04. Příloha 1

Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS v ČR

Projekt 3/04

Příloha 1 ANALÝZA PROJEKTŮ PODLE OPATŘENÍ – VÝSTUPY Z MSSF CENTRAL

připravila

červenec 2005

Berman Group – služby ekonomického rozvoje

OBSAH:

1. Metodický úvod

3

2. Využitelnost systému MSSF Central k hodnocení projektů

5

3. Společný regionální operační program

5

4. Operační program Infrastruktura

25

5. Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

26

6. Operační program Průmysl a podnikání

35

7. Operační program Rozvoj lidských zdrojů

41

8. Souhrn za všechny programy resp. všechna opatření

58

Analýza opatření – projekt 03/04 Analýza a vyhodnocení vnějšího prostředí systému implementace RPS

2


Analýza projektů podle opatření – výstupy z MSSF Central. Metodický úvod Na konci roku 2004 požádal zpracovatel projektu zadavatele o podrobná data o projektech, která by umožnila provést podrobnou hloubkovou analýzu opatření z různých hledisek. Analýzu, na jejímž základě by bylo možné zpřesnit výchozí předpoklady o externích vlivech, které působí na přípravu a realizaci projektů, a které byly formulovány v úvodní zprávě. Tato data dosud v požadovaném rozsahu a formě (viz. úvodní zpráva) poskytnuta nebyla, nicméně zadavatel zpracoval a poskytnul na konci února zpracovateli data z MSSF Central. Tato data je však ke shora uvedeném účelu možné využít jen v omezené míře. Z MSSF byla získána data dvojího druhu: data z věcného a finančního monitoringu, tedy data o již schválených projektech; a data z modulu žádosti, tedy data o všech projektech, které byly zaneseny jako žádosti o financování. Nicméně ani ve druhém případě není jisté, že jsou evidovány všechny žádosti, protože mohou nastat případy, že projekty nebyly příslušným řídícím orgánem do systému zaneseny. Množství projektů, které jsou zaneseny v MSSF Central pro opatření, která jsou předmětem zkoumání projektu 3/04 není příliš vysoké. Četnost projektů v jednotlivých opatřeních se významně liší. Množství projektů, které byly schváleny je pak ještě významně menší, než množství projektů, které jsou zaevidovány jako žádosti. Z celkového počtu 407 projektů, které byly zaevidovány jich bylo zamítnuto 240, tedy více než polovina. Tato skutečnost potvrzuje předpoklad, že kvalita projektů předkládaných jako žádosti je obecně nízká. Smyslem zkoumání dat o projektech je nalézt souvislosti mezi jednotlivými charakteristikami projektů, z nichž je pak možné odvodit povahu a vliv externích bariér při vzniku, přípravě a realizaci projektů. Přes omezený obsah informací, které byly poskytnuty z MSSF Central (neboť tento systém informace v rozsahu požadovaném zpracovatelem neobsahuje), je možné položit a pokusit se zodpovědět některé významné otázky: I.

Jací žadatelé žádají v příslušných opatřeních? Kolik je žadatelů podle různých typů?

Pro tyto účely byla vytvořena následující typologie: A. Tam, kde jsou žadateli převážně obce je rozhodující jak veliké obce, případně odkud (kraj) žádají. Vychází se přitom z následující teze: (i) malé obce nemají dostatek prostředků, nebo mají prostředky jen na menší projekty; (ii) tam, kde je kraj aktivní v podpoře obcí, tam bude žadatelů více. V případě SROP se však zrovna tak může jednat o rozdílný postup krajů při vyhlašování výzev. B. Tam, kde jsou žadateli převážně soukromé subjekty je velikost také důležitá (jako indikátor kapacity žadatele), ale tato informace není k dispozici. V takových případech je nepřímým (a u právnických osob velice nejistým) indikátorem právní forma žadatele. Teze: akciové společnosti mají vyšší kapacitu než s.r.o. a právnické osoby obecně vyšší než fyzické osoby. II.

Jak velké jsou projekty, které žadatelé předkládají? Jak velké projekty byly schváleny?

III.

Jaká je povaha projektů, které jsou financovány (nebo které se o financování ucházejí žádosti)?

Tuto informaci lze v současné době odvodit jen z názvů projektů, protože jiné informace o povaze projektů nejsou. Přesto i tato informace se nakonec ukázala překvapivě obsažná, přinejmenším pro účely hodnocení externích bariér. Bohužel není v současnosti možné


3

Berman Group – služby ekonomického rozvoje získat informaci o kvalitě předložených projektů, ať už jakkoliv hodnocené. Pro účely hodnocení byla navržena následující velice jednoduchá typologie projektů podle jejich povahy: a1 - nákup strojů a zařízení a2 - tvrdá investice do infrastruktury (sítě/silnice) a3 - tvrdá investice do budov na podnikání a4 - tvrdá investice do budov ostatních a5 - komplexnější tvrdé investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu nějakého uceleného objektu/prostoru a6 - měkká investice-služby a7 - měkká investice ostatní V případě hodnocení jednotlivých opatření byla tato typologie ještě dále zpřesňována. Nepochybně zajímavé by bylo také posouzení projektů podle toho, jaké aktivity zamýšlejí realizovat (aktivity jak jsou popsány v programových doplňcích), jaké jsou schvalovány, v jaké výši apod. Vzhledem k často neobyčejně širokému a nespecifikovanému zaměření opatření by tato informace mohla přinést významný podnět pro tvorbu opatření v příštím programovém období, a také by mohla poukázat na vnější bariéry, které mohou existovat jen u některých typů projektů/aktivit v daném opatření. Vzhledem k povaze dat ze systému MSSF Central taková analýza není možná. IV.

Jaké jsou vztahy mezi těmi jednotlivými dílčími zjištěními? Tuto otázku lze rozvést do dílčích podotázek:

A. Existuje nějaký vztah/pravidelnost/souvislost mezi velikostí projektu a velikostí či právní formou předkladatele? Vztah mezi otázkami I. a II. shora. B. Jaký je vztah (existuje-li) mezi velikostí projektu a povahou projektu (podle "naší" typologie nebo podle umožňovaných aktivit)? Vztah mezi otázkami II. a III. shora. C. Existuje vztah mezi typem žadatelů (velikost, právní forma) a povahou projektu? Vztah mezi otázkami I. a III. shora. V.

Jaký je (kvantitativní) vztah mezi projekty schválenými a žádostmi – tedy jaké jsou rozdíly mezi počtem schválených projektů a počtem žádostí, vždy za každé opatření zvlášť, z hledisek/otázek, které jsou stanoveny shora. To umožňuje formulovat následující dílčí podotázky:

A. Kteří žadatelé předkládají projekty, a kterým jsou žádosti nakonec schváleny? B. Jak velké projekty jsou předkládány a jak velké (v průměru) jsou nakonec schvalovány. Např. Jsou spíše schvalovány menší nebo větší projekty? C. Jaké typy činností/aktivit/projektů jsou předkládány a jaké jsou nakonec schvalovány? Takto položené otázky pak umožňují formulovat předběžné závěry o externích bariérách přípravy a realizace projektů. Tyto závěry jsou vždy v případě každého z opatření také formulovány. Nicméně je nutné je považovat za předběžné a nepřímo odvozené z dostupných dat o projektech. Podrobnější specifikaci těchto závěrů nelze učinit na základě poskytnutých dat a musí být ověřeny na vzorku žadatelů – úspěšných i neúspěšných. Nicméně závěry, které jsou předběžně navrhovány, se kromě dat a jejich interpretace opírají také o zkušenost a terénní práci zpracovatele, která souvisí s jinými projekty.


4


Využitelnost sytému MSSF Central k hodnocení projektů. Tato část není hodnocením systému MSSF Central jako takového, ani jeho funkčnosti, obsahu apod.! Takové hodnocení by bylo jednak mimo zadání projektu, jednak mimo kompetenci zpracovatele. Nicméně, protože se zpracovatel ve spolupráci se zadavatelem dlouhodobě snaží o získání dat, která by umožnila hloubkovou analýzu opatření pro účely hodnocení externích bariér (některé její parametry, vážící se na dostupná data jsou uvedeny v předchozí kapitole), má zpracovatel za to, že je oprávněn vyjádřit se k využitelnosti existujícího monitorovacího systému pro účely hodnocení. MSSF Central svojí strukturou i výstupy umožňuje – pravděpodobně – velice dobře sledovat proces implementace z různých pohledů, nezbytných k tomu, aby řídící orgány mohly sledovat postup implementace jednotlivých operačních programů a opatření a rozhodovat o případných krocích k nápravě, pokud by byly nezbytné. Jako monitorovací systém je – pravděpodobně – účinným nástrojem řízení. Na druhou stranu je zřejmé, že pro hodnocení není uzpůsoben, protože jen obtížně či vůbec neumožňuje klást dotazy, které se k hodnocení váží. Hodnocení se nezajímá ani tak o postup implementace, ale zejména o kvalitu projektů (viz evaluační projekt 1/04), o povahu projektů, žadatelů, a to v podrobném členění na projekty včetně projektů v grantových schématech, apod. Nejpodstatnějším výstupem z monitorovacího systému MSSF Central jsou však takové informace, které umožňují kombinované sledování více charakteristik projektů ve vzájemné provázanosti. V úvodní zprávě tohoto projektu je navržena struktura dat, která zpracovatel zamýšlí použít k hloubkové analýze. Jejich získání narazilo na následující 2 významné technické překážky (a na mnoho dalších překážek spíše administrativního/byrokratického rázu!!): -

-

Data vkládaná do MSSF Central neobsahují všechny údaje/charakteristiky projektů, které jsou pro hodnocení podstatné či důležité: např. údaje o povaze projektu, o jeho cíle, případně aktivitách, což jsou údaje téměř klíčové pro hodnocení, je možné odvozovat/odhadovat pouze nepřímo a ve velice hrubých rysech z názvů projektů; dozvědět se více o charakteru projektu a jeho věcné podstatě je velice obtížné; MSSF Central neumožňuje jednoduchý export dat pro účely hodnocení, pro které jsou zajímavé především vztahy mezi jednotlivými veličinami/popisnými znaky projektu, či dokonce mezi více znaky najednou. Takový export možný sice je, ale (podle informací poskytnutých zpracovateli) se jedná o víceméně individuální práci s databází systému „na zakázku“.

Z názvu MSSF Central je jasné, že se jedná o systém monitorovací, nikoliv systém určený k hodnocení, nicméně však, jsou-li již data zjišťována, bylo by patrně účelné, aby bylo možné je využívat také pro hodnocení.

Společný regionální operační program Analýza za SROP, prioritu 4 je nejpodrobnější, protože jsou nejpodrobnější také projektová data za tuto prioritu, a současně počet projektů je poměrně velký. Navíc pohled na obě opatření v prioritě současně umožňuje určité srovnání, protože opatření jsou tématicky provázána a má smyl si klást otázku, jak je toto provázání patrné na úrovni projektů. Přesto však i závěry za tuto prioritu jsou omezené, předběžné a do určité (nikoli příliš veliké) míry spekulativní, neboť data dostupná pro projekty jsou pro hlubší analýzu nedostačující. V některých případech závěry potvrzují rozhovory se subjekty, které jsou stejného druhu jako předkladatelé projektů. Systematický průzkum názorů/podmínek předkladatelů – bez předběžné hloubkové analýzy – však prováděn nebyl. Celkem bylo předloženo 292 projektů do obou opatření, z toho … opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch … opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch


24 projektů 268 projektů

5

Berman Group – služby ekonomického rozvoje a)

opatření 4.1 – Rozvoj služeb pro cestovní ruch

a1)

podopatření 4.1.1 – Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu … předloženo 24 projektů

Přehled schválených a zamítnutých projektů Z celkového počtu předložených projektů bylo schváleno pouze 5 projektů, tj. 21%. doporučeno k financování

schváleno

zaneseno do systému

zamítnuto

5 projektů

-

19 projektů

Žadatelé: Počet projektů typ žadatele doporučené k financování zamítnuté CELKEM Poznámka:

1) 2)

město krajské město město

NNO1)

sdružení/ svaz

církevní organizace

Příspěvková 2) organizace

-

2

2

-

1

-

-

4

11

-

3

-

-

6

13

-

4

kraj

obec

-

-

-

1

-

1

-

NNO – nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanské sdružení apod. Czech Tourism – jedná se o příspěvkovou organizaci Česká centrála cestovního ruchu

Mezi žadateli jednoznačně převažuje neziskový sektor, sdružení a svazy - 79%. V neziskovém sektoru převažují občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti; mezi svazy především svazky obcí. Státní příspěvková organizace Czech Tourism předložila celkem 4 projekty, avšak úspěšný byl pouze jeden, který je zaměřen na propagaci v zahraničí - veletrhy, výstavy apod. (odhad z názvu projektu). V tomto podopatření mohou být předkladateli také kraje. Jejich zastoupení v první výzvě bylo však minimální, byl předložen pouze jeden projekt a to krajem Olomouckým.

Graf

Zamítnuté projekty podle důvodu zamítnutí 70%

63%

60% 50% 40% 30%

26%

20%

11%

10% 0%

0% a1

a2

a3

a4

Legenda: a1 … projekt vyřazen pro nesplnění formálních náležitostí a2 … projekt vyřazen pro nesplnění kritérií přijatelnosti a3 … projekt nedoporučen RR k uzavření smlouvy a4 … projekt nenačten

Z celkového počtu 19 zamítnutých projektů 63% projektů bylo vyřazeno na základě rozhodnutí RR. Tyto projekty splnily formální náležitosti i kritéria přijatelnosti. Z celkového počtu 24 předložených projektů 71% splnilo formální náležitosti a kritéria přijatelnosti. Tyto podmínky nesplnilo 29% ze všech předložených projektů.


6


Projekty schválené a zamítnuté dle “povahy“ Pokusili jsme se o určitou typologizaci na základě aktivit, které jsou uvedeny v Programovém dodatku SROP. Tato typologizace je orientační, většina projektů zahrnuje několik typů aktivit najednou. Následující graf znázorňuje, o které aktivity je u předkladatelů největší zájem:

Podíl aktivit u schválených a zamítnutých projektů 90%

60%

80%

50%

70%

50% 42%

38%

60% 50%

40% 30%

40%

21%

30%

17%

20%

13%

10%

20%

21%

13%

10% 0%

4%

0%

0% a1

a2

a3

a4

schválené

a5

a6 zamítnuté

Legenda: a1) certifikace a2) jednotné značení aktivit CR a3) účast na evropských světových veletrzích apod. a4) kulturní a sportovní akce např. festivaly a5) organizování konferencí apod.

a7

a8

a9

a10

podíl celkem a6) press a fam tripy a7) propagační a informační kampaně a8) ucelené produkty CR a9) marketingové studie a koncepce a10) tvorba a distribuce propag. materiálů

Poznámka: a7 – a10 se musí vázat minimálně ke dvěma NUTS II

Aktivity u schválených projektů jsou zaměřeny u 80% (4 projekty) na vytváření nových produktů cestovního ruchu. Pouze jediný projekt je orientován jinam do oblasti certifikace. Zamítnuté projekty se soustředily především na oblast propagace v podobě propagačních akcí i propagačních materiálů, obě aktivity se pohybují okolo 40% (a7, a10). Z grafu je zřejmé, že největší zastoupení mají projekty zaměřené na propagaci – 50%, dále jsou to produkty CR a veletrhy. Předkladatelé pravděpodobně řeší spíše problémy s nedostatkem finančních prostředků a zaměření projektů na nadregionální cestovní ruch je minimální. Z porovnání žadatelů a druhů projektů, které předkládají vyplývá nebo se dá nepřímo odvodit: -

většina předkladatelů a to včetně státní příspěvkové organizace Czech Tourism, podcenila přípravu nadregionálních projektů cestovního ruchu. Zda-li je hlavním důvodem nepochopení významu nadregionálních projektů a nebo nedostatečná kapacita (personální, finanční atd.) pro přípravu projektů lze z názvu jen velmi těžko odvodit;

-

Czech Tourism, který lze zařadit mezi hlavní žadatele v tomto podopatření, se podílel pouze 16% na počtu předložených projektů a ze 4 předložených byl pouze jeden úspěšný. Ačkoliv bez znalosti důvodů pro odmítnutí projektu nelze jednoznačně říci, jedná-li se o bariéru v externím prostředí, lze usuzovat, že problémy v kvalitě projektu jsou na straně žadatele, tedy agentury Czech Tourism.

