BRNĚNSKÝ KULTURNĚ INFORMAČNÍ MĚSÍČNÍK ročník 3 / leden 2001 / cena 10,- Kč
01/01
GO Kamera
Letošním tématem je Tibet
Stanislav Moša Jednou nohou v opeře
DRRN
Na brněnské scéně
www.kult.cz
Jana Kirschner
Obsah: Světlonoš
2
Jana Kirschner Austerlitz 2000 Kytice GO a REGIONTOUR
4 12 14 16
GO Kamera Dagmar Pecková DRRN
18 20 22
Stanislav Moša Jiřina Lockerová
24 28
Kulturní leden
foto titulní strany: Ondřej Pýcha
Přehled kulturních a jiných akcí na měsíc leden 2001 pořádaných ve městě Brně. Kult - brněnský kulturně informační měsíčník, ročník 3, číslo 1, vychází v období 22. až 25. dne předcházejícího měsíce / Vydává BLUE HILL 1620, s.r.o. / Šéfredaktor: Ing. Radek Holík / Asistent šéfredaktora: Olga Němčíková / Redaktoři: Lenka Kosová, Markéta Havelková, Marcela Blahůšková, Marcela Dvořáková / Foto: Igor Zehl, Hora, Vlk a Mrk / Design: Ing. Radek Holík / Grafici: Ing. Lubomír Kuča, Olga Němčíková / Redakce: Údolní 53, 602 00 Brno, tel.: (05) 41 14 62 52, tel./fax: (05) 41 14 63 68 / Inzerce BLUE HILL 1620: Údolní 53, 602 00 Brno, tel.: (05) 41 14 62 52, tel./fax: (05) 41 14 63 68 / Distribuce: MORAVA-PRINT, s.r.o., MEDIAPRINT & KAPA PRESSE-GROSSO, s.r.o. / Roční předplatné: 11 čísel za 99,- Kč + poštovné / Produkce: HORA STYL, s.r.o. / Tiskne: tiskárna Protisk / Mc Kč 10,- / Registrační číslo: R 3/99, MK ČR E 10371 / E-mail:
[email protected] / www.kult.cz
s Kultem do Kina Chcete-li vidět jakýkoliv film, vyplňte kupón a pošlete nám ho do 10. dne v měsíci na adresu redakce: Kult, Údolní 53, 602 00 Brno. Deset z Vás vylosujeme a zveřejníme v dalším čísle. Výhru si vyzvedněte v redakci. Jméno: .................................................................................. Adresa: ................................................................................ ........................................................................................................... Datum narození: ................................................... Podpis: .................................................................................
Kult
01/01
1
Světlonoš
Josefové Náhlovský a Mladý se podepisovali chtivým davům na Zlatém Kanáru 2000 v Přerově, kde se poté utkali na tenisových kurtech. /foto: Vlk/
Budiž světlo!
Stejně jako světlonoš přeměňuje noc v den, stejně tak Kult vynáší na denní světlo vše, co je skryto ve tmě pod rouškou společenských událostí v našem potemnělém městě Brně. Dobré světlo do Vašich srdcí! Radek Holík, šéfredaktor U příležitosti 195. výročí proběhla rekonstrukce Bitvy tří císařů, která byla letos obohacená o posilu z Malty. /foto: Oleg/
Ve znojemském Městském divadle natáčelo brněnské studio České televize tradiční vánoční televizní pořad "Kapka lásky" s Dádou Patrasovou. /foto: iFotonoviny/
Šarmantní zpěvák Richard Müller vystoupil na módní přehlídce Paegas Top Fashion v Boby centru a svými hity a vtipem rozpálil všechny přítomné. /foto: iFotonoviny/ Populární herec Jan Přeučil se v Brně představil jako elegantní muž a znalec módních doplňků. /foto: iFotonoviny/
Radek Reteggy /vpravo/ se skupinou Los Brňos rozjížděli silvestrovskou náladu již v zákulisí Šelepky, ještě před tím, než nastoupili na pódium.. /foto: iFotonoviny/
2
Kult
01/01
2. strom milénia byl vysazen v prosinci, tentokráte pod Špilberkem, za aktivní spolupráce primátora města Brna Petra Duchoně./foto: Vlk/
Zábavný čtyřicetiminutový silvestrovský pořad "Šelepka tančí a zpívá" natáčelo brněnské studio České televize v oblíbeném klubu Šelepka. /foto: Oleg/
24.11. rozezvučel Jadranpark metalový koncert pod názvem First Autumn. K vidění byla i kapela VUVR, jejímž zpěvákem je Adam Klopar. /foto: Oleg/
Kult
01/01
3
Jana Kirschner
Poznanie v hudbe je absolútne nekonečné
Mladičká slovenská zpěvačka Jana Kirschner (21) má za sebou dvě alba (Jana Kirschner, V cudzom meste), Slavici za rok 1999 a ceny Hudební akademie (album roku, zpěvačka roku). Je přirozená a zároveň velmi milá. Při rozhovoru její žaludek bojoval s hladem, v místní restauraci totiž odmítali uvařit cokoliv, na její vstřícnosti a dobré náladě se to ale vůbec neprojevilo. /Text: Markéta Havelková/
4
Kult
01/01
Kult: A hudebne? J.K: (Manažer Jozef Šebo zapaluje Jance cigaretu.) Ja mám taký názor, že najhoršie, čo človek môže urobi, je poveda si "došiel som do ciela". Síce ve¾a ¾udí okolo mňa sa tvári že "áno, to je dobré, už si na tom stupni, už tam zostaň a bude Ti tam dobre, teplúčko, budeš ma čo jes...". Ale to nie je o tom. Ja si radšej obujem túlavé topánky, deravé, a pôjdem do dažïa h¾ada niečo nové (smích)... Aj nová doska by mala by trošku iná. Lebo už nikdy nevzniknú pesničky ako bola Modrá, V cudzom meste .... Pretože to už bolo. Stále viac ma láka báda ako by na tom istom mieste
foto: Ondřej Pýcha
Kult: V období Vaší první desky jste se vyjádřila, že teprve hledáte sama sebe. Máte pocit, že už jste se našla? J.K: To je ažká otázka. Myslím si, že človek celý život prebieha procesom h¾adania sa, a bolo by určite predčasné v dvaciatich jedna rokoch poveda "našla som sa". Niekedy ani sama sebe nerozumiem a prekvapujem sa. Čo je strašne čudné. Nechcem preto poveda, že som sa našla, ale tú podstatnejšiu čas už asi áno.
