05 PECHE 252

RADA EVROPSKÉ UNIE

Brusel 5. prosince 2005 (19.12) (OR. fr) 14920/05

PECHE 252

NÁVRH Odesílatel: Ze dne: Předmět:

Evropská komise 5. prosince 2005 Nařízení Rady, kterým se na rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů

Delegace naleznou v příloze návrh Komise podaný s průvodním dopisem Jordiho AYETA PUIGARNAUA, ředitele, pro Javiera SOLANU, generálního tajemníka, vysokého představitele. ________________________ Příloha: KOM(2005) 617 v konečném znění

14920/05

dk DG B III

1

CS

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

V Bruselu dne 30.11.2005 KOM(2005) 617 v konečném znění

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se na rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů

(předloţená Komisí)

CS

CS

DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1) SOUVISLOSTI NÁVRHU 110



Odůvodnění a cíle návrhu

Nařízení o rybolovných právech přijímané kaţdým rokem je hlavním nástrojem politiky zachování zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Za posledních několik let je tento nástroj čím dál sloţitější. Především díky tomu, ţe v rámci plánů obnovy bylo zavedeno omezení intenzity rybolovu a ţe do ostatních právních předpisů byla zapracována dočasná opatření a odchylky (jedná se například o nařízení o technických opatřeních, nařízení, kterým se omezuje intenzita rybolovu hlubinných druhů apod.). Tuto sloţitost ještě zvyšují úvahy o smíšených lovištích, protoţe celkové přípustné odlovy (TAC) pro druhy ulovené ve stejných lovištích mohou být stanovovány pouze společně. ICES zveřejnila dne 14. října vědecké doporučení týkající se většiny populací, na které se vztahují rybolovná práva, a ve dnech 7. aţ 11. listopadu se sešel Vědeckotechnický a hospodářský výbor Komise pro rybářství (STEFC). Uvedené zprávy představují základ tohoto návrhu. Doporučení ICES opět poukazuje na špatný stav mnoha rybolovných zdrojů ve vodách Společenství. Většina populací je vyuţívána na úrovni, která přesahuje maximální moţný výnos. Vyuţití velké části populací překračuje preventivní úroveň a mnohé z klíčových populací, včetně většiny populací tresek, se vyuţívají způsobem představujícím vysoké riziko, ţe dojde k selhání reprodukce. Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 stanoví, aby Komise kaţdoročně navrhla omezení odlovu a intenzity rybolovu a zajistila tak ekologickou, hospodářskou i sociální udrţitelnost rybářství Společenství. 120



Obecné souvislosti

Rybolovné zdroje se v mnoha případech vyuţívají nadměrně, a to díky různým faktorům, hlavně díky přetíţenému rybolovu. Rada kaţdoročně stanoví omezení odlovů, ale skutečná úroveň odlovů je v mnoha případech nadále vyšší neţ úroveň poskytující udrţitelné výnosy. Vyplývá to ze skutečnosti, ţe omezení odlovů jsou někdy stanovena na úrovních, které jsou pro zajištění udrţitelnosti příliš vysoké a ţe vynucování těchto omezení odlovů je v mnoha případech nedostatečné. V posledních letech byla v některých lovištích zavedena omezení intenzity rybolovu, coţ by mělo posílit omezení odlovů. Rovněţ byly předloţeny víceleté plány obnovy týkající se některých populací, které stanoví roční omezení odlovů. Prostřednictvím postupného sniţování úmrtnosti ryb se tak dosáhne udrţitelnosti.

Nebudou-li odlovy a intenzita rybolovu účinně kontrolovány, dojde k dalšímu

CS

2

CS

sniţování rybolovných zdrojů. Uvedené sniţování není v souladu s cíli společné rybářské politiky, které směřují k dosaţení udrţitelného rybářství ve Společenství.

139



Stávající ustanovení v oblasti návrhu

Platnost stávajících ustanovení v oblasti návrhu skončí dne 31. prosince 2005. 140



Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Tato opatření jsou navrţena v souladu s cíli společné rybářské politiky a odpovídají politice Společenství v oblasti udrţitelného rozvoje. 2) KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADU  211

Konzultace zúčastněných stran

Metody konzultací, hlavní odvětví, na něž se konzultace zaměřují, a obecný profil respondentů Návrh zohledňuje konzultace, které se v souladu s níţe uvedenými základními zásadami uskutečnily s regionálními poradními sbory, které jiţ byly zřízeny, a s Poradním výborem pro rybolov a akvakulturu.

212

Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Regionální poradní sbory trvají na tom, ţe je třeba zajistit, aby změny v ročních TAC a kvótách byly postupné, čímţ se maximálně omezí krátkodobá narušení hospodářské činnosti. Z níţe uvedeného podrobného zdůvodnění návrhu jasně vyplývá, ţe do něj byla zapracována zásada postupného přizpůsobení a omezení kaţdoročních změn rybolovných práv. 

221

Sběr a vyuţití výsledků odborných konzultací

Dotyčné vědecké/odborné oblasti Biologie a ekonomie rybářství

222

Použitá metodika Uskutečnily se konzultace s nezávislým mezinárodním vědeckým subjektem, kterým je Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES), a bylo svoláno plenárního zasedání Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (STECF), a to v listopadu 2005.

223

Hlavní konzultované organizace/odborníci - Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES), říjen 2005 - Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (STECF)

CS

3

CS

2244

Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Byla konstatována existence potenciálně závaţných rizik s nevratnými důsledky. O existenci těchto rizik panuje jednomyslná shoda.

225

STECF potvrzuje a v některých případech i rozvíjí doporučení poskytnutá ze strany ICES.

226

Prostředky zveřejnění odborných stanovisek Všechny zprávy STECF jsou po jejich formálním schválení Komisí k dispozici na stránkách GŘ pro rybolov.

230



Posouzení dopadů

Opatření pro omezení odlovu a intenzity rybolovu musí, jak stanoví článek 20 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002, přijmout Rada. Pokud budou navrhovaná opatření provedena, povedou k celkovému sníţení rybolovných práv, která náleţí plavidlům ze Společenství. Návrh nepředstavuje pouze krátkodobá rozhodnutí, ale je součástí dlouhodobějšího přístupu, jehoţ pomocí dojde k postupnému sniţování rybolovu na dlouhodobě udrţitelnou míru. Přístup, který byl v rámci návrhu přijat, bude mít z krátkodobého hlediska za následek sníţení TAC, ale jakmile se nadměrně lovené populace obnoví, dojde k opětovnému zvýšení rybolovných práv. Střednědobé aţ dlouhodobé důsledky tohoto přístupu by měly představovat sníţený dopad na ţivotní prostředí, coţ bude důsledkem sníţení intenzity rybolovu; v odvětví rybolovu dojde ke sníţení počtu plavidel a/nebo průměrné intenzity rybolovu na plavidlo, přičemţ se vykládka zvýší nebo zůstane nezměněná. 3) PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 305



Shrnutí navrhovaných opatření

Návrh upravuje omezení odlovu a intenzity rybolovu pouţitelná na loviště ve Společenství a mezinárodní loviště, kde působí plavidla Společenství. Cílem návrh je dosáhnout cíl společné rybářské politiky směřující k vytvoření lovišť, která budou biologicky, hospodářsky a sociálně udrţitelná. 310



Právní základ

Článek 20 nařízení (ES) č. 2371/2002. 329



Zásada subsidiarity

Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. 

CS

Zásada proporcionality

4

CS

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: 331

Společná rybářská politika je společnou politikou a jako taková by měla být prováděna prostřednictvím nařízení Rady. Toto nařízení Rady přiděluje rybolovná práva členským státům, které však mají veškerou volnost tato práva přerozdělit mezi regiony nebo subjekty podle potřeby. Členské státy tak mají manévrovací prostor v rámci rozhodování týkající se sociálního a hospodářského modelu podle jejich výběru, aby vyuţily rybolovná práva, která jim byla přidělena.

332

Návrh nemá dodatečné finanční dopady na členské státy. Rada toto nařízení přijímá kaţdý rok. Jsou proto jiţ zavedeny jak veřejné, tak soukromé nástroje pro jeho provádění. 

Volba nástrojů

341

Navrhované nástroje: nařízení.

342

Jiné prostředky nejsou přiměřené z tohoto důvodu: Jedná se o návrh v rámci řízení rybolovu, který by měl být podle nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 prováděn prostřednictvím kaţdoročního nařízení Rady, a to kvalifikovanou většinou. 4) ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

409

Návrh nemá ţádné důsledky pro rozpočet Společenství. 5) DALŠÍ INFORMACE

510



511

Návrh upravuje zjednodušení administrativních postupů veřejných orgánů (EU nebo vnitrostátních).

513

Byly zjednodušeny poţadavky na předávání údajů o uplatňování řízení intenzity rybolovu. Některé tyto poţadavky jiţ na základě jiných nařízení existují (např. nařízení o shromaţďování údajů). Po členských státech se jiţ nepoţaduje, aby poskytovaly údaje pravidelně, ale aby je sbíraly a poskytly je Komisi na základě její ţádosti. 

Zjednodušení

Přezkum/revize/doloţka o časovém omezení

532

Návrh obsahuje doloţku o revizi.

570



Podrobné vysvětlení návrhu

Stejně jako v předchozích letech jsou populace ryb rozděleny do kategorií podle stavu jejich zachování. Napomáhá to k udrţování průhlednosti a rovnosti v zacházení s populacemi, které se v rámci Společenství nacházejí na podobných místech,

CS

5

CS

a k dosaţení přístupu, který nebude stranit některým členským státům. i)

Populace uvedené v plánu obnovy

První kategorii představují populace, ohledně nichţ přijala Rady plány obnovy (tj. treska a štikozubec obecný). TAC těchto populací by měly být v souladu s pravidly kontroly lovu uvedenými v těchto plánech obnovy. Součástí plánů obnovy jsou rovněţ přizpůsobení intenzity rybolovu. Jedná se o otázku zásadního významu. TAC vyplývající z plánů obnovy jsou vyšší neţ TAC doporučená vědci a Komise je přijala jen proto, ţe Rada souhlasila s dlouhodobým přístupem. Pokud nebudou dodrţeny plány obnovy schválené Radou, dojde tím k narušení dlouhodobého přístupu k řízení rybolovu. Některé populace tresek se však mohou vyskytovat v tak nízké míře (a neexistuje dostatečná úroveň informací ohledně skutečných odlovů), ţe přísné uplatňování plánů obnovy je poměrně sloţité. Co se týče populací, pro něţ Komise navrhla plány obnovy, které však zatím Rada nepřijala (mořský jazyk v Biskajském zálivu a Lamanšském průlivu, platýs v Severním moři a treska v Baltském moři), návrh obsahuje TAC odpovídající pravidlu lovu vyplývajícím z navrţeného plánu obnovy. ii) Ostatní populace, u nichţ došlo k překročení bezpečných biologických hodnot Výše uvedená dohoda mezi Komisí a Radou týkající se přijetí vyšších TAC, neţ které navrhovali vědečtí odborníci, výměnou za závazek v oblasti dlouhodobého přístupu (například prostřednictvím prohlášení Rady), se měla rozšířit i na populace, u nichţ došlo k překročení bezpečných biologických hodnot a v jejichţ případě by náhlé sníţení TAC způsobilo narušení průmyslu, coţ by pro Radu bylo obtíţné přijmout. Tento přístup, stejně jako v případě plánů obnovy, má význam pouze za předpokladu, ţe Rada tyto závazky do budoucnosti přijme. V souladu se závazkem, který Rada přijala na svém prosincovém zasedání v loňském roce, by se měla sníţit úmrtnost populací v důsledku rybolovu přesahující bezpečné biologické hodnoty, aby se zmírnilo riziko biologického vyčerpání těchto populací. Toto sníţení by však mělo zohlednit potřebu maximálně zmírnit narušení hospodářské činnosti. Návrh proto stanoví sníţení TAC na 15 %, coţ je hodnota opakovaně navrhovaná ze strany průmyslu jako rozumné omezení kaţdoročního kolísání odlovu. Tento přístup představuje kompromis mezi sníţením biologických rizik podle vědeckých doporučení a udrţením stabilních TAC, jak poţaduje odvětví rybolovu. iii) Nadměrně lovené populace