-

vysoký podíl neúspěšných projektů v tomto podopatření dokládá, že subjekty nepovažují neinvestiční projekty za příliš důležité a patrně mají omezené zkušenosti s jejich přípravou;

-

přibližně 29% projektů, které předložily neziskové subjekty, svým významem neodpovídá aktivitám, které jsou v rámci podopatření podporovány; tyto organizace pravděpodobně vidí


7

Berman Group – služby ekonomického rozvoje v podopatření spíše další zdroj finančních prostředků a cílové orientaci opatření či nutnosti soustředit se na výsledky projektu nepřikládají takový význam, jaký si zasluhují; nepřímo lze usuzovat na to, že nerozumí či neberou příliš vážně příručku pro žadatele, což může dokládat nedostatečnou kapacitu či dovednosti při zpracování projektů; -

jednoznačně lze říci, že tyto projekty nenavazují na předložené investiční projekty v rámci podopatření 4.2.1.;

-

obě neziskové organizace, které předložily schválené projekty, jsou silné subjekty s dostatečným kapacitami, mají několikaleté zkušenosti s přípravou a realizací kvalitních investičních i neinvestičních projektů;

-

nedostatek projektů předložených kraji ukazuje na skutečnost, že kraje sice mohou vstupovat do měkkých projektů jako členové NNO, případně sdružení (z projektových dat toto nelze zjistit), ale že jejich zájem na přímé mezikrajové spolupráci je minimální, a to přesto, že mnohé přirozené turistické regiony přesahují hranice NUTS II a toto podopatření umožňuje propagaci právě takových přirozených regionů. Lze nepřímo dovodit, že cestovní ruch je kraji stále chápán jako záležitost obcí a dalších (často soukromých či neziskových subjektů) a kraje v této sféře svou aktivní úlohu (např. jako katalyzátor partnerství) nevidí.

Schválené projekty (opatření 4.1.1) – zdroje spolufinancování V rámci podopatření bylo schváleno pět projektů v celkové hodnotě 283.493.664,- Kč. Příspěvek ze zdrojů EU činí 74,2%, z národních zdrojů 24,7% a žadatelé se podílí na financování svých projektů 1,1%. Přičemž dva projekty jsou plně zafinancovány ze zdrojů Společenství, národních a místních veřejných finančních prostředků .

národní finan. prostředky vlády 24,2% národní místní veřejné fin. prostředky 0,5%

příspěvek Společenství 74,2%

soukromé financování 1,1%

a2)

podopatření 4.1.2 – Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu … předloženo 177 projektů

Analýza podopatření vychází z dat, které měl zpracovatel k dispozici – data z IS MONIT z konce června 2005 a data ze sestavy z poloviny června 2005. Přehled schválených a zamítnutých projektů Podopatření je vyhlašováno v jednotlivých krajích formou grantových schémat a to pro veřejné a soukromé subjekty odděleně. Hodnocení je pouze orientační, jelikož více jak 50% žádostí stále prochází jednotlivými fázemi hodnocení. doporučen k financování

zamítnut

zanesen v systému

44 projektů

30 projektů

103 projektů

25%

17%

58%


8


Žadatelé: Žadatelé - veřejné subjekty … 84 žádostí kraj

obec

svazek obcí

NNO1)

sdružení / svaz


příspěvková organizace

doporučené k financování

-

6

2

1

-

-

-

zamítnuté

-

2

3

4

1

-

-

zanesené v systému

6

31

14

5

7

1

1

CELKEM

6

39

19

10

8

1

1

7,1%

46,4%

22,6%

11,9%

9,5%

1,2%

1,2%

- počet %

Poznámka:

1)

NNO – nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanské sdružení apod.

Nejvíce zastoupenými žadateli jsou v podopatření obce. Jejich podíl je 69% z celkového počtu předložených projektů. Minimální zastoupení mají kraje. Kraje nemají významnou potřebu řešit problematiku CR v neinvestiční oblasti, případně jim chybí schopnost (kapacita a dovednost zaměstnanců) podobné programy připravovat a vyhlašovat. Nepřímá zkušenost zpracovatele z rozhovorů tuto skutečnost potvrzuje. Tlak obci na vyhlašování těchto „měkkých“ programů kraji je vcelku malý, obce se soustřeďují především na projekty infrastrukturní. Podle zkušenosti zpracovatele připravují v tomto opatření kraje především grantová schémata pro třetí subjekty a nikoliv pro podporu vlastních aktivit kraje. To nepřímo potvrzuje shora uvedený předpoklad o převážně chápané roli kraje jako administrativní, nikoliv aktivní rozvojové. Žadatelé - soukromé subjekty … 15 žádostí Ze strany subjektů podnikajících v cestovním ruchu je zájem o neinvestiční projekty velmi malý. Toto tvrzení dokládá také skutečnost, že z celkového počtu projektů v podopatření mají pouze 15% podíl. Mezi žadateli jednoznačně převažují fyzické osoby 53% a společnosti s ručením omezeným 40% - viz graf. Graf Přehled typů žadatelů v grantových schématech pro soukromý sektor akciová společnost 7%

fyzická osoba 53%

s.r.o. 40%

Podnikatelské subjekty nepovažují oblast neinvestičních projektů v cestovním ruchu za důležitou. Jejich zájem je soustředěn do oblasti investic – výstavba, rekonstrukce zařízení, objektů apod. Otázka propagace, tvorba produktů CR není pro soukromé subjekty významná.


9

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Přehled projektů podle krajů Ve všech 13-ti krajích byla vyhlášena grantová schémata pro veřejné subjekty. Pro podnikatelské subjekty nevyhlásily zatím žádné grantové schéma 3 kraje – Královéhradecký, Vysočina a Moravskoslezský. Z následujícího grafu je patrné, že zájem ze strany podnikatelů e skutečně ve všech krajích minimální. 25

22

20

21

17 14

15

11

13

10

13

13

11

10

10 4

4 2

2

1

2

3

3

1

veřejný sektor

Olomoucký

Zlínský

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Středočeský

Jihočeský

0

Moravskoslezský

5

soukromý sektor

Přehled projektů podle “povahy“ Hodnocení projektů podle “povahy“ bylo provedeno na základě aktivit, které jsou uvedeny v Programovém dodatku SROP. Lze předpokládat, že řada projektů zahrnuje několik aktivit, projekt byl vždy posouzen podle toho, které aktivity převažovaly.

Graf

Přehled projektů podle “povahy“

45%

29%

40%

30%

29%

25%

35% 30%

20%

16%

25% 20% 15%

15%

42%

10%

9%

9%

31%

26%

6%

21%

3%

16%

5%

0%

15%

8%

0%

5%

10%

0%

a)

b)

c)

d)

soukromý sektor Legenda: a) tvorba propagačních materiálů b) informační a propagační kampaně v médiích c) tvorba produktů cestovního ruchu d) poradenství pro MSP v oblasti cestovního ruchu e) vytváření partnerství v cestovním ruchu, destinační management

e)

f)

veřejnýsektor f) g) h)

5%

16% 8%

3%

0% g)

10%

0% h)

podíl celkem

tvorba marketingových studií na podporu rozvoje CR v regionech organizace regionálních seminářů a sympozií o CR tvorba místních a regionálních systémů informování turistů o kulturních a přírodních zajímavostech

Z údajů uvedených v grafu je zřejmé, že pozornost předkladatelů je soustředěna především do oblasti propagace a prezentace - tvorba propagačních materiálů, produktů CR, kampaně apod. – 74% podíl. Naopak minimální zájem je o budování partnerství v CR, spolupráce veřejného a soukromého sektoru atd.


10

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Výše uvedený závěr lze doplnit: Projekty v opatření 4.1.2. ukazují také na to, že patrně neexistuje (příliš významná) spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, protože projekty v tomto podopatření svým charakterem takovou spolupráci předpokládají. Veřejně soukromá partnerství (spolupráce) jsou v oblasti turistické propagace, marketingu a produktů velice významná i v tom, že mohou představoval institucionální cestu vyvíjení tlaku na veřejné orgány, např. i pro vyhlášení podopatření 4.1.2. Zpoždění a nízký počet předložených projektů v tomto podopatření ukazují na jeho nižší potřebu ve srovnání s opatřeními infrastrukturními, nebo také na jeho obtížnější přípravu, protože žadatelé kraje (i obce, NNO) mají daleko menší zkušenosti se správnou přípravou „měkkých“ aktivit v cestovním ruchu, a tedy menší schopnost tyto aktivity připravovat a realizovat, ať už na úrovni grantového schématu nebo projektů. b)

opatření 4.2 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch … předloženo 268 projektů

b1) podopatření 4.2.1 – Podpora nadregionální infrastruktury CR … celkem 93 projektů Přehled schválených a zamítnutých projektů Podopatření mělo dvě kola vyhlášení jednak pro veřejné subjekty a dále pak bylo vyhlášeno grantové schéma pro podnikatelské subjekty. V následující tabulce jsou uvedeny v prvním sloupci projekty předložené podnikatelskými subjekty a ve druhém projekty veřejných subjektů. podnikatelské subjekty doporučen k náhradníci zamítnuty financování 13 projektů 3 projektů 41 projektů

veřejné subjekty schváleno

zamítnuto

5 projektů

32 projektů

Z celkového počtu 93 projektů, předložených v rámci podopatření, bylo schváleno nebo doporučeno k financování zatím 19,3% projektů a zamítnuto 78,5%. Žadatelé – podnikatelské subjekty: V 1. kole výzvy pro předkládání akcí do grantového schématu bylo předloženo 57 žádostí s požadavky na finanční prostředky z veřejných zdrojů, přesahující 3,5 mld. Kč. Po kontrole formálních náležitostí a kontrole přijatelnosti vyhovělo podmínkám stanoveným v Pokynech pro žadatele 27 žádostí. Tyto akce jsou dále hodnoceny podle předem stanovených kritérií schválených Řídicím orgánem SROP. Z celkového počtu 57 předložených projektů bylo 71,9% projektů zamítnuto a 22,8% projektů schváleno; 3 projekty jsou náhradníky. Z celkového počtu předložených projektů 52,6% nesplnilo požadované formální náležitosti a bylo zamítnuto; 47,4% projektů splnilo formální náležitosti, a z nich 13 projektů (48%) bylo doporučeno k financování.

Graf

Přehled projektů v podopatření projekt splnil formální náležitosti 47%

podíl schválených projektů z celku 23%

projekt vyřazen pro nesplnění formálních náležitostí 53%


11

Berman Group – služby ekonomického rozvoje U podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu jsou nejčastěji žadateli společnosti s ručením omezeným (61,5%), ale i podíl akciových společností není bezvýznamný. Počet projektů

akciová společnost

společnost s r.o.

celkem

25 projektů

32 projektů

57 projektů

43,9%

56,1%

100%

19 projektů

25 projektů

44 projektů

podíl zamítnutých projektů z počtu předložených (%)

76%

78%

77,2%

podíl zamítnutých projektů z důvodů formálních

60%

47%

52,6%

6 projektů

7 projektů

13 projektů

24%

22%

22,8%

typ žadatele zaregistrované projekty celkem CELKEM zaregistrované (%) zamítnuté

schválené podíl schválených projektů z počtu předložených (%)

Akciové společnosti nejsou příliš úspěšnými žadateli, 60% projektů bylo zamítnuto z důvodů formálních. Tyto údaje vypovídají o nedbalosti a nepozornosti žadatelů. Nesplnění formálních náležitostí znamená například nedoložení všech povinných příloh apod. Přehled projektů podle krajů Nejvyšší podíl mají podnikatelské subjekty z Karlovarského a Středočeského kraje (16,1%), dále pak Jihomoravský a Jihočeský kraj. Žádný projekt nebyl předložen podnikatelskými subjekty z Ústeckého kraje a velmi nízký podíl, pouze jeden projekt, má kraj Pardubický.

Graf

Podíl předložených projektů na celku podle krajů

20,0% 16,1%

16,1% 14,1%

15,0% 10,7%


Zlínský

Středočeský

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

5,4%

1,8%

0,0%

0,0%

5,4%

Moravskoslezský

5,4%

5,0%

Jihomoravský

5,4%

5,4%

Olomoucký

7,1%

7,1%

Vysočina

10,0%

12

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Graf

Procento zamítnutých a schválených projektů z počtu předložených podle krajů

120% 100%

100% 80%

100%

100%

100%

75% 67%

67%

67%

67%

63%

67%

67%

60% 40%

33%

33%

33%

37%

33%

33% 33%

25%

20%

podíl zamítnutých projektů na počtu předložených v kraji podíl schválených projektů na počtu předložených v kraji

Moravskoslezský

Olomoucký

Jihomoravský

Vysočina

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

Středočeský

Pardubický

Královéhradecký

Liberecký

Zlínský

0%

0%

Předchozí graf dokládá vysoké procento zamítnutých projektů. Důvodem zamítnutí bylo nesplnění formálních náležitostí. Je tedy možné, že některé projekty mohly být kvalitní, ale nepozorností žadatele musely být zamítnuty. Nejvíce zamítnutých projektů z formálních důvodů z celkového počtu předložených projektů má kraj Jihočeský, Karlovarský, Pardubický a Zlínský. Jediným úspěšným krajem je kraj Plzeňský, kde počet schválených projektů převažuje nad počtem zamítnutých. Předložené projekty byly zhodnoceny podle popisu a uvedených aktivit a rozděleny do čtyř základních kategorií. Podopatření 4.2.1 pro podnikatelské subjekty je zaměřeno především na budování lázeňských a kongresových center

Graf


18

45,0%

39,3%

16 14

40,0%

12

35,0%

30,3%

26,8%

30,0%

10

25,0%

8

16

6

3,6%

4 2

13

14

1

20,0% 15,0% 10,0%

1

0 a1 počet schválených

6 a2

a3 počet zamítnutých

5,0%

4

2

0,0% a4

podíl na počtu předložených projektů

Legenda: a1 … rekonstrukce a obnova památek nadregionálního významu pro potřeby CR a2 … výstavba a obnova kongresových hotelů a center a3 … výstavba a obnova lázeňské infrastruktury a4 … výstavba a obnova sportovně-rekreačních center národního a mezinárodního významu


13

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Graf Podíl žadatelů na celkové částce

Přehled projektů podle finančních prostředků

Celkově byly schváleny projekty ve výši 1 975,5 mil. Kč, přičemž 41,5% bude hrazeno z veřejných zdrojů tzn. prostředky z ERDF a státního rozpočtu; 58,5% uhradí podnikatelské subjekty z vlastních zdrojů. Hlavní podíl 57,2% mají na této sumě společnosti s ručením omezeným; podíl akciových společností je 42,8%. U společností s r.o. jednoznačně převažují projekty, jejichž rozpočty se pohybují v rozmezí od 100 do 150 mil. Kč, projektů nad 200 mil. Kč je minimum necelých 15%. U akciových společností mají všechny projekty rozpočet do 200 mil. Kč. Přesný přehled je uveden v následující tabulce:

Tabulka

a.s. 43%

s.r.o. 57%

Rozpočty projektů

výška rozpočtu

celkový podíl

podíl u akciových společností

53,8% 38,5% 7,7% 100%

50% 50% 0% 100%

do 150 mil. Kč 151 – 200 mil. Kč nad 350 mil. Kč celkem

podíl u společností s r.o. 57,1% 28,6% 14,3% 100%

Žadatelé – veřejné subjekty: Těmito žadateli bylo předloženo celkem 37 projektů, nejčastěji předkládají projekty obce a města, cca 78%, především města střední velikosti. Počet projektů

město město

krajské město

NNO1)

sdružení/ svaz


-

4

-

-

1

-

1

5

18

2

4

-

2

počet

1

5

24

4

1

2

%

2,7

13,5

64,9

10,8

2,7

5,4

kraj

obec

schválené

-

zamítnuté

typ žadatele

CELKEM Poznámka:

Graf

1)

NNO –2x nadační fond, 2x obecně prospěšná společnost

Přehled projektů podle důvodu vyřazení schválené projekty 14% projekty vyřazené pro nesplnění formálních náležitostí 27%

projekty nedoporučené RR k uzavření smlouvy 59%


14

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Z celkového počtu předložených projektů bylo 14% projektů schváleno a 86% zamítnuto. Z důvodu nesplnění formálních náležitostí bylo vyřazeno 27% projektů, zbylých 59% nebylo radou doporučeno k uzavření smlouvy.

