadní aspekty navrhovaného podnikatelského konceptu. Připomněl význam odpovědnosti dobrého hospodáře. Zdůraznil nezbytnost co nejlepšího zhodnocení dřevní hmoty při prodeji jako nezbytného finančního zdroje pro pěstování, ochranu a zachování kvalitních lesů. Stručně charakterizoval vývoj podniku od jeho založení a zdůraznil, že po letošní katastrofální kalamitě bylo nezbytné přijetí potřebných opatření, včetně vypsání nových výběrových řízení. — Následně provedl krátké srovnání se zeměmi, které prošly nejlépe a nejúspěšněji transformací lesního hospodářství a jejich výsledky uvedl jako potřebné inspirační zdroje pro další činnost LČR. Zdůraznil, že i pro nás platí evropské pojetí optimálního vyvážení potřeb společnosti – přírody a ekologie – a ekonomiky, a připomněl, že ve střední Evropě toto pojetí platí už tři století. — Podnik, má-li dobře plnit své funkce, musí prosadit potřebnou decentralizaci řízení, spolupracovat s kraji a lépe než dosud využít svých potenciálů. Příkladem je zhruba dvojnásobek odborníků s vysokoškolským vzděláním, kteří v něm pracují, oproti počtu vysokoškoláků ve srovnatelných podnicích zemí EU. LČR však dosahují pouhého zlomku jejich hospodářské úspěšnosti.

LESU ZDAR —— červen 2007 —— aktuálně ——

6

7

1 2 3 4 5 1 Předsednictvo semináře 2 Jiří Holický a Karel Trubl 3 Rudolf Friedhager a Wolfgang Chaloupek 4 Josef Miškovský a Vladimír Žlábek 5 Daniel Petruška

— Mezi základní cíle podniku patří dodržení sledu zákazník–proces–výsledek a kontrola nad ním. V ekonomické oblasti je to dosažení 2,2 mld. Kč před zdaněním a v pěstování 33 % přirozené obnovy. Snahou vedení je dosáhnout do roku 2010 hrubého zisku z 1 m3 dřevní hmoty 10 eur. — Generální ředitel připomněl i význam nezbytnosti široké a pružné komunikace s veřejností. Podnik musí této oblasti věnovat větší péči než dosud. Jde o nesmírně cenný nástroj prosazování vlastních záměrů. Své vystoupení generální ředitel zakončil zdůrazněním záměru vedení podniku, vést o dalších koncepčních záměrech a krocích širokou diskuzi. ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI Poté vystoupili zástupci ze zahraničí, předseda představenstva bavorských státních lesů Dr. Rudolf Freidhager a ředitel lesního závodu Waldviertel-Voralpen rakouských spolkových státních lesů Dr. Wolfgang Chaloupek. Ti se s účastníky podělili o své zkušenosti z transformace v jejich zemích. Mottem jejich vystoupení bylo zdůraznění značné emotivnosti, složitosti a rozdílnosti přístupů, které se při transformaci lesů a státních podniků zákonitě projevovaly. Nejde o nic výjimečného a mimořádného, konstatovali oba hosté. LČR musí toto období prožít a překonat stejně, jako ho prožily a překonaly podniky v těchto zemích. Výsledky za to stojí. Současné lesnictví je již v Bavorsku i v Rakousku stabilizované a hospodaření je o mnoho lepší než před zahájením transformačního procesu. — LČR musí počítat s rozdílnými názory na připravované změny. Citlivou oblastí je právě prodej dřevní hmoty. Obecně však lze říci, že s převzetím této činnosti získávají lesy lepší kontrolu a dosahují o mnoho vyšších zisků. Efektivita prodeje tedy neklesá, naopak stoupá. Navíc je tento postup logický i proto, že je proces vázán na odpovědnost státního podniku za lesy, jejich kvalitu a za uchování a rozvíjení pro společnost nezbytných mimoprodukčních funkcí. Tato odpovědnost státního podniku je nepřenosná. Ekonomicky zdravý a silný státní podnik je i pro společnost zárukou optimální péče o lesy. Produkci dřevní hmoty nelze vytrhovat z celkových úkolů státního podniku, který v lesích realizuje o mnoho širší společenský zájem. — Často nabízený „vše řešící“ pronájem lesů přirovnal jeden z nich k „pronájmu nemocnice pohřební službě“. PŘÍSTUP OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Se svými příspěvky pak vystoupili prezident ČAPLH Pavel Indra a dále předseda SPLH Miloš Balák. Obě vystoupení

byla nesena především v duchu výhrad k představovanému konceptu. Oba zástupci kritizovali to, že se s předloženým konceptem nemohli seznámit. Současně se však kriticky vyjadřovali k jeho obsahu. Údiv budila dobře připravená a široká kritika neprostudovaného konceptu, patrná byla zejména v případě předem napsaného a čteného vystoupení zástupce SPLH. — Oba vystupující se v řadě bodů shodli, zejména pak v tom, že stávající situace podniku LČR není optimální a podnik neprokazuje dobré hospodaření, současně však i v tom, že doposud není doba na změnu koncepce práce podniku. Podnik by se měl vrátit k osvědčenému, transparentnímu a hospodářsky nejvýhodnějšímu modelu zadávání zakázek, který realizoval v 90. letech. — Odlišné vystoupení pak zaznělo z úst předsedy Sdružení soukromých a obecních vlastníků lesa (SVOL) Františka Kučery. Ve svém vystoupení naopak projevil zájem o novou koncepci i podporu její rychlé a důsledné realizace. Důraz je kladen např. na vysokou míru odpovědnosti za hospodaření v obecních lesích. Další příspěvek přednesl zástupce menší firmy z řad pozvaných, který připomněl důležitost přizpůsobivosti menších firem, které nemohou marnit čas na široké analyzování podmínek nabídky. Jejich snahou je nabídku získat a pracovat tak, aby byl zadavatel s odvedenou prací spokojen. Jejich velikost je obvykle omezuje na práci v regionu, ve kterém jsou pevně zakotveny. Snaha dosáhnout optimální shody a dobrého partnerství se zadavatelem je pro ně základní podmínkou přežití. KOMODITNÍ BURZA Následná diskuze zhruba odrážela uvedené tendence. Výrazně pozitivní přístup byl patrný především z vystoupení představitele komoditní burzy, který uváděl dobré zkušenosti práce burzy i možnosti jejího dalšího působení v obchodě se dřevem. Burzovní transakce jsou transparentním evropským a světovým modelem a u nás mají dobré podmínky pro další rozvoj. V jednotlivých vystoupeních se silně odrážela motivace diskutujících a obsah většiny příspěvků plně odpovídal tomu, co ve svém vystoupení předeslal ministr zemědělství Petr Gandalovič: „Přes význam celé řady funkcí lesů budou hlavním tématem semináře otázky ekonomické.“ — Co říci závěrem? Především to, že seminář byl potřebný a široká diskuze k předloženému konceptu nezbytná. Škoda jen, že moderní koncept se v myslích některých diskutujících zredukoval převážně na zakázky a prodej dřevní hmoty. Celospolečenský zájem směřovaný k lesům zůstal v těchto případech nevyslyšen. Jan Brandejs

LESU ZDAR —— červen 2007 —— aktuálně ——

8

9

Pohár LČR 2007

Jako každoročně se i letos uskutečnila celopodniková soutěž v brokové střelbě pod názvem Pohár Lesů České republiky, s. p. Již tradičně se konala na překrásné střelnici Lesního závodu Konopiště ve Vráži. Hostitelem střelců a pořadatelem soutěže byl Lesní závod Konopiště, patronaci nad soutěží převzal generální ředitel státního podniku Ing. Jiří Holický. V ranních hodinách 11. května se do Vráže sjížděli střelci – zaměstnanci podniku a hosté. V devět hodin je při slavnostním nástupu uvítal ředitel Lesního závodu Konopiště ing. Miroslav Janovský, který všem popřál příjemný pobyt na zdejší střelnici a dobrou mušku při soutěžích. Po něm se ujal slova generální ředitel státního podniku ing. Jiří Holický. V krátkém vystoupení pozdravil zaměstnance a hosty a vyjádřil naději, že účast v soutěži pro ně nebude pouze kvalitním střeleckým zážitkem, ale také příležitostí k příjemnému, neformálnímu, kolegiálnímu setkání a dobré zábavě. Současně poděkoval pořadatelům za vynikající přípravu soutěže. — Soutěž byla zahájena a skupinky střelců se postupně rozcházely na střeliště. Všechna pečlivě vybraná a připravená střeliště (celkem 75 terčů) jim slibovala opravdu nevšední zážitek. Následně se již účastníci soustředili na vlastní soutěž. Odevšad se od té chvíle ozývala střelba. Výkony jednotlivců byly pečlivě zaznamenávány zkušenými rozhodčími a současně oceňovány soutěžícími kolegy. Řada střeleckých výkonů byla skutečnou lahůdkou pro přihlížející. Některé zásahy byly opravdu mistrovské. Někdy se také nedařilo a nějaký ten holub prolétl či přeskákal po střelišti pohodově, ničím neohrožen. Kamenný výraz střelce pak svědčil o tom, že takhle tedy ne. Spolu s tím vyjadřoval i odhodlání, že příště… Zkušenost i letora jednotlivých účastníků přinášely různé zážitky. Někdo soutěžil s přehledem, jiný soustředěně a se zaujetím, další se prostě dobře bavil. Vzájemné pochvaly i popichování dokreslovaly atmosféru. — Při přesunech mezi střelišti se účastníci stihli ještě protáhnout na místě vyhrazeném pro hod dvousečnou sekerou. Tato soutěžní disciplína již tradičně zdobí a doplňuje zdejší střelecké soutěžení. Také tady byly k vidění lecjaké kousky. Někdo přišel, viděl a vítězil, jiný, jako by se se sekerou dohadoval o tom, jak a kam. Naštěstí neskončil žádný silácký rozmach zásekem do zadních partií vrhače. Rotující těžká sekera končila někdy ve středu terče, jindy odštipovala řádné třísky ze stojanu, na kterém byl umístěn, a občas pouze odlétla do okolního porostu. Udivující byla technika některých soutěžících,

Výsledky Jednotlivci Kategorie: Ředitelé 1. Ing. Jankovský Miroslav 2. Ing. Ferkl Jan 3. Ing. Kříha Jaromír

kteří se přesně trefovali po ležérním až ledabylém odhodu. Krev dávných válečníků se však nezapřela u těch, kteří obřími ranami ničili střed velkého terče. Také zde se ozývalo mnoho veselých a spokojených výkřiků, dokládajících dobrou zábavu účastníků. — U znamenitého oběda se probíral a hodnotil dosavadní průběh a výsledky jednotlivců i čtyřčlenných družstev. Zajímavé bylo sledovat téměř omluvná gesta favoritů, kteří jakoby pouhou náhodou nakročili ke stupínkům „na bedně“. Odpoledne se pak na prostranství před budovou střelnice zablyštěly poháry určené vítězům. Jako každoročně jich tu čekalo seřazeno hned několik řad. Soutěžili jednotlivci – ředitelé, lesní správci, zástupci, pracovníci a hosté a startovní listina letos zaznamenala i 25 soutěžících družstev. Soutěžící ve všech kategoriích bylo třeba ocenit a odměnit. Pohárů i dalších hodnotných cen bylo proto připraveno opravdu dost. — Po ukončení soutěží se v podvečer opět všichni sešli a před budovou střelnice proběhlo slavnostní vyhlášení výsledků soutěží spojené s výstupy těch nejlepších na stupně vítězů. Všem soutěžícím, především pak vítězům, poblahopřál a poháry a ceny předal výrobně technický ředitel podniku Ing. Vladimír Dolejský, PhD., spolu s ředitelem pořádajícího lesního závodu Ing. Miroslavem Jankovským. Po rozdílení cen a poděkování účastníkům a zejména pořadatelům byla soutěž ukončena. — Závěrem lze říci, že v Poháru Lesů České republiky 2007 zvítězili všichni účastníci. Jasné je, že ředitel pořádajícího závodu se ani letos nenechal zaskočit a předvedl mistrovské ovládání zbraně, pohár tedy Konopiště ani letos neopustil. Podobně zářilo i družstvo hostů z Lán. — Podstatné však bylo, že se tu opět sešli ti, kteří v Lesích České republiky pracují a podnik svojí prací reprezentují po celý rok. Významné je i to, že se soutěže zúčastnili hosté, přátelé a partneři podniku. Všichni společně našli na střelnici ve Vráži vynikající prostředí pro svoji střeleckou zálibu i prostor pro přátelské, neformální setkání s kolegy a známými. — Pohár Lesů České republiky tak zazářil i v roce 2007. Jan Brandejs

Kategorie: Lesní správci 1. Ing. Zasadil Jan 2. Ing. Krejza Jan 3. Ing. Hurych Petr

Kategorie: Pracovníci LČR 1. Hlaváček Václav 2. Ing. Vodička Luděk 3. Trepka Jiří

Kategorie: Zástupci ŘLZ, ŘKI, LS 1. Ing. Kotrba Milan 2. Ing. Gala Marek 3. Ing. Sahula Vlastimil

Kategorie: Hosté 1. Novák Josef 2. Ing. Lengyel Ivan 3. Ing. Walter Antonín

Družstva: Hosté 1. KPR Lány 2. Hosté 3. HLDS Družstva: LČR 1. LZ Konopiště 2. KI Karlovy Vary 3. LZ Boubín 4. LZ Židlochovice

LESU ZDAR —— červen 2007 —— informujeme ——

10

energetické lesy na jižní Moravě

11

Článek věnovaný problematice zakládání porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití na zemědělské půdě zveřejněný v únorovém čísle Lesu zdar možná překvapil čtenáře informací o pilotním projektu Lesů ČR. Tento projekt se v roce 2007 rozšířil o neméně významnou oblast energetického zpracování potěžebních zbytků u podniku Lesy ČR, s. p.

1 2 1 Ruční sázení osních řízků RRD na pilotních plochách v Pohořelicích a Příměticích 2 Dvouměsíční topoly žijí už z mladých kořínků

Projekt nazvaný Biomasa u LČR, s. p., probíhá v kompetencích Odboru podpory prodeje. Lesy ČR se rozhodly takto reagovat na stálou výzvu a závazky ČR k EU na získávání energie z obnovitelných zdrojů. Záměrem článku je přiblížit dosavadní průběh projektu v oblasti RRD u podniku LČR, s. p. PŘÍPRAVNÁ FÁZE PILOTNÍHO PROJEKTU V přípravné fázi projektu byla věnována pozornost výběru vhodných stanovišť pro výsadbu plantáží RRD na území celé republiky, sadebnímu materiálu a možnosti jeho získání, vlastním pěstebním postupům až do fáze sklizně, využití mechanizace při finalizaci a odběru produkce biomasy na úrovni současných možností. Takřka pod drobnohledem byly zkoumány legislativní podmínky zasahující primárně do této oblasti, obdobně byla sledována aktuálně nastavená dotační politika jako faktor významně ovlivňující ekonomický výsledek produktu. — Předpokládá se samozřejmě komerční úspěšnost této činnosti, od pilotního projektu se však očekává spíše motivační a metodický přínos pro další zájemce, např. zemědělce, Pozemkové spolky, samosprávy apod. Pěstitelé energetických plodin musí vědět, že se jejich investice vyplatí, a to při minimální administrativní námaze. Naprosto motivační však bude tato činnost pro zemědělce hospodařícího v intenzivně zemědělsky využívaném území, až se mu bude pěstování RRD vyplácet víc než činnost současná.

PROČ PRÁVĚ LZ ŽIDLOCHOVICE? Z dosud prezentovaných zkušeností z pěstování energetických plodin na zemědělské půdě na území ČR je zřejmé, že se pěstitelé rychle rostoucích dřevin rekrutují například z řad různých občanských sdružení zaměřených na ekologii, častěji se však jedná o majitele výtopen na biomasu a tepláren. Osvětová činnost a zajištění paliva z vlastních zdrojů jsou dva hlavní důvody. — Nepřehlédnutelná je absence zemědělců. Jejich nedůvěra v úspěch je pochopitelná, není-li v blízkosti odběratel ochotný uzavřít dodavatelsko-odběratelskou smlouvu za pevnou cenu. Na druhé straně nechce investor riskovat nákup drahého kotle na biomasu, pokud nebude mít od zemědělců zajištěné dostatečné dodávky paliva – energetické štěpky. Podaří se rozetnout tento začarovaný kruh? — Realizace pilotního projektu LČR se ujal Lesní závod Židlochovice. Provozní a pěstební činnosti zajišťují Polesí Velký Dvůr a Polesí Moravský Krumlov, která jsou pilotním plochám RRD nejblíže. UMÍSTĚNÍ PILOTNÍHO PROJEKTU Lesy ČR od realizace pilotního projektu očekávají efektivní produkci biomasy v podmínkách českého prostředí (přírodního, tržního, dotačního, atd.). Území jižní Moravy si vybraly z několika důvodů: příznivé klimatické poměry, hluboké a bezskeletovité půdy v nadmořských výškách do 500 m zaručují vyšší výnosy biomasy,

roviny až mírné svahy umožňují snazší pěstební péči, zaplavované nebo podmáčené půdy v inundacích řek Moravy a Dyje splňují podmínku vysoké hladiny podzemní vody pro zdárnou ujímavost a růst klonů vrb a topolů, současně jsou však zemědělsky obtížně využitelné a pro zemědělce tedy ztrácí význam jako plocha k potravinářskému využití, blízkost významného odběratele energetické štěpky – uhelné elektrárny ČEZ v Hodoníně – zkracuje přepravní vzdálenosti, dlouholeté zkušenosti Lesního závodu Židlochovice s pěstováním topolů, místní lesníci si dávno osvojili pěstební technologii a jejich orientace na speciální kultury s velmi krátkým obmýtím by pro ně měla být bezproblémová, osvědčená spolupráce lesního závodu s územními pracovišti Pozemkového úřadu a Pozemkového fondu v Břeclavi při vytipovávání a vymezení zemědělských pozemků vhodných k zalesnění v rámci komplexních pozemkových úprav, možnost využití k výsadbě RRD zemědělských pozemků Lesního závodu Židlochovice. SLABÉ STRÁNKY VYBRANÉHO REGIONU Jižní Morava má z pohledu zakládání plantáží RRD také problematická místa, která pilotní projekt postupně odhaluje: intenzivně zemědělsky využívané území k produkci potravin, jistota vyplacení finanční náhrady škod na potravinářské produkci následkem povodně snižuje zájem zemědělců uvolnit půdu pro RRD, maloplošná držba zemědělských pozemků snižuje nájemci dostupnost ploch vhodných k zakládání plantáží RRD, velká pravděpodobnost střetu s množstvím energovodů, telekomunikačních zařízení a komunikací v hustě obydleném území (omezení v ochranných pásmech), možný střet se zájmy ochrany přírody a krajiny v plošně rozsáhlých oblastech soustavy Natura 2000, velká pravděpodobnost střetu s plánovanými protipovodňovými opatřeními, omezení ve vyhlášených aktivních zónách záplavových území významných vodních toků, která vylučují oplocování energetických plantáží, reálná hrozba vzniku škod na porostech okusem zvěří a úplné likvidace dřevin bobrem.