Kult
01/01
5
Kult: Konkurence zpěvaček na Slovensku podle Vás žádná není... Na čem jste, co se týká slovenských zpěvaček, vyrostla? J.K: Ja som nikdy na Slovensku neregistrovala speváčky. Jedine dve, ktoré boli slávne - Marika Gombitová a Darinka Rolincová. Je pravda, že až tak ma neovplyvnili. Ako diea som mala ve¾mi rada filmový muzikál Neberte nám princeznú, kde hrala Marika Gombitová a zbožňovala som Darinku. To bola úplne nová vlna, strašne energická, a to ma fascinovalo. Mám o sedem rokov staršieho brata, a tak som väčšinou počúvala hudbu ako on. Dostala som sa tak k Michaelu Jacksonovi, Diane Ross a soulovým spevákom, dokonca aj k Depeche Mode.... Keï sa ma na ¼ŠU pýtala učite¾ka, čo poznám z vážnej hudby, odpovedala som, že Depeche Mode...Mne sa to zdalo dostatočne vážne. Ani doteraz príliš nepoznám vážnu hudbu. Kult: Věnovala jste se poměrně hodně tanci (taneční soubor DD Factor). Hrozí, že byste se vrhla na muzikálovou scénu?
6
Kult
01/01
J.K: Určite nie. Ja som tancovala asi 4 a pol roka, to bolo celkom príjemné obdobie, aj keï som prešla dos ve¾kými zmenami. Prišla som do kolektívu, kde boli všetci tak o pä šes rokov starší. Ale bola som blízko hudbe. Vlastne čoko¾vek som robila jej bolo blízko. Kult: Jak skládáte Vaše písničky? Některé jsou anglické, jiné slovenské... J.K: Angličtina mi ide okamžite, je to spevný jazyk. Slovenčina je prekrásna, a ja ju plne zbožňujem. Keï počujem niektoré krásne slovenské texty, tak... je proste nádherná, a ja od nej nikdy neupustím. Aj čeština je nádherná, spievala som aj po česky. Ale angličtina je proste ¾ahšia pre spev. Ja zložím pesničku v angličtine a pak sa pokúšam do toho napísa slovenský text. Niekedy to proste nejde a vtedy ostanú pesničky anglické, pretože by som musela zruši ten pôvodný pocit, ktorý vznikne skladaní.... a keby som tam mala da cudzie slová z nejakej úplne inej krajiny len preto, že sa tam hodia (dlhá, krátka), tak by to bolo asi trošku prvoplánové. Čiže sme dos pesničiek nehali na albume V cudzom meste v angličtine, nešlo to inak. Nemohla som spieva namiesto "I ll take you home" "vezmem a domov". Napríklad Modrá bola celá v angličtine, ale napokon vyšla po slovensky, a dokonca sa
Jana by chtěla na Slovensku moře ...
foto: VLK
- síce výhodnom v tejto chvíli, ale pre mňa už nezaujímavom. Toto už poznám a chcem ís ïalej. Poznanie v hudbe je absolutne nekonečné. A hlavne teraz v poslednej dobe zisujem, že čím viac sa učím, tím viac toho neviem, to naozaj platí.
mi podarilo aj udrža pôvodnú myšlienku. Takže buï dosádzam text slovenský do anglického, alebo pesničky zostanú pôvodné. A niektoré vzniknú tak, že napíšem text a niekto iný urobí hudbu. Mne to bohužial moc nejde, ale raz v živote sa mi podarilo napísa pesničku tak, že som si pri gitare hneï spievala hotový text po slovensky. A keï to ide raz v živote, tak existuje určite grif na to, aby to išlo celý život. A to je práve to učenie, tým sa musí prejs... Alebo si zbytočne netreba klás nejaké hranice, treba slová hovori tak, ako človeka napadajú. Keï začnete h¾ada rým, stratíte celú myšlienku.
Kult: Vy se údajně chystáte do Ameriky... J.K: Už som bola.. Kult: Tak to mi uniklo. J.K: To nevadí. Kult: Jak na Vás zapůsobil americký způsob života? J.K: Tak rozporuplne. Sú miesta, kde je úplne nádherne, poviete si "Ježiš, tu by som chcela ži" a zas na druhej strane si uvedomíte, že sú miesta, kde sa vôbec nedá ži - Los Angeles, San Francisco... Ale New York ma očaril. Je to mekka jazzu, má ve¾a klubov a skvelé jedlo - zmäs zo všetkých kultúr... A California
Kult
01/01
7
Kult: Vyrůstala jste v Martine. Nechybí Vám ten klid, příroda.... J.K: Ja sa tam strašne rada vraciam, vždy keï prídem domov, okamžite musím ís niekam von, do prírody. Hrozne mi to chýba lebo Bratislava je rovina. Tam jediné, čo má drží nad vodou (smích), je Dunaj. Lebo v lete od
8
Kult
01/01
nej ide taká vôňa ako od mora skoro... A v Martine sú zasa prekrásne hory... Ale úplne najradšej by som bola, keby bolo na Slovensku nejaké more, zbožňujem ho. Je pravda, že jediné čo mi chýbalo v NY, boli hory. Sú tam iba vysoké domy a človek nevidí nebo, mesiac, až som trpela pocitom klaustrofobie. Kult: Stala jste se patronkou nad projektem plánovaného rodičovství. Proč? J.K: Prišli za mnou dve mladé a sympatické ženy, které boli ve¾mi milé, že ma nakoniec presvedčili, aj keï som hovorila, že ja nebudem nikomu nič káza... Oni ani nechceli, aby som niekomu hovorila čo a ako má robi. Nebola som v podstate ani patrónka, iba som písala do novín odkazy, ktoré som väčšinou vkusne zaobalila, ale ¾udia ktorí nad tým rozmýš¾ali, v tom mohli nájs ten správny význam. Bolo to dos poetické a bavilo ma to. Potom sme pre nich odohrali jeden koncert a to bola celá kampaň, ktorá podporovala plánované rodičovstvo. Dúfam, že aspoň nejaký účinok to malo. Kult: Jak se cítíte coby známý člověk, který se musí pohybovat mezi tolika lidmi? Připadáte mi jako člověk, který se do toho kolotoče ani moc nehodí. J.K: Nikdy som nemala pocit, že som nejaká známa v davu. Aj keï je pravda, že niekedy sa
Čím viac sa učím, tím viac toho neviem
foto: VLK
je prísne americká, pretože tam prisahovalci chodia naplnit ideu amerického sna. Ja som to nazvala "Země hamburgerů", strašne som trpela, lebo neznášam "fast food" a oni na tom žijú. Keï som napr. povedala v jednom hoteli, že si prosím sandwich so syrom a so zeleninou, tak sa na mňa čašníčka tak pozrela, že "Fakt, to som v živote neservírovala. Žiadne mäso??!" California je hrozne konzumná, vymyslená - taký "Dreamland", kde v podstate všetko sa môže sta skutočnosou, ale zároveň to má zápornú stránku, jak sa tam hrnú všetci tí Portorikánci, Mexičania ....tak je tam ve¾a zločinov, násilia a hrozný hluk. Pod¾a štatistík sa tam stane každé 4 minúty zločin. Čo je teda dos ve¾a. A NY napriek tomu, že je hektický a je tam ve¾a národností, tak máte pocit, že fungujete s tými ¾udmi, oni sú všetci naladení na jednu energiu a v tej idú okamžite. Nestretla som sa v NY ani s jedným zlým človekom, je to pre mňa jedno z najbezpečnejších miest na svete.
