02 sváteční domov pohoda srdce tolerance zdraví láska krásné vztahy pohoda

srdce klidné dny

tolerance láska zdraví spokojenost lidské city krásné vztahy uměnípohoda

www.zeny50.cz

2010/02

úspěšný rok

d o m pohoda ov sváteční

Všechno dobré – zdraví, vztahy, finace – Vám přeje redakce. e-mail: [email protected]

02

¬ Dárek pro vás

¬ Proběhlo ...

¬ Kde bydlet... ¬ Najděte styl ...

¬ Rozhovor s... ¬ Představujeme ...

¬ Zdravotní ...

¬ Výstava ... ¬ Žhavé ...

¬ Peru ...

¬ Nabídka ...

¬ Recyklační ...

¬ Žhavé ...

dárkový poukaz

www.zeny50.cz

Vážené čtenářky, vážení čtenáři. Vánoce budou bílé, slibují upřesněné předpovědi – tento titulek mám z webu. Okamžitě mi naskočila představa nakupeného sněhu před a za domem, podkluzujících bot, pošmourného nebe a věčné kapky u nosu. Vidíte, to jsem celá já. Místo toho, abych si představila sluncem ozářenou zasněženou krajinu, výskající děti sáňkující se na svahu a sebe, jak je sleduji a popíjím svařák, tak si z informace vezmu jen to nejhorší. Bude to asi tím, že jako každý rok touto dobou zjišťuji, co všechno jsem během uplynulých dvanácti měsíců ze svých předsevzetí nestihla. A že jich je dost. Bilancování mě vždycky dostane. Doporučuji vám nedělat stejnou chybu jako já a vytvořit si krásnou pohodu před i v průběhu vánočních svátků. K tomu bychom chtěly přispět i dalším číslem bulletinu, který jsme pro vás připravily.  Věra Janáková

¬ Napsali pro nás

2010/02

Úvodník / obsah

¬ Kvalitnější.. ¬ O tréninku ...

¬ Rozhovor s Ing. Stanislavem Juránkem • str. 3 ¬ Žhavé informace • str. 4 ¬ Co byste měli vědět, dárek pro vás • str. 5 ¬ Nabídka kurzů a akcí • str. 6 ¬ Proběhlo • str. 7 ¬ Představujeme – Ing. Věra Pakostová • str. 8 ¬ O tréninku paměti • str. 9 ¬ Zdravotní cvičení • str. 10 ¬ Kvalitnější vztahy s dětmi • str. 11 ¬ Najděte svůj styl • str. 12–13 ¬ Recyklační módní šou • str. 14 ¬ Kde bydlet? • str. 15 ¬ Peru – bájná říše Inků • str. 16 ¬ Napsali pro nás – Simona Monyová • str. 17 ¬ Je dobré řídit se výzkumem? • str. 18 ¬ Kulturní servis • str. 19–20 ¬ Co potřebujete vědět /inzerce • str. 21 ¬ Postřehy žen • str. 22–23 ¬ Inzertní plochy • str. 24

pro na kurs Využijte nabídku našich inzerentů: Lázně Jupiter str. 5 • Fit Studio Jana str. 10 • cestovní kancelář Natour str. 20 • Skvělá postava str. 21 • keramika Táňa Nedvědová str. 22 termín

r o z u m í m e

ž e n á m

5 0 +

Rozhovor

Ing. Stanislav Juránek Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pověřený zabezpečováním úkolů v oblasti školství Senátor KDU-ČSL

Prosím, představte se blíže našim čtenářkám a čtenářům. Jsem šťastně ženatý a společně s mojí ženou máme tři dospělé syny. Od  mládí jsem pra-

coval se svým dědečkem a  tatínkem v  lese a  později jsem se stal stavbyvedoucím a  vystudoval Mendlovu univerzitu v Brně. Po listopadu 1989 jsem vstoupil do  politiky, několik let jsem pracoval jako zastupitel a  později jako starosta v  městské části Brno-Židenice. V roce 2000 jsem se stal prvním hejtmanem Jihomoravského kraje. Pro svůj kraj jsem pracoval po dvě volební období, nyní po dvouleté pauze jsem se jako náměstek hejtmana k této práci vrátil. V  letošním roce jsem byl také zvolen senátorem. Ve volných chvílích rád běhám, nejraději v lese, čtu verše a poslouchám vážnou hudbu.

vidět něco z  toho, co člověk ve  svém životě udělal. Čeho si ceníte na ženách 50+ a v čem vidíte jejich skrytý, nevyužitý potenciál? Cením si těch žen, které dokáží právě v tomto věku rozšířit svoje mateřství i na jiné, než jsou jejich vlastní děti. Stávají se potom ne tchýněmi, ale maminkami, stávají se také těmi, které na svoji práci, na svůj pracovní kolektiv nedají dopustit a chrání ho jako oko v hlavě.

2010/02

Ing. stanislav Juránek

Máte nějaký osobní vzor, jak se tento věk dá prožít?

Jak vnímáte Vy osobně věk 50+? Je mi 54 let a myslím si, že to je věk, kdy má člověk dost zkušeností, aby uskutečňoval svoje plány a cíle. Myslíte si, že jinak prožívají tento věk muži a jinak ženy? Zcela určitě, protože je velký rozdíl být babičkou a  být dědečkem. Ženy jsou vlivem mateřství ve  skutečnosti profesně mnohem mladší a proto je zapotřebí, aby dostávaly právě v tomto věku větší možnosti pro uplatnění v zaměstnání. Je to moje přesvědčení, přestože vím, že tomu tak většinou není. Věk 50+ bezesporu přináší určitou změnu životních hodnot, priorit. Jak to vidíte Vy? Sám na  sobě vidím, že jsem zmoudřel, ale na  druhou stranu také zažívám krásné období života. Koneckonců podzim se mi vždy líbil. Na podzim se také sbírají plody a je již

Mohu říci, že mám jasný vzor pro toto životní období. Mám velké štěstí, protože jsem takto zažil 3 generace: manželku, maminku a  babičku. Od  všech jsem se dokázal mnoho naučit, od  své ženy se učím každý den a  je pro mne velkým překvapením, co nového dokáže vytvořit. Abych dal příklad ze současné doby – náš byt se v  posledních měsících proměnil v  patchworkovou dílnu a  musím říci, že zde vzniká krása sama. Co byste popřál zralým ženám ve  věku po padesátce? Za  prvé bych jim chtěl popřát k  29. narozeninám, protože mají ještě mnoho tvůrčích let před sebou. Chtěl bych jim popřát radost v  kruhu svých blízkých a  pochopení od  zaměstnavatelů, aby jim dali prostor naplno využít svoje zkušenosti a tvůrčí elán.

Ptala se za vás Jana Jarušková

03

Info o.s. Ženy50

04

Týdenní pobyt s o.s. Ženy50, ka u  hotelu nám poskytne prostor nejen pro ženy 50+ pro výuku zdravotní sestavy Tchai-ťi Na rok 2011 chystáme od 28. květ- (24) styl Jang. na do  3. června společný týdenní Cena pobytu je 4.750,- Kč na osopobyt pro ženy i  muže v  horském bu. Přihlásit se můžete pomocí hotelu Jelenove-mailu: info@ ská, který se nazeny50.cz, zašletýdenní pobyt chází na  území me vám bližší v Bílých chráněné krajininstrukce. né oblasti Bílé Nabídněte svým karpatech Karpat y. Areál dětem, že vám hotelu má strategické umístění, mohou přispět na  pobyt formou takže se pohledem z  oken budete dárkového poukazu, který vám dají těšit dalekým výhledům do  kraje. pod vánoční stromeček. Pokoje umístěné na  východ nabízí i  ranní sledování rudého slunečního kotouče probouzejícího celou krajinu. Pobyt má za cíl umožnit kolektivní prožití volného času zvláště těm, kteří nemají životního partnera, případně blízkého člověka mají, ale chtějí se spolu zúčastnit aktivit ve větší skupině lidí. V  ceně pobytu je zahrnut 6x nocleh ve  dvoulůžkových pokojích s  příslušenstvím, polopenze, vstup do vnitřního bazénu, hodiny tréninku paměti, cvičení tchai-ti a organizace dalších společných akcí. Každý účastník si dle své volby může doplatit různé rehabilitační procedury, masáže, které jsou v hotelu nabízeny. Přítomnost na  společných aktivitách samozřejmě není povinná, zvolíte si dle své nálady a aktuálního zájmu. Umístění hotelu v zalesněné oblasti mimo nejbližší obec přímo vybízí k delším i kratším procházkám, lou-

P ř i h l á s i t s e n a a kc e j d e jsou jen ženy ve věku 50+, ale platí to i  pro muže. Stejně jako den nei ji n a k „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, může existovat bez noci, teplo bez co musí moje mamka splnit, aby chladu, i  ženy a  muži se navzájem se stala členkou vašeho sdruže- doplňují a inspirují. ní Ženy50? Je jí 52 let a  já bych Tímto chceme vyzvat muže, aby se ráda, aby se častěji dostala „ven“ nebáli účastnit se v  hojnějším poz  domu... do  společnosti ... mezi čtu akcí sdružení.  Jana Jarušková lidi...“, napsala nám v e-mailu Šárka S. „Chtěla bych mamku překvapit a přihlásit ji bez jejího vědomí a zadárkový poukaz platit za ni členský příspěvek. Je to možné? Potom bych jí to dala jako dárek“, pokračuje Šárka S. E-maily tohoto druhu nás vždy mile potěší. Vidíme, že mladí lidé si všípro mají svých rodičů, není jim lhostejné, jestli se cítí osaměle, jestli na kurs někam chodí, nebo tráví svůj čas termín pouze u  televizních seriálů. Chtějí je zapojit mezi své vrstevníky, přivítají, pokud rodiče budou prožívat svůj život aktivně, něco nového se naučí, něco zajímavého prožijí, roz- Dárkové poukazy šíří okruh svých známých. Slečna, Již v  těchto dnech můžete zakounebo mladá paní Šárka S. nakonec pit pro své blízké pod stromeček do  sdružení Ženy50 přihlásila ne- dárkové poukazy na  akce, které jen maminku, ale i tatínka a oběma pořádáme. Můžete tak překvapit poukazem na  počízaplatila jako vátačové kurzy, na cvinoční dárek počítaDárkové čení tchai-ti, trénink čový kurz. poukazy paměti nebo pobyt Budeme ve  sdružev  Bílých Karpatech ní rády, pokud se najde víc takto pozorných mladých v krásném hotelu Jelenovská. lidí, kteří dokáží citlivě rozpoznat Přihlaste maminku, tatínka, partpotřeby svých rodičů a snaží se jim nera do  některého z  kurzů, poučinit život bohatším. Zároveň veli- řádaných občanským sdružením ce dobře vnímáme, že osamělé ne- Ženy50. r o z u m í m e

ž e n á m

Pozvánka na výstavu Od  ledna 2011 si můžete v  nemocnici Milosrdných bratří prohlédnout výstavu nejlepších fotografií, které byly zaslány do dvou ročníků fotosoutěže Úhel pohledu, vyhlašovanou o. s. Ženy50.

www.zeny50.cz

2010/02

žhavé informace

Výzva: pokud víte o  vhodných prostorách, ve  kterých by následně mohla být výstava instalována, prosíme, obraťte se na  Věru Janákovou. E-mail: [email protected] nebo telefonicky – 732 348 993. Hledáme spolupracovnice na fundraising

5 0 +

INFORMACE VÁM POSKYTNOU Ing. Jana Jarušková tel.: 728 740 449 Mgr. Věra Janáková tel.: 547 246 485, 732 348 993 Kontaktovat nás můžete na e-mailu: info@ zeny50.cz Aktuální informace o akcích o. s. Ženy50 najdete na web stránkách www.zeny50.cz

Info o.s. Ženy50

Milé dámy, udělejte si na sebe čas a dopřejte si relax či péči o  tělo v  Lázních Jupiter Brno, Radlas 6. Kvalifikovaný personál v kombinaci s  léčebnými procedurami, moderními přístroji a novou technologií Vám umožní odtrhnout se od každodenního shonu. Objednat se na relaxační den můžete na e-mailu: [email protected]

Vánoční dárek pro ŽENY50 – relaxační den Členkám občanského sdružení Ženy50 byla nabídnuta skvělá příležitost seznámit se s  nabídkou nového brněnského zařízení, které poskytuje širokou škálu procedur v  oblasti zdraví a  relaxace. Počet osob na tuto akci je omezen (pouze 15), hlaste se proto co nejdříve na [email protected]. Relaxační den proběhne – 18. 12. 2010 od 10 hodin. Program: • Zdarma vstupní vyšetření na diagnostickém přístroji IN–BODY (vnitřní analýza vašeho těla – rozložení tukové tkáně, svalů, zadržené vody v těle, poměr BMI, jak vám pracuje váš metabolismus, lymfa) • Vizážistika – AKČNÍ CENA 100 KČ (možnost denního či večerního nalíčení, poradna – typologie pleti, BONUS – úprava obočí ZDARMA) • Informace o  nových možnostech komplexní regenerace organizmu • Prezentace moderní přístrojové techniky • Představení jednotlivých programů zaměřených na  oblast zdraví a jeho léčbu a podporu Pokud budete mít zájem, můžete využít všechny níže uvedené procedury, (objednat nutno předem): Diamantová Mikrodermabraze a lymfodrenáž obličeje 650,Lávové kameny 450,Bylinná parní lázeň BAOBAB + relaxační masáž zad 550,-