Co se týče populací, které jsou s ohledem na udrţitelný výnos nadměrně lovené (na

CS

6

CS

rozdíl od populací, kde hrozí riziko vyčerpání), navrhované TAC odpovídají závazku nezvyšovat úmrtnost ryb, probíhající diskusi plánované na rok 2006 týkající se sniţování úmrtnosti ryb podle Johannesburského plánu provádění (který směřuje k takovému vyuţívání populací, kdy maximálního udrţitelného výnosu bude dosaţeno do roku 2015). Ačkoli tento návrh nevylučuje budoucí diskusi o sdělení týkajícím se maximálního udrţitelného výnosu, TAC pro rok 2006 by alespoň neměly směřovat proti tomuto cíli. iv) Populace ulovené ve smíšených lovištích Navrhované TAC zohledňují smíšenou povahu mnoha lovišť. Zranitelné druhy jsou často uloveny spolu s ostatními obchodně významnými druhy, a tudíţ TAC tyto přidruţené druhy zohledňují, čímţ vyloučí odlov a odstraňování (nebo „nedovolenou vykládku“) zranitelných druhů po vyčerpání kvót. v) Populace „papírových ryb“ Stejně jako v předchozích letech návrh sniţuje TAC, které nebyly všemi členskými státy vyuţity, o 20 %. vi) Ostatní populace Návrh obsahuje omezení odlovu, která byla odsouhlasena v rámci některých regionálních organizací rybolovu. TAC týkající se populací v Grónských vodách i populací sdílených s Norskem dosud nejsou k dispozici a budou záviset na závěrech konzultací probíhajících v listopadu a prosinci. Tyto TAC jsou uváděny pro memoria (pm). -

Řízení intenzity rybolovu (Příloha III)

Omezení intenzity rybolovu představují zásadní součást plánů obnovy. Příloha III tohoto návrhu omezuje počet dní, které mohou rybářská plavila strávit na moři, a to v závislosti na pouţitém lovném zařízení a oblastech, ve kterých loví. Nejpřísnější omezení se týkají plavidel pouţívajících sítě s velkými oky a jejich cílem je sníţit činnost plavidel, která loví tresku tradičním způsobem. I se kdyţ úmrtnost populací tresek lovených z těchto plavidel sníţila, celková úmrtnost tresky v Severním moři se sníţila pouze o přibliţně 12 %, protoţe je treska rozšířená a téměř všechna lovná zařízení tresku v určitém rozsahu loví. Úmrtnost populací se dokonce v některých oblastech a v důsledku pouţívání některých zařízení zvýšila. Lze to částečně vysvětlit tím, ţe příloha III a další ochranná opatření vyzývala k tomu, aby plavidla pouţívala sítě s menšími oky, aby tak získala více dní na moři. Zvýšení intenzity rybolovu pro tuto část loďstva mělo za následek sníţení intenzity rybolovu prováděného částí loďstva pouţívající sítě s velkými oky a pravděpodobně měla za následek větší odstraňování malých tresek. Podle poslední zprávy Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (STECF) některé z těchto rybářství pouţívající sítě s menšími oky loví významnou část tresky.

Ačkoli vědecká doporučení neposkytují dostatek informací, aby se uplatňovaly roční

CS

7

CS

cíle plánu obnovy tresky (nárůst biomasy o 30 %), je zřejmé, ţe biomasa tresky je stále na nízké úrovni. Intenzita rybolovu by se proto měla dále sníţit pro všechny dotčené části loďstva, aby se dostatečně zajistila moţnost dosaţení cíle plánu. Počet dní lovu jiţního štikozubce, humra severského a lov jazyka obecného v Lamanšském průlivu odpovídá plánům obnovy těchto populací. STECF na jednání v Ispře v září 2005 došel k závěru, ţe uzavřené oblasti nejsou vhodnou náhradou za sníţení intenzity rybolovu, a diskuse ohledně této otázky na zasedání Rady v září 2005 tuto moţnost jen částečně podpořila. Stávající systém omezení intenzity rybolovu (zaloţený na dnech mimo přístav pro plavidlo) není poměrně flexibilní a politicky je čím dál tím obtíţnější se shodnout na sníţení počtu dnů povoleného rybolovu na plavidlo. Komise navrhla, ţe by Rada v průběhu roku 2006 měla zváţit přijetí jiného systému omezení intenzity rybolovu, který by byl zaloţen na maximálním počtu kilowattů na den pro vnitrostátní loďstvo. -

Další otázky řízení rybolovu

i) Řízení intenzity rybolovu hlubinných populací V prosinci 2004 přijala Rada 10 % sníţení intenzity rybolovu hlubinných populací v porovnání s mírou v roce 2003. Sníţení je však niţší neţ 30 % sníţení poţadované Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC). Jak jiţ několik let zdůrazňuje ICES, pro splnění mezinárodních závazků Společenství i pro ochranu populací, které jsou maximálně zranitelné a díky nízké reprodukční úrovni potřebují akutní ochranu, je nutné další sníţení o 20 %. ii) meziroční řízení populací s krátkou délkou ţivota Byly zavedeny systémy meziročního řízení pro ohroţené druhy, jako například populace sardele v Biskajském zálivu a populace smáčkovitých v Severním moři. V těchto případech se na počátek roku 2006 nenavrhuje ţádný odlov. Odlov bude znovu zahájen prostřednictvím nařízení Komise přijatého rychlejší procedurou pouze tehdy, prokáţí-li vědecké údaje, ţe mnoţství předmětné populace dosáhlo takové výše, aby v jejím případě byl rybolov pro obchodní účely moţný. iii) Výjimky pro rybolov ve Středomoří Komise navrhuje, aby se do doby, neţ bude schváleno nařízení Rady týkající se řízení za účelem udrţitelného vyuţívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, coţ se

očekává v průběhu roku 2006, rozšířily výjimky pro některé rybolovy v této oblasti,

CS

8

CS

a to pouze na rok 2006.

CS

9

CS

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se na rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů

RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o zaloţení Evropského společenství, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udrţitelném vyuţívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky 1, a zejména na článek 20 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót2, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné 3, a zejména na články 6 a 8 uvedeného nařízení, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 811/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovu populace štikozubce severního 4, a zejména na článek 5 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh Komise, vzhledem k těmto důvodům: (1)

Podle článku 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí Rada s přihlédnutím k dostupným vědeckým doporučením, a zejména ke zprávě vypracované Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, přijmout nezbytná opatření, aby zaručila přístup do vod a ke zdrojům a udrţitelné provozování rybolovných činností.

(2)

Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 musí Rada stanovit celkové přípustné odlovy (TAC) pro jednotlivé rybolovné oblasti nebo skupiny rybolovných oblastí. Rybolovná práva by měla být přidělována jednotlivým členským státům a třetím zemím v souladu s kritérii stanovenými v článku 20 uvedeného nařízení.

1

Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59. Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3. Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 8. Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 1.

2 3 4

CS

10

CS

(3)

Pro zajištění účinné správy TAC a kvót je třeba stanovit zvláštní podmínky, za kterých se provádějí rybolovné operace.

(4)

Je nezbytné stanovit zásady a některé postupy řízení rybolovu na úrovni Společenství, aby mohly členské státy zajistit řízení plavidel plujících pod jejich vlajkou.

(5)

Článek 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoví definice pouţitelné pro přidělování rybolovných práv.

(6)

Podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996 je nutné určit, na které populace ryb se jednotlivá opatření uvedeného nařízení vztahují.

(7)

Postupem podle dohod nebo protokolů o vztazích v oblasti rybolovu jednalo Společenství o rybolovných právech s Norskem5, Faerskými ostrovy6, Grónskem7 a Islandem8.

(8)

Společenství je smluvní stranou několika regionálních organizací pro rybolov. Tyto organizace doporučily stanovit omezení odlovu a jiná pravidla pro zachování určitých druhů. Společenství proto musí tato doporučení provést.

(9)

Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) přijala na výročním zasedání v červnu 2005 omezení odlovu pro tuňáka ţlutoploutvého, tuňáka velkookého a tuňáka pruhovaného a technická opatření týkající se zacházení s vedlejšími úlovky. Ačkoli Společenství není členem IATTC, je nezbytné tato opatření uplatňovat, aby se zaručilo udrţitelné řízení zdroje patřícího do oblasti působnosti této organizace.

(10)

Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) přijala na výročním zasedání v roce 2005 tabulky, které uvádějí, zda smluvní strany ICCAT vyuţívaly rybolovná práva málo či nadměrně. V této souvislosti přijala ICCAT rozhodnutí, z kterého vyplývá, ţe Evropské společenství v roce 2004 kvóty u některých populací ryb zcela nevyuţilo.

(11)

Aby byly dodrţeny úpravy kvót Společenství stanovené ICCAT, musí se nevyuţitá práva rozdělit na základě toho, v jaké míře jednotlivé státy svá práva nevyuţily, aniţ se přitom změní klíč pro roční přidělování TAC zavedený tímto nařízením.

(12)

Vyuţívání rybolovných práv by mělo být v souladu s právními předpisy Společenství v této oblasti, a zejména s nařízením Komise (EHS) č. 1381/87 ze dne 20. května 1987, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro označování a dokumentaci rybářských plavidel9, nařízením Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států10, nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního reţimu pro společnou rybářskou politiku 11, nařízením Rady

5

Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 48 Úř. věst. L 226, 29.8.1980, s. 12 Úř. věst. L 29, 1.2.1985, s. 9 Úř. věst. L 161, 2.7.1993, s. 1 OJ L 132, 21.5.1987, p. 9 Úř. věst. L 276, 10.10.1983 s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1965/2001 (Úř. věst. L 268, 9.10.2001, s. 23) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1954/2003 (Úř. věst. L 289, 7.11.2003, s. 1).

6 7 8 9 10 11

CS

11

CS

(ES) č. 1954/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o řízení intenzity rybolovu některých rybolovných oblastí a zdrojů Společenství12, nařízením Rady (ES) č. 1626/94 ze dne 27. června 1994 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři13, nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu14, nařízením Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnost Úmluvy o zachování ţivých mořských zdrojů v Antarktidě 15, nařízením Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských ţivočichů 16, nařízením Rady (ES) č. 3880/91 ze dne 17. prosince 1991, o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku 17, nařízením Rady (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely neţ k přímé lidské spotřebě18, nařízením Rady (ES) č. 423/2004 ze dne 26. února 2004, kterým se stanoví opatření pro obnovení populací tresky obecné 19, nařízením Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel20, nařízením Rady (EHS) č. 2930/86 ze dne 22. září 1986 o vymezení charakteristických znaků rybářských plavidel21, nařízením Rady (ES) č. 973/2001 ze dne 14. května 2001, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů 22, nařízením Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené poţadavky23 a nařízením Rady (ES) č. 2270/2004 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro roky 2005 a 2006 stanoví rybolovná práva pro populace hlubinných ryb pro rybářská plavidla Společenství 24.

(13)

Na základě doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) je pro řízení limitů odlovu sardele v podoblasti VIII nezbytné pouţívat prozatímní systém.