CO SE ZATÍM PODAŘILO? Vlastní výsadbě předcházel výběr a příprava vhodných a dostupných zemědělských ploch. Na výběru stanoviště spolupracovala s LČR Ing. Luďka Čížková z VÚLHM Uherské Hradiště. Po kritickém posouzení a vyloučení neperspektivních pozemků padlo rozhodnutí na dvě lokality vzdálené od sebe asi 40 km, s nevýznamně rozdílnými přírodními podmínkami. — Následovalo zpracování projektu na založení plantáží rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě pro obě lokality autorizovaným projektantem územních systémů ekologické stability z projekční kanceláře. Projekt v průvodní zprávě shrnuje základní údaje o místě, metodiku, legislativní rámec, dále hodnotí charakteristiku, přírodní podmínky a aktuální stav lokality. Řeší i širší vztahy lokality, střety zájmů a majetkoprávní poměry. Největším přínosem je návrh výsadby a návrh zpětné rekultivace po ukončení pěstební činnosti. V závěru projektu doporučuje projektant další postup na základě vznesených připomínek orgánů ochrany přírody a krajiny, orgánů ochrany ZPF a dalšími dotčenými stranami. Technickou zprávu zpracoval projektant jako praktickou pomůcku pro pěstitele bez větších zkušeností: kromě identifikačních údajů pěstitele a pozemků uvádí výkaz výměr, počty a plochy druhů dřevin a obsahuje také způsob přípravy půdy, technologii výsadby jednotlivých druhů dřevin, uvádí způsob a četnost ochrany porostu. LOKALITA PŘÍMĚTICE (OKRES ZNOJMO) Jedná se o dva malým rybníkem od sebe oddělené pozemky o celkové výměře 5,5 ha, ale z toho je osázena plocha jen 4,8 ha. Majetkoprávní vztahy jsou vyřešeny formou dlouhodobých nájemních smluv (na 20 let), a to s Pozemkovým fondem ČR a Městem Znojmo. Na lokalitě bylo vysazeno začátkem dubna celkem 40 500 klonů dřevin, z toho 14 650 klonů topolů (Max 4 + Max 5, „Oxford“), a na pozemku se vzdušným energetickým vedením a rozsáhlým zamokřením celkem 25 850 klonů vrb (Salix alba, Salix viminalis a Salix x smithiana). LOKALITA POHOŘELICE (OKRES BRNO-VENKOV) V tomto případě se jedná o 3ha pozemek, na kterém lesní závod klasicky polařil až do provedení výsadby, posledními plodinami byly kukuřice a vojtěška. Na lokalitě bylo vysazeno v březnu celkem 40 500 klonů dřevin, z toho 18 520 klonů topolů (Max 4 + Max 5, „Oxford“) a 5 500 klonů vrb (Salix x rubens a Salix x smithiana).

LESU ZDAR —— červen 2007 —— informujeme ——

12

13

MATEČNICE IVAŇ (OKRES BRNO-VENKOV) Na jaře byla vysazena také reprodukční plantáž RRD na dvouhektarovém zemědělském pozemku lesního závodu v katastru obce Ivaň nedaleko Pohořelic. Vysazeny byly osvědčené klony vrb a topolů pro území s obdobnými stanovištními podmínkami. MOŽNOSTI DOTACE Všechny předmětné zemědělské pozemky jsou zaregistrované v evidenci půdy jako půdní bloky Land Parcel Identification System (LPIS) na místně příslušném územním pracovišti Zemědělské agentury a Pozemkováho úřadu (ZAPÚ) Mze. To opravňovalo LČR v květnu letošního roku k podání žádosti u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) o poskytnutí podpory v rámci platby na plochu (SAPS) a další žádosti o poskytnutí podpory pro platbu na energetické plodiny. — Žádost o dotaci na založení porostu RRD z Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007–2013 (EAFRD) nebyla dosud podána, neboť do této doby nejsou známy podmínky pro poskytování této dotace, které jsou součástí připravovaného nařízení vlády. ZÁMĚRY PODNIKU LESY ČR: KRÁTKODOBÉ CÍLE V příštím roce plánují Lesy České republiky vysadit plantáže RRD na dalších 50 ha zemědělské půdy na území jižní Moravy a nejméně tolik pak v dalších letech. Připravují se plochy v katastrech obcí Přítluky, Jevišovka, Hlohovec, Drnholec (okres Břeclav). Bude snaha získávat pro výsadbu výmladkových plantáží RRD lokality o výměře nad 10 ha, prostorově soustředěné a v co nejkratší vzdálenosti od spalovny biomasy. V našem případě se jedná o uhelnou elektrárnu v Hodoníně, kde je plánována výstavba kotle pro spalování čisté biomasy s výkonem 5 MW. Limitní pro příští rok zůstává nedostatek sadebního materiálu. Předpokládá se však soběstačnost během dvou let, kdy se budou sklízet první prýty z vlastní matečnice v Ivani. ROZŠIŘOVÁNÍ PLOCH POROSTŮ RRD V budoucnu je rozhodně třeba se orientovat se zakládáním produkčních, i reprodukčních porostů RRD také na další oblasti ČR. Jak bylo již dříve řečeno odborníky, např. Ing. Vladimírem Čížkem z výzkumné stanice VÚLHM v Kunovicích (Lesnická práce č. 3/2007), možnost úspěšného pěstování některých klonů topolů na území ČR (mimo nejrozšířenější hybridní klony

Populus x euroamericana) ve větším rozsahu i v místech s nadmořskou výškou až do 700 m (topol osika až do 900 m n. m.) stále narůstá. Hlavní překážkou většího rozšíření je spíše málo zkušeností s pěstováním topolů lesníky, nebereme-li v úvahu topol jako obecně rozšířenou dřevinu alejí a větrolamů. — Vítanou pomocí při výběru vhodných klonů rychle rostoucích dřevin pro dostupná stanoviště bude zcela určitě pěstební rajonizace nejrozšířenějších klonů RRD a její součást – rámcová typologie stanovišť (zemědělských půd) vytvářená VÚKOZ pro potřeby projektantů a praktických pěstitelů. — LČR předpokládají ekonomickou efektivnost pěstování RRD na rozloze plantáží řádově alespoň stovek hektarů. Cílovým stavem by měly být tísícihektarové výměry výmladkových plantáží. KONKURENCESCHOPNOST ENERGETICKÉ ŠTĚPKY Při provozování energetických plantáží na rozloze tisíc a více hektarů je cena energetické štěpky nejvýznamněji ovlivněna neúnosně vysokou spotřebou lidské práce. Nejvíce lidské práce je potřeba na počátku projektu – založení plantáže a pletí v prvních dvou letech po výsadbě a pak při vlastní sklizni a zpracování biomasy. Cenu může výrazně snížit nasazení vhodné mechanizace – sázecí stroje, zejména speciální sklízecí stroje schopné okamžité výroby dřevní štěpky přímo na poli, jako např. řezačka Class Jaguar, LWF aj. Taková mechanizace však zatím v ČR chybí. Její nákup LČR bude nutný vzhledem ke zvětšujícím se plochám plantáží už z provozních důvodů. Pronájem drahého stroje menším producentům biomasy urychlí návratnost investice a současně může přispět k dalšímu rozvoji výmladkových plantáží RRD. — Závěrem lze říci, že zásadní roli v zapojení zemědělců a lesníků do procesu energetického využívání štěpky a biologického odpadu může sehrát správně zvolená dotační strategie a systémové zavedení ekologické daně současnou vládní garniturou. Na výsledek obou právě probíhajících procesů zatím netrpělivě čekáme. — Tvrzení, že ekonomiku využívání obnovitelných zdrojů k získávání energie může významným způsobem ovlivnit i prodej emisních limitů, je samozřejmě namístě. Čerstvá zpráva z Bruselu, že se Evropská komise rozhodla přidělit pro období 2008–2012 českým podnikům o patnáct milionů méně emisních povolenek, než naše republika požadovala, zní proto znepokojivě. RNDr. Marie Michalicová, Odbor podpory prodeje zpracovatel pilotního projektu LZ Židlochovice

Zelená vlna Evropy se přelila přes Česko Akce Evropské unie Greenwave – Zelená vlna se díky zaměstnancům Lesů České republiky úspěšně pomyslně přelila přes území celé České republiky v týdnu od 2. do 5. května 2007. Vzbudila značný zájem veřejnosti i médií. Šlo o celoevropskou akci, v jejímž průběhu byly vysazovány stromy ve všech státech Evropské unie. Vlna odstartovala v polovině měsíce dubna na jihu a východě Evropy, aby se pomalu podle vývoje vegetace přesouvala k severu a na západ. Vyvrcholila 9. května, tedy na Den Evropy. V České republice proběhla akce ve všech krajích pod záštitou Lesů ČR. Nejprve se malé „stromky Evropy“ rozdávaly před obchodními centry každému, kdo projevil zájem. Zájem o stromky byl značný. Důkazem toho je, že po půl hodině už obyčejně nebylo co rozdávat. — V každém kraji byl vybrán jeden dětský domov, ve kterém si stromy Evropy vysadily děti ve svých zahradách. To proběhlo za dohledu zaměstnanců Lesů ČR a veřejných zástupců obcí. Při každém vysazování stromků byly děti poučeny naším zaměstnancem, jak se mají správně o stromek starat. V dětských domovech nešlo pouze o to, aby si děti a jejich vychovatelé zkrášlili prostředí, ve kterém vyrůstají, ale také o to uspořádat pro malé obyvatele domovů malou společenskou událost. Je přece všeobecně známo, že děti v dětských domovech nestrádají po materiální stránce. Setkání s dětmi bylo příjemné. Někde se na zástupce Lesů ČR těšily tak, že si pro ně připravily malé překvapení. Například v Holicích jsme byli pohoštěni domácími koláčky, v Ostravě se hrálo na kytaru a zpívalo a ve většině domovů jsme absolvovali prohlídky. Ačkoliv při vstupu do jakéhokoliv dětského domova na každého sestoupí smutek a lítost z toho, že takové zařízení i v 21. století stále potřebujeme, setkali jsme se také s veselými příhodami. Například v Českých Budějovicích děti vykopaly pro nového „lesního“ obyvatele tak velkou jámu, že kdybychom přijeli o půl hodiny déle, tak by se nejspíše prokopaly na druhý konec republiky. MALÁ REKAPITULACE Akce Greenwave začala 2. května v Čechách v Praze a v Českých Budějovicích, na Moravě pak v Ostravě a v Olomouci. Evropské stromky si vysadily děti z dětských domovů: v Praze to bylo v klánovickém domově na Smržovského ulici, v Českých Budějovicích v DD Homole. Děti na Moravě si stromky vysadily v dětském domově na Bukovanského ulici ve Slezské Ostravě a pak v DD v Olomouci na ulici U sportovní haly. Vždy za účasti politické reprezentace a zástupců Lesů ČR. — Třetí květnový den se stromky vysazovaly a rozdávaly v Hradci Králové a v dětském domově (DD) na Říčařově ulici, v Pardubickém kraji v Holicích v DD na Husově ulici a u pardubického Tesca. Na Moravě pak ve Zlíně u Tesca v Malenovicích a v DD Burešov. Odpoledne našly stromky své majitele v Brně v DD Dagmar v Žabovřeskách a u Tesca na Dornychu. — V pátek pak Zelená vlna pokračovala v dětských domovech v Liberci na ulici U Sirotčince, v Krupce u Teplic v ulici Na Hamrech a v Jihlavě ve Speciální škole

na Březinově ulici. Vysazování Stromů Evropy skončilo v České republice v sobotu v dětském domově v Karlových Varech a v Plzni. — Celkem Lesy ČR rozdaly více než tisíc stromků nejrůznějších druhů. A co si přáli na zahrady dětských domovů jejich obyvatelé? Dětská fantazie nezná mezí, a tak Lesy ČR do domovů vezly borovičky, smrky, lípy, jablůňky apod. — Touto cestou bychom chtěli poděkovat všem zaměstnancům, kteří nám pomohli uspořádat projekt Zelená vlna nebo se ho osobně zúčastnili. Renata Macková, Tomáš Vyšohlíd

LESU ZDAR —— červen 2007 —— informujeme ——

14

15

sponzoring Programu nadační služby Lesů ČR Tak tu máme léto a to pro nás není pouze synonymem slov slunce, voda nebo dovolená. Pro naši práci to především znamená čas pro letní schvalování sponzorských darů v rámci Programu nadační služby Lesů ČR. Tentokrát se členové grantové komise sešli v úterý 15. 5. 2007 za velmi slunného odpoledne v prostorách Národního zemědělského muzea. Jejich cílem bylo prodiskutovat a vybrat ty nejkvalitnější projekty z celkového počtu 235 žádostí. Ty byly zaslány na náš podnik v období od října 2006 do konce měsíce března 2007. Prodiskutovat a posoudit takové množství žádostí bylo velice náročné. Ale i přesto členové grantové komise

přerozdělili celkem 8 143 300 Kč do všech různých oblastí veřejného života. Komise vybrala ty projekty, které byly dobře zpracovány a zároveň mají pozitivní dopad pro společnost. Konkrétní projekty včetně přerozdělených částek jsou k dispozici na našem podnikovém webu pod Programem nadační služby. V dalších číslech Lesu zdar vás budeme průběžně informovat o konkrétMgr. Renata Macková ních podpořených projektech.

Oblast kultury žadatel

název projektu

Muzejní společnost Litovelska

Rok Gustava Frištenského

Mezinárodní umělecká společnost, o. p. s.

Mezinárodní humanitární a umělecký projekt „Kámen a lidé“

Římskokatolická farnost Hradec nad Svitavou Agentura pro rozvoj Broumovska, o. s. Pravoslavná církevní obec v Hradci Králové Polypeje – Společnost pro obnovu a využití historických památek Folklorní sdružení Libín – Prachatice Sdružení pro rozhlasovou tvorbu Praha Sdružení pro umění a výchovu Talent

Pocta rodákovi Zahrada kulturní 2007 Opomíjený hrdina Dokončení sanace šíjové hradby na hradě Cimburk u Koryčan včetně zpřístupnění Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2007 Publikace „99 významných rozhlasových osobností“ (kniha, web) Vydávání časopisu Talent

Občanské sdružení Křížová cesta

Křížová cesta v kameni

Obec Černvír

Oprava starého dřevěného mostu

účel a popis projektu Akce k výročí úmrtí Gustava Frištenského realizované po celý rok 2007: Silácká Litovel, Kolokvium, Celosvětové setkání, Memoriál Gustava Frištenského, Po stopách Gustava Frištenského Českou republikou. Umělecká a výtvarná pomoc nemocnicím apod. zdravotnickým zařízením. Zlidštění nemocnic sochami, obrazy, grafikami formou daru uměleckých děl od autorů z celého světa. Připomínka kněze, který se v koncentračním táboře Dachau obětoval za druhé. Zhotovení a veřejné prezentování dvou soch. Zpřístupnění a oživení národní kulturní památky – barokní klášterní zahrady v Broumově.

částka schválená gk

Připomenutí osobnosti Dr. Petřka nejširší veřejnosti. Vydání knihy. Statické zajištění jedné z nejstarších částí hradu, zpřístupnění šíjové hradby jako vyhlídky, zpřístupnění Sklepní galerie pod šíjovou hradbou. Folklorní setkání s účastí folklorních souborů u jižních Čech, Rakouska a Německa (květen, srpen, září 2007). Ukázky plavení dříví, ukázka práce v lese (dřevorubci, uhlíři). Nabídnout široké i odborné veřejnosti a studentům ojedinělou a potřebnou publikaci představující významné rozhlasové osobnosti, které zásadně posunuly tvůrčí kvalitu rozhlasového vysílání. Podpora vydávání měsíčníku pro učitele a příznivce ZUŠ v roce 2007. Časopis obsahuje články z oblasti metodiky, rozhovory, recenze a aktuality z kulturního života celé ČR. Vytvoření unikátní galerie pískovcových soch pod širým nebem v oblasti Kuksu.

82 900 Kč 100 000 Kč 80 000 Kč 380 000 Kč 80 000 Kč 50 0000 Kč 10 0000 Kč 150 000 Kč 70 000 Kč 300 000 Kč

Materiál na opravu dřevěného mostu: jedle, modřín, dub.