Infrasauna + cvičení 150,Thajská masáž nohou 400,Indická masáž hlavy 300,Parní rašelinová koupel + masáž šíje zad 1300,Infrasauna + terapeutická postel + maska 350, Věra Janáková Malé bilancování na konci roku 2010 Je zvykem se na konci roku poohlídnout zpět. Co se nám v  uplynulém roce povedlo dle našich představ a  co by naopak mohlo dopadnout mnohem lépe. Takže i  my využíváme tento předvánoční čas k  malé inventuře. V  roce 2010 se ve  sdružení uskutečnilo 26 přednášek, kterých se zúčastnilo více než 220 osob. Témata se dotýkala především oblasti zdraví, vztahů a  komunikace. Nechyběl však ani nový pohled na naše finance, rady – jak si vybrat funkční prádlo i jaká práva máme v pozici spotřebitele. Největší ohlas měla opět přednáška zaměřená na důchody. Další oblastí, které se sdružení dlouhodobě věnuje, je počítačová gramotnost osob ve věku 50+. Proběhlo 16 počítačových kurzů: pro začátečníky, mírně pokročilé, grafika na  PC, PowerPoint. Celkem se můžeme pochlubit 67 absolventy. Účastnice grafických kurzů podnítily i  2 sobotní semináře, ve  kterých si prohloubily své znalosti. Velice kladně je hodnocen i víkendový seminář

s  vizážistkou, nazvaný Zralá krása. matek, který v  roce 2010 sdružení Novinkou se stal sobotní seminář Ženy50 pořádalo již potřetí. Nejen HZP (Hry, Zábava, Poučení), který se tyto akce se zaměřovaly na  zvidisnažil nabídnout účastnicím ochut- telnění žen 50+, ale představitelnávku ze všech oblastí obsaženém ky sdružení Ženy50 vystupovaly v jeho názvu. v Českém rozhlase Brno v relacích V  září jsme zaháApetyt a  Rendezjili kurz angličtiny vous, dále v  pobilance pro začátečnice řadu Ostravské a  nově i  kurz Trételevize Hledám roku 2010 nink paměti. práci a  dvakrát Jako i  v  letech miv  Brněnské televizi nulých proběhly opět dva třímě- v pořadu Vlna z Brna. síční kurzy cvičení tchai-ti a dvě so- Již po čtvrté jsme se zapojili do Brbotní čtyřhodinová zdravotní cvičení něnských dnů pro zdraví, a  to ku(64 účastníků). latým stolem na  Anenské, ukázNa  sobotních výletech jsme se po- kovou hodinou tchai-ti a  výstavou dívali do  Moravského Krumlova nejúspěšnějších fotografií ze dvou za velkolepým dílem Alfonse Muchy, minulých ročníků fotosoutěže Úhel na  výstavu Stromy a zámek v  Ná- pohledu. Tyto snímky mohli zájemměšti nad Oslavou, dalším cílem se ci zhlédnout během 14 dní v  hale stala Zelená Hora a Muzeum knihy Knihovny Jiřího Mahena. ve  Žďáru nad Sázavou. Pro milov- V  bilancování rozhodně nemůžeme níky vodního živlu se uskutečnily zapomenout na  Recyklační módní dva sjezdy Moravy na raftech a ká- šou, do které se různým způsobem noích z  Vnorov do  Rohatce. Účast zapojily členky i  sympatizantky na  těchto akcích byla hojná, cel- sdružení. kem 73 žen a mužů. Letošní rok přinesl i novinku – bulDo  2. ročníku fotosoutěže Úhel po- letin Ženy 50+, ve  kterém právě hledu se přihlásilo 30 účastníků se čtete tyto řádky. Tento časopis nás 115ti fotografiemi. Nejlepší snímky těší o to více, že je z převážné části byly vyhlášeny na  koncertu ke  Dni právě dílem vás, žen 50+, našich členek a sympatizantek. Na  závěr můžeme konstatovat, že akcí sdružení Ženy50 se v  roce 2010 zúčastnilo více než 750 osob, a to nejen z řad našich členek a členů, kterých je k 5. prosinci 133.  Jana Jarušková

2010/02

Co byste měli vědět

05

Info o.s. Ženy50

2010/02

nabídka kurzů a akcí pro rok 2011 Počítačové kurzy • PRO ÚPLNÉ ZAČÁTEČNÍKY Út 10.00–12.00 hod. (zahájení 18. 1. 2011) Út 17.30–19.30 hod. (zahájení 18. 1. 2011) Stř 10.00–12.00 hod. (zahájení 19. 1. 2011) Stř 16.00–18.00 hod. (zahájení 19. 1. 2011) Naučíte se základy obsluhy PC, psaní textů, hledání na internetu, využití elektronické pošty. Proběhne 10 lekcí. Cena: 2.100,- Kč / členky 1.800,- Kč • POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Po 18.00–19.30 hod. (zahájení 17. 1. 2011) Čt 10.30–12.00 hod. (zahájení 20. 1. 2011) Seznámíte se s  možností úpravy digitálních fotografií, vytváření koláží – přání k narozeninám, Novému roku apod. Proběhne 10 lekcí. Cena: 1.650,- Kč / členky 1.500,- Kč ••••• Kurzy probíhají v malém počtu účastníků (max. 5) pod vedením 2 lektorek. Kurz – trénink paměti Po 16.00–17.30 hod. (zahájení 17. 1. 2011) Osvojíte si různé techniky, které vám pomohou zapamatovat si téměř nemožné. Prostřednictvím koncentračního cvičení a používáním komplexních paměťových strategií jako asociace a  vizualizace, ve  spojení s  paměťovými technikami, si ověříte, že vaše paměť je stále ještě funkční. Proběhne 10 lekcí. Cena: 1500,- Kč / členky 1350,- Kč Tchai-ťi (24) styl Jang 3měsíční kurz Od 2. února 2011, vždy ve středu v 18.00 hod. (začátečníci) a  19.00 hod. (pokročilí). Cvičení Tchai-ťi je zaměřeno na  práci s  vnitřní energií, podobně jako v józe. Vhodné pro jakýkoliv věk a fyzickou kondici. Cvičení probíhá v Kulturním

06

centru Slévárna, Ve Vaňkovce 1, Brno. Proběhne 12 lekcí. Cena kurzu: 1  000,- Kč / členky 900,- Kč. Lektorka: Mgr. Věra Janáková

typ pleti, jak si správně vyčistit pleť, jak pečovat o oční okolí, jaké procesy v pleti probíhají. Přednáší Ivana Janíčková

Výlet „Třešť – město betlémů“ 15. ledna 2011 Návštěva tradiční Vánoční výstavy betlémů v Domě J. A. Schumpetera a 20 rodinných betlémů přímo v  domácnostech. Odjezd v  8.30 hod. vlastním autobusem. Cena: 350,- Kč / osobu / v ceně jízdné + organizace. Je potřeba přihlásit se a  zaplatit předem, do 28. prosince 2010.

HZP – hry, zábava, poučení 3. února 2011 v 17.30 hod. Na  chvíli zapomeneme na  náš věk a  budeme si hrát, improvizovat, poznávat sebe i ty druhé, smát se a bavit. Vedou Věra Janáková + Jana Jarušková

Autogramiáda knihy Moniky Dostálové 20. ledna 2011 v 17.30 hod. Setkání nad knihou „Rakovina a já aneb OD NEMOCI K MOCI“ s autorkou Monikou Dostálovou. O životě – tak, jak mu rozumí a jak ho žije. Centrum Ženy50, Anenská 10 Přednášky Setkání s kosmetickou poradkyní 27. ledna 2011 v 17.30 hod. Dozvíte se, jak správně pečovat právě o  svůj

Na  kurzy je potřeba se přihlásit předem a  uhradit zálohu (50 % z ceny), doplatek pak nejpozději 10 dní před zahájením kurzu, a  to buď osobně v  kanceláři – Brno, Anenská 10 (po  tel. domluvě), nebo převodem na číslo účtu: 2632777001/5500.

Leoš Janáček a Brno 10. února 2011 v 17.30 hod. Přednáška o životě a díle Leoše Janáčka a jeho vlivu na rozvoj hudebního života v Brně. Přednáší Mgr. Jiří Zahrádka, Ph.D. Naše komunikace 17. února 2011 v 17.30 hod. Naše komunikace má zásadní vliv na náš život, na  jeho kvalitu, na  naši spokojenost, na  naše zdraví, psychické i fyzické. Změnou komunikace můžeme změnit i  kvalitu a  podobu vztahů, v  nichž žijeme. Nevyhovující vzorce chování můžeme nahradit novými. A  můžeme tak přispět nejen ke své spokojenosti, ale můžeme se i uzdravit. Besedu vede JUDr. Monika Dostálová Budování mezilidských vztahů pomocí technologie ENIOSTYL 24. února 2011 v 17.30 hod. Jak správně budovat mezilidské vztahy s  pomocí technologie ENIOSTYL. Enio – znamená energetická a informační výměna. Každý z nás vnímá svět a zpracovává informace o lidech dle svého eniostylu. Přednáší Mgr. Oksana Šmeralová

Na  přednášky se nemusíte hlásit předem. Konají se v Centru o. s. Ženy50 v Brně, Anenská 10.

Info o.s. Ženy50

zelená hora aneb jak bylo na výletě Sobota 10. září byla dnem dalšího našeho poznávacího výletu. Jak se dnes s  oblibou říká: „1+1“ čili zaplať jeden a dostaneš dva. My jsme si zaplatili cestu do  Žďáru a  ještě jsme měli možnost poznávat sami sebe. To měkké „i“ na  konci není chyba, neboť s  naším „babincem“ jel i  jeden odvážný muž. Cesta už v  Brně začala mírně dramaticky a  tím předznamenala i  průběh celého překrásného dne, které naše Jana, jako zodpovědá vedoucí, dopředu objednala u  sv. Petra. Jenže odkud jede vlak – je to 6. nástupiště, kolej 4. nebo 4. nástupiště, kolej 6.? Po zvýšeném úsilí se nám podařilo správné nástupiště odhalit a  úprkem – dle mladších ročníků loudavou chůzí – jsme prchali přes celé nádraží na vlak. Bylo nám poté sděleno, že to bylo pro nás schválně nastražené, abychom už konečně opustili stereotypy v  myšlení, vtloukané nám za  socialismu do  hlavy, že musíme poslouchat slepě své vedoucí, protože ti mají vždycky pravdu. „Používejte svůj vlastní selský rozum, děvčata“, řekla nám Jana a  mohli jsme vyjet. Cesta uběhla rychle, kochali jsme se barevnou přírodou a už tu byl Žďár a s ním náš perfektní průvodce Marek, student FSS MU. Je přímo ze Žďáru, takže jsme byli v  nejlepších rukou. Prošli jsme celým městem, tzv. Santiniho cestou, s  Markovým výkladem

k  různým pamětihodnostem. Jestli si někdo myslí, že ve  Žďáru není možno se ztratit, tak se moc plete. Mně a  Oldřišce se to povedlo hned Památka na  začátku. Po  telefonickém kontaktu s  Janou jsme zjistily, že ostatní stojí před kostelem a my dvě za kostelem. Jestli někdo nadává na mobily, tak se určitě nikdy neztratil. Ve Žďáru jsme všichni svorně konstatovali, že architekti, kteří se „podepsali“ na  brněnském

fektně opraveného Tálstého mlýna k sochám, naznačujícími směr území Čech a Moravy. Pokračovali jsme úvozovou cestou kouNESCO lem koníků, kolem sochy Mamlasa. Kochali jsme se do chvíle, než Marek zjistil, že délka zbývající cesty se neslučuje s  časem, který nám zůstává do odjezdu vlaku. Podle zásady „opakování, matka moudrosti“ jsme byli nuceni opět upalovat. To už se odpojili tři naši spoluturisté

odpadlíky a nádraží je tu. Opět úprk na nástupiště a vlak přijíždí. Ovšem naši tři kolegové ne!!! Co teď? Přece jim neujedeme! Ovšem na nás si nikdo nepřijde! A  začaly manévry, nastupovat co nejpomaleji, zase vystupovat, motat se u  dveří. Až si nás všiml průvodčí a přišel zjistit, co to tam ty ženské vyvádějí a jestli se nám ten vagón dost nelíbí. Začaly jsme mu líčit situaci, že přece kamarádům se neujíždí, byť by to byl vlak, a v tom jsme je uviděly, jak zběsile

nám. Svobody, se měli nejdřív jet podívat sem, aby viděli, jak dostat na  náměstí trochu přírody. Šlapali jsme dál a  po  čtyřech kilometrech jsme už viděli Zelenou horu s jejím poutním kostelem. Vystoupali jsme nahoru a  obdivovali tu nádheru, opět s  perfektním Markovým výkladem. V  útulné hospůdce jsme nastavili správnou hladinu kofeinu a  s  novými silami pokračovali do  Muzea knihy, které má expozici v bývalém klášteře. Pak naše cesta vedla úžasně barevnou, sluníčkem prosvětlenou přírodou, kolem per-

v  naději, že budou na  nádraží dřív. Ovšem na  ženy 50+ si nikdo nepřijde. Bohaté životní zkušenosti a  dříve nemyslitelná „drzost“ přiměla Drahušku, aby začala zuřivě mávat na  městský autobus, který právě odjížděl ze zastávky a  s  ním nám ujížděla naděje na  dostihnutí vlaku. A  stal se zázrak! Ač nejsme ani jedna osmnáctiletá dlouhonohá blondýna s dekoltem až u kolen, řidič zastavil. Po  „povinném“ umravnění tlupy žen v  nejlepších letech jsme se dohodly na ceně a ujížděly na  nádraží. Cestou ještě vidíme tři

prchají k vlaku. Ukázaly jsme je průvodčímu, že to jsou oni, a on slíbil, že na ně počká. Dané slovo dodržel. A  hurá domů po  krásném slunečném dni, příjemně fyzicky unavené, ale odpočaté od  města. Ve  vlaku jsme si vyfotily „našeho“ vstřícného průvodčího, fotografky si vzájemně porovnávaly své úlovky, ostatní odpočívaly podle svého gusta. Výlet byl Markem skvěle připraven, počasí Janičkou řádně objednáno, co víc si přát! Bylo to skvělé – tak někdy příště AHOJ.  Dáša Vaňurová

2010/02

proběhlo

07

Představujeme

2010/02

Ing. Věra Pakostová/ Můžeš se našim čtenářkám sama představit? Jsem rodilá Brňačka a  také jsem kromě let studií v  Brně strávila většinu svého života. Jsem vdaná, mám dva syny, tři vnoučata a čtvrté bude na jaře. Profesí jsem textilní technolog, pracovala jsem ve  Výzkumném ústavu vlnařském a  posledních 14 let před důchodem ve  vývoji vojenské speciální výstroje. Teď svých znalostí využívám jako soudní znalec a  poradce v oboru textilních materiálů, nejčastěji pomáhám lidem řešit zamítnuté reklamace. V  letním semestru už třetím rokem spolupracuji externě s  Chemickou fakultou Masarykovy univerzity, kde pro budoucí restaurátory – konzervátory přednáším nauku o  textilních vláknech a  připravuji laboratorní cvičení. Co děláš ve svém volném čase? Toho, co dělám ve  volném čase, je spousta. Jako soudní znalec si stále musím doplňovat i svoje odborné znalosti (podle nového zákona to bude dokonce povinné), konečně mám také čas dohonit četbu, poslouchat muziku, chodit víc do  divadla a  na  koncerty. Už několik let zpívám v Dómském smíšeném sboru na Petrově, to také zabere docela dost času. Ráda cestuji, naštěstí se v  tom shodneme s  manželem, takže už jsme projeli docela hezký kus světa, a to ne jenom s cestovkami. Pěší turistiku po  horách, kterou

08

jsem milovala, jsem musela ze zdravotních důvodů poněkud omezit, ale oba jezdíme na kolech, takže často vyrážíme na dva tři dny po vlastech českých a jednou za rok po Evropě. Taky jsem se na „stará kolena“ naučila šnorchlovat a  objevila krásy podmořského světa. A  k  tomu ještě připočti občasné hlídání vnoučat. Ty starší dvě bereme občas na  cesty s  sebou. Přišly do  naší rodiny už trošku odrostlé, což je vlastně úžasné, protože nemusíme čekat, až budou větší.

