01 Elektrotechnika SPŠE A VOŠ, PARDUBICE, KARLA IV. 13

ŠVP 26-41-M/01 Elektrotechnika

SPŠE A VOŠ, P ARDUBICE , K ARLA IV. 13

Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13

OBSAH I ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

5

II PROFIL ABSOLVENTA

6

II.1 Profil absolventa oboru Elektrotechnika – společná část

6

II.1 Elektrotechnika – Komunikační systémy Profil absolventa – Elektrotechnika – Komunikační systémy

8 9

II.2 Elektrotechnika – Řídicí systémy Profil absolventa – Elektrotechnika – Řídicí systémy

11 11

II.3 Elektrotechnika - Informační technologie Profil absolventa – Elektrotechnika - Informační technologie

12 13

II.4 Klíčové kompetence Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Komunikativní kompetence Personální a sociální kompetence Občanské kompetence a kulturní povědomí Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Matematické kompetence Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi

14 15 17 18 21 24 26 29 31

II.5 Ukončení vzdělávání

34

III CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

35

III.1 Celkové pojetí vzdělávání v daném oboru

35

III.2 Organizační formy výuky

36

III.3 Realizace praktického vyučování

37

III.4 Realizace klíčových kompetencí

38

III.5 Realizace průřezových témat

38

III.6 Realizace dalších vzdělávacích aktivit III.6.1 Lyžařský výcvikový kurz III.6.2 Sportovně turistické kurzy III.6.3 Odborná praxe

38 38 39 39

III.7 Realizace mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy III.7.1 Festival vědeckých a technických projektů dětí a mládeže v Pardubickém kraji III.7.2 Měření v laboratořích vysoké školy III.7.3 Kroužky pro žáky školy III.7.4 Charitativní akce III.7.5 Oblast prevence III.7.6 Zahraniční projekty

39 40 40 40 41 41 41

2


III.7.7 Výchovné poradenství III.7.8 Metodika prevence III.7.9 Adaptační kurz pro žáky prvních ročníků

41 42 42

III.8 Způsob a kritéria hodnocení žáků

42

III.9 Podmínky přijímání ke vzdělávání

43

III.10 Způsob ukončování vzdělávání - maturitní zkouška III.10.1 Společná část maturitní zkoušky III.10.2 Profilová část maturitní zkoušky - KS III.10.2 Profilová část maturitní zkoušky - ŘS III.10.2 Profilová část maturitní zkoušky - IT

43 43 43 44 44

III.11 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním 45 III.11.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením 45 III.11.2 Vzdělávání žáků se specifickými vývojovými poruchami učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie aj.) 45 III.12 Vzdělávání nadaných žáků

45

III. 13 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence

46

IV UČEBNÍ PLÁN

47

V PŘEHLED ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ V RVP DO ŠVP

50

VI UČEBNÍ OSNOVY

52

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA NĚMECKÝ JAZYK ANGLICKÝ JAZYK ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD DĚJEPIS FYZIKA CHEMIE MATEMATIKA TĚLESNÁ VÝCHOVA EKONOMIKA VÝPOČETNÍ TECHNIKA ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY ELEKTRONIKA PRAXE PRAXE PRAXE PRAXE PRAXE ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ TECHNICKÉ KRESLENÍ ČÍSLICOVÁ TECHNIKA ROBOTIKA MIKROPROCESOROVÁ TECHNIKA MIKROPROCESOROVÁ TECHNIKA

53 69 85 103 113 118 124 128 137 146 150 156 161 166 169 172 176 180 183 187 191 196 200 204 207 213

3


ELEKTROTECHNOLOGIE RADIOELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ KOMUNIKAČNÍ TECHNIKA VÝPOČETNÍ TECHNIKA ELEKTRONICKÉ POČÍTAČE AUTOMATIZACE AUTOMATIZAČNÍ CVIČENÍ ELEKTRONIKA DATABÁZE POČÍTAČE A SÍTĚ GRAFIKA A MULTIMÉDIA WEBOVÉ STRÁNKY CVIČENÍ Z MATEMATIKY

VII POPIS MATERIÁLNÍHO A PERSONÁLNÍHO ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY

219 223 233 240 248 253 261 264 273 276 288 292 296

301

VII.1 Materiální zajištění výuky

301

VII.2 Personální podmínky

302

VIII CHARAKTERISTIKA SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI DANÉHO ŠVP

303

VIII.1 Firmy

303

VIII.2 Vysoké školy

303

VIII.3 Rodiče

303

VIII. 4 Úřad práce

304

4


I Úvodní identifikační údaje

Název a adresa školy Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 ul. Karla IV. 13, 531 69 Pardubice Zřizovatel Pardubický kraj Název školního vzdělávacího programu Elektrotechnika Od třetího ročníku zaměření: Elektrotechnika – Komunikační systémy Elektrotechnika – Řídicí systémy Elektrotechnika – Informační technologie Kód a název oboru vzdělávání 26-41-M/01 Elektrotechnika Stupeň poskytovaného vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka vzdělání 4 roky Forma vzdělávání denní studium Platnost ŠVP od 1. září 2013

Razítko

Podpis ředitele školy

……………………………………………… 5


II Profil absolventa Název a adresa školy Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 ul. Karla IV. 13, 531 69 Pardubice Zřizovatel Pardubický kraj Název školního vzdělávacího programu Elektrotechnika Od třetího ročníku zaměření: Elektrotechnika – Komunikační systémy Elektrotechnika – Řídicí systémy Elektrotechnika – Informační technologie Kód a název oboru vzdělávání 26-41-M/01 Elektrotechnika Platnost ŠVP od 1. září 2013 II.1 Profil absolventa oboru Elektrotechnika – společná část Absolvent oboru Elektrotechnika  použije jazykové vědomostí a dovedností v praktickém životě (vytváří mluvené a psané projevy s ohledem na stylotvorné činitele a funkční styly);  vyjadřuje se srozumitelně a souvisle, formuluje a obhajuje své názory;  aplikuje zásady kultury osobního projevu při společenském a pracovním styku;  rozumí historickému vývoji demokracie i principům fungování moderní demokracie;  rozumí vztahu člověka a přírody v plynutí historického času, pomáhá ochraně přírody;  orientuje se ve fungování trhu;  aplikuje matematické pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku;  vyjadřuje se přesně matematicky slovně i písemně;  matematicky vyhodnocuje informace získané z různých zdrojů – grafů, diagramů, tabulek a internetu;  aplikuje matematické poznatky a postupy v odborné složce vzdělávání a při řešení problémů a úkolů v životních i profesních situacích;  využívá matematické prostředky a pomůcky;  komunikuje ústně i písemně v cizojazyčně mluvícím prostředí na středně pokročilé úrovni (B1 a B2 Evropského jazykového Portfolia);  vyjadřuje v cizím jazyku ústně i písemně hlavní myšlenky slyšeného i mluveného textu, vyjadřuje a odůvodňuje svoje názory, komunikuje v běžných životních situacích, napíše souvislý text na známé téma i formální a neformální dopis; 6


 aplikuje probrané přírodní zákony a jevy při řešení příkladů;  analyzuje a řeší přiměřeně obtížné fyzikální úlohy a problémy, s nimiž se setká při studiu, v běžném životě a v technické praxi;  vysvětlí význam fyzikálního poznatku pro praxi, chápe fyzikální principy činnosti jednoduchých technických zařízení;  provádí experimenty a měření, pracuje s laboratorní technikou a dodržuje přitom zásady bezpečné práce a ochrany zdraví;  vysvětlí zásady ochrany životního prostředí a hospodaření s odpady;  reprodukuje základní pojmy z chemie obecné, anorganické, organické, biochemie a ekologie;  rozumí základním poznatkům o chemických látkách, jejich vlastnostech a přeměnách;  používá znalosti spojené se značkami prvků, vzorci sloučenin, chemickými rovnicemi a vypočítá jednoduché chemické výpočty;  vysvětlí principy získávání energie a surovin, výroby a použití nejdůležitějších chemických sloučenin;  vyjmenuje technologické procesy šetrné k životnímu prostředí a objasní strategii udržitelného rozvoje;  vysvětlí podstatu biochemických dějů v živých organismech;  popíše základní ekologické zákonitosti a charakterizuje základní typy krajiny, její využívání člověkem;  vytváří vlastní názory na ochranu životního prostředí a hospodaření s odpady;  porozumí koloběhu látek v přírodě a podstatě potravního řetězce;  rozpozná hrozící nebezpečí v mimořádné situaci a reaguje na něj odpovídajícím způsobem;  akceptuje tělesnou zdatnost a zdraví jako hodnoty potřebné ke kvalitnímu prožívání života a aplikuje prostředky sloužící ke zvyšování tělesné zdatnosti, kultivaci pohybového projevu a k ochraně zdraví;  dokáže číst a kreslit dle zásad technického kreslení jednoduché strojní, stavební a elektrotechnické výkresy;  vytváří samostatně technické výkresy a výkresovou dokumentaci;  aplikuje znalosti základních zákonů elektrostatického a magnetického pole k řešení problémů;  popíše vlastnosti elektronických součástek – pasivních i aktivních (polovodiče);  aplikuje součástky v elektronických obvodech;  používá základní odbornou terminologii z oboru informačních technologií, ovládá práci s počítačem v operačním systému;  aktivně vyhledává na internetu, zpracovává informace z internetu a používá je při další práci s počítačem;  komunikuje elektronickou poštou, ovládá zaslání a přijetí přílohy, využívá další funkce poštovního klienta;  vytvoří dokument v textovém editoru s použitím stylů, tabulek, obrázků a jiných vložených objektů;  pracuje s tabulkovým kalkulátorem, vytvoří v něm grafy matematických funkcí i naměřených hodnot, vyhledá a použije funkce na úrovni znalostí z matematiky odpovídajících jeho dosavadnímu vzdělání a pomocí nich vyřeší matematickou a logickou úlohu;  vytvoří prezentaci na zadané téma; 7


                        

pracuje s databázovou aplikací; orientuje se v základních ekonomických pojmech a ve fungování trhu; rozumí číselným soustavám; navrhne a realizuje jednoduchý kombinační obvod pomocí klasických součástek nebo PLD; vysvětlí princip a použití základních kombinačních obvodů; navrhne a realizuje jednoduchý sekvenční obvod pomocí klasických součástek nebo PLD; vysvětlí princip a použití základních sekvenčních obvodů. změří elektrické i neelektrické veličiny; změří vlastnosti elektronických obvodů; zvolí vhodnou metodu měření a vhodné měřicí přístroje, navrhne schéma zapojení pro měření, a to i s využitím řízení měřicích přístrojů pomocí PC a sběrnice GPIB; vyhotoví protokol o měření s grafy a tabulkami a vyhodnotí naměřené výsledky; vysvětlí základní principy fungování mikroprocesorových systémů a vysvětlí základní pojmy; popíše fungování mikroprocesoru, počítače Von Neumannovy architektury, harvardské architektury a jednočipového mikropočítače; dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; při obsluze, běžné údržbě a čištění strojů a zařízení, postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy; popíše technologii výroby plošných spojů; navrhne plošné spoje při využití výpočetní techniky (vhodného programu); zhotoví navržený plošný spoj; osazuje plošné spoje, provádí povrchovou montáž, pájí součástky a oživuje desky; objasní princip práce na CNC strojích; diagnostikuje poruchy počítačů; používá laboratorní měřicí přístroje; orientuje se v základních pojmech oblasti robotiky; řeší zadané úlohy pomocí robotické stavebnice; ovládá robotickou stavebnici přes grafické prostředí a také pomocí zvoleného programovacího jazyka.

II.1 Elektrotechnika – Komunikační systémy Absolvent studijního oboru Elektrotechnika se zaměřením na komunikační systémy je připravován nejen pro řadu praktických činností, ale také na úspěšné studium v institucích terciárního vzdělávání odpovídajícího odborného zaměření. První dva ročníky jsou charakteristické šířeji zaměřeným odborným vzděláváním tvořícím důležitou bázi pro následné odborné zaměření, které si žáci volí na konci druhého ročníku. V rámci volitelných předmětů svého zaměření je žák připravován pro činnost v oblasti montáže, konstrukce a oživování elektronických zařízení. Dále pro činnosti v oblasti přenosové techniky drátové a bezdrátové. Ačkoliv získá absolvent znalosti z výše uvedené oblasti, není jeho zaměření jednostranné. Získá rovněž dobré znalosti z výpočetní techniky hlavně v oblasti uživatelského software a dalšího programového vybavení, a to včetně speciálních programů. Teoretické znalosti jsou podpořeny nezbytnými praktickými dovednostmi. 8


Na tvorbě odborných kompetencí absolventa se podílí řada výběrových předmětů.

Profil absolventa – Elek trotechnik a – Kom unik ační systém y Absolvent  řeší elektrické obvody stejnosměrného proudu;  řeší elektrické obvody střídavého proudu;  objasní strukturu a základní parametry trojfázové soustavy;  aplikuje základní rezonanční obvody;  vysvětlí principy impedančních můstků;  řeší napěťového přenosy imitančních dvojbranů, zakreslí přenosovou charakteristiku v Gaussově rovině, jakož i modulovou a fázovou frekvenční charakteristiku zadaného dvojbranu;  řeší magnetické obvody,  vysvětlí funkci polovodičových součástek, jejich charakteristiky, provedení;  aplikuje polovodičové součástky v různých elektronických obvodech;  vysvětlí funkci senzorů a aplikuje při praktickém použití;  vysvětlí funkci pasivních elektronických součástek, jejich provedení a aplikuje jednotlivé součástky v základních elektronických obvodech;  navrhne síťový transformátor;  provede harmonickou analýzu časově proměnného periodického průběhu fyzikální veličiny;  fyzikálně i matematicky popíše přechodové jevy a aplikuje tyto znalosti;  vysvětlí základní veličiny akustického pole a nakreslí a popíše základní elektromechanické měniče;  popíše principy analogového a digitálního záznamu zvuku včetně nejběžnějších kompresních formátů;  rozdělí zesilovací stupně a zesilovače podle tříd provozu, podle zapojení, podle frekvenční charakteristiky a podle druhu vazby mezi jednotlivými stupni;  nakreslí schémata pasivních a aktivních korektorů frekvenční charakteristiky NFZ;  vymezí základní parametry OZ;  vypočítá základní parametry jednotlivých typů zesilovačů s OZ;  nakreslí schéma integrátoru a derivátoru s OZ;  nakreslí a vysvětlí schéma usměrňovačů s OZ;  nakreslí různá zapojení usměrňovačů, zdvojovačů a násobičů napětí pro zdroje klasické koncepce;  popíše a navrhne zapojení pasivních a aktivních vyhlazovacích filtrů, vypočítá jejich činitel vyhlazení;  nakreslí schémata jednotlivých typů stabilizátorů;  popíše a zdůvodní chování bipolárního a unipolárního tranzistoru na vysokých frekvencích;  uvede a vysvětlí různá zapojení sinusově kmitajících oscilátorů LC;  uvede a vysvětlí schémata, činnost a využití jednotlivých typů klopných obvodů;  uvede zapojení a činnost tvarovacích obvodů;  nakreslí schémata a vysvětlí činnost příslušných modulátorů a demodulátorů;  vysvětlí principy vzorkování signálu a obvodů pro získání vzorků i obvodů pro zpětné obnovení analogového signálu; 9


                       

popíše principy modulací; uvede moderní způsoby přenosu signálů; nakreslí a vysvětlí bloková schémata vysílačů a vysílačů signálu; uvede rozdělení frekvenčních pásem, vysvětlí způsoby šíření signálů různých frekvencí ve volném prostoru; vyjmenuje a definuje kritéria pro hodnocení antén; popíše funkci antén a jejich komponent; objasní fyziologii vidění, vysvětlí vznik TV signálu, nakreslí a vysvětlí blokové schéma TV přijímače; vysvětlí funkcí systémů pro digitalizaci obrazového signálu; vysvětlí principy zaměřování a navigace, umí nakreslit a vysvětlit schéma přehledového radiolokátoru; popíše vlastnosti elektronických obvodů, součástek a komponent pro analogovou i digitální techniku; vysvětlí funkce sítě elektronických komunikací; popíše technické vybavení informačních a komunikačních systémů, využívané zejména v perspektivní mobilní a optické technologii; vysvětlí vlastnosti a chování světla; vysvětlí princip, popíše požadované parametry a podle požadavků na optickou komunikační síť i navrhne vhodný zdroj a detektor optického signálu; objasní principy činnosti jednotlivých typů optických světlovodů, určí a vypočítá jejich jednotlivé parametry; navrhne a vypočítá parametry jednoduché optické komunikační sítě; vytvoří algoritmus jednoduchého matematického a logického problému, odpovídajícího požadovaným znalostem jeho dosavadního vzdělání; přepíše tento algoritmus pomocí základních příkazů programovacího jazyka; přeloží a spustí program na počítači; provede základní rozbor přenosu dat v počítačové síti; vysvětlí pojem CA technologie, jejich užití a význam; vytvořit virtuální model součásti v prostředí aplikace s parametrickým modelářem; navrhne zabezpečení objektu; zapojí prvky zabezpečovacího systému a ústředny.

Možnými uplatněními absolventů jsou  elektrotechnik,  konstruktér,  zkušební technik,  servisní technik elektrických zařízení,  technik elektronických zařízení,  provozní technik,  školící technik,  pracovník servisu,  směnový mistr,  operátor,  technická podpora.

10


II.2 Elektrotechnika – Řídicí systémy Absolvent studijního oboru Elektrotechnika se zaměřením na řídicí systémy je připravován nejen pro řadu praktických činností, ale také na úspěšné studium v institucích terciárního vzdělávání odpovídajícího odborného zaměření. První dva ročníky jsou charakteristické šířeji zaměřeným odborným vzděláváním, které tvoří důležitou bázi pro následné odborné zaměření, které si žáci volí na konci druhého ročníku. Na tvorbě odborných kompetencí absolventa se podílí řada výběrových předmětů.

Profil absolventa – Elek trotechnik a – Řídicí systém y Absolvent  popíše funkci jednotlivých komponent PC a vybere vhodné periferie pro dané účely;  nakonfiguruje PC, diagnostikuje možné problémy a navrhne jejich řešení, posoudí možnost upgrade;  algoritmizuje úlohy;  aplikuje základy jazyka Java;  sestaví program v jazyce Java pro řešení daného úkolu, program odladí a nalezne případné chyby;  používá jednočipový mikropočítač v jednoduchých aplikacích, přičemž využívá mechanismu přerušení, funkce čítače/časovače a komunikace s okolím skrze porty i sériovou linku;  řeší základní problematiku vnějšího popisu soustav v Laplaceově transformaci, včetně zpětné transformace;  odvodí frekvenční přenos obecných přenosových členů v komplexní rovině a v logaritmických souřadnicích;  vysvětlí základní pojmy a veličiny problematiky automatického řízení;  popíše typy a vlastnosti snímačů neelektrických veličin, akčních členů a způsoby jejich řízení;  naprogramuje a vyprojektuje řídicí systémy s průmyslovými automaty;  vysvětlí vlastnosti základních typů regulovaných soustav a odvodí časové průběhy regulačních dějů;  popíše vlastnosti jednotlivých typů regulátorů a navrhne jejich optimální použití;  vypočítá průběhy regulačních dějů v obvodech spojité regulace pro různé vstupní signály;  vypočítá odezvy číslicových členů a regulačních obvodů na posloupnost vstupních signálů;  vypočítá výsledný signál vzniklý syntézou dílčích signálů;  rozloží neharmonický signál na harmonické složky analytickou nebo numerickou metodou;  navrhne jednoduchý stejnosměrný zesilovací stupeň s tranzistory;  navrhne stejnosměrný zesilovací stupeň s operačním zesilovačem;  popíše princip a funkci spínaných zdrojů a jejich aplikace;  popíše princip oscilátorů, zejména LC, RC, krystalové, oscilátory na principu syntézy a jejich aplikace;  vysvětlí princip analogové modulace a demodulace;  vysvětlí princip digitální modulace a demodulace; 11


uvede využití jednotlivých typů modulací; vysvětli funkci základních typů modulátorů a demodulátorů; vysvětlí funkci počítačových sítí; navrhne a malé počítačové sítě; nakonfiguruje aktivní prvky počítačové sítě; aplikuje základní pracovní postupy s multimediálními zařízeními (skener, fotoaparát, videokamera) na řešení zadaného úkolu;  používá audio a videoeditační software;  navrhne strukturu řídicího systému s PLC a naprogramuje algoritmus řízení příslušné technologie.      