Celkem schváleno

1 842 900 Kč

Oblast charitativní, humanitární a sociální žadatel ÚSVIT – zařízení SPMP Havlíčkův Brod Občanské sdružení Život dětem

název projektu Sociální auto Srdíčkový den

Zkvalitnění pracovních podmínek LIGA, o. s. pracovníků v chráněné dílně Terapeutické a mobilizační Asociace rodičů a přátel pomůcky pro půjčování zdrav. postižených dětí, do domácí péče Klub Klubíčko Beroun Dobrovolníci dětem – podpora Občanské poradenské organizací pracujících se znevýstředisko, o. p. s. hodněnými dětmi a mládeží Hand for Help, obecně Přístrojové vybavení dětské polní prospěšná společnost nemocnice pro rychlé nasazení Centrum pro zdravotně Asistenční a servisní služby postižené JČ, Český Krumlov zdrav. postiženým občanům Komunitní centrum Armáda spásy v ČR Armády spásy Maltézská pomoc, o. p. s. Adopce seniorů Občanské sdružení Zkvalitnění vybavenosti a služeb Heřmánek Domu na půli cesty Heřmánek Základní škola a Praktická Schodolez škola SVÍTÁNÍ, o. p. s. Společnost SPMP ČR Celkem schváleno

Vybavení vzdělávacího centra Integrace

účel a popis projektu částka schválená gk Doprava osob s těžkým mentálním postižením a kombinovanými vadami. 500 000 Kč Pořízení auta Ford Tranzit. Získání finančních prostředků na nákup přístrojové techniky pro dětská 200 000 Kč oddělení nemocnic a dětská zařízení, která se starají o nemocné děti. Nákup osobních ochranných pomůcek a oděvů pro zdravotně postižené 139 000 Kč pracovníky chráněné Zelené dílny občanského sdružení LIGA, o. s., Bruntál. Stabilizace případně zlepšení zdravotního stavu těžce zdravotně postižených dětí a mladistvých. Pořízení pomůcek.

300 000 Kč

Zprostředkovat dobrovolníky k přímé práci s klienty.

200 000 Kč

Prostředky na nákup přístrojového vybavení pro zahraniční či tuzemskou humanitární pomoc. Zajistit individuální sociální služby, konkrétně asistenční a servisní, které v regionu chybějí. Nákup pomůcek, služby. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Podpora služeb pro sociálně vyloučené osoby poskytovaných dobrovolníky.

250 000 Kč 75 000 Kč 20 000 Kč 150 000 Kč

Zakoupení vybavení a s tím související zkvalitnění poskytovaných služeb.

165 000 Kč

Zakoupení schodolezu pro tělesně postižené děti.

200 000 Kč

Zpřístupnění otevřeného trhu práce osobám s mentálním a kombinovaným postižením prostřednictvím rekvalifikačních kurzů a seminářů.

150 000 Kč 2 349 000 Kč

Oblast školství žadatel

název projektu

ACET ČR, o. s.

Zvol si život

Městská knihovna v Praze Nadační fond lesnických škol v Písku PROSTOR PRO, o. s.

Na výtvarné dílny s Lesy České republiky Porostní informační systém pomocí retranslace Zážitkové víkendové programy

Studentský myslivecký spolek posluchačů Lesnické fakulty ČZU v Praze Základní a mateřská škola Dříteň Základní škola, Uherský Brod A Kluby ČR, o. p. s. Minifarma Sdružení přátel Střední odborné školy Základní škola a mateřská škola T. G. Masaryka

Zřízení pracoviště s PC pro nevidomého žáka Příprava Naučné stezky hraběte Kounice Svět kolem nás – výtv. soutěž Minifarma – dětský svět Učím se, bavím se, pomáhám Barevná interakce jako prostředek vzájemné komunikace

Křesťanské gymnázium

SPOLU v jedné třídě 2007

Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory-SEVER, Brontosaurus Krkonoše Asociace křesťanských sdružení mládeže, občanské sdružení (AKSM) Biskupské gymnázium Krupka 1-Bohosudov Základní škola a Mateřská škola Křivoklát Diecézní charita Ostravsko-opavská, středisko humanitární pomoci Celkem schváleno

Lesnice v ladění Es

účel a popis projektu Přednášky ve školách na téma Prevence pohlavně přenosných chorob, HIV/AIDS, drogová prevence atd. Mimoškolní zájmová činnost v knihovně, orientace na potřeby dětí a handicapovaných. Výuka žáků lesnické školy v návaznosti na získávání a přenos dat z jednotlivých porostních skupin. Rozvoj komunikačních týmových dovedností a rozvoj schopnosti zvládat mezilidské konflikty u Klientů nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Klídek prostřednictvím zážitkové pedagogiky v přírodním prostředí.

částka schválená gk 335 000 Kč 70 000 Kč 450 000 Kč 40 000 Kč

Prezentace lovecké hudby a tradic v myslivosti po celé republice. Zakoupení lesnic v ladění Es.

45 000 Kč

Materiální podpora zdravotně handicapovaných žáků a studentů.

136 000 Kč

Zapojit žáky 2. stupně do přípravy podkladů pro první naučnou stezku v okolí Uherského Brodu. Akce pro handicapované děti a mládež různého věku směřující k integraci. Environmentální vzdělávání a osvěta dětí, mládeže a široké veřejnosti. Udržení a rozvoj dobrovolnictví u středoškoláků. Plnohodnotné naplnění volného času – pomáhat ostatním. Moderními technologiemi (interaktivní tabule) na pomoc výuce sociálně slabých a postižených dětí integrovaných do normálních tříd. Vybavení moderními učebními pomůckami a materiální podpora zdravotně handicapovaných studentů.

Život lesa – výuková pomůcka

Vybavení škol moderními učebními pomůckami. Zakoupení výtvarných pomůcek.

Celostátní setkání mládeže v Táboře-Klokotech

Vzdělávací a preventivní volnočasová akce pro děti a mládež.

12 600 Kč 12 000 Kč 140 000 Kč 34 000 Kč 110 000 Kč 56 200 Kč 109 550 Kč 50 000 Kč

Knihovna, studovna a net-klub Rekonstrukce prostor knihovny a jejího depozitáře, obnova vybavení, v centru Krupky pro všechny vybudování studovny a zřízení stanice PC s připojením na internet atd.

150 000 Kč

Multimediální učebna

Modernizace výuky. Vybavení multimediální učebny.

300 000 Kč

Mládežnické centrum Antalovce

Informační mládežnické centrum, které poskytne potřebné zázemí pro sportovní, informační, výukové programy pro mládež a mladé rodiny.

500 000 Kč 2 550 350 Kč

Oblast ochrany životního prostředí žadatel Saggittaria – sdružení pro ochranu přírody Cyklistická stezka Brno – Vídeň Obecně prospěšná společnost Partnerství

název projektu Dotisk publikace „Rostliny ve svitu evropských hvězd“ Léto na Greenways Krakov – Morava – Vídeň Krásná místa pod lípami

Nadace Partnerství

Alej národů

Nadace Veronica

Vraťme dětem přírodu

Sdružení pro rozvoj a obnovu obcí Vranovska

Vranovskem na kole

Nadační fond prof. Gustava Bayera Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Celkem schváleno

Výzkum v oblasti centrální Kamčatky Environmentální osvěta a aktivity knihovny KV 2007

účel a popis projektu částka schválená gk Vytištění brožury představující 40 druhů rostlin zařazených do soustavy 51 050 Kč Natura 2000. Informační panely, odpočívadlo na křižovatce stezky Krakov – Morava – Vídeň, 105 000 Kč vydání a distribuce letáku „Léto na Greenways“. Zahájení dlouhodobého projektu návratu drobných staveb a výsadby 250 000 Kč dlouhověkých stromů na důležitých bodech významných turistických stezek. Sázení stromů má význam zejména komunitní a ekovýchovný. Vysázené stromy 295 000 Kč pak slouží cyklistům, bruslařům a ostatním, kteří využívají trasy Greenways. Program na podporu přírodních učeben. 300 000 Kč Zvýšení turistické atraktivnosti Vranovska; získání zájmu o cyklodopravu mezi místními obyvateli. Vyznačení cyklostezek, výroba odpočívadel 250 000 Kč a informačních tabulí na významnějších místech. Získání poznatků o adaptaci kořenových a nadzemních systémů borovice 50 000 Kč zakrslé ve vztahu k limitujícím faktorům prostředí. Vytvoření kvalitní informační základny zaměřené na oblast environmentál100 000 Kč ního vzdělávání a osvěty. 1 401 050 Kč

LESU ZDAR —— červen 2007 —— informujeme ——

16

17

mistrovství ČR v podlahářských pracích Ve dnech 17.–21. dubna 2007 se na brněnském výstavišti konal tradiční Stavební veletrh. Ve slavnostně vyzdobeném pavilonu D, tzv. Cechu arény, vystavoval své výrobky Cech parketářů a podlahové techniky ČR. Cech využil této největší výstavní akce svého druhu ve střední Evropě k prezentaci sdružených firem a zároveň v jejím rámci uspořádal II. ročník Mistrovství České republiky v podlahářských pracích. Mistrovství bylo přehlídkou umu a dovednosti našich řemeslníků a kvalifikací těch nejlepších na Mistrovství Evropy v pokládce parket v Salzburgu a také na Mistrovství světa družstev v podlahářských pracích v Hannoveru. Pro parketáře a podlaháře byla celá akce jedinečná především pobídkou k dalšímu rozvoji profesní úrovně a kvality českého podlahářského řemesla. — Soutěžilo se v pokládce korku, linolea, dvouvrstvých dřevěných parket, koberců a laminovaných (plovoucích) podlah. V každé disciplíně soutěžilo pět tříčlenných družstev, která se na mistrovství republiky probojovala z krajských kol. — Dodejme jen, že veletrhu a mistrovství republiky byl účasten také státní podnik Lesy České republiky jako generální partner mistrovství. Znak státního podniku vévodil cechovnímu stánku i hale, ve které mistrovství republiky probíhalo. — Při své návštěvě jsem hovořil s představiteli cechu o jejich činnosti, o významu mistrovství i o tom, jak hodnotí přispění a pomoc Lesů České republiky. Předseda cechu Ladislav Horák již v úvodu našeho rozhovoru

vysoce ocenil právě zájem a pomoc našeho státního podniku: — „Skutečnost, že generálním sponzorem tohoto mistrovství je státní podnik Lesy České republiky, je pro nás mimořádně cenná. Jde o tak významný podnik, že již jeho generální sponzorství dodává celé akci velkou váhu. Musím však říci, že pro nás a naše firmy má mimořádný význam i to, že nám svoji podporu dává právě podnik, který je dominantním producentem dřevní hmoty u nás. Návaznost domácích zpracovatelů na producenta kvalitní dřevní hmoty považujeme za nesmírně potřebnou a cennou. — Lesy našim firmám poskytují kvalitní dřevo a nyní se podílejí i na přehlídce umu našich řemeslníků. Svým sponzorstvím umožňují srovnání kvality jejich práce a napomáhají tak jejímu zvyšování. Osobně to hodnotím jako příklad uplatnění evropského trendu spolupráce firem v navazujících oborech.“ — Ing. Luboš Krška, místopředseda cechu a generální sekretář mistrovství, pak zmínil další významné skutečnosti: „Při spolupráci s Lesy České republiky si vážíme

vysoké úrovně jednání, profesionality a připravenosti představitelů podniku jednat a závěry jednání vzápětí dovést do fáze praktické pomoci. I když lze očekávat, že ,lidé od dřeva‘ se domluví, je pro mne osobně jednání se zástupci státního podniku Lesy České republiky příkladem skutečného zájmu a profesionality. Jsem rád, že náš cech navázal spolupráci a získal podporu právě tohoto podniku.“ — Ing. Krška poté dodal, že průběh mistrovství generálnímu sponzorovi jistě dokázal, že jeho pomoc byla cílena dobře. — „Mistrovství republiky bylo provázeno velkým zájmem našeho evropského svazu, který ve svých řadách sdružuje jednotlivé národní organizace zemí EU. Pan Heinz Brehm, předseda evropského svazu a současně i předseda jeho největšího člena – německého svazu, byl po celou dobu konání mistrovství přítomen a byl též členem hodnotící poroty. Jeho posuzování a především jeho odborná přednáška o evropském řemesle byla pro všechny zúčastněné cenným vkladem této letošní akci. — Musím dodat, že spolu s ním mistrovství navštívila i řada zástupců dalších zemí EU. Kromě Němců přijeli i Angličané, Francouzi, Italové, Holanďané, Irové a zástupci pobaltských zemí. Naším hostem byl i zástupce Belgie. Všichni se seznámili s prací našich špičkových firem. Ocenili přitom skutečnost, že naším generálním partnerem je právě dominantní producent dřeva v ČR, státní podnik Lesy České republiky.“ — Oba představitelé Cechu parketářů pak hovořili o významu akce, při které všichni zúčastnění získali množství potřebných poznatků. Vyzdvihli příkladnou preciznost předsedy evropského svazu pana Brehma, který pozorně sledoval práci soutěžících a důsledně a nekompromisně je upozorňoval na sebemenší nepřesnosti. Zdůraznili, že přesnost práce se v „parketařině“ měří na desetiny milimetru (bez lepení), a dodali, že právě Němci a Holanďané jsou v tomto směru skutečnými mistry. Jejich rady jsou proto nenahraditelné. Připomněli i to, že zatímco se právě od nich učíme, dokážeme sami některým jiným poradit. Zmínili přitom zájem např. účastníků z pobaltských zemí, kteří mají ke dřevu tradiční vztah, práci s ním skutečně rozumí a o její stálé zlepšování mají mimořádný zájem. — Rozhovor se dotkl i zájmu Hospodářské komory o práci cechu, učňovské školství, další možnosti mezinárodní spolupráce a mnoha dalších otázek a problémů. V jeho průběhu se oba představitelé cechu často vraceli k významu zájmu Lesů České republiky o práci firem, které dřevo umí ocenit a svojí dobrou prací také patřičně zhodnotit. Svorně zdůrazňovali, že dřevní hmota u nás

vyprodukovaná by se měla u nás také v maximální míře zhodnotit. Z republiky by měla odcházet převážně již v podobě finálního výrobku. — V závěru rozhovoru předseda i místopředseda cechu zmínili, že cech letos slaví 10 let svého trvání a sdružuje nyní 75 členů. Certifikát cechu by měl od letošního roku platit v celé EU. — Oba zástupci pak vyjádřili zájem cechu spolupracovat i nadále se státním podnikem Lesy České republiky a společně propagovat vysokou úroveň našeho parketářského řemesla a služeb parketářských firem. Integrovat tak tento obor do Evropské unie na srovnatelné evropské úrovni. Dokázat, že u nás umíme kvalitní dřevní hmotu vyprodukovat a také ji dokonale zpracovat a zhodnotit. — Na základě kvalitní organizace letošního mistrovství republiky získal Cech parketářů a podlahové techniky ČR příslib evropského svazu pro pořadatelství evropského mistrovství v roce 2012. Lze proto oprávněně říci, že podpora poskytnutá cechu státním podnikem Lesy České republiky se neminula účinkem a přinesla Jan Brandejs okamžité cenné výsledky.

LESU ZDAR —— červen 2007 —— informujeme ——

18

19

WOOD-TEC očima předního odborníka WOOD-TEC vznikl v roce 1994 po vyčlenění „dřevařských“ oborů z rámce Mezinárodního strojírenského veletrhu. Nadcházející desátý ročník tohoto mezinárodního veletrhu strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl proběhne v brněnském veletržním areálu ve dnech 11.–14. září 2007. Na stránkách Lesu zdar jsme už přinesli názory na WOOD-TEC od řady odborníků, které v následujícím textu rozšiřuje Ing. Josef Palko, místopředseda SVDSZ. rodního strojírenského veletrhu. Domnívám se, že bude přijata pozitivně. Pro firmy, které realizují velké investice, je otázka vhodného termínu velmi důležitá. Tím, že naši velcí zákazníci budou vedeni k učinění rozhodnutí o měsíc dříve, získávají výrobci velkou šanci dodávku ještě do konce roku zrealizovat. Rovněž z hlediska daňového je nový termín pro řadu firem výhodnější. — Zářijový termín umožní účast mnohem většího počtu firem, které využijí příznivějšího počasí „babího léta“ a obsadí levné volné plochy mezi pavilony. Stávající vystavovatelé, kteří se chtějí prezentovat ve větším rozsahu, dostanou příležitost se „rozmáchnout“. Lze očekávat, že zářijový termín přiláká nejen nové klienty, ale i větší množství návštěvníků zejména z řad těch, kteří se rádi rozhodují na poslední chvíli.

WOOD-TEC NEMÁ VE STŘEDNÍ EVROPĚ KONKURENCI Neexistuje žádný jiný oborový veletrh v oblasti střední a východní Evropy, který by měl takový význam – poznaňská Drema je významná pro Polsko a ostatní akce jsou výrazně menšího rozsahu. K rozvoji brněnského veletrhu významně přispěla i součinnost spolupracujících a zastřešujících subjektů – jak Svazu výrobců dřevozpracujících strojů a zařízení ČR (SVDSZ), tak Evropského sdružení výrobců dřevozpracujících strojů EUMABOIS. — Význam účasti na WOOD-TECu je srovnatelný se západními veletrhy; pokud se vystavovatel jedinkrát nezúčastní např. veletrhu LIGNA v Hannoveru, jeho neúčast je vnímána jako signál, že firma mizí z trhu. Obdobným způsobem je vnímána účast klíčových firem na veletrhu WOOD-TEC: pokud se firma neprezentuje, tato skutečnost má citelný dopad zejména v oblasti teritoria střední Evropy.

WOOD-TEC ODRÁŽÍ SITUACI A VÝVOJ OBORU Klíčovým slovem letošního ročníku veletrhu je desetileté JUBILEUM, které podtrhuje jeho image. Očekávám, že právě 10. jubilejní WOOD-TEC potvrdí svůj mezinárodní rozměr. Vždyť brněnský veletrh odráží situaci a vývoj oboru dřevozpracujících strojů a zařízení, který je perspektivní, dynamicky se rozvíjející a reflektuje dynamiku vývoje východních trhů i expanzi východních firem. — Fenoménem se stává ruský trh, kde – díky legislativní úpravě a zákazu vývozu kulatiny od ledna 2007 – dojde k většímu zhodnocování použitého materiálu. Tento trh vstřebává produkty všech segmentů – jak velmi kvalitní a dražší stroje německé provenience, levnější italské systémy, tak tradiční českou kvalitu, a dokonce i levné a méně kvalitní čínské a tchajwanské produkty. Každý si najde svého zákazníka. — Specifickým trhem, který ovlivňuje vývoj oboru, je trh Číny. Stejně tak, jako se snaží západní firmy uspět na trhu čínském, snaží se čínští výrobci pronikat na trhy evropské a jejich aktivita rok od roku narůstá. — WOOD-TEC se nachází v průsečíku těchto aktivit. Očekávám, že právě na jubilejním ročníku uvidíme nejen návštěvníky, ale i vystavovatele z Číny i Tchaj-wanu, nejen návštěvníky z Ruska, ale i vystavovatele, s nimiž se setkáváme na veletrzích v Moskvě, Petrohradě, Kyjevě či Minsku.