členka výboru o. s. ženy50

docela slouží, nemám problémy, které by mě příliš omezovaly. Hlavně teď v  důchodu to vnímám jako období, kdy je čas věnovat se naplno tomu, co mě baví, a taky jako období k předávání zkušeností. Ale to se snažím dělat nenápadně. Jak dlouho spolupracuješ se sdružením Ženy50? Od roku 2007. Nejdřív jako zaměstnankyně v  rámci jednoho projektu a  od  jeho skončení a  odchodu do  důchodu jako dobrovolnice a členka Výboru. Na jaké činnosti se ve sdružení podílíš? Dělám lektorku v  počítačových kurzech, měla jsem i  nějakou tu přednášku, organizuji kulturní akce – koncert ke Dni matek, módní přehlídky (zatím byly dvě), výlety – teď to bude 15. ledna do Třeště za betlémy, apod.

Jak vnímáš věk 50+? Za  těch bezmála 10 let, co mi je 50+, jsem si už zvykla. Ale ani když jsem té padesátky dosáhla, nebrala jsem to nijak tragicky a  spíš si říkala: „No a co, tak mi je padesát, čas nezastavím“. Zdraví mi zatím

Jaké překvapení připravuješ pro Ženy50 na příští rok? Kdybych to prozradila, tak to už nebude žádné překvapení. Ale něco málo přece jenom naznačím. Plánuju zorganizovat turistický zájezd, už vím jak a  kam, ale nevím, jestli to dopadne. Máš nějaké životní vzory? Nemám žádný konkrétní životní vzor, ale obdivuji řadu moudrých lidí a  snažím se od  nich něco pře-

vzít. Pokud bych měla někoho jmenovat, tak by to byl můj otec. Problémy dokázal řešit s  nadhledem a dal mi do života hodně moudrých rad. Naučil mě toleranci a  respektu k  názorům jiných a  dodnes se řídím větou, kterou mi řekl, když mě „vypouštěl“ do života: „Vždycky se snaž jednat tak, aby sis mohla vážit sama sebe.“ Až do  konce života byl aktivní, měl spoustu zájmů a znalostí z různých oborů. Ve svém okolí měl velkou přirozenou autoritu a respekt. Považuješ se za feministku? Spíš ne. Žena se nikdy nezbaví své předurčené ženské role, vždy bude především na ní výchova dětí a větší podíl na péči o rodinu a domácnost. Ale partner by ji měl umět alespoň z části zastoupit, aby mohla rozvíjet svoji vlastní osobnost, vzdělávat se a  dosáhnout svého profesního uplatnění. Já jsem naštěstí na  takového partnera měla štěstí a taky si toho velmi vážím. Čím bys chtěla být, kdyby ti bylo dvacet? Tak to teda nevím, kdysi jsem chtěla studovat dějiny umění. V souvislosti s  mojí profesí mě baví hlavně dějiny odívání, možná bych na  to v příštím životě navázala. Taky bych asi uvažovala o právech. Ale nejsem si jistá, jestli bych teď chtěla, aby mi bylo dvacet. Ptala se za vás Věra Janáková

Ing. Věra Pakostová Věrka patří od  začátku ke  stálému týmu o. s. Ženy50. Je vždy ochotná pomoci a je skvělá organizátorka. Bez ní bychom nebyly schopné uskutečnit takové akce, jako je pravidelný koncert ke  Dni matek anebo módní přehlídky. S velkým zaujetím se vždy ponoří do  příprav a  výsledek je naprosto perfektní. Na výbornou zvládá i roli moderátorky, naposledy jsme ji mohli vidět v akci na Recyklační módní šou.

Zdraví a životní styl

Také máte pocit, že se vám paměť čím dál více zhoršuje? A  s  lítostí sledujete, že váš soused o  generaci starší ten problém nemá? Kam jsem dala klíče? Co jsem to vlastně chtěla koupit? Připadá vám to notoricky známé? Asi jako stovkám a  možná tisícovkám dalších. Někdo si nepamatuje čísla, někdo jména, další si špatně vybavuje události z  mládí. Znalost zákonitostí fungování paměti a  ověření na  praktických příkladech zpravidla pomůže si vlastní dosavadní chyby uvědomit a pokusit se o nápravu.

Pro ty, kteří mají chuť pro sebe něco udělat a  nenechat svůj jedinečný myslící nástroj zahálet, pořádá naše sdružení pravidelné kurzy trénování paměti. Na této stránce vám přinášíme odezvu jedné účastnice kurzu.  Věra Janáková

Ach ta paměť „To je hrozné, já už si nic nepamatuji!“ Či: „Já jsem to zapomněl!“ V dnešním „přetékajícím kotli informačního guláše“ je nutné „nedojídat až do  dna“. Jinak by zákonitě hrozila „psychická kolika“ a  mohli bychom skončit v  péči psychiatrů. Je tedy třeba si porce dávkovat a vybírat si, co je pro každého z nás podstatné. Kapacita naší paměti je velmi rozsáhlá, jen je třeba ji občas „vyčistit“ a trochu jí pomoci. Uvedu takový příklad: Jedna moje známá si píše naprosto vše. Včetně přístupových hesel, pinů, dat narozenin svých blízkých, každodenní nákupy apod. Tvrdí, že co si nenapíše, to neví. Nedávno vzdala kurz angličtiny, protože, jak tvrdí, „jí slovíčka nelezou do  hlavy“. Když něco opomene, omlouvá se slovy: „Mozek mám opotřebovaný, už mi nic nebere“. Přitom je schopna označit jménem všechny herce i  se jmény postav z  telenovel nebo jména všech uchazečů z pořadů Superstar a Česko hledá... i s jejich věkem, repertoárem, místem původu a  snad i momentálním oblečením. Takže to s její pamětí nebude až tak zlé. Jen si vypěstovala špatné návyky a  je pohodlná si paměť trochu trénovat. Jsou osvícené kraje, kde vědí, že paměť je třeba cvičit už od dětství. Není to tedy určeno jen seniorům. Například ve  Francii si na  každé benzínové pumpě můžete vzít zdarma různé hříčky ve  formě letáčků

a  posádka auta má, obzvlášť při delší cestě, o  zábavu postaráno. V naší zemi má jen hrstka lidí povědomí o tom, že existují tréninky paměti pod vedením kvalifikovaných lektorů. Neví, že na  těchto lekcích mohou získat spoustu praktických návodů, jak paměť posilovat a zlepšit. A že je to navíc ohromná zábava a  také místo pro setkávání se zajímavými lidmi, kteří vás v  mnohém obohatí. Sama jsem pár takových – zejména víkendových – tréninků absolvovala a  ráda bych to doporučila i svému okolí. Nedávno jsem narazila na  webové stránky sdružení Ženy50 a  zaujala mne (mimo jiné) i  nabídka pravidelných hodin tréninků paměti. Od  října chodím na středeční hrátky s pamětí a jediné, čeho lituji, je fakt, že hodina báječné zábavy a  poučení tak rychle uběhne... Vřele doporučuji. Věřím, že řadě z vás stoupne sebevědomí, když zjistíte, že se obejdete bez „lístečků“, znáte-li postup, jak na to. Nebo, že jste schopni být velmi kreativní, znáte-li patřičnou metodu, se kterou vás seznámí lektorka. Na důkaz toho, čím je možno se bavit a přitom trochu namáhat mozkové závity, uvádím v závěru ukázku domácího úkolu. Cílem bylo napsat příběh s  využitím jednoho počátečního písmene. Věřte, že nikdy není pozdě učit se poznávat nové věci a  posunout si hranice poznatků o  kousek dál. Život je pak bohatší a zajímavější.

Najděte přísloví, které je na obrázku nakreslené.

Pražské podvečerní příhody. Pospíchám po  práci pozdním podvečerem parkem plným part povykujících puberťáků. Postávají, paří, pokuřují, polehávají po  pažitu. Před podezřelým penzionem pozoruji pasáka pasoucího prostitutku. Podivuhodná podívaná! Prostitutka pózuje, proklamuje převeliké poprsí, pohupuje překypujícím pozadím. Pasák píská pitomou písničku, pokukuje po  prostitutce, popleskává plný pupík. Prase! Přeplněným proudem provozu přebíhám před Parlament. Politici přijíždějí projednat palčivé problémy postkomunistické politiky. Parkoviště plné prominentních povozů. Předpoklad – poklábosí, pospí, projevy poplynou postaru. Podepíší protokoly – prostě prdel...! Přes podchod pomalovaný pitoresk-

2010/02

o tréninku paměti /

ními popisy pokračuji po  přechodu přes promenádu. Pánové popíjejí poháry plzeňského, paní předvádějí půvabné pulovry, polobotky, perziánové pláště, prostě přepych! Prostranství prolíná pronikavý puch parfémů. Potmě přišlápnu pomalého plže. Puk! Pak prásknutím přivírám průchod půdního podnájmu. Překvapením pouštím příruční pytlíky plné pečiva. Pohroma! Pohár přeplněn! Příšerný podvečer! Prasklo přívodní potrubí pračky. Příbytek poničen. Panebože, pomoz! Pracovníci přilehlé provozovny posedávají po podnicích při pivu. Potřebné práce poskytnou pouze po předložení paklu peněz. Plánuji postup. Přerušit plynulý proud, popadnout potřebné propriety. Přestěhování. Přátelé pomohou.  Prožila, popsala Pelánová.

09

Zdraví a životní styl

2010/02

zdravotní cvičení Pokud nepociťujeme zdravotní problémy, většinou se nezajímáme o zdravotní cvičení. Ale ruku na srdce. Kolik z  nás je v  této hektické době těmi šťastnými, které nic nebolí? Lidské tělo se skládá z  11 soustav (kosterní, svalové, nervové, kardiovaskulární, lymfatické, dýchací, trávicí, vylučovací, rozmnožovací, endokrinní a kůže). Jestli máme podávat plný pracovní výkon, musí všechny tyto soustavy pracovat ve  vzájemném souladu. Až se objeví nějaké zdravotní problémy, většina z nás vyhledá lékaře. To je správné. Je potřeba znát diagnózu.

Ale čím dříve si uvědomíme, že pilulky působí pouze dočasně a  nejsou trvalým řešením, tím lépe pro naše tělo i naši mysl. Dnešní doba je typická nedostatkem přirozeného pohybu, dlouhým vysedávaním v práci a stálým spěchem. Důsledkem je nervozita, stres, zkrácené a  ochablé svaly, které mají zpev-

10

ňovat pohyblivá kloubní spojení a držet tělo ve správném postavení. Měli bychom si uvědomit, že naše tělo je náš domov nejbližší a podle toho, jak se o něj pravidelně staráme, nám to oplácí. Zdravotní cvičení přirozeným způsobem pomáhá řešit nejen oslabení pohybového, ale i  kardiovaskulárního systému, dechového systému, oslabení gynekologická, nervová, smyslová i oslabení způsobená přirozeným stárnutím. Je to aktivita, kterou je možno provozovat v  každém věku. Ve  své cvičitelské praxi se nejčastěji setkávám s  lidmi, kteří trpí problémy pohybového systému. Zdravotní cvičení dokáže cílenými a  správně prováděnými cviky obnovit a  udržet správné držení těla. Při správném držení těla je tlak na všechny klouby vyrovnaný a svaly jsou uvolněné. Rozeznáváme 2 typy svalů: • Svaly fázické, které zapojujeme při vykonávání určitých pohybů. Tyto svaly mají tendenci k  oslabování, a  proto je musíme posilovat (zejména břišní a hýžďové svaly). • Svaly posturální, které pracují celou dobu. Tyto svaly udržují tělo ve vzpřímené poloze, mají tendenci ke  zkracování, a  proto je musíme hlavně protahovat (zejména svaly bederní, horní část trapézového svalu, prsní sval, ohýbače kyčle, zadní strana stehna, lýtkový sval). Aby mělo cvičení ten správný efekt, je potřeba cviky dobře zkombinovat.

Napřed musíme tělo připravit na aktivitu lehkým rozcvičením, potom uvolnit málo pohyblivé klouby a svaly, protáhnout páteř. Pak posilujeme oslabené fázické svaly. Nesmíme zapomínat protahovat antagonistické svaly, to znamená, např. po  posílení břišních svalů následuje jejich uvolnění s vědomým dýcháním a poté protažení zádových svalů. Je potřeba si uvědomit, že nejdůležitější při cvičení i po cvičení je pocit pohody. Necvičíme přes bolest a  vždy si uvědomujeme, proč ten který cvik cvičíme. Cviky provádíme pomalu a  plynule, nezadržujeme dech, dýcháme zhluboka. Je lepší cvičit denně 20 min. než nárazově třeba dvě hodiny jednou týdně, protože protažené svaly se nám během týdne opět zkrátí. Velmi vhodné je protažení a uvolnění v průběhu práce, zejména pokud sedíme několik hodin u počítače. Pro inspiraci uvedu pár cviků vsedě na židli: Výchozí poloha: Rovný sed na okraji židle, chodidla na  podložce, od sebe na šířku pánve, paže volně podél těla. 1. Zapažte, dlaně vytočte ven, roztáhněte prsty, protáhněte prsní svaly a chvíli zůstaňte v napětí. Uvolněte se. 2. Vzpažte, propleťte prsty a otočte dlaně směrem vzhůru. Vytáhněte se od pasu nahoru. Uvolněte se. 3. Vzpažte levou ruku, pravou se chytněte okraje židle. S  nádechem se vytáhněte z pasu a s výdechem

JANA ŠIMKOVÁ Studio s  příjemnou, rodinnou atmosférou, situované v klidném prostředí. Velkou část našich cvičenek tvoří klientky středního věku a  hlavně pro ně je připraven náš program. • Fit studio Jana, Veveří 57, tel.: 732 157 784 (8.30–15h po–pá), [email protected] www.fitstudiojana.cz

KURZY PILATES – začátečníci, pokročilí, menší skupiny. Individuální lekce, pilates pro dvojice, speciální pilates stroje – reformer, cadillac, combo chair.

ZDRAVOTNÍ CVIČENÍ, ZUMBA, POWER YOGA, CHI-TONING, BOSU AQUA AEROBIK – naše kurzy můžete navštívit na  těchto bazénech –

Zone4you – Moravská Slávia • Polní 16 • Domov mládeže Juventus Kohoutovice • Plavecký areál Kraví Hora • Aquapark Kohoutovice • ZŠ Horní NORDIC WALKING – je dynamická chůze po přírodních stezkách se sportovními holemi. Pojďte s námi ven!