(14)

Na základě doporučení ICES je pro řízení intenzity rybolovu smáčkovitých v podoblasti ICES IV a v divizi IIIa sever nezbytné pouţívat prozatímní systém.

12

Úř. věst. L 289, 7.11.2001, s. 1. Úr. věst. L 171, 6.7.1994, s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 813/2004 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 32) Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7 Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16 Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 602/2004 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 30 Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1.Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 448/2005 (Úř. věst. L 74, 19.3.2005, s. 5) Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 10 Úř. věst. L 70, 9.3.2004, s. 8 Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17. Úř. věst. L 274, 25.9.1986, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3259/94 (Úř. věst. L 339, 29.12.1994, s. 11). Úř. věst. L 137, 19.5.2001 s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 831/2004 (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 33). Úř. věst. L 351, 28.12.2002, s. 6. Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 4.

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

CS

12

CS

CS

(15)

Jako přechodné opatření by se intenzita rybolovu některých hlubinných druhů měla v souladu s nejaktuálnějším vědeckým doporučením ICES.

(16)

Pro úpravu omezení intenzity lovu tresky obecné, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 423/2004, jsou navrţena alternativní opatření pro řízení intenzity rybolovu v souladu s celkovým TAC, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 3 uvedeného nařízení.

(17)

Vědecká doporučení uvádějí, ţe rybolov populací platýse v Severním moři není prováděn udrţitelným způsobem a ţe mnoţství výmětů je velmi vysoké. Vědecká doporučení a doporučení regionálního poradního sboru pro Severní moře uvádějí, ţe je vhodné upravit rybolovná práva, pokud jde o intenzitu rybolovu plavidel provádějících cílený rybolov platýse.

(18)

U populací jazyka obecného v Lamanšském průlivu je nutné uplatňovat prozatímní systém řízení intenzity rybolovu. U populací tresky v Kattegatu, Severním moři, Skagerraku, v Lamanšském průlivu, Irském moři a oblasti západně od Skotska a u populací štikozubce a humra severského v divizích ICES VIIIc a IXa je třeba upravit stávající systémy řízení intenzity rybolovu.

(19)

Článek 2 nařízení (ES) č. 1434/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví podmínky vykládky sledě obecného pro jiné průmyslové účely neţ k přímé lidské spotřebě25, nezajišťuje, ţe odlov sledě představuje pouze omezení stanovená pro tento druh. Je proto nutné zavést přechodná opatření, která zajistí řádné monitorování a počítání sleďů při netříděných vykládkách.

(20)

Stávající rybolovné činnosti pro chytání ryb za ţábry do tenatových sítí v hlubokých vodách západně od Skotska a Irska představují pouţívání příliš dlouhých tenatových sítí, coţ vede k nadměrné délce ponoření a vysoké míře výmětu. Ztracené nebo úmyslně vyřazené sítě mohou po mnoho let dále chytat ryby, aniţ by byly vytaţeny. Vědecká zjištění prokázala, ţe tyto rybolovné činnosti představují pro hlubinné druhy závaţnou hrozbu, a proto, dokud nebudou přijata trvalá opatření, by měla být uplatňována přechodná opatření směřující k zákazu této činnosti.

(21)

Za účelem dosaţení udrţitelného vyuţívání populací sledě a za účelem sníţení výmětů by v subdivizi VIII a, b, d měl být jako přechodné opatření uplatňován nejnovější vývoj v oblasti selektivních lovných zařízení.

(22)

Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala na výročním zasedání v roce 2005 doporučení, aby byl omezen rybolov v některých oblastech za účelem ochrany ohroţených hlubinných přírodních stanovišť. Společenství proto musí tato doporučení provést.

25

Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 10.

13

CS

(23)

S cílem přispět k zachování chobotnice pobřeţní a zejména k ochraně nedospělých jedinců je nutné stanovit v roce 2006 minimální velikost chobotnice pobřeţní z námořních vod pod svrchovaností nebo jurisdikcí třetích zemí, které se nacházejí v oblasti CECAF, do doby neţ bude přijato nařízení, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských ţivočichů 26.

(24)

V listopadu 2005 Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) přijala doporučení zařadit několik plavidel na seznam plavidel, u kterých bylo potvrzeno, ţe prováděla nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti. Je třeba zajistit provedení tohoto doporučení do právního řádu Společenství.

(25)

Všeobecná komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) přijala na svém výročním zasedání v roce 2005 doporučení týkající se řízení některých rybolovných činností, které vyuţívají hlubinné druhy, a doporučení ohledně vedení záznamů GFCM o lodích přesahujících 15 metrů, které mají povolení k rybolovu v oblasti GFCM. Vzhledem k tomu, ţe je Společenství smluvní stranou GFCM, jsou pro něj tato doporučení závazná a Společenství je musí provádět.

(26)

S cílem přispět k zachování populací ryb by měla být v roce 2006 provedena některá doplňková opatření týkající se kontroly a technických podmínek rybolovných činností.

(27)

Budou zapracována některá ustanovení týkající se pouţití údajů VMS, čímţ se zajistí větší účinnost a efektivita v rámci monitorování a kontroly řízení intenzity rybolovu a dohledu nad ním.

(28)

Je nutné posílit úpravu kontroly plavidel z třetích zemí, čímţ se zajistí náleţité zohlednění odlovu trestky modravé těmito plavidly ve vodách Společenství.

(29)

Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 přísluší Radě rozhodnout o podmínkách souvisejících s omezením odlovů a/nebo intenzity rybolovu. Podle vědeckých doporučení ohroţují odlovy významně překračující dohodnuté TAC udrţitelnost rybolovné činnosti. Je proto vhodné zavést související podmínky, které povedou ke zlepšenému uplatňování dohodnutých rybolovných práv.

(30)

ICCAT přijala na svém výročním zasedání v roce 2004 řadu technických opatření pro některé populace vysoce stěhovavých druhů v Atlantiku a Středozemním moři, přičemţ stanovila mimo jiné novou minimální velikost tuňáka obecného, omezení rybolovu v některých oblastech a během některých období za účelem ochrany tuňáka velkookého, opatření týkající se sportovních a rekreačních rybolovných činností ve Středozemním moři a zavedení programu odběru vzorků pro odhad velikosti tuňáka obecného chyceného do sítí. S cílem přispět k zachování populací ryb je nutné provádět tato opatření v roce 2006, dokud nebude přijato nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 973/2001 ze dne 14. května 2001, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů27.

26

Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1. Úř. věst. L 137, 19.5.2001, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 831/2004

27

CS

14

CS

(31)

Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) přijala na svém výročním zasedání v roce 2005 opatření, na základě kterých se od 1. ledna 2006 budou přidělovat vědečtí pozorovatelé na palubu všech plavidel, které provozují činnosti v oblasti úmluvy a zaměřují se na druhy, na něţ se nevztahují systémy ochrany a řízení ostatních příslušných regionálních organizací pro rybolov. Toto doporučení je pro Společenství závazné a proto je musí provádět.

(32)

Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) přijala na 25. výročním zasedání ve dnech 15. aţ 19. září 2003 plán obnovy populací platýse černého v podoblasti NAFO 2 a divizích NAFO 3KLMNO. Tento plán stanoví sníţení úrovně TAC aţ do roku 2007 a dodatečná opatření k zajištění účinnosti tohoto plánu. Je třeba provádět tento plán v roce 2006, dokud nebude přijato nařízení Rady, kterým se zavedou víceletá opatření pro obnovu populací platýse černého.

(33)

NAFO přijala na svém 27. výročním zasedání ve dnech 19. aţ 23. září 2005 řídící opatření pro řadu původně neregulovaných populací, zejména pro rejnokovité v divizi 3LNO, okouníka v divizi 3O a mníkovce štíhlého v divizi 3NO. Je proto nezbytné provést tato opatření a stanovit rozdělení mezi členské státy.

(34)

Za účelem dodrţení mezinárodních závazků, které Společenství přijalo jako smluvní strana Úmluvy o zachování ţivých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), včetně závazku pouţívat opatření přijatá komisí CCAMLR, by se měly pouţívat TAC přijaté komisí CCAMLR pro období 2005–2006 a odpovídající mezní data rybolovných období.

(35)

CCAMLR přijala na svém XXIV. výročním zasedání v roce 2005 odpovídající omezení odlovu populace dostupné ve stanovených lovištích všem členům CCAMLR. CCAMLR také schválila účast plavidel Společenství na průzkumném rybolovu ledovek rodu Dissostichus spp. v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1, 58.4.2, 58.4.3a) a 58.4.3b) a související rybolovné činnosti podrobila omezením odlovu, omezením vedlejších úlovků a některým zvláštním technickým opatřením. Tato omezení a technická opatření by se měla rovněţ uplatňovat.

(36)

K zajištění obţivy rybářů Společenství je důleţité otevřít tyto rybolovné oblasti 1. ledna 2006. Vzhledem k naléhavosti této záleţitosti je nezbytné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů uvedené v části I bodě 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvám o zaloţení Evropského společenství, Evropského společenství uhlí a oceli a Evropského společenství pro atomovou energii,

(Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 33).

CS

15

CS

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I Oblast působnosti a definice Článek 1 Předmět Toto nařízení stanoví pro určité populace ryb a skupiny populací ryb rybolovná práva na rok 2006 a související podmínky, za nichţ lze tato rybolovná práva vyuţívat. Pro populace některých ryb v antarktických mořích se však rybolovná práva a související podmínky stanoví na období stanovená v příloze IE. Článek 2 Oblast působnosti 1.

2.

Není-li stanoveno jinak, toto nařízení se vztahuje na: a)

rybářská plavidla Společenství (dále jen „plavidla Společenství“) a

b)

plavidla, která jsou registrována ve třetích zemích a plují pod jejich vlajkou (dále jen „plavidla třetích zemí“) ve vodách Společenství (dále jen „vody ES“).

Na základě výjimky z ustanovení odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na rybářské činnosti, které jsou vedeny výhradně za účelem vědeckého výzkumu a které jsou prováděny s povolením a pod dohledem dotyčného členského státu, po předchozím oznámení Komisi a členskému státu, v jehoţ vodách je tento výzkum prováděn.

Článek 3 Definice Pro účely tohoto nařízení se kromě definicí uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 pouţijí tyto definice:

CS

a)

„celkovými přípustnými odlovy“ se rozumí mnoţství ryb, které můţe být kaţdý rok uloveno z kaţdé populace;

b)

„kvótou“ se rozumí stanovený poměr TAC přidělený Společenství, členským státům nebo třetím zemím;

16

CS

c)

„mezinárodními vodami“ se rozumějí vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci ţádného státu;

d)

„oblastí upravenou předpisy NAFO“ se rozumí část oblasti podle úmluvy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO), která nepodléhá svrchovanosti ani jurisdikci pobřeţních států;

e)

„Skagerrakem“ se rozumí oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbliţšímu bodu na švédském pobřeţí;

f)

„Kattegatem“ se rozumí oblast, která je na severu ohraničena linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbliţšímu bodu na švédském pobřeţí a na jihu linií vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjerg a od Gilbjerg Hoved ke Kullen;

g)

„Cádizským zálivem“ se rozumí oblast subdivize ICES Ixa východně od 7º23'48" z.d. Článek 4 Oblasti rybolovu

Pro účely tohoto nařízení se pouţijí tyto definice oblastí: a)

oblasti ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 3880/91. Pokud jsou do oblasti doplněny „vody ES“, znamená to, ţe se v rámci oblasti odkazuje pouze na vody ES této oblasti.

b)

oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (ES) č. 2597/95 ze dne 23. října 1995 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v určitých oblastech kromě severovýchodního Atlantiku;28;

c)

oblasti NAFO (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) jsou oblasti vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 2018/93 ze dne 30. června 1993 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku 29;

d)

oblasti CCAMLR (Úmluva o zachování ţivých mořských zdrojů v Antarktidě) jsou oblasti vymezené v nařízení (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování ţivých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/199930.