Žáci jsou připravováni pro činnosti středních technickohospodářských pracovníků v oblasti vývoje, výroby, montáže, oživování, údržby a provozu prostředků výpočetní a automatizační techniky. Dále v oblasti prodeje těchto prostředků nebo i v oblasti jejich programování nebo využívání uživatelského software. Toto zaměření však není jednostranné. Absolvent získá všechny teoretické i praktické znalosti na úrovni absolventa elektrotechnické průmyslové školy slaboproudého zaměření. Možnými uplatněními absolventů jsou pracovní pozice v oblasti měřicí a regulační techniky s praktickým využitím výpočetní techniky. Absolventi tohoto ŠVP se mohou uplatnit především ve středních technickohospodářských funkcích:  při projekčních, technologických a konstrukčních činnostech elektrotechnického charakteru,  v oblasti zkušební, regulační, revizní, servisní a montážní techniky,  v oblasti systémů pro měření a regulaci,  při řízení a obsluze automatizovaných pracovišť, regulačních jednotek a elektronických přístrojů a zařízení,  při budování a správě počítačových sítí,  pracovník servisu,  operátor,  technická podpora,  operátor výpočetní techniky,  programátor,  správce aplikací,  technik IT. II.3 Elektrotechnika - Informační technologie Absolvent studijního oboru Elektrotechnika se zaměřením na informační technologie je připravován nejen pro řadu praktických činností, ale také na úspěšné studium v institucích terciárního vzdělávání odpovídajícího odborného zaměření. První dva ročníky jsou charakteristické šířeji zaměřeným odborným vzděláváním, které tvoří důležitou bázi pro následné odborné zaměření, které si žáci volí na konci druhého ročníku. Žáci se zaměřením na Informační systémy jsou připravováni pro činnosti v oblasti vývoje, návrhu, realizace, diagnostiky, ladění, údržby a provozu počítačových sítí, databází, internetových a multimediálních aplikací a to pomocí moderních technologií. Na tvorbě odborných kompetencí absolventa se podílí řada výběrových předmětů. 12


Profil absolventa – Elek trotechnik a - I nform ační technologie Absolvent  popíše princip základních typů měřicích přístrojů;  změří elektrické i neelektrické veličiny;  změří vlastnosti elektronických obvodů;  zvolí vhodnou metodu měření, navrhne vhodné schéma zapojení a odpovídající měřicí přístroje;  využívá řízení měřicích přístrojů pomocí PC a sběrnice GPIB v prostředí LabView;  vysvětlí základní principy fungování mikroprocesorových a systémů;  vysvětlí základní pojmy z oblasti mikroprocesorových systémů a jejich souvislosti (strojový kód, paměť, program, data, adresace, oscilátor, hodinový cyklus, registry, zásobník);  popíše fungování mikroprocesoru, počítače Von Neumannovy architektury, harvardské architektury a jednočipového mikropočítače;  napíše jednoduchý program v assembleru pro jednočipový mikropočítač, program odladí a odstraní vzniklé chyby;  popíše vývoj počítačových systému od nulté generace po současnost;  popíše architekturu moderního počítače PC;  popíše vývoj mikroprocesorů, porovná jejich parametry a vysvětlí metody, kterými docházelo ke zvyšování jejich výkonu;  vysvětlí principy fungování paměťových obvodů;  vysvětlí principy fungování vstupních/výstupních zařízení počítače;  popíše jednotlivé vrstvy síťového modelu ISO/OSI a TCP/IP;  porovná výhody a nevýhody různých typů přenosových cest v počítačových sítích a orientuje se v jejich základních parametrech;  vysvětlí fungování síťových prvků a popíše směrování paketů v Internetu;  navrhne lokální počítačovou síť;  vysvětlí princip fungování Internetu a jeho služeb, využívá internetové aplikace a orientuje se v jejich komunikačních protokolech;  vysvětlí princip asymetrické kryptografie, zabezpečených komunikačních protokolů a elektronického podpisu;  použije prostředí příkazové řádky k orientaci a základnímu nastavení OS LINUX;  orientuje se v infrastruktuře počítačových sítí;  provede základní rozbor přenosu dat v počítačové síti;  vytvoří webové stránky v jazyce html či xhtml, formátuje je pomocí kaskádových stylů css;  ověří kód html stránek i souborů css podle standardů konsorcia W3C;  zaregistruje doménu III. řádu a umístí své webové stránky na internet;  naprogramuje scripty v jazyce JavaScript a začlení je do webových stránek;  ovládá základy programování v jazyce php, pomocí nástrojů php pracuje s databází;  vysvětlí důležité pojmy z oblasti relačních databází;  navrhne jednoduchou databázi, vytvoří tabulky a nastaví relace mezi nimi;  vytvoří dotazy a kritéria výběrových dotazů;  rozumí a dokáže vysvětlit pojmy z oblasti bitmapové a vektorové grafiky;  vytvoří grafické prvky ve vektorovém nebo bitmapovém programu;  aplikuje zásady DTP; 13


 vytvoří animaci ve flash;  zpracuje videozáznam;  vytvoří 3D animaci. Absolventi tohoto ŠVP se mohou uplatnit především ve středních technickohospodářských funkcích:  správa informačních systémů,  návrhy a provoz www stránek,  návrhy a provoz internetových obchodů,  tvorba a správa databázových systémů,  při řízení a obsluze automatizovaných pracovišť, regulačních jednotek a elektronických přístrojů a zařízení,  operátor výpočetní techniky,  programátor,  správce aplikací,  technik IT. II.4 Klíčové kompetence Klíčové kompetence budou rovnoměrně rozvíjeny v jednotlivých předmětech a v rámci dalších aktivit (exkurze, praxe, mimoškolní činnost atd.). Slovní vyjádření – bude součástí učebních osnov jednotlivých předmětů. Český jazyk a literatura Anglický jazyk/německý jazyk Základy společenských věd Dějepis Fyzika Chemie Matematika Tělesná výchova Výpočetní technika Ekonomika Základy elektrotechniky Elektronika Robotika Praxe Elektrotechnická měření Technické kreslení Číslicová technika Mikroprocesorová technika

CJ AJ, NJ SV DE FY CH MA TV VT_12 EN ZE EK_2 RO PX EM TK CT MP

ŘS – Řídicí systémy Elektronické počítače Automatizace

EP AT

14


Automatizační cvičení Elektronika

AC EK_34

KS – Komunikační systémy Elektrotechnologie Radioelektronická zařízení Komunikační technika Výpočetní technika

ET RZ KT VT_34

IT – Informační technologie Databáze Počítače a sítě Grafika a multimédia Webové stránky

DB PS GM WS Nepovinné předměty

Cvičení z matematiky

CM

K om petence k učení CJ

AJ, NJ

SV

DE

FY

CH

MA

TV

VT_12

EN

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní XXX režim a podmínky;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

X

XX

X

uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat XXX informace; být čtenářsky gramotný;

XXX

XXX

XX

XX

X

XX

X

X

XXX

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, XXX přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky;

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XX

XX

XX

XXX

využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně XXX zkušeností svých i jiných lidí;

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XXX

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, XXX přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

XX

XXX

X

XX

X

XX

X

X

X

XX

XX

MP

EM

TK

ZE

EK_2

RO

CT

PX

CM

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;

XX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky;

XX

XX

X

XX

XX

XX

XX

XX

XXX

uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný;

X

XX

XXX

XX

XX

XX

X

XXX

XX

XX

X

XX

XX

XX

XX

XX

XX

KS, ŘS, IT mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;

znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.

X

KS, ŘS, IT

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, XXX proslov aj.), pořizovat si poznámky;

15


využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností XXX svých i jiných lidí;

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XXX

XX

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat XXX hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí;

XX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XXX


XX

X

XX

XX

XX

XX

XX

XX

EK_34

EP

AT

AC

XXX

XXX

XXX

XXX


XX

XX

XX

XX


XX

XX

XX

XX

s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky;

XX

XX

XXX

XXX

využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí;

XX

XXX

XXX

XXX

sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí;

XX

X

XX

XX


XX

X

XX

XX

VT_34

ET

RZ

KT

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

XXX

X

X

XX

XX


XX

XX

XX

XXX


XX

XX

XX

XX


XX

XX

XX

XX


XX

XX

XX

XXX

DB

GM

PS

WS

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

ŘS mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;

KS mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný;

IT mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání;

16



XX

XX

XX

XX

X

X

XXX

X


XX

XX

XXX

XX


XX

XX

XXX

XX


XX

XX

XXX

XX


XX

XX

XXX

XX


K om petence k řešení problém ů KS, ŘS, IT

CJ

AJ, NJ

SV

DE

FY

CH

MA

TV

VT_12

EN

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

XXX

XXX

uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace;

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

X

XX

XX

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XX

XX

XXX

spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení).

XXX

XX

XXX

XXX

XX

XXX

XX

XXX

XX

XXX

KS, ŘS, IT

MP

EM

TK

ZE

EK_2

RO

CT

PX

CM


XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX


XXX

XXX

X

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX


XX

XX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX


XX

XX

X

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XX

ŘS

EK_34

EP

AT

AC


XXX

XXX

XXX

XXX


XXX

XX

XXX

XXX

volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých

XXX

XX

XXX

XXX

17


aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve;


XXX

XX

XX

XX

KS

VT_34

ET

RZ

KT

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky;

XXX

XXX

XXX

XXX


XX

XX

XXX

XXX


XX

XX

XXX

XXX


XX

XX

XXX

XX

IT

DB

GM

PS

WS


XXX

XXX

XX

XXX


XX

XX

XX

XX


XX

XX

XX

XX


XX

XX

XX

XX

K om unik ativní k om petence KS, ŘS, IT

CJ

AJ, NJ

SV

DE

FY

CH

MA

TV

VT_12

EN

vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat;

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně;

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

X

XXX

účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

X

X

XXX

zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata;

XXX

XXX

XX

X

XX

XX

X

X

XX

XXX

dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii;

XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.);

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XXX

vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

XXX

X

XX

18


dosáhnout jazykové způsobilosti pro komunikaci v cizojazyčném prostředí v jednom cizím jazyce;

potřebné nejméně

X

XXX

X

X

X

X

X

X

XX

X

dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běžné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě);

XX

XXX

XX

X

X

X

X

X

XX

XX

chápat výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení.

XX

XXX

XX

XX

X

XX

X

XX

X

X

KS, ŘS, IT

MP

EM

TK

ZE

EK_2

RO

CT

PX

CM


X

X

X

XX

XX

XX

XX

XX

XXX


X

XX

XX

XXX

XXX

XXX

X

XXX

XXX


X

XX

X

XX

XX

XX

X

XX

XXX


X

X

XXX

X

XX

XX

XX

XX

X

dodržovat jazykové terminologii;

X

XX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XX


XX

XX

X

X

X

X

XX

X

XX


X

XXX

X

XX

XX

XX

X

XX

XX

dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce;

X

X

X

X

X

X

XX

X

X

XXX

XXX

XXX

X

X

X

XX

XX

X

XX

XXX

XXX

X

X

X

X

X

X

a

stylistické

normy

i

odbornou

dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běžné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě); chápat výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení.

ŘS

EK_34

EP

AT

AC


XX

XX

XXX

XXX


XX

X

XXX

XXX


XX

X

XX

XX

X

XX

X

X

XX

XX

XXX

XXX

zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata; dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii;

19



X

XX

XXX

XXX


X

X

XXX

XXX


XX

XX

XX

XX


XX

XX

XXX

XXX


X

X

XX

XX

KS

VT_34

ET

RZ

KT


XX

XX

XX

XXX


X

XXX

XXX

XXX


X

XX

XX

XXX


XX

X

X

XXX


XX

XX

XX

X


XX

X

X

XXX

X

X

X

XXX


XX

XX

XX

XXX


XX

X

X

XXX


X

X

X

XX

IT

DB

GM

PS

WS


XX

XX

X

XX

X

X

XX

X



20



X

X

XX

X


XX

XX

XX

XX


XX

XX

X

XX


XX

XX

XX

XX

X

X

X

X


XX

XX

X

XX


XX

XX

XXX

XX


X

X

XXX

X


Personální a sociální k om petence KS, ŘS, IT

CJ

AJ, NJ

SV

DE

FY

CH

MA

TV

VT_12

EN

posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích;

XXX

XX

XXX

XX

X

XX

X

XXX

X

X

stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek;

XX

XX

XXX

X

X

XX

X

XXX

X

X

reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XX

XXX

XX

X

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

X

XX

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí;

XX

X

XXX

X

X

XX

X

XXX

XX

X

adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní;

X

X

XXX

X

X

X

X

XX

X

XXX

pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XX

XXX

XX

XXX

přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly;

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých;

XXX

XX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XXX

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů

XX

XXX

XXX

XXX

X

XX

X

XX

X

X

21


a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.

KS, ŘS, IT

MP

EM

TK

ZE

EK_2

RO

CT

PX

CM


X

X

X

XX

XX

XX

X

XX

X


X

X

X

XXX

XXX

XXX

X

XXX

X


X

X

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX


XX

XX

XX

X

X

X

X

X

XX

X

XX

X

X

XX

XX

XX

XX

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X


XX

X

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XX


XX

XX

XXX

XX

XX

XX

XXX

XX

XXX


X

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.

X

XX

XX

X

X

X

X

X

X

ŘS

EK_34

EP

AT

AC


XX

X

XX

XX


XXX

X

X

X


XX

XX

XX

XX


X

X

XX

XX


X

XX

XXX

XXX


XX

X

XX

XX


XX

XX

XX

XX

XXX

XXX

XXX

XXX

mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní;


22



XXX

XX

XX

XX


X

X

XX

XX

KS

VT_34

ET

RZ

KT


X

XX

XX

XXX


X

XX

XX

XXX


XX

XXX

XXX

XX

X

XX

XX

XX


XX

X

X

XXX


X

X

X

XXX

XX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

XXX

XXX


XX

XX

XX

XXX


X

XX

XX

XXX




IT

DB

GM

PS

WS


X

X

X

X


X

X

X

X


XX

XX

X

XX

X

X

XX

X

XX

XX

X

XX

ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí;

23



X

X

X

X

XX

XX

X

XX

XXX

XXX

X

XXX


XX

XX

X

XX


X

X

X

X



Občansk é k om petence a k ulturní povědom í CJ

AJ, NJ

SV

DE

FY

CH

MA

TV

VT_12

EN

XXX

XX

XXX

XX

X

XX

X

XX

X

X

dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci;

XXX

XXX

XXX

XXX

X

XX

X

XX

X

X

jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie;

XXX

XXX

XXX

XXX

X

XXX

X

XX

XX

XX

uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých;

XXX

XXX

XXX

XXX

X

X

X

XX

X

X

zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě;

XX

XXX

XXX

XXX

X

X

X

X

X

X

chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje;

XX

XX

XXX

XXX

X

XXX

X

X

X

XX

uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních;

XX

XX

XXX

XXX

X

XXX

X

XXX

X

X

uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu;

XXX

XXX

XXX

XXX

X

X

X

X

X

XX

podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah.

XXX

XXX

XXX

XXX

X

X

X

X

X

X

KS, ŘS, IT jednat odpovědně, samostatně a iniciativně ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu;

nejen

KS, ŘS, IT

MP

EM

TK

ZE

EK_2

RO

CT

PX

CM

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu;

X

X

X

X

X

X

XX

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

XX

X

X

X

XX

X

X

dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie;

24



X

X

XXX

X

X

X

X

X

X


X

X

X

X

X

X

X

X

X


X

X

XXX

X

X

X

X

X

X


X

X

X

X

X

X

XX

X

X


X

X

X

X

X

X

X

X

X


X

X

XX

X

X

X

X

X

X

ŘS

EK_34

EP

AT

AC


X

XX

XX

XX


X

X

XX

XX


X

XX

XX

XX


X

X

XX

XX


X

X

X

X


X

X

X

X


X

XX

X

X


X

X

XX

XX


X

X

X

X

KS

VT_34

ET

RZ

KT


XX

X

XXX

XXX


X

X

XX

XXX

XX

X

XX

XXX


25



X

X

XX

XXX


X

X

X

XXX


X

X

XX

XXX

XX

X

XX

XXX


X

X

X

XXX


X

X

XX

XXX


IT

DB

GM

PS

WS

XX

XX

X

XX


X

X

X

X


XX

XX

X

XX


X

X

X

X


X

X

X

X


X

X

X

X


XX

XX

X

XX


X

X

X

X


X

X

X

X


K om petence k pracovním u uplatnění a podnik atelsk ým ak tivitám KS, ŘS, IT mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce

CJ

AJ, NJ

SV

DE

FY

CH

MA

TV

VT_12

EN

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XXX

X

X

XX

X

X

X

XX

X

XX

XXX

26


v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání;

X

X

XX

X

X

X

X

X

XX

XXX

X

X

XX

X

X

X

X

X

X

XXX

XX

X

XX

X

X

X

X

X

X

XXX

X

X

XX

X

X

X

X

X

X

XXX

X

X

XX

X

X

X

X

X

X

XXX

MP

EM

TK

ZE

EK_2

RO

CT

PX

CM

X

XX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

X

XX

X

XX

XX

XX

X

XX

XX

X

X

X

XX

XX

X

X

XX

XXX

X

X

X

X

XX

X

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle;

X

X

XXX

X

X

X

X

XX

X

znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků;

X

X

X

X

X

X

X

X

X

rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi.

X

X

X

X

X

X

X

XX

X

vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; znát obecná a pracovníků;

práva

a

povinnosti

zaměstnavatelů

rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi. KS, ŘS, IT

mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání;

ŘS

EK_34

EP

AT

AC

mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

XX

XX

XX

XX

mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze;

X

XX

XX

XX

mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady;

X

XX

X

X

umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat

X

X

X

X

27


poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle;

X

X

XX

XX


X

X

X

X


X

X

X

X

KS

VT_34

ET

RZ

KT


XX

XX

XX

XXX


XX

X

X

XX


XX

X

X

XXX

umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání;

X

X

X

XX


X

X

X

XX


X

X

X

XXX


X

X

X

XX

IT

DB

GM

PS

WS


XX

XX

X

XX


XX

XX

XX

XX


XX

XX

X

XX

umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání;

X

X

X

X


X

X

X

X


X

X

X

X

rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních,

X

X

X

X

28


osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi.

M atem atick é k om petence CJ

AJ, NJ

SV

DE

FY

CH

MA

TV

VT_12

EN

správně používat a převádět běžné jednotky;

X

X

X

X

XXX

XXX

XXX

X

X

X

používat pojmy kvantifikujícího charakteru;

X

X

X

X

XXX

XX

XXX

X

X

X

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy;

X

X

X

X

XXX

XXX

XXX

X

XX

XX

nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení;

XX

XX

XX

XX

XXX

XX

XXX

XX

X

XX

číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.);

X

X

X

X

XXX

XX

XXX

X

XX

XX

aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru;

X

X

X

X

XX

X

XXX

X

X

X

efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích.

X

X

X

X

XXX

XXX

XXX

X

XX

X

KS, ŘS, IT

KS, ŘS, IT

MP

EM

TK

ZE

EK_2

RO

CT

PX

CM


XXX

XX

X

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX


XXX

XX

X

XXX

XXX

XXX

X

XXX

XXX


XXX

XX

XX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX


XXX

XX

XXX

XXX

XXX

XXX

X

XXX

XXX


XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX


X

X

XXX

XX

XX

XX

X

X

XXX


XXX

X

X

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

ŘS

EK_34

EP

AT

AC


XXX

X

XXX

XXX


XXX

X

XX

XX

29



XXX

XX

XX

XX


XXX

X

XX

XX


XXX

XX

XX

XX


XX

X

X

X

XXX

XX

XX

XX

VT_34

ET

RZ

KT


X

XXX

XXX

XXX


X

XXX

XX

XXX

XX

XXX

XX

XXX

X

XXX

XX

XXX


XX

XXX

XX

XXX


X

XX

X

X

XX

XXX

XX

XXX

DB

GM

PS

WS


X

X

XXX

X


X

X

XXX

X

XX

XX

X

XX

X

X

XX

X

XX

XX

XXX

XX


KS

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení;


IT

provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení; číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.);

30




X

X

X

X

XX

XX

XXX

XX

K om petence využívat prostředk y inform ačních a k om unikačních technologií a pracovat s inform acem i KS, ŘS, IT

CJ

AJ, NJ

SV

DE

FY

CH

MA

TV

VT_12

EN

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

X

XXX

XX

pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

X

XXX

X

X

X

XXX

X

X

X

X

X

XXX

X

komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace;

XX

X

XX

X

XX

XX

XX

X

XXX

X

získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet;

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XXX

XX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

XX

XX

KS, ŘS, IT

MP

EM

TK

ZE

EK_2

RO

CT

PX

CM


XXX

XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

XXX

XX


X

XX

XXX

XX

XX

XX

XX

XXX

XX

učit se používat nové aplikace;

XXX

XX

XXX

X

X

X

XX

XXX

X


XXX

XX

XXX

XX

XX

XX

X

XXX

XX


XXX

XXX

XX

XX

XX

XX

XXX

XXX

XX

XXX

XX

XXX

XX

XX

XX

XXX

XXX

XX

XXX

XXX

X

XX

XX

XX

XX

XX

XX


pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.

pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.

ŘS

EK_34

EP

AT

AC

31



XX

XXX

XX

XXX


XX

XXX

XX

X

X

XXX

XX

XXX


XX

XXX

X

XXX


XX

XXX

XXX

XXX

pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií;

XX

XXX

XXX

XXX

uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.

XX

XX

XX

XX


KS

VT_34

ET

RZ

KT


XXX

XX

XX

XXX


XXX

XX

XX

XXX


XXX

X

X

XXX


XXX

XX

XX

XXX


XXX

XX

XX

XXX


XXX

XX

XX

XXX


XX

XX

XX

XXX

IT

DB

GM

PS

WS


XXX

XXX

XXX

XXX


XXX

XXX

XXX

XXX


XXX

XXX

XXX

XXX

32



XXX

XXX

XXX

XXX


XXX

XXX

XXX

XXX


XXX

XXX

XXX

XXX


XX

XX

XXX

XX

33


II.5 Ukončení vzdělávání Způsob ukončení vzdělání Vzdělání se ukončuje v souladu s platnými předpisy maturitní zkouškou. Potvrzení dosaženého vzdělání Dosažené vzdělání se potvrzuje:  vysvědčeními za čtyři ročníky studia – úspěšné ukončení jednotlivých ročníků (žák (žákyně) na konci ročníku prospěl(a);  maturitním vysvědčením – žák (žákyně) u maturitní zkoušky prospěl(a). Stupeň dosaženého vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou.

34


III Charakteristika vzdělávacího programu Název a adresa školy Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 ul. Karla IV. 13, 531 69 Pardubice Zřizovatel Pardubický kraj Název školního vzdělávacího programu Elektrotechnika Od třetího ročníku zaměření: Elektrotechnika – Komunikační systémy Elektrotechnika – Řídicí systémy Elektrotechnika – Informační technologie Kód a název oboru vzdělávání 26-41-M/01 Elektrotechnika Stupeň poskytovaného vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka vzdělání 4 roky Forma vzdělávání denní studium Platnost ŠVP od 1. září 2013

III.1 Celkové pojetí vzdělávání v daném oboru V prvních dvou ročnících šířeji zaměřené odborné vzdělání, které bude základem pro následná odborná zaměření, které si žáci budou volit na konci druhého ročníku. Jsou to:  komunikační systémy (KS),  řídicí systémy (ŘS),  informační technologie (IT). Profilace v rámci uvedených zaměření bude realizována formou výběrových předmětů, jejichž obsah bude průběžně aktualizován tak, aby reflektoval současný stav poznatků daného oboru.

