1. Vlašské dialekty Tab. 1: Klasifikace romských dialektů NADSKUPINA
SKUPINA
severní
britská (BR) severozápadní (SZ) severovýchodní (SV)
centrální
iberská severocentrální (SC) jihocentrální (JC)
balkánská
slovinská (SL) apeninská (AP) jihobalkánská (JB)
severobalkánská (SB)
VLAŠSKÁ
severovlašská (SVL) jihovlašská (JVL)
PODSKUPINA
skandinávská sintská západní východní západní východní severní vendská
severo-arlijská jiho-arlijská sepečidská epiroská erlijská pontická íránská západní kalajdžijská centrální drindárská xoraxanská lovárská kalderašská severní gurbetská jižní východní
ukrajinská (UK) cerhárská (CE)
LOKALIZACE A NOMENKLATURA
Wales (Kale), †Anglie & Skotsko (Romaničela) Finsko, Švédsko (Kale); †Estonsko, †Dánsko, †Norsko, †Švédsko Německo, Rakousko, Česko, Itálie atd. (Cinti, Sinti); Francie (Manuša) Polsko Litva, Lotyšsko, Estonsko, Ukrajina: Podolí, Rusko †Španělsko, †Portugalsko, †Brazílie (Kale); Baskicko (Errumančela) †Česko, záp. Slovensko stř. a vých. Slovensko, již. Polsko, záp. Ukrajina již. Slovensko, sev. Maďarsko jz. Maďarsko, vých. Rakousko, sv. Slovinsko Slovinsko, sv. Itálie již. Itálie Srbsko, Kosovo: Prizren, sev. Makedonie: Skopje, Kumanovo (“Arlija) již. Makedonie: Prilep, sev. Řecko: Florina, Kardica (“Arlija) Řecko: Volos, Turecko: Izmir (“Sepečides) Řecko: Epiros (Romacila) Bulharsko: Cerovo (“Kokomanja), Sofia (“Erlides), Velingrad (“Yerlides), Varna (“Bugurdžides) atd. Rumunsko, Moldávie (“Ursara), Krym, již. Rusko, Gruzie (“Kirimitika) sev. Írán (“Zargari) Kosovo (“Bugurdžides), Makedonie (“Kovača) Bulharsko: Vidin, Montana, Pazardžik (“Kalajdžides) Bulharsko: Sliven (“Nange) Bulharsko: Sliven (“Muzikantska), Šumen (“Drindara) Bulharsko: Kaspičan (“Xoraxane), Varna (“Gadžikane) Transylvánie, Maďarsko (“Lovara), Slovensko, Česko, Rakousko, Polsko, Norsko atd. (“Čurara, “Kherara atd.) Rumunsko, Srbsko, Bulharsko, Rusko, Švédsko, Francie, Amerika atd. Rumunsko (“Rakarenge), Vojvodina (“Rabešte) Jugoslávie: Srem, Bačka, Bosna, Srbsko, Kosovo (“Gurbeti), Černá Hora (“Dasikane), Itálie (“Xoraxane), Makedonie (“Džambaza), Albánie Bulharsko: Velingrad (“Rešitare), Řecko (“Filibidžija, “Kalpazea atd.) Bulharsko: Lom, Vidin (“Kokomanja), Sindel (“Kalburdžudes), Varna (“Kalajdžides), Turecko (“Laxi) atd. vých. Ukrajina (“Servi) Transylvánie, Maďarsko (“Cerhara, “Gurvara)
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
1. Vlašské dialekty
1z6
Tab. 2: Srovnání vybraných vět DIALEKT
SC (Kremnica) SC (Vechec) JC (Klenovec) JC (Selice) SZ finská SV polská SV ruská JB erlijská (Sofia) JB krymská SB kalajdžijská (Vidin) SB xoraxanská (Varna) JVL gurbetská (Vojvodina) JVL gurbetská (Srem) JVL (Lom) JVL (Varna)
‘On mě neviděl’ jov man na dikhľas ov man na dikhľa oj man na dikhľa ōj man na dikja joj na tikjas mān jov na dikča man jov man na dyxt’a ov na dikhl’as man ov na d’ikhl’as man vov na dike ma odva na dikhas man vo či dikl’a man vo ni dikla man vov ni dikla ma vov in dikl’as ma
‘Koupil/a sis včera něco?’ cinďal tuke tajsa vareso? cindžal tuke idž dareso? ťinďal tuke īdž valaso? ťinďal tuke īdž valaso? činjalko tu čī tukke kalikos? kindžan tuke taśa varyso? kind’an pәske atas’a son’ebud’? king’an li tuke ibol vareso? k’ind’an tuke son’ebut’ ič? cinzen tuke araci čiputa? lijan mә tuke ekidos araci? kindan tuke vareso araki? ćindan tuće sogod araći? kindan tuke khančik araki? kind’an mә tuke araki či?