28 29 30

CS

Úř. věst. L 270, 13.11.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003. Úř. věst. L 186, 28.7.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003. Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16.

17

CS

KAPITOLA II Rybolovná práva a související podmínky pro plavidla Společenství Článek 5 Omezení odlovu a rozdělování 1.

Omezení odlovu pro plavidla Společenství ve vodách Společenství nebo v některých mezinárodních vodách a rozdělení těchto omezení odlovu mezi členské státy a dodatečné podmínky podle článku 2 nařízení (ES) č. 847/96 jsou stanovena v příloze I.

2.

Plavidla Společenství jsou tímto oprávněna k odlovu v mezích kvót stanovených v příloze I ve vodách spadajících pod rybářskou jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Islandu a Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen, a to za podmínek stanovených v článcích 10, 17 a 18.

3.

Komise podle pravidel uvedených v příloze II stanoví TAC pro sardele v oblasti VIII.

4.

Jakmile bude stanoven TAC pro huňáčka severního, stanoví Komise omezení odlovu pro tento druh v oblastech V a XIV (vody Grónska) pro Společenství ve výši 7,7 % TAC stanoveného pro huňáčka severního.

5.

Komise můţe zvýšit omezení odlovu pro populace tresky modravé v oblastech I aţ XIV (vody ES a mezinárodní vody) a sledě obecného v oblastech I a II (vody ES a mezinárodní vody) postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002, pokud třetí země neprovádějí odpovědné řízení těchto populací.

Článek 6 Zvláštní ustanovení o rozdělování 1.

CS

Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy uvedeným v příloze I nejsou dotčeny: a)

výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

b)

přerozdělení provedená podle čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93;

c)

dodatečné vykládky podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

d)

mnoţství převedená v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 847/96;

e)

odpočty provedené podle článku 5 nařízení (ES) č. 847/96.

18

CS

2.

Pro účely nepřidělených kvót, které mají být přeneseny do roku 2007, lze pouţít čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96 odchylně od uvedeného nařízení na všechny populace, na které se vztahuje analytické TAC. Článek 7 Omezení intenzity rybolovu a související podmínky pro řízení populací

1.

Omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IIIa se uplatňují na řízení některých populací v Kattegatu, Skagerraku, podoblasti IV a divizi ICES IIa (vody ES), IIIa, Via, VIIa a VIId.

2.

Omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IIIb se uplatňují na řízení populací štikozubce v divizích ICES VIIIc a IXa, s výjimkou Cádizského zálivu.

3.

Omezení intenzity rybolovu a související podmínky stanovené v příloze IIIc se uplatňují na řízení populací jazyka obecného v divizi VIIe.

4.

Veškerá plavidla pouţívající lovná zařízení uvedená v bodu 4 příloh IIIa, IIIb, IIIc a lovící v oblastech vymezených v bodu 2 příloh IIIa, IIIb, IIIc musí mít zvláštní povolení k rybolovu vydané podle článku 7 nařízení (ES) č. 1627/94.

5.

Omezení intenzity rybolovu a související podmínky vymezené v příloze IIId se uplatňují na řízení populací smáčkovitých ve Skagerraku, podoblasti ICES IV a divizi IIa (vody ES).

6.

Komise stanoví konečnou intenzitu rybolovu pro rok 2006 pro loviště populací smáčkovitých v divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a podoblasti IV, a to podle pravidel vymezených v bodu 6 přílohy IIId.

7.

Členské státy zajistí, aby intenzita rybolovu plavidly majícími povolení k hlubinnému rybolovu, měřená v kilowattdnech strávených mimo přístav, nepřekročila v roce 2006 70 % průměrné roční intenzity rybolovu plavidel tohoto členského státu v roce 2003 při rybářských výjezdech s povolením k hlubinnému rybolovu, při kterých byly odloveny hlubinné druhy uvedené v příloze I a v bodu 15 přílohy III nařízení Rady (ES) č. 2347/2002, s výjimkou stříbrnice atlantské. Článek 8 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

1.

Ryby z populací, pro které jsou stanovena omezení odlovu, mohou být uchovávány na palubě nebo vyloţeny pouze v těchto případech: a)

CS

odlovy byly provedeny plavidly členského státu, jenţ má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána; nebo

19

CS

b) 2.

odlov představuje tu část podílu Společenství, který nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy a není vyčerpán.

I kdyţ členskému státu nebyly stanoveny ţádné kvóty nebo jeho kvóty byly vyčerpány, mohou být odchylně od odstavce 1 uchovávány na palubě nebo vyloţeny tyto ryby: a)

jiné druhy neţ populace sleďů a makrel, pokud i) byly uloveny společně s ostatními druhy do sítí s oky, jejichţ velikost podle článku 4 nařízení (ES) č. 850/98 nepřesahuje 32 mm. ii)

odlovy se netřídí ani na palubě ani při vykládce.

nebo b)

populace makrel, pokud i)

byly uloveny společně s populací kranase obecného nebo sardinky obecné;

ii)

nepřesahují 10 % celkové hmotnosti populací makrel, kranase obecného a sardinky obecné, které jsou na palubě, a

iii) odlovy se netřídí ani na palubě ani při vykládce. 3.

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1434/98 se nevztahuje na populace sledě obecného ulovené v podoblasti ICES IV a divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId.

4.

Všechna vyloţená mnoţství se odpočítají od kvóty nebo, pokud podíl Společenství nebyl v podobě kvót rozdělen mezi členské státy, od podílu Společenství s výjimkou odlovů provedených v souladu s odstavcem 2.

5.

Dojde-li k vyčerpání omezení odlovu členských států pro sledě obecného v podoblastech II (vody ES), IV a subdivizi IIIa a VIId, je plavidlům plujícím pod vlajkou daného členského státu, registrovaným ve Společenství a operujícím v rybolovných oblastech, na něţ se vztahují daná omezení, zakázána vykládka úlovků, které nejsou roztříděné a obsahují sledě obecné.

6.

Procentní podíl vedlejších úlovků a zacházení s nimi se určí v souladu s články 4 a 11 nařízení (ES) č. 850/98. Článek 9 Netříděné vykládky v podoblastech ICES IV a divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId

1.

CS

Členské státy zajistí, aby byly zavedeny přiměřené programy odběru vzorků, které umoţní účinné sledování netříděných vykládek podle druhů ulovených v podoblasti ICES IV a v divizích ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId.

20

CS

2.

Netříděné odlovy z podoblasti ICES IV a z divizí ICES IIa (vody ES), IIIa a VIId se vykládají pouze v přístavech a místech pro vykládku, kde byl zaveden program odběru vzorků uvedený v odstavci 1. Článek 10 Omezení vstupu

1.

Plavidlům Společenství se zakazuje lovit ve Skagerakku v pásmu 12 námořních mil od základních linií Norska. Plavidla, která plují pod vlajkou Dánska nebo Švédska, jsou však oprávněna lovit aţ do 4 námořních mil od základních linií Norska.

2.

Rybolov prováděný plavidly Společenství ve vodách pod jurisdikcí Islandu je omezen na oblast vymezenou přímými liniemi, které následně spojují tyto souřadnice: Jihozápadní oblast 1.

mezi 63° 12′ s.š. a 23° 05′ z.d. a 62° 00′ s.š. a 26° 00′ z.d.,

2.

62° 58′ s.š. a 22° 25′ z.d.,

3.

63° 58′ s.š. a 21° 30′ z.d.,

4.

63° 03′ s.š. a 21° 00′ z.d. a odtud 180° 00′ j.š;

Jihovýchodní oblast 1.

63° 14′ s.š. a 10° 40′ z.d.,

2.

63° 14′ s.š. a 11° 23′ z.d.,

3.

63° 35′ s.š. a 12° 21′ z.d.,

4.

64° 00′ s.š. a 12° 30′ z.d.,

5.

63° 53′ s.š. a 13° 30′ z.d.,

6.

63° 36′ s.š. a 14° 30′ z.d.,

7.

63° 10′ s.š. a 17° 00′ z.d. a odtud 180° 00′ j.š. Článek 11 Přechodná technická a kontrolní opatření

Přechodná technická a kontrolní opatření pro plavidla Společenství jsou stanovena v příloze IV.

CS

21

CS

KAPITOLA III Omezení odlovů a související podmínky pro rybářská plavidla třetích zemí Článek 12 Přechodná technická a kontrolní opatření Přechodná technická a kontrolní opatření pro rybářská plavidla třetích zemí jsou stanovena v příloze IV. Článek 13 Povolení Plavidla, která plují pod vlajkou Barbadosu, Guyany, Japonska, Jiţní Koreje, Norska, Surinamu, Trinidadu a Tobaga a Venezuely a plavidla registrovaná na Faerských ostrovech jsou oprávněna provádět ve vodách Společenství odlovy v rámci kvót stanovených v příloze I a za podmínek stanovených v článcích 14 aţ 16 a 19 aţ 25. Článek 14 Zeměpisná omezení 1.

Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou Norska nebo registrovaných na Faerských ostrovech jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leţí vně pásma 12 námořních mil od základních linií členských států v podoblasti ICES IV, v Kattegatu a Atlantském oceánu severně od 43°00's.š., s výjimkou oblasti uvedené v článku 18 nařízení (ES) č. 2371/2002.

2.

Plavidla plující pod vlajkou Norska ve Skagerraku jsou oprávněna lovit vně pásma o šířce čtyř námořních mil od základních linií Dánska a Švédska.

3.

Rybolovné činnosti plavidel plujících pod vlajkou Barbadosu, Guayany, Japonska, Jiţní Koreje, Surinamu, Trinidadu a Tobaga a Venezuely jsou omezeny na ty části oblasti o šířce 200 námořních mil, která leţí vně pásma 12 námořních mil od základních linií francouzského departmentu Guayana. Článek 15 Tranzit vodami Společenství

Rybářská plavidla třetích zemí, která jsou ve vodách Společenství v reţimu tranzitu, musí sloţit sítě tak, aby nemohly být v souladu s těmito podmínkami snadno pouţity: a)

CS

sítě, závaţí a podobné zařízení musejí být odpojeny od vlečných desek a vlečných a tralových lan a lanek,

22

CS

b)

sítě umístěné na palubě nebo nad palubou musejí být bezpečně připevněny k části nástavby. Článek 16 Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Ryby populací, pro něţ byla stanovena omezení odlovu, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloţeny pouze tehdy, pokud odlovy provedla plavidla třetí země, jeţ má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána.

KAPITOLA IV Reţim licencí pro plavidla Společenství Článek 17 Licence a související podmínky

CS

1.

Aniţ jsou dotčena obecná ustanovení o licencích k rybolovu a zvláštních povoleních k rybolovu stanovená nařízením (ES) č. 1627/94, mohou plavidla Společenství provozovat rybolov ve vodách třetí země pouze na základě licence vydané orgány této třetí země.

2.

Odstavec 1 se však při rybolovu v norských vodách Severního moře nevztahuje tyto plavidla Společenství: a)

plavidla o prostornosti nejvýše 200 GT; nebo

b)

plavidla, která pro účely lidské spotřeby loví jiné druhy neţ makrelu obecnou nebo

c)

plavidla plující pod vlajkou Švédska, v souladu se zavedenou praxí.

3.