35


Potřeby regionálního trhu práce budou reflektovány v rámci výše uvedených zaměření, jejich průběžnou aktualizací a následně i vytvořením nových zaměření. Informace budou získávány spoluprací se sociálními partnery. Vlastní vzdělávací obsah bude zařazen do předmětů, z nichž část bude mít povinný charakter, část výběrový a v neposlední řadě, podle možností školy, i charakter nepovinných předmětů. Každý předmět učebního plánu má své místo při plnění výchovných a vzdělávacích úkolů. Není žádoucí podceňování určitých předmětů a vyvyšování jiných. Takovéto přístupy budou považovány za nepřípustné a odsouzeníhodné. V rámci samostatných prací, účastí v různých soutěžích bude žákům umožněn rozvoj osobnosti a jejich individuálních zájmů, a to za podpory učitelů odpovídajících předmětů. Klíčové kompetence budou rovnoměrně rozvíjeny v jednotlivých předmětech a v rámci dalších aktivit (exkurze, praxe, mimoškolní činnost atd.). III.2 Organizační formy výuky Organizační formy výuky vycházejí na jedné straně ze stanovených vzdělávacích cílů tímto ŠVP, na druhé straně jsou výrazně limitovány prostorovými a ekonomickými možnostmi školy, které vyplývají ze stávající formy financování. Žáci budou zařazováni do tříd, a to podle stanovených kritérií, která vyplývají z výsledků přijímacího řízení na daný školní rok. Třídy budou označovány arabskou číslicí, která vyjadřuje ročník studia (první = 1., druhý = 2., třetí = 3., čtvrtý = 4.). Třídy daného ročníku budou dále odlišený písemným znakem, a to velkým písmenem podle abecedy postupně A, B, C, D, E, F, G, H. Vzhledem k tomu, že na konci druhého ročníku si žáci volí své další zaměření, budou ve třetím ročníku přeskupeni do nových tříd. Kritéria pro sestavení nových tříd budou stanovena ve druhém pololetí daného školního roku. Na výuku některých předmětů se budou třídy dělit na skupiny – toto dělení bude stanoveno vždy na začátku školního roku, kdy především ve vyšších ročnících bude respektovat počty žáků v jednotlivých třídách. Z ekonomických důvodů mohou být vytvářeny skupiny žáků z různých tříd daného ročníku a daného odborného zaměření. V maximální možné míře bude podporována praktická výuka, která bude bezprostředně navazovat na teoretickou výuku. V rámci mezipředmětových vazeb budou žáci v každém předmětu vedeni k aplikacím znalostí a dovedností navazujících předmětů, které již byly probrány a procvičeny. Vyučovací hodina Základní časovou jednotkou je vyučovací hodina, která činí 45 minut. Struktura vyučovací hodiny Struktura vyučovací hodiny je dána konkrétním předmětem, jeho obsahem, stanovenými cíli a v neposlední řadě i typem vyučovací hodiny (a. motivační – připravuje žáky na osvojení nového učiva, b. výkladová – práce s novým učivem, c. opakovací, d. aplikační – procvičování,

36


e. diagnostická – ověřování dosažených výsledků a jejich hodnocení, f. kombinovaná (kombinuje a. – d.)). Standardní struktura vyučovací hodiny má následující části:  úvod – vytvoření podmínek pro učení, příprava pomůcek, motivace a informace o dalších částech hodiny, cíle,  práce s učivem – výklad nebo opakování již probrané látky (funkce informační, zpětnovazební, hodnotící, motivující pro práci s novým učivem),  procvičování – prohlubování učiva, řešení společných úkoly, zadání domácího úkolu,  hodnotící – hodnocení dosažených cílů, závěr hodiny. Vlastní výuka bude vedena tak, aby učitel poskytoval příležitosti k myšlení, nutil k uvažování, hodnocení, třídění a vyvozování závěrů. Především v odborných předmětech bude zařazována problémová výuka s tím, že vedle nalezení vlastního řešení bude zdůrazněna i stránka praktického využití. Hlavním cílem je probudit v žákovi vůli se vzdělávat. V daném oboru bude kladen důraz na projektovou výuku formou žákovských projektů, protože vzdělávání nechápeme pouze jako předávání předem uspořádaných a hotových poznatků vědy a techniky, ale také jako rozvoj osobnostního potenciálu žáka. Jde také o harmonické propojení složky vzdělávací a výchovné. Každý projekt bude vznikat a bude realizován na základě žákovské zodpovědnosti v souvislosti s mimoškolními skutečnostmi a povede ke konkrétním výsledkům. Touto formou budou realizovány především průřezová témata. Projektové týmy budou tvořeny především z žáků dané třídy nebo žáků z různých tříd stejného ročníku (stejného zaměření). Ve výjimečných případech mohou být týmy tvořeny průřezově přes více ročníků, a to v případech rozsáhlejších a dlouhodobějších projektů, kdy bude žádoucí alespoň částečná personální kontinuita řešitelského týmu. V neposlední řadě budou podporovány mezinárodní žákovské projekty. Snahou celého pedagogického sboru bude, aby žákovské projekty byly směrovány na řešení určitých problémů; problém je v tomto případě považován za základ projektu. Je možné, aby ve zvláště zajímavých případech, několik týmů (ne více jak tři) řešilo jeden problém. Od problému je třeba odlišovat učební úlohu, jíž se rozumí určitý požadavek na aktivní teoretickou nebo praktickou činnost žáků ve formě příkladů, cvičení, otázek atd. – jejich splnění není založeno na hledání a objevování něčeho nového. Přínosem budou praktické problémy, které mohou být získány od sociálních partnerů. Úkolem řešitelského týmů bude nalézt optimální řešení na základně vlastního zkoumání při překonávání vzniklých obtíží; velmi cenné jsou vlastní zkušenosti a nová poznání. III.3 Realizace praktického vyučování V prvním ročníku je praxe úvodním předmětem pro celou řadu dalších předmětů, protože se v něm žáci setkávají s nástroji, stroji, přístroji a materiálem studovaného oboru. Teprve v druhém, třetím a čtvrtém ročníku navazuje praxe na některé základní odborné elektrotechnické předměty a rozvíjí a aplikuje získané teoretické poznatky.

37


Předmět praxe má dvě složky organizačního začlenění způsobů získávání potřebných vědomostí a dovedností studovaného oboru. Především je to vyučování ve vlastních školních dílnách, organizované ve skupinách v jednotlivých odděleních dílen, které jsou specializovány v určitém druhu práce. Druhý způsob je souvislá praxe na konci 2. a 3. ročníku. Tato praxe musí být zaměřena ke studovanému oboru a žák si vyhledá vhodné pracoviště sám, nebo s pomocí školy. Výuka praxe se uskutečňuje na pracovištích, ve kterých jsou potřebné stroje a nástroje, zařízení a pomůcky. Uspořádání je dáno předepsanými učebními plány pro příslušné obory a zaměření. Praxe vyžaduje rozdělení třídy na skupiny. Každá skupina musí během školního roku projít předepsanými odděleními. Těmto požadavkům je uzpůsoben rozvrh hodin pro praxi. Na výuku předmětu praxe se žáci dělí do skupin – počty a složení skupin se stanoví na začátku daného školního roku. V případě potřeby je možné, aby byly skupiny vytvářeny z více tříd stejného ročníku (1. a 2. ročník); v případě vyšších ročníků je třeba respektovat stejné zaměření. III.4 Realizace klíčových kompetencí Klíčové kompetence budou realizovány v rámci jednotlivých předmětů. V rámci tvorby ŠVP byl ve spolupráci se sociálním partnery realizován průzkum jejich pohledu důležitosti na jednotlivé klíčové kompetence (průzkumu se zúčastnilo šest významných elektrotechnických firem). Další průzkum důležitosti vybraných kompetencí byl realizován ve spolupráci se šesti vysokými školami v České republice. Důležité klíčové kompetence budou rozvíjeny v rámci vlastní výuky buď průběžně nebo při probírání určitého obsahu, a to podle uvážení předmětové sekce a jednotlivých vyučujících. III.5 Realizace průřezových témat Průřezová témata budou realizována především formou různých aktivit, z nichž významnou aktivitou budou i žákovské projekty. K realizaci průřezových témat budou využity následující metody:  komplexní metoda – dané průřezové téma bude zařazeno do určitého předmětu,  rozptýlená metoda – dané průřezové téma bude zařazeno do více předmětů,  nadpředmětová metoda – dané průřezové téma bude realizováno např. formou exkurze, besedy s odborníkem (odborníky), vlastní žákovské aktivity „neprojektového“ charakteru atd. III.6 Realizace dalších vzdělávacích aktivit

I I I .6.1 Lyžařsk ý výcvik ový kurz V prvním ročníku je pořádán lyžařský výcvikový kurz, kterého se, podle svých finančních možností, zúčastní každý žák prvního ročníku. Vlastní kurz probíhá v horském prostředí v délce jednoho týdne. Náplň kurzu:  nácvik techniky sjezdového lyžování,  nácvik techniky snowboardingu,  nácvik techniky běhu na lyžích. 38


Součástí nácviku je turistika na lyžích s půldenními a celodenními výlety. Žáci se seznámí se způsobem chování v horském prostředí a při krizových situacích. Pro volné chvíle jsou pro žáky připraveny vhodné hry na sněhu, seznamovací a týmové hry. Vzhledem k tomu, že kurz se uskuteční v období konce prvního a začátku druhého pololetí, mají žáci možnost prodiskutovat s vyučujícími některé problémy svého studia na škole. V případě zájmu žáků je pořádán výběrový lyžařský kurz, pro žáky všech ročníků, zaměřený na zdokonalování techniky lyžování a snowboardingu.

I I I .6.2 Sportovně turistick é k urzy Sportovně turistické kurzy jsou pořádány na začátku třetího ročníku, kdy dojde z důvodu volby odborného zaměření k přeskupení žáků do jiných tříd. Tyto kurzy mají dvě formy a jejich délka je jeden týden. První formou je sportovně poznávací kurz v zahraničí. Náplní kurzu jsou plavání, míčové hry, tenis, duatlon a poznávání zajímavých měst, pamětihodností, zvyků a tradic místních obyvatel. Druhou formou je sportovně turistický kurz zaměřený na sporty a aktivity v přírodě. Náplní kurzu je cykloturistika, jízda na lodích, jízda na koních, topografie, orientační běh, triatlon, branný závod, skalní lezení a slaňování, turistika a tradiční i netradiční sportovní hry (softbal, interkros, fotbal, nohejbal, basketbal, volejbal, stolní tenis). Žáci se naučí základní techniku těchto aktivit, seznámí se s plánováním turistické akce a se způsobem chování v přírodním prostředí.

I I I .6.3 Odborná prax e Ve druhém a třetím ročníku je zařazena v období ústních maturitních zkoušek souvislá čtrnáctidenní praxe, která probíhá v reálných pracovních podmínkách přímo na pracovištích fyzických a právnických osob. Škola připraví smlouvy o praxi, včetně obsahové náplně, které prostřednictvím žáků předá té dané fyzické nebo právnické osobě, u které bude žák vykonávat čtrnáctidenní praxi. Vedením a dozorem nad průběhem odborné praxe žáka je na pracovišti odborné praxe pověřen pracovník organizace (instruktor). Praxi si zajišťuje každý žák sám již během studia v daného ročníku. Jestliže si žák praxi nezajistí, zajistí mu ji škola. Náplní praxe je využívání dosažených vědomostí a zkušeností získané v daném ročníku. Na závěr odborné praxe žáka provede instruktor její vyhodnocení a potvrdí účast žáka na odborné praxi. Hodnotící list, který je i součástí smlouvy, žák doručí zpět škole. III.7 Realizace mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy Součástí vzdělávacího programu školy je realizace mimovyučovacích aktivit žáků, které představují významnou a nezastupitelnou složku výchovy a vzdělávání žáků v moderní škole. Mimovyučovací aktivity tvoří celá škála činností žáků a jejich učitelů, které nepatří do povinného vzdělávacího programu, ale naplňují téměř všechny klíčové kompetence ŠVP a podporují naplnění mnoha průřezových témat.

39


Mezi základní aktivity patří účast na různých soutěžích (matematika, fyzika, cizí jazyky), SOČ, projektech, odborných kroužcích na škole i mimo ni (práce s nadanými žáky školy), SOM, kurzy, poznávací zájezdy, odborné exkurze, výlety, charita, prevence.

I I I .7.1 Festival vědeck ých a technick ých projek tů dětí a m ládeže v Pardubick ém kraji Festival je vyvrcholením Programu na vytváření a rozvíjení zájmu dětí a mládeže o vědecké a technické obory (projekty z chemie, fyziky, biologie, politologie, matematiky, elektrotechniky, medicíny a dalších oblastí).

I I I .7.2 M ěření v laboratořích vysok é šk oly Sekce předmětu komunikační technika - s Katedrou elektrotechniky a telekomunikačních zařízení při VSB TU Ostrava zabezpečuje možnost provést měření na několika praktických úlohách z různých oblastí informační technologie v laboratořích této vysoké školy. Celá akce je realizována formou žákovských projektů. Mladý člověk se nachází ve zcela novém prostředí, kde ustupuje role rodičů jako zákonného zástupce a každý úspěch či neúspěch je spojován s osobností žáka.

I I I .7.3 K roužk y pro žák y šk oly Odborné kroužky Na škole pracuje celá řada odborných kroužků se zaměřením na elektrotechniku a informační technologie, kde si žáci mohou ověřit svoje teoretické poznatky v praxi. Jiné kroužky Na škole funguje sportovní kroužek, který připravuje žáky na účast na okresní, krajskou SOM a jiné sportovní soutěže, kde naši žáci dosahují dlouhodobě vynikajících výsledků. Práce na přípravě těchto sportovně nadaných žáků je kompetenci jednotlivých učitelů TV. Žáci školy se zúčastňují Středoškolské futsalové ligy. V neposlední řadě na škole pracuje s úspěchem a oblibou mezi žáky dramatický kroužek, filmový klub a vodácký kroužek. Dramatický kroužek pravidelně reprezentuje školu na divadelních festivalech a kulturních slavnostech. Vodácký kroužek pořádá pravidelně zájezdy na tuzemské i zahraniční řeky, ale i jiné sportovní akce, například každoroční lyžařský zájezd těsně před Vánocemi. Informační centrum školy Informační centrum školy poskytuje zázemí školnímu filmovému klubu, který nabízí profesionální zpracování stěžejních děl české i světové literatury, tvorbu českých i světových režisérů – filmy, které patří do zlatého fondu české i světové kinematografie. Program školního filmového klubu je konzultován s vyučujícími českého jazyka a sestavován v souladu s učebními plány. Do mimoškolních aktivit patří i zařazování besed pro žáky všech ročníků se zajímavými osobnostmi veřejného a společenského života.

40


Informační centrum školy (knihovna, studovna) poskytuje základní knihovnicko-informační služby vč. zajišťování meziknihovních služeb, zpracování rešerší z domácích a zahraničních informačních zdrojů, organizuje lekce informačního vzdělávání. Činnost školního informačního centra je propojena se vzdělávacím procesem školy, ve spolupráci s vyučujícími napomáhá rozvíjet klíčové kompetence v jednotlivých předmětech, podílí se na zvyšování informační gramotnosti žáků, na rozvíjení čtenářské gramotnosti, na realizaci mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy, kulturně-výchovné činnosti, na organizaci besed, přednášek, kulturních akcí školy. Fond školní knihovny je profilován v souladu se zaměřením školy a s ohledem k požadavkům ke společné části maturitní zkoušky. V roce 2013 knihovní fond čítal přibližně 14 000 knihovních jednotek, bylo realizováno přibližně 18 000 výpůjček. Žáci mají možnost zapůjčení elektronických čteček knih s plnými texty doporučené literatury k maturitní zkoušce. Školní knihovna využívá knihovní integrovaný systém Clavius.

I I I .7.4 Charitativní ak ce Nedílnou součástí výchovné složky daného oboru jsou i charitativní akce žáků školy, a to tradiční účast na Květinovém dni, kterou pořádá Liga proti rakovině a další humanitární instituce, Červená stužka, kterou pořádá ČČK a další humanitární akce, kterých se naši žáci zúčastňují.

I I I .7.5 Oblast prevence K dlouhodobým a již tradičním činnostem na škole patří práce žáků v oblasti prevence. Na škole je realizován tzv. peer program, což je vrstevnické působení proškolených žáků v oblasti prevence (sociálně-patologické jevy ve společnosti). Žáci, kteří pracují v programu, působí i na vybraných ZŠ (besedy o drogách, šikaně, rasismu…).

I I I .7.6 Zahraniční projek ty Žáci se zúčastňují zahraničních projektů ve spolupráci se zahraničními školami. Příkladem je projekt ve spolupráci se školou Fenix Kunskapcentrum, sídlící v městě Vaggeryd, které se nachází v jižní části Švédska nedaleko města Jönköping. Škola bude podporovat projekty, které umožní žákům  rozvíjet stanovené kompetence,  posilovat průřezová témata daného ŠVP.

I I I .7.7 Výchovné poradenství Výchovné poradenství představuje ve vzdělávacím procesu školy nezastupitelné místo. Na škole pracují dva výchovní poradci. Jsou nápomocni při řešení specifických vývojových poruch učení, výchovných problémů a sledují sociálně-patologické projevy na škole a spolupracují s metodikem prevence. V rámci výchovného poradenství na škole  jsou konány pravidelné konzultace pro žáky, rodiče i učitele,  je navázána spolupráce s PPP v Pardubicích – jednou za čtrnáct dnů dochází do školy na pravidelné konzultace psycholog, který je k dispozici pro řešení složitějších či

41


komplikovaných výchovných problémů žáků, taktéž spolupracuje v oblasti profesní budoucnosti žáků (zadávání a vyhodnocení profitestů pro žáky).

I I I .7.8 M etodik a prevence Na škole je věnována pozornost metodice prevence, a to průběžným monitoringem varovných signálů spojených s možností rozvoje sociálně patologických jevů (hlavně drogové závislosti, šikany, xenofobie, vandalismu, sebepoškozování, sexuálního zneužívání, záškoláctví, zneužívání sektami, prekriminálního a kriminálního jednání žáků) ve třídách – mezi žáky. Na škole pracuje na dobré úrovni tzv. vrstevnický program (peer program). Proškoleno odborně je každým rokem 12 žáků 2. ročníků SŠ na dvoudenním semináři. Ti pracují jako peer aktivisté na SŠ i na vybraných ZŠ. Tento program má dlouholetou tradici a žáci se podílí i na charitativních akcích i různorodých aktivitách školy, včetně podílu na některých kázeňských problémech svých spolužáků ve škole.

I I I .7.9 Adaptační kurz pro žák y prvních ročník ů Na konci měsíce září je pořádán adaptační kurz pro nové žáky školy v délce trvání dva a půl dne. Kurz je pořádán ve spolupráci s Pedagogicko – psychologickou poradnou Pardubice. Hlavní cíle kurzu:  neformální seznámení se spolužáky a s třídním učitelem,  setkání s vedením školy, beseda o problematice studia na škole,  práce ve skupinách s pracovníky Pedagogicko-psychologické poradny v Pardubicích se zaměřením na adaptaci žáků do nového kolektivu a prostředí školy (úskalí a charakteristika studia na naší škole) formou her, besed a jiných činností žáků za přítomnosti třídních učitelů;  zásady slušného chování a jednání (asertivní chování v mezilidských vztazích). V rámci kurzu probíhají diskuse se zaměřením na:  sociálně-patologické jevy se zaměřením na šikanu a agresivitu ve společnosti,  drogové závislosti,  xenofobie a rasové otázky,  antisemitismus a terorismus ve světě,  další aktuální problémy společnosti a mladého člověka v dnešním světě. III.8 Způsob a kritéria hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí platnou legislativou. Konkrétní pravidla jsou zpracována v klasifikačním řádu, který je součástí školního řádu. Každý vyučující předmětu je povinen před zahájením výuky prokazatelně seznámit žáky s pravidly klasifikace. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Formy hodnocení:  ústní zkoušení,  písemné zkoušení,  skupinová práce, 42


       

didaktické testy, samostatné práce, hodnocení aktivity, sebehodnocení žáka, hodnocení aktivity a průběhu činností, hodnocení a klasifikace pohybových aktivit, hodnocení a klasifikace samostatných prací, hodnocení připravenosti na výuku.

III.9 Podmínky přijímání ke vzdělávání Vzdělávací program je určen žákům a dalším uchazečům, kteří  úspěšně splnili povinnou školní docházku nebo úspěšně dokončili základní vzdělání před splněním povinné školní docházky a splnili podmínky přijímacího řízení,  splnili podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů o studium stanovených vládním nařízením. Zdravotní způsobilost ke vzdělávání Zdravotní způsobilost ke vzdělávání je stanovena nařízením vlády č. 211/2010 Sb., v platném znění. Zdravotní omezení vždy souvisí se specifickými požadavky daného oboru, s rozsahem výuky a předpokládaným uplatněním absolventa oboru. Zdravotní způsobilost ke vzdělávání posoudí podle obecně závazných předpisů lékař. Lékařské potvrzení o schopnosti studia daného oboru je součástí přihlášky ke vzdělávání. Organizace a forma přijímacího řízení, kritéria přijetí žáka ke vzdělávání Organizace a forma přijímacího řízení je dána aktuálními právními předpisy. O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel školy, který také stanovuje rozsah a pojetí přijímací zkoušky, kritéria přijetí žáka a řídí přijímací řízení. III.10 Způsob ukončování vzdělávání - maturitní zkouška Maturitní zkouška bude konána v souladu s platnými předpisy. Na základě těchto předpisů budou některé části upřesněny a průběžně aktualizovány.

I I I .10.1 Společná část m aturitní zk oušk y Tato část maturitní zkoušky je přesně vymezena platnými předpisy  zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základní, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění;  vyhláška č. 177 /2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, v platném znění.

I I I .10.2 Profilová část m aturitní zk oušk y - K S Profilová část maturitní zkoušky se bude skládat z 3 povinných zkoušek. První povinná zkouška

43


První povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky a její obsah bude odpovídat hlavnímu předmětu oboru: Komunikační technika. Druhá povinná zkouška Druhá povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Radioelektronická zařízení. Náplní zkoušky bude probraná látka v předmětech Radioelektronická zařízení a Elektronika. Třetí povinná zkouška Třetí povinná zkouška bude mít charakter vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí. Součástí zadání písemné práce je konstrukce elektronického zařízení, jeho oživení a zpracování odpovídající dokumentace. Vlastní konstrukce je náplní výuky předmětu praxe ve čtvrtém ročníku.