NOVÝ TERMÍN VELETRHU JE VÝHODNĚJŠÍ Avízovaná změna veletržního termínu byla pro vystavovatele určitým překvapením – vždyť se WOOD-TEC posouvá do pravidelného termínu konání Meziná-

„KLASIKA“ I NOVINKY Na jubilejním veletrhu se představí nejen klasické exponáty, ale objeví se i prezentace novinek. Vnímáme rozvoj nových trhů, navýšení poptávky, zvyšuje se

i počet aktivních zákazníků, kteří přicházejí s konkrétní představou. Strategií je stavět na kvalitě – některý stroj nemá 30 let problém, a to ani v extrémních podmínkách, které panují například v Rusku (pilnice nejsou vytápěny a stroje musí fungovat i v teplotách cca –30 °C). Kromě tradice a kvality je dalším pilířem spolehlivost a servis spojený s rychlými dodávkami náhradních dílů… Tradice, kvalita, dobré dodací podmínky – to je konkurenční výhoda, kterou se lze na náročných trzích prosadit. Josef Palko

Bližší informace: Veletrhy Brno, a. s. Výstaviště 1, 647 00 Brno Tel.: 541 153 297 Fax: 541 153 054 [email protected] www.wood-tec.cz

LESU ZDAR —— červen 2007 —— informujeme ——

20

21

salzburský BWS potřicáté Třicátý, jubilejní ročník mezinárodního odborného veletrhu dřevařského průmyslu, zpracování dřeva, konečné výroby, tesařství a truhlářství uvítal pod jednou střechou stroje, nářadí, vybavení, suroviny, software a služby pro tyto obory pro více jak 18 400 odborných návštěvníků.

architekty, projektové kanceláře, statiky a stavaře pod vedením dvou uznávaných expertů, prof. Petera Ebnera, vedoucího katedry bytové výstavby a bytového hospodářství na technické univerzitě v Mnichově, a prof. Wolfganga Wintera, vedoucího institutu plánování nosných konstrukcí a dřevěných staveb na technické univerzitě ve Vídni, proběhl ve dvou přednáškových sálech – v kruhu nejproslulejších národních a mezinárodních expertů ve 28 workshopech – ke všem tématům dřevěných staveb. — Ing. Matthias Limbeck z Reed Exhibitions, pořadatele veletrhu, vykládá myšlenku kongresu takto: „>Holzwerk< byl koncipován jako kombinace kongresového programu, vědeckého fóra a kontaktní burzy a byl představen v mimořádném projektu dřevěných staveb. Současnost a budoucnost dřevostaveb je ve vysokém vytváření hodnot a špičkovém know-how. Na této myšlence vznikl oborový kongres >Holzwerk< ve vzájemné podpoře s BWS.“ Jan Bercha

320 vystavovatelů na 30 000 m2 posunulo BWS do role veletržní základny v alpsko-dunajské oblasti v blízkosti českých hranic. Na veletrhu se setkali zástupci firem zpracovávajících dřevo, vyrábějících a prodávajících stroje, nářadí, materiály ze dřeva, zabývajících se zpracováním odpadu, ochranou životního prostředí a energetikou a lesním hospodářstvím se svými kolegy z protějšího břehu, tedy s architekty, stavaři, obchodníky stavebninami, železářstvím, nábytkem, barvy a laky, výrobci nábytku, oken a dveří, zástupci lesních správ. — Veletrh, i když si nedělá ambice na světový, uvítal návštěvníky z Rakouska a České republiky, ale také z Bavorska, jižního Tyrolska, Itálie, Slovinska, Maďarska a Slovenska. Pro návštěvníky z Bavorska, Itálie a České republiky se uskutečnily speciální konferenční dny např. s česko-maďarským a česko-slovinským setkáním a se seznámením se s novými trendy ve dřevařském průmyslu ve středoevropské oblasti. — Programu se mj. zúčastnili zástupci firmy TOS Svitavy s prezentací nových technologií. Vystoupil Ing. Michal Petřík, redaktor časopisu Forest magazín, s prezentací dřevozpracujících strojů z pohledu přesnosti řezu, odpadu, šetření dřevní hmoty a informacemi o recyklaci materiálu a dalším využití odpadu při zpracování dřevní hmoty. — Nově zde v salzburské aréně, přímo vedle výstaviště, proběhl první oborový kongres pro dřevěné stavění a architekturu >Holzwerk<. Kongres pro

Národní přírodní rezervace Rejvíz NPR Rejvíz se nachází na Lesní správě Jeseník v revíru Orlík. Zaujímá celkovou výměru 331,29 ha, z toho je 286,81 ha lesních pozemků. Její součástí jsou Malé a Velké mechové jezírko. Zatímco Malé mechové jezírko není veřejnosti přístupné, Velké mechové jezírko o rozloze 0,20 ha je velmi známou turistickou lokalitou zpřístupněnou povalovým chodníkem s naučnou stezkou a informačními tabulemi. Rezervace byla vyhlášena Vyhláškou MŽP ČR č. 6/1991 Sb. ze dne 14. 12. 1990. Jedná se o největší rašeliniště severní Moravy vrchovištního typu s přechodovými společenstvy od slatin k rašelinným loukám a rašelinnému lesu. Největší mocnost rašeliny je 660 cm. Území je prameništěm Černé Opavy a Vrchovištního potoka. Oba toky patří do povodí Odry a úmoří Baltského moře. Průměrná teplota je 5,3 ˚C, průměrný roční úhrn srážek je 1 029 mm. Vlastní rašeliniště je porostlé borovicí blatkou, břízou karpatskou a smrkem ztepilým, který je převážně zakrslého vzrůstu. Pro borovici blatku je vyhlášena genová základna. — Již tradičně je Mechové jezírko spojováno se zahajováním turistické sezony Spolkem pro rozvoj Rejvízu a Osadním výborem Rejvíz. Ústřední postavou tohoto dne je pastýř Gill obývající rejvízská rašeliniště, o němž pověst vypráví, že jako pasáček dobytka se rozzuřil,

když nedostal od hospodáře k svačině chléb namazaný máslem. Vzal bič, mrštil chlebem o zem a bičem jej mrskal. Za to byl potrestán, a nejen on, ale všichni hříšní obyvatelé Hunohradu tím, že pánbůh přivedl podzemním tunelem vody ze Severního moře, město zaplavil a pastýř Gill dodnes chodí po rejvízských lesích. — Premiérou v letošním roce bylo tzv. „Rejvízské řezbování“, při němž se LČR, Lesní správa Jeseník, zařadily mezi sponzory, bez nichž by akce nemohla být uskutečněna. Osm řezbářů po celý týden, s ukončením v den tzv. „Odemykání mechového jezírka“ 19. května, vyřezávalo sochy rejvízských skřítků, pastýře Gilla a jiných mýtických bytostí. — Akce, včetně bohatého doprovodného programu, byla úspěšná a bude v roce 2008 pro velký úspěch opakována. Ing. Jaromír Latner, CSc.

1 2 3 1 Tomáš Cidlík vytváří pastýře Gilla 2 Pracoviště dřevořezbářů 3 Pastýř Gill doprovázený Zlatohorskou gardou

LESU ZDAR —— červen 2007 —— na návštěvě ——

22

23

polesí Lázně Kynžvart Polesí Lázně Kynžvart Lesního závodu Kladská má celkovou výměru 3 981 ha. Spolu s vedoucím tu pracuje technik a čtyři lesníci. Polesí má čtyři lesnické úseky o průměrné výměře 1 000 ha. Polesí má rovněž svých 15 stálých pracovníků (UKT, lanovka, JMP) a zhruba 7 sezónních pracovníků v pěstební činnosti. Vlastní zaměstnanci zabezpečují zhruba 80 % výkonů. Ostatní činnosti jsou prováděny dodavatelsky, najímanými živnostníky a harvestorovými technologiemi. Harvestory jsou vybírány v rámci výběrových řízení. Výměra porostní půdy činí 3 863 ha. Dřevinná skladba je tu značně pozměněná oproti skladbě původní. Z 97 % je tvořena jehličnany a pouze 3 % tvoří listnáče. (SM 91 %, Bo 4 %, Bor. Blatka 1,4 %, MD 0,5%, BK 0,8 %, zastoupení JD dosahuje 0,01 %). — Na polesí je proto kladen důraz na přirozenou obnovu převážně u smrku, který zde má velmi vhodné podmínky. U buku a javoru na živnějších řadách, u jeřábu ve vyšších polohách. U jedle prozatím v minimální míře, limitujícícím faktorem je tu zvěř. Velkou snahou je dosažení většího podílu jedle při obnově oglejených a podmáčených stanovišť. Velmi dobrá je spolupráce se správou CHKO, která finančně podporuje vnos jedle zejména do 1. zóny. — Porosty jsou zdravotně silně poškozené větrem, předmýtní porosty i námrazou a sněhem. Na stabilitu smrkových porostů má větší vliv lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý, dále dřevokaz čárkovaný, klikoroh borový a ploskohřbetka smrková. Gradace těchto škůdců se při souběhu vhodných podmínek periodicky opakuje, ale v minulých deceniích nedosáhla kalamitního stavu. Významné byly opakované intenzivní žíry ploskohřbetky v centrální části polesí, které proběhly mezi roky 1978–1985. — V devadesátých letech se zastavil rozpad hřebenových partií lesa vlivem imisí a nyní dochází k regeneraci porostů. V důsledku imisí však došlo k degradaci lesních půd. Tíživé jsou zejména ztráty hořčíku a vápníku. Extrémní kyselost půdy pak snižuje ujímavost listnatých sazenic. O to aktuálnější, ale i náročnější je směrování k trvale udržitelnému hospodaření. — Celková výše těžeb je 229 322 m3. Zhruba 99 % těžby

pokrývá smrk. Plošný rozsah výchovy do 40 let činí 803 ha a prořezávky 478 ha. Výše těžeb v 1. zóně CHKO je určena v LHP induktivně, obnovní prvky byly přesně určeny po dohodě s CHKO. — Kromě klasických soustřeďovacích prostředků se celoročně používá lanovka DTN–4, na podmáčených stanovištích nárazově i pásová TDT–55 „kaťuše“. — V poslední době se velmi osvědčil malý pásový harvestor Neuson 9002 a vyvážečka Loglander v porostech do 40 let. Tato technologie splňuje požadavky na bezeškodnou těžbu a soustřeďování dřevní hmoty, obzvláště na zamokřených stanovištích. Dodavatelsky je využíván také střední typ harvestoru. — Polesí bylo v předchozím období postiženo velkou kalamitou v roce 1984, která zapříčinila vznik rozsáhlých kalamitních holin. V letech 1994–1999 tu bylo 50 % nahodilých těžeb a v letech 2000–2004 zhruba 30 %. Sněhová a námrazová kalamita v letech 2005 a 2006 opakovaně postihla 80 % celého polesí. Šlo převážně o vrškové zlomy roztroušené po celých porostech v množství 15–60 m3/ha. Vznik holin byl minimální. V těchto dvou letech bylo harvestorovými technologiemi zpracováno cca 40 % PN těžby. Díky nim se podařilo kalamitu včas zpracovat. — 19. ledna letošního roku přišla větrná kalamita. Postihla znovu téměř 90 % plochy polesí, převážně ve starších porostech. Jedná se o polomovou hmotu roztroušenou i soustředěnou, se vznikem holin (převážně na podmáčených stanovištích – vývraty). Původní odhad byl cca 30 tis. m3, ale dosud stále připadávají nové polomy. Zpracování je velmi nebezpečné. Snahou je proto

Ing. Miroslav Vaniš (nar. 1968) vedoucí polesí Lázně Kynžvart Studium na Lesnické fakultě VŠZ v Brně završil v roce 1990. Nyní si své vzdělání prohlubuje formou doktorského studia Lesnické fakulty ČZU v Praze. Lesnímu závodu Kladská je věrný. Nastoupil sem ihned po studiu a v různých funkcích tu pracuje již 17 let. Začínal jako lesník na Polesí Prameny, později byl těžebním inspektorem lesního závodu a od roku 1999 je vedoucím polesí Lázně Kynžvart. K jeho zálibám, úzce souvisejícím s profesí, patří myslivost a myslivecké troubení na lesnici, je členem Trubačů z Kladské. Mimopracovní čas věnuje především rodině a podle možnosti i sportovním aktivitám, především tenisu a turistice.

maximálně využít harvestorové technologie, zejména na problematických plochách. Velkým úkolem bylo také uzavření oplocenek, které byly těmito polomy poškozeny ze 60 %. — V předchozím období zde dominovala myslivost, která má doposud vysokou úroveň. Odstřel 2006/2007 je 60 ks jelení zvěře, 50 ks jelena siky, 20 ks srnčí, 15 ks černé a 4 ks mufloní zvěře. Stavy jelení zvěře se rok od roku snižují, mufloní se vyskytuje minimálně a srnčí stavy jsou na únosné výši. Počty černé se na polesí spíše snižují. Jelen sika (sika japonský) je velmi problémový. I při vysokém tlaku na tento nepůvodní druh zvěře se tu příliš nedaří jeho stav snižovat. Sika naopak expanduje do oblastí se snižujícím se stavem zvěře jelení. — Škody způsobené zvěří jsou v posledních letech poměrně nízké a konstantní. Proto mohou odrůstat zalesňované paseky a zvyšuje se podíl přirozené obnovy smrku a listnáčů. Zvěř však stále zůstává limitním činitelem pro přirozenou obnovu jedle. — K razantní redukci zvěře došlo v předchozích letech, současným cílem je dosažení vzájemného souladu a vyváženosti pěstování lesa a chovu zvěře. Na polesí je proto dlouhodobě funkční přezimovací obůrka (12 ha), do níž se daří uzavřít na dobu zhruba pěti měsíců značnou část jelení zvěře. — Na vysoké úrovni jsou myslivecké tradice, především pasování a slavnostní troubení. Zdejší Trubači z Kladské, devítičlenný soubor zaměstnanců závodu, přispívají k vysoké úrovni myslivosti lesního závodu a interpretací signálů, hlaholů zvyšují kredit české myslivosti v republice i zahraničí. — Celé polesí spadá do centrální části CHKO Slavkovský les. Více než 50 % je v její 1. zóně. Ochrana přírody je tu

nezbytná jako ochrana zázemí lázní, rekreace i léčebných „Jezero“ Kladská minerálních pramenů (oblast ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů). LHP byl proto vypracován v součinnosti s CHKO a specifické požadavky ochrany přírody byly zakotveny do rámcových směrnic hospodaření. — Na území polesí je řada rašelinišť patřících pod NPR Kladské Rašeliny (rašeliniště Tajga 150 ha, Lysina 43 ha) s porosty smrku a borovice bažinné – blatky. Významnou lokalitou je také PR Holina 41 ha (bučiny s příměsí smrku). — Polesí leží v přítomnosti center soustředěné rekreace a v blízkosti hranic s Německem. Návštěvníci stále více navštěvují osadu Kladská, Kladské Rašeliny, PR Holina, zříceninu hradu Kynžvart, Králův Kámen i Lesný. Narůstající počty turistů je proto třeba usměrňovat a koordinovat. — V rámci podnikového Programu 2000 jsou pro ně obnovovány studánky, budována sezení s přístřešky, odstavná parkoviště, upravovány výhledy, instalovány informační tabule. Rovněž se průběžně provádí úprava turistických cest a stezek i přírodního parku na Kladské. Opravena byla i lesní kaplička. Probíhá také spolupráce s CHKO při budování cyklotras, běžeckých tratí a při ochraně ptactva (vyvěšování ptačích budek). — Velká část polesí spadá do sítě Natura 2000. Vyskytují se tu vzácné živočišné druhy, čáp černý, tetřev hlušec, rys ostrovid. Probíhá potlačování nežádoucích druhů invazních nepůvodních rostlin (bolševník velkolepý) pomocí mechanické likvidace. — Prvořadým úkolem je včasné zpracování letošní kalamity a zabránění následnému přemnožení kůrovce. Trvalým úkolem je zvýšit podíl přirozené obnovy. Jan Brandejs