Maximální počet licencí a jiné související podmínky jsou stanoveny v části I přílohy V. V ţádostech o licence musí být uvedeny typy rybolovu a jména a charakteristické znaky plavidel, pro něţ mají být licence vydány, a Komisi je zašlou orgány členských států. Komise postoupí tyto ţádosti orgánům dotyčné třetí země.

4.

Pokud členský stát převede kvótu jinému členskému státu (výměna) v rybolovných oblastech vymezených v části I přílohy V, je součástí převodu také převod odpovídajících licencí a převod musí být oznámen Komisi. Celkový počet licencí pro kaţdou rybolovnou oblast, který je stanoven v části I přílohy V, však nesmí být překročen.

5.

Plavidla Společenství jsou povinna dodrţovat opatření pro zachování a kontrolu a všechny další předpisy, které se vztahují na oblast, ve které provozují rybolov.

23

CS

Článek 18 Faerské ostrovy Plavidla Společenství, která jsou oprávněna k cílenému rybolovu jednoho druhu ve vodách Faerských ostrovů, mohou provozovat cílený rybolov jiných druhů, pokud tuto změnu předem oznámí faerským orgánům.

KAPITOLA V Reţim licencí pro plavidla třetích zemí Článek 19 Povinnost mít licenci a zvláštní povolení k rybolovu 1.

Aniţ je dotčen článek 28b nařízení (EHS) č. 284/93, jsou plavidla o prostornosti do 200 GT plující pod vlajkou Norska osvobozena od povinnosti mít licenci a povolení k rybolovu.

2.

Licence a zvláštní povolení k rybolovu musí být uchovávány na palubě. Plavidla registrovaná na Faerských ostrovech a v Norsku jsou od této povinnosti osvobozena.

3.

Plavidla třetích zemí, která jsou oprávněna lovit k 31. prosinci 2005, mohou v rybolovu pokračovat od 1. ledna 2006, dokud není seznam plavidel oprávněných k rybolovu předloţen Komisi a jí schválen.

Článek 20 Žádosti o licence a zvláštní povolení k rybolovu Ţádosti o licence a zvláštní povolení k rybolovu, kterou orgán třetí země předkládá Komisi, musí obsahovat tyto údaje:

CS

a)

název plavidla;

b)

registrační číslo;

c)

externí identifikační písmena a čísla;

d)

rejstříkový přístav;

e)

jméno a adresu vlastníka nebo nájemce;

f)

hrubou prostornost a celkovou délku plavidla;

g)

výkon motoru;

h)

volací značku a rádiovou frekvenci;

24

CS

i)

plánovanou metodu rybolovu;

j)

plánovanou rybolovnou oblast;

k)

cílové druhy;

l)

období, pro které se o licenci ţádá. Článek 21 Počet licencí

Počet licencí a zvláštní související podmínky jsou stanoveny v části II přílohy V. Článek 22 Zrušení a odebrání 1.

Licence a zvláštní povolení k rybolovu mohou být zrušeny za účelem vydání nových licencí a zvláštních povolení k rybolovu. Taková zrušení nabývají účinku dnem předcházejícím dni, kdy Komise vydá nové licence a zvláštní povolení k rybolovu. Nové licence a zvláštní povolení k rybolovu nabývají účinku dnem vydání.

2.

Licence a zvláštní povolení k rybolovu se zcela nebo z části odeberou přede dnem konce jejich platnosti, dojde-li k vyčerpání kvóty pro danou populaci ryb stanovenou v příloze I.

3.

Licence a zvláštní povolení k rybolovu se odeberou, nejsou-li dodrţeny povinnosti stanovené tímto nařízením. Článek 23 Nedodržení platných předpisů

1.

Po dobu nejvýše 12 měsíců nejsou pro plavidlo třetí země, které nedodrţelo povinnosti stanovené tímto nařízením, vydány licence ani zvláštní povolení k rybolovu.

2.

Komise předloţí orgánům dotyčné třetí země jména a charakteristické znaky plavidel této třetí země, která nejsou v důsledku porušení platných předpisů během následujícího měsíce nebo měsíců oprávněna lovit v rybolovné oblasti Společenství. Článek 24 Povinnosti držitele licence

CS

1.

Plavidla třetích zemí musí dodrţovat opatření pro zachování a kontrolu a veškeré další předpisy upravující rybolovné činnosti plavidel Společenství v oblasti, ve které jsou provozována, a zejména nařízení (EHS) č. 1381/87, (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94, (ES) č. 88/98, (ES) č. 850/98 a (ES) č. 1434/98.

2.

Plavidla třetích zemí uvedená v odstavci 1 vedou lodní deník, do kterého zapisují údaje stanovené v části I přílohy VI.

25

CS

3.

Plavidla třetích zemí, s výjimkou plavidel plujících pod vlajkou Norska a provozujících rybolov v divizi ICES IIIa, předávají Komisi údaje stanovené v příloze VII a v souladu s pravidly stanovenými v této příloze. Článek 25 Zvláštní ustanovení o francouzském departmentu Guayana

CS

1.

Pro přidělení licence k rybolovu ve vodách francouzského departmentu Guayana se majitel příslušného plavidla musí zavázat, ţe na ţádost Komise povolí, aby na palubu vstoupil pozorovatel.

2.

Velitel kaţdého plavidla třetí země, které má licenci k rybolovu kostnatých ryb nebo tuňáka obecného ve vodách francouzského departementu Guayana, musí při vykládce úlovků po kaţdém výjezdu vydat francouzským orgánům prohlášení, v němţ uvede mnoţství krevet, které bylo uloveno a uchováváno na palubě od posledního prohlášení. Toto prohlášení se vypracuje na formuláři, jehoţ vzor je uveden v části III přílohy V. Za přesnost prohlášení odpovídá velitel plavidla. Francouzské orgány přijmou veškerá vhodná opatření k ověření správnosti prohlášení, přičemţ se opírají zejména o údaje uvedené v lodním deníku podle čl. 24 odst. 2. Po ověření podepíše prohlášení příslušný úředník. Před koncem kaţdého měsíce zašlou francouzské orgány Komisi všechna prohlášení týkající se předcházejícího měsíce.

3.

Plavidla třetích zemí, která provozují rybolov ve vodách francouzského departementu Guayana vedou lodní deník odpovídající vzoru uvedenému v části II přílohy VI. Kopie tohoto deníku se prostřednictvím francouzských orgánů zašle do 30 dnů od posledního dne rybářského výjezdu Komisi.

4.

Pokud během období jednoho měsíce neobdrţí Komise ţádné sdělení o plavidle třetí země, které má licenci k rybolovu ve vodách francouzského departementu Guayany, licence se tomuto plavidlu odebere.

26

CS

KAPITOLA VI Zvláštní ustanovení pro plavidla Společenství, která loví v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO ODDÍL 1 ÚČAST SPOLEČENSTVÍ

Článek 26 Seznam plavidel 1.

Výhradně plavidla Společenství o prostornosti vyšší neţ 50 hrubých tun, jimţ členský stát vlajky vydal zvláštní povolení k rybolovu a jeţ jsou vedena v rejstříku plavidel NAFO, jsou za podmínek stanovených v povolení oprávněna lovit, uchovávat na palubě, překládat a vykládat rybolovné zdroje v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO.

2.

Kaţdý členský stát nejméně 15 dnů předtím, neţ nové plavidlo vstoupí do oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, zašle Komisi v podobě snímatelné počítačem seznam všech změn seznamu plavidel plujících pod jeho vlajkou a registrovaných ve Společenství, která jsou oprávněna lovit v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO. Komise předává tuto informaci neprodleně sekretariátu NAFO.

3.

Informace uvedené v odstavci 2 musí obsahovat tyto údaje:

4.

31

CS

a)

vnitřní číslo plavidla vymezené v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářských plavidel Společenství 31;

b)

mezinárodní radiovou volací značku;

c)

jméno případného nájemce plavidla;

d)

typ plavidla.

U plavidel, která plují dočasně pod vlajkou členského státu (nájem samotného plavidla), musí zaslané údaje obsahovat: a)

datum, od nějţ je plavidlo oprávněno plout pod vlajkou členského státu;

b)

datum, od nějţ členský stát oprávnil plavidlo k rybolovu v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO;

Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

27

CS

c)

název státu, v němţ je plavidlo registrováno nebo bylo registrováno dříve, a datum, ke kterému přestalo plout pod vlajkou daného státu;

d)

název plavidla;

e)

úřední registrační číslo plavidla přidělené příslušnými vnitrostátními orgány;

f)

domovský přístav plavidla po jeho převodu;

g)

jméno vlastníka nebo nájemce plavidla;

h)

prohlášení, ţe velitel plavidla obdrţel kopii předpisů platných v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO;

i)

hlavní druhy ryb, které plavidlo v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, můţe lovit;

j)

podoblasti, ve kterých bude plavidlo rybolov pravděpodobně provádět.

ODDÍL 2 TECHNICKÁ OPATŘENÍ

Článek 27 Velikosti ok 1.

Pouţívání vlečných sítí, které mají v jakékoliv části oka menší neţ 130 mm, je pro cílený rybolov hlubinných druhů uvedených v příloze VIII zakázáno. Velikosti ok lze sníţit na minimum 60 mm při cíleném rybolovu kalmara tryskového (Illex illecebrosus). Při cíleném rybolovu rejnokovitých (Rajidae) se tato velikost ok zvětšuje nejméně na 280 mm v kapse vlečné sítě, a ve všech ostatních částech vlečné sítě na 220 mm.

2.

Plavidla, která loví krevetku severní (Pandalus borealis), musejí pouţívat sítě o minimální velikosti ok 40 mm. Článek 28 Přídavná zařízení k sítím

CS

1.

Pouţívání zařízení nebo prostředků jiných neţ popsaných v tomto článku, které způsobují ucpávání ok kterékoliv části sítě nebo zmenšují jejich rozměry, je zakázáno.

2.

Na spodní straně kapsy vlečné sítě smí být připevněna plachtovina, síťovina nebo jiný materiál, jehoţ úkolem je zabránit nebo omezit opotřebování.

3.

Na vrchní straně kapsy vlečné sítě smí být připevněna zařízení za předpokladu, ţe nezpůsobují ucpávání ok kapsy. Pouţívání přídavných vrchních dílů zabraňujících prodření sítě je omezeno na díly uvedené v příloze IX.

28

CS

4.

Plavidla, která loví krevetku severní (Pandalus borealis), musí pouţívat třídící rošty nebo mříţky s maximální roztečí 22 mm. Plavidla, která loví krevetku severní v divizi 3L, musí být rovněţ vybavena kloubovými řetězy o minimální délce 72 cm v délce popsané v dodatku 4 k příloze III. Článek 29 Vedlejší úlovky

1.

Rybářská plavidla nesmějí provozovat cílený rybolov druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků. Cílený rybolov těchto druhů se provozuje, tvoří-li tyto druhy největší procentní podíl hmotnosti odlovu při kaţdém vytaţení sítě.

2.

Vedlejší úlovky druhů, pro které Společenství neurčilo ţádné kvóty pro části oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, a které byly v této oblasti odloveny při cíleném rybolovu jakéhokoli druhu, nesmějí u ţádného druhu přesáhnout 2 500 kg nebo 10 % hmotnosti celkového odlovu uchovávaného na palubě, podle toho, co je větší. V části oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO a ve které je cílený rybolov určitých druhů zakázán nebo ve kterých byla kvóta pro „ostatní“ plně vyuţita, však nesmějí vedlejší úlovky jednotlivých druhů uvedených v příloze ID přesáhnout 1 250 kg nebo případně 5 %.

3.