Graf

Podíl schválených a zamítnutých projektů podle krajů a podíl krajů na celku

120%

19%

16%

100% 80%

11%

11%

60%

11%

8% 5%

40%

5%

5%

5%

20%

3%

podíl zamítnutých projektů na počtu předložených v kraji

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

podíl schválených projektů na počtu předložených v kraji

Jihomoravský

Královéhradecký

Středočeský

Vysočina

Pardubický

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

0%

20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

podíl z celku (%)

Do podopatření 4.2.1 předložily nejvíce projektů 19% veřejné subjekty z kraje Ústeckého, dále pak Moravskoslezského (16%), Jihočeského, Královéhradeckého a Vysočina po 11% . Za nejúspěšnější lze považovat kraj Olomoucký, kde byl předložen pouze jeden projekt, ale také byl schválen.

Graf

Schválené a zamítnuté projekty (opatření 4.2.1) podle “povahy“

12

40% 35%

35%

10 32% 8

30% 25%

24%

6

9

9

4

20% 15%

11

10%

2

2 0%

1

3%

4

5%

1

0

5% 0%

a1

a2 počet zamítnutých

a3

a4

a5

počet schválených

a6 podíl na celku

Legenda a1 … nákup strojů a zařízení a2 … tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) a3 … tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) a4 … tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) a5 … komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 … investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.)


15

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Největší zájem ze strany žadatelů v tomto opatření byl o investiční projekty zaměřené na budování lázeňských a kongresových center, podíl těchto typů projektů činní 35%, těsně za těmito projekty jsou také investice do komplexních sportovních a relaxačních center – podíl 32%. Přehled projektů podle finančních prostředků Rozpočty 68% předložených projektů jsou nejčastěji do výše 200 mil. Kč. Podrobný přehled je uveden v tabulce: výška rozpočtu do 150 mil. Kč 151 – 200 mil. Kč

celkový podíl 38% 30%

201 – 250 mil. Kč 251 – 300 mil. Kč

16% 11%

nad 400 mil. Kč celkem

5% 100%

Graf Přehled finančních zdrojů národní finanční prostředky vlády 11% příspěvek EU 73%

Celkově byly schváleny projekty ve výši 841.573.567,- Kč, přičemž 72,4% bude hrazeno ze zdrojů Společenství a 27,6% z národních zdrojů. 74% finančních prostředků vyčerpají žadatelé – obce.

místní veřejné prostředky 16%

b2) podopatření 4.2.2 – Podpora regionální a místní infrastruktury CR … celkem předloženo 179 projektů Přehled schválených a zamítnutých projektů Tyto projekty byly předkládány v jednotlivých NUTS II. V rámci podopatření mohli být žadateli soukromé i veřejné subjekty. Pro soukromé subjekty byla v jednotlivých krajích vyhlašována grantová schémata. Hodnocení vychází z dat uvedených v sestavě z června 2005 a informací z IS-MONIT z konce června 2005. Regionální grantová schémata pro soukromé subjekty Ve 12 NUTS III - krajích byla vyhlášena grantová schémata v rámci tohoto podopatření. Soukromé Graf Přehled stavu žádostí subjekty předložily v rámci všech grantových schémat celkem 192 projektů. Z tohoto počtu bylo 10% žádostí doporuč. k doporučeno k financování, 29,6% zamítnuto a přibližně financ. 58% projektů prochází jednotlivými fázemi hodnocení. 10%

doporučen k financování náhradní zamítnut zanesen do systému

počet

%

19 projektů

10%

5 projekt

2,6%

57projektů

29,6%

111 projektů

57,8%

právě zanesen do systému 57,8%

Hlavními důvody zamítnutí projektů byly “nesplnění kritéria přijatelnosti 44% projektů; 38% nebylo doporučeno Regionální radou a pouze 17% projektů nesplnilo formální náležitosti.

zamítnut 29,6%

náhradní projekt 2,6%

Žadatelé: Následující hodnocení je provedeno za 92 projektů uvedených v sestavě z června 2005, kterou měl žadatel k dispozici.


16

Berman Group – služby ekonomického rozvoje V rámci grantových schémat předkládali projekty subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu. Nejčastějšími předkladateli jsou společnosti s r.o. 47% a fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku 41% . Hodnocení úspěšnosti jednotlivých předkladatelů není možné, jelikož 69% projektů nebylo ještě zhodnoceno. Z následujícího grafu je však zřejmé, že zatím převažuje počet zamítnutých projektů nad počtem schválených projektů.

Graf

Přehled schválených a zamítnutých projektů podle žadatelů 120% 100%

100% 80%

71%

60%

69%

67%

47%

41%

40%

31% 22%

14%

20%

8%

8%

2%

4%

0% akciová společnost

podíl na celku

s.r.o

fyzická osoba

doporučen k financování

živnostník

zamítnut

zanesen

Přehled projektů podle krajů Všechny kraje, kromě Pardubického, vyhlásily grantová schémata pro podnikatelské subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu. Nejvíce projektů bylo zaregistrováno v kraji Vysočina a nejméně v Libereckém kraji. Přesný počet a podíl na celku je znázorněn v následujícím grafu:

22 18

13

11%

12%

8 0%

7%

6%

16

20 15 10

8%

7%

8%

5 0

Olomoucký

počet projektů v kraji

Moravskoslezský

podíl kraje na celkovém počtu projektů

Zlínský

0

Jihomoravský

Liberecký

Ústecký

Karlovarský

4%

Středočeský

9%

5%

12

15

14

11%

Vysočina

10

Pardubický

10%

25

22

23

Královéhradecký

19

Jihočeský

14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Přehled projektů podle krajů a jejich podíl na celku

Plzeňský

Graf

Veřejné subjekty Z celkového počtu projektů bylo podpořeno 23% žádostí. Požadavky v tomto opatření z hlediska počtu projektů jednoznačně dominují celé prioritě, bylo zde předloženo celkem 231 projektů. schváleno

náhradní

zamítnuto

počet

doporučeno k financování 20 projektů

33 projektů

2 projekty

176 projektů

%

8,7%

14,3%

0,8%

76,2%


17

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Žadatelé: Nejčastěji u tohoto opatření předkládají projekty obce a města cca 70%, naopak kraje nejsou častými předkladateli (2,6%), projekty předložil kraj Moravskoslezský (5 projektů) a Pardubický (1 projekt). Malá účast krajů jak v podopatření 4.2.1. tak 4.2.2. potvrzuje předběžný závěr, učiněný v případě podopatření 4.1.1., totiž že kraje nechápou svou roli v oblasti cestovního ruchu jako významnou, resp. že nechtějí v této oblasti hrát aktivní roli, a spokojují se s tím, že podporují (různými způsoby) obce/města a případně jejich sdružení. Jejich role je tedy zatím spíše administrativní než „rozvojová“. Počet projektů

město svazek město obcí

NNO1)

sdružení/ svaz


příspěvková organizace2)

-

1

5

1

-

14

-

1

3

-

4

-

1

-

-

-

-

-

61

64

4

16

22

1

6

kraj

obec

1

3

9

schválené

2

9

náhradní

1

zamítnuté

2

typ žadatele doporučené k financování

CELKEM Poznámka:

Graf

počet

6

73

92

18

30

2

10

%

2,6%

31,6%

39,8%

7,8 %

13,1%

0,8%

4.3%

1) 2)

NNO – nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, občanské sdružení apod. příspěvkové organizace jsou většinou města nebo obce, jedná se například o muzea, sportovní zařízení apod.

Přehled schválených projektů podle krajů (opatření 4.2.2)

5 4 3 2 1

Moravskoslezský

Olomoucký

Zlínský

Jihomoravský

Vysočina

Středočeský

Pardubický

Liberecký

Královéhradecký

schválené projekty

Ústecký

Karlovarský

Plzeňský

Jihočeský

0

Nejvíce schválených projektů má Ústecký kraj (4) naopak žádný projekt nebyl schválen v Libereckém a Královéhradeckém kraji. To může naznačovat jak rozdíly v kvalitě předkládaných projektů, tak v aktivitě subjektů v jednotlivých krajích. Z takto malého počtu projektů však nelze činit smysluplné závěry.


18


Schválené projekty (opatření 4.2.2) podle velikosti obce: 30,00%

26,30%

25,00% 20,00% 15,80%

15,80%

15,80%

15,00% 10,50%

10,50%

10,00% 5,30% 5,00% 0,00% 0,00% do 200 201 - 1000 obyvatel obyvatel

1001 2000 obyvatel

2001 5000 obyvatel

5001 10000 obyvatel

10001 15000 obyvatel



Nejvíce schválených projektů předložily obce malé velikosti do 2000 obyvatel (8 projektů, tj. 42%), obce nad 30 tis. obyvatel nemají žádný schválený projekt. Přehled projektů podle rozpočtu

Tabulka

Schválené projekty (opatření 4.2.2) podle rozpočtu a velikosti žadatele (výše celkových uznatelných nákladů) :

Obce do 5 mil.

do 10 mil.

do 20 mil.

do 30 mil.

do 50 mil.

nad 50 mil.

rozpočet do 200 obyv. 201 - 1000 obyv. 1001 - 2000 obyv. 2001 - 5000 obyv. 5001 - 10000 obyv. 10001 - 15000 obyv. 15001 - 20000 obyv. 20001 - 30000 obyv. Sdružení / svaz NNO, příspěv. organ. kraj

1 1 1 -

1 1 1 1 1 -

2 2 2 1 2 1

1 1 1 1 1 -

1 1 -

-

CELKEM

3

5

11

4

2

0

Výše rozpočtu je také limitována podmínkami, danými v podopatření (maximální výše uznatelných nákladů je 100 mil. Kč.); v rámci tohoto podopatření bylo nejvíce projektů – 76%, jejichž celková výše uznatelných nákladů se pohybovala do 20 mil. Kč; ze zjištěných dat je zřejmé, že u všech velikostních kategorií obcí je nejvíce zastoupena výše rozpočtu 10 – 20 mil. Kč (44%). Převaha malých projektů do 20 mil. Kč a menších měst a obcí mezi schválenými projekty naznačuje následující: -

malé obce mají velké problémy s financováním projektů vůbec, byť i nepříliš velkých, a to přesto, že jsou schválené tři projekty v obcích do 200 obyvatel; na větší projekty obce i menší města mají prostředky spíše výjimečně;

-

rozhovory ukázaly, že i příprava projektů infrastruktury v menších obcích může představovat relativně významné náklady a obce se obávají podstoupit riziko přípravy projektu, s nímž by nemusely uspět;


19

Berman Group – služby ekonomického rozvoje -

na druhou stranu obce větší než 1000 obyvatel jsou již poměrně aktivní, což patrně poněkud snižuje význam finančního omezení popsaného v předchozím odstavci a poukazuje to na skutečnost kapacitních a zkušenostních omezení v malých obcích; v tomto kontextu by bylo zajímavé vědět, nakolik jsou projekty menším obcí a měst zpracovávány konzultanty;

-

větší města pravděpodobně nevidí v současnosti problematiku rozvoje CR jako natolik významnou rozvojovou příležitost, aby investovala do přípravy kvalitních projektů;

je dále možné, že svoje infrastrukturní potřeby (využitelné i pro oblast turistiky) se snaží pokrýt z jiných zdrojů, nebo naopak, že jejich zamýšlené/předkládané projekty v oblasti infrastruktury jsou sice veliké a pro ně významné, ale ve skutečnosti se nejedná o projekty čistě (nebo snad i převážně) pro cestovní ruch, ale o běžné volnočasové projekty pro obyvatele města/okolí a jako takové jsou tyto projekty implementačními strukturami odmítány.

Graf

Podíl schválených projektů na celkovém počtu podle výše rozpočtu 50,0%

44,0%

45,0% 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0%

20,0% 16,0%

12,0%

8,0%

5,0%

0,0%

0,0% do 5 mil.

do 10 mil.

do 20 mil.

do 30 mil.

do 50 mil. nad 50 mil.

výška rozpočtu

Schválené projekty jsou v celkové finanční výši 1 001 788 134 Kč, na této částce se 69% podílí obce o velikosti 1001 – 2000 obyvatel (690 600 588,- Kč).

Finanční podíl obcí podle velikosti

3%

2%

kraj

3%

NNO, příspěv. organ.

4%

Sdružení / svaz

3%

20001 - 30000 obyv.

5%

15001 - 20000 obyv.

1001 - 2000 obyv.

5%

10001 - 15000 obyv.

3%

0%

2001 - 5000 obyv.

3%

5001 - 10000 obyv.

69%

do 200 obyv.

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

201 - 1000 obyv.

Graf

Schválené projekty (opatření 4.2.2) – zdroje spolufinancování … 4 projekty jsou financovány pouze z prostředků žadatele a příspěvku Společenství; … 21 projektů získalo příspěvek ze státního rozpočtu nebo z krajských rozpočtů; … 3 projekty mají zajištěno soukromé financování a 2 z těchto projektů získaly spolufinancování z národních prostředků;


20

Berman Group – služby ekonomického rozvoje … z celkového počtu 25 schválených projektů získalo spolufinancování z následujících zdrojů: - národní prostředky - místní prostředky

2 projekty 20 projektů

- regionální prostředky

20 projektů


Graf

Schválené projekty (opatření 4.2.2) podle “povahy“ 45% 40% 35% 30%

40%

25% 20%

32%

15% 10% 5%

12%

8%

8%

0% a1

a2

a3

a4

a5

a6

Legenda: a1 … nákup strojů a zařízení a2 … tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) a3 … tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) a4 … tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) a5 … komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 … investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.)

Graf

Zamítnuté projekty (opatření 4.2.2) podle “povahy“ 35,0% 29,2%

30,0%

27,8% 24,1%

25,0% 20,0% 15,0%

12,0%

10,0% 5,3% 5,0%

0,8%

0,8%

0,0%

a1

a2

a3

a4

a5

a6

a7

Legenda: a1 … nákup strojů a zařízení a2 … tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) a3 … tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) a4 … tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) a5 … komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 … investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.) a7 … měkká investice – poskytování služeb (certifikace, školení apod.)


21

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Nejvíce zamítnutých projektů patřilo do kategorie a2, což představují především projekty na rozvoj cyklotras a cyklostezek, které jsou velmi finančně náročné projekty, jejichž ekonomický přínos je minimální; na druhém místě byla skupina projektů zaměřená na budování sportovních areálů, aquaparků, golfových hřišť apod. Veliká převaha podaných (a zamítnutých) projektů cestovního ruchu, které mají významné přesahy (či možná dokonce převahu) funkcí/využití pro volnočasové aktivity místních obyvatel (cyklostezky, sportoviště) a také převaha památek ilustrují vcelku jednoznačně následující skutečnost: obce nevidí CR jako významnou příležitost ekonomického rozvoje (tedy cestovní ruch jako „business“), ale jako příležitost, pro zlepšení kvality života vlastních obyvatel či pro vytvoření lepších podmínek pro aktivity obyvatel. Lze tedy argumentovat, že obce chápou projekty v oblasti turistiky jen jako další nástroj řešit „podinvestování“ svých zařízení či jako další zdroj prostředků pro řešení vlastních (vnitřních) problémů.