I I I .10.2 Profilová část m aturitní zk oušk y - ŘS Profilová část maturitní zkoušky se bude skládat z 3 povinných zkoušek. První povinná zkouška První povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Automatizace. Náplní zkoušky bude probraná látka v předmětech Automatizace a Automatizační cvičení. Druhá povinná zkouška Druhá povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Elektronické počítače. Náplní zkoušky bude probraná látka v předmětu Elektronické počítače. Třetí povinná zkouška Třetí povinná zkouška bude mít charakter vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí. Vlastní realizace maturitní práce a příprava její obhajoby je náplní výuky předmětu praxe ve čtvrtém ročníku.

I I I .10.2 Profilová část m aturitní zk oušk y - I T Profilová část maturitní zkoušky se bude skládat z 3 povinných zkoušek. První povinná zkouška První povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Počítače a sítě. Náplní zkoušky bude probraná látka v předmětu Počítače a sítě. Druhá povinná zkouška Druhá povinná zkouška bude mít charakter ústní zkoušky. Název zkoušky: Webové aplikace. Náplní zkoušky bude probraná látka v předmětech Webové stránky a Databáze. Třetí povinná zkouška Třetí povinná zkouška bude mít charakter vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí. Vlastní realizace maturitní práce a příprava její obhajoby je náplní výuky předmětu praxe ve čtvrtém ročníku.

44


III.11 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním

I I I .11.1 Vzdělávání žák ů se zdravotním postižením Cílem této oblasti vzdělávání je integrovat uvedenou skupinu žáků do kolektivu a současně jí co nejvíce zpřístupnit poskytovaný typ vzdělání. Žáci s lehčím a středním stupněm zdravotního postižení a žáci se zdravotním znevýhodněním by neměli mít se splněním vzdělávacího programu potíže. U žáků s těžším stupněm zdravotního postižení bude s ohledem na konkrétní potřeby žáka vypracován individuální plán vzdělávání, který upraví jak rozsah učiva, tak případné metody výkladu, metody zkoušení. Případná častá onemocnění lze řešit individuálním přístupem ze strany učitelů (konzultacemi, samostudiem, individuálními studijními plány).

I I I .11.2 Vzdělávání žák ů se specifick ým i vývojovým i porucham i učení (dyslex ie, dysortografie, dysgrafie aj.) Žáci z této skupiny jsou integrování do běžných tříd. Přestože většina z nich patří k žákům s minimálně průměrným nadáním, jsou více než ostatní ohroženi školní neúspěšností. Učitelé však musí zvolit vhodné metody, které toto nebezpečí eliminují. Ve všech předmětech (a to i odborných) je nutno vyžadovat pouze základní učivo, tolerovat horší kvalitu písma a osobní tempo psaní (poskytovat více času na písemné práce, případně nahradit psaní dlouhých textů testy), tolerovat pravopisné nedostatky, preferovat ústní zkoušení, nehodnotit chyby z nedokonalého přečtení textu, počítat se záměnami tvarově podobných číslic a znaků, záměnou znamének apod. (tzn. kontrolovat nejen výsledky, ale i správnost postupu), umožnit používání technických pomůcek (diktafon, počítač ap.), nevyžadovat perfektní úpravu a vypracování. V hodnocení je nutné změnit přístup vyučujícího tak, aby se zaměřil na podporu pozitivní motivace žáka k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Zároveň je třeba vyvarovat se nesprávného hodnocení (neuznání poruchy, netolerantní přístup, formální používání metod tolerance, ale i nadměrné tolerance) i nesprávné reedukace (stálé opisování, přepisování sešitů a poznámek, čtení před třídou). U každého žáka je nutno brát ohled zejména na doporučení pedagogicko-psychologických poraden apod. III.12 Vzdělávání nadaných žáků U nadaných žáků budou učitelé volit takové učební strategie, které umožňují osobnostní rozvoj žáka a individuální přístup k němu, jako například  diferencované zadávání úkolů ve školní práci,  zadávání složitějších úkolů,  doplnění a prohloubení vzdělávacího obsahu,  konzultace nad rámec výuky,  studium podle individuálního vzdělávacího plánu,  motivovat k účasti v různých soutěžích. Technicky nadaní žáci budou směřováni k hlubšímu studiu té oblasti, která odpovídá jejich mimořádnému nadání a zájmu. Podle charakteru budou  mít osobního tutora – učitele dané odbornosti, který pro ně připraví individuální studijní cestu,  škola zajistí kontakt s nejbližší vysokou školou, kde bude moci žák rozvíjet své nadání, 45


 přes sociální partnery bude možné žáka zapojit do řešení technických problémů daného pracoviště,  v rámci profilové části maturitní zkoušky bude preferováno řešení konkrétního úkolu dlouhodobějšího charakteru. III. 13 Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Bezpečnost a ochrana zdraví při vzdělávacích činnostech je zajištěna přímým odborným dozorem vyučujícího daného předmětu včetně praktického vyučování. Jsou zajišťovány pravidelné prohlídky a revize elektrických spotřebičů, stejně tak je kontrolován stav objektů, ve kterých probíhá vyučovací proces. Je kontrolováno pracovní prostředí a dodržování hygienických předpisů jak ve vyučovacím procesu, tak i ve všech objektech školy. Pro výuku mladistvých je postupováno dle platné legislativy a režim výuky je tomu přizpůsoben. Na začátku školního je vždy prokazatelně prováděno školení BOZP žáků o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, seznámení se školním řádem, zásadami bezpečného chování, seznámení s riziky žáků ve škole a požárními předpisy.

46


IV Učební plán Název a adresa školy Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola, Pardubice, Karla IV. 13 ul. Karla IV. 13, 531 69 Pardubice Zřizovatel Pardubický kraj Název školního vzdělávacího programu Elektrotechnika Od třetího ročníku zaměření: Elektrotechnika – Komunikační systémy Elektrotechnika – Řídicí systémy Elektrotechnika – Informační technologie Kód a název oboru vzdělávání 26-41-M/01 Elektrotechnika Stupeň poskytovaného vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka vzdělání 4 roky Forma vzdělávání denní studium Platnost ŠVP od 1. září 2013

47


Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Povinné vyučovací předměty Český jazyk a literatura Anglický jazyk/německý jazyk Základy společenských věd Dějepis Fyzika Chemie Matematika Tělesná výchova Ekonomika Výpočetní technika Základy elektrotechniky Elektronika Praxe Elektrotechnická měření Technické kreslení Číslicová technika Mikroprocesorová technika Robotika Volitelné vyučovací předměty Elektrotechnologie Radioelektronická zařízení Komunikační technika Výpočetní technika Celková týdenní hodinová dotace Elektronické počítače Automatizace Automatizační cvičení Elektronika Celková týdenní hodinová dotace Databáze Počítače a sítě Grafika a multimédia Webové stránky Celková týdenní hodinová dotace Nepovinné vyučovací předměty Cvičení z matematiky

Celkový počet vyučovacích 1. - 4. hodin za celou ročník dobu vzdělávání

Počet týdenních vyučovacích hodin 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

3 3 1 2 3 2 5 2 0 3 3 0 3 0 0 2 0 0

3 3 1 0 2 0 4 2 2 2 3 3 3 0 3 0 0 1

3 3 1 0 0 0 3 2 1 0 0 0 3 4 0 0 2 0

3 3 1 0 0 0 3 2 0 0 0 0 3 5 0 0 0 0

12 12 4 2 5 2 15 8 3 5 6 3 12 9 3 2 2 1

384 384 128 68 168 68 485 256 99 168 201 99 384 272 199 68 66 33

KS – Komunikační systémy

0 0 0 0 32

0 0 0 0 32

0 4 4 2 32

2 4 4 2 32

2 8 8 4 128

56 244 244 122 4096

0 0 0 0 32

0 0 0 0 32

4 3 0 3 32

4 2 2 4 32

8 5 2 7 128

244 155 56 211 4096

0 0 0 0 32

0 0 0 0 32

2 3 2 3 32

0 4 4 4 32

2 7 6 7 128

66 211 178 211 4096

0

0

0

2

2

56

ŘS – Řídicí systémy

IT - Informační technologie

48


Přehled využití týdnů ve školním roce Činnost Vyučování podle rozpisu učiva Sportovní výcvikový kurz Lyžařský kurz Adaptační kurz Odborná praxe Maturitní zkouška Časová rezerva Celkem týdnů • • • • • • •

1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 34

33

33 1

2

2

28

1 0,5

4,5 40

5 40

4 40

3 5 36

Názvy vyučovacích předmětů škola odvodila od vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů vymezených v RVP (od kurikulárních rámců), popř. si stanovila vlastní název. Názvy předmětů jsou v souladu s jejich obsahy. Volitelné vyučovací předměty se zařazují až ve 3. ročníku, jsou voleny podle zaměření. Disponibilní hodiny byly čerpány pro vytváření profilace ŠVP, realizaci průřezových témat, posílení hodinové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a obsahových okruhů. Jsou vytvořeny podmínky pro osvojení požadovaných praktických dovedností a činností formou cvičení (v laboratořích, dílnách, odborných učebnách). Na cvičení jsou žáci děleni na skupiny. Odborná praxe je ve druhém a třetím ročníku v celkovém rozsahu 4 týdnů. Biologické a ekologické vzdělávání je součásti předmětu Základy společenských věd. Fyzikální část Elektřina a magnetismus je součástí předmětu Základy elektrotechniky.

49


V Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Přehled, zpracovaný formou tabulky, ukazuje rozpracování obsahu vzdělávání vymezený v kurikulárních rámcích a v časovém rozvržení obsahu vzdělávání do vyučovacích předmětů a jejich hodinových dotací, popř. i do dalších vzdělávacích aktivit.

týdenních

celkový

Jazykové vzdělávání Český jazyk

5

160

Cizí jazyk

10

320

Společenskovědní vzdělávání

Přírodovědné vzdělávání

5

6

1.

2.

3.

4.

Celkový počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání

Minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání

Využití disponibilních hodin

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

ŠVP Počet týdenních vyučovacích hodin celkem

RVP

Český jazyk a literatura

2

1

1

1

5

0

162

Cizí jazyk (AJ, NJ)

3

3

3

3

12

2

384

Základy společenských věd

1

0

1

1

3

0

95

Dějepis

2

0

0

0

2

0

68

Ročník Vyučovací předmět

160

192 Základy elektrotechniky

Matematické vzdělávání

12 5

160

Vzdělávání pro zdraví

8

256

Ekonomické vzdělávání

3

96

Vzdělávání v inf. a kom. technologiích

6

192

6

0

0

0

0,5

0,5

17

3

2

0

0

5

1

168

Chemie

2

0

0

0

2

1

68

Základy společenských věd

0

1

0

0

1

0

33

Matematika

5

4

3

3

15

3

485

Český jazyk a literatura

1

2

2

2

7

2

222

Tělesná výchova

2

2

2

2

8

0

256

Ekonomika

0

2

1

0

3

0

99

Výpočetní technika

3

2

0

0

5

0

168

IT předmět ze zaměření (*)

0

0

0

1

1

0

28

384

Estetické vzdělávání

Elektrotechnický základ

0,5

Fyzika

192 Základy elektrotechniky

Elektrotechnika

16

2,5

3

0

0

5,5

0

184

Elektronika

0

0,5

0

0

0,5

0

16,5

Elektronika

0

2,5

0

0

2,5

0

82,5

Číslicová technika

2

0

0

0

2

0

68

Elektrotechnická měření

0

0

0

0,5

0,5

0,5

14

EL předmět ze zaměření (**) 0

0

0

2

2

0

56

Mikroprocesorová technika

0

0

1

0

1

0

33

Praxe

2

3

0,5

3

8,5

0

267,5


0

0

4

4,5

8

0,5

258

Technické kreslení

0

3

0

0

3

0

99

512


8

256

Technické kreslení

3

96

50


týdenních

celkový

35

1120

1.

2.

3.

4.

Celkový počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání

Disponibilní hodiny

Minimální počet vyučovacích hodin za celou dobu vzdělávání

Využití disponibilních hodin

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

ŠVP Počet týdenních vyučovacích hodin celkem

RVP

Mikroprocesorová technika

0

0

1

0

1

1

33

Robotika

0

1

0

0

1

1

33

Praxe

1

0

2,5

0

3,5

3,5

116,5

Elektrotechnologie (**)

0

0

0

0

0

0

0

Radioelektronická zařízení

0

0

4

4

8

8

244

Komunikační technika

0

0

4

4

8

8

244

Výpočetní technika (*)

0

0

2

1

3

3

94

Elektronické počítače (*)

0

0

4

3

7

7

216

Automatizace

0

0

3

2

5

5

155

Automatizační cvičení

0

0

0

2

2

2

56

Elektronika (**)

0

0

3

2

5

5

155

Databáze

0

0

2

0

2

2

66

Počítače a sítě (**)

0

0

3

2

5

5

155

Grafika a multimédia

0

0

2

4

6

6

178

Webové stránky (*)

0

0

3

3

6

6

183

128

35

4096

Ročník Vyučovací předmět

Komunikační systémy

Řídicí systémy

Informační technika

Celkem

128

4096

32 32

32 32

51


VI Učební osnovy Pro všechny předměty uvedené v učebním plánu Český jazyk a literatura Anglický jazyk/Německý jazyk Základy společenských věd Dějepis Fyzika Chemie Matematika Tělesná výchova Ekonomika Výpočetní technika Základy elektrotechniky Elektronika Praxe Elektrotechnická měření Technické kreslení Číslicová technika Mikroprocesorová technika Robotika

CJ AJ/NJ SV DE FY CH MA TV EN VT_12 ZE EK_2 PX EM TK CT MP RO ŘS

Elektronické počítače Automatizace Automatizační cvičení Elektronika

EP AT AC EK_34 KS

Elektrotechnologie Radioelektronická zařízení Komunikační technika Výpočetní technika

ET RZ KT VT_34 IT

Databáze Počítače a sítě Grafika a multimédia Webové stránky

DB PS GM WS Nepovinné předměty

Cvičení z matematiky

CM

52


ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 2/68, 1/33, 1/33, 1/28 + 1/34, 2/66, 2/66, 2/56 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Skladba vyučovacího předmětu Předmět se skládá ze dvou oblastí, které se vzájemně doplňují a podporují, z komunikace v českém jazyce a literární výchovy Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu v oblasti komunikace v českém jazyce je vychovat žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu, rozvíjet komunikační kompetenci žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci: • uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace, • využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, • se vyjadřovali srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory, • chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění, • získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele, • chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa. Obecným cílem předmětu v oblasti literární výchova je vytvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám slovesného umění, snažit se přispívat k jejich tvorbě a ochraně. Charakteristika učiva Učivo v oblasti komunikace v českém jazyce je zaměřeno na osvojení uživatelských znalostí českého jazyka a na schopnostech jeho kultivovaného užívání ve všech komunikačních situacích, zejména pak na procvičování a kultivaci vyjadřovacích dovedností spjatých s konkrétní odbornou problematikou daných oborů v podobě projevů mluvených a psaných, formálních a neformálních, připravených i nepřipravených. Učivem, které zahrnuje a pracuje s poznatky morfologie, fonetiky, lingvistiky, sémantiky, lexikologie, syntaxe, stylistiky, se bude rozvíjet u žáků schopnost prakticky vytvářet kultivované a funkční jazykové projevy, prohloubí se aktivní zvládnutí spisovné normy českého jazyka v projevech mluvených i psaných, především v rovině fonetické, gramatické, lexikální a pravopisné s ohledem na požadavek kultivovanosti a na budoucí praktické potřeby absolventů. V neposlední řadě pak učivo zajistí solidní zvládnutí českého jazyka jako opory pro studium cizích jazyků, vytvoří jazykový základ pro uvědomělou a poučnou estetickou interpretaci 53


literárních textů, a tím i pro hlubší estetický zážitek. Žáci se seznámí s odbornou literaturou, z níž je možno čerpat další mimoškolní poučení o češtině pro potřeby budoucí praxe žáka, která dá žákům praktické základy metody racionálního a samostatného sebevzdělávání a vytvoří trvalý návyk používat přitom normativních jazykových příruček (slovníku českého jazyka, pravidel českého pravopisu, normativních příruček a jiných zdrojů). Učivo je úzce propojeno s obsahem celků společenskovědního vzdělávání a estetickým vzděláváním. Vzhledem k tomu, že literatura a ostatní druhy umění jsou specifickou výpovědi o skutečnosti. Žáci v oblasti literární výchova aktivně poznávají různé druhy umění našeho i světového, současného i minulého, v tradiční i mediální podobě. Je zachycen vývoj české i světové literatury v kulturních a historických souvislostech. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby ovlivňovala utváření hodnotové orientace a postojů žáka, a to nejen v oblasti kulturní, ale i v oblasti umělecké. Výuka směřuje též k tomu, aby žáci nejen kultivovali svůj jazykový projev, byli však i schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Vedle tradičních metodických postupů (výklad, vysvětlování, demonstrace intelektuální i psychomotorické dovednosti a způsobilosti, opakování pod dohledem učitele) se vyučující zaměří na rozbory nedostatků ve vyjadřování žáků, situační komunikační hry, mluvní cvičení. Při výuce se použijí i další metody: • dialogická metoda, • diskuse, • skupinová práce žáků (diskusní skupiny, brainstorming, skupinové semináře, obhajoba a obžaloba), • projekty a samostatné práce (teoretické i praktické řešení problému, studium literatury), • učení se ze zkušeností, • rozvíjení tvořivosti a vynalézavosti, • učení se z textu, vyhledávání informací, • samostudium a domácí úkoly, • exkurze a jiné metody, • využívání prostředků ICT (učebna B 203), • prezentace témat žáky. V oblasti literární výchova je klíčovou dovedností žáků rozbor a interpretace literárního textu. Žáci rozumí obsahu textu a dokáží vystihnout charakteristické znaky různých druhů literárních textů a rozdíly mezi nimi. Zařazují typická díla do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných historických období. Žáci si osvojují pochopení základů literární vědy, rozeznávají jednotlivé žánry. Cílem je podněcovat vlastní čtenářské aktivity a rozeznávat umělecky text od neuměleckého. Při výuce budou uplatňovány různé metody výuky, vedle tradičních metodických postupů (výklad s demonstrací, práce s textem) se použijí další metody - např. samostatná práce, skupinová práce, dramatizace textu, metody objevování, vyhledávání informací (z internetu, v knihovně), samostudium, exkurze, žákovské projekty, besedy aj. Literární výchova směřuje k tomu, aby žáci chápali význam umění pro člověka, správně formulovali své názory, přistupovali s tolerancí k estetickému cítění, vkusu a zájmu druhých lidí, 54


podporovali hodnoty místní, národní, evropské i světové literatury a vytvořili si k nim pozitivní vztah. Hodnocení výsledků žáků Žáci budou hodnoceni objektivně tak, aby hodnocení mělo motivační charakter. Hodnocení se bude řídit klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu, a dále klasifikačními kritérii, se kterými budou žáci na počátku klasifikačního období seznámeni. Ke každému okruhu témat bude zařazena ověřovací kontrolní práce, průběžně se budou psát testy, pravopisná cvičení, diktáty, každé pololetí jedna slohová práce. Ústní zkoušení bude zařazováno průběžně po celý školní rok, stejně jako mluvní cvičení. Důležitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů, rovněž i čtenářská a kulturní úroveň žáků. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – přínosem předmětu bude především posílení a rozvinutí komunikativní kompetence. Žák se bude umět vyjadřovat přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, bude své myšlenky formulovat srozumitelně s dodržením všech stylistických i jazykových norem. Zároveň bude zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty, bude si zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (například přednášek). Žák bude všestranně čtenářsky gramotný, bude ovládat studijní i analytické čtení a bude si umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace. Žák dokáže formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, rozpozná podstatné údaje a hlavní poslání konkrétního uměleckého textu. Bude schopen vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kulturního projevu, na základě studia umělecké literatury zkultivuje svůj mluvený i psaný projev. Občanské kompetence – žák bude v rámci občanské kompetence chápat jazyk jako svébytný historický jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa. Vzdělávání rovněž směřuje k tomu, aby absolvent jednal v souladu s morálními principy, přispíval k uplatňování demokracie. Uvědomuje si, že literatura je odrazem své doby a chápe tyto souvislosti v retrospektivě literárního vývoje. Absolvent uznává tradice a hodnoty svého národa, chápe jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu. Podporuje hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a má k nim vytvořen pozitivní vztah. Posiluje své vlastní čtenářské aktivity, a tím přispívá k vlastnímu rozvoji. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií - předmět bude přispívat k rozvoji žákových kompetencí v oblasti využívání prostředků informačních a komunikačních technologií, zejména ke kritickému vyhledávání informací. Kompetence k učení – žák ovládá různé techniky učení, uplatňuje různé techniky práce s textem, zvláště rozbor a porozumění literárního, uměleckého textu, umí efektivně vyhledávat a zpracovávat informace, naučí se orientovat v databázích knihoven elektronickou cestou. 55


Kompetence k řešení problémů Při řešení problémů bude uplatňovat žák své vlastní myšlenky, bude originálně přistupovat k jedinečnosti uměleckého textu. Personální kompetence – žák bude veden k tomu, aby uměl při řešení problémů spolupracovat s jinými lidmi, aby se naučil využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učil se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Rovněž učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí a adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák bude veden k tomu, aby uměl přijmout a odpovědně řešit zadané úkoly, aby uměl pracovat v týmu, uměl formulovat a obhajovat své názory a řešení. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Výuka bude probíhat v demokratickém prostředí, které je založeno na vzájemném respektování, spolupráci a dialogu. U žáků se bude podporovat schopnost týmové práce, bude se rozvíjet jejich pozitivní hodnotová orientace. Rovněž bude kladen velký důraz na žákovu schopnost umět diskutovat, to znamená, schopnost umět srozumitelně a jasně formulovat své názory a postoje, ale také umět naslouchat ostatním a přijímat jejich myšlenky. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úkoly se zaměřením na budoucí zaměstnání. Bude připraven na jednání na úřadech, porozumí úřednímu sdělení a odpoví na ně, bude umět vytvořit dokumenty potřebné pro další zaměstnání (žádost, životopis, plná moc). Informační a komunikační technologie Výuka předmětu bude dle možností a potřeb probíhat v učebnách vybavených výpočetní technikou. Žáci budou prostředky ICT využívat hlavně k vyhledávání informací a k prezentaci vlastních projektů, pracují s informacemi z celosvětové sítě Internet a přistupují k nim kriticky. Předmět svou výukou podpoří zpracování různých dlouhodobých prací a projektů tak, že žák se bude učit ovládat nejen jazyková i stylistická pravidla češtiny, ale například i normu pro citování pramenů v odborné práci. Rozpis učiva a realizace kompetencí – oblast RVP Vzdělávání a komunikace v českém jazyce 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - seznámí se školní knihovnou, řádem knihovny, možností studia materiálů - zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů - má přehled o denním tisku a tisku své zájmové oblasti - umí zaznamenat jazykové projevy, umí si je vybírat a pracovat s nimi a přistupovat k nim kriticky - rozumí obsahu textu i jeho části