Tab. 3: Srovnání vybraných slovesných tvarů v centrálních a vlašských dialektech DIALEKT ‘vidíš’ ‘uvidíš’ SC dikh-es dikh-eha JC severní dikh-es dikh-eha vendská dik-es dik-eha CE dikh-es dikh-eha UK dikh-ex dikh-eha SVL lovárská dikh-es dikh-esa kalderašská (Švédsko) dikh-es(a) dikh-esa kalderašská (Srbsko) dikh-es(a) ka–dikh-es JVL severní (Rumunsko) dikh-es dikh-esa severní (Vojvodina) dikh-es dikh-esa gurbetská (Bačka , Srem) dićh-es dićh-eja gurbetská (Bělehrad) dićh-es ka–dićh-es gurbetská (Č. Hora) dićh-eh ka–dićh-eh gurbetská (Kumanovo) dikh-e ka–dikh-e jižní (Velingrad) dikh-es ka–dikh-es východní (Varna) dikh-es ka–dikh-es východní (Valči Dol dikh-es kan–dikh-es východní (Sindel) dikh-e kan–dikh-e jižní (Atény) dikh-es ka–dikh-es
‘viděl/a jsi’ dikh-ehas dikh-esahi dik-ehahi dikh-ehas dikh-ehas dikh-esas dikh-esas dikh-esas dikh-esas dikh-esas dićh-ejas dićh-ejas dićh-esah dikh-esasa dikh-esas dikh-esas dikh-esas dikh-esa dikh-esas
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
1. Vlašské dialekty
‘uviděl/a jsi’ dikh-ľal dikh-ľal dik-lal dikh-l’al (-l’an) dikh-l’an dikh-lan (-lal) dikh-l’än dikh-l’an dikh-l’an dikh-l’an dikh-lan dikh-lan dikh-lan dikh-l’an dikh-l’an dikh-l’an dikh-lan dikh-lan dikh-lan
‘Museli jsme čekat kvůli dešti’ site užarahas aščal o brišind mušinahas te užaren predal o brišind musaj te užarasahi vaš o brišind site užarasahi bi o brišind mēn sas mostipa ventaves prixneske jame muśinas te žakireł pełda bryšind amәnge prigejape te dužakiras pal o brišind trjabvaše te žarasa asal o brišind amenge kamelas te udžaras e brešyndestar trubuzelas te toras e brišimdeske laazәm bekleejdik o bišimestar ütürü musaj sas te aźukaras andav o bršind mora te ažućardam zbog o bršind trubuja te ašug’aras katar o brәšәnd trobuj te adzukerasas astar e brәšindeske ‘byl/a jsem’ somas sľomahi (sť/ss) somahi homas sl’om simas simas symas simas simas semas semas semah sema semas semas semas sjema semas
‘je’ (e)hi(n) si, hi si, hi hin (i)si si si sy si si si si hi si si si si si si
‘byl’ sas, (e)has sľa, sľáhi (sť/ss) sina has sl’a sas sas sas sas sas sas sas seha sasa sa(s) sjas sas sa sas
2z6
2. Etnonymie vlašských skupin
PRIMÁRNÍ etnické endonymum Ŕom různá SEKUNDÁRNÍ etnická endonyma:
3. Migrační historie
ma a další Lovar-i → -a K(a/e)ld(a/e)ra(r/š)-i → -a Čurar-i → -a Rešitar-i → -a/e Kalajdži → -ja, -des Mačva/n-o → /j-a Kišiňovc-o → -urja Serv-o → -i Xoraxan-o → -e Dasikan-o → -e Gurbet-o/i → -uri/i Džambaz-i → -a Cerhar-i → -a Čergar-i → -a/e Gurvar-i → -a Mašar-i → -a Poxtanar-i → -a Kherar-i → -a Kokoman-i → -ja Drizar-i → -a
jádrová oblast: Valašsko a Moldávie („staré“ Rumunsko)