Závěry SROP - opatření 4.1 a 4.2 Souhrnné hodnocení je pouze orientační, jelikož stále ještě více jak 32% projektů nebylo zhodnoceno. V rámci priority bylo hodnoceno celkem 718 projektů, přičemž jednoznačně převažují projekty v opatření 4.2, jehož podíl je 72%: opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch

… 201 předložených žádostí

opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch

… 517 předložených žádostí

Podrobný přehled podílů jednotlivých podopatření je znázorněn v grafu:

Graf

Přehled projektů v jednotlivých podopatřeních, včetně podílu opatření na celkovém počtu předložených projektů

90% 80%

72%

70% 60% 50%

82%

88%

40%

28%

30% 20% 10% 0%

18%

12%

4.1.1

4.1.2

podíl na celku

4.2.1

opatření 4.1

4.2.2

podíl na celku

opatření 4.2

Graf jednoznačně dokládá výše zmíněné závěry, že předkladatelé upřednostňují v oblasti cestovního ruchu jednoznačně investice. Zamítnuto bylo celkem 49% projektů, schváleno nebo doporučeno k financování pouze 19% z celkového počtu předložených projektů, zbylých 32% žádostí prochází jednotlivými fázemi hodnocení.

Tabulka

Přehled žadatelů v opatření 4.1 a 4.2

kraj obec NNO sdružení / svaz církevní organizace příspěvkové organizace akciová společnost společnost s r.o. fyzická osoba

celkem (počet) 14 217 38 75 5 15 33 80 106

schválené (počet) 3 45 5 13 1 5 7 8 18

podíl schválených na počtu předložených (%) 21% 21% 13% 17% 20% 33% 21% 10% 17%


22

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Hlavními předkladateli jsou města a obce, jejich podíl činí 37%. Největší podíl schválených projektů na počtu předložených mají žadatelé v podobě příspěvkových organizací 33%. Mezi předkladateli v soukromém sektoru jednoznačně převažují fyzické osoby a živnostníci neregistrovaní v obchodním rejstříku, jejichž podíl je 49%. Významná převaha obcí a měst mezi předkladateli i mezi schválenými projekty ukazuje, krom skutečností popsaných dříve v textu, že tyto subjekty mají: -

největší zájem o předkládání projektů

-

přes všechny dřívější výhrady nejvíce schopností/zkušeností s přípravou a předkládáním projektů, třebaže tyto zkušenosti a schopnosti nemusí být nutně v oblasti cestovního ruchu, ale v oblasti projektů jiného druhu – převážně však v oblasti tvrdých investic;

-

dostatečné kapacity pro přípravu projektů, včetně schopností zajistit si „vlastní“ finanční zdroje (třeba i bankovní půjčkou);

Dostatek obcí (neměstských subjektů) mezi předkladateli i infrastrukturních projektů ukazuje na to, že financování projektů malými subjekty nemusí být nejvýznamnější překážkou přípravy a realizace projektů, pokud obce cítí potřebu příslušnou aktivitu financovat; je však také pravděpodobné, že tato „finanční kapacita“ malých obcí je omezena na menší či malé projekty a nevztahuje se na obce opravdu malé, méně než cca 1000-500 obyvatel. Podíváme-li se na projekty z hlediska jejich “povahy“ (viz graf dále) jednoznačně převažují tvrdé investiční projekty a to především investice do výstavby nebo rekonstrukce budov a komplexních areálů. Kromě shora zmíněné skutečnosti, že obce tímto způsobem řeší (také ještě) jiné problémy než rozvoj cestovního ruchu, je toto rozložení žádostí o projekty s převahou tvrdých investic vysvětlitelné dvěma dalšími důvody: -

tradicí, neboť obce i další subjekty v České republice považují za rozvojové projekty pouze investice a nikoliv již aktivity spojené s fungováním či komerčním využitím příslušných investic; tento závěr je možné podepřít tím, že např. v případě budování průmyslových zón, tedy jednoznačně rozvojových podnikatelských projektů, se obce soustřeďují na infrastrukturní investice, ale nikoliv na propagaci, marketing a řízení těchto zón, tím méně na následné služby pro přicházející investory!

-

předchozí zkušeností a dovednostmi obcí/měst – pracovníci veřejné správy jsou zvyklí a mají příslušné dovednosti v oblasti tvrdých investic (i z mnoha dalších/předchozích projektů) ale scházejí jim zkušenosti a dovednosti s přípravou a realizací projektů neinvestičních;

Poslední příčinou převahy infrastrukturních projektů, která však leží mimo předmět tohoto evaluačního projektu, je malá provázanost obou opatření z hlediska funkčního, a tedy patrně obtížná provázatelnost projektů infrastrukturních a neinfrastrukturních. Společná existence obou druhů projektů je sice v oblasti cestovního ruchu v zásadě nezbytností, má-li se infrastrukturní investice opravdu stát rozvojovou příležitostí, ale mechanismus implementace opatření tuto provázanost přinejmenším nepodporuje.


23


Podíl všech předložených projektů podle jejich “povahy“ na celku

30,0%

25,7%

25,0%

23,3%

22,2%

20,0% 14,9%

15,0% 10,0% 5,0%

4,5%

4,2%

2,4%

1,4%

1,0%

0,4%

0,0% a1

a2

a3

a4

a5

a6

a7

a8

a9

a10

Legenda: a1 a2 a3 a4 a5

… … … … …

nákup strojů a zařízení tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 … investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.) a7 … měkká investice – poskytování služeb (certifikace, školení apod.) a8 … měkká investice – propagační materiály, publikace, marketing, apod. a9 … měkká investice – produkty, festivaly a10… měkká investice – informační služby

Graf

Podíl schválených a zamítnutých projektů na celku podle “povahy“

100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

a1

a2

a3 schválené

a4

a5

a6

a7

a8

a9

a10

zamítnuté

Legenda: a1 … nákup strojů a zařízení a2 … tvrdá investice do infrastruktury (silnice, cyklostezky, turistické stezky apod.) a3 … tvrdá investice do budov na podnikání (např. rekonstrukce, vybudování informační, turistického centra) a4 … tvrdá investice do budov ostatních (např. rekonstrukce památek, muzea, kostelů apod.) a5 … komplexnější tvrdá investice, zahrnující ucelenější funkční obnovu/výstavbu něčeho (např. revitalizace areálů, výstavba lázeňských center, kongresových center, ubytovacích a stravovacích zařízení apod.) a6 … investice do výstavby sportovních areálů (komplexní haly, sportovní hřiště apod.) a7 … měkká investice – poskytování služeb (certifikace, školení apod.) a8 … měkká investice – propagační materiály, publikace, marketing, apod. a9 … měkká investice – produkty, festivaly a10… měkká investice – informační služby


24

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Operační program Infrastruktura Analýza u Operačního programu Infrastruktura byla provedena u dvou opatření, do kterých bylo celkem předloženo 8 projektů: … opatření 2.2

Podpora kombinované dopravy

… opatření 2.3.

Podpora zavádění alternativních paliv

7 projektů 1 projekt

Z dat, které jsou dostupné je zřejmé, že: Opatření 2.2

Opatření 2.3


1

-

zanesen do systému

3

1

zamítnut

3

-


Opatření 2.2 zanesen do systému

Opatření 2.3 zanesen do zamítnut systému

kraj

-

1

-

-

-

společnost s r.o

-

1

3

-

-


1

1

-

1

-

Žadatelé

Veřejný subjekt Soukromý subjekt

Opatření 2.2

zamítnut

Podpora kombinované dopravy

…

předložené projekty jsou investičního charakteru – budování infrastruktury

…

zamítnuté projekty pravděpodobně nebyly uznatelné pro dané opatření, (úvaha podle názvu projektu)

Opatření 2.3 …

Podpora zavádění alternativních paliv

projekt spadá dle typologie do kategorie nákup strojů a zařízení

Vlivem takto nízkého počtu projektů a minimálních informací o jejich podstatě, vyplývajících z dostupných dat o projektech, není podrobnější analýza smysluplná.


25

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství Analýza Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství byla provedena u dvou opatření. K určitým výsledkům bylo možné dojít na základě dat, která byla za projekty k dispozici. Základními zdroji byla sestava dat z počátku červan 2005 a informace ze systému IS MSSF Centrál. Do obou opatření bylo celkem předloženo 102 projektů, z toho … opatření 1.2 – Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing … 68 projektů … opatření 2.1, podopatření 2.1.5 – Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství … 34 projektů a) opatření 1.2 – Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing Přehled schválených a zamítnutých projektů Z celkového počtu 68 předložených projektů bylo schváleno 41 % projektů. doporučeno k financování -

schváleno


zamítnuto

28 projektů

-

40 projektů

Žadatelé: Počet projektů


společnost s r.o.

družstvo

sam. hosp. rolník

schválené zamítnuté

19 12

7 20

0 5

2 3

CELKEM

31

27

5

5

typ žadatele

Žadateli v tomto opatření jsou podnikatelské subjekty. 1 Z celkového počtu předložených projektů nejvíce projektů v této skupině předložily akciové společnosti 45,5%. Naopak nejmenší podíl 7% připadá na samostatně hospodařící rolníky a zemědělská družstva. Akciové společnosti jsou nejúspěšnějšími žadateli, jejich podíl na celkovém počtu schválených projektů činí 68% a podíl schválených projektů (61%), z celkového počtu projektů předložených těmito subjekty, převyšuje podíl zamítnutých (39%). U šesti předkladatelů – akciových společností byl podpořen více jak jeden projekt - u 4 subjektů 3 projekty a u 2 subjektů 2 projekty. Důvodem velkého zastoupení akciových společností může být, že zpracováním zemědělských výrobků a jejich marketingem se zabývají především tyto společnosti. V tomto případě je však otázkou zda-li tyto společnosti potřebují podporu tzn. do jaké míry řeší opatření tržní selhání nebo dochází k podpoře úspěšných subjektů, kteří podporu “nepotřebují“. V tomto případě podpora úspěšných sice vyřeší absorpční kapacitu avšak potřebná účinnost/efektivita podpory se ztrácí.

Graf

Podíl schválených a zamítnutých projektů na celkovém počtu dle typu žadatele 120,0% 100,0%

100,0% 74,1%

80,0% 61,3%

60,0%

60,0% 40,0%

40,0%

38,7% 25,9%

20,0% 0,0%

0,0% akciová společnost

společnost s r.o. schválené

družstvo zamítnuté

sam. hosp. rolník

1

Žadatel – podnikatel na základě zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, tedy osoba, která vyrábí, s výjimkou fyzických osob provozujících zemědělskou prvovýrobu nezapsaných do evidence podle zvláštního předpisu, nakupuje, dováží nebo skladuje potraviny za účelem jejich uvádění do oběhu, a osoba, která s nimi obchoduje


26

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Z porovnání žadatelů, počtu schválených a zamítnutých projektů je možné odvodit několik závěrů: … akciové společnosti mají dostatečné personální kapacity na přípravu projektů; vysoký podíl těchto žadatelů také dokládá, že tyto subjekty mají dostatečné finanční zdroje pro zajištění spolufinancování; … nedostatek projektů předložených fyzickými osobami tzv. samostatně hospodařícími rolníky, ukazuje, že tyto subjekty sice mohou být žadateli, ale jejich finanční a personální kapacity jsou značně omezené; … neúspěch zemědělských družstev může být zapříčiněn nedostatečnou personální i finanční kapacitou na přípravu kvalitních projektů. Lze předpokládat, že tyto subjekty řeší své finanční problémy a operační program považují za jeden z možných zdrojů.

Graf:

Přehled schválených projektů podle krajů

50,0%

50,0%

40,0% 30,0% 20,0% 7,1% 7,1%

Jihomoravský

Olomoucký

Moravskoslezský

0%

Zlínský

0%

7,1%

Vysočina

0%

Pardubický

Liberecký

Středočeský

Karlovarský

Ústecký

Graf

Plzeňský

0%

0,0%

3,6%

3,6% 3,6%

Královéhradecký

10,8%

7,1%

Jihočeský

10,0%

Přehled schválených a zamítnutých projektů dle krajů včetně podílu krajů na celku

120%

25,0%

23,5

100%

20,0% 16,2

80%

13,3

15,0%

60% 8,8

40%

podíl na celku

Jihomoravský

Zlínský

Vysočina

Pardubický

0,0% Moravskoslezský

zamítnuté

Královéhradecký

Liberecký

Středočeský

Plzeňský

Jihočeský

Karlovarský

Ústecký

schválené

5,0%

2,9

2,9

0%

7,4

5,9

4,4

2,9

Olomoucký

7,4

4,4

20%

10,0%

Nejvíce schválených projektů má Jihočeský kraj 50%, kde hlavními předkladateli byly akciové společnosti. Aktivita u ostatních krajů je téměř vyrovnaná. Žádný projekt nebyl schválen v Karlovarském, Královéhradeckém, Pardubickém a Moravskoslezském kraji. Tyto údaje mohou naznačovat rozdíly v informovanosti subjektů v jednotlivých krajích o možnostech čerpání finančních prostředků. Zastoupení jednotlivých krajů je také dáno významem potravinářské výroby v jednotlivých krajích. Je tedy zřejmé, že nejvíce projektů bylo předloženo a také schváleno v krajích s velkým podílem potravinářství např. Jihočeský nebo Jihomoravský kraj.


27

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Aktivity podnikatelských subjektů v ostatních krajích se mohou také soustředit na další opatření v operačním programu jako například opatření 1.1 nebo podopatření 2.1.1. Přehled schválených projektů podle velikosti rozpočtu a typu žadatele V rámci tohoto opatření bylo schváleno 28 projektů v celkové hodnotě 401.701 656,- Kč. Z této částky příspěvek EU a národní veřejné zdroje představují 26% tj. částku 103.063 472,- Kč. U všech typů žadatelů převažují projekty do 10 mil. Kč. Schválené projekty jejichž rozpočet je vyšší než 20 mil. Kč byly předloženy pouze akciovými společnostmi.

Tabulka:

Počet schválených projektů podle typu žadatele a výše celkových nákladů projektu žadatel

Graf

výše celkových nákladů projektu do 1 mil.Kč do 10 mil. Kč 10 - 20 mil.Kč 20 - 50 mil. nad 50 mil. Kč

akciová společnost společnost s r.o. sam. hosp. rolník

1 -

9 4 2

5 3 -

2 -

2 -

CELKEM

1

15

8

2

2

Podíl schválených projektů podle velikosti rozpočtu 60,0%

53,6%

50,0% 40,0% 28,6%

30,0% 20,0% 10,0%

3,6%

7,1%

7,1%

20 - 50 mil.

nad 50 mil. Kč

0,0% do 1 mil.Kč

do 10 mil. Kč

10 - 20 mil.Kč

Graf dokládá, že z celkového počtu schválených projektů jednoznačně převažují projekty s rozpočtem od 1 mil. do 10 mil. Kč, podíl téměř 54%. Zhodnotíme-li projekty podle typu žadatele a výše rozpočtu, lze odhadnout následující závěry: -

samostatně hospodařící rolníci předložili projekty do 10 mil. Kč, tyto subjekty mají problémy s financováním projektů celkově, obtížně shánějí prostředky na spolufinancování; příprava projektu je pro ně velmi náročná po všech stránkách - administrativní, finanční, personální; nechtějí zbytečně riskovat přípravu finančně náročného projektu s nímž by neuspěli a na který by nezískali prostředky na spolufinancování a profinancování. Podnikatelé chápou tyto projekty jako zdroj prostředků, který může pomoci vyřešit jejich vlastní problémy;

-

obdobná situace je i u společností s ručením omezeným, které z velké části předloženými projekty kryjí své potřeby na vyřešení problémů;

-

projekty předložené akciovými společnostmi, u kterých se rozpočet pohybuje nad 50 mil. Kč, jsou velké investiční projekty zaměřené na rekonstrukci areálů, včetně nákupu nových strojů a zavedení nových technologii. U těchto projektů je více než 50% nákladů neuznatelných. Z tohoto faktu vyplývá, že po odečtení neuznatelných nákladů se projekty zařadí do kategorie do 50 mil. Kč. Pro tyto subjekty není problém zajistit si financování a jsou schopny připravit komplexní projekt, který řeší problém jako celek. Je dosti pravděpodobné, že právě tito žadatelé připravují skutečně rozvojové projekty většího dosahu. Bez podrobnější znalosti charakteru projektů je toto tvrzení pouze neověřeným předpokladem.