PŘIJĎTE K NÁM VYZKOUŠET, TĚŠÍME SE NÁ VÁS! proveďte úklon vpravo. Opakujte i na druhou stranu. 4. Předpažte, propleťte prsty a otočte dlaně směrem dopředu. S  výdechem otáčejte paže a  trup vpravo, s  nádechem zpět a  s  dalším výdechem vlevo. Dalším cílem zdravotního cvičení je naučit se uvolnit a  předcházet únavě. Proto každé cvičení je vhodné končit relaxací. Umění relaxovat pomáhá zvládat stresové situace v denním životě.  Ing. Drahomíra Maťová

Dája Maťová je cvičitelka zdravotní tělovýchovy a  pro nás pravidelně připravuje 4hodinový blok zdravotního cvičení zaměřený na pohybové ústrojí. Tentokrát to bude 19. února 2011 od 13.00– 17.00 hod. Cvičení proběhne v  sále Beruška na  ul Kounicova 22, v Brně. Vezměte si s  sebou dobrou náladu, chuť dělat něco pro své zdraví a  pohodu, volný cvičební úbor, karimatku nebo ručník, pití. Přihlásit se je potřeba předem.

Zdraví a životní styl

Může náš zvyšující se věk přinést kvalitnější vztahy s našimi dětmi? Otázka, která nám v různých situacích a příležitostech přijde na mysl. Ani já jsem se jí neubránila, dokonce v  době, kdy jsem měla aktivně odpočívat a zapomenout na všechny starosti světa. A  když už se tak stalo, řekla jsem si, že se s  vámi podělím o  zkušenost, kterou jsem získala, která pro vás může být zdrojem inspirace k  zamyšlení nad našimi vztahy s dětmi.

Foto Věra Jelínková

Jeden týden letošní dovolené jsme s  manželem strávili na  našich horách. Ubytovaní jsme byli v penzionu. Moc hostů zde nebylo, kromě nás dva starší partnerské páry a dvě rodiny s malými dětmi. Vytvořilo se tak zvláštní seskupení osob, které se setkávalo při snídani a večeři. Byli jsme si sice vzájemně cizí, ale současně se mezi námi vytvořila nechtěná blízkost. Takže, i když v  žádném případě nebylo v  mém úmyslu sledovat chování ostatních rekreantů, daná situace mě k tomu přímo nabádala. Zaujalo mě především jednání dvou mladých rodin. Zatímco jedna dvojice spolu kooperovala při péči o  svoje dvě malé děti a všichni dohromady pak tvořili ucelenou šťastnou rodinku, druhá, pětičlenná rodina, se projevovala ve  vzájemných interakcích zcela odlišně. Velmi mě zaskočilo, že matka byla každý den velice milá

a  usměvavá na  své dva syny, ale nejstarší dítě, školačku 1. stupně ZŠ, neustále kritizovala a bez zjevného důvodu se na  ni utrhovala, tvářila se na  ni nevlídně. Její manžel se tvářil zcela nezúčastněně, pouze zareagoval nesouhlasně v  okamžiku, kdy jeho žena několikrát hlasitě prohlašovala, že chce mít nejméně pět dětí. Situace mě nenechala chladnou, zvažovala jsem, co bych v  dané chvíli mohla udělat, zda-li mám poukázat na  výchovný a  vztahový problém, který rodina viditelně má, a  přitom je nezahrnout nevyžádanou pomocí a radou. Nakonec jsem neudělala nic. Přívalové lijáky, které se neočekávaně přihnaly, přiměly mladé rodiny k předčasnému odjezdu a já zůstala se „svým nevyřešeným problémem“ sama.

Dnes se mohu jen domýšlet, co se v  životě mladé maminky odehrálo, že tak zanevřela na  svou dceru. Jednou z  hypotéz, proč tomu tak může být, je nefungující vztah mezi matkou a  mladou maminkou. Ale proč tomu tak je? Jaký vztah vlastně máme my, ženy v  nejlepších letech, se svými již dospělými dcerami? Také spolu dobře nevycházíme? Možná stojí za  zamyšlení, jak a  co udělat, abychom si byly bližší. Případné vzájemné staré křivdy a pocity viny se těžko vytrácí, zbavit se jich vyžaduje oboustrannou ochotu na  sobě zapracovat. Pokud jsme se již staly babičkami, máme cestu k odpuštění a smíření snadnější. Naše přibývající roky zde mohou být velkou výhodou. Máme více trpělivosti a  jsme schopny většího životního nadhledu. Svým vnouča-

tům tedy můžeme věnovat bezpodmínečnou lásku, protože víme, jaký zraňující dopad na  naše děti měla námi vyřčená slova: „Když okamžitě neuklidíš svoje věci, nebudu tě mít ráda.“ S vnoučaty trávíme chvíle, které patří jen jim, s maximálním úsilím vnoučkům zprostředkováváme příjemné zážitky. Současně však respektujeme výchovná pravidla a  limity, které si naše děti ve  vztahu ke  svým dětem nastolí. V  očích vnoučat musí zůstat jejich máma dobrou mámou. Společně s  dcerou prostřednictvím vnoučat budujeme novou komunikaci, i když většina témat se zpočátku točí kolem problematiky dětí, časem však přerůstá i  do  dalších oblastí. A najednou cítíme, že jdeme vstříc novému, kvalitnějšímu vztahu se svým dítětem, dcerou. Zatímco se ve  vašem pohledu babičky odráží laskavost, vaše dcera s láskyplným pohledem sleduje vaše vnoučata. A možná už ani nebudete potřebovat slova, kterými byste vyjádřily pocity společného smíření.

2010/02

Kvalitnější vztahy s dětmi

Ano, vím, že případná náprava vztahů není takhle jednoduchá, ne všechny také máme vnoučata. Přesto nám úsilí a námaha vynaložená na  pozitivní změnu ve  vztazích se svými dětmi přinese pocit oboustranného spokojeného a  naplněného života.  Dagmar Navrátilová

11

Krása a móda

2010/02

Najděte svůj styl

12

Každý jsme jiný a  je to jen a  jen dobře. Představte si, že bychom všechny vypadaly jako barbíny a  chlapi jako Brad Pitt. Nuda, nic než nuda. Náš vzhled, a to se týká i  tvaru postavy, máme zakódovaný ve svých genech, i když to můžeme ovlivnit životosprávou. Tohle se mi potvrdilo, když jsem jednou něco hledala u  mámy na  půdě a  našla jupku po  své prababičce. Takový ten starodávný kabátek se šůsky a  spoustou knoflíčků, co se nosil na  přelomu 19. a  20. století. Padl mi jako ulitý… Tím nechci říct, že musíme být spokojené s  tím, jak vypadáme. Ještě jsem se nepotkala se ženou, která by ale opravdu upřímně prohlašovala, že je jí to naprosto jedno. Myslím, že každá máme v sobě nějaký zvláštní gen, který nám velí čas od času (někdy i několikrát denně) si stoupnout před zrcadlo. Bohužel, většinou hledáme nedostatky místo toho, abychom hledaly to, co je na  nás osobité a  pěkné a  snažily se to zdůraznit. Kromě toho podléháme módním trendům, prodavačkám a  náladám – a  výsledek? Skříň plná šatstva, které nenosíme, protože se v něm necítíme. Pak se nám občas stane to, co kdysi mě: Někam jsme se s manželem chystali a  já potřebovala jít „za  dámu“. Stála jsem před skříní, vyzkoušela patero oblečení a  pořád to nebylo ono. Zkrátka klasika – skončilo to prohlášením „Vždyť já nemám co

na sebe!“ Manžel netrpělivě přešlapoval (už dávno oblečený do svého jediného svátečního obleku – jak to ti chlapi mají jednoduché!) a nakonec prohlásil: „Jak to, že nemáš nic na sebe, vždyť se ti skříň přímo telí.“ A to je právě ono. Zvláště v našem zralejším věku je důležité mít svůj STYL. Styl, který nám pomůže zakrýt nedostatky a  podtrhnout naše přednosti a ve kterém se budeme cítit dobře. Jak ho najít? Někdy pomůže kamarádka, jindy vizážistka, ale můžeme to zkusit i  samy. Pokusím se dát vám takový návod. Ani silnější ženy nejsou totiž beztvaré, a  když budete znát tvar svého těla, můžete lépe vybrat styl, který bude vaší postavě nejvíc lichotit. Důležité je, aby postava vypadala vyváženě. Nejdříve si v plavkách, v body nebo přiléhavém tričku stoupněte před zrcadlo a zkuste vyhodnotit siluetu postavy. Pouze v podprsence a kalhotkách to může být nejen trochu depresivní, ale hlavně v  jednodílném oblečení vaše silueta lépe vynikne. Oprostěte se od  pozorování „špíčků“ a  sledujte šířku v  ramenou, tvar prsou, pas, boky, tvar zadečku, tvar stehen. Obrácený trojúhelník Tento typ existuje ve  dvou variantách: A  – atleticky štíhlé typy se širším

hrudním košem a rameny B – mohutnější objem přes hrudník a záda, kyčle a zadeček ploché Varianta B je o  něco problematičtější: Máte široká rovná ramena a  plné poprsí. Vaše postava bude nádherná, když budete schopny ocenit svou výraznou siluetu. Snažte se zdůraznit vaši pohlednou dolní polovinu, a  to dobře vypracovanými sukněmi a  kalhotami. Nikdy se nezahalujte metry látek. Protože vlastníte přirozené „vycpávky v  ramenou“, vyvarujte se jich u halenek a sak. Raglánové rukávy jsou pro vás lepší než vsazované. Vyhněte se stylům do  pasu, protože tak budete nahoře vypadat ještě silnější. •Saka volte jednořadová, zúžená do pasu a do boků •Délku saka volte podle poměru mezi horní a dolní části těla •Ramena nezdůrazňovat vycpávkami •V případě typu B se vyvarujte doplňků v horní části postavy •Na  horní součásti oděvu volte pevné a  jednoduché linie, žádné záhyby a aplikace nebo kanýrky •Sukně – žádné nabírané, ale jednoduché a rovné •Máte-li dlouhé nohy, upozorněte na ně (krátké sukně, bordury a zdobení na dolním okraji, rozparky,…) •Kalhoty jsou pro vás ideální ve všech typech střihů •Šaty volte jednoduchého rovného

střihu, od pasu dolů spíše zúžené Materiál – splývavé a  měkké tkaniny nebo úplety zejména v  horní části oděvu. Místo vzorů raději zajímavé barevné kombinace, a  když už vzory, tak na  horních dílech oblečení ne příliš výrazné. Doplňky Náhrdelníky – jednoduché a  dlouhé. Žádné výrazné a velké přívěsky Šály a  šátky – jednoduše přehozené kolem krku, raději dlouhé a úzké Pásky – máte-li výrazný pas, tak ano, nejlépe volně visící pod linií pasu Kabelky – střední a  větší velikosti přes rameno

Krása a móda

Rovný tvar těla Máte nejpopulárnější tvar ze všech. Také jste typ, který má sklon nabírat váhu právě uprostřed těla a ne na stehnech, a tak jste obvykle obdařené krásnýma štíhlýma nohama. Ramena a  boky mají přibližně stejný obvod, pas není výrazný. Lze aplikovat na  ženy, které mají trochu „nadváhu“ i na ženy s rozložitější kostrou. •Pas raději nezdůrazňovat! •Siluetu lehce naznačit střihem •Minimum nabírání a  záhybů kolem pasu •Sukně rovné, hladké, jste-li vyšší a máte štíhlé nohy, můžete zvolit i kratší délky nad kolena •Máte-li podváhu, oděvy vrstvěte, aby postava vypadala plnější •Saka rovná, raději jednořadová a delší •Rukávy nejlépe vsazené, zdůrazňující přímou linii •Pokud ramenní vycpávky, tak pouze malé •Šaty v  košilovém nebo plášťovém stylu Materiály – volit splývavé a měkké, velmi vhodné jsou úplety. Velikost vzorů závisí na  výšce postavy, ale raději vzory méně výrazné. Doplňky Náhrdelníky – delší, jednoduché a výrazné tvary Šály a šátky – záleží na délce krku a horním obvodu. Vyzkoušejte!! Pásky – když už, tak nevýrazné,

látkové, uvázané spíše pod pasem Kabelky – spíše hranatého tvaru

Tvar přesýpacích hodin Můžete směle prohlásit, že jste typ Sophie Lorenové. Křivka ramen je měkká, zaobleniny zepředu i  zezadu. Boky, prsa a  pas jsou výraznější. Ramena bývají užší než boky. Vaší předností je hlavně štíhlý pas, i  když celkově můžete mít nějaké kilo navíc. Zdůrazněte svoji ženskost!! Ukažte svůj pas, je nejdůležitějším rysem vaší postavy. I když jste silnější, vždy volte vypasované oblečení (ne přímo

obepnuté), které bude sledovat vaše křivky. Jinak by to vypadalo, že skrýváte velké bříško. •Vyhýbejte se volným beztvarým oděvům •Saka – vyvarujte se příliš vytvarovaných střihů, jemně vypasované modely jsou vhodnější (záleží na velikosti horního obvodu), více vás celkově zeštíhlí •Délka saka bude záviset na tvaru boků a  zadečku – pokud jsou příliš výrazné, sako by mělo boky překrývat, jinak může být v kratší délce •Partie ramen by měly zůstat zaoblené •Jsou vhodné i  zaoblenější tvary límců a výstřihů •Sukně – důležitá je volnost přes boky a  břišní partie, tedy mírně nabrané, ale pouze v  zadní a přední části, ne na bocích. Také můžete mít dlouhé sukně zavinovacího střihu, i  s  plisováním, ale musí být volně splývavé. •Kalhoty – rovné klasické kalhoty z  pevného materiálu vás mohou činit podsaditější, raději tedy ze splývavého měkkého materiálu. V každém případě s ozdobným páskem. •Šaty mohou být pro vaši postavu perfektní volbou Materiál – měkké materiály a vzory (kytky, puntíky, abstraktní vzory, ne pruhy, kára, kostky ano, ale ne na celém oblečení). Nejzářivější barvu umístěte na  tu část po-

stavy, na kterou chcete upoutat. Doplňky Náhrdelníky – krátké až střední Šály a  šátky – pouze jemné a  vyzkoušejte, jak je nejlépe uvázat. Zapomeňte na mašle a velké uzly. Pásky – pro vaši postavu nejdůležitější doplněk Kabelky – vyvarujte se tuhých a  vypolstrovaných stylů a  příliš geometrických tvarů  Věra Pakostová

2010/02

Najděte svůj styl

Zpracováno podle knihy Mary Spillaneové „Image plnoštíhlé ženy“, kde najdete také řadu dalších informací. Pokračování v příštím čísle Bulletinu.