LESU ZDAR —— červen 2007 —— mezi námi ——

24

25

muž, který se domluví s jeleny Představovat lesákům, zejména myslivcům, Oldřicha Novobilského, to je asi nošení dříví do lesa. Se svými řevnicemi z volských rohů a tritonem dosáhl řady národních i mezinárodních úspěchů ve vábení jelenů, psalo se o něm v našem i zahraničním tisku, objevil se dokonce i na televizní obrazovce. Ačkoliv je už v důchodu, je to kolega, kterého v rubrice Mezi námi nelze opomenout. Oldřich Novobilský toužil být lesákem už od dětství. Absolvoval lesnické učiliště a později dálkově vystudoval Střední lesnickou školu v Hranicích na Moravě. Poté začal pracovat jako lesník, do důchodu odcházel jako revírník. Ačkoliv je rodákem od Štramberka, po celou svoji profesní kariéru působil v Jeseníkách. „V občance jsem měl razítka různých podniků, Jesenickým lesním průmyslem počínaje a Lesy České republiky konče,“ říká. „Přitom jsem od roku 1959 působil na stejném lesnickém úseku, jenom podnik se čas od času přejmenovával.“ DRUHÁ LÁSKA Po lesnictví je druhou láskou Oldřicha Novobilského myslivost. „Měl jsem štěstí na lesnický úsek,“ říká. „Byli v něm kamzíci, tetřevi a jeleni, pro myslivce hotový ráj. Nakonec jsem myslivosti úplně propadl. Začal jsem doprovázet hosty na lov kamzíků i jelenů, stal jsem se jelenářem.“ — Na jednom jelenářském kurzu se jeho vedoucí, dr. Antonín Bubeník, známý český vědec zabývající se výzkumem jelenovité zvěře, nabídl, že případné zájemce

zasvětí do problematiky vábení jelenů. Oldřich Novobilský si samozřejmě tuto příležitost nemohl nechat ujít. „Po večerech jsem se s ním naučil trochu troubit,“ vzpomíná teď, po dlouhých letech. „Pak jsem jeleny při říji odposlouchával, napodoboval je, a tak jsem se postupně zdokonaloval.“ — Zdokonalil se natolik, že se v roce 1999 stal mistrem republiky ve vábení jelenů a v témže roce na prvním mistrovství Evropy v této disciplíně, které se konalo v Dortmundu, obsadil 4. místo se ztrátou jediného bodu na bronzovou příčku. Tento rok byl pro Oldřicha Novobilského rokem nejúspěšnějším. Na mistrovství republiky se sice pravidelně umisťuje do třetího místa a na mistrovství Evropy, kterého se zúčastnil „asi pětkrát nebo šestkrát“, bývá také v popředí, ale výsledky z roku 1999 se mu už zopakovat nepodařilo. ÚSPĚŠNÉ MLÁDÍ Podařilo se je však překonat dalšímu Čechovi – Josefu Kaprasovi. „Přišel za námi, že by se chtěl naučit vábit je-

leny,“ říká Oldřich Novobilský. „Bylo mu sedmnáct a byl velice dobrý. Tak jsme ho naučili, co jsme uměli, a on před dvěma lety jako první Čech mistrovství Evropy vyhrál. Teď studuje lesárnu v Brně a já jsem rád, že máme takového zdatného nástupce. A není sám.“ — Umět se „dorozumět“ s jeleny, to je podle Oldřicha Novobilského pro jelenáře nutnost. „On musí umět rozpoznat, jestli troubí mladý nebo starý jelen, jestli hledá laně, stojí u laní nebo vyzývá k souboji,“ vypočítává. „Když doprovázím lovce, který má povolený odstřel první věkové třídy, nepovedu ho tam, kde troubí starý jelen. Naopak já zase musím vždycky troubit jako jelen mladší, než je ten, kterého hledáme. Kdybych se ozýval jako starší, tak ten mladší sbije laně dohromady a odvede je pryč. Je toho hodně, co musí člověk z troubení jelena poznat…“ JELENI NEJSOU ŽÁDNÍ SVATOUŠCI Oldřich Novobilský v průběhu života poznal jeleny opravdu důvěrně. „Oni jsou hodně nesnášenliví,“ říká. „Při zimním krmení nenechá laň nažrat vlastního koloucha. Starý jelen se radši přežere, než by pustil ke korytu mladšího. Já jim proto nedávám krmení do koryt, ale raději odhrabu sníh a udělám třeba čtyřicet hromádek, aby se dostalo na co nejvíc kusů. — Laně se zase často chovají doslova jako lehké žínky. Když se v době říje přiblíží jiný jelen, snaží se odpoutat od stáda a dostat se k němu. To se samozřejmě nelíbí vůdci stáda, a tak se snaží takovou záletnici umravnit. Často dost drsně. Jednou jsem byl svědkem toho, jak jelen nabral laň takovým způsobem, že popoletěla tři metry vzduchem. Hlavní jelen může mít třeba patnáct i více laní, to se pak musí pořádně otáčet. Zahánět soky, hlídat laně, nemá to jednoduché. Však také v průběhu říje ztratí až 20 procent váhy.“ VÍTĚZNÝ ŘEV JE DRSNÝ „Když slyším vítězný řev starého jelena, tak mi kolikrát stydne krev v žilách,“ přiznává Oldřich Novobilský. „Jsou to hodně drsné a nelítostné zvuky. Naštěstí se nestává příliš často, že by jelen svého soka v souboji zabil. Já jsem za svůj život našel takové dva. Ale jeden z nich stál za to, měl snad dvacet, pětadvacet smrtelných ran. Jeho soupeř ho v úvozu natlačil k příkrému

svahu a bil do něj hlava nehlava. Rozsekal ho doslova na fašírku.“ — Jeden souboj se špatným koncem se zkušenému jelenáři odehrál takřka před očima. „To jsme šli s preparátorem opavského muzea a uslyšeli jsme hlomoz,“ popisuje. „Zápasili tam dva jeleni. Oba zhruba stejně staří, stejně silní. Jeden druhého podebral a přehodil ho přes hlavu ze svahu dolů. Ten dopadl přímo na parohy a oba si je i s kusem lebky vylomil. Zhasl na místě. Ten druhý už do něj ani nebil. Jenom třikrát za sebou zatroubil vítězný ryk. To mi šel skutečně mráz po zádech.“ DŮCHOD NEDŮCHOD Ačkoliv je Oldřich Novobilský již v důchodu, rozhodně se nedá říct, že by byl na odpočinku. Je stále aktivní. Doprovází lovecké hosty, v zimě přikrmuje zvěř. Vychoval si ji tak dokonale, že když ráno zatluče za barákem na kbelík, stahují se jeleni z okolních strání „k snídani“. Všechno se zdá být jako dřív, ale je to skutečně jenom zdání. „Za mého mládí bývalo v Jesníkách 1 500 kamzíků,“ říká revírník. „Stříleli jsme jich tak 80 až 100 ročně. Pak se přišlo na to, že je to nepůvodní zvěř, a začalo se s její likvidací. Dnes tady žije tak nanejvýš 150 kusů. Jelenů také podstatně ubylo, což ale na druhou stranu svědčí lesům. A nejhůře dopadli tetřevi, další moje láska. Ti zmizeli počátkem osmdesátých let minulého století prakticky úplně. Dnes se sice tu a tam nějaký objeví, ale to jsou odchovanci vypuštění z tetřevích líhní, kteří většinou nepřežijí déle než rok.“ — Je paradoxní, že tak, jak ubývá jelení zvěře, přibývá zájemců, kteří se chtějí naučit jeleny vábit. „Za mého mládí nás troubilo tak osm až deset,“ říká Oldřich Novobilský. „Ale když jsme před dvěma roky pořádali kurz na Hluboké, tak se nám přihlásilo sto padesát zájemců. Ani jsme je nemohli zvládnout.“ Říká to s radostí v hlase. Je očividně rád, že má o následovníky postaráno. TRITON JE MUŠLE Na závěr snad jenom ještě vysvětlení, co je onen triton zmíněný v úvodu článku. Je to mořská mušle, na kterou se podobně jako na volský roh vábí jeleni. „Volský roh je spolu s tritonem nejlepší,“ podotýká Oldřich Novobilský. „Ale jinak se dá troubit na ledacos – na cylindr, na roury Jaroslav Jonáš z umělé hmoty, ale třeba i na bolševník.“

LESU ZDAR —— červen 2007 —— krátce ——

26

27

SOUTĚŽ LOVECKÝCH TRUBAČŮ

— Ve dnech 19. a 20. května 2007 se v rámci Opolského loveckého festivalu uskutečnila XII. REGIONÁLNÍ SOUTĚŽ LOVECKÝCH TRUBAČŮ v Tulowicích v Polsku, jejímiž organizátory byly Opolská lovecká organizace, Klub mysliveckých trubačů, Sdružení škol v Tulowicich a Tulowický odbor kultury. — Dvoudenní klání loveckých trubačů bylo slavnostně zahájeno 19. května představiteli obce a mysliveckých organizací. Mezi hosty byli zvláště srdečně přivítání zástupci družební obce Bělá pod Pradědem. Celý den byl věnován soutěži sólistů. — Následující den byl soutěžním dnem souborů, řazených dle ladění nástrojů do jednotlivých skupin. Díky zahraniční účasti se již jednalo o soutěž mezinárodní s účastí souborů z Ukrajiny, Německa, Česka a Polska. — Česko reprezentoval „Soubor loveckých trubačů LČR, Lesní správy Jeseník“ ve složení Renata Jeřábková, Vladimír Kohoutek a Radek Procházka, který soutěžil ve skupině s laděním „Es“ a obsadil zde první místo. — Závěrem soutěže se všichni soutěžící zúčastnili společného pochodu obcí na sportovní hřiště, kde bylo provedeno hodnocení a starostou obce byly vítězům předány poháry a diplomy. — Z hojného počtu vystupujících souborů a jednotlivců z řad profesních zaměstnanců státních lesů, mysliveckých spolků a lesnických škol byla znát velká podpora a prestiž u veřejnosti. Zvláště potěšitelná byla velká účast studentů lesnických škol. Ing. Jaromír Latner, CSc.

LÁZEŇSKÁ SEZÓNA

— Již třetím rokem vystupuje Soubor loveckých trubačů LČR, LS Jeseník, na slavnostním zahajování nové lázeňské sezony v Karlově Studánce. — V letošním roce to bylo 12. května, kdy v hudebním pavilonu zahájili trubači ve složení Jeřábková, Kohoutek a Procházka „Den myslivosti“ jako součást slavnostního programu otevírání lázeňské sezony. Uvítací slovo pronesli Ota Bouzek, autor knih o přírodě, Josef Chrástecký, předseda ČMMJ v Bruntále, a Jan Vrabec, ředitel lázní. — Akce byla doplněna výstavou fotografií, besedou s autory knih o přírodě Mlčouškem a Orlíkem a také vystoupením Oldřicha Novobilského, revírníka LS Jeseník ve výslužbě, s ukázkami vábení jelenů. — Slavnostním mysliveckým halali v kapli sv. Huberta byla v odpoledních hodinách akce ukončena. Ing. Jaromír Latner, CSc.

SOUTĚŽ POTAHŮ — V září letošního roku se v Klokočově uskuteční Mezinárodní mistrovství v kombinované soutěži pro chladnokrevné koně. Na zajištění této soutěže se podílejí také LČR, s. p. K tomu, aby výběr naší republiky reprezentovali nejlepší koně a kočí, probíhají v současné době kvalifikační soutěže. — První kolo kvalifikace proběhlo v sobotu 26. 5. 2007 ve Valašském Meziříčí – Podlesí za účasti osmi soutěžících ze severní Moravy a východních Čech. Soutěž organizoval JK Podlesí ve spolupráci ASCHK ČR a za přispění LČR, s. p. — Soutěžilo se v disciplínách, které budou na mezinárodním mistrovství, a to: vozatajská soutěž, ovladatelnost s kládou a těžký tah. Při vozatajské soutěži musel kočí v co nejkratším čase s vozem projet určenou trasu vytyčenou mezi kužely a terénními překážkami tak, aby se žádného z nich potahem ani vozem nedotknul. Po celou dobu jízdy musel kočí i pomocník sedět na kozlíku. — Soutěž v ovladatelnosti ukázala souhru kočího s potahem. S kmenem o délce 10 metrů a středním průměru 35 cm musel kočí projet vytyčenou trasou, v určených místech zastavit a určitou dobu stát, překonat překážky a opačným koncem, než byl potah zapřáhnut, vyvrátit předem označené kužely. V této soutěži bylo vidět rozdíly mezi koňmi, kteří pracují či nepracují v lese. — V těžkém tahu se přemísťoval náklad na železných sáních na vzdálenost 20 metrů. Začínalo se vahou nákladu 1 700 kg a postupně se zvyšovalo až na 2 300 kg.

O kvalitě soutěžících svědčí, že všichni se i s tou nejvyšší zátěží vyrovnali a přetáhli ji do cíle ve stanoveném limitu jedné minuty. V této disciplíně neměli rozhodčí vůbec snadnou úlohu, protože pořadí museli určit podle stylu, jak se jednotliví koně s nejtěžším nákladem vypořádali. — Celá soutěž proběhla za teplého, slunečného počasí a za velkého zájmu diváků. Výsledky se hodnotily dle jednotlivých disciplín a součet umístění dal celkové pořadí. Nejlepší v jednotlivých soutěžích obdrželi poháry a celkový vítěz pan Petřek ze Zubří mimo pohár i finanční odměnu. Ing. Jaromír Válek, Antonín Tesař

DEN S LESY V CHODOVÉ PLANÉ — Dne 11. 5. 2007 uspořádala Lesní správa Planá DEN S LESY ČESKÉ REPUBLIKY pro základní školu v Chodové Plané. — Akce se zúčastnilo 68 dětí a sedm pracovnic a pracovníků základní školy včetně ředitele pana Ambrože. — Vlastní akci zahájil lesní správce Ing. Josef Rovenský v 9:00 hod. zahajovací řečí, při které dětem vysvětlil, kdy a jak byl založen podnik Lesy České republiky, s. p., a jaké jsou jeho úkoly. — Dále probíhaly pod řízením zaměstnanců lesní správy, a to pana Kalsera, Ing. Pěkného, Ing. Lorence a dalších, různé poznávací soutěže a hry. — V průběhu dopoledne ukázal orla skalního revírník pan Strnad a podal odborný výklad k jeho chovu. — O přípravu a výdej občerstvení se postaral revírník pan Kryštof. — Celý průběh akce provázel krásný sluneční den. — V závěru proběhlo vyhodnocení všech soutěží a dětem byly rozdány hodnotné ceny. — Ředitel školy pan Ambrož poděkoval zaměstnancům lesní správy Planá za uspořádání krásného dne plného soutěží a her. Ing. Josef Pěkný

MIMOŘÁDNÉ TĚŽBY NA LS JESENÍK V ROCE 2006 A 2007 — V loňském roce musela Lesní správa Jeseník, mimo jiné úkoly, zajistit mimořádné těžby v celkovém rozsahu 5 174 m3 ve velmi krátkých časových termínech. — Prvou z nich bylo odlesnění pro Sportovně lyžařský areál Příčná ve Zlatých Horách. Celkem zde bylo v termínu od 2. 5. do 31. 5. 2006 vytěženo, přiblíženo a odvezeno 1 198 m3 dříví. Na ploše odňaté z PUPFL o rozloze 4,8 ha musel být proveden komplexní úklid klestu jak z těžby, tak i z prořezávkových porostů na ploše se nacházejících. Jakákoliv časová prodleva nebyla možná, protože by narušila stanovený harmonogram následných stavebních prací, včetně možnosti čerpání finančních dotací Městem Zlaté Hory. — Druhou mimořádnou těžbou v pořadí bylo odtěžení 3 482 m3 dřevní hmoty pro celkovou rekonstrukci silnice I/44 v úseku z Domašova na Červenohorské sedlo, jež je hlavní spojkou Jesenicka s vnitrozemím. Pro těžbu, přiblížení, odvoz, úklid klestu a těžebních zbytků byl opět k dispozici velmi omezený časový prostor od 22. 9. do 27. 10. 2006. K záměru celkové rekonstrukce této komunikace přistoupilo ŘSD Olomouc z důvodu jejího havarijního stavu. Vlastním stavebním pracím předcházelo zpracovávání a projednávání projektové dokumentace, stavební a správní řízení včetně odnětí 10,0 ha z PUPFL. Realizace stavby o celkovém objemu 525 mil. Kč (bez DPH a rezervy) je rozplánována na období od 22. 9. 2006 do 31. 10. 2008, vždy s přerušením stavebních prací od 1. 11. do 31. 3. následujícího roku. — Třetí a čtvrtou mimořádnou těžbou již byla drobná rozšíření sjezdovek na ČHS a Filipovicích o výměrách 0,5 a 0,3 ha s vytěženým objemem dříví 88 m3 a 46 m3. — V roce 2007 bylo po domluvě s dodavatelem stavebních prací

v termínu od 2. 4. do 15. 4. dokončeno odtěžení komunikace I/44 z Domašova na ČHS v objemu 1195 m3, opět včetně přiblížení, odvozu, úklidu klestu a těžebních zbytků. — Vzhledem k tomu, že všechna pracoviště se nacházela na SÚJ Jeseník s dodavatelem prací CE WOOD, a. s., byly výše uvedené práce zadány přímo této firmě, konkrétně Středisku lesní výroby v Jeseníku. Díky vysokému pracovnímu nasazení a vysoké profesionalitě vedení střediska se firma tohoto úkolu úspěšně zhostila a dne 16. dubna 2007 bylo celé území stavby předáno zástupci stavební firmy Strabag, a. s., Šumperk, která veškeré stavební práce zastřešuje. Ing. Jaromír Latner, CSc

DALŠÍM BEZZÁSAHOVÝM ÚZEMÍM JE LOKALITA POLEDNÍK

— Lesy České republiky (dále jen Lesy ČR) a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen AOPK ČR) uzavřely 3. 5. 2007 další dohodu o tzv. „bezzásahovém území“. Cílem uzavřené dohody je vytvořit na vymezeném území základní předpoklady pro uchování a obnovu přirozeně se vyvíjejících lesních ekosystémů a umožnit sledování jejich dalšího vývoje při maximálním omezení lidských vlivů. Porosty ponechané samovolnému vývoji jsou součástí NPR Jizerskohorské bučiny v CHKO Jizerské hory. Rozloha vytčeného území činí 71,58 ha. — Dohodu podepsali Ing. Jiří Holický, generální ředitel Lesů ČR, a RNDr. František Pelc, ředitel AOPK ČR. Aktu se navíc zúčastnil i hejtman Libereckého kraje Petr Skokan a vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek.