28

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Zdroje spolufinancování u schválených projektů v opatření 1.2 Z dostupných dat je zřejmé, že všechny schválené projekty získaly spolufinancování nejen ze zdrojů Společenství, ale také z národních veřejných prostředků vlády. Všechny projekty jsou financovány z následujících zdrojů: -

národní finanční prostředky vlády příspěvek Společenství soukromé financování (prostředky žadatele)

Z hodnocení výše spolufinancování 2 , národní zdroje + příspěvek EU, vyplývá: … u 26 projektů se pohybuje od 31 – 39%; nejvyšší příspěvek 38-39% získalo celkem 5 projektů; … největší počet projektů (11) získal podporu v rozmezí 33-34% - viz graf; … 2 projekty mají výši spolufinancování z národních zdrojů a zdrojů EU pouze 13 a 15%, důvodem nízkého příspěvku u těchto žadatelů je, že tyto projekty mají více jak 50% neuznatelných nákladů.

Graf

Přehled počtu projektů podle výše příspěvku z národních zdrojů a zdrojů EU 12

počet projektů

10 8

11

6 4 2

7

5

36-37%

38-39%

3 2

0

13-15%

31-32%

33-34%

Přehled předložených projektů podle “povahy“ Hodnocení projektů z tohoto hlediska je velmi orientační. Projekty byly posuzovány na základě dostupných dat tzn. podle názvů, pod kterými jsou zaregistrovány. Proto lze tato data do určité míry (ne až tak markantní) považovat za spekulativní. Pro věrohodné závěry je nezbytná hlubší analýza projektů. Na základě názvů je obtížné odhadnout co je přesným výstupem a výsledkem projektu.

Graf

Přehled schválených a zamítnutých projektů podle “povahy“

90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0%

51,5%

40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

57,0%

33,8%

43,0%

74,0%

26,0%

20,0%

80,0%

14,7%

0,0% a1

a2 schválené

zamítnuté

a3 podíl na celku

Legenda: a1 … investice, modernizace a rekonstrukce výrobních zařízení a2 … zavádění nových technologií a3 … investice ke zlepšování a monitorování kvality výrobků 2

Podíl spolufinancování je počítán celkového rozpočtu projektu tzn. včetně neuznatelných nákladů


29

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Nejvíce projektů 51,5 % bylo předloženo do kategorie a1 – investice, modernizace výrobních zařízení. Jedná se o investiční projekty drobné rekonstrukce a především nákup strojů a výrobních zařízení. Úspěšnost v této kategorii byla průměrná. Podpořeno bylo 57% žádostí z celkového počtu projektů předložených do této kategorie. Vysoká převaha podaných projektů v této kategorii potvrzuje fakt, který byl již zmíněn v předchozí části. Subjekty v rámci tohoto opatření řeší většinou své problémy s nedostatkem finančních prostředků na nákup moderních zařízení a opatření skutečně spíše chápou jako další zdroj finančních prostředků. b)

opatření 2.1, podopatření 2.1.5 Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství … předloženo 34 projektů

Přehled schválených a zamítnutých projektů Z celkového počtu 34 předložených projektů bylo schváleno 65 % projektů. Úspěšnost žadatelů v tomto podopatření je doložena v následující tabulce: doporučeno k financování -

schváleno


zamítnuto

22 projektů

-

12 projektů

Žadatelé: Příjemcem podpory jsou fyzické a právnické osoby nebo samostatně hospodařící rolník, jejichž příjmy pocházejí ze zemědělské výroby provozované jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Počet projektů typ žadatele schválené zamítnuté


společnost s r.o.

družstvo

samostatně hospod. rolník

4 2

2 1

1 0

15 9

6

3

1

24

CELKEM

V tomto podopatření hlavními žadateli byli samostatně hospodařící rolníci, kteří z celkového počtu zaregistrovaných projektů předložili 70,5%. Tato skupina žadatelů má také nejvíce schválených projektů – jejich podíl na celkovém počtu schválených projektů činí 41%, na druhém místě s 18% jsou akciové společnosti. Vysoký zájem samostatně hospodařících rolníků vyplývá z celkového pojetí tohoto podopatření. Podopatření nabízí možnost kombinovat aktivity v oblasti zemědělství s aktivitami v cestovním ruchu. Soukromé subjekty a především drobní podnikatelé vidí v této oblasti zdroj dalších příjmů a možnost zlepšit jejich ekonomickou situaci.

Graf

Podíl schválených a zamítnutých projektů na celkovém počtu v dané kategorii žadatel

120,0% 100,0%

100,0% 80,0%

66,7%

66,7%

62,5%

60,0% 37,5%

40,0% 33,3%

33,3%

20,0% 0,0%

0,0% akciová společnost

společnost s r.o. schválené

družstvo

sam. hosp. rolník

zamítnuté


30


Přehled schválených a zamítnutých projektů dle krajů včetně podílu krajů na celku

120,0%

30%

100,0%

25%

24%

80,0%

20%

17%

17%

60,0%

15%

9%

40,0%

9%

10%

6% 3%

3%

0%

3% Olomoucký

Vysočina

Pardubický

zamítnuté %

Královéhradecký

schválené %

Graf

Liberecký

Středočeský

Plzeňský

Jihočeský

Karlovarský

Ústecký

0,0%

podíl na celku

0% Zlínský

3%

Jihomoravský

20,0%

5% 0%

Moravskoslezký

6%

Podíl schválených projektů podle krajů 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

13,7% 4,5%

4,5%

Jihomoravský

Olomoucký

Vysočina

Středočeský

Plzeňský

Jihočeský

Karlovarský

Ústecký

0,0%

0,0%

0%

Moravskoslezký

4,5% 0%

Zlínský

4,5%

Královéhradecký

4,5%

9,2%

Pardubický

9,2%

Liberecký

10,0%

22,7%

22,7%

Z hlediska hodnocení lokalizace jednotlivých žadatelů podle krajů patří mezi nejúspěšnější kraje kraj Jihomoravský a Vysočina. V obou krajích hraje zemědělská výroba důležitou roli a potenciál v oblasti cestovního ruchu je také poměrně silný. Jihočeský kraj patří mezi regiony, kde bylo předložen vysoký počet projektů, avšak úspěšnost byla značně nízká, počet zamítnutých projektů (67%) jednoznačně převyšuje počet schválených (33%). Naopak nejméně úspěšným krajem je Moravskoslezský, ve kterém byl předložen pouze jeden neúspěšný projekt. V Libereckém a Zlínském kraji nebyl předložen žádný projekt. Počet schválených projektů v jednotlivých krajích opět může do určité míry vypovídat o rozdílnosti v informovanosti žadatelů v jednotlivých krajích. Další závěry na základě takto nízkého počtu projektů je obtížné uvádět.


31

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Přehled schválených projektů podle velikosti rozpočtu a typu žadatele V rámci podopatření bylo schváleno celkem 22 projektů, jejichž rozpočty tvoří celkovou částku 58.784.584,- Kč. Z této celkové částky je 34% (19.928.228,- Kč) představuje příspěvek ze zdrojů EU a národních veřejných zdrojů. Rozpočty jednotlivých schválených projektů se pohybují do 4 mil. Kč.

Graf

Podíl jednotlivých žadatelů na počtu schválených projektů podle výše rozpočtu 40%

36%

35% 30% 25% 18%

20%

14%

15% 9%

10% 5% 0%

9%

9% 5%

0%

0%


0%

0%

společnost s r.o.

do 2 mil. Kč

0% družstvo

2 - 3 mil. Kč

sam. hosp. rolník 3 - 4 mil. Kč

Graf opět dokládá největší zastoupení projektů u skupiny samostatně hospodařící rolník. Tito drobní podnikatelé předkládají především malé projekty s rozpočtem maximálně do 3 mil Kč. Důvodem bude zajištění finančních prostředků pro spolufinancování a celkové profinancování projektu. Finanční kapacita těchto subjektů je značně omezená. Akciové společnosti a společnosti s r.o. jsou nositeli drobných projektů, ale s rozpočtem již nad 3mil. Kč. Pro tyto subjekty je zisk finančních prostředků snadnější a i kapacity v oblasti lidských zdrojů jsou lepší než u drobných podnikatelů. Zdroje spolufinancování 3 u schválených projektů Všechny schválené projekty v tomto podopatření získaly spolufinancování nejen z prostředků Společenství, ale také z národních veřejných prostředků vlády. Schválené projekty jsou financovány z následujících zdrojů: -

příspěvek Společenství národní finanční prostředky vlády soukromé financování (prostředky žadatele)

Z hodnocení výše spolufinancování tzn. národní zdroje a příspěvek EU, vyplývá: … výše podpory u schválených projektů se pohybuje v rozmezí 23 – 46%; … největší počet projektů (12) získal podporu v rozmezí 30-39% - viz graf; … nejvyšší příspěvek - 40% a 46% získaly dva projekty;

Graf

Přehled počtu projektů podle výše příspěvku z národních zdrojů a zdrojů EU 14

počet projektů

12 10

12

8 6 4 2

5

5

0 23-29%

3

30-39%

40-46%

Podíl spolufinancování je počítán celkového rozpočtu projektu tzn. včetně neuznatelných nákladů


32

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Přehled předložených projektů podle “povahy“ Opět je důležité podotknout, že hodnocení projektů podle tohoto kritéria je do určité míry orientační. Projekty byly posouzeny na základě názvů, podle kterých byly zařazeny do jednotlivých kategorií. Pro věrohodné závěry je nutná podrobnější analýza jednotlivých projektů. Na základě názvů je obtížné odhadnout co je přesným výstupem a výsledkem projektu.

Graf

Přehled schválených a zamítnutých projektů podle “povahy“

120%

100%

100%

100%

80%

72%

70%

67%

60%

53%

40% 30%

29%

28%

33%

20% 9%

3%

6%

0% a1 schválené

a2 zamítnuté

a3 a4 a5 podíl dané oblasti na celkovém počtu předložených projektů

Legenda: a1 … nákup strojů a zařízení a2 … tvrdá investice do infrastruktury – rekonstrukce objektů pro agroturistiku a3 … tvrdá investice do budov, výstavba ubytovacích zařízení a4 … vybudování alternativních zdrojů energie a5 … investice do zemědělských objektů – zlepšení image zemědělství

Nejvíce projektů 53% bylo předloženo do kategorie a3 - výstavba ubytovacích zařízení, podpořeno z této kategorie bylo 72% projektů. Na druhém místě s 29% skončila kategorie a2 – rekonstrukce zemědělských objektů pro účely agroturistiky, podpořeno bylo 70% předložených projektů v této kategorii. Neúspěšné byly projekty především z oblasti využívání alternativních zdrojů energie a zlepšení image zemědělství. Vysoké procento podaných projektů, které jsou zaměřeny na budování infrastruktury, opět dokládá: … většina žadatelů vidí rozvoj agroturistiky v budování infrastruktury, především ubytovacích zařízení; … dále lze usuzovat, že žadatelé vidí v tomto podopatření možnost jak vyřešit rekonstrukce svých chátrajících objektů. Investice však nejsou zárukou rozvoje agroturistiky a zlepšení image venkovského prostředí; … oblast zaměřená na alternativní paliva není v zájmu žadatelů, hlavním důvodem je skutečnost, že výše potencionální finanční dotace je pro žadatele nezajímavá a dále určitým důvodem mohou být i nevyhovující přírodní podmínky v řadě regionů.


33


Závěr OP RVMZ – opatření 1.2 a 2.1, podopatření 2.1.5 V obou opatřeních bylo předloženo celkem 102 projektů. Z tohoto počtu bylo schváleno 50 projektů, což představuje přibližně 49%. Nejčastějšími žadateli byly akciové společnosti, u kterých bylo také podpořeno největší množství projektů.

Podíl žadatelů na počtu předložených projektů a jejich úspěšnost: Typ žadatele

Počet předložených projektů 37 30 6 29

akciová společnost společnost s r.o družstva samostatně hospod. rolník

z toho schválených 62% 30% 17% 59%

Podíl na počtu předložených žádostí 37% 29% 6% 28%

Z tabulky je zřejmé, že nejúspěšnějšími žadateli jsou akciové společnosti, u kterých lze předpokládat dostatečné personální i finanční kapacity. Druhou poměrně úspěšnou skupinu představují samostatně hospodařící rolníci, kteří měli 59% úspěšnost. Většina z těchto subjektů však projekty řeší především nedostatek finančních prostředků v oblasti investic. Srovnání obou opatření z hlediska jejich povahy je nemožné. Každé opatření je zaměřeno na jinou oblast v rámci zemědělství. Obecně lze však říci, že drobní podnikatelé jsou nositeli malých projektů řádově do 10 mil. Kč, na které jsou schopni získat finanční prostředky. Úspěšnost jednotlivých krajů v počtu předložených projektů je doložena v následujícím grafu.

32%

Zlínský

Jihomoravský

4%

0% Moravskoslezký

6%

Olomoucký

2%

Vysočina

2%

Královéhradecký

Středočeský

Plzeňský

2%

Pardubický

8%

2% Jihočeský

6%

14%

12%

Liberecký

10%

Ústecký

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Podíl jednotlivých krajů na počtu schválených projektů

Karlovarský

Graf

Nejúspěšnějším krajem v počtu schválených projektů je kraj Jihočeský 32%, dále pak kraj Jihomoravský a kraj Vysočina. Všechny tři kraje patří mezi regiony, kde zemědělství hraje v ekonomickém rozvoji stále důležitou roli, což je dáno především výhodnými podmínkami pro zemědělství. Podíl zaměstnaných v primárním sektoru v těchto regionech přesahuje 6%. ⇒ Naopak neúspěšným je jednoznačně kraj Moravskoslezský, který nemá žádný schválený projekt, Pravděpodobným důvodem bude skutečnost, že v tomto kraji zemědělská výroba není významným prvkem v ekonomickém rozvoji, podíl zaměstnaných v primárním sektoru dosahuje v tomto kraji necelá 3%.


34

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Operační program Průmysl a podnikání Celkem bylo v rámci tohoto operačního programu zaneseno do databáze agentury CzechInvest 139 projektů ve dvou sledovaných opatření: … Program Reality - opatření 1.2

121 projektů

… Program Klastry - opatření 1.4

18 projektů

Počet schválených projektů v sestavě z června 2005: … opatření 1.2

5 projektů

…

opatření 1.4

4 projekty

U obou opatření stále probíhá hodnocení žádostí, stále ještě více jak polovina předložených projektů nebyla ohodnocena. Proto veškeré uvedené závěry lze považovat za orientační a předběžné. Podrobné posouzení je také možné pouze u projektů, které byly schváleny. Důvodem je skutečnost, že data za zamítnuté nebo hodnocené projekty neměl zpracovatel k dispozici. Opatření 1.2 – Program Reality Přehled schválených a zamítnutých projektů Hodnocení bylo provedeno na základě databáze agentury CzechInvest z konce června 2005 a z dat ze sestavy (počátek června 2005), kterou měl zpracovatel k dispozici. V rámci programu Reality bylo do databáze zaevidováno celkem 121 projektů. Z tohoto celkového počtu bylo pouze 8% projektů schváleno, 30% projektů zamítnuto z různých důvodů – nesplnění formálních náležitostí, odstoupení žadatele apod.; zbylých 62% žádostí prochází hodnocením. Přesný přehled je uveden v následující tabulce a grafu: Program Reality schváleno

zamítnuto

ostatní = prochází hodnocením

10 žádostí

36 žádostí

75 žádostí

Schválené projekty jsou zaměřeny především na rekonstrukce / regenerace objektů, dle dostupných dat je jeden projekt zaměřen na vybudování infrastruktury pro průmyslovou zónu.