Kdykoli celkové mnoţství druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků, při jakémkoli vytaţení sítě překročí tu z mezí stanovených v odstavci 2, která je pouţitelná, přemístí se plavidlo do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytaţení sítě. Kdykoli celkové mnoţství druhů, na které se vztahují omezení vedlejších úlovků, při jakémkoli následujícím vytaţení sítě překročí uvedené meze, přemístí se plavidlo opět ihned do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytaţení sítě a mimo danou oblast zůstane nejméně 48 hodin.

4.

Překročí-li u plavidel, která loví krevetku severní (Pandalus borealis), celkové mnoţství vedlejších úlovků všech druhů při kterémkoli vytaţení sítě 5 % hmotnosti v divizi 3M a 2,5 % v divizi 3L, přemístí se plavidla ihned do jiné rybolovné oblasti vzdálené nejméně pět námořních mil od místa předchozího vytaţení sítě.

5.

Úlovky krevetky severní se nepouţijí při výpočtu úrovně vedlejších úlovků hlubinných druhů ryb. Článek 30 Minimální velikost ryb

CS

1.

Ryby z oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, které nedosahují předepsané velikosti uvedené v příloze XI, se nesmějí zpracovávat, uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo, vykládat, převáţet, skladovat, prodávat, vystavovat ani nabízet k prodeji, nýbrţ musejí být okamţitě vráceny zpět do moře.

2.

Pokud mnoţství ulovených ryb, které nedosahují předepsané velikosti, v určitých rybolovných vodách přesáhne 10 % celkového mnoţství, přemístí se plavidlo do

29

CS

vzdálenosti nejméně pěti námořních mil od místa posledního vytaţení sítě, neţ můţe pokračovat v rybolovu. Veškeré zpracované ryby, pro něţ je stanovena minimální velikost a které nedosahují minimální délky stanovené v příloze XI, se povaţují za produkty pocházející z podměrečných ryb.

ODDÍL 3 KONTROLNÍ OPATŘENÍ

Článek 31 Označování produktů a oddělené skladování 1.

Veškeré zpracované ryby ulovené v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, se označí tak, aby byl identifikovatelný kaţdý druh a kategorie produktu podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 104/2000. Dále se označí jako odlovené v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO.

2.

Veškeré krevetky ulovené v divizi 3L a veškerý platýs černý ulovený v podoblasti 2 a v divizích 3KLMNO se označí jako odlovené v těchto oblastech.

3.

Úlovky stejného druhu musí být skladovány odděleně od úlovků jiného druhu. Veškeré úlovky odlovené v oblasti upravené předpisy NAFO musí být skladovány odděleně od úlovků ulovených mimo ni. Úlovky smějí být skladovány ve více částech skladovacího prostoru plavidla, ale kaţdá část prostoru, kde se skladuje jeden druh, musí být zřetelně oddělena plastem, překliţkou, sítí atd. do místa, kde se skladuje jiný druh.

Článek 32 Lodní deník produkce a rozpis uskladnění 1.

Kromě dodrţování článků 6, 8, 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2847/93 jsou velitelé plavidel povinni zapisovat do lodního deníku údaje uvedené v příloze XII tohoto nařízení.

2.

Do patnáctého dne kaţdého měsíce členské státy oznámí, v podobě snímatelné počítačem, Komisi mnoţství populací uvedených v příloze XIII, která byla vyloţena v průběhu předcházejícího měsíce, a sdělí veškeré údaje, které obdrţely na základě článků 11 a 12 nařízení (EHS) č. 2847/93.

3.

Velitel plavidla Společenství vede v souvislosti s odlovy druhů uvedených v příloze IC: a)

CS

lodní deník produkce, ve kterém je uveden souhrnný odlov podle jednotlivých druhů ryb na palubě vyjádřený jako hmotnost produktu v kilogramech;

30

CS

b)

rozpis uskladnění, ze kterého je patrné, kde jsou jednotlivé druhy ryb v nákladním prostoru umístěny.

4.

Lodní deník produkce a rozpis uskladnění popsané v odstavci 3 jsou aktualizovány denně z předešlý den počítaný od 00.00 hodin (UTC) do 24.00 hodin (UTC) a jsou uchovávány na palubě, dokud plavidlo není zcela vyloţeno.

5.

Velitelé plavidel musejí poskytnout potřebnou pomoc, aby mnoţství uvedená v lodním deníku a objemy zpracované produkce uloţené na palubě mohly být ověřeny.

6.

Členské státy budou kaţdé dva roky osvědčovat správnost rozpisů kapacity všech plavidel Společenství, která mají podle čl. 26 odst. 1 tohoto nařízení povolení k rybolovu. Velitel plavidla zajistí, aby byla kopie tohoto osvědčení k dispozici na palubě a mohla být na ţádost předloţena inspektorovi. Článek 33 Vezení sítí

1.

Při cíleném rybolovu jednoho nebo více druhů uvedených v příloze VIII nesmějí plavidla vézt sítě s oky menšími, neţ jak stanoví článek 27.

2.

Avšak plavidla, která během téţe výpravy loví v jiných oblastech neţ v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, smějí mít na palubě sítě s menšími oky, neţ vyplývá z článku 27, za předpokladu, ţe jsou tyto sítě pevně převázány a uloţeny a nejsou k dispozici pro okamţité pouţití. Tyto sítě: a)

nesmí být připevněny pomocí třmenů k okrajům paluby ani ke svým vytahovacím nebo vlečným kabelům a lanům; a

b)

pokud jsou převáţené na palubě či nad ní, musejí být pevně přivázány k části lodní nástavby. Článek 34 Překládka

CS

1.

Plavidla Společenství nesmějí provádět překládky v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, pokud od svých příslušných orgánů neobdrţí předem k těmto činnostem oprávnění.

2.

Plavidla Společenství nesmějí provádět překládky ryb pocházejících z plavidla země, která není smluvní stranou, nebo na toto plavidlo, pokud toto plavidlo bylo spatřeno nebo bylo jinak identifikováno, ţe provádí rybolovné činnosti v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO.

3.

Plavidla společenství oznámí svým příslušným orgánům kaţdou překládku provedenou v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO. Předávající plavidla

31

CS

provedou toto oznámení s minimálním předstihem dvaceti čtyř hodin a přijímající plavila nejpozději hodinu po provedení překládky. 4.

Oznámení uvedené v odstavci 3 bude obsahovat uvedení času, zeměpisné polohy, celkovou hmotnost v kilogramech pro jednotlivé druhy, které mají být vyloţeny nebo naloţeny, a volací značku plavidel, které se na překládce podílely.

5.

Přijímající plavidlo oznámí vedle celkového odloveného mnoţství na palubě a celkové hmotnosti ryb, které mají být vyloţeny, rovněţ jméno přístavu a očekávanou dobu vykládky, a to minimálně 24 hodin před uskutečněním jakékoli vykládky.

6.

Členské státy ihned předají oznámení uvedená v odstavci 3 a 5 Komisi, která je bez zbytečného prodlení postoupí sekretariátu NAFO. Článek 35 Nájem plavidel Společenství

1.

Členské státy mohou schválit, ţe se na rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou, která jsou oprávněna k rybolovu v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, uplatní nájemní dohody za účelem částečného nebo úplného vyuţití kvóty a/nebo dnů rybolovu, které byly přiděleny jiné smluvní straně NAFO. Jsou však zakázána nájemní dohody týkající se plavidel, které byly ze strany NAFO nebo jiné regionální organizace pro rybolov označeny jako plavidla podílející se na nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti (plavidla NNN).

2.

Dnem sjednání nájemní dohody zašle členský stát vlajky Komisi tyto informace a Komise je předá výkonnému sekretariátu NAFO: a)

souhlas s nájmem;

b)

druhy ryb, jichţ se nájem týká, a rybolovná práva přidělená nájemní smlouvou;

c)

doba trvání nájmu;

d)

jméno nájemce;

e)

smluvní strana, která plavidlo pronajala;

f)

opatření, které členský stát přijal, aby zajistil, ţe pronajaté plavidlo plující pod jeho vlajkou dodrţuje po dobu trvání nájmu ochranná a donucovací opatření NAFO.

3.

Po skončení nájemní dohody členský stát vlajky informuje Komisi, která tuto informaci ihned postoupí výkonnému sekretariátu NAFO.

4.

Členský stát vlajky zajistí, aby: a)

CS

plavilo nezískalo oprávnění k rybolovu v průběhu doby nájmu, které by směřovalo proti rybolovným právům přiděleným členskému státu vlajky;

32

CS

5.

b)

plavidlo nezískalo v průběhu stejné doby oprávnění k rybolovu v rámci více neţ jedné nájemní dohody;

c)

plavidlo dodrţovalo po dobu trvání nájmu ochranná a donucovací opatření NAFO;

d)

všechny úlovky a vedlejší úlovky v rámci oznámené nájemní dohody byly zaznamenány v lodním deníku pronajatého plavidla odděleně od ostatních údajů o úlovcích.

Členské státy oznámí Komisi všechny úlovky a vedlejší úlovky uvedené v odst. 4 písm. d), a to odděleně od ostatních vnitrostátních údajů o úlovcích. Komise předá ihned tyto údaje výkonnému sekretariátu NAFO. Článek 36 Sledování intenzity rybolovu

1.

Kaţdý členský stát přijme nezbytná opatření, aby zajistil, ţe je intenzita rybolovu jeho plavidel úměrná rybolovným právům, která má daný členský stát v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO.

2.

Členské státy sdělí Komisi plán rybolovu pro plavidla, která loví určité druhy v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, nejpozději do 31. ledna 2006 nebo nejméně 30 dnů před začátkem této činnosti. Plán rybolovu mimo jiné určuje plavidlo nebo plavidla, která v této oblasti loví, a zamýšlený počet dní strávených v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO.

3.

Členské státy orientačně uvědomí Komisi o zamýšlených činnostech plavidel v jiných oblastech.

4.

Plán rybolovu pokryje celkovou intenzitu rybolovu, která se vynaloţí v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, s ohledem na rybolovná práva, která má členský stát, jenţ prohlášení činí.

5.

Nejpozději do 31. prosince 2006 předloţí členské státy Komisi zprávu o provádění svých plánů rybolovu. Tyto zprávy uvedou počet plavidel, která v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, skutečně loví, úlovky kaţdého plavidla a celkový počet dnů, kdy byl rybolov v této oblasti provozován. Činnosti plavidel lovících krevetky v divizi 3M a 3L se oznamují pro kaţdou divizi odděleně.

ODDÍL 4 ZVLÁŠTNÍ POŢADAVKY NA SHROMAŢĎOVÁNÍ ÚDAJŮ 1.

Je-li to moţné, provádí členské státy zvláštní poţadavky týkající se shromaţďování údajů o rybolovu prováděném jejich plavidly v těchto oblastech: Oblast

CS

Souřadnice 1

Souřadnice 2

33

Souřadnice 3

Souřadnice 4

CS

Orphan Knoll

50.00.30

51.00.30

51.00.30

50.00.30

47.00.30

45.00.30

47.00.30

45.00.30

Corner

35.00.00

36.00.00

36.00.00

35.00.00

Seamounts

48.00.00

48.00.00

52.00.00

52.00.00

Newfoundland

43.29.00

44.00.00

44.00.00

43.29.00

Seamounts

43.20.00

43.20.00

46.40.00

46.40.00

New England

35.00.00

39.00.00

39.00.00

35.00.00

Seamounts

57.00.00

57.00.00

64.00.00

64.00.00

2.