u mňa prejavia isté známky sebarealizácie - napr. na pódiu. Úplne zo mňa odpadne introvert a hrozne sa na tom zabávam. Nikdy som sa nechcela správa, že som niekto iný, ako sú ostatní. Normálne chodím do mesta, nakupujem....všetko je tak, ako bolo predtým, aj keï nič už nie je také, ako bolo pred tým....(smích). V podstate to vnímam tak, že mám trošku viac práce a občas ma niekto zastaví na ulici, a chce autogram .... Myslím, že som nemala nikdy problémy sa hýba medzi ¾udmi. Som normálny človek.
Kult: Jste úplná vegetariánka? (Oloupala už třetí mandarinku) J.K: Ja niesom úplna vegetariánka, jem dokonca aj ryby. Mám pocit, že sa mi takto ¾ahšie žije. Ale hlavne som teraz absolvovala jogistickú očistu, po ktorej nemôžem skoro nič jes, ani mliečne výrobky.. Len ryžu, cestoviny, úplne jemné jedlá, a to by som mala vydrža mesiac, ale to sa nedá, to sa proste nedá v tomto svete takto ži. V podstate by som nemala ani fajči - videli ste.... Aspoň trochu sa snažím. Ale u mne ta začalo vtedy, keï otec doniesol kaviár a dal mi ochutna. Povedal mi, že to sú
Kult
01/01
9
malé rybičky, tak to mi bolo dos zle. A potom som pochopila, že to prasiatko som chodila krmi u mojej bábky a tak odobne... To boli prvé impulsy. Ale nikdy mi nejak ve¾mi mäso nechutilo. Kult: Nevadí Vám, že se (ostatně jako všichni Vaši kolegové) můžete stávat často nástrojem obelhávání lidí? J.K: Snažím sa tomu vyhýba, ale môže sa to sta. Mnohí ludia (iní interpreti) to považujú za šialenstvo a hovoria mi, "to musíš spravi, pretože je to pre teba potrebné". Napríklad o muzikáloch to počujem, že je to prirodzený postup: speváčka nahrá dosku, je slávna, vydá dalšiu dosku, zas je slávna a potom už v podstate nevie že čo, tak ide robi muzikál...a zas je slávna. Ja to beriem tak, že možno je to potrebné, ale pre mňa nie nevyhnutné. My sme mnoho aj dos lukratívnych a zaujímavých ponúk odmietli, a v poslednej dobe sme aj my boli odmietnutí kvôli tomu, že som nebola ochotná pristúpi na určité podmienky. Napr. v jednom programe som nechcela spieva na playback. Ja proste neviem spieva na playback. Kult: Ale přesto jste se tomu nevyhnula? J.K: Priznávam sa čestne, spievala som dvakrát v živote na playback. Nie som ani ja nepoškvrnená...ale hneï ako sa to stalo,
10
Kult
01/01
som si povedala, že už to nebudem opakova. Ja neviem otvára ústa. Poprvé sa hrozne na tom natrápim, podruhé hrozne dirigujú, čo kde jak máte stá... a ja to proste neviem. Lebo okamžite ako spievam naozaj, tak mi to je prirodzené a nemusím sa pretvarova, že teraz ide tak strašný tón a že to cítim. Ale keï človek len otvára ústa, tak to nemôže proste cíti. Množstvo ¾udí aj v okolí si myslí, že som manipulovaná, čo nie je pravda. Myslia, že som úplný blázon, pretože keby oni boli na mojom mieste, tak by hneï toto a hento. A ukazuje sa, že moje rozhodnutia sú s odstupom času, myslím si, ve¾mi správne. Intuitívne vycítim, že toto áno a toto nie. A k¾učkujem medzitým a samozrejme sa nad tým všetkým zabávam. Fakt. Jana Kirschner s doprovodnou kapelou vystoupí 20, ledna spolu s předními českými interprety z oblasti populární i vážné hudby na 5. plese stavbařů v Atriu IBC Brno.