Graf

Reality - přehled projektů

schválené 8% ostatní 62%

zamítnuté 30%


35

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Přehled projektů podle krajů Přehled počtu předložených žádostí v jednotlivých regionech je znázorněn v následujícím grafu:

Graf

Přehled projektů podle krajů

30%

40

26%

32

30

20% 15%

10%

10

12% 15

12 4%

3%

2%

5

4

2% 3 3%

3

20 10

4

podíl na celku

Zlínský

Vysočina

Ústecký

Středočeský

Plzeňský

Pardubický

Olomoucký

Moravskoslezský

0

Liberecký

1

Karlovarský

3

Jihočeský

0%

1%

Jihomoravský

2%

8%

11

Královéhradecký

9%

10%

18

celkem

Z grafu je zřejmé, že mezi nejúspěšnější kraje patří jednoznačně Plzeňský kraj, kde bylo na regionálním zastoupení CzechInvestu zaregistrováno 26% z celkového počtu žádostí, dále pak v kraji Moravskoslezském 15% a Zlínském 12%; naopak nejméně žádostí zaregistrovali v kraji Karlovarském 1%, Jihočeském, Středočeském a Ústeckém, jejichž podíl je pouze 2%. Zhodnocení úspěšnosti jednotlivých krajů je možné provést pouze okrajově, jelikož stále ještě více jak 60% žádostí nebylo ohodnoceno. Z údajů uvedených v následujícím grafu je patrné, že Karlovarský kraj patří mezi nejméně úspěšné regiony. V kraji byl předložen pouze jeden projekt a byl zamítnut. Plzeňský kraj, ve kterém bylo předloženo nejvíce projektů, má také velmi vysoké procento zamítnutých 56%, pouze 6% z předložených projektů bylo schváleno.

Graf

Přehled projektů “doporučených k financování“ podle krajů

120% 100%

100%

100%

83%

83%

80%

80% 64%

60%

60%

25% 11% 6%

20%

67%

67%

38% 33%

40%

36%

40%

56%

50%

67%

50% 33% 20% 13%

20% 8%

6%

schválené

zamítnuté


Zlínský

Vysočina

Ústecký

Středočeský

Plzeňský

Pardubický

Olomoucký

Moravskoslezský

Liberecký

Královéhradecký

Karlovarský

Jihomoravský

Jihočeský

0%

ostatní

36

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Žadatelé: Žadatele můžeme zhodnotit pouze u deseti schválených projektů. Důvodem je skutečnost, že zpracovatel nemá k dispozici data za neúspěšné projekty a za projekty, které procházejí teprve určitou fází hodnocení. Nejúspěšnějším žadatelem v tomto programu je soukromý sektor, který je nositelem 80% schválených projektů, jedná se rovným dílem o akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Jejich projekty jsou zaměřeny především na revitalizaci objektů určených pro podnikání. obec 10% akciová společnost 40%

družstvo 10%

společnost s r.o. 40%

Přehled schválených projektů podle rozpočtu Projekty, které byly schváleny, čerpají podporu v celkové výši 166. 233 000,- Kč. Výše podpory ze strany Evropské unie se pohybuje kolem 25%, přesné rozdělení je uvedeno v grafu. Data v grafu jsou uvedena pouze za pět schválených projektů. Důvodem je dostupnost dat, která byla dána v sestavě z června 2005 pouze za pět schválených projektů.

Graf

Podíl finančních zdrojů u schválených projektů

zdroje EU 24,3%

soukromé finance 67,6%

zdroje ČR 8,1%


37

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Opatření 1.4 – Program Klastry Přehled schválených a zamítnutých projektů Hodnocení bylo provedeno na základě databáze agentury CzechInvest z konce června 2005 a z dat ze sestavy (počátek června 2005), kterou měl zpracovatel k dispozici. V rámci programu Reality bylo do databáze zaevidováno celkem 18 projektů. Z tohoto celkového počtu bylo 39% projektů schváleno, 11% projektů zamítnuto z různých důvodů – nesplnění formálních náležitostí, odstoupení žadatele apod.; zbylých 50% žádostí prochází hodnocením. Přesný přehled je uveden v následující tabulce a grafu:

Klastry - přehled projektů

schválené 39%

Program Reality schváleno

zamítnuto

ostatní = prochází hodnocením

7 žádostí

2 žádostí

9 žádostí

ostatní 50%

Opatření je složeno ze dvou typů projektů. První fáze je orientována na identifikaci „tzv. mapování“ klastrů v České republice nebo-li na vyhledávání vhodných firem pro klastr. Druhá fáze projektů je zaměřena na vlastní budování a rozvoj klastrů. Všechny schválené projekty jsou zaměřeny na první fázi.

zamítnuté 11%

Přehled projektů podle krajů Přehled počtu předložených žádostí v jednotlivých krajích je znázorněn v následujícím grafu:

Graf

Přehled projektů podle krajů

8

7

7 6 5 4

1

1

1

Pardubický

Středočeský

Zlínský

0

0

0

Vysočina

1

Ústecký

1

Plzeňský

1

Olomoucký

1

Liberecký

1

Jihomoravský

1

Jihočeský

2

Královéhradecký

3

3

Moravskoslezský

Karlovarský

0

Ze 13 krajů byl v deseti předložen alespoň jeden projekt z této oblasti. Nejúspěšnějším krajem je kraj Moravskoslezský, ve kterém bylo předloženo 39% projektů a dále pak kraj Karlovarský 17%. Naopak v kraji Plzeňském, Ústeckém a Vysočina nebyl předložen žádný projekt. Mezi úspěšné kraje jednoznačně patří kraj Karlovarský (2 schválené projekty), dále Královéhradecký a Středočeský. Moravskoslezský kraj je zatím úspěšný z poloviny 2 schválené a 2 zamítnuté projekty. Toto hodnocení je však velmi předběžné, jelikož ještě 3 projekty nebyly ohodnoceny.


38


Graf

Přehled schválených projektů v jednotlivých krajích

120% 100%

100% 100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

80% 67% 60%

43%

33%

40%

29%

20%

Žadatele můžeme opět zhodnotit pouze u schválených projektů tzn. 7 žádostí, jelikož za ostatní projekty nejsou k dispozici potřebné údaje. Nejúspěšnějším žadatelem v tomto programu je soukromý sektor, který je nositelem 80% schválených projektů, jedná se rovným dílem o akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Jejich projekty jsou zaměřeny především na revitalizaci objektů určených pro podnikání.

ostatní

Přehled žadatelů u schválených projektů vysoká škola 14% společnost s r.o. 29%

obecně prospěšná společnost 14%

zájmové sdružení 43%

Přehled schválených projektů podle rozpočtu

Graf

Zlínský

Středočeský

Pardubický

zamítnuté

Moravskoslezský

schválené

Graf

Žadatelé

Olomoucký

Liberecký

Královéhradecký

Karlovarský

Jihomoravský

Jihočeský

0%

Podíl finančních zdrojů u schválených projektů

soukromé finance 28% zdroje EU 54%

Projekty, které byly schváleny, čerpají podporu v celkové výši 5. 303 000,- Kč. Výše podpory ze strany Evropské unie se pohybuje kolem 84 %, přesné rozdělení je uvedeno v grafu. Data v grafu jsou uvedena pouze za čtyři schválené projekty. Důvodem je dostupnost dat, která byla dána v sestavě z června 2005 pouze za čtyři schválené projekty.

zdroje ČR 18%


39


Závěr OP PP – opatření 1.2 a 1.4 Následující souhrnné hodnocení je pouze orientační, jelikož velký počet žádostí 60% stále prochází hodnocením, proto veškerá hodnocení je nutno považovat za orientační a předběžná. V obou opatřeních bylo předloženo celkem 139 projektů. Z tohoto počtu bylo schváleno 17 žádostí, což představuje přibližně 12%. Nejčastějšími žadateli byly akciové společnosti, u kterých bylo také podpořeno největší množství projektů.

Tabulka Přehled úspěšných žadatelů a jejich podíl na celkovém počtu předložených projektů: Typ žadatele

Počet předložených Podíl na počtu předložených projektů žádostí 4 3% 6 4,3% 1 0,7% 1 0,7% 1 0,7% 1 0,7% 3 2,2%

akciová společnost společnost s r.o družstva obec vysoká škola obecně prospěšná společnost zájmové sdružení

Z tabulky je zřejmé, že mezi úspěšné žadatelé patří soukromé subjekty v podobě akciových společností nebo společností s ručením omezeným. U těchto žadatelů lze předpokládat dostatečné personální i finanční kapacity. Další hodnocení je nemožné vlivem takto nízkého počtu projektů. Také srovnání obou opatření z hlediska jejich povahy je nemožné. Každé opatření je zaměřeno na jinou oblast v rámci podnikání. Úspěšnost jednotlivých krajů v počtu předložených projektů je doložena v následujícím grafu.

25%

23%

20%

18%

15%

12% 9%

10%

3% 3%

zamítnuté

24 8

12

5

3

5% 0%

Vysočina

12 8

Plzeňský

6

Středočeský

12

Pardubický

6

3

Olomoucký

3

Moravskoslezský

2% 6

Zlínský

schválené

6

11

Liberecký

3

Královéhradecký

12

Karlovarský

11

4%

4%

3%

3% 6

47

8%

Ústecký

9%

Jihočeský

50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Přehled projektů v jednotlivých krajích a jejích podíl na celkovém počtu předložených žádostí

Jihomoravský

Graf

celkem

Nejúspěšnějším krajem v počtu předložených projektů je jednoznačně kraj Plzeňský 23%, dále pak kraj Moravskoslezský a kraj Zlínský. V Plzeňském kraji se jedná pouze o projekty z opatření 1.2, do opatření 1.4 nebyl předložen žádný projekt. Tento kraj, ale také patří k těm méně úspěšným vlivem vysokého podílu zamítnutých projektů 47%. Naopak úspěšným krajem je Moravskoslezský, který má jednoznačně nejvyšší podíl schválených projektů na počtu předložených 24%.


40


Operační program Rozvoj lidských zdrojů Celkem bylo v rámci tohoto operačního programu hodnocena 4 opatření. Do systému MSSF – Monit bylo zaneseno 888 projektů: … opatření 1.1 - Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání … 368 projektů … opatření 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí … 187 projektů … opatření 3.1 - Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání … 0 projektů … opatření 4.1 - Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti … 333 projektů Počet projektů v sestavě z června 2005: … opatření 1.1

143 projektů

…

opatření 3.1

164 projektů

… opatření 2.1

131 projektů

…

opatření 4.1

170 projektů

Opatření 1.1 - Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání Přehled schválených a zamítnutých projektů Hodnocení bylo provedeno na základě databáze v MSSF – Monit RLZ CZ v červnu 2005. V rámci opatření bylo zaevidováno do systému celkem 355 projektů. Z tohoto celkového počtu bylo 2,8% projektů schváleno a byla podepsána smlouva, 12,1 % projektů doporučeno k financování, 20,6% projektů prošlo určitou fází hodnocení, 60,8% projektů bylo zamítnuto z různých důvodů a zbylá 3,7% projektů bylo buď staženo nebo zrušeno. Přesný přehled je uveden v následující tabulce:. schváleno

doporučeno k financování

prošlo hodnocením

zamítnuto

ostatní

10 projektů

43 projektů

73 projektů

216 projektů

13 projektů

Schválené projekty jsou projekty určené na administraci grantových schémat. Z deseti úspěšných projektů je administrace 1 národního GS a devíti regionálních – PÚP České Budějovice, Karlovy Vary, Most, Liberec, Pardubice, Jihlava, Zlín, Olomouc, Brno. V rámci hodnocení bylo poměrně vysoké procento projektů zamítnuto (60,8%). Hlavním důvodem vyřazení bylo u 31,9% projektů věcné hledisko a dále pak vysoké procento projektů 27,9% bylo vyřazeno pro nesplnění formálních náležitostí. Podrobný přehled důvodů zamítnutí je znázorněn graficky: Graf

Přehled důvodů vyřazení projektů

35,0%

31,9%

27,9%

30,0% 25,0%

21,8%

20,0% 15,0% 10,0%

12,7% 5,7%

5,0% 0,0% zrušen/vrácen k přepracování

vyřazen při formálním hodnocení

vyřazen při hodnocení přijatelnosti

vyřazen při věcném hodnocení


zamítnut

41

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Žadatelé: Podrobný přehled všech typů žadatelů je znázorněn graficky. Nejčastějšími žadateli v rámci tohoto podopatření jsou jednoznačně soukromé subjekty, neziskov které z celkového počtu předložených projektů mají ý sektor nadpoloviční zastoupení = 56,8%. Ze soukromých 24% subjektů se jedná především o společnosti s ručením soukromé omezeným, jejichž podíl je 72% , dále pak akciové subjekty veřejné společnosti (16%) a nakonec fyzické osoby (12%). 61% subjekty Společnosti s r.o. předložily sice největší počet 15% projektů, ale nebyly příliš úspěšné, 65% projektů bylo zamítnuto, pouze dva projekty byly doporučeny k financování a u zbylých 32% projektů nebylo hodnocení ještě dokončeno. U veřejných subjektů mají největší zastoupení úřady práce a u neziskového sektoru sdružení a svazy. Převaha soukromého sektoru je dána tím, že se jedná především o zaměstnavatelské agentury,které v současné době realizují aktivity v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti např. rekvalifikace. Podrobný přehled žadatelů včetně jejich úspěšnosti je uveden v následující tabulce: počet projektů typ žadatele


schválen

zanesen do systému

zamítnut

-

1

-

-

org. složka státu - MPSV

org. složka státu - PÚP 4 8 2 hospodářská komora 1 profesní komora 1 vysoká škola 1 obec 1 2 svazek obcí 1 3 sdružení/svaz 1 5 13 zájmové sdružení 4 příspěvková organizace 1 1 církevní organizace 2 1 obecně prospěšná spol. 3 6 akciová společnost 11 3 společnost s r.o. 2 20 40 1) soukromá osoba 1 1 8 1) Poznámka: soukromá osoba zahrnuje fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku a živnostníky nezapsané v OR Přehled žadatelů byl vytvořen z dat uvedených v sestavě žádostí z druhé poloviny června, kde bylo v tomto opatření uvedeno celkem 143 projektů.

Přehled žadatelů u projektů doporučených k financování Z celkového počtu projektů bylo 43 doporučeno k financování. Nejúspěšnějšími žadateli v tomto opatření je jednoznačně soukromý sektor, který má více než 50% podíl (62,8%) mezi projekty doporučenými k financování, dále pak veřejný a neziskový sektor, jejich zastoupení je téměř rovnocenné. obec svazek obcí

fyz. osoba


20,9%

příspěvková organizace vzdělávací instituce střední škola

62,8%

s. r.o.

komora

16,3%

církev.organiza ce o.p.s. sdružení


42

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Přehled projektů podle krajů Projekty byly v rámci opatření předkládány do grantových schémat a to buď na národní nebo na regionální úrovni. Přehled projektů na regionální úrovni je znázorněn v následujícím grafu: Graf

Přehled projektů podle krajů a jejich úspěšnost

120%

58

100% 80%

44

60% 20%

26

21

40% 7

24

16

9

20

21

12

10

9

celkem (počet)

Moravskoslezský

% určených pro další hodnocení

Olomoucký

Zlínský

Jihomoravský

Vysočina

Pardubický

Liberecký

Královéhradecký

% vyřazených z celku

Středočeský

Ústecký

Karlovarský

Jihočeský

Plzeňský

0%

70 60 50 40 30 20 10 0

Nejvíce projektů bylo předloženo v kraji Moravskoslezském 21% (jedná se o podíl z celkového počtu předložených projektů), dále pak v Ústeckém 16%; naopak nejméně projektů měl kraj Plzeňský 2,5%, Karlovarský 3% a Olomoucký 3%. Zhodnotíme-li však projekty doporučené k financování podle krajů, lze říci, že mezi nejúspěšnější kraje patří kraj Jihomoravský s 21% podílem a Středočeský s podílem 16,3%, přestože v těchto krajích nebylo předloženo nejvíce projektů. Graf

Přehled projektů “doporučených k financování“ podle krajů 25,0%

21,0%

20,0%

16,3% 13,9%

15,0%

11,6% 10,0%

9,3%

9,3%

11,6%

7,0%

5,0%

Přehled projektů doporučených k financování podle rozpočtu a typu žadatele Projekty, které mají status “doporučen k financování“ jsou v celkové hodnotě 178.445 323,- Kč; příspěvek z prostředků ESF (zdroje Společenství) činí 72,8% (129.852 825,- Kč), národní spolufinancování je 22% (39.155 377,- Kč) a podíl soukromých zdrojů je 5,2% (9.437 120,- Kč). Nejvyšší přínos má opět soukromý sektor 67%, následovaný veřejným 18% a neziskovým sektorem 15%, viz graf.