13

Žena v akci

2010/02

Recyklační módní šou ŠOU (či show?) ve Vaňkovce aneb jak si udělat v listopadu JARO v šatníku. V  mlhavých, ubrečených a  šedivých, deštivých dnech není třeba vždy jen zalézt do  postele s  čajem či něčím ostřejším a detektivkou či zasednout k  televizním seriálům. Lze vyrazit i  do  společnosti. Jakékoli. Existují pánské kluby, dámské jízdy, mládí vpřed, skauti, sportovci, různé babince a  také ŽENY50.

Právě v  jeden takový docela pošmourný den, v sobotu 20. listopadu, uspořádalo občanské sdružení ŽENY50 ve  výstavní síni Slévárna obchodního domu Vaňkovka recyklační šou. Tato půvabná a  následování hodná myšlenka se zrodila v  neméně půvabných hlavách vedení Žen, Věrky Pakostové a  Věrky Janákové. Módní přehlídku moderovala Věrka Pakostová, jejím partnerem byl Ti-

14

bor Szabo. Manekýn z vlastních řad bylo šest, podle diváků jim to velmi slušelo, ať předváděly oblečení do  zahrady, pro sport, volné chvíle doma či na  ples. A  o  diváky nouze opravdu nebyla. Sice převažovaly ženy, ale mnohé měly s  sebou mužský doprovod. Přehlídka byla podmalována hudbou, celé představení oživily Sudarušky, z  plna hrdla zapěly. Manekýny byly „normálně“ živené ženské, nikoliv chodící ramínka na  šaty, modely jsou „normálně nositelné“, na rozdíl od těch, které se prochází po  molech světa, tvořené sice vynikajícími návrháři, ale těžko uplatnitelné v  běžném dni, spíš mají ohromit, vzít dech. Dnešní recyklační šou ve Vaňkovce byla útulná, domácká, naše, zde se ženy nad padesát směle mohou cítit jako doma, jako mezi svými. Tu jedna z  manekýn nabídla divačce jablko z  vlastní zahrádky, při předvádění riflí s  laclem, modelu, jako stvořeném pro práci na zahrádce, tu jiná nabídla pro změnu vlastní kolínko, aby si chtivá divačka mohla osahat materiál ….. V zákulisí to vypadalo úplně stejně jako na  jiných přehlídkách. Ty, co přicházely, již ve  dveřích strhávaly model, aby si stihly obléct nový, další žena, další kamínek v  mozaice dobře vytvořené spolupráce, oblečení ze země sbírala a  pečlivě

věšela na  ramínka, aby opět jiná už stála u  modelů, které ještě nepřišly na řadu a chystala je modelkám pro další vstup. Vše šlo jako na  drátku, honem ještě k  provizorně na  židli postavenému a  balancujícímu zrcadlu, zkontrolovat celkový pohled, přičísnout vlasy a šup na molo. Je s podivem, kolik žen se vejde do malé šatny, aniž by si navzájem překážely či o sebe na každém kroku zakopávaly. A co teprve později při prodeji. To tam teprve bylo pořádně těsno! Co bylo hlavní myšlenkou této malé šou? Recyklace oděvů. Zjara či na podzim se probíráme skříní a říkáme si: „Toto už jsem dlouho neměla na sobě.“ Něco je okoukané, jiná část oblečení byla nevhodným dárkem či špatně zakoupeným kusem oděvu, který s ničím neladil. Je radno skříně čas od  času provětrat, nepotřebné, nevhodné, nenošené, okoukané oblečení snést na jednu hromadu a nabídnout dál. Přesně takto to zafungovalo. Za pár korun bylo možno na přehlídce, jejíž druhou součástí byl právě prodej, zakoupit svetřík, halenku, triko, bižuterii, kalhoty, sukni, kabát….a tak se záhy utvořila fronta v  provizorní šatně u zrcadla i potom u dveří u  kasičky. Zájem o  představené modely i ostatní vystavené zboží byl veliký. Co už jedna žena nenosí, oblíbí si jiná a bude mít radost z úlovku a nového modelu za pár „šupů“.

A  oděvy, které se nepodaří rozprodat, půjdou na Charitu a uplatní se tam. Ženám to má slušet a o to se snažíme. Ke spokojenosti všech. Na  závěr se dělil bílý dort s  krásnou, jako živou, jedlou lilií na  povrchu, který věnovala sdružení Maruška Kábelová. Bouchaly lahve šampusu, Ženy50 slavily 4. výročí svého vzniku. Ale pozor, i  když zní název sdružení Ženy50, muži jsou v  jejich řadách vítáni! Přinejmenším ti, kteří s námi oslavili 4. výročí občanského sdružení Ženy50, to už vědí.  Věra Jelínková

Recyklační módní šou by se nemohla realizovat bez přispění mnohých členek sdružení i  dalších osob, které nám pomohly při organizaci. Děkujeme všem z  vás, které jste přispěly svými oděvy. Náš obdiv a  dík patří dámám, které se odhodlaly modely předvádět a  zhostily se svého úkolu velmi profesionálně. Musíme poděkovat i  našim drahým partnerům, které jsme zapřáhly při fyzicky náročnějších pracích. V neposlední řadě patří velký dík Sudaruškám za  kulturní vložku i Tiboru Szabovi a Věrce Pakostové za  skvělé moderování celé akce.  redakce

Bydlení

Minule jsme uvažovali o  volbě místa pro budoucí bydlení z  hlediska našich vztahů k  rodině a  přátelům. Dnes prozkoumáme další emotivní hledisko: vztah k místu – líbí, nebo nelíbí? Co se pro „mě“ víc hodí?

Foto Radka Holubová a  autorka článku

O BYDLENÍ II S  trochou zjednodušení můžeme říct, že každému mláděti se v  krátké době po narození vtiskne do jeho podvědomí kód, podle kterého pozná matku. Prostřednictvím všech svých smyslů vnímá: toto je máma, s  ní jsem v  bezpečí, teď nebudu mít hlad, bude dobře. A někdy chodí kachňata za  slepicí, koloušek za  fenkou. Nedá se říct, že by to bylo správně, ale ta mláďata už si zvykla a  neměnila by. Člověk není výjimka – do podvědomí se mu otiskují postupem času nejenom znaky pro určení mámy, ale i vzorce, jakým způsobem se chovají lidé kolem, jak vypadá jeho domov, jaký je charakter okolní krajiny. V  dospělosti pak člověk vnímá jako přívětivé a  žádoucí takové prostředí, které se podobá „otiskům“ nastřádaným v dětství. Rovina nebo kopec? Kdo vyrůstal na širé rovině, bude pro ni mít slova chvály. Ale rodilý horal by se v rovině cítil nesvůj, cení si výhledů z výšin. Objektivně se nedá určit, co je lepší. Ale dá se popřemýšlet, jaké vlastnosti to které místo přináší a čemu bychom intuitivně dali přednost. Kopce nabízí pěkný výhled, často na  lesy. Na  vršcích ve  městech bývá lepší vzduch. Smog i mlhy se drží v  údolí. Nevýhodou kopců může být jejich nevhodný sklon – na severní stráni málo hřeje sluníčko, na  východní nesvítí odpoledne

a  stráň nakloněná k  západu nemá ranní slunce. Strmé svahy jsou nepohodlné pro pohyb (na kole, pěšky) i pro zahradničení. Rovina nabízí slunce rovnoměrně, od rána až do večera. Pokud nejsme mezi vysokými budovami, klene se obloha na  všechny strany, což poskytuje pocit velkého prostoru a příjemné světlo. Po  rovině se dobře jezdí na kole, na rovině se dobře obdělává zahrada. Ale může někomu připadat jednotvárná, zvlášť když je odlesněná a všude jsou pole. Město nebo vesnice? Město poskytuje pohodlí, všechno je blízko: lékař i  lékárny, nemocnice, obchody, střední a vysoké školy, pracovní příležitosti, úřady, služby, kina, divadla, letiště, vlaky i  autobusové linky, městská hromadná doprava, kavárny, cukrárny, muzea, galerie, sportovní zařízení, koupaliště, bazény, zoologická zahrada… Ve městech je možné si vybrat, jestli bydlet v  bytě, nebo v  domku, jestli ve  svém, nebo v  podnájmu. Čím větší město, tím větší možnosti. Ale také tím horší životní prostředí, větší hluk, provoz, anonymita a kriminalita. Praha je tak světová, že už zažila i  bombové poplachy v  metru, a  dokonce výbuch nálože v  pěší zóně, a  to v  pravé poledne. Města jsou sužována automobilovou dopravou, dopravními zácpami, smogem. Některá sídliště měst jsou tak daleko od  centra, že cesta tam trvá delší dobu než vlakem z vedlejší vesnice.

Vesnice je velmi široký pojem. Jsou velké vesnice s téměř městským životním stylem nebo vesnice daleko v horách jen s několika stálými obyvateli. Tušíme, že čím menší vesnice a  vzdálenější od  velkoměsta, tím klidnější. Ale první dojem někdy klame – ve  všední dny může rachotit i  uprostřed lesů kamenolom, nebo jiná provozovna. Pozitivní je blízkost přírody a  nižší náklady na  pořízení nějaké nemovitosti. Z  toho plyne možnost většího životního prostoru, který můžeme bezstarostně vychutnávat, pokud si najdeme poblíž práci. Potíže můžou nastat v  zimě, když napadne metr sněhu. Člověk se musí sám poprat s  tou hmotou, někam přemístit tuny sněhu, aby se dostal k silnici, kterou silničáři snad za pár dnů protáhnou. Nebo nakoupit zásoby, aby přes zimu nebylo nutné často jezdit. Dům nebo byt? Dům se hodí pro toho, kdo je ochoten přiložit ruku k dílu, touží něco zasadit, pozorovat, jak pučí listy a květy, jak poletují včelky a motýli nebo kdo rád kutí, řeže, vrtá, buší. Ten by se v  bytě v  x-tém patře cítil stísněně. Dobrý dům poskytuje dostatek soukromí pro každého člena rodiny i  místo pro setkávání, také úložné prostory pro věci, které kutil nebo zahrádkář potřebuje. Zvuky od sousedů nejsou tolik slyšet a tak si mů-

žeme v pohodě hrát na klavír, kdy se nám zlíbí. Zahrada se hodí pro odpočinek, pro hry dětí nebo pro psa, umožňuje využít i  krátkou volnou chvilku k  pobytu venku. Nevýhodou je schodiště v  patrových domech, které každému s  přibývajícími roky nějak víc a víc vadí. Počítat musíme s  nutností údržby domu i  zahrady, kde s  oblibou bují plevel, přerůstají stromy, schne tráva atd. Samo se to neudělá. Byt je ideální pro člověka, kterému se hlína protiví, který touží chodit na  společenské a  kulturní akce, na výlety, doma zůstane jenom výjimečně, a to bude nanejvýš číst knihu. Výhodou bytu je to, že leží většinou celý v jedné úrovni bez schodů, a do poschodí se dá dojet výtahem. Závady na  střeše, základech, sítích a  velké opravy řeší někdo za  nás. Pro někoho je ale byt trochu omezující, třeba hudebník nebo kutil musí brát ohledy na sousedy (a co jich je), pokud s nimi chce žít v míru. Zbývá odhadnout tu správnou míru svých potřeb a  sladit je s  možnostmi. Ale ještě není vyhráno. Pokud jsme dva a  každý má jiný názor, čeká nás hledání kompromisu, protože neexistuje obecně správné řešení. Snad abychom si hodili korunou. Nebo moudřejší ustoupí? Jo, to je život – neustálá nutnost volby.  Alena Pařízková

2010/02

Kde bydlet?

15

2010/02

Cestování s fotoaparátem

16

Fotografie a  fotografování mohou být velmi příjemným zpestřením každodenního života a nemusí pro vás při tom znamenat jediné nebo příliš nákladné hobby. Nabízíme vám možnost zapojit se do  komunity lidí, kteří fotografují pro radost a s radostí.

Peru – bájná říše inků Na  Zemi je jistě spousta okouzlujících míst, která dávají člověku pocit, že se ocitl v  bájném světě tajemna dávných dob a  dýchnou na něj přímo pohádkovou atmosféru. Mezi ně bezesporu patří oblast jihoamerického kontinentu opředená magií zaniklé civilizace, Peru. Starobylá říše Inků, jejichž potomci tvoří polovinu peruánské populace, se nalézala vysoko v  Andách, které zabírají více než třetinu území této okouzlující země. Ze západu je mohutné horské pásmo omýváno vodami Pacifiku a  východní svahy pozvolna zasahují hluboko do  bujné vegetace amazonského pralesa. Hlavní město Lima je stejně jako celý zbytek země plné protikladů. Na  jedné straně moderní metropole, na  straně druhé historická architektura, množství zachovalých památek a  romantické uličky s bohatě zdobenými balkony, které vás dokonale vtáhnou do dávných dob. Atmosféru každé země vytváří i  její obyvatelé a  vždy usměvaví a  vstřícní Peruánci v  pestroba-

revném oblečení s  typickým temperamentem jižních národů Vás nenechají na pochybách, že právě Peru vám poskytne neopakovatelné zážitky. Největší lákadlo nejen pro krásné fotografie představuje starověké město Inků Machu Picchu, nacházející se v  horském sedle asi 400 metrů nad řekou Urubamba, které zaslouženě patří mezi 7 divů světa. Stejně jako místo samotné vás doslova okouzlí jediná přístupová cesta k němu. Historická železnice vedoucí malebným údolím a  prosklená střecha vagonů poskytuje neopakovatelný pohled na postupně se zdvihající vrcholky And a stále hustší vegetaci okolní přírody.

Dech beroucí pohled na rozestupující se ranní mlhu odhalující pozů-

statky starobylé architektury dává nemalý prostor fantazii a  obdivu k umění dávné civilizace. Při jediné návštěvě Peru jistě nemáte možnost poznat veškeré krásy této rozlehlé země. Za  návštěvu však jistě stojí plovoucí rákosové ostrovy na  nejvýše položené vodní nádrži s  pravidelnou lodní dopravou na  světě Titicaca. Zdejší obyvatelé tu žijí zcela odděleně od  okolního světa, ochotně se s  vámi podělí o  svůj životní příběh a  dovolí vám nahlédnout i  do  soukromí svých obydlí, což je pro Evropana neopakovatelný zážitek. K  těm ostatně patří i  let malým letadlem nad více než 32 gigantickými kresbami kultury Nazca. S prvními slunečními paprsky působí tyto tajemné obrazce ještě plastičtěji. Milovníky zvířat jistě nadchne vyhlídková plavba k  ostrovům Islas Ballestas s  početnými koloniemi lvounů, lachtanů, tučňáků, kormoránů, plameňáků a  dalších tisíců mořských ptáků. Hluboký zážitek vám jistě nabídne také pozorová-

ní majestátně kroužících kondorů na  pozadí zasněžených Kordiller, při návštěvě jednoho z nejhlubších kaňonů světa „Colca“, v  oblasti obývané indiánskými kmeny.