Učivo 2 vyučovací hod. týdně Úvod • informatická výchova, návštěva knihovny, knihovny a jejich služby • noviny, časopisy a jiná periodika, internet • racionální studium textu • získání a zpracování informací ve formě anotace, konspektu, osnovy, resumé, jejich třídění a hodnocení

56


- zaznamenává bibliografické údaje - používá klíčová slova při vyhledávání pramenů -samostatně zpracovává informace

• druhy a žánry textu

- rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk, dialekty a stylově příznakové jevy - ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci - vysvětlí rozdíl mezi jazykem a řečí - vystihne základní charakteristiky češtiny - rozezná útvary národního jazyka - zařadí češtinu do rámce jazyků slovanských a indoevropských - zná kodifikační příručky češtiny a pracuje s nimi

Obecné poznatky o jazyce

- aplikuje základní odbornou terminologii stylistiky, - rozpozná funkční styl, slohový postup, slohový útvar - vybírá správné jazykové prostředky vzhledem k cíli komunikace i ke komunikačnímu prostředí - vhodně prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska - vystihne charakteristické znaky různých druhů textu a rozdíly mezi nimi - vyjadřuje se věcně správně jasně a srozumitelně - sestaví jednoduché zpravodajské a propagační útvary (zpráva, reportáž, pozvánka, nabídka) - porozumí inzerátu, umí na něj reagovat - pozná rozdíl mezi dopisem oficiálním a soukromým, vzhledem k tomu vybírá vhodné jazykové prostředky, dovede sám napsat správně dopis, ovládá psaní adres - odhaluje v jednotlivých útvarech jazykové nedostatky a opravuje je - zná zásady psaní e-mailu - umí zpětně reprodukovat text a transformovat do jiné podoby - vyjadřuje se věcně správně a srozumitelně - rozpozná základní znaky vypravování; - vytvoří osnovu vypravování - volí vhodnou a rozmanitou slovní zásobu ve vypravování -odhaluje a napravuje jazykové nedostatky v předložených vypravováních - pracuje s ukázkovými texty, dobře se v nich orientuje - vypracuje vlastní vypravování - posoudí kompozici, jeho slovní zásobu a skladbu - řídí se zásadami správné výslovnosti - rozliší hlásku a písmeno, samohlásku a souhlásku - správně vyslovuje hlásky, klade dobře slovní přízvuk

• národní jazyk a jeho útvary • jazyková kultura - institucionální péče o jazyk, norma a kodifikace, zdroje poučení o jazyce • vztah jazyka a řeči, charakteristika češtiny, čeština jako národní jazyk • jazyková kultura - institucionální péče o jazyk, norma a kodifikace, zdroje poučení o jazyce • práce s různými příručkami pro školu a veřejnost Základní poučení o slohu • slohové postupy, slohové útvary • slohotvorní činitelé subjektivní, objektivní • vyjadřování přímé, zprostředkované technickými prostředky, monologické i dialogické, formální i neformální, připravené i nepřipravené • funkční styly

Projevy prostě sdělovací, krátké informační útvary • zpráva, oznámení, pozvánka, plakát, odpověď, popř. telefonický rozhovor

inzerát

+

• dopisy, druhů dopisů, uspořádání dopisu, zdvořilost v dopisech, psaní adres • psaní e-mailu

Slohový útvar vypravování • základní znaky, větná stavba, slov-ní zásoba, výstavba vypravování • vypravování literatuře

v běžné

komunikaci,

i v umělecké

• práce s texty, jejich upravování, dokončení, tvorba • slohová písemná práce

Zvuková stránka jazyka • zvukové prostředky a ortoepické normy jazyka • systém českých hlásek (hláska × písmeno, samohláska

57


i větnou intonaci - uvědomuje si důležitost bezchybné výslovnosti pro pochopení smyslu sdělení

× souhláska) • spisovná výslovnost hlásek • přízvuk, zvuková stránka věty a projevu • druhy vět podle postoje mluvčího ke skutečnosti

- v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu - orientuje se v Pravidlech českého pravopisu, prakticky je používá - pracuje s nejnovějšími normativními příručkami českého jazyka

Grafická stránka jazyka

- ovládá základní terminologii - používá adekvátní slovní zásoby včetně příslušné odborné terminologie - vystihne diferencovanost slovní zásoby - rozliší jazyk spisovný, nespisovný i další vrstvy slovní zásoby, nahradí je neutrálním spisovným výrazem - užívá synonyma, vytváří antonyma - provede tvarotvorný i slovotvorný rozbor slova, prakticky ho umí využít při správném psaní slov - odhaluje chybné vyjádření a nahradí je správným - nahradí cizí slovo českým ekvivalentem a naopak - seznámí se slovníky vztahujícími se k této problematice a pracuje s nimi - pracuje s ukázkovými texty, dobře se v nich orientuje

Nauka o slovní zásobě

• prohlubování a systematizace učivahlavní principy českého pravopisu

gramatického

• pravidel pravopisu, důraz kladen na psaní i/y, ú/ů, ě, souhláskových skupin, s/z • práce s různými příručkami pro školu a veřejnost • slovní zásoba a její členění • slovní zásoba vzdělávání

vzhledem

k příslušnému

oboru

• terminologie • slovníky • tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacení slovní zásoby • změny slovního významu • slova mnohoznačná, homonyma, synonyma, antonyma • obohacování slovní zásoby • tvoření slov • morfematický rozbor slova • automatizace a aktualizace slov • práce s texty

- zná zásady přípravy referátu - vhodně prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska - ovládá techniku mluveného slova - napíše práci formou referátu

Referát • referát jako útvar mluvený i psaný • základní znaky, postupy a prostředky • slohová písemná práce

2. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:

Učivo 1 vyučovací hod. týdně

- zařadí výraz ke slovnímu druhu - určí mluvnické kategorie jmen i sloves - tvoří náležité tvary slov ohebných -odhalí chybný tvar slova a nahradí jej správným - orientuje se v tvaroslovných tendencích, vysvětlí dubletní tvary - v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví - odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby

Tvarosloví

- rozpozná funkční styl, dominantní slohový postup

Slohový postup popisný a charakteristika

• třídění slov na slovní druhy • gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantické funkce mluvnické kategorie jmenné a slovesné • vývojové tendence současné češtiny

58


a v typických případech slohový útvar (slohový postup popisný, charakteristiku, rozliší různé druhy popisu) - odhaluje a napravuje jazykové nedostatky v předložených popisech vystihne charakteristické znaky popisu a charakteristiky a objasní rozdíly mezi nimi - sám napíše popis věci, děje, osoby - umí charakterizovat postavu - s využitím odborné terminologie vytvoří popis pracovního postupu - vždy dbá na logickou výstavbu textu a správnou volbu jazykových prostředků, vyjadřuje se správně, jasně a srozumitelně - pracuje s ukázkovými texty, dobře se v nich orientuje - zopakuje si a prohloubí si znalost pravidel pravopisu českého pravopisu - prakticky prokáže ovládání těchto pravidel - používá Pravidla českého pravopisu a další jazykovědné příručky pro školu a veřejnost

• základní znaky popisu • druhy popisu a dynamický

–

subjektivní

(líčení),

statický

• popis osoby (charakteristika) • popis věci • výstavba popisu • tvorba vlastních popisů • tvorba charakteristiky • pracovní hodnocení • odborný popis – základní charakteristika, návod, tvorba vlastních odborných popisů • práce s texty • slohová práce – odborný popis, charakteristika Procvičování pravopisu • shoda podmětu s přísudkem, • s/z, • hranice slov, • psaní velkých písmen, • psaní slov přejatých

- umí uplatnit čtení kurzorické a statarické - rozumí obsahu textu i jeho částí; - vypracuje anotaci - posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu - popíše vhodné chování v dané situaci - vysvětlí význam komunikace pro člověka - ví, jak funkce projevu ovlivní stavbu p. - ví, jak funguje ústrojí respirační, fonační, i artikulační, jak chránit mluvidla a kde odstranit vady ve výslovnosti - umí správně použít intonaci, modulaci a tempo projevu - ovládá techniku mluveného slova, umí klást otázky a vhodně formulovat odpovědi - využívá emociální a emotivní stránky ml. slova, vyjadřuje postoje neutrální, negativní i pozitivní - umí vnímat a použít řeč těla - umí se bránit základním řečnickým trikům - zvládá komunikaci při řízení ve vypjatých situacích - rozpozná útvary administrativního stylu - odhaluje a napravuje nedostatky předložených textů administrativního stylu - vyplňuje různé formuláře, napíše žádost, plnou moc - ovládá psaní životopisu - porozumí úřednímu sdělení a odpoví na ně

Komunikát a text • techniky a druhy čtení (s důrazem na čtení studijní), orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu • druhy a žánry textu Kultura mluveného projevu • společenská kultura – principy a normy kulturního chování, společenská výchova • význam komunikace, druhy komunikace • funkce projevu • mluvní ústrojí • zvuková stránka řeči • nonverbální komunikace • příprava a přednes projevu • řečnické triky • nácvik komunikační situace Funkční styl administrativní a úvod do světa práce • základní znaky tohoto stylu, jeho výstavba a slovní zásoba • grafická a formální úprava administrativních útvarů • formuláře, žádosti, plná moc, životopis, úřední dopis, zápisy z porady • grafická a formální úprava jednotlivých písemných

59


projevů (tvorba vlastních projevů)

3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - rozpozná funkční styl odborný dominantní slohový postup a v typických příkladech slohový útvar - odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru v základních útvarech odborného stylu, především popisného a výkladového - zpracuje a vyloží daný problém vzhledem k oboru svého vzdělávání - žák pracuje s příručkami pro školu a veřejnost - uplatňuje znalosti ze skladby při logickém vyjadřování - orientuje se ve výstavbě textu - umí vysvětlit interpunkci čárek v souvětí - rozpozná polovětné konstrukce - umí náležitě použít pasivní konstrukce - umí správně sestavit výpověď vzhledem k okolnostem projevu

Učivo 1 vyučovací hod. týdně Funkční styl odborný • útvary a postupy odborného stylu • odborná slovní zásoba a gramatické prostředky • příčinnostní vztahy • výklad, odborné pojmenování • jazyková a kompoziční stránka výkladu • výstavba a jazykové prostředky teoreticky a populárně odborného textu • praktická cvičení a slohová práce Skladba • mluvnická stavba věty jednoduché • větné členy a větné vztahy • odchylky od větného tématu • stavba a tvorba souvětí • druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska • věty s polovětnými konstrukcemi • spojení volné a těsné • věty s přísudkem v rodě trpném • kontextové členění věty • všestranný jazykový rozbor

- na základě svých znalostí pozná v textu publicistický styl, popř. jeho konkrétní útvary - odhaluje a napravuje nedostatky předložených textů publicistického stylu - najde podstatné informace v textech tohoto stylu a přistupuje k nim kriticky - orientuje se v nabídce tiskovin - kriticky přistupuje k reklamě - sám napíše některé publicistické útvary (reportáž, fejeton, recenze ...) - v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu - odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby

Funkční styl publicistický • podstata publicistiky, žánry, útvary • jazykové a slohové prostředky publicistiky • analýza publicistického textu • individuální styl žáků, reklama, inzerát, reportáž, fejeton, interview • funkce reklamy a propagačních prostředků a její vliv na životní styl • slohová práce Procvičování pravopisu • pravopisná cvičení a diktát • stylistická cvičení

60


- ovládá techniku mluveného slova, umí klást otázky a vhodně formulovat odpovědi - přednese krátký projev - orientuje se ve výstavbě textu - uplatňuje znalosti ze skladby při logickém vyjadřování - rozlišuje jazykové úrovně jazyka - vhodně argumentuje a obhajuje své stanovisko

Individuální styl žáků vyjadřování monologické a dialogické

4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence


Žák: - zařadí češtinu do rámce jazyků a indoevropských - vysvětlí rozrůznění slovanských jazyků - vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny a českého pravopisu - zná významné české jazykovědce

slovanských

Obecné výklady o jazyce • čeština jako součást jazykové rodiny indoevropských jazyků • vývoj češtiny • jazykověda a její vývoj • vývoj pravopisu • významní jazykovědci

- rozlišuje spisovný jazyk, hovorový jazyk, dialekty a stylově příznakové jevy a ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci - využívá emocionální a emotivní stránky mluveného slova, umí vyjádřit postoje neutrální, pozitivní (pochvala) i negativní (kritika, polemika); - přednese krátký projev - vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně - vhodně se prezentuje, argumentuje a obhajuje svá stanoviska

Veřejné mluvené projevy a individuální styl žáků • jazyková kultura • druhy řečnických projevů • komunikační strategie • vyjadřování přímé, zprostředkované • formální, neformální • připravené, nepřipravené Úvaha a slohový postup úvahový • úvaha • slohová práce

- má přehled o slohových postupech uměleckého stylu - rozpozná umělecký a neumělecký text

Funkční styl umělecký • literatura faktu a umělecká literatura • vyprávění s uměleckými prvky

- v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu - odhaluje a opravuje jazykové nedostatky - ví jak vytvořit příznivý první dojem - umí použít reakci zpětnou vazbou, - umí pracovat s podvědomím - zná zásady asertivního jednání - umí se připravit na výběrové řízení

• zařadí text k literárním směrům, druhům • prohlubování a systematizace literárního učiva 1. – 4. ročníku Úvod do světa práce • vytváření prvního zaměstnavatele

dojmu

na

potenciálního

• uplatňování asertivních prvků v komunikaci s ním • chování při výběrových řízení

61


Rozpis učiva a realizace kompetencí – oblast RVP Estetická výchova 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - zná funkce umělecké literatury - vymezí základní literární pojmy z literární teorie - konkrétní literární dílo charakterizuje podle základních druhů a žánrů - zná příčiny vzniku písma a literatury - doplní si znalosti starověké literatury - vysvětlí, co je mýtus - zhodnotí význam Bible, analyzuje další vybraná díla antiky jako základních pilířů evropské civilizace

Učivo 1 vyučovací hod. týdně Úvod do studia literatury • funkce umělecké literatury • základy literární vědy, základní literárněvědné pojmy • literární druhy a žánry Nejstarší literatury a antika • kulturně historický úvod • seznámení se základními literárními formami a rozbor jejich znaků na vybraných dílech nebo ukázkách (hrdinský epos, lyrická poezie, divadlo a drama, próza) • nejvýznamnější literární text Starý a Nový zákon • čtenářská beseda - Sofokles: Král Oidipus, Ovidius: Proměny

- vysvětlí úlohu křesťanství při formování středověké literatury - vystihne charakteristické znaky z románské a gotické kultury a charakterizuje ji - vysvětlí rozdíly mezi duchovní a světskou literaturou - pozná jednotlivé literární formy - interpretuje vybrané literární texty a debatuje o nich

Česká a evropská středověká literatura • kulturně historický úvod (úloha křesťanství, románská a gotická kultura, charakter středověké literatury, svatováclavská tradice) • základní literární formy a rozbor jejich znaků na vybraných dílech nebo ukázkách (hrdinský epos, rytířský epos, středověká lyrika, duchovní lyrika, legenda, anály, kronika, středověké drama, satira) • nejvýznamnější literární památky české a světové literatury – Nový zákon, Píseň o Rolandovi Alexandreis, Dalimilova kronika, Mastičkář, Podkoní a žák, Hradecký rukopis) • tvořivé činnosti - čtenářská beseda - Kosmova kronika

- vysvětlí příčiny vzniku husitství - vysvětlí změny v literatuře (téma, forma) - vysvětlí kladný i záporný vliv husitství na literaturu a společnost - objasní význam Husa a Chelčického - interpretuje vybrané literární texty, při rozboru uplatňuje zásady z literární teorie - vysvětlí pojmy renesance, humanismus a reformace - orientuje se v uměleckých pracích významných renesančních umělců - rozpozná literární formy – sonet, balada - porovná, vysvětlí a zařadí práce českých autorů do kontextu evropské renesanční literatury - reprodukuje vlastními slovy literární tvorbu hlavních osobností

Literatura doby husitské • kulturně historický úvod (období krize středověku, stručné seznámení s husitstvím) • základní literární formy a rozbor jejich znaků na vybraných dílech nebo ukázkách (traktát, postila), • stručné seznámení s některými osobnostmi této doby a jejich nejvýznamnějšími díly (Štítný, Hus, Chelčický) Humanismus a renesance • kulturně historický úvod (příčiny vzniku renesance a humanismu, vysvětlení pojmů, nejvýznamnější díla světového výtvarného umění, klady a zápory doby) • seznámení se základními literárními formami a rozbor jejich znaků na vybraných dílech (sonet, francouzská balada) • stručné seznámení s některými osobnostmi této doby

62


a jejich nejvýznamnějšími díly (Dante, Petrarca, Boccaccio, Villon, Cervantes, Shakespeare, Blahoslav • čtenářská beseda Boccaccio: Shakespeare:Hamlet, Zkrocení zlé ženy

Dekameron,

- definuje společenskou a náboženskou situaci 17. století a její vliv na literaturu - vysvětlí rozdíl mezi renesancí a barokem - orientuje se v uměleckých pracích významných barokních umělců - aplikuje Komenského pedagogické a filozofické myšlenky v jejich dopadu na dnešní svět

Vývoj české literatury v době pobělohorské

- umí odlišit a charakterizovat hlavní myšlenkové, literární proudy 18. století - zhodnotí význam děl Voltaira a Rousseaua na změně společnosti - orientuje se v uměleckých pracích významných umělců - sleduje migraci klíčových témat v evropských literaturách

Světová literatura v 17. až 18. století

• kulturně historický úvod (třicetiletá válka a její důsledky pro evropskou civilizaci, vznik baroka, situace v Čechách - literatura exulantská, rekatolizační, lidová a pololidová) • čtenářská beseda - Komenský: Labyrint světa a ráj srdce • - Bridel: Co Bůh? Člověk? • kulturně historický úvod (příčiny vzniku klasicismus, preromantismus osvícenectví, seznámení s jejich znaky na vybraných literárních ukázkách), • stručné seznámení s nejvýznamnějšími díly tohoto období: Corneille: Cid, Moliere: Lakomec, Voltaire: Candide, Rousseau: Emil, Diderot: Jeptiška, Schiller: Loupežníci • čtenářská beseda - Moliére: Tartuffe, Goethe: Faust

- doloží souvislosti mezi společenskými a uměleckými proudy 18. století a národním obrozením v českých zemích - reprodukuje vlastními slovy tvorbu hlavních osobností

Národní obrození • kulturně historický úvod (příčiny vzniku národního obrození, jeho hlavní znaky a charakter jednotlivých fází, vliv světových uměleckých směrů), • stručné seznámení s nejvýznamnějšími osobnostmi a jejich významem (Dobrovský, Jungmann, Palacký, Šafařík, Kollár, Čelakovský) a nejvýznamnějšími díly: Rukopisy, Čelakovský: Ohlasy, Kollár: Slávy dcera

2. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - objasní význam pojmu romantismus jako uměleckého směru a význam emocí a fantazie při poznávání světa - určí nejvýznamnější autory a literární postavy - rozpozná literární formy – poema, byronská povídka, moderní epos - diskutuje o romantických aspektech v dílech vybraných autorů

Učivo 2 vyučovací hod. týdně Romantismus • kulturně historický úvod (příčiny vzniku romantismu jako reakce na rozpornou dobu přelomu 18. a 19. století), charakteristika romantismu na vybraných literárních dílech a ukázkách, romantický životní pocit, příčiny prolínání romantických a realistických prvků) • seznámení se základními literárními formami na základě rozboru vybraných literárních děl a ukázek (poema, moderní epos) • stručné seznámení s některými autory světového a českého romantismu a jejich nejvýznamnějšími díly, např. Byron: lyrika, Shelley: Odpoutaný Prométheus, Hugo: Bídníci nebo Chrám Matky Boží v Paříži, Stendhal: Červený a černý, Puškin: Evžen Oněgin, Lermontov: Démon

63


• tvořivé činnosti - čtenářská beseda - Scott: Ivanhoe, Poe: Povídky, Mácha: Máj - vysvětlí rozdíl mezi romantickým a realistickým viděním světa - vysvětlí rozdíl mezi realismem a naturalismem - zařadí typická díla do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných historických souvislostí, na dílech vybraných autorů dokáže znaky realismu, resp. naturalismu, při rozboru uplatňuje zásady z literární teorie

Světový kritický realismus a naturalismus 19. století • příčiny vzniku realismu a naturalismu jako reakce na rozvoj společnosti a vědy • charakteristika těchto směrů na základě rozboru vybraných děl a ukázek, • stručné seznámení s některými autory světového realismu a naturalismu a jejich nejvýznamnějšími díly, např. Flaubert: Paní Bovaryová, Dickens: Oliver Twist, Tolstoj: Vojna a mír, Anna Karenina, Čechov: povídky • čtenářská beseda – Balzac: Evženie Grandetová, Dostojevskij: Zločin a trest, Zola: Nana

- umí charakterizovat dobu 30. a 40. let 19. st. a dobu Bachova absolutismu - objasní základní tendence v české literatuře 30., 40., 50., let 19. st. - reprodukuje vlastními slovy tvorbu významných literárních osobností

Třetí fáze NO a počátky realismu v české literatuře • kulturně historický úvod • stručné seznámení s nejvýznamnějšími autory a jejich díly, např. Tyl: Strakonický dudák, Erben: Kytice, Havlíček: satirické básně, Němcová: Babička, nebo V zámku a podzámčí • čtenářská beseda – K. J. Erben: Kytice, K. Havlíček Borovský: Tyrolské elegie