PLASTOVÁ OKNA A DVEŘE
gromathic s.r.o. 664 34 Kuřim, Tišnovská 305 (bývalý statek), Tel./ Fax: 05/41 26 40 40, mobil: 0602/744296, e-mail:
[email protected], internet: www.gromathic.cz
AUSTERLITZ 2000 Památka jedné z největších bitev 19. století
Druhého prosince 1805 se v prostoru mezi Brnem a Slavkovem odehrála jedna z největších bitev 19. století, v níž francouzská armáda císaře Napoleona porazila spojenecká rakousko-ruská vojska císaře Františka a cara Alexandra. V roce 1992 bylo území bojiště bitvy, zahrnující obce na rozhraní okresů Brnovenkov a Vyškov, prohlášeno za památkovou zónu. Na počest obětí Napoleonovy vítězné bitvy u Slavkova byl postaven Památník Mohyla míru jako naplnění myšlenky učinit z centra někdejšího bojiště pietní "místo světla", memento válek. Mohyla je dominantou i přirozeným středem zóny Slavkovského bojiště. Expozice 12
Kult
01/01
v objektu sousedícím s památníkem je věnována bitvě "tří císařů" a zahrnuje také krátký audiovizuální program. 1. dubna 1999 byla otevřena stálá expozice kreseb ak. malíře Karla Tomana pod názvem Vojáci Napoleonských válek. V areálu památníku probíhá každoročně na přelomu listopadu a prosince pietní akt k uctění padlých jako vyvrcholení vzpomínkových akcí k výročí bitvy. Historicky cennou a významnou památkou z období slavkovské bitvy je Stará pozořická pošta z r.1785, jejíž stáje jsou původní. Koně jsou dnes k dispozici k vyjížïkám na bojiště buï v sedle, nebo kočárem. V této přípřežní stanici rakouské pošty měl 28.11.1805 hlavní stan maršál Murat. Téhož dne se zde radil se svými maršály císař Napoleon, a 2.12.1805 zde bylo hlavní stanoviště ruského generála Bagrationa. Po vítězné bitvě císař Napoleon nocoval na Staré Poště a 3.12.1805 tamtéž přijal rakouského vyslance knížete Liechtensteina, aby dohodli schůzku o uzavření příměří
Rekonstrukci Bitvy tří císařů posílila letos výprava z Malty
mezi Františkem I. a Napoleonem. V Muzeu bitvy je zmapovaná její severní část. V autentických prostorách si můžete prohlédnout jednotlivé exponáty, které se vztahují k této bitvě. V místnosti, kde se konala strategická porada císaře Napoleona s jeho maršály, je umístněn také plastický plán. Centrální část doplňuje dobový lis, na kterém si každý může vyrazit pamětní medaili. V letošním roce se podařilo spojit aktivity mnoha subjektů a obcí včetně města Vyškov. Celá akce trvala jako již tradič-
ně 10 dní a vyvrcholila 2. prosince Rekonstrukcí Bitvy tří císařů ve Tvarožné u Brna (195. výročí) a pochodem vojsk poté ve Slavkově u Brna. Poprvé v Pozořicích položila (25.11.) vojenská jednotka u sousoší Kalvárie skromný věnec na památku padlých a trpících kvůli bitvě tří císařů v historických uniformách. /Text: Vlk/
Kult
01/01
13
Příliš hlučná Kytice Nový český film F. A. Brabce
Dlouho očekávaný projekt Kytice režiséra (a v tomto případě také kameramana a scénáristy) F. A. Brabce (Král Ubu, Jízda, Kuře melancholik) dorazil konečně začátkem prosince na plátna. Hlavní linii filmu, inspirovaného sbírkou K. J. Erbena Kytice z pověstí národních, vede chlapec s píšalou procházející krajinou všech ročních období, a sedm svíček, které symbolizují 7 Erbenových balad vybraných režisérem z původních třinácti. Za nejnosnější a tedy nejdelší balady zvolil Brabec Vodníka, Svatební košile a Zlatý kolovrat, jako "doplněk" Kytici, Polednici, Dceřinu kletbu a Štědrý večer. Jste-li vyznavači lidových Erbenových balad s nádechem nadpřirozena typickým pro lidovou tradici, počítejte s tím, že film až násilně nadpřirozeno zneužívá - a už ve vodě či na souši. Všechny balady jsou "obrazem obrazů", slova ve většině případů nahrazuje barvité výtvarné sdělení.
14
Kult
01/01
A to je dobře, nebo s dialogizovanou řečí mají postavy největší problém. Možná by bylo lépe, kdyby jsme mohli vnímat pouze jednotlivé epické příběhy, některé části básní jsou totiž až vykřičeny (Matka Zuzany Bydžovské v Polednici, Matka Jany Švandové ve Vodníkovi). Brabec používá až nestydatě ke knižní předloze syrové naturalistické prvky. V jeho interpretaci je Kytice plná expresivních mraků, bouří (i listových) a blesků. Jednou z "perliček" je Umrlec ve Svatebních košilích v podání Karla Rodena. Publikum se ho neděsí, naopak se směje jeho poletování jako po požití "hopsinkové šávy". Velmi vhodně použita hudba (Jan Jirásek), hudební party Aleny Antalové a Lucie Bílé ladí film do poetična. Přestože ve filmu žijí nadpřirozené bytosti v blízkém kontaktu s lidmi, kluk s píšalou je všechny v závěru snímku odvádí jako Krysař a závěrečný masopustní rej v maskách má snad být jejich zesměšněním. Na co se dlouho, netrpělivě a se zvědavostí čeká, je většinou poté zklamáním. Chválou je, že režisér oživil prostřednictvím snímku odkaz snad největšího sběratele balad u nás, jeho Kytice je opravdu filmovou básní, ale trochu hlučnou a afektovanou. /Text: VLK/
www.maderyc.cz
Kult
01/01
15
GO a REGIONTOUR veletržní sezóna nového tisíciletí
Nové tisíciletí otevřou na brněnském výstavišti ve dnech 11. - 14. ledna dva veletrhy cestovního ruchu - GO (11. mezinárodní kontraktační a prodejní veletrh průmyslu cestovního ruchu) a REGIONTOUR (10. mezinárodní výstava turistických možností v regionech). Oslaví tak již 10. výročí společné existence. Jsou přehlídkou dokonale mapující stav cestovního ruchu u nás. Představí se zde zajímavé regiony, rekreační a turisticky přitažlivé oblasti, cestovní kanceláře prezentují svoji nabídku zájezdů. Veletrhy GO a REGIONTOUR neodpoví jen na otázku "Jak trávit dovolenou?", ale také "Kde?". Soustředí se zde nabídka nej16
Kult
01/01