Graf

Jihomoravský

Zlínský

Olomoucký

Královéhradecký

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

0,0%

veřejný neziskový sektor sektor Finanční podíl jednotlivých subjektů 18% 15%

soukromý sektor 67%


43


Opatření 2.1 - Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Přehled schválených a zamítnutých projektů Hodnocení bylo provedeno na základě databáze v MSSF – Monit RLZ CZ v polovině června 2005. V rámci opatření bylo zaevidováno do systému celkem 187 projektů. Z tohoto celkového počtu bylo 1,1% projektů schváleno a byla podepsána smlouva, 12,8 % projektů doporučeno k financování, 6,4% projektů prošlo určitou fází hodnocení, 48,7% projektů bylo zaevidováno, 25,7% projektů zamítnuto z různých důvodů a zbylých 5,3% projektů bylo buď staženo nebo zrušeno. Přesný přehled je uveden v následující tabulce:. schváleno 2 projekty

doporučeno k financování 24 projektů

prošlo hodnocením

zamítnuto

zaevidován

zrušen

12 projektů

48 projektů

91 projektů

10 projektů

Jeden ze schválených projektů je určen na administraci národního grantového schématu, druhý projekt je systémový a předkladatelem je opět MPSV. V rámci hodnocení byla více jak čtvrtina projektů zamítnuta. U tohoto opatření nebylo příliš mnoho projektů vyřazeno pro nesplnění formálních náležitostí, pouze dva projekty. Podrobný přehled důvodů zamítnutí je znázorněn na následujícím grafu:

Graf

Přehled důvodů vyřazení projektů 80,0%

67,2%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

17,2% 3,4%

10,0%

12,1% 0,0%

0,0% zrušen/vrácen k přepracování




zamítnut

Žadatelé: Nejčastějšími žadateli v rámci tohoto podopatření je především neziskový sektor, který z celkového počtu předložených projektů má nadpoloviční zastoupení = 60% (viz graf). Jedná se především o organizace typu občanská sdružení nebo svazy, jejich podíl je 52% a na druhém místě jsou obecně prospěšné společnosti s 22%. Z celkového počtu projektů předložených sdruženími /svazy bylo 33% zamítnuto, 14% doporučeno k financování a 33% není ještě zhodnoceno. Podrobný přehled všech typů žadatelů je znázorněn v tabulce na následující straně. U veřejných subjektů mají největší zastoupení příspěvkové organizace a úřady práce, u soukromého sektoru jsou to opět společnosti s r.o. Počty předložených projektů a jejich úspěšnost jsou znázorněny v tabulce:

Graf

Přehled žadatelů soukromé subjekty 9%

neziskový sektor 60%

veřejné subjekty 31%

Poznámka: Přehled žadatelů byl vytvořen z dat uvedených v sestavě žádostí z druhé poloviny června, kde bylo v tomto opatření uvedeno celkem 131 projektů.


44


Tabulka

Podrobný přehled žadatelů včetně jejich úspěšnosti počet projektů


celkem

typ žadatele

zanesen do systému

zamítnut

org. složka státu - MPSV

2

1,5%

2

100%

-

-

-

-

org. složka státu - PÚP

9

6,9%

-

-

7

77,8%

2

22,2%

kraj obec příspěvková organizace vysoká škola svazek obcí sdružení/svaz zájmové sdružení obecně prospěšná spol. církevní organizace akciová společnost společnost s r.o. družstvo

8 5 11 4 1 41 12 17 9 3 7 2

6,1% 3,8% 8,4% 3,1% 0,8% 31,3% 9,2% 13,0% 6,9% 2,3% 5,3% 1,5%

5 1 1 7 3 4 2 -

62,5% 9,1% 25% 17% 25% 23,5% 22,2% -

1 3 4 2 1 17 6 5 3 3 7 2

12,5% 60% 36,4% 50% 100% 41,5% 50% 29,4% 33,3% 100% 100% 100%

2 2 6 1 17 3 8 4 -

25% 40% 54,5% 25% 41,5% 25% 47,1% 44,4% -

CELKEM

131

100%

25

19,0%

61

46,6%

45

34,4%

Z tabulky je možné vyčíst, že mezi nejúspěšnější žadatele se kromě MPSV řadí kraje, které mají více šedesáti procentní úspěšnost. Přehled projektů podle typu aktivit V rámci tohoto opatření jsou čtyři základní skupiny projektů: a) systémový projekt b) vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb c) integrace specifických cílových skupin d) podpora znevýhodněných osob

Graf

……… 9 projektů ……… 50 projektů ……… 21 projektů ……… 48 projektů

Projekty podle typů ostatní 2%

podpora znevýhodněných osob 37%

systémový projekt 7%

vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb 38%

integrace specifických cílových skupin 16%

Nejvíce projektů bylo předloženo v rámci kategorie Vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních sužeb 38% a následně do kategorie Podpora znevýhodněných osob 37%. Hlavními předkladateli u těchto skupin jsou neziskové organizace, především občanská sdružení a svazy. Přehled projektů doporučených k financování podle rozpočtu a typu žadatele Projekty, které mají status “doporučen k financování“ jsou v celkové hodnotě 173.116 488,- Kč; příspěvek z prostředků ESF (zdroje Společenství) činí 75,9% (131.499752,-Kč), národní spolufinancování je 23,7% (40.956 735,- Kč) a podíl soukromých zdrojů je 0,4% (660 000,- Kč).


45

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Nejvyšší přínos má neziskový sektor, jehož podíl činí 73,9% (127.959 014,- Kč) a následně veřejný sektor s podílem 26,1% (45.157 474,- Kč).

Graf

Finanční podíl žadatelů se statutem “doporučen k financování“ 50,0% 42,0% 40,0% 26,9%

30,0% 19,2%

20,0% 10,0%

5,7%

5,1% 1,2%

0,0% MPSV - SSZ

kraj

vysoká škola

sdružení

obec. pros. společnost

veřejný sektor

Opatření 3.1 -

církev. organizace

neziskový sektor

Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání

Přehled schválených a zamítnutých projektů Hodnocení bylo provedeno na základě sestavy z června 2005. V rámci opatření bylo zaevidováno do systému celkem 164 projektů. Z tohoto celkového počtu byly zatím schváleny pouze 2 projekty, 90% projektů je zaevidováno a probíhá jejich hodnocení, 8,5% projektů bylo zamítnuto. Přesný přehled je uveden v následující tabulce: schváleno 2 projekty

zamítnuto 14 projektů

zaevidován 148 projektů

Vlivem toho, že v současné době nemáme k dispozici údaje o schválených projektech, můžeme v rámci tohoto opatření provést hodnocení žadatelů a typů projektů. Žadatelé Žadateli v tomto opatření mohou být jak veřejné, tak soukromé subjekty. Struktura žadatelů odpovídá opatření. Podrobný přehled všech typů žadatelů je znázorněn v následující tabulce: počet projektů

celkem

typ žadatele org. složka státu - MŠMT

10

6,1%

příspěvková organizace – Pedagogické centrum Praha

1

0,6%

Národní institut pro další vzdělávání

2

1,2%

kraj obec příspěvková organizace vysoká škola střední škola základní škola školské zařízení zájmové sdružení obecně prospěšná spol. církevní organizace akciová společnost společnost s r.o.

10 1 5 7 47 24 4 25 13 1 1 13

6,1% 0,6% 3,1% 4,3% 28,7% 14,7% 2,4% 15,2% 7,9% 0,6% 0,6% 7,9%

CELKEM

164


100%

46

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Hlavní podíl v tomto opatření připadá na veřejná školská zařízení. Školy jako žadatelé mají více jak 50% podíl na počtu předložených projektů. Z celkového počtu projektů jich nejvíce 28,7% předložily střední školy, dále pak zájmová sdružení 15,2% a základní školy 14,7%. Naopak nejméně projektů, necelé 1%, předložily obce, akciové společnosti. Přehled předložených projektů podle “povahy“ Rozdělení projektů je podle typu podopatření respektive podle vyhlášených výzev. Projekty v opatření jsou rozděleny do pěti základních kategorií: a) Systémový/Národní projekt 6 projektů b) Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 31 projektů c) Rozvoj dalšího vzdělávání učitelů a pracovníků ve školství 45 projektů d) Rozvoj vzdělávání na SŠ a VOŠ 42 projektů e) Modernizace školních vzdělávacích programů rozvoj klíčových kompetencí 34 projektů f) Ostatní – projekty, které nejsou zařazeny v žádném podopatření 6 projektů

Graf

Přehled projektů podle “povahy“ 40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 27,4%

20,0%

25,6%

15,0%

20,7%

10,0% 18,9%

5,0% 0,0%

4,3%

3,7% a)

b)

c)

d)

e)

f)

Legenda: a) Systémový/Národní projekt b) Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami c) Rozvoj dalšího vzdělávání učitelů a pracovníků ve školství d) Rozvoj vzdělávání na SŠ a VOŠ e) Modernizace školních vzdělávacích programů rozvoj klíčových kompetencí

Z údajů uvedených v grafu je zřejmé, že zastoupení jednotlivých kategorií, kromě kategorie a) a f), je téměř vyrovnané. Kategorie a) a f) jsou projekty, u kterých je nositelem MŠMT (75%) nebo některá z jeho národních organizací - 2 projekty Národní institut pro další vzdělávání a 1 projekt Pedagogické centrum Praha.

Přehled žadatelů podle typů projektů Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V tomto podopatření hlavními žadateli byly základní školy 35%, minimální zájem naopak byl ze strany soukromého sektoru. Podrobný přehled žadatelů je znázorněn graficky:


47


Přehled žadatelů v podopatření “ Zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“

40% 35%

35%

30% 25% 20% 13%

15%

16%

13% 10%

10%

6%

3%

5%

3%

společnost s r.o.

zájmové sdružení

obecně prospěšná společnost


obec

vysoká škola

střední škola

základní škola

0%

Kategorie - Rozvoj dalšího vzdělávání učitelů a pracovníků ve školství V tomto podopatření hlavními žadateli byla zájmová sdružení – 31% společně se středními školami – 24%, zvýšil se zájem soukromého sektoru – 11% a naopak minimální zájem byl ze strany neziskového sektoru. Podrobný přehled žadatelů je znázorněn graficky:

Graf

Přehled žadatelů v podopatření “ Rozvoj dalšího vzdělávání učitelů a pracovníků ve školství“ 35% 31%

30% 24%

25% 20% 15%

5%

11%

9%

10%

7%

4%

4%

7% 2% společnost s r.o.




kraj

školské zařízení

vysoká škola

střední škola

základní škola

0%

Kategorie - Rozvoj vzdělávání na SŠ a VOŠ V tomto podopatření jsou jednoznačně hlavními žadateli střední školy – 60%. Následně pak s 12% kraj, 12% zájmová sdružení a soukromý sektor se 14%. Podrobný přehled žadatelů je znázorněn graficky:


48


Přehled žadatelů v podopatření “ Rozvoj vzdělávání na SŠ a VOŠ“ 70% 60%

60%

50% 40% 30% 20%

12%

12%

10%

12% 2%

společnost s r.o.



kraj

střední škola


2%

0%

Kategorie - Modernizace školních vzdělávacích programů rozvoj klíčových kompetencí V tomto podopatření jsou hlavními žadateli především základní (33%) a střední školy (21%); téměř 30% podíl má neziskový sektor zastoupený obecně prospěšnými společnostmi a zájmovými sdruženími; podíl soukromého sektoru je opět méně než 10%. Podrobný přehled žadatelů je znázorněn graficky:

Graf

Přehled žadatelů v podopatření “ Modernizace školních vzdělávacích programů rozvoj klíčových kompetencí“ 40% 33%

35% 30% 25%

21%

20%

15%

15%

12%

9%

10%

6%

3%

5% 0% základní škola střední škola

Opatření

školské zařízení

kraj



společnost s r.o.

4.1 - Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti

Hodnocení bylo provedeno na základě databáze v MSSF – Monit RLZ CZ z konce června 2005. V rámci opatření bylo zaevidováno do systému celkem 333 projektů. Z tohoto celkového počtu bylo 2,7% projektů schváleno a byla podepsána smlouva, 1,5 % projektů bylo doporučeno k financování, u 9,9% projektů bylo odsouhlaseno ID žádosti, 50,4% projektů prošlo určitou fází hodnocení, 3% projektů bylo zaevidováno, 30,3% projektů zamítnuto z různých důvodů a zbylých 2,1% projektů bylo zrušeno nebo vráceno k přepracování. Přesný přehled včetně počtu projektů je uveden v následující tabulce: schváleno doporučeno odsouhlaseno smlouva k ID žádosti podepsána financování 9 projektů 5 projektů 33 projektů 2,7%

1,5%

9,9%

prošlo hodnocením

zamítnuto

zaevidován

zrušen/ vrácen

168 projektů

101 projektů

10 projektů

7 projektů

50,4%

30,3%

3%

2,1%


49

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Schválené projekty, u kterých byla podepsána smlouva, jsou zaměřeny na administraci regionálních grantových schémat. Předkladateli byly pověřené úřady práce – Ostrava, Zlín, Jihlava, Pardubice, Liberec, Most, Karlovy Vary, České Budějovice a Příbram. Projekty, které byly doporučeny k financování, byly předloženy v Královéhradeckém kraji. 4 projekty předložily soukromé subjekty a jeden projekt hospodářská komora. Celková výše rozpočtu projektů je 22.745 458,- Kč, z toho 62,1% bude hrazeno z prostředků Společenství, 20,8% z národních zdrojů a 17,1% ze soukromých zdrojů. Hlavním důvodem vyřazení projektů bylo nesplnění formálních podmínek (38,6%) a podmínek přijatelnosti (20,8%) – viz graf.

Graf

Přehled důvodů vyřazení projektů v opatření 50,0% 40,0%

38,6% 32,7%

30,0% 20,8% 20,0% 7,9%

10,0% 0,0% vyřazen při vyřazen při věcném formálním hodnocení hodnocení


zamítnut

V současné době je k dispozici poměrně malý počet schválených projektů nebo projektů doporučených k financování, z tohoto důvodu jsou dále podrobně hodnoceni především žadatele a GS v jednotlivých krajích. Žadatelé: Hlavní podíl připadá na soukromé subjekty, pro které jsou aktivity v opatření určeny. Podíl soukromého sektoru na počtu předložených projektů je téměř 69%. Hlavními žadateli v této skupině jsou společnosti s ručením omezeným 36% a akciové společnosti necelých 19%. Veřejný a neziskový sektor mají téměř totožný podíl cca 15%. Významný podíl mají také sdružení a svazy, které předložily 20 projektů.