- vysvětlí, jak změna politických poměrů 60. let 19. st. ovlivnila literaturu - zná programy jednotlivých literárních skupin a vymezí rozdíly mezi nimi - umí charakterizovat poezii Nerudy a Hálka, pozná rozdíl mezi reflexivní a přírodní lyrikou - vysvětlí morální aspekt v díle K. Světlé - dokáže prvky satiry v díle S. Čecha - umí ocenit přínos J. V. Sládka pro dětského čtenáře a posluchače - reprodukuje vlastními slovy tvorbu dalších významných osobností - umí vysvětlit rozdíl mezi realismem a kritickým realismem - odůvodní převahu tématiky vesnické a historické nad tématikou městskou - umí vysvětlit rozdíly mezi tvorbou A. Jiráska a Z. Wintera - dokáže regionálnost v tvorbě autorů vesnického románu - dokáže najít v díle prvky naturalismu - vysvětlí motivaci postav ve hře Maryša

Česká literatura 60. - 80. let 19. století • kulturně historický úvod (proměny literatury v souvislosti se změnami politické situace, uvolnění politických a kulturních poměrů od 60. let, vznik nacionalismu) • základní charakteristika tvorby skupiny májovců, ruchovců a lumírovců, stručné seznámení s některými představiteli a jejich nejvýznamnějšími díly, např. Neruda: Balady a romance, Hálek- povídky, K. Světlá: Vesnický román, S. Čech: Nový epochální výlet pana Broučka, Sládek: dětská poezie, Vrchlický: Noc na Karlštejně, Zeyer: Radúz a Mahulena, … • čtenářská beseda – Neruda: Povídky malostranské Kritický realismus a naturalismus v české literatuře v 2. polovině 19. století • příčiny rozvoje kritického realismu a naturalismu v české literatuře v tomto období • stručné seznámení s některými představiteli české literatury této doby a jejich nejvýznamnějšími díly: Z. Winter: Mistr Kampanus, Jirásek: F. L. Věk nebo Temno, Rais: Kalibův zločin, Nováková: Úlomky žuly, K. M. Čapek-Chod: Kašpar Lén mstitel, Stroupežnický: Naši furianti • čtenářská beseda – Mrštíkové: Maryša

64


- umí charakterizovat rozpornost doby přelomu 19. A 20. století - definuje umělecké směry přelomu 19. a 20. století - vysvětlí pojmy: impresionismus, symbolismus, dekadence, prokletí básníci - interpretuje tvorbu hlavních představitelů na základě rozboru ukázek vybraných děl literárních i děl výtvarného umění

Kulturní atmosféra konce století • kulturně historický úvod (charakteristika rozporné doby přelomu 19. a 20. století, reakce umělců, vznik moderních uměleckých směrů) • charakteristika těchto směrů (impresionismus, symbolismus, dekadence, civilismus, expresionismus, secese – užité umění) • lidové umění a užitá tvorba (Dušan Jurkovič) • Stručné seznámení s některými autory a jejich nejvýznamnějšími díly, např. Verlaine: Písně beze slov, Rimbaud: Opilý koráb, Sova: Květy intimních nálad, Březina: Moje matka, Hlaváček: Pozdě k ránu… • čtenářská beseda - Baudelaire: Květy zla, event. Jarry: Ubu králem • Čechov: Racek

- orientuje se v nabídce kulturních institucí - porovná typické znaky kultur hlavních národností na našem území - popíše vhodné společenské chování v dané situaci

Kultura • kulturní instituce v ČR a v regionu • kultura národností na našem území • společenská kultura – principy • a normy kulturního chování • kultura bydlení, odívání • lidové umění a užitá tvorba • ochrana a využívání kulturních hodnot

3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - objasní společenskou situaci na přelomu 19. a 20. st. u nás; - dokáže vysvětlit a charakterizovat pojem Česká moderna - demonstruje různorodost české poezie v tohoto období; - vymezí na ukázkách děl významných autorů základní znaky nových básnických proudů - objasní syntézu všech proudů u jednoho autora

Učivo 2 vyučovací hod. týdně Česká literatura na počátku 20. století • kulturně historický úvod • charakteristika tvorby generace buřičů na základě rozboru vybraných děl a ukázek • stručné seznámení s některými autory a jejich nejvýznamnějšími díly, např. Toman, Šrámek: Modrý a rudý, Splav, Stříbrný vítr • čtenářská beseda - Gellner: Po nás ať přijde potopa, Dyk: Krysař, Bezruč: Slezské písně Světová próza 20. a 30. let 20. století

- umí vysvětlit vývoj společnosti ve 20. a 30. letech 20. st. - umí vysvětlit příčiny změn v literatuře - krizi románu, experimenty, nová témata) - dokáže interpretovat text jednotlivých vybraných autorů a diskutovat o něm

• kulturně historický úvod (reakce na první světovou válku, rozvoj společnosti ve 20. letech, hospodářská krize, nástup fašismu a vliv těchto událostí na literaturu) • charakteristika prózy 20. a 30. let • stručné seznámení s některými autory a jejich nejvýznamnějšími díly, např. Rolland: Dobrý člověk ještě žije, Hemingway: Stařec a moře, H. Mann: Profesor Neřád, Steinbeck: O myších a lidech, … • čtenářská beseda - Remarque: Na západní frontě,

65


event. Kafka: Zámek, Bulgakov: Mistr a Markétka - dokáže vysvětlit na ukázkách další moderní směry ve světové literatuře - při rozboru textu vybraných děl dokáže uplatnit znalosti z teorie literatury, zná princip výstavby literárních textů

Nové umělecké směry na počátku 20. století • vznik moderních uměleckých směrů (futurismus, kubismus, kubofuturismus, dadaismus, surrealismus) • charakteristika jejich znaků na vybraných literárních dílech a ukázkách výtvarného umění • čtenářská beseda - Apollinaire: Alkoholy, event. Morgenstern: Šibeniční písně

- vysvětlí reakci umělců na společenské podmínky ve 20. a 30. letech 20. století - vysvětlí vznik proletářské poezie, poetismu a reakci autorů na nástup fašismu a okupaci) - vymezí dané literární pojmy - dokáže žánrovou a tematickou pestrost literatury 1. poloviny 20. století na textech vybraných autorů

Česká poezie dvacátých a třicátých let 20. století • kulturně historický úvod (reakce umělců na společenské podmínky, vliv moderních uměleckých směrů- vznik proletářské poezie, poetismu, reakce na nástup fašismu a okupaci) • Devětsil, proletářská poezie • charakteristika poetismu (příčina vzniku, jeho znaky na základě rozboru ukázek) • stručné seznámení s některými představiteli a jejich nejvýznamnějšími díly, např. Wolker: Těžká hodina, Seifert: Na vlnách TSF, Halas: Torzo naděje, Orten: Elegie • čtenářská beseda - Nezval: Edison

- vysvětlí příčiny mnohovrstevnatosti české prózy - dokáže přiřadit autory k jednotlivým proudům, směrům, skupinám - umí charakterizovat tvorbu jednotlivých zmíněných autorů

Česká próza dvacátých a třicátých let • kulturně historický úvod (rozdíly mezi prózou 20. a 30. let, socialistický realismus, surrealismus…) • stručné seznámení s jednotlivými tématy a směry české prózy na základě rozboru vybraných děl nejvýznamnějších autorů • téma první světové války, legionářská literatura • imaginativní próza: Vančura... • společenský román: Olbracht, Majerová... • katolická a ruralistická próza: Durych, Čep, Křelina,... • pragmatická generace: Čapek, Bass, Poláček, Langer,... • próza za okupace - historická tématika: Schulz • psychologická próza: Havlíček, Řezáč • čtenářská beseda – Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, event. Olbracht: Nikola Šuhaj loupežník, K. Čapek: Válka s mloky, Vančura: Markéta Lazarová

- umí vysvětlit rozdíl mezi avantgardním a tradičním divadlem - zná významné dramatiky 1. pol. 20. st. a ocení jejich přínos - umí vysvětlit základní pojmy z teorie dramatu na základě rozboru vybraných děl

České a evropské drama mezi dvěma světovými válkami • charakteristika vývoje světového a českého dramatu v první polovině 20. století, vliv expresionismu • vysvětlení základních pojmů na základě rozboru vybraných děl (epické divadlo, revue, autorské a režisérské divadlo) • stručné seznámení s nejvýznamnějšími autory a díly, např. B. Brecht: Matka Kuráž, E. F. Burian, Voskovec

66


a Werich • čtenářská beseda - Shaw: Pygmalion, Čapek: R.U.R., V+W: Balada z hadrů - rozezná funkčnost a estetickou hodnotu daného předmětu, pozná kýč

Kultura • estetické a funkční normy při tvorbě a výrobě předmětů používaných v běžném životě • funkce reklamy a propagačních prostředků a její vliv na životní styl

4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - vysvětlí vliv doby na poetiku a náměty děl autorů - umí charakterizovat tvorbu jednotlivých zmíněných autorů - orientuje se v rozrůzněné světové literatuře a samostatně interpretuje literární text - rozezná pocit úzkosti a nihilismu jako doprovod literatury moderní doby - vysvětlí souvislost mezi poválečnou situací v Itálii a neorealismem - analyzuje úlohu mýtu a archetypu v moderní latinskoamerické literatuře - zhodnotí novátorské postupy „nového románu“ - zhodnotí deformaci životních hodnot v totalitní společnosti a jejich odraz v literatuře - ocení vzdor a revoltu jako prostředek boje proti konzumní společnosti - vyjádří vlastní prožitky, které dává fantazie při četbě sci-fi - umí vymezit milníky ve vývoji české poezie - rozliší umělecký text od neuměleckého v době ideologizace uměni po roce 1948 - vyjádří emoční prožitky z četby poezie - dokáže interpretovat smysl metafor a dalších básnických prostředků - při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie - umí na základě textů charakterizovat poetiku jednotlivých autorů - umí vymezit milníky ve vývoji české prózy - vysvětlí souvislost mezi politickým klimatem a možnostmi rozvoje literatury - vyjádří vlastní prožitky z recepce literárního díla

Učivo 2 vyučovací hod. týdně Česká literatura za okupace • kulturně historický úvod • reflexe okupace a 2. s. v. (Orten, Seifert, Halas) Světová poválečná literatura • téma 2. světové války (např. Böll, Seghersová, Styron, sovětská literatura) • existencialismus (Camus, Sartre, absurdní drama) • neorealismus (Moravia) • magický realismus (García Márquez, Ajtmatov) • nový román • beatnici, rozhněvaní mladí muži • další představitelé světové literatury podle výběru a zájmu učitele a žáků, např. Steinbeck, Sallinger, Kerouac, Heller, Orwell, Pasternak, Solženicyn, Bradbury, Bulgakov, Ecco… Česká poezie po druhé světové válce • celková literatury

charakteristika

a

periodizace

poválečné

• česká poezie od r. 1945 do konce 60. let (např. Seifert, Holan, Zahradníček, Hrubín, Kainar, Mikulášek, Hrabě) • česká poezie od r. 1968 do současnosti (např. Diviš, Wernisch, Skácel, Kolář, Žáček, písničkáři)

Česká próza po druhé světové válce • česká próza do konce 60. let • téma války a okupace (např. Drda, Frýd, Hrabal, Fuks, Weil, Lustig...)

67


- zhodnotí význam autorů pro dobu, v níž tvoří - ocení nadčasové kvality autorů tvořících v nesvobodné době

• historická próza (Kaplický, Neff...)

- objasní odlišnosti divadel malých forem od klasických divadel - zhodnotí význam daného autora, jeho díla pro dobu, v níž tvořil

Drama po 2. s. v.

- zařadí text k literárním směrům, druhům

• próza s pracovní tématikou (budovatelská, Páral) • česká próza od r. 1968 do současnosti – oficiální, samizdatová a exilová (Škvorecký, Kundera, Klíma, Kohout, Vaculík, Putík, J. Topol...) • Uhde, Topol, Daněk, Dürrenmatt • divadla malých forem • absurdní drama, Havel, Ionesco Prohlubování a systematizace literárního učiva 1. – 4. ročníku

68


NĚMECKÝ JAZYK Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/102, 3/99, 3/99, 3/84 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Vzdělávání v německém jazyce se podílí na přípravě žáků pro aktivní život v multikulturní společnosti. Vede žáky k získávání obecných i komunikativních jazykových kompetencí nutných pro dorozumění v situacích každodenního osobního i pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci, k přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Napomáhá rozvoji osobnosti, učí je toleranci k hodnotám jiných národů. Rozvíjí jejich komunikativní dovednosti a schopnosti učit se po celý život. Vzdělávání v cizím jazyce směřuje k osvojení komunikativních jazykových kompetencí, které odpovídají minimálně úrovni B1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, t.zn. cca 2300 lexikálních jednotek, z toho odborná terminologie tvoří alespoň 20 % slovní zásoby. Důraz je rovněž kladen na přípravu ke státní maturitní zkoušce z cizího jazyka. Charakteristika učiva Obsahem předmětu je systematické osvojování řečových dovedností (produktivních i receptivních) v návaznosti na jazykové prostředky – výslovnost, slovní zásobu, gramatiku včetně grafické stránky jazyka a pravopis v podmínkách řečových komunikačních situací, do nichž se zapojují různé funkce jazyka a informace z reálií. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli: – komunikovat v různých situacích každodenního života – a to ve sféře osobní, veřejné i pracovní, na všeobecná i odborná témata, volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky, – pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroj poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností, – získávat informace o světě, především o německy mluvících zemích, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat v komunikaci, – pracovat s informacemi a zdroji informací v cizím jazyce – s časopisy, s internetem, CD-ROM, se slovníky, jazykovými příručkami, získané informace využívat k dalšímu studiu jazyka i prohlubováních svých všeobecných i odborných dovedností, – využívat vybrané metody a techniky osvojené ze studia německého jazyka ke studiu dalších jazyků, využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu německého jazyka,

69


– chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, projevovat se ve vztahu k jiným národům v souladu se zásadami demokracie, – překonat obavy z komunikace v cizojazyčném prostředí. Vzdělávání v německém jazyce směřuje k tomu, aby žáci získali: – pozitivní přístup ke studiu cizího jazyka a použití získaných dovedností a znalostí v praktickém životě, – motivaci k celoživotnímu vzdělávání v oblasti jazyků, – důvěru ve vlastní schopnosti a přesnost při práci. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně, pečlivě a poctivě, dodržovali normy a dohodnuté postupy, neplýtvali hodnotami, dodržovali morální zásady, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Během vyučovacích hodin si žáci osvojí řečové dovednosti (poslech, čtení s porozuměním, písemný projev, ústní projev), jazykové prostředky (fonetika, grafická stránka jazyka, slovní zásoba, tvarosloví) a získají znalosti z různých tematických okruhů. Při hodinách je kladen důraz na komunikativnost a mezipředmětové vztahy. Cizí jazyk je provázaný s obdobnými předměty např. dějepis, český jazyk, společensko-vědní základ. Podporuje se a rozvíjí schopnost sebehodnocení žáků. Je dodržován princip zpětné vazby. Při výuce se kromě tradičních metod používají i moderní vyučovací metody – skupinové vyučování, dialogy, diskuse, metoda objevování, výuka v multimediálních učebnách, jazykové hry. Je uplatňován individuální přístup, a to zejména vůči žákům s poruchami učení. Nejlepší žáci jsou motivováni k účasti v jazykových soutěžích nebo složení mezinárodně platných zkoušek z cizího jazyka. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků se řídí klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu, a dále klasifikačními kritérii, se kterými budou žáci na počátku klasifikačního období seznámeni. Na závěr každého tematického celku je zařazen ověřovací kontrolní test, aby bylo možné zjistit stupeň osvojení znalostí. Žáci jsou ústní formou průběžně přezkušováni a hodnoceni během vyučovacích hodin. Je vždy dodržena zásada, že hodnocení má mít motivační charakter. Při pololetní klasifikaci vyučující přihlíží nejen k výsledkům ústního a písemného zkoušení, ale rovněž k celkovému přístupu žáka k předmětu, jeho aktivitě při hodině, k plnění studijních povinností. Součástí hodnocení jsou nejen řečové dovednosti produktivní, tj. mluvení zaměřené situačně i tematicky a písemné reprodukční zpracování textu, ale i řečové dovednosti receptivní, tj. poslech s porozuměním a práce s textem. Je uplatňován individuální přístup, a to zejména vůči žákům s poruchami učení. Součástí procesu hodnocení je i tzv. sebehodnocení a hodnocení zkoušeného ostatními.

70


Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Zpracovává souvislé texty na běžná i odborná témata. Dodržuje jazykové normy a používá odbornou terminologii. Zaznamenává písemně údaje z mluveného i písemného projevu. Dosáhne jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí a pro pracovní uplatnění v rámci příslušné odborné kvalifikace. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Posuzuje reálně své fyzické i duševní možnosti, odhaduje důsledky svého jednání. Stanovuje si cíle podle svých osobních schopností a své zájmové orientace. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Hodiny německé konverzace probíhají v demokratickém prostředí, které je založeno na vzájemném respektování, spolupráci, účasti a dialogu. Vyučující volí takové vyučovací a výchovné strategie, které napomáhají rozvoji sociálních a osobnostních kompetencí a pozitivní hodnotové orientaci žáků, stimulují jejich aktivitu a angažovanost. V rámci mezinárodních projektů je podporována multikulturní výchova, aktivní tolerance, tj. uznávání důstojnosti všech lidí a oprávněnosti jejich demokratických názorů. Člověk a životní prostředí U žáků bude rozvíjena slovní zásoba, aby byli schopni zapojit se do diskuse v německém jazyce na toto téma. V rámci výuky proběhne prezentace projektů žáků na téma Člověk a životní prostředí. Člověk a svět práce

71


Žáci si uvědomí význam znalosti cizího jazyka jako jednoho z klíčových předpokladů pro další pracovní uplatnění a úspěšnou kariéru. Ve výuce budou probíhat nácviky situací souvisejících s hledáním zaměstnání. Informační a komunikační technologie Žáci budou využívat prostředky IKT především při realizaci a prezentaci svých projektů, pro vyhledávání a získávání informací. Výuka bude dle možnosti probíhat v odborných učebnách vybavených výpočetní technikou.

Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:

- rozumí přiměřeným souvislým projevům a diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve standardním hovorovém tempu; - odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření; - nalezne v promluvě hlavní a vedlejší myšlenky a důležité informace; - porozumí školním a pracovním pokynům; - rozpozná význam obecných sdělení a hlášení; - čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu, - sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace vyslechnuté nebo přečtené; - vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše své pocity; - sdělí a zdůvodní svůj názor; - pronese jednoduše zformulovaný monolog před publikem; - vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných, předvídatelných situacích; - zaznamená písemně podstatné myšlenky a informace z textu, zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis; - vyjádří písemně svůj názor na text; - vyhledá, zformuluje a zaznamená informace nebo fakta týkající se


1. Řečové dovednosti - receptivní řečová dovednost sluchová - poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé x nepravdivé informace, doplňování informací, výběr z několika možností, odpovědi na otázky - receptivní řečová dovednost zraková - texty dle tematických okruhů - produktivní řečová dovednost ústní - vyslovuje a čte foneticky správně - situace dle tematických okruhů - produktivní řečová dovednost písemná - texty dle tematických okruhů - vyplnění formuláře - krátký text o rodině a bydlení - popis atd. - jednoduchý překlad - texty dle tematických okruhů - interaktivní řečové dovednosti - interakce ústní – rozhovor v jídelně, restauraci - plánování volnočasových aktivit apod. - interakce písemná - představení se 72


studovaného oboru; - přeloží text a používá slovníky, i elektronické; - zapojí se do hovoru bez přípravy; - vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech; - při pohovorech, na které je připraven, klade vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele; - požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení; - přeformuluje a objasní pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem; - uplatňuje různé techniky čtení textu; - ověří si i sdělí získané informace písemně; - zaznamená vzkazy volajících; -vyplní jednoduchý neznámý formulář; - vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka; - komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu, včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života, a vlastních zálib; - používá vhodně základní odbornou slovní zásobu ze svého studijního oboru; - uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce; - dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu, opravuje chyby;

- email - neformální dopis - popis

2. Jazykové prostředky - výslovnost (zvukové prostředky jazyka) - německá abeceda - výslovnost specifických jevů (r, sch, tsch, tz, w, v) - slovní zásoba a její tvoření - země a národnosti - místnosti v domě, nábytek - příbuzenské vztahy - výrazy pro popis vzhledu - volnočasové aktivity - vyučovací předměty, typy škol - jídlo a pití - odborná slovní zásoba (HW, SW, PC, PC příslušenství) -

gramatika (tvarosloví a větná skladba) člen určitý, neurčitý osobní zájmena přeložky s akusativem, dativem tázací zájmena imperativ způsobová slovesa předpony odlučitelné, neodlučitelné stupňování přídavných jmen a příslovcí časové údaje zeměpisná jména spojky souřadící a podřadící sloveso werden 73


- préteritum, perfektum - zájmenná příslovce - trpný rod

- grafická podoba jazyka a pravopis - zkrácené tvary členu dem, den -

- vyjadřuje se ústně i písemně, k tématům osobního života a k tématům z oblasti zaměření studijního oboru; - řeší pohotově a vhodně standardní řečové situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti; - domluví se v běžných situacích; získá i poskytne informace; - používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci;

grafická podoba ve formálních neformálních písemných projevech

a

3. Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce - tematické okruhy: -

osobní údaje nákupy jídlo, pití bydlení oslava narozenin denní plán dovolená škola, povolání volný čas, záliby zdraví, nemoci cestování

- komunikační situace: - představování se - objednávání jídla v restauraci - vyjadřování návrhu + přijetí a návrhu - vyjadřování schopností - vyjadřování žádosti

odmítnutí

- jazykové funkce: - obraty pro představování se - vyjadřování data - vyjadřování času - obraty pro vyjádření návrhu - obraty pro přijetí nebo odmítnutí návrhu 74


- vyjádření pocitů - prokazuje faktické znalosti především o geografických, demografických, hospodářských, politických, kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně vybraných poznatků studijního oboru, a to i z jiných vyučovacích předmětů, a uplatňuje je také v porovnání s reáliemi mateřské země; - uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí.