různějších oblastí v tuzemsku i prakticky v celém světě. Ti nejnáročnější zde naleznou i možnosti strávit dovolenou např. v naprosté divočině. Veletrhy cestovního ruchu obsáhnou prakticky všechny obory, které s cestováním souvisí. Představí se např. tour operátoři, cestovní kanceláře, dopravní společnosti, ubytovací a stravovací zařízení, zájmové organizace, kulturně historické památky a další. S novým rokem přichází také řada novinek. V případě REGIONTOURu je to jako zvýrazněný obor lázeňství. Prezentace na veletrhu je pro lázeňská města a obce skvělou příležitostí představit se nejen jako místa s úkolem uzdravovat, ale také nabídnout možnosti rekreační. V dnešní době plné stresu a civilizačních chorob je téma lázeňství více než aktuální. Společným překvapením veletrhů je připravovaný Den seniorů (14. ledna). Celý program tohoto dne bude uzpůsoben tak, aby oslovil a na výstaviště přilákal tuto skupinu populace. Pro osoby starší šedesáti let bude platit symbolické vstupné ve výši 1 Kč. Další novinkou je
"e-commerce zóna", na níž se představí firmy zabývající se obchodem přes Internet. Je to opět aktuální téma, které má v oblasti cestovního ruchu velkou perspektivu. REGIONTOUR připravuje expozici města Brna. Je pro Vás připravena řada brožur a propagačních materiálů o městě. Budou Vám představeny tiskové materiály, které během roku 2000 vydal Odbor hospodářského rozvoje MMB - oddělení propagace a podpory cestovního ruchu. Mezi novinky v nabídce patří Navigator, průvodce pro mladé, který je uceleným přehledem vysokých škol ve městě Brně se základními informacemi o městě. Brožura, která byla vydána při příležitosti akce Brno-univerzitní město, nabízí zároveň mladým lidem možnosti, jak trávit svůj volný čas. Nezklame Vás reedice Průvodce městem (komplexní informace o historických a architektonických památkách,
možnostech kulturního a sportovního vyžití, ale i aktuální informace praktického rázu), Kulturní kalendář 2001, Církevní památky v Brně, Italové a Brno (o architektonických skvostech, které ve městě zanechali italští umělci) a kompletní nabídka ubytovacích kapacit. Pro ty, kteří mají rádi město a obdivují jeho stavby ve funkcionalistickém stylu, je připravena speciální brožurka s mapou "Moderní architektura v Brně". Typickým prvkem brněnského regionu je velké množství přírodních a kulturních památek v těsném souladu s folklórem a vínem. O těch se dozvíte na stránkách časopisu Jižní Morava, který bude nově doplněn informačním katalogem s přehledem kontaktů, a bude umístěn na Internetové adrese na adrese www.jizni-morava.cz. Další informace získáte na adrese www.brno.cz. Výhodou veletrhů GO a REGIONTOUR je zejména termín uskutečnění. Na úplném začátku roku je ideální příležitost plánovat dovolenou, zjišovat nabídku cestovních kanceláří, seznamovat se s novými destinacemi. Součástí veletrhů bude také doprovodný program připravovaný ve spolupráci s jednotlivými asociacemi. /Text: Vlk/
Kult
01/01
17
GO Kamera Letošním tématem je Tibet
GO Kamera je festival filmu, publikací a fotografií o cestování. Před čtyřmi lety se konal v prostorách filmového klubu v kině Art, ale protože prostory nestačily diváckému zájmu, přesunul se do Kongresového centra na Výstaviště. Zájem je rok od roku masovější a spočívá nejen v soutěžním systému. Každoročně se vyhlašuje soutěž nejlepších fotografií,
18
Kult
01/01
představení o osídlování tajemných končin Příběhy Dlouhých nosů (Divadlo Husa na provázku), i na vystoupení pánského pěveckého sdružení extrémního folklóru Krása. Nedělní program je všehochutí. Od Aljašky přes film, který vyhrává všechny festivaly v zahraničí - Mamberámo. Tahákem bude Steev Loveček, podvodní kameraman, který natočil unikátní záběry s velkým bílým žralokem, lidojedem. Tečkou za celým festivalem bude Josef Urban, velký filmař a spisovatel, který představí filmy, které s člověkem zacloumají: Závě-rafting, Nepál-Království ztraceného času a Stopy v divočině, film s netradiční poezií v interpretaci Ondřeje Vetchého. Jde o hlubší zamyšlení, proč a jak cestovat. Tento snímek symbolicky zakončí festival. /Text: Lenka Kosová/
foto: Rudolf Švaříček
Zkvašený ječmen - základ tibetského piva Čang
filmů a publikací, na každou kategorii je přizvaná osoba nejpovolanější. Na knihu je to stejně jako loni M. Stingl, nejplodnější český spisovatel, který předčil i dvojici Hanzelka, Zikmund. Ve fotografiích je to Zdeněk Toman, nejlepší fotograf s tematikou cestování, a filmy bude vybírat Petr Horký z České televize. Letošním nosným tématem je jednoznačně Tibet, kterému je věnována celá sobota 13. ledna. Po čtyři dni bude v samostatném sálu výstava Tibetu, kde budou jak fotografie, tak thangky, ozdoby a šperky, drahé kameny, ukázky tibetské medicíny, tradiční mnišské oděvy, rituální nástroje, modlitební mlýnky, dřevotisky, xylografy, mantry na kamenech, hudební nástroje... V menším sále s videem budou nonstop promítány filmy o Tibetu. Atmosféru dokreslí zabíjačka tibetského jaka, tsampa a tibetská hudba... Půjde o plejádu toho nejlepšího, co je v České republice v rámci Tibetu možné. Zúčastní se přední tibetologové (Z. Ondomišiová), režiséři (Vilém Poltikovič, autor projektů Duše Východu), a lidé svázaní s Tibetem. Jedna přednáš
ka bude dokonce o Tibeanech v exilu ústy Tibeana. Lákadlem bude jako pokaždé návštěva pana Zikmunda, naší největší legendy (pátek 12. 1.). Letošní rok navštívil Srí Lanku a Maledivy, takže se podělí o zážitky ze své cesty. Na programu stojí i významný slovenský, polárník Peter Valušiak, jehož výkon byl označen jako událost století, když s výpravou přešel přes severní pól z Ruska na Americký kontinent. Tentokrát bude prezentovat Antarktidu a polární aktivity na jihu. Hynek Adámek představí Aral, obrovskou světovou ekologickou katastrofu. Dále vystoupí např. L. Sklenka (šéfredaktor Tibetských listů), polárník Oldřich Bubák, cestující slovenský lékař Luboš Fellner (unikátní záběry živých pohřbů). Těšit se můžete také na Alikvótní čtyřku - mužské těleso, které dokáže prezentovat vícehlasé zpěvy jedince, na nonsensové