Poznat tento malebný a rozmanitý kout světa, pořídit velmi působivé fotografie a  zažít neopakovatelné dobrodružství můžete na naši další fotografické výpravě (www.idif. cz), která se do  této oblasti opět vydá na jaře příštího roku.  Denisa Tichotová, IDIF

Institut digitální fotografie (www.idif.cz) je největší soukromou fotografickou školou v České republice a nabízí programy pro všechny skupiny zájemců. IDIF nabízí přes čtyřicet různých kurzů pořádaných v  Praze, Brně a  Ostravě. Pokud s  fotografií začínáte, jistě oceníte kurzy ovládání fotoaparátů konkrétních značek, základy fotografie či kurz nabízející odpovědi na  nejčastější fotografické chyby. Pokud si se svým fotoaparátem již trochu rozumíte, je zde široká nabídka tematických kurzů jako je rodinná fotografie, fotografování krajiny a  architektury, makro fotografie, portréty apod. Více informací o  IDIFu, který je i partnerem fotografické soutěže Úhel pohledu, pořádané o. s. Ženy50, najdete na  internetové adrese www.idif.cz.

Napsáno pro nás

Simona Monyová je naše v současnosti nejprodávanější spisovatelka. Má tři děti a  manžela, který vydává její knížky. Přezdívají jí Viewegh v  sukních. Její knihy se čtou jedním dechem a  drtí žebříčky. Simona Monyová se do vaší dušičky vcítí tak dokonale, až máte dojem, že píše o  vás. Píše se sebeironií, nadhledem a humorem. Dvacet sedum. Tolik knížek Simona napsala a  ze svého standardu dvě knihy ročně zatím nehodlá ustoupit. Simona je skutečně velmi produktivní i  po  jiných stránkách, protože také stačila s  manželem Borisem Ingrem postavit nový dům a  před šesti lety se jim narodil třetí syn Šimon. Její romány o každodenních problémech jsou tak hodnověrné, že je psychologové doporučují klientům v poradnách.

Je mi 600 měsíců, 18  250 dní, 438  000 tisíc hodin. To je hodně. Je mi padesát let, a  to v  dnešní době zase tak moc není. Díkybohu za dnešní dobu! Kdybych byla neandertálská žena, už by mi pravděpodobně strojili pohřeb. Padesát roků byla tehdy vysoká dlouhověkost. Dnes v  padesáti letech jezdím na kolečkových bruslích a na pláž klidně nosím bikiny. Taky už jsem babička. Ale nenosím šátek, ani nevoním bábovkou a  bezinkovým sirupem, jako kdysi ta moje. Chodím v džínsech, voním parfémem Shiseido Zen a  bábovku kupuju v rychlosti na benzínové pumpě, když už návštěva stepuje před naším domem. Neznám nudu. Čím méně času mi zbývá, tím ho umím lépe využít. Televizi jsem darovala místnímu domovu důchodců, houpací křeslo sousedovi, co už dávno rezignoval, a  bačkory odnesla do  popelnice. Omlouvám se, ale já prostě ještě nehodlám být stará. Omlouvám se všem těm mladým dívkám a  mužům rozličných věkových kategorií, kteří mají dojem, že ženská v letech už nesmí jít tančit, protože je trapná, nesmí chodit v plavkách, protože je to nechutné, nesmí se smát, protože vypadá jako šílená, nesmí se pěkně oblékat, protože je to pro ni zbytečné. Omlouvám se, že mám život ráda, a užívám si ho. Ano, je mi padesát let. Stejně jako laseru, hormonální antikoncepci,

kapele Spirituál kvintet a  modrým skřítkům jménem Šmoulové. Ale jim se nikdo nepošklebuje, naopak! Stále se těší příjemné popularitě a  dle mého názoru ještě dlouho budou. „Panebože, vy jste stará!“ štítivě mě odstrčil jakýsi muž, co si mě zezadu spletl se svojí dívkou a plácl mě přes zadnici. Ano, přiznávám. Je mi padesát a  ještě pořád mám prsa a  zadek. Tohle už se taky nehodí? A  co vlasy? Kadeřnice mi tři roky vysvětluje, že bych měla jít nakrátko, prý budu vypadat solidněji. Proč bych měla vypadat solidně, když jsem od  mládí temperamentní rebelka? Proč bych měla chodit v béžové, s mužským účesem, ideálně v roláku, abych nepohoršovala svým stárnoucím dekoltem? Proč se nechat svazovat něčím, co je tak imaginární a neuchopitelné, jako je věk? Tělu je padesát, duši dvacet. Je to nemístné anebo trapné? Nevím, ale jsem ráda, že to není naopak. Tělu dvacet a duši padesát!  Simona Monyová

•••

Dvacet deka lásky je titul její poslední knížky vydané v  nakladatelství: Boris Ingr – MONY v letošním roce

díky bohu za dnešní dobu

Anotace Zdá se, že všichni toužíme po hoře lásky, ale jak čas běží, mnohdy zjišťujeme, že musíme vystačit s  pouhými dvaceti deky… Dvacet deka lásky: soubor povídek o  lásce i  jejím nedostatku... Ukázka z knížky ---- Ale že to uteklo, uvědomil si náhle a melancholicky zavzpomínal. Pětadvacet let, to už je pěkný kus života, pyšnil se a  vybavil si první Jarmilčinu návštěvu u  sebe v  podnájmu. Jak byl tehdy mladý a  horlivý!, zavzpomínal nostalgicky. Přesně mu v  mysli vytanulo celé odpoledne, generální úklid pronajatého pokoje s  malou koupelnou a  kuchyňským koutem v rodinném domku starších manželů, příprava večeře, kytička a  svíčky na  prostřeném stole. Vše tehdy připravoval s láskou. A láska to je to nejdůležitější, ta se nedá vyčíslit penězi… Potřeboval by vymyslet něco, aby Jarmila věděla, že je pro ni schopen vyvinout nemalé úsilí i  dnes, že ji stále chová ve svém srdci. Srdce! Srdce, to je ono! Vždyť je to úplně prosté! Je až zarážející, že na  to nepřišel hned! Jarmilka si přece tak často stýská, jak ráda by vrátila čas. A  Vlastimil jí

ho vrátí. Minimálně pro ten jeden jediný dnešní večer. Najednou věděl jistojistě, že kápl na ten pravý dárek. V  řeznictví koupil vepřové srdce, dvacet deka slaniny, zastavil se ještě pro bílou růžičku, dvě svíčky, a  představil si, jak Jarmilku dojme srdce na  špeku, které pro ni vlastnoručně ukuchtí stejně jako tehdy, před více než čtvrtstoletím, když u něj zůstala poprvé přes noc.

2010/02

simona Monyová /

Největší inspirací jsou pro Simonu Monyovou vztahy. „Je to jako ve filmu s Belmondem Muž z Acapulca, kde hrál spisovatele. Tam řekl, co od té doby také používám: v každé mé knize je pět vět dobrých,“ říká s nadsázkou.

17

Žena v současné společnosti

2010/02

je dobré řídit se výzkumem?

18

Zaměřila jsem se na věkovou kategorii 50 plus. Že tato věková skupina je v kurzu, že se o ní komunikuje, píše v  médiích, zabývají se jí diplomové práce, dotační projekty, vedou se různé statistické a jiné výzkumy, jste si možná všimli. A  výsledek? Jsme spokojeni? Máme pocit, že ona komunikace a  šetření mají význam? Řídí se někdo výsledky a postřehy? Člověk, který chodí do práce i ve vyšším věku je zdravější, cítí se spokojenější. Radikální přechod z  aktivního života do pasivity se projevuje tím, že člověk začne být více nemocný. Má více času se sledovat. Chybí aktivity. Jana Hamanová v rozhlasovém pořadu Stříbrný Vítr zmínila, že ve skandinávských zemích si dokáží důchodci najít vyplnění času. I  když chodí do důchodu později, 20 % důchodců se věnuje charitativním činnostem. Předávají zkušenosti na  kurzech, zhodnocují svůj život. Nabídnou se k veřejné službě – třeba stání u přechodů, když chodí děti ráno do školy, anebo vedou různé kroužky. U  nás jsou to pouhá 3 % občanů v důchodu, věnujících svůj čas dobročinným záležitostem. Jana Hamanová ve  zmíněném pořadu také řekla: „Je dobré se řídit výzkumem. Je to takové zrcadlo, zapadající do  nějaké mozaiky. Získané poznatky by se měly promítnout do vizí. U nás má bohužel málo politiků vize.“ A  vizi zřejmě nemají ani pracovní úřady a jejich nadřízené orgány.

Tak se stane, že jsou schvalovány rekvalifikace, které plní jiný cíl, než by měly. Prošla jsem rekvalifikací na  účetnictví v  kraji Vysočina. Nejdříve jsem netrpělivě čekala na  zařazení do  rekvalifikačního kurzu. V  tomto období se dostavovaly různé pocity s označením méněcennost. Vnímala jsem, že ochabuje nejen sebevědomí. O  zařazení do  rekvalifikačního kurzu jsem se dozvěděla týden před jeho zahájením. Naše skupina byla nesourodá z  mnoha pohledů. Věk – od 22 do 50 roků. Vzdělání – někteří maturovali z účetnictví před 3 roky, jiní před dvaceti, další neměli o  účetnické práci ani potuchy. Pro mnoho z  nás byl ale společný cíl – rekvalifikaci zvládnout a  naučit se účetnické profesi. Informační letáček, získaný při nástupu na  rekvalifikaci, uváděl, že účetnictví s  využitím PC se musí zvládnout za 160 hodin. Ano, každý pracovní den cesta do okresního města. V šest hodin ráno mi odjížděl autobus k  vlakovému nádraží, kde jsem si počkala na vlak a s jedním přestupem, těsně před osmou hodinou, doběhla do školicího střediska. Následovalo

nalévání vědomostí do  15 hodin. Unavená jsem čekala na  zpáteční vlak. Během jízdy usnula a  občas málem přejela. Domů jsem se vracela kolem 18. hodiny večer. Na zopakování nebyla nálada. Proto pro mě začal jezdit manžel autem. Doma jsem byla kolem 16. hodiny. Z únavy jsem stejně nevyšla. Nabytí vědomostí a  sebevědomí nenaplnilo představy. Efekt byl spíše opačný. A  tak se táži: „Mohl být efekt jiný, kdyby proběhla rekvalifikace za  jiných podmínek?“ Zřejmě ano. Kdo ale schválil podmínky tohoto projektu? Pro jakou cílovou skupinu byl určen? Zaobíral se vůbec někdo tím, jak nesourodou skupinu pro rekvalifikaci vybírá? Navíc s  počítačem jsme na kurzu nepřišli do styku vůbec! Měli jsme informace, že jiný rekvalifikační kurz zabývající se účetnictvím trval téměř tři měsíce. Frekventanti dojížděli do školicího střediska 2x či 3x do týdne. Byla jim hrazena doprava i  strava. Měli čas probranou látku vstřebat, opakovat. Mezitím si stihli hledat práci, psát životopis, jít na pohovor… Měli štěstí. Byli zařazeni do jiného projektu. Mnozí se radujeme nad tím, že jsme

našli cestu k občanskému sdružení Ženy50. Doufáme, že Ti, jež schvalují finanční podporu pro projekty, se zamyslí nad nutností schválit rekvalifikační projekty a projekty rozvíjející PC gramotnost a  jiné znalosti a  dovednosti těm, jež tvoří činnost a  náplň volnočasových aktivit pro určitou věkovou skupinu lidí. Pak i penzisté jistě najdou cestu, jak se společnosti odvděčit. V  České republice probíhá třetí vlna projektu SHARE. Tento projekt zjišťuje situaci lidí starších 50ti let v  Evropě. V  České republice tento projekt realizuje společnost SC & C spol. s r. o. Web zmíněné společnosti uvádí: „Mezi hlavní témata čtvrté (v ČR třetí) vlny projektu patří: rodina a sociální vazby, vzdělání, tělesné a duševní zdraví, zdravotní péče a  rizika, kognitivní funkce, zaměstnání a  důchod, vzájemná pomoc a  finance v  rodině, bydlení, příjmy a  spotřeba domácnosti, majetek, sociální podpora, aktivity, kvalita života a očekávání do budoucnosti. Výsledkem je unikátní soubor dat poskytující informace o  stavu, historii a vývoji české a evropské společnosti.“  Hana Budínová

politika d o m ovžen postavení

tolerance zdraví umění děti volby Lidskávěda práva a výzkum menšiny

Poznámka: V  roce 2008 na  každého občana EU ve věku 65 a více let připadali čtyři lidé v  produktivním věku. Do  roku 2060 tento poměr klesne na dva ku jednomu. Nedávná ekonomická a finanční krize prohloubila dopad těchto demografických trendů. Nepříznivý vývoj v ekonomickém růstu, veřejných rozpočtech, finanční stabilitě a  zaměstnanosti zvýšil naléhavost potřeby přizpůsobit důchodovou praxi. Krize odhalila, že je třeba učinit více ke zlepšení efektivnosti a  spolehlivosti důchodových systémů.

Doporučujeme

MOHU DOPORUČIT. Kdo z  vás rád brousí po  galeriích a  rád potěší oko i  duši pohledem na výtvarná díla, tak se pozastavte v předvánočním shonu a zajděte si postupně na dvě krásné výstavy.

Česká malba generace 80. let. Výstava potrvá do  20. března 2011 a otevřeno je po–ne 10–18h, s  výjimkou čtvrtka, kdy je zavřeno a  ve  středu prodlouženo od 10–20h.