raná migrace nesouvisí se zrušením otroctví ve „starém“ Rumunsku! a) do Sedmihradska • odsud později (18/19. století) do Uher (zvl. Maďarsko, Slovensko, Halič) • odsud později (19/20. století) do Rakouska, Německa, Francie, Ruska a na Ukrajinu • ještě později do Norska, Česka aj. • = UHERSKÁ skupina = lovárské/záp. („olašské“) SVL dialekty b) do Bukoviny a na Ukrajinu = UKRAJINSKÁ skupina = UK dialekty c) do Srbska, Bosny a Bulharska • odsud později do Chorvatska, Černé Hory, Albánie, Makedonie, Řecka, Turecka aj. • ještě později (19/20. století) do Itálie • ještě později (od 1960 a zvl. 1990) do záp. Evropy • = BALKÁNSKÁ skupina = JVL dialekty
pozdní migrace souvisí se zrušením otroctví ve „starém“ Rumunsku v pol. 19. století východní: na Ukrajinu a do Ruska, odtud později do Švédska, Číny, Ameriky aj. jižní: do Srbska, Bulharska, Řecka, odtud později do Itálie, Ameriky, záp. Evropy aj. západní: do Česka, Francie, Británie aj. = RUMUNSKÁ skupina (= kalderašské/vých. SVL dialekty)
profesionyma, regionyma, religiony-
← maď. ló „kůň“ < rum. căldărar, dial. căldăraş „kotlář“ < rum. ciurar „řešetář, síťař“ ← bulh. решето „řešeto, síto“ < tur. kalaycı „cínař“ ← srb. Mačva (oblast) ← rum/ukr. Chişinău/Кішінев < řec. Servos „Srb“ ← rom. Xoxaxaj „Turek, muslim“ ← rom. Das „Slovan, křesťan“ < tur. gurbet „cizina“ < tur. cambaz „akrobat; koňský handlíř“ ← balk. cerha „stan“ ← srb/tur. čerga/çerge „stan“ ← rom. guruv „býk“ ? ← rom. mašo „ryba“ ← rom. poxtan „plátno“ ← rom. kher(ja) „holínka“ ? ?
další členění podle původu/regionu, zvl. u Kalderašů, např. Rusurja, Grekurja další členění podle rodů (< rum. sufix -eşti) • Rab-o → Rab-ešte [stalo se sekundárním etnonymem] • Bóga (Bouga) → Bóg-ešťi (Boug-ešti) • Markulo → Markul-ešti
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
1. Vlašské dialekty
3z6
4. Ukázky vlašských dialektů PŘÍKLAD 1: „Zítra [ne-] BUDu doma.“ Kalderaša (Piteşti, RUM) Gurbeti (Palenka, SER) – (Rožkovany, SLK) – (Bratislava, SLK) Lovara (Moskva, RUS) Gurbeti (Surčin, SER) Rakarenge (RUM) Rabešte (Aleksandrovo, SER) Gurbeti (Beograd, SER) Rešitare (Velingrad, BLG) Kalajdžides (Varna, BLG) Kalajdžides (Varna, BLG) Kalburdžudes (Sindel, BLG) – (Vălči Dol, BLG) Gurbeti (Kumanovo, MAC) – (Lom, BLG) Kokomanja (Vidin, BLG) – (Edirne, TRK)
Texara [čhi] av-av- A khәrә. Thejara [či] av-av-A ande munro ćher. Tehára [č-] av-Ó khere. Tehára [č-] av-OU khere. Tehara [či] av-OV khәre. Theara [či] av-A ćhere. Tišara [ni] av-au-A khәri. Teara [naj] s-im khere. Tara [ni] KH-a-ab ćeri. Teara [naj] K-a-av mange kere. Tearja [naj] KA-av-av kere. Teara [naj] KA-ov-av an ko ker. Teara [naj] KAN-ov-av kere. Tjara [naj] KAN-av-av kere. Theara KA-ov-av [~ naj te ov-av] k’ere. Tharja KA-v-av [~ naj te v-av] thar kere. Thara KA-av-av [~ naj te av-el ma] kere. Thara khere KA-dž-av [~ naj s-em].