4. Poznatky o zemích - Vánoce v Německu, Rakousku a České republice – srovnání) - rozdíly mezi německou a rakouskou němčinou - Velikonoce v ČR, Německu a Rakousku - historie německy hovořících zemí



- rozumí přiměřeným souvislým projevům a 1. Řečové dovednosti diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve - receptivní řečová dovednost sluchová standardním hovorovém tempu; - texty dle tematických okruhů - odhaduje význam neznámých výrazů podle - poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé kontextu a způsobu tvoření; x nepravdivé informace, doplňování informací, výběr z několika možností, - nalezne v promluvě hlavní a vedlejší odpovědi na otázky myšlenky a důležité informace; - porozumí školním a pracovním pokynům; - rozpozná význam obecných sdělení - receptivní řečová dovednost zraková a hlášení; - texty dle tematických okruhů - čte s porozuměním věcně i jazykově - produktivní řečová dovednost ústní přiměřené texty, orientuje se v textu, - sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace - situace dle tematických okruhů např. vyslechnuté nebo přečtené; - vyprávění o prázdninách - přednese připravenou prezentaci ze svého - popis cesty oboru a reaguje na jednoduché dotazy - vyprávění o plánech do budoucnosti publika; - vyprávění o oblíbeném oblečení - vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše své pocity; - sdělí a zdůvodní svůj názor; - produktivní řečová dovednost písemná - pronese jednoduše zformulovaný monolog - texty dle tematických okruhů např. před publikem; - krátký text o prázdninách - vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných, - plán cesty - popis oblečení předvídatelných situacích; - dokáže experimentovat, zkoušet a hledat způsoby vyjádření srozumitelné pro - jednoduchý překlad posluchače; - texty dle tematických okruhů 75


- zaznamená písemně podstatné myšlenky a informace z textu, zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis; - vyjádří písemně svůj názor na text; - vyhledá, zformuluje a zaznamená informace nebo fakta týkající se studovaného oboru; - přeloží text a používá slovníky, i elektronické; - zapojí se do hovoru bez přípravy; - vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech; - zapojí se do odborné debaty nebo argumentace, týká-li se známého tématu; - při pohovorech, na které je připraven, klade vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele; - vyřeší většinu běžných denních situací, které se mohou odehrát v cizojazyčném prostředí; - požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení; - přeformuluje a objasní pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem; - uplatňuje různé techniky čtení textu; - ověří si i sdělí získané informace písemně; - zaznamená vzkazy volajících; -vyplní jednoduchý neznámý formulář; - vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka; - komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu, včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života, a vlastních zálib; - používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých myšlenek; - používá vhodně základní odbornou slovní zásobu ze svého studijního oboru; - uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce;

- interaktivní řečové dovednosti - interakce ústní - učitel x žák / žák x žák - rozhovor na nádraží - orientace ve městě - rozhovor v obchodě s oděvy - interakce písemná - neformální dopis - krátký článek do časopisu - popis - pozvánka

76


- dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu, opravuje chyby; - vyslovuje srozumitelně co nejblíže 2. Jazykové prostředky přirozené výslovnosti, rozlišuje základní - výslovnost (zvukové prostředky jazyka) zvukové prostředky daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka; - výslovnost specifických jevů ( -ks, -ck, e - komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a v nepřízvučné slabice) aktivně používá získanou slovní zásobu, včetně vybrané frazeologie v rozsahu - slovní zásoba a její tvoření daných tematických okruhů, zejména v - vzhled, osobnost rutinních situacích každodenního života, a - názvy obchodů a služeb vlastních zálib; - adjektiva pro popis místa - používá opisné prostředky v neznámých - oblečení situacích, při vyjadřování složitých - odborná slovní zásoba (média, internet, myšlenek; komunikační prostředky) - používá vhodně základní odbornou slovní zásobu ze svého studijního oboru; - gramatika (tvarosloví a větná skladba) - uplatňuje základní způsoby tvoření slov v - préteritum modálních sloves jazyce; - vedlejší věta - dodržuje základní pravopisné normy - datum v písemném projevu, opravuje chyby; - zvratná slovesa - zájmenná příslovce - podmiňovací způsob - stupňování a porovnávání - trpný rod - infinitiv s ZU - vedlejší věta s DASS, DAMIT - vztažná věta - nepřímá otázka - předložky außer, wegen - reciproční zájmena

- grafická podoba jazyka a pravopis -

grafická podoba ve formálních neformálních písemných projevech

a

- vyjadřuje se ústně i písemně, k tématům 3. Tematické okruhy, komunikační situace osobního života a k tématům z oblasti a jazykové funkce zaměření studijního oboru; - řeší pohotově a vhodně standardní řečové - tematické okruhy: situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti; - vzhled, popis osoby, vlastnosti - domluví se v běžných situacích; získá i - vzdělávání, práce 77


poskytne informace; - používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci;

- zábava, média, televize - průmysl, hospodářství - rodina a osobní vztahy - příroda, životní prostředí - práce v zahraničí - zprávy, politika, historie - komunikační situace: - předávání informací o rodině - zjišťování informací o práci - pracovní pohovor - objednání do autoservisu - reklamace opravy - vyjadřování plánů do budoucnosti - organizování večírku / oslavy - vyjadřování nabídky - jazykové funkce: - vyjádření pozvání - vyjádření vlastního názoru - vyjadřování vlastnictví - vyjadřování předpovědi - vyjadřování zážitků / zkušeností - vyjádření nabídky - pozvání

- prokazuje faktické znalosti především o 4. Poznatky o zemích geografických, demografických, - Vánoce v Německu, Rakousku a České hospodářských, politických, kulturních republice – srovnání) faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně - rozdíly mezi německou a rakouskou vybraných poznatků studijního oboru, a to i němčinou z jiných vyučovacích předmětů, a uplatňuje - Velikonoce v ČR, Německu a Rakousku je také v porovnání s reáliemi mateřské - historie německy hovořících zemí země; - uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí.



78


- rozumí přiměřeným souvislým projevům a 1. Řečové dovednosti diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve - receptivní řečová dovednost sluchová standardním hovorovém tempu; - texty dle tematických okruhů - odhaduje význam neznámých výrazů podle - poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé kontextu a způsobu tvoření; x nepravdivé informace, doplňování - nalezne v promluvě hlavní a vedlejší informací, výběr z několika možností, myšlenky a důležité informace; odpovědi na otázky - porozumí školním a pracovním pokynům; - rozpozná význam obecných sdělení - receptivní řečová dovednost zraková a hlášení; - texty dle tematických okruhů např. - čte s porozuměním věcně i jazykově - cestování přiměřené texty, orientuje se v textu, - sport - sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace - produktivní řečová dovednost ústní vyslechnuté nebo přečtené; - situace dle tematických okruhů např. - přednese připravenou prezentaci ze svého - cestování oboru a reaguje na jednoduché dotazy - sport publika; - vypráví jednoduché příběhy, zážitky, - produktivní řečová dovednost písemná popíše své pocity; - texty dle tematických okruhů - sdělí a zdůvodní svůj názor; - filmová recenze - pronese jednoduše zformulovaný monolog - vyprávění - článek před publikem; - vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných, předvídatelných situacích; - dokáže experimentovat, zkoušet a hledat - jednoduchý překlad způsoby vyjádření srozumitelné pro - texty dle tematických okruhů posluchače; - zaznamená písemně podstatné myšlenky a - interaktivní řečové dovednosti informace z textu, zformuluje vlastní - interakce ústní myšlenky a vytvoří text o událostech a - učitel x žák / žák x žák zážitcích v podobě popisu, sdělení, – diskuze – mezilidské vztahy, konsum… atd. - popis obrázků vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis; - vyjádří písemně svůj názor na text; - vyhledá, zformuluje a zaznamená - interakce písemná informace nebo fakta týkající se - formální dopis studovaného oboru; - novinový článek - přeloží text a používá slovníky, - text do turistického průvodce i elektronické; - filmová recenze - zapojí se do hovoru bez přípravy; - životopis - vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech; - zapojí se do odborné debaty nebo argumentace, týká-li se známého tématu; - při pohovorech, na které je připraven, klade vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele; - vyřeší většinu běžných denních situací, které se mohou odehrát v cizojazyčném 79


prostředí; - požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení; - přeformuluje a objasní pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem; - uplatňuje různé techniky čtení textu; - ověří si i sdělí získané informace písemně; - zaznamená vzkazy volajících; -vyplní jednoduchý neznámý formulář; - vyslovuje srozumitelně co nejblíže 2. Jazykové prostředky přirozené výslovnosti, rozlišuje základní - výslovnost (zvukové prostředky jazyka) zvukové prostředky daného jazyka a - výslovnost specifických jevů (koncové er, koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka; dvojhlásky, slovní přízvuk ve složených slovech) - komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu, včetně vybrané frazeologie v rozsahu - slovní zásoba a její tvoření daných tematických okruhů, zejména v - konzum rutinních situacích každodenního života, a - média - počítače vlastních zálib; - povolání / zaměstnání - používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých - odborná slovní zásoba (PC viry, zabezpečení počítačů, PC komponenty) myšlenek; - používá vhodně základní odbornou slovní zásobu ze svého studijního oboru; - gramatika (tvarosloví a větná skladba) - uplatňuje základní způsoby tvoření slov v - zvratná a reciproční zájmena - kompozita jazyce; - korelace wenn, je-desto, - dodržuje základní pravopisné normy - spojky weil, denn v písemném projevu, opravuje chyby; - spojky obwohl , trotzdem - konjunktiv II. - spojky, als, wenn, bevor, nachdem - imperativ - účelová věta um+zu, damit - grafická podoba jazyka a pravopis - podmínkové souvětí (wenn) - vztažné věty - grafická podoba ve formálních neformálních písemných projevech

a

- vyjadřuje se ústně i písemně, k tématům 3. Tematické okruhy, komunikační situace a osobního života a k tématům z oblasti jazykové funkce zaměření studijního oboru; 80


- řeší pohotově a vhodně standardní řečové situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti; - domluví se v běžných situacích; získá i poskytne informace; - používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci;

- tematické okruhy: -

bydlení všední život vzdělání a práce média cestování, mobilita

- komunikační situace: - popis místa - plánování výletu / cestování letadlem - plánování programu - jazykové funkce: - vyjadřování jistoty / domněnky - obraty pro vyjádření vlastního názoru - vyjadřování výhody / nevýhody - vyjadřování schopnosti v minulosti - prokazuje faktické znalosti především o 4. Poznatky o zemích geografických, demografických, hospodářských, politických, kulturních - spolkové země Německa faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně - spolkové země Rakouska vybraných poznatků studijního oboru, a to i - Švýcarsko z jiných vyučovacích předmětů, a uplatňuje je také v porovnání s reáliemi mateřské země; - uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí.



- rozumí přiměřeným souvislým projevům a 1. Řečové dovednosti diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve - receptivní řečová dovednost sluchová standardním hovorovém tempu; - texty dle tematických okruhů - odhaduje význam neznámých výrazů podle - poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé kontextu a způsobu tvoření; x nepravdivé informace, doplňování - nalezne v promluvě hlavní a vedlejší informací, výběr z několika možností, myšlenky a důležité informace; odpovědi na otázky - porozumí školním a pracovním pokynům; - rozpozná význam obecných sdělení 81


a hlášení; - čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu, - sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace vyslechnuté nebo přečtené; - přednese připravenou prezentaci ze svého oboru a reaguje na jednoduché dotazy publika; - vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše své pocity; - sdělí a zdůvodní svůj názor; - pronese jednoduše zformulovaný monolog před publikem; - vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných, předvídatelných situacích; - dokáže experimentovat, zkoušet a hledat způsoby vyjádření srozumitelné pro posluchače; - zaznamená písemně podstatné myšlenky a informace z textu, zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis; - vyjádří písemně svůj názor na text; - vyhledá, zformuluje a zaznamená informace nebo fakta týkající se studovaného oboru; - přeloží text a používá slovníky, i elektronické; - zapojí se do hovoru bez přípravy; - vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech; - zapojí se do odborné debaty nebo argumentace, týká-li se známého tématu; - při pohovorech, na které je připraven, klade vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele; - vyřeší většinu běžných denních situací, které se mohou odehrát v cizojazyčném prostředí; - požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení; - přeformuluje a objasní pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem; - uplatňuje různé techniky čtení textu; - ověří si i sdělí získané informace písemně; - zaznamená vzkazy volajících;

- receptivní řečová dovednost zraková - texty dle tematických okruhů - zdravý životní sty; móda; moderní technologie apod. - produktivní řečová dovednost ústní - vyprávění o rodině - popis osob - vyprávění o volném čase - produktivní řečová dovednost písemná - texty dle tematických okruhů - vyplňování dotazníku / formuláře apod. - jednoduchý překlad - texty dle tematických okruhů - interaktivní řečové dovednosti - interakce ústní - učitel x žák / žák x žák - plánování dovolené - organizace domácích prací - výběr dárku - uspořádání oslavy apod. - interakce písemná - email - neformální dopis - semi-formální dopis - formální dopis - recenze - popis - vyprávění - článek - inzerát

82


-vyplní jednoduchý neznámý formulář; - vyslovuje srozumitelně co nejblíže 2. Jazykové prostředky přirozené výslovnosti, rozlišuje základní - výslovnost (zvukové prostředky jazyka) zvukové prostředky daného jazyka a - výslovnost specifických jevů koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka; - komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a - slovní zásoba a její tvoření aktivně používá získanou slovní zásobu, - odvozování výrazů pomocí předpon / přípon včetně vybrané frazeologie v rozsahu - vztahy v rodině daných tematických okruhů, zejména v - výrazy pro popis osob rutinních situacích každodenního života, a - typy domů / zařízení vlastních zálib; - životní prostředí - používá opisné prostředky v neznámých - typy škol / vyučovací předměty / zkoušky situacích, při vyjadřování složitých - zdravý životní styl myšlenek; - nemoci - používá vhodně základní odbornou slovní - volnočasové aktivity zásobu ze svého studijního oboru; - vynálezy / moderní technologie - uplatňuje základní způsoby tvoření slov v - média jazyce; - odborná slovní zásoba (popis maturitního - dodržuje základní pravopisné normy výrobku) v písemném projevu, opravuje chyby; - gramatika (tvarosloví a větná skladba) - nepřímá řeč - stupňování přídavných jmen a příslovcí - předložkové vazby přídavných jmen - tvorba příslovcí - frázová slovesa - předložky místa a času - spojovací výrazy - plusquamperfektum - členy

- grafická podoba jazyka a pravopis - grafická podoba ve formálních neformálních písemných projevech

a

- vyjadřuje se ústně i písemně, k tématům 3. Tematické okruhy, komunikační situace osobního života a k tématům z oblasti a jazykové funkce zaměření studijního oboru; - řeší pohotově a vhodně standardní řečové - tematické okruhy: situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti; - reálie (Česká rep., německy hovořící země) - domluví se v běžných situacích; získá i - PC Hardware, software poskytne informace; - rodina, přátelé - používá stylisticky vhodné obraty - cestování 83


umožňující komunikaci;

nekonfliktní

vztahy

a

- průběh dne - bydliště - média - ochrana životního prostředí - kultura - sport - ochrana dat a zajištění PC - Evropská unie - škola, vzdělání - zdravý životní styl - móda, oblečení - německá literatura, moje četba - nakupování - počasí - svátky - současné problémy - komunikační situace: - představování se - plánování oslavy - pracovní pohovor - domlouvání schůzky - vyjadřování návrhu / nabídky / žádosti - popis obrázků - výběr dovolené apod. - jazykové funkce: - obraty pro představování se - obraty pro vyjádření návrhu / nabídky / žádosti - obraty pro přijetí nebo odmítnutí návrhu / žádosti - obraty pro domlouvání schůzky - vyjadřování (ne)souhlasu

- prokazuje faktické znalosti především o 4. Poznatky o zemích geografických, demografických, hospodářských, politických, kulturních - německy hovořící země (Lucembursko, faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně Lichtenštejnsko) vybraných poznatků studijního oboru, a to i - Evropská unie z jiných vyučovacích předmětů, a uplatňuje - Česká republika je také v porovnání s reáliemi mateřské země; - uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí.

84


ANGLICKÝ JAZYK Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/102, 3/99, 3/99, 3/84 Platnost: od 1. září 2013

Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Vzdělávání v AJ se podílí na přípravě žáků pro aktivní život v multikulturní společnosti. Vede žáky k získávání obecných i komunikativních jazykových kompetencí nutných pro dorozumění se v situacích každodenního osobního i pracovního života. Připravuje žáky k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci, k přístupu k informačním zdrojům, rozšiřuje jejich znalosti o světě. Napomáhá rozvoji osobnosti, učí je toleranci k hodnotám jiných národů. Rozvíjí jejich komunikativní dovednosti a schopnosti učit se po celý život. Vzdělávání v anglickém jazyce směřuje k osvojení komunikativních jazykových kompetencí, které odpovídají minimálně úrovni B1 společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Důraz je rovněž kladen na přípravu ke státní maturitní zkoušce z anglického jazyka. Žák si osvojí slovní zásobu cca 2300 lexikálních jednotek, z čehož tvoří odborná terminologie alespoň 20 % slovní zásoby. Charakteristika učiva Výuka v AJ navazuje na výuku jazyků na základní škole. Výuka probíhá ve všech ročnících 3 hodiny týdně. Obsahem vyučování AJ je systematické osvojování řečových dovedností (produktivních i receptivních) v návaznosti na jazykové prostředky – výslovnost, slovní zásobu, gramatiku včetně grafické stránky jazyka a pravopis v podmínkách řečových komunikačních situací, do nichž se zapojují různé funkce jazyka a informace z reálií. Obsah předmětu vychází z obsahového okruhu RVP – Komunikace v cizím jazyce. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli: – komunikovat v různých situacích každodenního života – a to ve sféře osobní, veřejné i pracovní, na všeobecná i odborná témata, volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky; – pracovat s učebnicemi dle výběru vyučujících a na základě schválení předmětovou komisí, – pracovat s cizojazyčným textem včetně odborného, umět jej zpracovat a využívat jako zdroj poznání i jako prostředku ke zkvalitňování svých jazykových znalostí a dovedností; – získávat informace o světě, především o anglicky mluvících zemích, a získané poznatky včetně odborných ze svého oboru využívat v komunikaci; 85


pracovat s informacemi a zdroji informací v anglickém jazyce – s časopisy, Bridge, Friendship, National geographic, s internetem, CD-ROM, se slovníky, jazykovými příručkami, audio a video nahrávkami, odbornými texty, – získané informace využívat k dalšímu studiu jazyka i prohlubováních svých všeobecných i odborných dovedností; – využívat vybrané metody a techniky osvojené ze studia anglického jazyka ke studiu dalších jazyků, využívat vědomosti a dovednosti získané ve výuce mateřského jazyka při studiu anglického jazyka; – chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí, projevovat se ve vztahu k jiným národům v souladu se zásadami demokracie; – překonat obavy z komunikace v cizojazyčném prostředí. –

Vzdělávání v anglickém jazyce směřuje k tomu, aby žáci získali: – pozitivní přístup ke studiu anglického jazyka a použití získaných dovedností a znalostí v praktickém životě; – motivaci k celoživotnímu vzdělávání v oblasti jazyků; – důvěru ve vlastní schopnosti a přesnost při práci. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně, pečlivě a poctivě, dodržovali normy a dohodnuté postupy, neplýtvali hodnotami, dodržovali morální zásady, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Výuka anglického jazyka probíhá ve všech ročnících studia a je dotována třemi hodinami týdně. Během vyučovacích hodin si žáci osvojí řečové dovednosti (poslech, čtení s porozuměním, písemný projev, ústní projev), jazykové prostředky (fonetika, grafická stránka jazyka, slovní zásoba, tvarosloví) a získají znalosti z různých tematických okruhů. Při hodinách je kladen důraz na komunikativnost a mezipředmětové vztahy. Klade se důraz na provázanost s odbornými předměty, s předměty se společensko-vědním základem, dějepisem, českým jazykem i dalšími cizími jazyky. Podporuje se a rozvíjí schopnost sebehodnocení žáků. Je dodržován princip zpětné vazby. Při výuce se kromě tradičních metod používají i moderní vyučovací metody – skupinové vyučování, dialogy, diskuse, metoda objevování, výuka v multimediálních učebnách, jazykové hry, prezentace na dané téma. Exkurze, výměnné pobyty a jazykové stáže se žákům pravidelně nabízejí dle možnosti školy a žáci se jich zúčastňují dle svého zájmu. Je uplatňován individuální přístup, a to zejména vůči žákům s poruchami učení. Nejlepší žáci jsou motivováni k účasti v jazykových soutěžích nebo složení mezinárodně platných zkoušek z anglického jazyka. Dle možností se využívají finanční prostředky a granty, Erasmus, Leonardo atd.

86


Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků se řídí klasifikačním řádem., který je součástí školního řádu, a dále klasifikačními kritérii, se kterými budou žáci na počátku klasifikačního období seznámeni. Na závěr každého tematického celku je zařazen ověřovací kontrolní test, aby bylo možné zjistit stupeň osvojení znalostí. Žáci jsou ústní formou průběžně přezkušováni a hodnoceni během vyučovacích hodin. Je vždy dodržena zásada, že hodnocení má mít motivační charakter. Při pololetní klasifikaci vyučující přihlíží nejen k výsledkům ústního a písemného zkoušení, ale rovněž k celkovému přístupu žáka k předmětu, jeho aktivitě při hodině, k plnění studijních povinností. Součástí hodnocení jsou nejen řečové dovednosti produktivní, tj. mluvení zaměřené situačně i tematicky a písemné reprodukční zpracování textu, ale i řečové dovednosti receptivní, tj. poslech s porozuměním a práce s textem. Je uplatňován individuální přístup, a to zejména vůči žákům s poruchami učení. Součástí procesu hodnocení je i tzv. sebehodnocení a hodnocení zkoušeného ostatními. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Při výuce anglického jazyka se klade důraz na provázanost předmětu s odbornými předměty, s předměty se společensko-vědním základem, s dějepisem, s českým jazykem i s dalšími cizími jazyky. V souvislosti s možnou změnou učebnice může dojít i ke změně probíraných témat či jejich pořadí. Občan v demokratické společnosti 87


Hodiny AJ probíhají v demokratickém prostředí, které je založeno na vzájemném respektování, spolupráci, účasti a dialogu. Vyučující volí takové vyučovací a výchovné strategie, které napomáhají rozvoji sociálních a osobnostních kompetencí a pozitivní hodnotové orientaci žáků, stimulují jejich aktivitu a angažovanost. V rámci mezinárodních projektů je podporována multikulturní výchova, aktivní tolerance, tj. uznávání důstojnosti všech lidí a oprávněnosti jejich demokratických názorů. Člověk a životní prostředí U žáků bude rozvíjena slovní zásoba, aby byli schopni se zapojit do diskuse v anglickém jazyce na toto téma. V rámci výuky proběhne prezentace projektů žáků na téma Člověk a životní prostředí. Člověk a svět práce Žáci si uvědomí význam znalosti cizího jazyka jako jednoho z klíčových předpokladů pro další pracovní uplatnění a úspěšnou kariéru. Ve výuce budou probíhat v anglickém jazyce nácviky situací souvisejících s hledáním zaměstnání. Žáci se naučí sestavit životopis i motivační dopis v anglickém jazyce. Dokáží jmenovat některé pracovní příležitosti na trhu práce a naučí se vyhledávat inzeráty ohledně nabízených pracovních míst. Informační a komunikační technologie Žáci budou využívat prostředky IT především při realizaci a prezentaci svých projektů, pro vyhledávání a získávání informací. Výuka dle možnosti bude probíhat v odborných učebnách vybavených výpočetní technikou. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník

Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - Porozumí školním a pracovním pokynům. - Představí sebe a svou rodinu, pojmenuje členy rodiny, vede krátký dialog. - Vyslovuje srozumitelně, popíše své sousedy, odpoví na otázky k poslechovému textu. Napíše neformální dopis, dodržuje pravopisné a gramatické normy. - Vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života.