Přinášíme vám jen nepatrný výběr z  kulturní nabídky, která je v  období vánočních svátků až neuvěřitelně bohatá. Přejeme vám hezké zážitky s  krásnou knihou nebo na výstavě či koncertu.  redakce

První z  nich má těsnou souvislost s  uplynulým Mezinárodním festivalem Janáček Brno 2010. V  Památníku Leoše Janáčka – Brno, Smetanova 14, je výstava DRUHOTVARY 2 (v  pořadí druhá – první byla k festivalu v r. 2008). V zásadě jde o  propojení díla L. Janáčka se světem výtvarníků a výtvarné veřejnosti. Výtvarníci reagují na  grafickou podobu díla, na textovou složku kompozice nebo na hudební obsah, zašifrovaný v  hudebním zápisu. Každý z  oslovených výtvarníků obdržel hudební zápis nějaké Janáčkovy skladby a to dle výběru autora v tiskové podobě nebo ve faksimile skladatelova autografu. A pak už se s tím „popral“ dle jeho naturelu. Výstava není příliš rozsáhlá (s ohledem na  prostorové možnosti), ale je zajímavá, rozmanitá, nápaditá a potěší. Najdete zde práci Olgy Čechové, která před pár dny bohužel odešla do nebeského ateliéru, dále Dalibora Chatrného, Jiřího Davida, Petra Veselého, Jiřího Kovandy, aj. Naleznete zde realizace od  malby na plátno přes kresbu, koláž, asambláž, autorskou knihu až po objekty a  videozáznam performance. Tak jako u  prvních DRUHOTVARŮ byla

vydána vkusná publikace jako katalog výstavy, jehož zakoupení může potěšit vás nebo někoho jako dárek pod stromečkem a  přitom nezatíží váš předvánoční rozpočet. Výstava trvá do 28. 2. 2011 a otevřeno je út–pá 10–12 a  13–17h, so 11–17h. Druhé zastavení s  výtvarným uměním vás zavede do Wannieck gallery, čili do  areálu Vaňkovky v  Brně. Zde je instalována výstava 1984– 1995 Česká malba generace 80. let. Své obrazy a  kresby vystavuje 23 autorů. Komplexní výběr obrazů a  kreseb dokumentuje tvůrčí vzepětí generace, která se po  umrtvujícím období socialistické normalizace razantně přihlásila ke svému právu svobodně tvořit. Najdete zde řadu známých jmen, ale hlavně působivá díla, která jsou poměrně rozměrná a úžasně „sedí“ do výstavního prostoru. A  drobný interaktivní vklad od  návštěvníka výstavy spočívá v tom, že u  pokladny dostanete nalepovací puntík, který můžete vlepit na podlahu před obraz, který vás nejvíce oslovil. Já jsem jej nalepila před „Kuklení“ Petra Nikla. Na  výstavu můžete jít i  s  dětmi, protože v  prostoru je stůl s  papíry, pastelkami, vystřihovánkami, omalovánkami a možností si vyrobit papírového Šášu.  Jitka Pelánová

AMEDEO MODIGLIANI Výstava je otevřená do 28. 2. 2011 v Obecním domě v Praze. Dlouho očekávaná výstava představí Modiglianiho zejména jako italského umělce. Samozřejmě však nezapomíná, že byl také významnou postavou „Pařížské školy“ na počátku dvacátého století. Výstava ukáže Modiglianiho malby, ale i  množství studií i  kreseb, čímž významně přispívá k  našemu porozumění Modiglianiho dílu jako celku. Výstava představí i  Modiglianiho spletitý životní příběh.

2010/02

kulturní servis

Výstavu budou tvořit Modiglianiho obrazy zapůjčené například z  Izraelského muzea z  Jeruzaléma, Estorick Collection v Londýně, ze sbírky současného moderního umění Studio Guastalla v  Miláně a  dále ze soukromých sbírek z  Německa či Ameriky. Návštěvníci budou moci obdivovat malby i kresby tohoto umělce v prostorách Obecního domu až do konce února 2011. Při této příležitosti vyjde obsáhlý vícejazyčný katalog.  Věra Janáková a internet

19

Doporučujeme

2010/02

kulturní servis

20

Vánoční koncerty Pokud Vám k navození vánoční nálady nestačí vůně cukroví a atmosféra svátečních trhů, jistě si nenechte ujít některý z  prosincových koncertů. Z  jejich nepřeberného množství pro vás vybírám následující: Na  druhý vánoční svátek 26. 12. v  Katedrále sv. Petra a  Pavla od 20.00 si můžete vychutnat Českou mši vánoční Jakuba Jana Ryby. Za doprovodu komorního orchestru Czech virtuosi se rozezní hlasy Daniely Strakové-Šedrlové (soprán), Jitky Zerhauové (alt), Zoltána Kordy (tenor), Richarda Nováka (bas) a členů Brněnského akademického sboru.  redakce Mimo řadu Malcolm Gladwell Je úspěch úzce spjat s pracovitostí a úsilím jedince, nebo je to přeci jen trochu jinak? V  knize Mimo řadu se snaží její autor Malcolm Gladwell změnit vžitý názor, že je možné se stát úspěšným jen díky píli a  houževnatosti. Na  mnoha příkladech zde ukazuje, že za svůj úspěch vděčíme velkou měrou i  dalším okolnostem. Záleží, kdy a na jakém místě jsme se narodili, do  jaké rodiny, s  kým jsme se potkali, kdo nás kam postrčil, pomohl, ukázal směr. „Biologové často mluví o „ekologii“ toho či onoho organizmu – nejvyšší dub v lese není nejvyšší jen proto, že vyrostl z nejtvrdšího žaludu,

ale také proto, že jej nestínily jiné stromy, protože má kořeny v  úrodné a hluboké půdě, protože jej neohlodal žádný zajíc, když byl ještě mladý, a  protože jej nepokácel žádný dřevorubec dřív, než stačil dospět.“ Ti kdo jsou již úspěšní, dostanou více příležitostí, které jim dopomohou k ještě většímu úspěchu. Studentům s  nejlepším prospěchem se dostává více pozornosti učitelů, případně jsou zařazeni do speciálních tříd, kde svůj odstup od ostatních ještě zvětší. Podle studie psychologa K. A. Ericssona stačí na počátku budoucímu houslistovi jen takové nadání, aby se dostal na hudební školu. „Pak už odlišuje virtuosa od  hudlaře jen ochota a vůle tvrdě pracovat. To je celé tajemství. Lidé, kteří dosáhli samotného vrcholu, nepracují jen tvrději nebo mnohem tvrději. Oni pracují mnohem mnohem mnohem tvrději“, uvádí v  knize Malcolm. Podmínkou sice je tvrdě pracovat, ale stejně důležitou roli hrají další okolnosti, např. mít možnost danou praxi vůbec získat. Např. příběh Billa Gatese, jednoho z  nejbohatších lidí světa. Pochází z  bohaté rodiny, která si mohla dovolit syna odhlásit z  veřejné školy a poslat ho do soukromé instituce. V  druhém roku jeho pobytu zde škola pořídila počítačovou učebnu, jakou v šedesátých letech neměla ani většina univerzit. Na-

víc škola nenechala programovat své studenty pomocí děrných štítků, jak tehdy bylo pravidlem, ale díky přímému telefonnímu spojení na  mainframe v  Seatlu se Bill Gates dostal k programování v reálném čase v  roce 1968 jako osmák. Mohli bychom jmenovat další šťastné náhody, které umožnily Billu Gatesovi „odpracovat“ oněch 10 tisíc hodin. Ano, měl velkou chuť programovat, o  víkendech třeba až 30 hodin, ale bez dalších důležitých skutečností – že se narodil ve  správný čas, do  správné rodiny, na  správném místě, chodil do  správné školy, potkal správné lidi jako své učitele a dalších šťastných náhod, by se asi stěží odhodlal ve druhém ročníku na Harvardu ze školy odejít a založit svoji vlastní softwarovou firmu Microsoft. „Řekl bych, že jsem měl tehdy větší zkušenosti s vývojem softwaru než kdokoliv jiný v mém věku, a to jen díky neuvěřitelně šťastné shodě náhod“, přiznává Bill Gates. Všichni slavní a úspěšní měli zkrátka v životě neobvyklé příležitosti.  Jana Jarušková

Skleněný šperk 21. století Marie a Ladislava Olivových 30.listopadu–31. prosince 2010 Dva severočeští skláři, manželé Marie a  Ladislav ml. Olivovi se představují Brnu výstavou skleněných šperků a drobných objektů. Profesní počátky obou výtvarníků byly spojeny se studiem na železnobrodské Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské a  posléze i  se společným životem. Nicméně po  počátečním hledání nejen vlastního uměleckého projevu, ale i  sklářských technologických procesů především v taveném skle a po vytvoření společného ateliéru a rodinné sklářské pece se soustředili na šperkařskou tvorbu, v  níž záhy po  roce 2005 dosáhli pozoruhodného úspěchu. Z vystavených skleněných exponátů je zřejmá sklářská profesionalita, která umožňuje jmenovaným autorům používat i využívat obtížné tradiční i  nově objevované technologické procesy. Manželé Olivovi jsou reprezentanty severočeského sklářství, které je v  nelehké současnosti konfrontováno s mnohými existenčními problémy.  Ludmila Růženecká

Rakovina a já Autorka otevřeně píše o svém životě s rakovinou, o své cestě za zdravím. „Zpočátku jsem psala pro sebe, ale postupem času ve mně sílilo přesvědčení, že můj příběh má co říci i ostatním. Nikdo za  nás nemůže vyřešit naše problémy, vyléčit naše nemoci, uzdravit naše vztahy. Je to na  nás. Lékaři nám mohou dát čas, naši blízcí podporu a  lásku, ale svůj život máme ve svých rukou my sami.“ Snad pro vás – nemocné i  zdravé – bude tato kniha inspirací, možná i  impulsem ke změně stávajícího způsobu života.  Autorka, Monika Dostálová

Může se hodit

Tentokrát vám představujeme Sdružení obrany spotřebitelů, které vám poskytne radu a pomoc v mnoha směrech. Uveřejníme vaše rady, nápady či zkušenosti, doporučení a  upozornění na  kvalitu služeb, či nekalé jednání, které mohou pomoci i  dalším ženám.  redakce

Sdružení obrany spotřebitelů Jihomoravského kraje poskytuje bezplatné služby všem spotřebitelům v  oblasti výrobků a služeb, reklamací, odstoupení od  smluv, prevence a  informací, které potřebují. Spotřebitel stále je tou slabší stranou v případných sporech s prodejci, protože mu chybí čas i finanční prostředky, aby se dokázal vyhnout případným rizikům. Proto také je naše poradna pro ně otevřena denně (mimo pátku) od  15.00–18.00 hodin v centru Brna na Mečové ulici 5. Zřídili jsme odborné sekce, ve  kterých naši odborní poradci poskytují poradenství na co nejvyšší odborné úrovni, např. sekce potraviny, telekomunikace, zdravotnictví, cestování, insolvence-exekuce, mimosoudní spor /ADR/, kde jako jediní řešíme nejen spory mezi spotřebiteli, prodejci a poskytovateli služeb v ČR, ale i zahraniční spory v Evropské unii i ve třetích zemích. Poradnu pro pacienty spotřebitele jsme zřídili z důvodu stále více narůstajícího počtu dotazů i  stížností v oblasti zdravotnictví, proto se zaměřujeme na ty nejvíce problémové otázky, např. stále více narůstajícími případy podvodných prodejů „zázračných„ léků nebo techniky, náhrady škody na  zdraví, způsobené některými neodborně provedenými kosmetickými zákroky, pomáháme pacientům spotřebitelům vyznat

se ve spleti různých vyhlášek a zákonů. K  tomuto účelu jsme vydali časopis „Průvodce zdravotnictvím“, kde srozumitelnou formou se spotřebitel může lépe orientovat. Stále přibývá více případů, kdy se spotřebitelé neuváženými podpisy různých kupních i úvěrových smluv dostávají do  finanční pasti, zadlužení a  často přicházejí i  o  veškerý majetek. Žádný zákon neochrání spotřebitele, pokud on sám nemá svou individuální zodpovědnost, pokud nezná svá práva a  nemá aspoň základní znalosti při jednání se silnější stranou – prodejcem. Jsme tu pro Vás a  vždy Vám rádi pomůžeme, když přijdete včas, pak může být naše pomoc účinná, vyhnete se tak všem problémům z neuváženého nakupování a  podpisů smluv, které jste podepsali, i  když byly ve  Váš neprospěch. Pak už je pomoc složitá. Gerta Mazalová, předsedkyně Krajské organizace SOS JmK Nabízím – hledám nabízím Nabízím nové zboží (výprodej z podnikání) – Etue (kosmetická taštička) průhledná barevně lemovaná malá 16 x 6 x 7 cm – 20 Kč velká 20 x 11 x 10 cm – 25 Kč Tampax – krabička 8 ks – 10 Kč Tel.: 737 607 776 zn (N20201)

S K V Ě L Á P O S T A V A . C Z Chcete zdravě a bezpečně upravit svou váhu? Znáte vše o hubnutí, ale potřebujete podporu, motivaci a pomocnou ruku? Zažíváte jo-jo efekt a chcete se z toho začarovaného kruhu dostat rychle ven?

2010/02

co potřebujeme vědět/inzerce

Náš program probíhá formou individuálních konzultací a je založen na principu změny životního stylu. Po celou dobu redukce budeme pro Vás tzv. osobním poradcem, jenž Vám bude radit, motivovat i kontrolovat. Budeme Vás podporovat tak dlouho, až se Vaše nové zvyky stanou každodenní rutinou.

www.skvelapostava.cz Vyměním Vyměním slunný státní byt 2 + 1, 95 m2, 2 balkony, nová dřevěná okna a fasáda, 4. patro bez výtahu na Pekařské ulici za 1 + 1 nebo 2 + KK, státní, zděný, přízemí nebo 1. patro v Brně a okolí. Tel.: 776 376 796 zn (V20201)

Hledám různé staré knihy, týkající se her a kvízů pro dospělé. zn (H20203) prodám Prodám kožený 3/4 kabát, vel. 46, černá barva. Původní cena 4990,Kč, prodejní 2500,- Kč. Tel. 604 375 546 zn (P20201)

Hledám Kdo napeče klasické domácí vánoční cukroví v  malém množství (1,5–3 kg)? Věra Janáková. tel.: 732 348 993 zn (H20201) Hledám přítele pro občasná setkání (kultura a sport). Věk 55 a více. zn (H20202)

21

Ženskýma očima

2010/02

Postřehy žen

22

OHLÉDNUTÍ ZA  MEZINÁRODNÍM FESTIVALEM JANÁČEK BRNO 2010 aneb KONCERTNÍ MARATÓN.

Možná jste si všimli, že se v  říjnu objevily v  Brně plakáty k  Mezinárodnímu festivalu Janáček Brno 2010. Tento festival se koná jednou za  dva roky a  letos se ve dnech od 16. do 28. listopadu uskutečnil již počtvrté. Letošní dramaturgie festivalu mne zlákala ke  koupi permanentky na  všechny koncerty, opery a  představení s  úmyslem nenechat si nic ujít. Takže jsem měla po téměř 14 dní (nejen) večery naplněny zážitky a krásnou hudbou, ale i setkáními s lidmi, kteří dali přednost hudbě před „čarovným svitem televizní obrazovky“ či jinými činnostmi. Kdo tak učinil a vyrazil z domova za hudbou, vskutku neprohloupil. Nebylo jediného koncertu nebo operního představení, ze kterého bych odcházela s  pocitem promarněného času. Nebudu se pouštět do hodnocení toho kterého kusu, nejsem hudební kritik, ale pouhý konzument. Chci opravdu jen vyzdvihnout vynikající dramaturgii, která přinesla vedle stěžejních Janáčkových děl i uvedení hudby 20. století (např. E. Schulhoffa, A. Schönberga, A.