Kult
01/01
19
Dagmar Pecková Písňový recitál na světové úrovni
Agentura Bela&Maja a Supraphon ve spolupráci se Státní filharmonií Brno uspořádali zase jednou událost na světové úrovni. Operní a koncertní pěvkyně Dagmar Pecková hostuje dnes na řadě předních evropských scénách, namátkou Berlín, Paříž, Londýn, Ženeva, Praha, na nichž představuje postavy světové operní literatury, v poslední době se však stále více věnuje koncertní činnosti ve formě písňových recitálů. Tato forma dovoluje interpretovi více volnosti v projevu a různost námětů mu umožňuje uplatnit více interpretačních poloh. Dagmar Pecková necha20
Kult
01/01
la rozehrát své bohaté výrazové prostředky na maximum. Její gestikulace, práce s tělem, zkrátka živost v každém hnutí nezapře dramatickou umělkyni. Jako první se na programu ocitl, u nás poměrně neznámý, švýcarský skladatel Othmar Schoeck, v jehož písních se vystřídala odlehčená romantika s ponurou náladou. Dalším byl Richard Strauss, osobnost německé pozdně romantické písně. Jeho písňová tvorba obsahuje nezměrné bohatství nálad a melodičnosti a nepostrádá hloubku citů. V této části večera mezzosopranistka Pecková pravděpodobně nejlépe využila svůj potenciál. Projevilo se její pochopení pro bolest, bolestnou lásku a všechny tmavší odstíny života. Charakter Straussových písní korespondoval s její zralostí projevu. I když jeho tvorba kladla vyšší stupeň náročnosti na diváky, shledala se s vděčnou reakcí. České hájemství písní zastupoval jako jediný Antonín Dvořák. V lehké, svěží hudbě zamilovaného mladíka zavanula mladost a ozvaly se motivy
lidové i přírodní. V této lyričtější, snivější poloze nebyla Pecková tak výrazná. Podstatný podíl na vyznění koncertu tvořil dosud nezmíněný klavírní doprovod. Mistr Irwin Gage, odchovanec amerických univerzit, je celosvětově uznávaným klavíristou. Obdiv si získal zejména za jedinečnou interpretaci F. Schuberta. V sezóně 1998/1999 se stal uměleckým ředitelem prestižního projektu "Lied" kolínské filharmonie. Jeho nejnovější diskografie zahrnuje i mimo jiné
dva disky s Dagmar Peckovou. Irwin Gage svým výkonem přesvědčil o svém citu pro interpretaci a o oddanosti k hudebnímu vyjádření skladatele. Komornější prostředí by asi vyšlo více vstříc posluchačům, intimní charakter písní doslova volá po blízkosti a dosahu diváctva s interpretem. I tak zněl ohlušující potlesk v Besedním domě pro oba interprety, a nepropustil je z pódia bez dvou přídavků (G. Mahler a R. Strauss). /Text: Mrk/
Kult
01/01
21
Zdravé jádro skupiny DRRN Radim Novák a jeho bratranec David Rotter
22
Kult
01/01
DRRN na Musilce. Zleva R. Novák a R. Antonín, na protější straně D. Rotter
foto: Vlk
Hrají čistě původní tvorbu, která je sympaticky mnohotvárná. Pro brněnské publikum odehráli zatím tři koncerty, ale jejich historie sahá mnohem hlouběji. Osudově se setkali v šumperském divadle na představení Kudlanka v ringu. Divadlo vyhořelo a v jeho ruinách se odehrávalo polomuzikálové představení, ke kterému David skládal hudbu a Radim v něm hrál. "Tam jsme si padli do noty a řekli si, že spolu zkusíme udělat nějakou muziku. Já jsem měl v zásobě texty, David zase hudební nápady... a tak to vlastně začalo", svěřuje se Radim Novák. Hodně času strávili ve studiu, kde natáčeli už hotové písničky. Pokud měli možnost vystoupit
naživo, hráli s nimi buï kamarádi nebo příležitostní muzikanti. V Brně pak byl Radim nějakou chvíli členem hereckého souboru u Mrštíků, kde si David "střihnul" scénickou hudbu k inscenaci Othello. Další stanicí, v tomto čase poslední, je Divadlo Bolka Polívky, v němž působí oba, ač ve zcela rozdílných rolích. Radim jako herec a David jako autor hudby (Sex, drugs rock & roll). "Letos na jaře jsme tady v Brně sehnali muzikanty a začali jsme trénovat ve stálejší sestavě. Náš první koncert byl 30. června tohoto roku, vystoupili jsme s Michalem Pavlíčkem v Moravské galerii, kde má náš kytarista jako spoluvlastník jazzovou kavárnu. Co bude dál zatím nikdo z nás jistě neví. Jediná jistota v kapelách a divadlech je změna." Po CD vydaném velkofirmou ani netouží, takže se fanoušci, jejichž počet utěšeně roste, budou muset spokojit prozatím s DRRNEM naživo. "Jsem toho názoru, že všechny kapely nazkouší 15 věcí na cédéčko a hned ho chtějí vydat. To není cesta. CD si nikdo nekoupí, pokud člověk není známý. Asi před dvěma léty jsme
obeslali větší firmy naší demonahrávkou, a oni nám napsali, že je to dobrý, ale pro jejich vydavatelství se to nehodí. Musím přiznat, že většina z nich nám vytýkala, že jsme příliš pestří a že bychom se měli ujednotit na nějakém stylu. Možná, že teï, když máme kapelu, je zvuk sjednocen." Zkoušeli to i u brněnského vydavatelství Indies, které jim neodmítlo zajistit distribuci, ale nakonec se rozhodli, že to není cesta. Nechtějí, aby cédéčko leželo ladem na pultě... "Naše cesta je hrát, hrát, navštívit festivaly, zůstat ve spojitosti s di-
vadlem, filmem", říká Radim a připomíná tím, že v lednu konečně dorazí do kin filmový snímek "24", jehož součástí bude i "drrnčivá" hudba autorů Novák a Rotter. "To je způsob, jak o sobě chceme dát vědět." /Text: Lenka Kosová/ V současné době se "vtipně" přejmenovali na DRRN Revival: Radim Novák - kytara, zpěv, David Rotter - baskytara, klávesy, zpěv, Robert Antonín - kytara, Radim Kopecký - baskytara (exFibichův úlis), Vladimír Major - bicí (ex-Zeměžluč).