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
spona TAM
a) FUT (neindikativní kořen) b) PRES (indikativní kořen s-)
spona (FUT)
a) ov- „stát se“ b) av- „přijít“ > v-, a- (*av-av > a-av) c) dža- „(ode)jít“
futurum
a1) sufix -a [-av-a] a2) sufix -a & eroze [*-av-a > -á/-a > -ó > -ou/-ov] b) (kam- „chtít“ >) kan- > ka- > k(h)- [< balk.]
negace
a) čhi, či, č- < „nic“ b) ni < ? [ne sl.] c) naj < „není“ (3. osoba PRES spony) d) ka → naj te [< bulh-mak.]; negativní FUT ≠ negované FUT d2) (ka-)av-av → (naj te) av-el ma „nebude mě“
lexém „zítra“
< řec. *taxja-/tasja- + -r(j)a a) *taxja > texa- > teha- > thea- > t(h)eja-, t(h)a-, tjab) *tasja > *tesja- > tiša-
inessiv
a) adverbium (= starý LOC) kher-e atd. b) adpozice ande munro ćher, an ko ker
1. Vlašské dialekty
4z6
PŘÍKLAD 2: „Bydl-el/a/s někdy v Bratislavě?“ – (Bratislava, SLK) – (Rožkovany, SLK) Gurbeti (Kumanovo, MAC) Rakarenge (RUM) – (Vălči Dol, BLG) Kokomanja (Vidin, BLG) Lovara (Moskva, RUS) Kalderaša (Piteşti, RUM) Gurbeti (Bačka, SER) Gurbeti (Surčin, SER) Gurbeti (Beograd, SER) – (Lom, BLG) Rešitare (Velingrad, BLG) Kalajdžides (Varna, BLG) Kalajdžides (Varna, BLG) Kalburdžudes (Sindel, BLG) – (Edirne, TRK)
Beš-es-asIMPF vare-kana ando Požono? Beš-es-asIMPF váre-kana andi Bratislava? DALI tu nekad beš-es-a ki Bratislava? Beš-l-jan AOR vreoj data andi Bratislava? Beš-l-anAOR ič andi Bratislava? Tu beš-l-an AOR ande Bratislava? Tu vari-kana traj-i-s-asIMPF ande Bratislava? Traj-isar-d-janAOR khә data ande Bratislava? Traj-isar-d-an AOR vare-kana ande Bratislava? DALI traj-isar-d-an AOR nekad ande Bratislava? DALI živ-isar-d-an AOR nekad ande Bratislava? Živ-isar-d-anAOR kajek drom ani Bratislava? Živ-isar-d-anAOR kan efkar andi Bratislava? Nja-koga živ-isar-d-janAOR andi Bratislava? Živ-isar-d-jan AOR efkar kaj Bratislava? Bratislava-te jaša-d-ınTRK Mı? Tu Bratislava-da ič jaša-d-inTRK MI?