Údaje, které mají být podle odstavce 1 shromáţděny, se shromaţďují podle jednotlivých skupin a v nejvyšším moţném rozsahu obsahují: a) skladbu druhů vyjádřenou v číslech a váhu; b) délku frekvence; c) ušní kaménky; d) rybolovnou oblast, zeměpisné šířky a délky; e) rybářské zařízení; f) hloubku, ve které se prováděl rybolov;

g) část dne; h) dobu trvání rybolovu; i) otevření taţného zařízení (pro mobilní zařízení); j) ostatní biologické vzorky, jako například případná zralost. 3.

CS

Data shromáţděné podle odstavce 1 budou oznámena příslušným orgánům členských států, které je po konci kaţdého rybářského výjezdu co nejdříve postoupí sekretariátu NAFO.

34

CS

ODDÍL 5 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O KREVETCE SEVERNÍ

Článek 37 Lov krevetky severní Kaţdý členský stát Komisi denně oznamuje mnoţství krevetky severní (Pandalus borealis) ulovená v divizi 3L oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, plavidly, která plují pod jejich vlajkou a jsou registrována ve Společenství. Veškeré rybolovné činnosti musí probíhat v hloubce větší neţ 200 metrů a v přídělu členského státu je smí v daném okamţiku provozovat pouze jediné plavidlo.

ODDÍL 6 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PLÁNU OBNOVY PLATÝSE ČERNÉHO

Článek 38 Zákaz týkající se platýse černého Plavidlům Společenství se zakazuje lovit platýse černého v podoblasti NAFO 2 a v divizích 3KLMNO a uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat platýse černého uloveného v uvedené oblasti, pokud nemají zvláštní povolení k rybolovu vydané jejich členským státem vlajky. Článek 39 Seznam plavidel

CS

1.

Kaţdý členský stát zajistí, aby plavidla, kterým mají být vydána zvláštní povolení k rybolovu podle článku 38, byla zapsána do seznamu, který obsahuje jména a vnitřní čísla těchto plavidel, jak jsou definována v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004. Členské státy vydají zvláštní povolení k rybolovu pouze pokud je plavidlo zapsáno v rejstříku plavidel NAFO.

2.

Kaţdý členský stát zašle Komisi seznam uvedený v odstavci 1 a veškeré následné změny v podobě snímatelné počítačem.

3.

Změny seznamu podle odstavce 1 se zašlou Komisi nejméně pět dnů přede dnem, kdy plavidlo, které je nově zapsané do seznamu, vpluje do podoblasti 2 a divizí 3KLMNO. Komise bezodkladně informuje o změnách v seznamu sekretariát NAFO.

4.

Kaţdý členský stát přijme nezbytná opatření k rozdělení své kvóty pro platýse černého mezi svá plavidla zapsaná do seznamu podle odstavce 1. Členské státy informují Komisi o rozdělení kvót nejpozději 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost.

35

CS

Článek 40 Hlášení 1.

Velitelé plavidel Společenství uvedených v čl. 39 odst. 1 předají členským státům vlajky tato hlášení: a)

mnoţství platýse černého uchovávaná na palubě při vplutí plavidla Společenství do podoblasti 2 a divizí 3KLMNO. Toto hlášení se předá nejdříve dvanáct a nejpozději šest hodin před kaţdým vplutím do této oblasti;

b)

týdenní úlovky platýse černého. Toto hlášení se předá poprvé nejpozději koncem sedmého dne po vplutí plavidla do podoblasti 2 a divizí 3KLMNO; pokud rybolov trvá déle neţ sedm dní, plavidlo musí oznámit nejpozději v pondělí úlovky získané v podoblasti 2 a divizích 3KLMNO během předcházejícího týdne, který skončil v neděli o půlnoci;

c)

mnoţství platýse černého uchovávaná na palubě při vyplutí plavidla Společenství z podoblasti 2 a divizí 3KLMNO. Toto hlášení uvádí počet dnů rybolovu a celkové odlovy v této oblasti a předá se nejdříve dvanáct hodin a nejpozději šest hodin před vyplutím kaţdého plavidla z této oblasti;

d)

mnoţství platýse černého, která byla naloţena a vyloţena při kaţdé překládce provedené během pobytu plavidla v podoblasti 2 a v divizích 3KLMNO. Tato hlášení se předají nejpozději dvacet čtyři hodin po skončení překládky.

2.

Po obdrţení hlášení uvedených v odst. 1 písm. a), c) a d) je členské státy předají Komisi.

3.

Pokud úlovky platýse černého oznámené v souladu s odstavcem 2 vyčerpají odhadem 70 % kvót přidělených členským státům, podávají velitelé plavidel hlášení uvedené v odst. 1 písm. b) kaţdé tři dny.

Článek 41 Určené přístavy

CS

1.

Vykládka mnoţství platýse černého kdekoli mimo přístavy určené smluvními stranami NAFO se zakazuje. Vykládka platýse černého v přístavech zemí jiných neţ smluvních stran se zakazuje.

2.

Členské státy určí přístavy, v nichţ lze provádět vykládku platýse černého, a určí související inspekční a sledovací postupy, včetně podmínek zaznamenávání a sdělování mnoţství platýse černého při kaţdé vykládce.

3.

Členské státy předají Komisi do 15 dnů po vstupu tohoto nařízení v platnost seznam určených přístavů a do 15 dnů poté rovněţ související inspekční a sdělovací postupy uvedené v odstavci 2. Komise předá tyto informace neprodleně sekretariátu NAFO.

36

CS

4.

Komise předá bezodkladně všem členským státům seznam určených přístavů uvedených v odstavci 2 a přístavů určených jinými smluvními stranami NAFO. Článek 42 Inspekce v přístavech

1.

Členské státy zajistí, aby všechna plavidla, která za účelem vykládky a/nebo překládky platýse černého uloveného v podoblasti NAFO 2 a divizích 3KLMNO vplují do určeného přístavu, byla v přístavu podrobena inspekci v souladu s reţimem přístavních inspekcí NAFO.

2.

Je zakázáno vykládat nebo překládat úlovky z plavidel uvedených v odstavci 1, dokud nejsou přítomni inspektoři.

3.

Všechna vyloţená mnoţství se před přepravou do chladírenského skladu nebo do jiného místa určení zváţí podle jednotlivých druhů.

4.

Členské státy předají související zprávu o inspekci v přístavech sekretariátu NAFO a v kopii také Komisi do sedmi pracovních dnů ode dne, kdy byla inspekce ukončena. Článek 43 Zákaz vykládky a překládky pro plavidla zemí jiných než smluvních stran

Členské státy zajistí zákaz vykládky a překládky platýse černého z plavidel zemí jiných neţ smluvních stran NAFO, která provozovala rybolovné činnosti v oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO.

Článek 44 Sledování rybolovných činností Nejpozději do 31. prosince 2006 předloţí členské státy Komisi zprávu o provádění opatření uvedených v článcích 38 aţ 43 včetně celkového počtu dnů rybolovu.

ODDÍL 7 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OKOUNÍCÍCH

Článek 45 Lov okouníka 1.

CS

Kaţdé druhé pondělí oznámí velitel plavidla Společenství, které loví okouníka v podoblasti 2 a v divizích IF, 3K a 3M oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, příslušným orgánům členského státu, pod jehoţ vlajkou plavidlo pluje nebo v němţ

37

CS

je registrováno, mnoţství okouníka ulovená v těchto oblastech a divizích během období dvou týdnů, které končí předcházející neděl o půlnoci. Jakmile souhrnné úlovky překročí 50 % TAC, činí se oznámení kaţdé pondělí. 2.

Členské státy uvědomí Komisi kaţdé druhé úterý do poledne o mnoţství okouníka, která během období dvou týdnů končícího přecházející neděli o půlnoci ulovila v podoblasti 2 a v divizích IF, 3K a 3M oblasti, na niţ se vztahují předpisy NAFO, plavidla, která plují pod jejich vlajkou a jsou registrována na jejich území. Jakmile souhrnné úlovky překročí 50 % TAC, zasílají se zprávy týdně.

KAPITOLA VII Zvláštní ustanovení pro plavidla Společenství, která loví v oblasti CCAMLR ODDÍL 1 OMEZENÍ A POŢADAVKY TÝKAJÍCÍ SE INFORMACÍ O PLAVIDLECH

Článek 46 Zákazy a omezení odlovu 1.

Cílený rybolov druhů uvedených v příloze XIV je v oblastech a obdobích v ní uvedených zakázán.

2.

Pokud jde o nový nebo průzkumný rybolov, vztahují se omezení odlovů pro úlovky a vedlejší úlovky uvedená v příloze XV na podoblasti v ní uvedené.

Článek 47 Požadavky týkající se sdělování informací o plavidlech, která jsou oprávněna lovit v oblasti CCAMLR 1.

CS

Kromě poţadavků týkajících se informací, které se vztahují na oprávněná plavidla a které jsou stanoveny v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 601/2004, sdělují členské státy od 1. srpna 2006 Komisi také tyto informace týkající se těchto plavidel: a)

IMO číslo plavidla (pokud je vydáno);

b)

případná předchozí vlajka;

c)

mezinárodní rádiová volací značka;

38

CS

d)

jméno a adresu vlastníka (vlastníků) plavidla a všech skutečných vlastníků, pokud jsou známi;

e)

typ plavidla;

f)

kdy a kde bylo postaveno;

g)

délka;

h)

barevná fotografie plavidla, která se musí sestávat z i) jedné fotografie o minimálních rozměrech 12 x 7 cm zachycující pravý bok plavidla v celé délce a se všemi konstrukčními znaky; ii) jedné fotografie o minimálních rozměrech 12 x 7 cm zachycující levý bok plavidla v celé délce a se všemi konstrukčními znaky; iii) jedné fotografie o minimálních rozměrech 12 x 7 cm zachycující záď plavidla zobrazenou přímo zezadu;

i) 2.

CS

opatření přijatá za účelem znemoţnění nedovolené manipulace se sledovacím satelitním zařízením na palubě.

Od 1. srpna 2006 sdělují členské státy Komisi také tyto informace o plavidlech oprávněných lovit v oblasti CCAMLR, a to v rozsahu, v jakém je lze zjistit: a)

jméno a adresu provozovatele plavidla, pokud se liší od jeho vlastníka (vlastníků);

b)

jméno a státní příslušnost velitele plavidla a případně téţ velitele rybolovu;

c)

typ metody nebo metod rybolovu;

d)

největší šířka plavidla (m);

e)

hrubá registrovaná prostornost;

f)

typy a čísla komunikačních zařízení plavidla (čísla INMARSAT A, B a C);

g)

počet členů posádky;

h)

výkon hlavního motoru či hlavních motorů (kW);

i)

nosnost (v tunách), počet nádob na ryby a jejich kapacita (m³);

j)

veškeré další informace (např. klasifikaci mraţení), které povaţují za důleţité.

39

CS

ODDÍL 2 PRŮZKUMNÝ RYBOLOV

Článek 48 Účast na průzkumném rybolovu 1.

Rybářská plavidla, která plují pod vlajkou Španělska a jsou registrována ve Španělsku a která byla v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 601/2004 oznámena CCAMLR, se mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus spp. pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblasti FAO 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1, 58.4.2, 58.4.3a) mimo oblasti národní jurisdikce a v divizi 58.4.3b) mimo oblasti národní jurisdikce.

2.

V divizích 58.4.3a) a 58.4.3b) smí v daný okamţik vţdy lovit pouze jedno rybářské plavidlo.

3.