„Dohoda o spolupráci s Lesy ČR je pro nás velmi významná, protože nám umožňuje sledovat samovolný vývoj vybraných území v naší republice. V Jizerskohorských bučinách se nachází více podobných míst, jejichž vývoj lesníci vůbec neovlivňují. Pouze jediná však bude nyní podrobně sledovaná,“ říká RNDr. Pelc. — „Díky výzkumu v bučinách se lesníci v budoucnu dozvědí, jestli by měli porosty obhospodařovat a utrácet za péči o ně peníze, nebo nechat přírodu, aby část práce udělala za ně. Vývoj v rezervaci přinese také důležité údaje o změnách podnebí,“ říká Ing. Jiří Holický, generální ředitel Lesů ČR. — Přirozený vývoj v praxi znamená vyloučení veškeré výchovné, obnovní a nahodilé těžby, dále umělé obnovování těchto prostorů a rozšiřování lesní dopravní sítě. Ve vymezené lokalitě v současné době nejsou umístěna a v budoucnosti ani nebudou zřizována krmná zařízení pro lesní zvěř. Její lov však nebude nijak omezován. Takto vymezená lokalita bude průběžně monitorována. Cílené sledování je založeno na základním průzkumu, na který navazují cyklicky prováděná šetření, která jsou vztažena ke třem plošným úrovním: celé území, vymezené jádrové území a inventarizační plochy. Posledně dvě jmenované jsou zajišťovány AOPK ČR. Poznatky, které zde budou díky průběžnému monitoringu získány, budou následně využity zejména k rozvoji přírodě blízkých forem lesního hospodaření a stanovení managementu chráněných území. Mgr. Jitka Kozubková Bc. Tomáš Vyšohlíd

LESU ZDAR —— červen 2007 —— život v přírodě ——

28

29

vodní princezna je stále hravá Mezi velmi hravá zvířata patří určitě vydry. I když jsou ostatní mláďata jiných druhů také hravá, vydry zaujímají určité prvenství. Jejich hravost jim totiž vydrží po celý život. Proto můžeme v přírodě pozorovat nejen hru samotných mláďat, nebo naopak hru mláďat s matkou, která skotačí ve vodě spolu s mláďaty, ale máme-li štěstí vydru spatřit a chvíli pozorovat její počínání, tak nás určitě překvapí svou hravou povahou.

I dospělé zvíře je schopno si hrát. A to nejen s dalším druhem, kdy se společně potápí, dělají ve vodě různé přemety a hrají si na honičku, ale dovedou se i škádlit a kousat. Ovšem jejich kousání není doopravdy, ale je to hra. Proto někdy vydry vylezou i na břeh, kde se válí v kotrmelcích a společně se koušou, aby pak jedna z nich se rychle vyprostila z objetí a úprkem skočila do vody s tím, aby ji druhá pronásledovala a hra mohla pokračovat. Je zajímavé i to, že vydry si při takové hře často vymění své úlohy. Ten, který byl pronásledován, je po chvíli pronásledovatel a začíná intenzivněji na svého druha dorážet. Před chvílí tomu bylo naopak. Hra vyder nemá přesná pravidla. Můžou si spolu hrát jen dvě dospělé vydry, ale často je do akce zapojeno více jedinců. — Sám jsem pozoroval hru třech dospělých vyder, které skotačily na hladině, vzájemně se potápěly a jedna druhou se snažila kousnutím donutit k potopení. Nebo zase naopak se v kozelcích točily kolem své osy jako lodní šrouby, tahaly se za ocas a podobně. Těžko se dá podrobně takový chumel tří těl popsat, protože jde o rychlé pohyby a různé obraty. Na druhé straně i samotná vydra v dospělém věku je stále velmi hravá. Když nemá druhého partnera, s kým by mohla dovádět, tak si vystačí sama. Plave po hladině a chytá si svůj vlastní ocas, se kterým si dovede dlouho pohrávat. — Když ji tato hra přestane bavit, tak si ze dna vyloví nějaký předmět, kus dřeva či kámen a hra pokračuje.

Stejně si dovede hrát i se smrkovou šiškou, kterou sebere na břehu nebo nalezne na hladině. Jde i o další předměty, které jí vystačí k tomu, aby je uchopila do zubů a plavala na zádech a přidržovala si je předníma nohama. — Jednou jsem pozoroval vydru, která si pohrávala s prázdnou lasturou škeble říční. Plavala na zádech a škebli vozila na břiše sem a tam. — Podobně si dovedou vydry hrát i s ulovenou kořistí. Je-li vydra nasycena a uloví další rybu, tak si s ní někdy nejdřív pohraje. Vypluje na hladinu a tam ji vyhazuje do vzduchu a znovu ji hledá. Když je ryba ještě živá, tak má vydra dokonalou zábavu. Odhozená rybka jí znovu odplouvá, a tak se za ní vydra vydává, aby ji ulovila. Hra vyder ovšem neprobíhá jen ve vodě, ale často i na souši. Příkré bahnité břehy využívají vydry k tomu, aby se mohly klouzat. Často takové vydří „klouzačky“ můžeme v přírodě najít. V jemném bahně nám to určitě prozradí vydří stopy. Stejně si dovede vydra počínat i ve sněhu. Při svém putování kolem vody využívá terénní nerovnosti, aby se mohla klouzat. Šikmý břeh či strmá mez jí postačí k tomu, aby sem vylezla a mohla po břiše sklouznout dolů. — Škola hrou, tak bychom mohli charakterizovat vydří počínání, které spočívá v tom, že veškerá hra, kterou vydry provádí, napomáhá k zdokonalování techniky lovu, který k životu potřebují. Jaromír Zumr, foto autor

LESU ZDAR —— červen 2007 —— dětem ——

30

31

děti sbíraly body V pátek 11. května 2007 LS Ostrava uspořádala již druhým rokem akci pro děti: Den s LČR, který se odehrával v příjemném prostředí hájenky MS Bohumín-Záblatí a přilehlém okolí. Bylo pozváno 10 základních škol, z nichž každá vyslala cca 10 zástupců ze čtvrtých až šestých tříd a dva skautské oddíly (se stejnou věkovou strukturou družstev, jakou sestavovaly školy) k poměření znalostí. Celkem se tedy sešlo 118 dětí. Slunečné počasí zajistilo pro všechny zúčastněné úsměvy a pohodu po celý den.

Po zahájení a uvítání účastníků proběhlo vystoupení sokolníka s poutavým vyprávěním a ukázkou práce s dravci, které se mohly některé děti samy zúčastnit. Poté následovalo další vystoupení, a to ukázka práce se psem, která měla rovněž velký úspěch. Děti dále pohlédly na práci řezbáře a mohly si ji vyzkoušet. Po všech vystoupeních následovala samotná soutěž: děti měly za úkol absolvovat 6 stanovišť, kde jim zaměstnanci LS udělovali body za úspěšné zvládnutí úkolů. Prověřovaly si tak své znalosti nebo se naopak naučily něco nového v lesnicko-přírodovědném testu, u poznávání rostlin, ptáků a savců, stromů, plodů a listů, dále soutěžily ve střelbě ze vzduchovky. Tentokrát každá škola soutěžila jako tým, takže děti se naučily i spolupráci mezi sebou. — Občerstvení v podobě bažantí polévky, kuřete, ovoce, oplatků a čaje bylo zajištěno po celou dobu konání akce. — Závěr celé akce tvořilo vyhodnocení soutěží, na které se těšilo snad každé ze zúčastněných dětí. Odměna za snahu čekala na všechny, ale ti nejlepší navíc získali hodnotné ceny poskytnuté LČR a sponzory, jimiž byli dodavatelé prací na LS Ostrava: Lesostavby Frýdek-Místek, a. s.; Dvořák – lesy, sady, zahrady, s. r. o.; Lesy Beskydy, a. s.; LDF Rožnov a. s.; Konstruktial, s. r. o.; B + J stavební, s. r. o.; Rest company, s. r. o.; AZ stav, s. r. o., Bombonárna Petřvald – PARKLANE, a. s., a MS Bohumín-Záblatí.

— Odpoledne pak spokojené děti odjížděly a odcházely domů a také my, pracovníci a kolektiv LS Ostrava, jsme odcházeli spokojení a nadšení z úspěšného dne, těšíce se na další setkání při Dni s LČR, které plánujeme i na příští rok. — Den s LČR není jediná naše aktivita pro veřejnost, která v letošním roce proběhla. 20. 4. 2007 jsme byli pozvaní, jako všichni ostatní sponzoři ZŠ Kpt. Jasioka z Havířova – Pr. Suché, na slavnostní uvedení dubu u Sušánky mezi „Stromy roku“. Děti připravily pestrý program, který nás všechny dospělé pobavil. — Téhož dne proběhla ve Václavovicích (obec v okrese Ostrava-město), v lese blízko školy, akce ke Dni Země, které se zúčastnili všichni školáčci ZŠ a MŠ Václavovice. Děti se zde seznámily s prostředím lesa jako místa vhodného k procházce, relaxaci i hrám za určitých podmínek chránících i les. Byly poučeny o funkcích lesa, jak se v něm chovat, o tom, jak les vzniká, co je třeba vykonat, aby vyrostl, jak o něj pečovat a chránit jej, co vše v něm najdou, a vyzkoušely si, co obnáší sázení stromků, kdy po dvojicích tuto činnost za dohledu revírníka vykonaly. Celá akce byla ukončena ukázkou kácení a odvětvování stromu a rozdáním upomínkových předmětů. — Den Země 24. 4. 2007 proběhl na revíru Šilheřovice – ZŠ Bulharská z Ostravy-Poruby (stejný program jako den Monika Vudarčiková, LS Ostrava ve Václavovicích)

Kaštánek a Lesanka se na vás těší Milé děti, dovolte, abychom se vám představili. Jmenuji se Kaštánek a to je kamarádka Lesanka. Jsme lesní skřítci a již vás hodnou chvíli z lesa pozorujeme. Je nám tu moc dobře, tak jsme si řekli, že vás k nám pozveme a společně prozkoumáme nejrůznější lesní zákoutí.

V lese máme spousty kamarádů, často se navštěvujeme a hrajeme nejrůznější hry. Mezi ty oblíbené patří hra „Kdo je kdo“. Zkuste tedy uhádnout, kdo se skrývá za tímto popisem.

ZIMU PROSPÍM, S JAREM VSTÁVÁM, V TRÁVĚ, V LISTÍ RÁD SI HRÁVÁM. KDYŽ SI TAK LESEM ČENICHÁM, CO K JÍDLU JÁ SI JENOM DÁM?

V NOCI NA LOV Z HRADU VYJDU, SMLSNU, ZBAŠTÍM, NA CO PŘIJDU. PRUHOVANÝ SPÁČ, KDO VÍ, CO JSEM ZAČ?

(JK)

Kdo se skrývá v lese? Bydlím v lese. Nejlépe se cítím v těch listnatých – to jsou lesy, kde rostou převážně listnaté stromy. Takové stromy na podzim své listí pestře zabarví a potom je shodí na zem. Tedy to nechápu, ony zahodí takovou nádheru! Víte, já jsem celý šedohnědý, zajímavá je snad jen má bílá hlava s dvěma tmavými pruhy. Ale co naplat, alespoň nejsem tolik vidět, když se plížím vysokou trávou. — Jestlipak už mě někdo z vás viděl? No, mnoho vás nebude. A taky jakpak by mohlo, já jsem totiž přes den zalezlý ve své noře – raději bych měl říci hradě. V podzemí si totiž hrabu s celou svou rodinou prostorné úkryty. Vždy je tam dostatek chodeb, komůrek a hodně východů. Komůrku, kde spím, si rád vystelu

trávou, listím nebo taky mechem. Řeknu vám, není to špatné bydlení. Někdy tu prospíme celou zimu, to když je venku opravdu špatné počasí. — No a kdy se dostanu na čerstvý vzduch? Správně se ptáte, všichni musíme chodit ven. Já z nory vylezu hlavně v noci. A protože už mám většinou opravdový hlad, tak sním, na co přijdu. A to myslím doslova, chutnají mi žížaly, nejrůznější brouci a larvy, taky si smlsnu na šnekovi nebo slimákovi, opravdovou pochoutkou jsou vajíčka ptáků. Ale nebojte, k tomu si naložím i pořádnou porci zeleniny. Tím tedy myslím především kořínky a nejrůznější plody. No v té tmě toho sice moc nevidím, ale zato mám výborný sluch a čich.

ZKUSTE UHÁDNOUT, KDO SE SKRÝVÁ ZA TÍMTO POPISEM. NAMALUJTE NÁM HO A K OBRÁZKU PŘIPIŠTE, JAK SE ZVÍŘÁTKO JMENUJE. ZNÁTE TAKÉ NĚJAKOU OBORU? NAPIŠTE NÁM JEJÍ NÁZEV A ZVĚŘ, KTERÁ V NÍ BYDLÍ. Své příspěvky zasílejte do konce tohoto měsíce na níže uvedenou adresu pod heslem „Kdo se skrývá v lese“. Ze správných odpovědí vylosujeme jednoho a odměníme ho dárkem. „Kdo se skrývá v lese“, Redakce časopisu Lesu Zdar, Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové

LESU ZDAR —— červen 2007 —— o přírodě ——

32

LČR pomáhají ohroženým druhům

33

Přirozená stanoviště blatky na LS Přimda Jedním ze žhavých témat diskuzí nad managementem krajiny je i vztah vlastníků lesů a orgánů ochrany přírody v oblasti vymezení chráněných území, předmětu a podmínek ochrany. Ani LS Přimda není uchráněna této problematiky. Na ochranu řady lokalit se názory lesnictví a ochrany přírody rozcházejí, probíhá diskuze o zonaci a plánu péče nově vzniklé CHKO Český les, ale lze nalézt i shody. A na nich je možno rozvíjet perspektivní spolupráci.

Šiška a letorost blatky

Český les je pohraniční pohoří tvořící přirozenou zemskou hranici na západě Čech. Odpradávna bylo toto území pokryto hlubokými lesy. V jednotlivých historických epochách docházelo z důvodu řídkého původního osídlení, ať už pro obranu hranice nebo na podporu hospodářství, k periodickým kolonizacím zdejšího kraje. Jednu z významných kolonizačních vln způsobil rozvoj sklářského průmyslu v období od 16. do 19.století. Zdejší nabídka vhodného písku, dostatek drobných vodních toků na pohon sklářských provozů a zejména vysoká zásoba dříví vyvolaly nástup tohoto tehdy tak perspektivního odvětví v místě do té doby nepříliš hospodářsky využívaném. Dřevo bylo nezbytnou surovinou jako palivo v sklářských pecích a k pálení dřevěného uhlí pro stejný účel, výrobě kolomazi, potaše a pochopitelně ke stavebním účelům. Na přelomu 19. a 20.století pak došlo i v důsledku všeobecného průmyslového rozmachu a přechodu na jiné technologie k útlumu zdejšího sklářství a souvisejících provozů . VRCHOVIŠTĚ S pozůstatky této etapy historie Českého lesa se však potkáváme dodnes. Kromě fragmentů sklářských leštíren, smolných pecí a četných milířů je to především významně přeměněná druhová skladba lesa. Původní lesy, tvořené zejména bukem a jedlí, v dosahu byly tehdy vykáceny, zůstaly pouze lesy v nepřístupných lokalitách. Holiny byly postupně, a to zejména v 19.století, osázeny smrkem, který se zde lesníkům z pohledu tehdejší úrovně poznání jevil jako všestranně nejvhodnější dřevina (nejčastější dnešní cílové hospodářské soubory

53 a 57). Zbytky původních porostů se tak zachovaly zpravidla jen na špatně přístupných lokalitách. Takovými lokalitami Českého lesa na území spravovaném LS Přimda jsou například vrchovištní rašeliniště. — Na LS Přimda se vyskytují 2 vrchovištní rašeliniště s původními porosty borovice blatky . Jde o lokalitu Farské bažiny a Podkovák. Obě lokality jsou typickou ukázkou rašeliniště s charakteristickou florou. Významné jsou zejména spontánně se vyvíjející a přirozeně se obnovující porosty blatky. Z pohledu lesnické typologie jsou jádrové části vymapovány jako lesní typ (LT) 0R5 Rašelinný bor blatkový borůvkový a LT 8R1 Vrchovištní smrčina suchopýrová s charakteristickým zakrslým smrkem, navazující okrajové části lokalit pak jsou vymezeny jako LT 6R1 Svěží rašelinná smrčina šťavelová a dále v menší míře SLT 7G a 6K. Z pohledu lesnického hospodaření jsou tyto lokality omezeně a obtížně využitelné, nízký produkční potenciál stanoviště a neúnosný, technologicky obtížně a nákladně řešitelný terén (zejména vysoká hladina spodní vody vytvářející až rašelinná jezírka) je předurčují spíše ponechání vlastnímu vývoji s managamentem monitoringu a asanace kalamitních hmyzích škůdců (kůrovců na zde se vyskytujícím smrku) jako potenciálního ohrožení okolních hospodářských lesů. Primární je zde zachování existence lesa. BLATKA A JEJÍ ROZVĚTVENÁ RODINA Borovice blatka je taxonomicky obtížně uchopitelná dřevina. Pro její regionální morfologickou proměnlivost a náchylnost k vytváření mezidruhových kříženců nalézáme v literatuře několik protichůdných názorů na její systematické zařazení. V odborných kruzích je veden spor o to, zda je blatka samostatným druhem Pinus rotundata LINK., poddruhem agregátu Pinus mugo TURRA agg., poddruhem Pinus uncinata RAJONE EX DC. jako subsp. uliginosa (NEUMANN EX WIMM.) BUSINSKÝ, nebo speciálně v této lokalitě Pinus digenea BECK 1888 (= P. rotundata x P. sylvestris). Je možné, že zde uvedený výčet možností není úplný a je nepochybné, že tato otázka je velmi zajímavá pro vědecké pracovníky zabývající se dendrologickou systematikou. Z pohledu potřeb lesnického hospodaření však je významnější potřebou chápat problematiku zdejší blatky především jako výskyt původní, stanovištně vhodné dřeviny, která má v daných lokalitách schopnost se generativně množit a tak trvale obnovovat stabilní lesní porost na těchto rašeliništích. Zdejší blatka má stromový habitus s tmavou borkou, kuželovitou korunu, šišky jsou zygomorfní (asymetrické) s šikmo nasazenou stopkou, jehlice 3 – 5 cm dlouhé, tuhé, tmavě zelené ve svazeč-

cích po dvou. Hospodářský význam blatky je dnes dán zejména její dekorativností a značnou odolností proti znečištěnému ovzduší. Je tedy perspektivní dřevinou do městských výsadeb, dříve však bylo její tvrdé dřevo, trvanlivé i ve vlhku, využíváno ve vodních stavbách a zejména při budování haťových cest. — Díky snadnému mezidruhovému křížení blízce příbuzných borovice blatky a borovice lesní v širším okolí rašelinišť patrně v minulosti došlo k ovlivnění místní populace borovice lesní právě blatkou a vznikl zde náhorní ekotyp borovice lesní, tzv. Rozvadovská borovice, který je cenný svou schopností ve zdejších podmínkách (5. – 6. LVS, vodou ovlivněná stanoviště) vytvářet vysoké porostní zásoby kvalitního dříví. Tato borovice se vyznačuje dlouhým plnodřevným kmenem a krátkou úzkou korunou tvořenou jemnými větvemi. Vyskytuje se většinou ve směsích se smrkem, vzniklých z přirozené obnovy. Tyto porosty doposud spolehlivě odolávaly větrným, sněhovým i námrazovým kalamitám jinak v západních pohraničních horách tak obvyklým. OCHRANA STANOVIŠŤ V ČR je blatka ohroženou dřevinou a většina trvalých nalezišť je u nás chráněna. — Obě zmíněné lokality byly v minulosti vyhlášeny jako přírodní rezervace a jsou připraveny v návrhu zonace CHKO Český les k zařazení do I.zón. Předmětem ochrany je zde rašeliniště vrchovištního typu s typickými společenstvy rostlin a živočichů a s porosty borovice blatky. — Kromě již zmíněné blatky se zde např.vyskytuje prstnatec Fuchsův pravý Dactylorhiza fuchsii (DRUCE)