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
lexém „bydlet“
a) beš- „sedět“ původní b) tra(j)- „žít“ < rum. c) živ- „žít“ < jsl.
slovesná adaptace
a) -is-ar- < -is- = řecký aorist b) -i- „kontrakce“ c) turecký flexivní tvar: -d- aorist, -in 2. osoba
TAM
a) imperfektum: -as vs. -a b) aorist: 2SG -an vs. -jan (jotace)
lexém „někdy“
a) (kan) efkar „(nějaký) jednou“: < jekh-var b) kajek drom „nějaká cesta“: drom < jsl. put „-krát“ c) khә data „jednou“: < jekh; < rum. dată „-krát“ d) vreoj data „několikrát“ < rum. vre-… dată e) vare-kana „někdy“: „ně-“ < rum. oare- „-koli“ f) nekad „někdy“ < srb. ne-kad(a) g) ič „nic; nikdy; kdy“ < tur. hiç
inesiv
a) and-e/i/o „v“ b) k-i, ka-j „v < u“ c) LOC -te d) turecký lokativní tvar (-da)
lexém „Bratislava“
a) Bratislav-a < slk. b) Požon-o < maď. Pozson(y)
tázací částice
a) dali < srb. b) mi < tur.
1. Vlašské dialekty
5z6
5. Typické (celo-)vlašské rysy
lexikon
*xat-jar-, *xal-jar- atd. „rozumět“ (srov. xal-jov-)
rumunské přejímky
ale1: minimum v jižních vlašských dialektech ale2: mnoho v nevlašských dialektech Rumunska
lexikofonetika
kherj(a) „holínka“ (srov. tirax, tirhaj) milaj „léto“ (srov. nilaj, linaj, nijal) phab-ov- „hořet“ (srov. thab-ov-, lab-ov-) *tiro „tvůj“ > ťiro, kiro, čiro atd. *minŕo „můj“ > munŕo, mŕno, muŕo atd.
*tl > kl, *dl > gl
*Vni > Vj(i)
*aj# > ej#
proteze /v/
*šutlo > šuklo „kyselý“ *gudlo > guglo „sladký“ *xutlem > xuklem „skočil/a jsem“ *phandlem > phanglem „zavázal jsem“ *pani > *paňi > paji > paj „voda“ *kuni > kuj „loket“ *khani > khaj(i) „smrad“ *sapuni > sapuj(i) „mýdlo“ *xani(n)g > xajing „studna“ ne všude zasahuje všechny lexémy, např. *ŕani > ŕani, ŕaňi i raji „prut“ *ŕomani > romani, romaňi i romaji „romská“
krátký GEN -k- ~ -g-
ale1: doložen i dlouhý GEN -ker- ~ -gerale2: krátký GEN i v dalších dialektech
ireg. GEN
GEN
PL -uri
for-o → for-uri, for-urja, for-ura „města“ < rum. -uri [urj] jen u xenoklitických maskulin na -o
1SG PFV -em
*kerd-jom > kerd-em „udělal/a jsem“ *s-om > s-em > s-im „jsem“ ale1: v Sedmihradsku aj. i -om ale2: v někt. balk. dialektech druhotně -em
indefinita
khonik „někdo > nikdo“ khanči „něco > nic“ ale: zbytky i v dalších dialektech
negace
ztráta pův. na v indikativu a) či, ni, in s lex. slovesy b) naj „není“ se sponou, později či, ni, in
některé „typické“ olašské rysy nejsou celovlašské!
*daj > dej „matka“ *čhaj > čhej (> śej > šej) „dcera atd.“ nezasahuje všechny lexémy, např. raj „pán“, šaj „moct“, vaj „nebo“
aj.
marker 1 SG a 2SG není stejný např. m-ur-o vs. ť-ir-o
*čh > ś > š, dž > ž (SVL) abstrakta na -imo(s) (SVL) demonstrativa kako ~ kuko atd. (SVL) mnoho dalších
*ov ~ *oj ~ *on > vov ~ voj ~ von ale: i v jiných (zvl. balk.) dialektech
Olašská romština (Elšík co. Wagnerovi, ZS05/06)
1. Vlašské dialekty
6z6