Graf

Přehled žadatelů

veřejný sektor 16%

neziskový sektor 69%

soukromý sektor 15%


50

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Struktura žadatelů odpovídá opatření. Podrobný přehled všech typů žadatelů je znázorněn v následující tabulce: počet projektů typ žadatele org. složka státu - ÚP kraj obec svazek obcí příspěvková organizace vysoká škola komora sdružení /svaz obecně prospěšná spol. akciová společnost společnost s r.o. družstvo komanditní společnost veřejná obchodní společnost výrobní družstvo podnik se zahraniční účastí fyzická osoba nezapsaná v OR

celkem 9 1 2 1 4 2 10 20 6 33 64 2 1 3 1 1 16

CELKEM

5,1% 0,6% 1,1% 0,6% 2,3% 1,1% 5,7% 11,4% 3,4% 18,8% 36,4% 1,1% 0,6% 1,7% 0,6% 0,6% 9,1%

176

100%

16,4%

14,8%

68,8%

100%

Poznámka: Informace v tabulce vycházejí z dat ze stavy z června 2005, kde celkový počet sledovaných projektů byl 176

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo v rámci opatření grantové schéma, do kterého bylo zaevidováno celkem 40 projektových žádostí. Kladně lze hodnotit skutečnost, že pouze 10% projektů bylo vyřazeno z nesplnění formálních náležitostí. V současné době je téměř 68% projektů hodnoceno – viz graf:

Graf

Přehled úspěšnosti žadatelů v národním GS MPSV-SSZ GS 4.1.15 80,0% 70,0%

67,5%

60,0% 50,0% 40,0% 30,0%

15,0%

20,0% 10,0%

7,5%

10,0%

vrácen k přepracování a stažen


0,0% prošel hodnocením přijatelnosti


Přehled projektů podle krajů – regionálních grantových schémat V systému MONIT je uvedeno celkem 333 projektů, které jsou zaregistrovány v rámci 14 grantových schémat vyhlášených kraji.


51

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Kraj / grantové schéma

počet

Středočeský – GS 4.1.02 Jihočeský – GS 4.1.03 Plzeňský – GS 4.1.04 Karlovarský – GS 4.1.05 Ústecký – GS 4.1.06 Liberecký – GS 4.1.07 Královéhradecký – GS 4.1.08

18 20 12 8 32 16 23

projektů projektů projektů projektů projektů projektů projektů

Kraj / grantové schéma

počet

Pardubický – GS 4.1.09 Vysočina – GS 4.1.10 Jihomoravský – GS 4.1.11 Olomoucký – GS 4.1.12 Zlínský – GS 4.1.13 Moravskoslezský – GS 4.1.14 GS 4.1.15

24 17 34 20 30 39 40

projektů projektů projektů projektů projektů projektů projektů

Ve všech grantových schématech schválené projekty představují projekty na administraci GS. Na následujících stránkách je graficky znázorněna úspěšnost v jednotlivých regionech:

30,0%

33,3%

33,3%


40,0%


Středočeský kraj - GS 4.1.02

22,2%

20,0%

5,6%

zrušen

smlouva podepsána

0,0%

5,6%

prošel věcným hodnocením

10,0%

Ve Středočeském kraji bylo zaevidováno do GS 18 projektů, z celkového počtu bylo více než 72% projektů vyřazeno. Jihočeský kraj - GS 4.1.03 50,0% 47,4% 40,0% 26,3%

30,0% 20,0% 10,0%

5,3%

5,3%

smlouva podepsána


10,5%

5,3%





V Jihočeském kraji bylo zaevidováno do GS 19 projektů. Žadatelé byli poměrně úspěšní 58% prošlo určitými fázemi hodnocení.


52

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Plzeňský kraj - GS 4.1.04 90,0% 80,0%

83,3%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

8,3%

8,3%


zrušen

10,0% 0,0%

zaevidován

V Plzeňském kraji bylo zaevidováno do GS 12 projektů. Hodnocení v tomto kraji není zatím možno provést, projekty byly zaevidovány. Karlovarský kraj - GS 4.1.05 60,0%

50,0%

50,0%

37,5%

40,0% 30,0% 20,0%

12,5%

10,0% 0,0% smlouva podepsána



V Karlovarském kraji bylo zaevidováno do GS 8 projekt, z toho 50% projektů bylo vyřazeno vlivem nesplnění formálních náležitostí. Ústecký kraj - GS 4.1.06 45,0%

40,6%

40,0% 35,0%

28,1%

30,0% 25,0% 20,0%

12,5%

15,0% 10,0% 5,0%

9,4% 6,3%

3,1%

0,0% smlouva podepsána


zamítnut




Ústecký kraj patří sice k těm úspěšnějším v počtu zaregistrovaných projektů (32 žádostí), ale žadatelé nebyli úspěšní – 68,8% projektů vyřazenu a opět hlavním důvodem neplnění formálních náležitostí.


53

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Liberecký kraj - GS 4.1.07 60,0%

50,0%

50,0% 40,0%

31,3%

30,0% 20,0% 10,0%

6,3%

6,3%

6,3%




prošel hodnocením přijatelnosti

prošel formáním hodnocením

V Libereckém kraji bylo zaregistrováno celkem 16 projektů. Úspěšnost žadatelů je zde vysoká, zatím 81,3% projektů prošlo základními fázemi hodnocení. Královéhradecký kraj - GS 4.1.08 60,0%

47,8%

50,0% 40,0% 30,0%

21,7%

17,4%

20,0%

8,7%

10,0%

4,3%

0,0% doporučen k financování

zamítnut




V Královéhradeckém kraji bylo zaregistrováno 23 žádostí. Úspěšnost žadatelů je však velmi nízká, opět vysoké procento projektů neprošlo hodnocením formálních náležitostí – 47,8%. Pardubický kraj - GS 4.1.09 70,0%

62,5%

60,0% 50,0% 40,0% 30,0%

16,7%

20,0% 10,0%

4,2%

12,5%

4,2%




zamítnut


V Pardubickém kraji bylo zaregistrováno 24 žádostí, většina projektů je hodnocena, vyřazení z důvodů formálních je v tomto kraji poměrně nízké.


54

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Kraj Vysočina - GS 4.1.10 100,0%

88,2%

90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

5,9%

5,9%




V kraji vysočina bylo zaregistrováno celkem 17 projektů, vysoké procento projektů splnilo podmínky přijatelnosti 88%. Jihomoravský kraj - GS 4.1.11 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0%

97,1%

50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

2,9%

10,0% 0,0% odsouhlaseno ID žádosti

zrušen

Jihočeský kraj je na třetím místě v počtu zaregistrovaných žádostí, do GS se přihlásilo 34 projektů. V současné době probíhá hodnocení žádostí. Zlínský kraj - GS 4.1.13 50,0%

46,7%

40,0%

40,0% 30,0% 20,0%

10,0% 10,0%

3,3%





Ve Zlínském kraji bylo zaevidováno 30 žádostí. Žádný z projektů nebyl vyřazen z formálních důvodů.


55

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Olomoucký kraj - GS 4.1.12 50,0%

45,0%

45,0%

40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

5,0%

5,0%

zrušen


0,0% prošel věcným hodnocením


V Olomouckém kraji bylo zaregistrováno celkem 20 projektových žádostí. Úspěšnost žadatel je však poměrně nízká. Hlavním důvodem vyřazení je věcné hodnocení 45% projektů. Moravskoslezský kraj - GS 4.1.14 90,0%

84,6%

80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

10,3%

2,6%

2,6%

smlouva podepsána




Moravskoslezský kraj je regionem, kde bylo do GS zaregistrováno nejvíce projektů 39 žádostí a také úspěšnost žadatelů je poměrně velká, 84,6% projektů splnilo podmínky přijatelnosti.

Závěr OP RLZ – opatření 1.1, 2.1, 3.1 a 4.1 Následující souhrnné hodnocení je pouze orientační, jelikož stále vysoký počet žádostí téměř 52% žádostí stále prochází hodnocením, proto veškerá hodnocení je nutno považovat za předběžná. Ve všech čtyřech opatřeních bylo předloženo celkem 1039 projektů. Z tohoto počtu bylo schváleno 23 žádostí, což představuje přibližně 2,2%, 6,9% projektů bylo doporučeno k financování. Podrobný přehled je uveden v tabulce:

Tabulka

Přehled počtu projektů v jednotlivých opatřeních

Stav projektu

opatření 1.1

opatření 2.1

opatření 3.1

opatření 4.1

celkem

%

10

2

2

9

23

2,2%

schváleno doporučeno k financování hodnoceno zamítnuto

43

24

-

5

72

6,9%

73 229

103 58

148 14

211 108

535 409

51,5% 39,4%

celkem

355

187

164

333

1039

100%


56

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Nejvíce projektů bylo zaregistrováno v rámci opatření 1.1 (34%) a opatření 4.1. (32%). Nejčastějšími žadateli byly akciové společnosti, u kterých bylo také podpořeno největší množství projektů.

Tabulka Přehled úspěšných žadatelů a jejich podíl na celkovém počtu předložených projektů: Typ žadatele

RLZ

%

ministerstvo PÚP kraj obec svazek obcí komora vysoká škola střední škola základní škola příspěvková organizace NNO akciová společnost společnost s r.o. fyzická osoba ostatní soukr. subjekty

13 30 19 11 6 12 14 47 24 28 179 51 144 27 8

2,1% 4,9% 3,1% 1,8% 1% 2% 2,3% 7,7% 3,9% 4,6% 29,2% 8,3% 23,5% 4,4% 1,3%

Poznámka: NNO = o.ps., občanské sdružení, církevní organizace, zájmové sdružení apod. ostatní soukromé subjekty = družstvo, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost atd. Přehled je proveden za pouze 613 projektů, za které měl zpracovatel data.

Z tabulky je zřejmé, že mezi nejúspěšnější žadatele patří s 29% podílem neziskový sektor a dále pak společnosti s ručením omezeným, které mají podíl 23,5%. Jelikož vysoké procento projektů není stále zhodnoceno, je nemožné posuzovat žadatele podle úspěšnosti.


57

Berman Group – služby ekonomického rozvoje Souhrn za všechny operační programy resp. všechna opatření Tento souhrn byl zpracován na základě dat ze všech hodnocených operačních programů, kterých je celkem 5. V rámci těchto programů bylo do zhodnoceno celkem 2.006 projektů. Z tohoto celkového počtu bylo kladně hodnoceno 13,4% projektů. Vysoké procento projektů 44,7% stále prochází jednotlivými fázemi hodnocení a 41,9% projektů bylo zamítnuto. Podrobný přehled je uveden v následující tabulce:

Tabulka

Přehled projektů zaregistrovaných projektů zaneseno do systému

doporučeno k financování

schváleno

zamítnuto

Počet

896 projektů

136 projektů

133 projektů

841 projektů

%

44,7%

6,8%

6,6%

41,9%

Nejvíce projektů bylo zaregistrováno v operačním programu Rozvoj lidských zdrojů. Podíl na celu projektů v OP RLZ činí téměř 52%. Na druhém místě je Společný regionální operační program s podílem 36%. Minimální počet projektů je zaregistrován v OP Infrastruktura. Hodnocení úspěšnosti je možné opravdu pouze orientačně, jelikož ve všech operačních programech, kromě OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, stále probíhá hodnocení. Zatím nejméně úspěšných žadatelů je ve Společném regionálním operačním programu, kde bylo zatím 47% žádostí zamítnuto. Naopak nejúspěšnější byli žadatelé v OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, kde 49% projektů bylo schváleno. Neúspěch ve SROPu dokládá již výše zmíněné informace, že většina žadatelů chápe rozvoj cestovního ruchu jako investici do infrastruktury. Žadatelé prostřednictvím projektů často řeší své vlastní problémy, které s cestovním ruchem mohou souviset jen nepřímo, a v mnoha případech se nesnaží směřovat své projekty k hlavním cílům (podstatě) opatření. Přehled žadatelů ze všech operačních programů. Veřejné subjekty: V rámci všech operačních programů veřejné subjekty předložily přibližně 57% žádostí z celkového počtu předložených projektů. Mezi veřejnými subjekty má hlavní zastoupení neziskový sektor, jehož podíl je 40%. Tento vysoký podíl je způsoben, tím, že v rámci OP RLZ jsou hodnocena celkem 4 opatření. Na druhém místě jsou obce a města se 30% předložených projektů. Naopak nejméně aktivní jsou například svazky obcí nebo hospodářské komory. Hodnocení úspěšnosti žadatelů by bylo velmi nepřesné, vlivem toho, že stále ještě velké množství projektů prochází hodnocením.

Tabulka

Přehled veřejných žadatelů celkem

Typ žadatele ministerstvo PÚP kraj obec svazek obcí komora vysoká škola střední škola základní škola příspěvková organizace NNO

SROP 0 0 14 217 0 0 0 0 0 15 118

RLZ 13 30 19 11 6 12 14 47 24 28 179

Infra 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0

PP 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 4

RVMZ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

celkem 13 30 34 229 6 12 15 47 24 43 301

%

2% 4% 5% 30% 1% 2% 2% 6% 3% 6% 40%

Poznámka: NNO = o.ps., občanské sdružení, církevní organizace, zájmové sdružení apod.


58


Veřejné subjekty jsou hlavními žadateli ve SROPu, priorita 4 zaměřená na rozvoj cestovního ruchu a dále pak v OP RLZ a to především opatření 1.1, 2.1 a 3.1. Údaje uvedené v předchozí tabulce jasně dokládají významný podíl obcí mezi veřejnými žadateli. Jedním z důvodů je, že obce jsou většinou vlastníky objektů, na které jsou projekty zaměřeny. Obce mají také lepší personální kapacity na přípravu projektů.

Soukromé subjekty: Soukromé subjekty mají poměrně významný podíl na celkovém počtu předložených projektů 43%. Nejvíce projektů předložily společnosti s r.o., podíl 46%. Velmi významný podíl mají také fyzické osoby 28%. Tito žadatelé jsou aktivní především v opatřeních SROPu v oblasti cestovního ruchu.

Tabulka

Přehled soukromých žadatelů celkem SROP

RLZ

Infra

PP

RVMZ

celkem

%


33

51

3

4

37

128

22%

společnost s r.o.

80

144

4

6

30

264

46%

fyzická osoba

106

27

0

0

29

162

28%

ostatní soukr. subjekty 0 8 0 1 6 15 3% Poznámka: ostatní soukromé subjekty = družstvo, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost atd.

Hodnocení úspěšnosti jednotlivých typů žadatelů je nemožné opět díky nedostupnosti dat, většina žádostí teprve prochází jednotlivými fázemi hodnocení. Vysoký podíl předložených projektů za společnosti s r.o. i za akciové společnosti dokládá již výše zmíněné tvrzení, že tyto subjekty, především akciové společnosti, mají dobré podmínky pro přípravu projektů – dostatečné personální i finanční kapacity. Tyto dvě kategorie jsou hlavními nositeli velkých projektů s rozpočty nad 20 mil. Kč. Drobní podnikatelé, kteří předložili poměrně vysoký počet projektů (podíl 28%), nebyli v počtu schválených projektů příliš úspěšní. Tyto subjekty jsou hlavními žadateli v SROPu, kde jejich úspěšnost byla pouze 17%. Tyto data mohou do určité míry ukazovat, že kapacity, finanční i personální, těchto subjektů jsou omezené a proto kvalita předložených projektů není příliš velká.

Závěrečné doporučení: Vzhledem k tomu, že zpracovatel neměl k dispozici kompletní data za jednotlivé projekty, je zřejmé, že řada odpovědí na položené otázky představuje předpoklady, které vycházejí z dostupných dat, z dílčích informací o projektech a z nepřímých zdrojů, jako např. rozhovory se žadateli. Některé z předpokladů byly ověřeny v průběhu dalšího výzkumu a jsou obsahem závěrečné zprávy, některé předpoklady se v plné míře či vůbec ověřit nepodařilo. Při hodnocení jednotlivých operačních programů proto doporučujeme zaměřit se na zde uváděné předpoklady, ověřit jejich platnost, a to zejména s cílem a prověřit efektivnost a účinnost (effectivness and efficiency) veřejných intervencí.


59

04. Příloha 1

Recommend Documents