Pro podoblast 88.1 a 88.2 a divize 58.4.1 a 58.4.2 jsou v příloze XV stanovena omezení pro celkový odlov úlovků a vedlejších úlovků na podoblast a divizi a jejich rozdělení mezi malé výzkumné jednotky (SSRU). Rybolov v jakékoli SSRU bude zastaven, pokud ohlášené úlovky dosáhnou stanovených mezí odlovu, přičemţ daná SSRU zůstane pro rybolov uzavřena po zbytek rybolovného období.

4.

Rybolov se provádí na takové zeměpisné ploše a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentrace odlovu a intenzity rybolovu. Avšak v divizích 58.4.1 a 58.4.2 je zakázán rybolov v hloubkách niţších neţ 550 m.

Článek 49 Systémy hlášení Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, podléhají těmto systémům hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu:

CS

a)

pětidennímu hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu stanovené v článku 12 nařízení (ES) č. 601/2004, s tou výjimkou, ţe členské státy podají Komisi hlášení o úlovku a intenzitě rybolovu nejpozději do dvou pracovních dnů po konci kaţdého ohlašovacího období, aby bylo bezodkladně zasláno CCAMLR. V podoblasti 88.1 a 88.2 a v divizích 58.4.1 a 58.4.2 podávají hlášení malé výzkumné jednotky (SSRU);

b)

systému měsíčních hlášení podrobných údajů o úlovcích a intenzitě rybolovu stanovenému v článku 13 nařízení (ES) č. 601/2004;

40

CS

c)

rovněţ je třeba hlásit celkový počet a hmotnost ledovek druhů Dissostichus eleginoides a Dissostichus mawsoni vrácených do moře, včetně těch, jejichţ maso mělo rosolovitou konzistenci. Článek 50 Zvláštní požadavky

1.

2.

Průzkumný rybolov uvedený v článku 48 je provozován v souladu s článkem 8 nařízení Rady (ES) č. 600/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá technická opatření pro rybolovné činnosti v oblastech působnosti Úmluvy o zachování ţivých mořských zdrojů v Antarktidě32, pokud jde o opatření, která mají sníţit vedlejší úmrtnost mořských ptáků při rybolovu pomocí dlouhých lovných šňůr Kromě těchto opatření: a)

je při tomto rybolovu zakázáno vyhazovat vnitřnosti;

b)

na plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu v divizích 58.4.1 a 58.4.2 a která dodrţují protokoly CCAMLR (A, B nebo C) pro zatíţení dlouhých lovných šňůr, se nepouţijí ustanovení o činnosti v noci; avšak plavidla, která uloví celkem tři (3) mořské ptáky, začnou neprodleně pouţívat ustanovení o činnosti v noci podle článku 8 nařízení (ES) č. 601/2004;

c)

plavidla účastnící se průzkumného rybolovu v podoblasti 88.1 a divizích 58.4.3a) a 58.4.3b), které uloví celkem tři (3) mořské ptáky, neprodleně ukončí rybolov a po zbytek sezóny 2005/2006 jim není povoleno lovit mimo běţnou rybářskou sezónu.

Na rybářská plavidla podílející se na průzkumném rybolovu v podoblasti FAO 88.1 se vztahují tyto dodatečné podmínky:

a)

plavidla nesmějí vyhazovat do moře: i) oleje, paliva nebo olejové zbytky, pokud to nepovoluje příloha I úmluvy MARPOL 73/78 (Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí); ii)

odpadky;

iii) mm;

potravinářský odpad, který neprojde sítem o velikosti ok 25

iv)

drůbeţ nebo její části (včetně skořápek);

v) kaly v okolí 12 námořních mil od pobřeţí nebo pobřeţních ledů nebo kaly, pohybuje-li se plavidlo rychlostí niţší neţ 4 uzle; nebo vi) 32

CS

popel ze spalování;

Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 1.

41

CS

b)

je zakázáno vozit do podoblastí 88.1 a 88.2 ţivou drůbeţ nebo jiné ţivé ptáky a veškerá vykuchaná drůbeţ, která nebyla spotřebována, musí být z těchto oblastí odvezena;

c)

je zakázáno lovit ledovky rodu Dissostichus spp. v podoblastech 88.1 a 88.2 v pásmu 10 námořních mil od pobřeţí Ballenyho ostrovů. Článek 51 Definice položení sítě

1.

Pro účely tohoto oddílu se poloţením sítě rozumí pouţití jedné nebo více dlouhých lovných šňůr v témţe místě. Přesná zeměpisná poloha poloţení sítě při lovu dlouhými lovnými šňůrami se pro účely hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu určuje podle středového bodu šňůry nebo pouţitých šňůr.

2.

Aby bylo moţné povaţovat poloţení sítě za průzkumné, a)

nesmí být rozestup mezi jednotlivými průzkumnými poloţeními sítě niţší neţ 5 námořních mil, přičemţ se tato vzdálenost měří od zeměpisného středového bodu kaţdého průzkumného poloţení sítě;

b)

při kaţdém poloţení dlouhých lovných šňůr se pouţije alespoň 3 500 háčků, avšak ne více neţ 10 000 háčků. Při kaţdém poloţení lze v tomtéţ místě pouţít více samostatných lovných šňůr;

c)

při kaţdém poloţení dlouhých lovných šňůr musí být délka ponoření delší neţ šest hodin, měřeno od ukončení postupu kladení do zahájení postupu vytahování. Článek 52 Výzkumné plány

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, provádějí výzkumné plány v kaţdé malé výzkumné jednotce (SSRU), která je součástí podoblastí FAO 88.1 a 88.2 a divizí 58.4.1 a 58.4.2. Výzkumné plány jsou prováděny tímto způsobem:

CS

a)

při prvním vplutí do SSRU se prvních deset ponoření, označovaných jako „první série“, povaţuje za „průzkumná ponoření“ a musí odpovídat kritériím stanoveným v čl. 51 odst. 2;

b)

deset následujících ponoření nebo deset tun úlovků, podle toho, která spouštěcí úroveň je dosaţena jako první, se označuje jako „druhá série“. Poloţení sítí ve druhé sérii, pokud tak rozhodne velitel plavidla, musí být součástí běţného průzkumného rybolovu. Splňují-li však tato poloţení sítí poţadavky stanovené v čl. 51 odst. 2, mohou být rovněţ povaţována za průzkumná ponoření;

c)

pokud chce velitel plavidla po dokončení první a druhé série poloţení sítí pokračovat v rybolovu v SSRU, musí plavidlo uskutečnit „třetí sérii“ výzkumu, při níţ dosáhne celkového počtu 20 průzkumných poloţení ve všech třech sériích. Třetí série kladení

42

CS

sítí musí být dokončena během téhoţ pobytu plavidla v SSRU jako při první a druhé sérii; d)

po dokončení 20 průzkumných poloţení můţe plavidlo pokračovat v rybolovu v SSRU;

e)

v jednotkách SSRU A, B, C, E a G v podoblastech 88.1 a 88.2, v nichţ je rozloha dna rybolovné oblasti menší neţ 15 000 km², se písm. b), c) a d) nepouţijí a po dokončení deseti průzkumných poloţení můţe plavidlo pokračovat v rybolovu v SSRU. Článek 53 Plány shromažďování údajů

1.

2.

Rybářská plavidla, která se podílejí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, plány shromaţďování údajů v kaţdé malé výzkumné jednotce (SSRU), která je součástí podoblastí FAO 88.1 a 88.2 a divizí 58.4.1 a 58.4.2. Plán shromaţďování údajů obsahuje tyto údaje: a)

poloha a hloubka dna na obou koncích kaţdé ponořené lovné šňůry;

b)

doba poloţení a vytaţení a doba ponoření;

c)

počet a druhy ryb ztracených na hladině;

d)

počet ponořených háčků;

e)

typ návnady;

f)

úspěšnost návnady v %;

g)

typ háčků a

h)

mořské a povětrnostní podmínky a fáze měsíce při kladení lovných šňůr.

Veškeré údaje uvedené v odstavci 1 se shromaţďují při kaţdém průzkumném poloţení; především se zaměří na velikost všech ryb odlovených při průzkumném poloţení, je-li jejich počet nejvýše 100 jedinců, a alespoň ze 30 ryb se odeberou vzorky pro účely biologického studia. Je-li odloveno více neţ 100 ryb, pouţije se metoda náhodného výběru podvzorků. Článek 54 Program označování

Kaţdé rybářské plavidlo, které se podílí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, provádí tento program označování: a)

CS

jedinci rodu Dissostichus spp. budou podle protokolu CCAMLR o označování označováni a vypuštěni v poměru jeden jedinec na jednu tunu úlovku v surovém stavu po celou dobu rybolovného období. Plavidla mohou označování ukončit pouze

43

CS

tehdy, označila-li 500 jedinců nebo pokud opouštějí rybolovnou oblast poté, co označila jednoho jedince na kaţdou tunu úlovku v surovém stavu; b)

program je zaměřen na jedince všech velikostí, je-li to nezbytné pro splnění poţadavku označit jednoho jedince na kaţdou tunu úlovku v surovém stavu. Všichni vypuštění jedinci by měli mít dvojité označení a měli by být vypuštěni v co největší zeměpisné oblasti;

c)

všechna označení musí zřetelně uvádět individuální pořadová čísla a zpáteční adresu, aby mohl být vysledován původ označení při opětovném odlovení označeného jedince;

d)

všichni znovu odlovení označení jedinci (tj. odlovené ryby, které byly jiţ dříve označené) se nebudou jiţ vypouštět zpět, a to ani v případech, kdy byli na svobodě pouze krátce;

e)

všichni opětovně odlovení jedinci jsou biologicky otestováni (délka, hmotnost, pohlaví, stadium pohlavních ţláz) a pokud moţno je pořízena jejich digitální fotografie, vyjmou se jim ušní kaménky a odstraní označení;

f)

všechny významné údaje na označení a všechny opětovné odlovy označených jedinců se v podobě snímatelné počítačem ve formátu CCAMLR předají CCAMLR do tří měsíců poté, co plavidlo tyto rybolovné oblasti opustí;

g)

všechny významné údaje z označení a všechny opětovné odlovy označených jedinců a vzorky z opětovných odlovů jsou také sdělovány elektronicky ve formátu CCAMLR příslušným regionálním orgánům pro evidenci údajů z označení podle pokynů v protokolu CCAMLR o označování. Článek 55 Vědečtí pozorovatelé

Kaţdé rybářské plavidlo, které se podílí na průzkumném rybolovu uvedeném v článku 48, musí mít po celou dobu rybolovných činností v průběhu rybolovného období na palubě alespoň dva vědecké pozorovatele, z nichţ jeden musí být jmenován v souladu s programem komise CCAMLR pro mezinárodní vědecké pozorování.

KAPITOLA VIII Závěrečná ustanovení Článek 56 Prodej mořských organismů ulovených k vědeckým účelům Mořské organismy ulovené za účelem vědeckého výzkumu podle čl. 2 odst. 2 mohou být prodávány, skladovány, vystavovány nebo nabízeny k prodeji za předpokladu, ţe

CS

a)

rybolovná práva stanovená v přílohách I aţ III nejsou vyčerpána nebo

b)

se prodávají k jiným účelům neţ k lidské spotřebě.

44

CS

Článek 57 Přenos dat Podle čl. 15 odst. 1 a 18 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 zasílají členské státy Komisi údaje o vykládce mnoţství ulovených populací v podobě snímatelné počítačem s pouţitím kódů populací stanovených v příloze I tohoto nařízení. Článek 58 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Pouţije se ode dne 1. ledna 2006. Pokud jsou hodnoty TAC pro oblast podle CCAMLR stanoveny pro období, které začíná před dnem 1. ledna 2006, pouţije se článek 46 od počátku jednotlivých období pouţívání daných TAC.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo pouţitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu předseda

CS

45

CS