SOÓ subsp.fuchsii uvedený v seznamu CITES, ohrožený rojovník bahenní Ledum palustre L., kyhanka sivolistá Andromeda polyfolia L., klikva bahenní Oxycoccus palustris Pers., silně ohrožená šicha černá Empetrum nigrum L. Dále se zde také vyskytuje řada vzácnějších zástupců hub, entomo- a arachnofauny a ptáků. — Plány péče na tyto přírodní rezervace vycházejí z potřeby ochrany stanoviště s cílem zachovat současný stav lokalit. Lesnické hospodaření je v blatkových porostech omezeno, aniž by docházelo k hospodářským ztrátám nebo nepřiměřeným vícenákladům, v podstatě jde pouze o zpracování dostupných nahodilých těžeb vyskytujícího se smrku a zpracování případného kůrovcového dříví s požadavkem maximální dosažitelné bezeškodnosti vyklizení bez striktního určení možných technologií. Pro navazující porosty hospodářských dřevin, které jsou z důvodu arondace chráněného území součástí přírodní rezervace, platí podmínky OPRL. — Z výše uvedených statí se dá vyvodit, že je možné najít průnik zájmů a rámcovou shodu v managementu cenných přírodních lokalit mezi lesníky a odborně vedenou ochranou přírody. Nutné je však, aby si obě zúčastněné strany stanovily racionální cíle, které vycházejí z realisticky posouzených možností. Jsem přesvědčen, že takto založená spolupráce mezi vlastníkem či správcem lesa a orgány ochrany přírody může fungovat a perspektivně rozvíjet a podporovat naše přírodní bohatství aniž by utrpěla ekonomická funkce lesa. Ing. Václav Lidický, LS Přimda [email protected]

1 3 2 1 Mladá rostlinka 2 Kvetoucí rojovník bahenní 3 Porost blatky

LESU ZDAR —— červen 2007 —— nové knihy ——

34

35

nové odborné publikace a knihy z oboru lesnictví a příbuzných oborů

OKRAJE LESNÍCH POROSTŮ Příručka s náměty pro význam, zakládání, obnovu, rekonstrukce a pěstební opatření Eugen Král — Brožura by měla obrátit pozornost všech zainteresovaných na význam lesních okrajů. Měla by pomoci v rozhodování, jak uspořádat a chránit vnější i vnitřní části lesních porostů, jak řešit okrajové části mezi lesem a zemědělskými kulturami a jakými způsoby posílit účinnost okrajů lesa pro flóru a faunu v okrajových biotopech. Vyd. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2006 darováno Ministerstvem zemědělství v Praze technické knihovně LČR HK

ATLAS PODNEBÍ ČESKA – CLIMATE ATLAS OF CZECHIA — Atlas podnebí Česka je tematické kartografické dílo s encyklopedickými prvky, které podává komplexní náhled na klima Česka za období let 1961–2000. Obsahuje nejen klimatologické mapy, ale také grafy, tabulky a obrázky propojené doplňujícími a vysvětlujícími texty. Byl sestaven v návaznosti na atlas podnebí z roku 1958 a zároveň i s ohledem na zvyšující se nároky dnešního čtenáře. Na základě důkladné analýzy potřeb budoucích uživatelů byl rozvržen obsah Atlasu podnebí Česka v základním členění do 11 oddílů. Kromě klimatologických charakteristik odvozených základních meteorologických prvků, to je teploty vzduchu, atmosférických srážek, sněhu, vlhkosti vzduchu, slunečního svitu, slunečního záření, směru a rychlosti

větru, teploty půdy a atmosférických jevů, byly do zpracování zařazeny i indexy sucha, charakteristiky výparu a tlaku vzduchu. Nově byla doplněna kapitola Dynamika klimatu, ve které je zpracováno rozložení vybraných prvků pro charakteristické povětrnostní situace. Předkládaný Atlas podnebí Česka, který je napsán v češtině a v angličtině a který je doplněn CD nosičem, je výsledkem vzájemné spolupráce klimatologů, kartografů a grafiků. Vyd. Český hydrometeorologický ústav, Praha, v koedici s Univerzitou Palackého, Olomouc, 2007 zakoupeno v Českém hydrometeorologickém ústavu v Praze pro technickou knihovnu LČR HK

CHRÁNĚNÉ ROSTLINY ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY — Kniha kolektivu autorů má za cíl představit veřejnosti část chráněných a vzácných rostlinných druhů, kterými naše příroda ještě zatím oplývá, seznámit s problematikou jejich ekologie, stupněm ohrožení a možnostmi jejich ochrany, a také ukázat, jak mohou být některé naše vzácné a vymírající rostliny krásné a okouzlující. Z velkého množství chráněných rostlin řazených v různých kategoriích ochrany bylo vybráno 300 druhů, které se snaží vybranými taxony alespoň z části reprezentovat ohroženou květenu České republiky a Slovenska. Pozorný čtenář si zajisté všimne, že do knihy byly zařazeny i některé vzácné druhy, které nejsou chráněné zákonem. Většinou se jedná o archeofytní

plevele (údaje o jejich výskytu na našem území jsou z doby před rokem 1500), jejichž ochrana je velmi problematická, nepochybně by si však pozornost ochranářů zasloužily. U jednotlivých taxonů je uveden latinský název, český nebo slovenský ekvivalent, několik nejčastěji užívaných synonymních názvů a nakonec čeleď, do které daný taxon patří. Následuje popis nejcharakterističtějších částí rostliny, jejichž znalost je potřebná pro správné určení. Popis doplňují vyznačené možné záměny s některými podobnými druhy. Odstavec věnující se celkovému rozšíření ve zkratce informuje o výskytu rostliny na Zemi s větším zřetelem k Evropě. Poté je charakterizováno typické stanoviště výskytu rostliny a jeho vlastnosti. Není opomenuto rozšíření v České republice a ve Slovenské republice s uvedením některých lokalit, většinou v širším pojetí. Nedílnou součástí je vysvětlení důvodu ohroženosti rostliny a v čem by měla spočívat její ochrana. U každého taxonu je ve zkratkách zaznamenáno, do jaké kategorie ochrany patří (kritéria podle IUCN). Obsáhlý text je doplněn mnohdy zcela unikátními fotografiemi samotných rostlin i jejich biotopů. Kniha přináší pohled do světa rostlin, který je vlivem mnoha faktorů, především z posledního století, silně ohrožen. Čtenáři mají možnost procestovat v knize téměř celé území obou států a všude potkávat rostliny, které patří mezi vzácné, v přírodě často velmi špatně nalezitelné. Kniha umožňuje alespoň zčásti porozumět složitým

přírodním procesům, které probíhají mnohdy nám zcela skrytě, utajeně a nezávisle na naší vůli a vědomí. Vyd. Computer Press, a. s., Brno, 2005 zakoupeno v antikvariátě pro technickou knihovnu LČR HK

ČERNÁ ZVĚŘ – ZPŮSOB ŽIVOTA, OMEZOVÁNÍ ŠKOD, POSUZOVÁNÍ, ZPŮSOBY LOVU, VYUŽITÍ ZVĚŘINY z německého originálu „Schwarzwild heute“ z roku 2004 Bruno Hespeler — Zvyšování stavů černé zvěře zprvu uvítali zejména myslivci, brzy se však projevily i velice negativní stránky tohoto nárůstu: velké škody na zemědělských kulturách a nebezpečí šíření prasečího moru. Účinnost lovu není určována jen schopností a dovedností myslivců, ale také inteligencí černé zvěře. A tak přístup k této zvěří musí být pečlivě zvažován a představuje jednu z myslivecky nejnáročnějších výzev současnosti. Kniha Černá zvěř, která vychází z poznatků praxe, by měla myslivcům pomoci tento druh zvěře úspěšně a trvale myslivecky obhospodařovat. Vyd. Grada Publishing, a. s., Praha, 2007, v edici Myslivost v praxi zakoupeno u vydavatele pro technickou knihovnu LČR HK

POZNÁVÁME DRAVCE A SOVY z německého originálu „Greifvögel und Eulen“ z roku 2005 Walther Thiede — Tento průvodce umožní čtenáři jednoduše a úspěšně určit dravce a sovy střední Evropy. Přehledně popisuje určovací znaky, výskyt,

potravu, rozmnožování, ohrožení a možnosti ochrany. Barevné fotografie provází 48 doplňujících kreseb. Život dravců je velmi rozmanitý – tito ptáci znají celoživotní partnerství i jednoroční partnerský svazek, mnohoženství i mnohomužství, lov při chůzi i nálety z vyvýšených posedů, umějí odebírat kořist jiným dravcům a nebetyčně dlouho plachtí, dokud svým skvělým zrakem neobjeví vhodnou kořist, na niž se pak střemhlav, třeba rychlostí 380 kilometrů za hodinu, vrhají k zemi. Mnoho se čtenář dozví také o sovách. Na Zemi jich je zhruba 150 druhů a žijí vlastně jen v noci, za soumraku či při rozednění. Způsob jejich života i jejich vidění jsou pozoruhodné. Nedejte se mýlit jejich očima obrácenýma pouze dopředu – sovy jsou v útoku na kořist velmi rychlé a dokonale přesné. Vyd. Vydavatelství Víkend, s. r. o., Praha, 2007, v edici Průvodce přírodou zakoupeno v Knihkupectví Myslivost, Praha, pro technickou knihovnu LČR HK

POZNÁVÁME MLÁĎATA VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT. SLEDUJEME A POZORUJEME DĚTI PŘÍRODY z německého originálu „Tierkinder“ z roku 2001 — Zvířecí mláďata: jsou maličká, bezbranná, kouzelná. Přirozený lidský instinkt „péče o potomka“ je příčinou, proč se i nám mnohá mláďata velice líbí, považujeme je za roztomilá, chtěli bychom je pohladit, krmit, vzít do ochrany – a mnohdy toto přání také realizujeme. Co ale o zvířecích mláďatech, o jejich cestě k životu, víme? Pojďme je tedy poznávat a rozeznat vše, co třeba dosud ani netušíme – o jejich vývoji, zvláštnostech, dětství. Tento průvodce přírodou umožní jednoduše a úspěšně přiblížit si volně žijící živočichy – především savce a ptáky, ale i obojživelníky a plazy. Vyd. Vydavatelství Víkend, s. r. o., Praha, 2007, v edici Průvodce přírodou zakoupeno v Knihkupectví Myslivost, Praha, pro technickou knihovnu LČR HK

SLOVNÍK POMÍSTNÍCH JMEN V ČECHÁCH. I (A) SLOVNÍK POMÍSTNÍCH JMEN V ČECHÁCH. II (B-BAU) Jana Matúšová a kolektiv — Pomístní jména – jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest – v sobě skrývají nespočetné zajímavé a přitažlivé informace. Představují nejen unikátní jazykové útvary, ale i zdroj poznatků pro regionální historii, archeologii, etnografii, přírodovědu i jiné vědní obory. Pomístní jména z území historických Čech byla shromážděna soupisovou akcí

v letech 1963–1980. Excerpcí bylo ze soupisů získáno půl milionu dokladů pomístních jmen. Všechna tato jména zachytí Slovník pomístních jmen v Čechách, v němž bude podán jazykový výklad v přibližně 45 000 heslových statí. V jednotli-

vých heslových odstavcích slovníku čtenář najde doklady pomístních jmen, údaje o jejich zeměpisném rozšíření a přehled objektů pojmenovaných těmito jmény. Může se seznámit s etymologickými výklady jmen, nalezne přehled slovotvorně

příbuzných forem obsažených v pomístních jménech, odkazy na stejně znějící jména obcí a měst i údaje frekvenční. Vyd. Academia, Praha, 2005 (I), 2006 (II) zakoupeno u vydavatele pro technickou knihovnu LČR HK

Jiří Uhlíř

aktualizace platných norem IVO ŠLESINGER V měsíci květnu došlo k aktualizaci těchto norem: Nové normy ČSN EN 335–1 (490080) Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva – 4.2007 ČSN EN 335–2 (490080) Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva – 4.2007 ČSN P CENTS 15397 (490683) Ochranné prostředky na dřevo – 4.2007 ČSN EN 14915 (492113) Vnější a vnitřní obklady z rostlého dřeva – 4.2007 ČSN EN 1991–1–4 (730035) Zatížení konstrukcí – 4.2007 ČSN 730540–2 (730540) Tepelná ochrana budov – 4.2007 ČSN EN 1996–2 (731101) Navrhování zděných konstrukcí – 4.2007 ČSN EN 1993–1–4 (731401) Navrhování ocelových konstrukcí – 4.2007 ČSN EN 1993–1–5 (731401) Navrhování ocelových konstrukcí – 4.2007 ČSN EN 1993–1–11 (731401) Navrhování ocelových konstrukcí – 4.2007 ČSN EN 1993–1–3 (731402) Navrhování ocelových konstrukcí – 4.2007 ČSN EN 1504–7 (732101) Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – 4.2007 ČSN EN 13200–4 (735905) Zařízení pro diváky – 4.2007 ČSN EN 13200–5 (735905) Zařízení pro diváky – 4.2007 ČSN EN 13200–6 (735905) Zařízení pro diváky – 4.2007 ČSN EN 14188–3 (736151) Zálivky a vložky do spár – 4.2007 ČSN EN 14187–9 (736183) Zálivky za studena – 4.2007 ČSN EN 14840 (736184) Zálivky a vložky do spár – 4.2007 ČSN EN 1993–2 (736205) Navrhování ocelových konstrukcí – 4.2007 ČSN EN 12966–1 (737033) Svislé dopravní značení – 4.2007 ČSN EN 12966–2 (737033) Svislé dopravní značení – 4.2007 ČSN EN 12966–3 (737033) Svislé dopravní značení – 4.2007 ČSN EN 14801 (755013) Podmínky pro tlakovou klasifikaci výrobků potrubních systémů… – 4.2007 ČSN EN 15032 (755640) Chemické výrobky používané pro úpravu vody v plaveckých bazénech – 4.207 ČSN EN 936 (755855) Chemické výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě – 4.2007 ČSN EN 12175 (755885) Chemické výrobky používané pro úpravu vody určené k lidské spotřebě – 4.2007 ČSN 756081 Žumpy – 4.2007 ČSN EN 1622 (757330) Jakost vod – 4.2007 ČSN EN ISO 18412 (757423) Jakost vod – 4.2007 ČSN EN ISO 18857–1 (757568) Jakost vod – 4.2007 ČSN EN 15196 (757711) Jakost vod – 4.2007 ČSN EN 15204 (757718) Jakost vod – 4.2007 ČSN EN ISO 9509 (757732) Jakost vod – 4.2007 ČSN EN ISO 19458 (757801) Jakost vod – 4.2007 Opravy a změny norem ČSN EN 1990 (730002) Zásady navrhování konstrukcí – 4.2007 Změna A1 ČSN 732310 Provádění zděných konstrukcí – 4.2007 Změna Z1 ČSN 13084–1 (734220) Volně stojící komíny – 4.2007 Oprava 1 ČSN EN 1794–2 (737061) Zařízení pro snížení hluku silničního provozu – 4.2007 Oprava 1 Seznam všech platných norem (pouze výše zmíněných vybraných řad) je na intranetu v sekci Archiv LČR – program sgArchiv IW – sekce normy. Odebírané řady 01 09 Environmentální management 48 Lesnictví 49 Průmysl dřevozpracující 73 Navrhování a provádění staveb 75 Vodní hospodářství Odvětvové technické normy TNV 75 Vodní hospodářství TNO 83 Odpadové hospodářství