Kult
01/01
23
Stanislav Moša Porodní bolesti při narození krásného dítěte Kult: Věnujete se především muzikálové tvorbě. Myslíte si, že prostřednictvím muzikálu více apelujete na diváka než činohrou? S.M.: Říká se to, že se více zabývám muzikálem, ale já sám to tak necítím. V našem divadle se ročně připravuje 6 premiér, z nichž jen jedna je hudební titul, chcete-li muzikál. Ostatní jsou činohry. Když bych sázel na to, že hudební divadlo osloví diváka více než činoherní, tak bych ten poměr změnil, nebo bychom studovali 2-3 muzikály ročně. To bych však považoval za chybu. Snažím se dělat dobré divadlo bez omezení žánru. Dnes jsem shodou okolností začal zkoušet operu Andrea Chénier v Janáčkově divadle, dělal jsem Bernsteinovu Mši na Pražském hradě, dělal jsem Nezvalovu Manon Lescaut, zabývám se současnou americkou dramatikou - tedy podle mne vším, co rezonuje se současnou dobou, co může diváky zajímat. Kult: Vytvořil jste známý tandem se Zdenkem Mertou. Je ale známo, že jste měli mezi 24
Kult
01/01
Stanislav Moša - lodivod MdB s jasnou vizí
foto: Mrk
Absolvent Státní konzervatoře v Ostravě, v oboru hudebně dramatickém, vykročil ze severu na brněnskou, múzou prohřátou JAMU, aby se věnoval činoherní režii. Stanislav Moša (1956), ředitel Městského divadla Brno, režíroval více než 70 inscenací v různých divadlech (působil 3 roky v ND Praha, pracoval v Německu, Itálii, Slovinsku i Slovensku) a autorsky se podílel (jako libretista) se skladatelem Zdenkem Mertou na původní tvorbě (Sny nocí svatojánských, Bastard, Babylon a Svět plný andělů) dosahující v žánru muzikál vysoké úrovně, na českých scénách nemající obdoby. /Text: Lenka Kosová/
sebou i nějaké problémy. Na čem se vy dva neshodnete? S.M.: Bylo to u Bastarda (scénické oratorium - pozn. red.). Bastard bylo naše druhé dítě, snažili jsme se od počátku mnohem více spolupracovat než na naší prvotině (inscenace Sny nocí svatojánských) a poučeni problémy z první práce jsme se vzájemně více zkoumali. Mě velmi rozčilovalo, když Zdenek za každým veršem stopoval, co tím chce básník říct. Ono se zvláště pro mě (člověka, který píše poezii, aby se posléze zpívala), velmi špatně vysvětlují různé asociace a meta-
fory, které jsou napsány básní právě proto, aby s sebou nesly i jinou informaci než pouze verbální. Zdenek je však typ, který nerad píše o něčem, o čem není zcela přesvědčen, proto potřebuje vědět všechno absolutně. On může psát hudbu, až se stane mé téma plně jeho. Tam tedy byly naše třecí plochy. Bylo velmi pracné vzájemně se přesvědčit, že to, co se říká na jevišti, je v tu chvíli zrovna to nejlepší. Jsou to však problémy, které se dají považovat za porodní bolesti při narození krásného dítěte. Kult
01/01
25
Kult: Vaše zatím poslední společné dílo je muzikál Svět plný andělů. Považujete za samozřejmé, že jsou mezi námi andělé? Jak nahlížíte na tuto skutečnost? S.M.: Když usneme a sníme, pohybujeme se ve zcela odlišném světě než v tom, ve kterém existujeme vědomě. Mně se ohromně líbila kniha García Marqueze Sto roků samoty (kniha oceněna Nobelovou cenou za literaturu), onen druh magického realismu, se kterým tento spisovatel nakládá je mi velmi blízký. My jsme se Zdenkem uvažovali, že - pakliže chceme psát současnou hru - by bylo chybou, kdybychom opomenuli to, co mimo nás existuje, ačkoliv nejsme schopni to vědomě vnímat. Tak jsme se rozhodli, že si zvolíme svou verzi tohoto světa a že to bude svět zaplněný anděly. Protože to tak vnímáme. Je nám to dovoleno v naší fantazii. Jaká je skutečnost - kdo to může říct? Musí být ještě něco jiného, co nás řídí a doprovází na tomto světě, a to je naše individuální duše. Nic tak vnitřního a "vlastnějšího" než ji nemáme. A doposud, přes veškeré pitvy, nikdo lidskou duši fyzicky neobjevil. Evidentně pro nás existuje, my s ní tak nakládáme, proč by tedy nemohly existovat 26
Kult
01/01
i jiné, do našich slovníků již vřazené pojmy, jako třeba andělé. Kult: Dá se částečně Vaše libreto považovat za autobiografické, např. návraty ke klíčovým situacím v dětství? S.M.: Když jsem vždycky po premiéře (byly tři) sešel do klubu, zaznamenal jsem velkou proměnu ve tvářích všech hostů, kteří mě předtím znali a měli mě za šastného člověka. Najednou se na mě dívali s takovou soustrastí, co jsem to musel mít za děsné dětství. Všichni to považovali za autobiografii. Já bych k tomu rád dodal, že každý, kdo píše, napájí svůj inspirativní zdroj dvěma emocionálními pamětmi. Jedna je skutečná, prožitá, druhá převzatá - co člověk četl, viděl, co slyšel za vyprávění. Pakliže se ho to dotklo, konstruuje to jeho kompletní individuální pamě, ze které posléze čerpá. Musel jsem se před lidmi odkazovat na své šastné dětství a šastné manželství mých rodičů, kteří žili v lásce, protože první dítě zplodili, když jim bylo 16 a jsou spolu dodnes. Když se člověk adaptuje do hrdiny, o jehož osudu píše, začne jeho život žít a domýšlet si věci, které vůbec nemusel potkat, v literatuře ani v životě.