Berga, A. Schnittkeho aj.) Koncerty a představení se konala na různých místech v  Brně, zejména v Janáčkově divadle – i ve foyeru, v Mahenově divadle, Redutě, Barce, v  divadle Husa na  provázku, v  kostele na  Starém Brně. Velmi příjemná byla i sobotní a nedělní matiné v  aule JAMU, kde komorní koncerty začínaly v  10 hodin a navodily tak krásný počátek víkendového dne. Mám sice silné nutkání vrátit se k některé akci a podělit se s vámi o  zážitky, ale kdo z  vás navštívil alespoň zlomek z  celé nabídky festivalu, tak ví své... Zdařilý průběh celého festivalu podtrhla i velmi početná návštěvnost (na rozdíl od  předcházejícího Moravského podzimu, kde sály téměř zely prázdnotou...). Příští Janáčkův festival v  r. 2012 si rozhodně nenechejte ujít...  Jitka Pelánová Výlet do Náměště N/O Náš sobotní výlet 2. 10. připravila Táňa Nedvědová. Kolem desáté jsme dorazily na  náměstí v  Náměšti, kde nás už vyhlížela Jana a  hned nás nasměrovala na  radnici do  příjemně vytopené místnosti, ve  které měla Táňa svoji výstavu keramiky, výstižně nazvanou „Stromy“. Výstavě dominoval strom, vytvořený z  kachlů, které jsme kdysi vyrobily u  ní v  Březníku. Ještě teď si živě vzpomí-

nám, jak jsme s nadšením běhaly po zahradě a okolí a do hliněných placek otiskovaly struktury kůry různých stromů.

Tánina keramika je osobitá, stále se snaží vymýšlet nové tvary a hlavně se nechává oslovit a inspirovat přírodou. Na  půvabných miskách ve  tvaru listů ležely roztodivné koule, kuličky, šišky a šištičky. Táňa nám vysvětlila, že to jsou vlastně do hlíny zakletá pylová zrnka, semena a  plody a  barvitě líčila, jak se na  ně chodila koukat do  mikroskopu na  různá přírodovědecká pracoviště. Člověk by ani nevěřil, jak úžasné jsou to tvary, když se zvětší. A všechny ty oříšky, kuličky, pecky a  šišky byly duté a  zvonily, to na  znamení toho, že v semenech a plodech je ukryt život. A pak stromy – některé s jablíčky, jiné s ptáčky ve větvích, velké i malé, přírodně zbarvené i  nádherně barevné. Všechno jsme si mohly hned zakoupit, což jsme samozřejmě některé i udělaly, takže se s Táninými výtvory můžeme těšit i doma.

Pak jsme se vypravily na  zámek. Nejprve po  památném mostě, který trochu připomíná ten pražský a pak procházkou do kopce. Zámek, který byl po  válce upraven na  letní sídlo prezidenta E. Beneše, opravdu stojí za to. Nádherné interiéry, obrazy a  především velká sbírka renesančních a  barokních tapisérií, překrásný, podzimně se vybarvující park. A pak už nás čekal výborný oběd v  restauraci Na  statku. Cestou směrem k  nádraží jsme se ještě zastavily na Jablkobraní a daly si čerstvý lahodný mošt. Byl to krásný a  milý výlet, hlavně zásluhou Táni, která vždycky umí potěšit.  Věra Pakostová

Na  radnici v  Náměšti mají instalovanou Papírníkovu tiskárnu z dvacátých let 20. století, kdy se tisklo ručně a  slova se musela skládat z  olověných písmenek. Jsou zde vystaveny tiskařské a  vázací stroje, různé nářadí i  ukázky dobových tisků. Není na  škodu si v době počítačů a internetu uvědomit, co bylo za potištěným papírem – a  natož knihou – ukryto práce! Foto Draha Petříková

nabízím originální ručně dělanou keramiku hledám prodejce keramiky

Táňa Nedvědová Tel.: 776 376 796

www.keramika-nedvedova.setkani.info

Ženskýma očima

Cesta s Karlou Tři hodiny v  autobuse jsou víc než dost. Tentokrát utekly rychle. Přisedla si paní v mém věku. Odkud já ji jenom znám… Pokukovala nenápadně taky. Zaměstnání? Ne. Snad škola…? Už to mám! Karla. Kdypak jsem ji viděla naposledy? Jasně, maturitní večírek… „Moniko, jsi to ty? Bože, to je let, ani to nechci vyslovit…“ Otázka stíhala otázku, probraly jsme děti, vnuky, manžely i exmanžely, čím dál rychleji stárnoucí rodiče, letošní dovolenou, psy a  kočky, zaměstnání, zdraví, nemoci… Karla jela za manželem do nemocnice. „Snad to bude v pořádku, je po operaci, čekáme na  výsledky. Ale děsí mě, jak ztrácí vůli k životu. Strašně se změnil. Pořád něco dělal, zlobila jsem se, nedokázal vypnout, odpočinout si, práce a  zas jen práce. A najednou leží a kouká do stropu. Nemá o nic zájem…“ „To chce čas, je to pro něj moc těžký. Říkáš, že práce a zas jen práce. Byla pro něho zřejmě moc důležitá, byl to „jeho život“ a teď ji nemá. Je to veliká změna, nejen teď, kdy ještě musí ležet, ale co pak? Možná už nebude moci pracovat s  takovým nasazením…“ „To víš, že ne. A  proč by taky měl? Už má nárok na důchod, kvůli penězům to taky dělat nemusí, ale on se toho bojí. Co bude dělat? Zahrada ho nebaví, to jsem dělala vždycky sama, vnuka máme jednoho a  ješ-

tě na  druhým konci světa. To ty jsi na tom líp, tys měla proč se uzdravit, musíš přece pomoct dceři, vodíš vnučku ze školky, pohlídáš, když je nemocná, když jdou mladí za zábavou…“ Chvíli jsem mlčela. Byl to pro mě důvod k  uzdravení, k  životu? Ano, mám ráda pravidelná úterní odpoledne prožitá spolu s  vnučkou, mám radost z pubertálního gymnazisty – kytaristy i o pár let mladšího judisty. Ráda svým dcerám občas pomohu, pohlídat vnuky v  nemoci, zavést do  baletu či do  plavání, ale že by mi to stačilo? Myslím, že ne. Ani milující manžel, ani rodiče, ani zahrada, ani pes, ani… ani… ani. Ne. Nestačilo. Musela jsem jít mnohem dál a hloub, musela jsem najít své dávno zapomenuté sny, musela jsem k  sobě. Musela jsem svému životu dát ještě jiný smysl a rozměr. Musela jsem najít radost. Ne jenom (i  když to vůbec není málo) z  toho, že druzí jsou zdraví, daří se jim dobře, rostou a  mají jedničky. Musela jsem najít RADOST. Musela jsem přijít na to, co mi radost dělá a dělat to, musela jsem své sny změnit v cíle, musela jsem je začít realizovat. A zažívat tak něco, co jsem už dlouhá léta neměla – opravdový, upřímný a  silný zájem o  to, co dělám, zaujetí pro věc, radost z drobných úspěchů i  rozhodnutí, taky ze spadaného listí, z ranních mlh i vydařených fotek, napsaných fejetonů i  povídání s  vámi na  Anenské. Mít

chuť do života. Bavit se jím, což znamená i „chodit za zábavou“, protože já přece nejsem stará. Anebo jinak: nejen mladí se mohou bavit. Znám ženy, pro které byla či je pomoc dětem a  vnukům dostatečně silným motivem. Proč ne? Není žádné dobře ani špatně. Dovolím si na  tomto místě ocitovat slova z knihy „Nemoc jako řeč duše“ (R. Dahlke): Není cílem dělat to, co je „správné, dobré“ nebo „co se očekává“, nýbrž nalézt a prosazovat to, co je svérázné, individuální… Také láska nemá nic zjevně společného s  tím, abychom byli ke všem laskaví… Do života musí vstoupit životní obsah, který má co do  činění hlavně se sebou samým a  méně s  ostatními… Kdo nežije v  souladu s  vlastní cestou, žije v ohrožení… Pod to se můžu podepsat. Karle děkuji za podnět k zamyšlení a  Vám, milé čtenářky, přeji, abyste nalezly své sny a splnily si je.  Monika Dostálová Vánoční stromek – trvalka Každoročně jsme s  manželem řešili stejný problém – kdy a  jaký si pořídíme vánoční stromek. Já jsem prosazovala nákup ihned, jakmile se objevili první prodejci, a  pokud možno menší, abych pro něj měla dostatek ozdob. Manžel naopak nákup stále odkládal a chtěl strom „pořádný“. Dopadlo to tak, že jsme stromek kupovali dva dny před

Vánocemi a  ani jeden z  nás jsme z  něho neměli radost. Před pěti lety nastal u  nás v  této věci obrat. Koupili jsme si naši první vánoční jedličku v květináči. A protože jsme nákup stromečku opět nechali na poslední chvíli, nebylo už z čeho vybírat. Domů jsme si odnesli nepravidelný, ne zrovna rovně rostoucí stromek se třemi větvičkami. (Čtvrtá větvička byla tak krátká, že ji ani nepočítám.) Snažila jsem se stromek opticky zvětšit navršením spousty ozdob, ale nakonec jsem to vzdala a  ke  zdobení jsem použila barevné mašličky – moc mu to slušelo. Dárky se pod něj samozřejmě nevešly, ale svou vánoční úlohu sehrál na jedničku. A nejen to. Jakmile to šlo, zasadila jsem jedličku na zahradě. A věřte nebo ne, jedlička se ujala a postupně se vypracovala v nádherný pravidelně větvený stromeček. Dnes už má více než metr a je dominantou naší zahrady. Od té doby mám vždy, když ho před Vánocemi zdobím pro ptáky, o jeden krásný pocit navíc – dala jsem mu šanci a žádné stromky se kvůli nám na Vánoce řezat nemusí. Když se rozhodnete si stromeček v  květináči koupit, nemusíte řešit co s  ním budete dělat po  Vánocích. Na zahradě ho přihrňte hlínou a znovu ho můžete použít o příštích Vánocích nebo ho můžete přinést začátkem jara na místo, kde se dá zasadit.  Věra Janáková

2010/02

Postřehy žen

23

2010/02

Inzertní plochy Vážení inzerenti. Představujeme vám časopis, který je připravován speciálně pro ženy 50+. Tato věková kategorie žen, jak je známo, rozhoduje v 80 % případů o nákupech a jistě bude pro vás zajímavé nabídnout těmto ženám své výrobky či služby. Vaše inzeráty mohou být přiřazeny k rubrikám: zdraví a životní styl | krása a móda | bydlení | cestování | žena v současné společnosti | doporučujeme | může se hodit | ženskýma očima. V reklamních plochách na celou stránku či 1/2 strany můžete zvolit formu redakčního článku. Redakce časopisu Bulletin Ženy50+

Reklamní plochy – ceník Komerční prezentace

Komerční prezentace

1/1

Komerční prezentace

1/2 (a)

Komerční prezentace

1/2 (b)

1/4 (a)

1/8 (a) = 48 x 73mm (š x v) cena inzerátu 800,- Kč 1/8 (b) = 100 x 34,5 mm (š x v) cena inzerátu 800,- Kč 1/4 (a) = 48 x 150 mm (š x v) cena inzerátu 1 300,- Kč 1/4 (b) = 100 x 73 mm (š x v) cena inzerátu 1 300,- Kč 1/2 (a) = 100 x 150 mm (š x v) cena inzerátu 2 500,- Kč 1/2 (b) = 204 x 73 mm (š x v) cena inzerátu 2 500,- Kč 1/1 = 249 x 210 mm (š x v) cena inzerátu 4 900,- Kč

1/8 (b) 1/8 (a) 1/4 (b)

Slevy za opakování inzerce: 2 opakování – sleva 5 % 3 opakování – sleva 10 % 4 opakování – sleva 15 % Vyšší počet opakování lze dohodnout individuálně.

PODKLADY K  INZERCI: Inzerce se přijímá v  elektronické podobě ve  formátech: Adobe PDF, Illustrator EPS/AI, TIFF v rozlišení nejméně 150dpi. Po dohodě pro vás inzerát zhotovíme z dodaných podkladů (text, obrazové podklady, loga). Cena bude navýšena individuálně podle náročnosti zpracování. DALŠÍ INFORMACE: Mgr. Věra Janáková, tel.: 547 246 485, 732 348 993 e-mail: [email protected]. Korespondenční adresa: o. s. Ženy50, Anenská 10, 602 00 Brno Sleva pro komerční inzerci členek o. s. Ženy50 je 20 % z ceny inzerátu.

24

Čtvrtletník Bulletin Ženy50 zdarma vydává o. s. Ženy50 číslo 2/2010, prosinec Redakční rada: Věra Janáková Jana Jarušková Dagmar Navrátilová Věra Pakostová Alena Pařízková Hana Budínová Adresa vydavatele a redakce: Anenská 10, Brno 602 00, tel.: 547 246 485 e-mail: [email protected] Grafická úprava a zlom: Jan Janák Uzávěrka vždy 31. srpna, 30. listopadu, 28. února a 31. května Bulletin Ženy50 (ani žádná jeho část) nesmí být reprodukován a zveřejňován bez písemného souhlasu vydavatele a uvedení zdroje. Komerční využití je vyloučeno. Copyright © 2010 Ženy50, o. s. Časopis je rozesílán automaticky členkám o. s. Ženy50 a zaregistrovaným odběratelům. Články otištěné v Bulletinu nemusí vyjadřovat oficiální stanovisko redakce a vydavatele. Redakce si vyhrazuje právo upravovat příspěvky. Noví odběratelé si mohou jeho odebírání objednat na e–mailu: [email protected].

www.zeny50.cz

2010/02

Pomaličku se naplňuje čas roku s  desítkou na  konci a  nastane rok nový, který v  sobě ponese jedenáctku. Mám to číslo ráda, možná i  proto, že figuruje v  mém datu narození. Dvě jedničky. Budeme do tohoto roku vstupovat s  očekáváním, obavou, úlevou, či lhostejností? Asi každý trochu jinak, přesto si s sebou poneseme svá přání. S  přibývajícími léty stále více opouštím rovinu materiální a moje pozornost se upírá k  „věcem“, které se za  peníze koupit nedají. Proto bych nám všem ráda popřála klid a  mír v  duši, harmonii celé osobnosti, láskyplné vztahy plné porozumění. Abychom se vždy měli na  koho obrátit v  dobách radosti i  smutku. Abychom nezažívali ani ve věku 50+ osamělost, ale prožívali chvíle vzájemnosti, naplnění a štěstí. Za občanské sdružení Ženy50 Jana Jarušková