LESU ZDAR —— červen 2007 —— listárna ——

36

37

listárna

Vážený pane generální řediteli, dovolte, abychom Vaším prostřednictvím vyjádřili poděkování lesnímu závodu Kladská, a to konkrétně panu řediteli Ing. Josefu Hruškovi a vedení Hotelu Garni, za umožnění soustředění kytarového orchestru naší Základní umělecké školy T. Brzkové v Plzni. Jde o opakovaný, velice vstřícný přístup lesního závodu, který chápe i naše finanční možnosti, spočívající v tom, že každý z účastníků soustředění si pobyt hradí ze svých prostředků, to se týká i pedagogů. Samotné soustředění má značný význam pro nácvik a doladění programu orchestru před regionálními i národními soutěžemi a přehlídkami. Věříme, že vystoupení našeho orchestru na národní soutěži v Hradci Králové v květnu 2008 bude úspěšné, a to i díky Vaší pomoci. Chceme Vás ujistit, že si Vašeho vstřícného přístupu velice vážíme,

a ještě jednou co nejupřímněji děkujeme a prosíme o vyjádření díků lesnímu závodu Kladská. S pozdravem Iva Vainarová, Ředitelka ZUŠ, Terezie Brzkové 33, Plzeň Vážení, jako každým rokem, tak i letos navštívil ZŠ v Libině ing. Tomáš Pospíšil z Lesní správy Loučná nad Desnou. Seznámil žáky naší školy se zajímavostmi z přírody na téma „Ptactvo v našich lesích“. Jeho přednášky jsou vždy nejen zajímavé, ale i poučné a velmi pěkné. Přednáška byla doplněna opět promítáním diapozitivů a současně zpestřena soutěžemi s malými odměnami. Celý 1. stupeň včetně p. učitelek mu touto cestou děkuje a těší se příští rok na setkání. za ped. sbor: Milena Paděrová

Pochvala za provedenou práci. Dne 6. 4. 2007 jsem navštívil revírníka v Kluku Jaroslava Žáka (LS Nymburk) za účelem zmapování stavu části lesních porostů, jež jsem nabyl darem od svého otce. Byl jsem velmi příjemně překvapen ochotným jednáním výše jmenovaného, který se mnou probral veškeré záležitosti vztahující se k mému spoluvlastnickému podílu. Přestože se jedná z hlediska rozlohy o zanedbatelnou výměru v katastru obce Kostelní Lhota, provedl mne uvedenou lokalitou a seznámil se všemi aspekty lesního hospodářství, které jsou pro mě jako majitele důležité. Jeho fundované odpovědi zahrnující doporučení týkající se dalšího hospodaření včetně analýzy stavu dle mapových podkladů a následně přímo na místě byly pro moji osobu velmi důležité. Rád bych poděkoval Vaší organizaci za to, že zaměstnáváte tohoto pracovníka, který se svým vstřícným

jednáním zásadně liší od osob, s nimiž jsem mnohdy nucen jednat. Přeji vám všem pěkně rostlé lesy a minimum škůdců z říše živočišné i té lidské. S pozdravem Ing. Pavel Koláček, Jaselská 2, Havířov Poděkování Lesům České republiky. Píši Vám z pověření zhořské farnosti, k níž patří celkem 10 vesnic – mezi nimi i bývalá vesnička Jizbice u Čechtic. Místo, kde kdysi tato vesnice stála, je nyní celé obklopené lesy. Ze staré Jizbice zbyl už jen veliký sklep a malá kaplička. V prostoru, který po druhé světové válce patřil Československým státním lesům, polesí Jizbice, lesní závod Vlašim, vzniklo mezi lety 1970–80 rekreační středisko, vyrostly tu chatky a hotel. Už jen ta kaplička připomínala, že tu bývala vesnice, že tu žili obyčejní

venkovští lidé. Kaplička chátrala, nikdo ji neopravoval, a tak vlivem povětrnosti i vandalů se nakonec její střecha propadla. Všichni, kdo mají tento kout našeho kraje rádi, se před dvěma roky zaradovali, když na místě zbořeniny vyrostla, díky Vám, kaplička nová. Naše farnost se postarala o její interiér, hlavně jsme sehnali obraz Nejsvětější Trojice, protože byla odjakživa zasvěcena Nejsvětější Trojici. Nyní bude znovu vysvěcena. Jsme Vám vděčni a děkujeme, že obnovujete na svých pozemcích místa vybudovaná našimi předky, aby povznášela lidská srdce a duše k hodnotám nepomíjejícím. Za farnost Zhoř Ludmila Slunečková, Jeníkov Miluše Slunečková, Vlašim Za všechny vyjádřené díky jsme velmi rádi a doufáme, že k dalším bude stále dost příležitostí.

Quo vadis, NATURA 2000? A je to tu zase. Opět se rozhořel spor mezi lesníky a ekology. Lesníci si dovolili opět věc nevídanou, obnovu lesa v oblasti lesního závodu Židlochovice na lokalitách, které jsou zařazeny do soustavy NATURA 2000. Když NATURA přicházela, objevovalo se spousta prohlášení od profesionálních ekologů, aktivistů či Ministerstva životního prostředí, jak je NATURA vynikající a že se jen minimálně dotkne hospodářské činnosti. V podstatě se prý jedná jen o vymezení oblastí, kde se ponechají bez výrazných změn dosavadní systémy hospodaření,

které vedly k žádoucímu stavu ekosystémů. A jaká je skutečnost? Můžeme ji shrnout do věty: Pěstujte si lesy, ale těžit v nich nebudete. Úředník v dresu CHKO Pálava suverénně vykládá, jak se lesníci prohřešují proti přírodě, když kácejí dospělé zralé porosty, protože v nich hnízdí ptáci a tato území jsou ptačími oblastmi. Podle tohoto pána by asi bylo nejvhodnější, aby lesníci káceli porosty nezralé a mladé. Navíc, protože ptáci hnízdí všude, bude asi nutné zakázat těžby ve všech lesích ptačích oblastí NATURA 2000. Žádné udržení dosavadního hospodaření, ničíte přírodu, nevytěžíte ani kubík. Shodou okolností Lesy ČR zorganizovaly loni v Židlochovicích seminář vedoucích pracovníků evropských státních lesů ohledně problematiky NATURA 2000. Opět spousta slibů od ochránců, jmenovitě pana Mika, který je nejvyšším českým ochranářským úředníkem v Bruselu. Ani ostatní ochranáři neskrblili sliby. Seminář končil exkurzí přímo do porostů v oblasti Pouzdřanské stepi, kde je nyní hospodaření kritizováno. Historie těchto porostů je totiž taková, že v minulosti byly káceny v rozsáhlých holosečích s využitím pařezové výmladnosti a s obmýtím, tedy dobou od vzniku porostu do těžby, 30–40 let. Nyní jsou to stejnověké porosty ve věku 90–100 let. LZ Židlochovice přistoupil k těžbě kombinací násečného a podrostního způsobu, tedy šetrněji než v minulosti. Opět je to špatně. Nikoho nezajímá, že holoseče v minulosti nevedly k úbytku ptáků či dalších chráněných živočichů, úředník dostal

klacek do ruky na nehodné lesníky a úspěšně jím mává. Není to jen tento příklad. Praxe ochrany přírody je naprosto stejná. Najdou les, o který lesníci generace pečovali, prohlásí, že tento les je krásný a musí ho chránit. Ochrana je vždy spojená se zákazy a přikazováním. Že lesáci udrželi všechny druhy i při intenzivním hospodaření? Ale prosím vás, jen my ochránci přece víme, co příroda potřebuje. A že jsme předtím všechny ujišťovali, že skoro k žádným omezením nedojde? To nikoho nezajímá, ten les už je náš a vy jste tady tak maximálně trpěnými hosty. Následky takového jednání jsou ovšem ještě lepší. Abychom se v budoucnu vyhnuli těmto problémům, pak asi bude nejlépe pěstovat monokultury rychle rostoucích dřevin všude. Sice nás ochránci přírody budou čas od času vláčet médii, ale šance, že zhodnotíme práci, um a investice nejen naší generace, ale našich předků, je velmi vysoká. V případě, že budeme pěstovat lesy smíšené s vysokým podílem stanovištně vhodných druhů, tato šance výrazně klesá, protože v době sklizně se jako deus ex machina objeví ochranář a v zájmu přírody těžbu zakáže. Pochopitelně ho nezajímá, že obnova je normální součástí lesního hospodaření, že průměrné obmýtí je v České republice 115 let, což je rarita v Evropě, protože tak vysoké skoro nikdo nemá. Také ho nezajímá, že je snahou vytvářet multifunkční lesy, že nepěstujeme lesy v plantážích s krátkým obmýtím, že díky lesníkům zde zůstalo mnoho ploch s mimořádně bohatou biodiverzi-

tou a přitom při velmi intenzivním hospodaření. Naopak, poukáže na kořistníky, exploatátory, dřevožrouty, dřevomily a ziskuchtivé ničitele krásných lesů, kterým je konečně nutné zatnout tipec. Zaklíná se Bruselem a NATUROU a ke slibům ohledně hospodaření se nehlásí. Sice se mluvilo o nahrazení hospodářské újmy, ovšem to je iluzorní, protože ochránci peníze nemají a jsou přesvědčení, že za devastaci se přece neplatí. Během desítek let, kdy jsem pracoval jako projektant lesů, vod a strání, jsem měl možnost tento princip poznat na všech úrovních, při vyhlašování rezervací, přírodních památek, CHKO, národních parků a naposled prvků NATURA 2000. Teď učím studenty na lesnické fakultě. Ale asi opravdu budu muset v rámci výuky přehodnotit některá svá tvrzení ohledně tvorby smíšených multifunkčních porostů a hledání kompromisů. Naopak, bude výhodné pěstovat rychlerostoucí monokultury a tvrdě vymáhat veškeré újmy, tedy ztráty na kvantitě a kvalitě dříví, vícenáklady při tvorbě smíšených porostů oproti monokulturám, administrativní náročnost při vyřizování agendy související s ochranou přírody, administrativní náročnost při vyřizování žádostí o dotaze z důvodů ochrany přírody atd. Pokud tyto ztráty, a to nekompromisně vyčíslené do jedné koruny, nebudou schopni ochránci přírody zaplatit, nemají nárok vůbec do lesního hospodaření mluvit. Milí ochránci, bylo skutečně nutné vyvolat tento spor? Ing. Lubomír Šálek

LESU ZDAR —— červen 2007 —— zveme vás ——

38

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ Klub českých turistů (KČT) byl založen v roce 1888 a brzy se stal jedním z nejvýznamnějších spolků české společnosti. V současné době má 40 tisíc členů, z toho téměř 10 tisíc v turistických oddílech mládeže, které jsou sdruženy v Asociaci TOM. Klub je členěn do 14 oblastí, které se územně kryjí s kraji ČR. KČT je členem Evropské asociace turistických klubů (EWV, ERA, FERP) a světové organizace Internationalen Volksportverband (IVV). Dále dvoustranně spolupracuje s řadou zahraničních turistických klubů, což umožňuje zprostředkování informací pro turisty z celé Archeologická 2256 řady evropských zemí a regionů. P. O. BOX 42 155 00 Praha 5 Lužiny

KČT rozvíjí programy pro mládež, juniory, seniory, rodiny s dětmi i zdravotně postižené turisty, programy ochrany přírody, vlastivědné programy. Vede důsledně své členy k poznávání přírody formou tzv. šetrné turistiky (ohleduplné k přírodě), k poznávání domácích i zahraničních regionů včetně jejich historie a obyvatelstva.

PĚŠÍ TURISTIKA

CYKLOTURISTIKA

LYŽAŘSKÁ TURISTIKA

VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA

VODNÍ TURISTIKA

MOTOTURISTIKA

SPELEOTURISTIKA

www.kct.cz

HIPOTURISTIKA

RODINNÁ TURISTIKA

KČT již od roku 1889 značí pěší turistické trasy. V současnosti dobrovolní značkaři udržují přes 40 500 km pěších turistických tras a 30 500 km cyklotras. Systém značení je natolik kvalitní, že ho přijali v některých dalších evropských státech. KČT je vydavatelem dvouměsíčníku TURISTA, který je nejstarším turistickým a vlastivědným časopisem v Česku (www.turista.cz), Kalendáře turistických akcí a Obrazového atlasu turistických cílů v ČR, který mj. obsahuje přehled partnerů slevového systému EUROBEDS.

MUZEUM TURISTIKY, první muzeum tohoto druhu, bylo slavnostně otevřeno 1. července 2006 v Bechyni. Popisuje vývoj turistiky v Evropě a u nás, ukazuje vývoj KČT včetně historických objektů a seznamuje s životopisy významných osobností klubu. Je zde umístněna podrobná interaktivní elektronická mapa s více než 200 rozhlednami v ČR. Stálou expozicí je Historie židovských obcí na Bechyňsku.

Seydlerova 2451 158 00 Praha 5 EDIČNÍ ČINNOST

edice turistických map KČT v měřítku 1 : 50 000 edice cykloturistických map KČT v měřítku 1 : 100 000 mapy pro jednorázové akce a dílčí projekty účelové mapy Celostátní Kalendář turistických akcí, Atlas turistických cílů EUROBEDS Průvodce výhodami členů KČT s přehledem smluvních partnerů EUROBEDS a výhodami účastníků programu Klub zdraví OZP • plakáty propagační brožury. U všech titiulů TRASA nabízí regionům, obcím i jednotlivým subjektům inzertní plochu za mimořádně výhodných podmínek

CENY PRO ROK 2007: Zaměstnanci LČR vč. rod. příslušníků Cizí Lůžko/noc ... 150 Kč dle ceníku na www.kladska.com snídaně/osoba ... 80 Kč 120 Kč

OBJEDNÁVKY UBYTOVÁNÍ NA TEL. 354 691 339 (recepce Loveckého zámečku Kladská) Lovecký zámeček Kladská, HOTEL GARNI, Kladská 9 353 01 Mariánské Lázně www.kladska.com, [email protected] tel., fax: +420 354 691 339

KALENDÁŘ

TURISTICKÝCH AKCÍ 2007 Česká republika

TRASA ZAJIŠŤUJE PRODEJ A DISTRIBUCI MAP A DALŠÍCH MATERIÁLŮ URČENÝCH ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI

inzerat.indd 1

Nabízíme možnost rekreace o prázdninách ( ještě stále jsou volná místa na červenec i část srpna) i během celého roku v Loveckém zámečku Kladská. Lovecký zámeček se nachází v centru Slavkovského lesa v osadě Kladská, nedaleko Mariánských Lázní (cca 8 km). Jeho poloha je ideální k provozování pěší turistiky, cykloturistiky, houbaření, lovu, rybolovu, v zimě mohou lyžaři využít velké množství upravovaných běžeckých tratí. Koupání je možné v jezeře na Kladské, v nedalekém Mýtském rybníku nebo ve cca 20 km vzdálené Jesenické přehradě. V loveckém zámečku je k dispozici 17 pokojů (1, 2, 3, 4lůžkové) vybavených příslušenstvím, TV se satelitním příjmem, lednicí a telefonem. V přízemí je možno posedět i posnídat v hotelové hale s krbem. Hotelovým hostům je rovněž k dispozici bar s nepřetržitým provozem.

TIPY NA VÝLETY: Mariánské Lázně (cca 8 km), zámek Kynžvart (cca 6 km), hrad a zámek Běčov (cca 15 km), klášter Teplá (cca 20 km), středověké město a hrad Loket (cca 20 km), Karlovy Vary (cca 40 km), Františkovy Lázně (cca 40 km)

TRASA, spol. s r. o. je obchodní společností Klubu českých turistů, pro který zajišťuje vydavatelskou, redakční a ediční činnost. Zároveň je správcem turistických chat KČT po celém území České republiky.

• • • • • •

Lovecký zámeček Kladská HOTEL GARNI

11.12.2006 16:59:15

LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S. P., LZ KONOPIŠTĚ POŘÁDAJÍ V OKOLÍ ZÁMKU KONOPIŠTĚ V TERMÍNU 12.–15. 7. 2007

SETKÁNÍ LESNÍKŮ A DŘEVAŘŮ S UKÁZKAMI TECHNIKY TRADIČNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA

XXXIX. FITASC MISTROVSTVÍ SVĚTA V LOVECKÉM PARKÚRU 2007

VŮNĚ LESA A DŘEVA

ZA ÚČASTI 1000 STŘELCŮ Z 30 ZEMÍ SVĚTA

program ve spolupráci s Lesy České republiky, s. p., v Hradci Králové věnovaný zpracování dřeva s ukázkami práce tesařů, šindelářů, setkání lesníků a dalších řemeslníků

PROGRAM: 9.–11. 7. 2007 Trénink 11. 7. 2007 17:30 hod. Slavnostní zahájení 12.–15. 7. 2007 Soutěž Srdečně zveme všechny diváky a příznivce sportovní střelby. Ing. Vlastimil Sahula, LZ Konopiště tel.: + 420 317 722 491, mobil: + 420 724 523 354 fax: + 420 317 722 375

V MĚSÍCI ČERVNU OSLAVÍ VÝZNAMNÁ ŽIVOTNÍ JUBILEA TITO PRACOVNÍCI LČR: PADESÁTINY

KAISEROVÁ MARIE PETRBOK MILAN RAISKUPOVÁ VĚRA

LZ DOBŘÍŠ LS ČESKÁ LÍPA LZ KONOPIŠTĚ

MLÝNSKÁ DOLINA 18. 8. 2007

Ing. Jaromír Válek Lesní správa Rožnov pod Radhoštěm Láň č. 2461 756 61 Rožnov pod Radhoštěm tel.: + 420 571 665 461 mobil: + 420 724 523 116 e-mail: [email protected]

ŠEDESÁTINY

BÍNOVÁ VĚRA DOLEŽAL MILAN, ING. HRABINA FRANTIŠEK KUCHTA SLAVIBOJ ST. PTÁČKOVÁ BOHUMILA, ING. ŘEPA JAN UBIAS ZDENĚK ZÁKRAVSKÝ JAROSLAV

LS TŘEBOŇ LS HANUŠOVICE LS BUCHLOVICE LS KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ LS TOUŽIM LS VYŠŠÍ BROD LS JEŠTĚD LZ KONOPIŠTĚ

VŠEM JUBILANTŮM BLAHOPŘEJEME A PŘEJEME JIM HODNĚ ZDRAVÍ A SPOKOJENOSTI.

1

Fotofejeton k článku na straně 4

2 3

1 Pozorné publikum naslouchá všem zúčastněným aktérům, mezi něž patřili: 2 Martin Bursík, 3 Petr Gandalovič, 4 Jiří Papež, 5 Jiří Holický

4 5