Kult: Vy tak trochu oscilujete mezi muzikálem a operou. Již jste zmínil, že se začala v Janáčkově opeře zkoušet Andrea Chénier. Co to bude za projekt? S.M.: Tato opera měla svou premiéru v roce 1896 v Itálii. Je to příběh lásky, o jednom poměrně známém fr. básníkovi, z období fr. revoluce, konkrétně z let 1789-1794. On je popraven, stává se z něj velká legenda revoluce. Je to veristická opera, lidé zpívají logicky srozumitelně. Jde o jakýsi předstupeň mé chuti kontaktovat se s operním uměním nadále. Kult: Jak to vypadá se stavbou nového divadla Koloseum, o jehož realizaci se již delší čas usilujete, a které má zaujímat místo za Vaším divadlem? S.M.: Já jsem si přál, aby divadlo bylo otevřeno v roce 2000 premiérou představení Svět plný andělů. Dalo se to provést, kdyby byly peníze. Teï je vše připraveno na to, aby se divadlo mohlo otevřít v roce 2003. Souvisí to s rozhodnutím o státním rozpočtu, který nyní probíhá schvalovacím řízením, a s městským rozpočtem. Státní rozpočet by měl financovat kompletně tuto investici, město by se mělo postarat o technickou dokumentaci, mělo by hradit provoz.
Spousta lidí nám drží palce a naše město si to zaslouží. V Brně se nabízí 4000 divadelních míst každý večer. Urbanisté a sociologové spočítali, že je zde potřeba ještě jednou tolik. Takový je hlad po divadle. Souvisí to s určitou krizí tzv. chladných médií, jako je televize apod. Lidé stále více vyhledávají kontaktní, živé umění. Z tohoto hlediska je utvoření 2. scény, která by se zabývala hudebním divadlem při MdB, logické. Pokud se tento žánr bude provozovat pouze v Praze, tak Praha bude působit jako vývěva pro kvalitní interprety. Město Brno nemůže být provinčním městem ve vztahu ku Praze.
Zvolte si Kulturní Brňanku 2001 Vyplňte kupón nám zašlete do 31.01. 2001 na adresu redakce. 1.) .................................................................................................. 2.) .................................................................................................. 3.) .................................................................................................. Kult, Údolní 53, 602 00 Brno. Jméno: .................................................................................. Adresa: ................................................................................ ........................................................................................................... Podpis: .................................................................................
Kult
01/01
27
Lékárny Lékárny K.E.I. pharma - lékárny lékárny pro pro Vás
Jiřina Lockerová v obrazech uplatňuje nové životní podněty
28
Kult
01/01
na! otevře Nově
Lékárna Globus Globus Hradecká Hradecká 40 tel.: 05 / 41 22 77 25 - 6 po - ne 8.00 - 20.00 hod.
Lékárna Koliště Koliště Koliště 47 tel.: 05 / 57 87 74 po - pá 7.30 - 18.00 hod. so 8.00 - 11.30 hod. (Pohoto vost – prosinec (Pohotov prosinec 2000!)
foto: Mrk
Od 30. listopadu je ve výstavních prostorách Muzea města Brna (Měnínská brána) nainstalována jedinečná výstava obrazů brněnské rodačky akademické malířky Jiřiny Lockerové (22. října 1957). Po studiu grafiky na brněnské Střední uměleckoprůmyslové škole a absolutoriu na pražské UMPRUM (obor ilustrace-užitá grafika) se 20 let intenzívně věnovala ilustraci knih, zejména vědeckých a dětských. Vytvořila portréty do knih Panovníci českých zemí, Skladatelé světové hudby aj. (nakladatelství Fragment). Výstava představuje originály ilustrací z více než 80-ti knižních titulů. Portréty českých panovníků, světových dramati-
ků, hudebních skladatelů a vojevůdců, ilustrace přírodovědeckých atlasů a motivy z dětských knih a leporel. Protipól této precizní práce tvoří soubor volných grafických tisků, které dokumentují autorčin rukopis z počátků její výtvarné praxe. Od roku 1998 se Lockerová začala zabývat více malbou. Využila při ní bohaté výtvarné zkušenosti z volné grafiky a ilustrační tvorby. V obrazech uplatnila své nové životní podněty - setkání se ZENEM, zenovými meditacemi a léčitelstvím Východu. Malování obrazů se pro ni stalo možností hledání a zkoušení svých schopností zaznamenat a vyjádřit touhu po harmonii a vnímání duchovního rozměru a podstaty světa. Výstava potrvá do 5. ledna, počítá se zde i s prodejem některých vybraných CD-romů a knih s ilustracemi autorky. /Text: Vlk/
Zveme Vás k návště vě návštěvě našich našich lékálékáren v Brně , kde Vám bu bu de nabídnut nabídnut kvalifik ova kvalifiko n ým personá personá-lem v příjempříjemném prostře prostře-dí široký široký sorsortiment léčiv na recept i na voln ý volný prodej, prodej, širo širo ký sor timent zdrav zdravotnické otnické-ho materiálu, léčebné a dětské kos kos-metiky, metiky, kva kva litní zdrav zdravototní obuvi, obuvi, homeopatik, čajů a doplňdoplňků zdravé zdravé výživy. výživy.
Lékárna Dornyc h Dornych Dornyc h 2a Dornych tel.: 05 / 43 21 21 23 po - pá 7.30 - 18.00 hod. so 8.00 - 11.30 hod.
Lékárna I. B. C. Příkop Příkop 4 tel.: 05 / 45 17 65 72 po - pá 7.30 - 18.00 hod.
Lékárna Na zlatém kříži Česká 31, tel.: 05 / 42 21 97 37 po - pá 7.30 - 18.00 hod., so 8.00 - 11.30 hod.
internet: www.kei.cz