Učivo 3 vyučovací hod. týdně 1. Řečové dovednosti - receptivní řečová dovednost sluchová - poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé x nepravdivé informace, doplňování informací, výběr z několika možností, odpovědi na otázky - receptivní řečová dovednost zraková - texty dle tematických okruhů Getting to know you Communication. Neighbours. Family. Friends. Generation gap. Hobbies. - produktivní řečová dovednost ústní - vyslovuje a čte foneticky správně - situace dle tematických okruhů - produktivní řečová dovednost písemná 88


- texty dle tematických okruhů - vyplnění formuláře - krátký text o rodině - popis atd.

- Popíše

vlastní bydlení, nakreslí plán svého domu, zaznamená základní údaje. Čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu. - Zapojí se do konverzace, popíše své koníčky, aktivity volného času. - Dodržuje pravopisné a gramatické normy. - Popíše vlastnosti, které zná. - Dodržuje výslovnost. - Analyzuje informace a porovnává je. Srovnává obrázky a země. - Zformuluje odpovědi. - Nalezne hlavní myšlenky.

- jednoduchý překlad - texty dle tematických okruhů - interaktivní řečové dovednosti - interakce ústní – rozhovor v restauraci - plánování volnočasových aktivit apod. Rozhovor s VIP osobností Interwieving a band, sportsman, politician - interakce písemná - představení se - email - neformální dopis - popis CV The way we live Describing countries 2. Jazykové prostředky - výslovnost (zvukové prostředky jazyka) - anglická abeceda - výslovnost specifických jevů (-teen x –ty, th, -s/-es, o, can / can‘t) - slovní zásoba a její tvoření - země a národnosti - místnosti v domě, nábytek - příbuzenské vztahy - výrazy pro popis vzhledu - volnočasové aktivity, hudební styly a filmové žánry - vyučovací předměty, typy škol - jídlo a pití - odborná slovní zásoba Hardware. Software. PC, Internet. - gramatika (tvarosloví a větná skladba) - používání členů (člen určitý, neurčitý, nulový) - ukazovací zájmena this/that, these/those - časování slovesa be a have got - používání výrazů some, any - přivlastňovací zájmena 89


- přítomný čas prostý - like, love, hate, can’t stand + -ing - předmětné tvary osobních zájmen - so, neither - časové předložky at, in, on - frekvenční příslovce - přítomný čas průběhový (+ rozdíl v používání přítomného času prostého a průběhového) - počitatelná a nepočitatelná podstatná jména - používání vazby there is x there are - slovesa would like / want - způsobová slovesa can, could, may - minulý čas slovesa be - předložky místa Verb patterns Hot verbs Irregular verbs Collocations Time expressions. Present perfect Future forms – will, shall, zápor, to be going to, přítomný průběhový čas - grafická podoba jazyka a pravopis Funkce apostrofu - přivlastňovací ‘s - zkrácené tvary slovesa to be a have - grafická podoba ve formálních a neformálních písemných projevech Comparative and superlative adjectives. Synonyms and antonyms. Relative clauses. Comparing cities. - Připraví popis svého města. - Pronese jednoduše zformulovaný monolog před publikem. - Čte s porozuměním text. - Aplikuje zeměpisné znalosti. - Vyslovuje srozumitelně. - Udržuje konverzaci. - Převypráví příběh vlastními slovy. - Zformuluje výhody a nevýhody bydlení ve městě a na venkově. - Zaznamená požadované informace.

3. Tematické okruhy, a jazykové funkce

komunikační

situace

- tematické okruhy: My place of living. My town. Pardubice – my school town My country, the Czech Republic.. - dům a bydlení - rodina práce a povolání - škola, obchody - schopnosti a dovednosti Youth problems

90


- Vypracuje nákupní seznam na víkend. Porovná různé druhy nakupování - Simuluje rozhovor v obchodě. - Pojmenuje druhy obchodů. - Rozdělí sporty na letní a zimní. - Popíše oblíbený sport. - Vyplní jednoduchý neznámý formulář. - Čte s porozuměním rozhovor v časopisu. Fair play ve sportu. - Na mapě popíše směry. Vypracuje popis cesty.

- Zformuluje základní termíny. - Odpoví na otázky k poslechovému textu. - Napíše přání k Vánocům. - Sdělí svůj názor. - Čte s porozuměním dané texty. - Sdělí obsah přečtené informace. - Odpoví na otázky k poslechovému textu. - Zapojuje se do hovoru bez přípravy. - Udržuje konverzaci. - Zaznamená vzkazy volajících. - Požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení. - Vybere známou osobu a popíše ji. - Čte s porozuměním rozhovor v časopisu. - Sdělí obsah přečtené informace.

Young people and sports. Me and sports. Winter sports. Being a teenager. - komunikační situace: - představování se .vyjadřování návrhu + přijetí a odmítnutí návrhu - vyjadřování schopností - vyjadřování žádosti Zdravá strava, jídlo a nápoje - jazykové funkce: - obraty pro představování se - vyjadřování data - vyjadřování času - obraty pro vyjádření návrhu (what about / how about/ shall we / atd.) - obraty pro přijetí nebo odmítnutí návrhu - vyjádření pocitů Future intentions 4. Poznatky o zemích - Vánoce (ve Velké Británii, Spojených státech a České republice – srovnání) - rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou -Customs, traditions in the UK, theCR and the USA Directions. Living in another country. Charity.

91


Sumarizace učiva 1. ročníku, konverzačních a odborných témat. Prohlubování gramatiky 1. ročníku.

včetně

2. ročník

Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - Vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše své pocity. - Vyjadřuje v komunikaci radu, doporučení, pokyny. - Klade otázky, sdělí a zdůvodní názor na povolání, která preferuje. - Zaznamená informace (o počasí, zajímavých místech, stravování) z poslechového textu. - Sdělí podobné informace o zemi, kterou navštívil. - Určí hlavní problémy popsané v textu a doplní chybějící slovní spojení. - Rozpozná význam obecných sdělení a hlášení - Sdělí svůj názor na problémy vzájemného chování lidí. - Napíše žádost o zařazení do jazykového kurzu. - Domluví se u lékaře, sjedná jeho návštěvu.


1. Řečové dovednosti - receptivní řečová dovednost sluchová - texty dle tematických okruhů - poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé x nepravdivé informace, doplňování informací, výběr z několika možností, odpovědi na otázky - receptivní řečová dovednost zraková - texty dle tematických okruhů - produktivní řečová dovednost ústní - situace dle tematických okruhů např. - vyprávění o prázdninách - cestování V hotelu, typy ubytování - vyprávění o plánech do budoucnosti - oblečení pro sport, různé příležitosti U lékaře. Visit to a doctor. Health care. Health and illnesses. - produktivní řečová dovednost písemná - texty dle tematických okruhů např. - krátký text o prázdninách - plán cesty - popis oblečení - jednoduchý překlad - texty dle tematických okruhů 92


- interaktivní řečové dovednosti - interakce ústní - učitel x žák / žák x žák - rozhovor na nádraží - orientace ve městě - rozhovor v obchodě, na úřadě - interakce písemná - neformální dopis - krátký článek do časopisu - popis - pozvánka

- Využívá v konverzaci i v písemném projevu časové a podmínkové věty. - Zapíše hlavní informace z poslechového záznamu. - Diskutuje o významu vědy v současnosti i budoucnosti. - Vyhledá podstatné informace. - Přeloží text a používá slovníky i elektronické - Zapojí se do debaty o problémech velkých měst. - Sdělí a zdůvodní svůj vlastní názor. - Získá informace o místě, kde bydlí a písemně je sdělí s využitím spojovacích jazykových výrazů. - Objedná hotelové služby. (Rezervace pokoje, objednávka jídla, další služby.) - Vyměňuje si informace, které jsou běžné při neformálních hovorech. - Argumentuje, porovnává ústně i písemně výhody a nevýhody dopravních prostředků. - Zaznamená písemně podstatné informace z textu. - Přeformuluje a objasní pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem. - Používá uvedenou gramatiku ve vyprávění příběhu z vlastního života. - Získá informace o životě svých

2. Jazykové prostředky - výslovnost (zvukové prostředky jazyka) - výslovnost specifických jevů (-ed, nepravidelná slovesa, i / i:, slovní přízvuk, větný přízvuk, been) - slovní zásoba a její tvoření - cestování, dopravní prostředky - názvy obchodů a služeb - adjektiva pro popis místa - oblečení odborná slovní zásoba (Hardware, Software.Telephoning. Maths. Physics. Projects. Internet. Mass media. Science and technology.) - gramatika (tvarosloví a větná skladba) - minulý čas prostý pravidelných a nepravidelných sloves - předmětné a podmětné otázky - přivlastňovací zájmena - samostatná - The passive voice Ed – ing adjectives Might Used to , would– opakovaný děj v minulosti - - like, love, hate, can’t stand + -ing - předpřítomný čas – prostý, průběhový - minulé příčestí - shall a will pro vyjádření nabídky Conditionals – all 3 types Past perfect – předminulý čas Indirect speech – nepřímá řeč 93


prarodičů/rodičů a porovná rozdíly života - grafická podoba jazyka a pravopis v současnosti a v minulosti. - grafická podoba ve formálních a neformálních - Uplatňuje různé techniky čtení textu. - Převypráví popsaný příběh a vyjádří písemných projevech vlastní názor na jednání hlavní postavy. - Porozumí vyprávěnému příběhu. - Ve skupině se zapojí do debaty o problémech mladých lidí a přeformuluje pronesená sdělení. - Vyjádří písemně svůj názor na text. - Vysvětlí české vánoční zvyky a tradice v dopise příteli do zahraničí. - Prezentuje hlavní informace z přečteného textu s pomocí IT. Odpoví na dotazy posluchačů. - Pohovoří o významných historických i 3. Tematické okruhy, komunikační moderních památkách Pardubic s použitím situace a jazykové funkce trpného rodu. - Přeformuluje přečtený text a sdělí - tematické okruhy: Environment – životní prostředí podstatné informace. - cestování, prázdniny, dovolená - Rozumí konverzaci rodilých mluvčích i -- počasí hlášení na letišti, nádraží. Science and technology. - Při pohovorech, na které je připraven, Inventions, inventors. klade vhodné otázky a reaguje na dotazy My region. Important towns, sights, nature tazatele. Sightseeing. - Získá a poskytne informace v běžných Means of transport životních situacích. (Odjezdy, příjezdy Man and the society. Culture in our life. Art. Films. Theatre. Galleries. Exhibitions. dopravních prostředků apod.) - Napíše recenzi filmu, vyjádří svůj kritický My future career. Branches. Specializations. názor a pocity. - komunikační situace: - Přeloží vybranou část z matematiky nebo fyziky s pomocí slovníku. Vysvětlí - předávání informací o zážitcích z dovolené matematický problém nebo fyzikální jev - na nádraží – zjišťování informací o spojích, s využitím odborné slovní zásoby. zakoupení jízdenky - Osvojí si slovní spojení formálního i - orientace ve městě neformálního dopisu. Napíše pozvání. - - vyjadřování plánů do budoucnosti - Vyjádří své ambice a touhy. - organizování večírku / oslavy - Vyřeší většinu běžných denních situací, - vyjadřování nabídky které se mohou odehrát v cizojazyčném prostředí. - jazykové funkce: - Napíše příběh ze svého života. - vyjádření pozvání - Použije odbornou slovní zásobu při - vyjádření vlastního názoru 94


popisu PC, sdělí zkušenosti z práce s ním. - Zapojí se do odborné diskuse o výhodách/nevýhodách nejužívanějších operačních systémů. - Používá vhodně základní odbornou slovní zásobu ze svého studijního oboru. - Vyjádří prosbu, pozvání, odmítnutí, omluvu v konverzaci. - Sdělí informace získané z přečteného článku a vyjádří svůj názor na text.

- vyjadřování vlastnictví - vyjadřování předpovědi - vyjadřování zážitků / zkušeností - vyjádření nabídky

- Vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných, 4. Poznatky o zemích předvídatelných situacích. - Odvypráví jednoduchý monolog o - London přípravě na budoucí povolání s použitím Great Britain. - The Czech Republic. předpřítomných časů. Interesting places. - Vyhledá a zaznamená fakta týkající se My favourite place. studovaného oboru. - Vyhledá a písemně zpracuje informace o vybrané oblasti studovaného oboru - Odhadne v poslechovém textu informace, které budou sděleny. Zformuluje otázky. - Vyřídí a zaznamená telefonický vzkaz. - Napíše poděkování. - Přednese informace o anglicky mluvící zemi s využitím IT. Zodpoví dotazy. - Přednese odbornou prezentaci a zodpoví dotazy posluchačů Sumarizace a prohlubování učiva 2. ročníku. Sumarizace a upevňování látky 1. a 2. ročníku. 3. ročník

Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - Komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života, a vlastních zálib. - Zvládá gramatiku a slovní zásobu - Na základě exkurze ve 2. ročníku dovede

Učivo 3 vyučovací hod. týdně 1. Řečové dovednosti - receptivní řečová dovednost sluchová - texty dle tematických okruhů - poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé x nepravdivé informace, doplňování informací, výběr z několika možností, odpovědi na otázky - receptivní řečová dovednost zraková - texty dle tematických okruhů např. 95


nejen podat informaci, ale dokáže cizince - životní prostředí provést po Hradě a Královské cestě - věda a technika IT - Používá opisné prostředky v neznámých - produktivní řečová dovednost ústní - situace dle tematických okruhů situacích, při vyjadřování složitých - problémy životního prostředí myšlenek - science and technology - Pojmenuje druhy sportu, vysvětlí rozdíl Prague – our capital mezi letními a zimními sporty, umí UNESCO formulovat olympijské myšlenky a porovnat - produktivní řečová dovednost písemná je se současným stavem - texty dle tematických okruhů - Pojmenuje nemoci a části těla, vyjádří - filmová , knižní recenze pocity, popíše potíže, průběh nemoci - vyprávění - Pojmenuje druhy umění, architektonické - článek Inzerát - advertisment slohy, hudební žánry - Dovede vysvětlit, proč dává přednost - jednoduchý překlad jednomu z nich - texty dle tematických okruhů Umí převyprávět a zhodnotit oblíbené divadelní nebo filmové představení - interaktivní řečové dovednosti - interakce ústní - učitel x žák / žák x žák – diskuze – problémy životního prostředí, podvádění ve sportu, filmy atd. - popis obrázků Věda a technika - interakce písemná - formální dopis - novinový článek - text do turistického průvodce - filmová recenze - životopis 2. Jazykové prostředky - výslovnost (zvukové prostředky jazyka) - výslovnost specifických jevů (won’t / want, have/have to, for, slovní přízvuk ve složených slovech, was/were, u, g) - slovní zásoba a její tvoření - ekologie; třídění odpadu - pravidla silničního provozu - počítače - povolání / zaměstnání - odborná slovní zásoba (Internet, PC, science, technology, current, space, media, 96


communications, development)

robots,

domotics,

latest

- gramatika (tvarosloví a větná skladba) - způsobová slovesa will, may might, must mustn’t, could can‘t - sloveso have to - minulý čas průběhový - předpřítomný čas - výrazy each, every, all - předpřítomný čas průběhový - předložkové vazby přídavných jmen - trpný rod – přítomný čas Gerund, infinitive Slovesa změny stavu - grafická podoba jazyka a pravopis - podmínkové souvětí (when, as soon as, unless) - vztažné věty – definující a nedefinující (who, which, whose, that) - grafická podoba ve formálních a neformálních písemných projevech

- Umí pojmenovat nejdůležitější potraviny a jejich kombinace, ovládá fráze užívané při stolování, pojmenuje chody a napíše krátké menu - Připraví prezentaci o svém městě a okolí, dovede souvisle informovat o Pardubicích a provést cizince centrem města - Pojmenuje dopravní prostředky, možnosti ubytování, jejich výhody, nevýhody, své oblíbené destinace - Nad mapou vysvětlí základní geografické termíny, zná nejdůležitější historické momenty a nejatraktivnější turistické destinace – památky UNESCO - Je schopen napsat esej o nejméně 200 slovech s použitím slovníku - Nad mapou vysvětlí hlavní zeměpisné pojmy týkající se Londýna a Spojeného království, zná hlavní historické momenty,


komunikační

situace

- tematické okruhy: UNESCO heritage Places of interest World around us - ecology - literature, writers - means of transport- social problems - migration - World of work / práce / povolání / zaměstnání Space programme - PC games Czech cuisine English, American cuisine Meals of the day - komunikační situace: - popis místa 97


podle obrázků identifikuje nejatraktivnější památky a turistické lokality a podá stručné informace - Pojmenuje důležitá povolání, vyjádří svá přání, ovládá fráze spojené s přijímacím pohovorem - Vypracuje projekt o škole, oborech, zaměřeních, a začlenění školy do života města

- plánování výletu / cestování letadlem - services - pracovní pohovor – job interview At a restaurant, meals, drinks Healthy eating, nutrition - jazykové funkce: - vyjadřování jistoty / domněnky - obraty pro vyjádření vlastního názoru - vyjadřování výhody / nevýhody - vyjadřování schopnosti v minulosti

- Rozumí přiměřeným souvislým projevům 4. Poznatky o zemích a diskusím rodilých mluvčích pronášeným UNESCO list – sights, traditions -, the United Kingdom of Great Britain and ve standardním hovorovém tempu.c Northern Ireland London, other cities and interesting places English speaking countries Our town, our region, our republic. Prague, Prague castle, Royal Route -

Sumarizace a prohlubování učiva 3. ročníku Sumarizace a prohlubování učiva 1. až 3. ročníku 4. ročník

Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - Zvládá definici, historii a význam internetu, možnosti jeho využití i zneužití. - Pojmenuje základní finanční transakce. - Vysvětlí nezbytnost charitativní činnosti. Pojmenuje lidské vlastnosti. - Dovede hodnotit a srovnávat, vyjádřit svoje pocity - Dokáže experimentovat, zkoušet a hledat způsoby vyjádření srozumitelné pro posluchače. - Pojmenuje, zhodnotí a srovná sdělovací prostředky. - Pojmenuje křesťanské svátky, dovede popsat a porovnat jejich formu u nás a v anglicky mluvících zemích, zná české

Učivo 3 vyučovací hod. týdně 1. Řečové dovednosti - receptivní řečová dovednost sluchová - texty dle tematických okruhů - poslech – oprava chyb, přiřazování, pravdivé x nepravdivé informace, doplňování informací, výběr z několika možností, odpovědi na otázky - receptivní řečová dovednost zraková - texty dle tematických okruhů - zdravý životní styl; móda; literatura, umění, dnešní svět moderní technologie apod. - produktivní řečová dovednost ústní Dle témat - vyprávění o rodině - popis osob 98


svátky, jež souvisí s historií naší země, a dovede o nich stručně informovat. - Zaznamená písemně podstatné myšlenky a informace z textu, zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis - Dovede napsat esej na dané téma v rozsahu nejméně 200 slov s použitím slovníku. - Pojmenuje hlavní problémy ochrany životního prostředí a jejich možná řešení, přírodní zdroje, nejznámější živočichy a rostliny vyskytující se nejen u nás, ale i v ostatních zemích, zejména v Austrálii a dalších anglicky-mluvících zemích.

- Pojmenuje hlavní problémy současnosti aktuálně je sleduje prostřednictvím internetu v anglických a amerických médiích, v diskusi s ostatními prezentuje své názory a hledá možná řešení.

- Prokazuje faktické znalosti především demografických, o geografických, hospodářských, politických, kulturních faktorech zemí dané jazykové oblasti včetně vybraných poznatků studijního oboru, a to i z jiných vyučovacích předmětů, a uplatňuje je také v porovnání s reáliemi mateřské země

- vyprávění o volném čase - produktivní řečová dovednost písemná - texty dle tematických okruhů - tvoření a vyplňování dotazníku / formuláře apod. - jednoduchý i složitější překlad - texty dle tematických okruhů - interaktivní řečové dovednosti - interakce ústní - učitel x žák / žák x žák - plánování dovolené - organizace domácích prací - výběr dárku - uspořádání oslavy apod. - interakce písemná - email - neformální dopis - semi-formální dopis - formální dopis - recenze - popis - vyprávění - článek - inzerát 2. Jazykové prostředky - výslovnost (zvukové prostředky jazyka) - výslovnost specifických jevů – prohlubování výslovnosti

- slovní zásoba a její tvoření - odvozování výrazů pomocí předpon / přípon - vztahy v rodině - výrazy pro popis osob - typy domů / zařízení - životní prostředí - typy škol / vyučovací předměty / zkoušky - zdravý životní styl - nemoci - volnočasové aktivity - vynálezy / moderní technologie - Vysvětlí nad mapou základní zeměpisné - média pojmy, zná nejdůležitější mezníky americké - odborná slovní zásoba (Internet, PC, science, technology, current, space, media, 99


historie. - Na obrázcích identifikuje nejznámější turistické cíle a památky amerických měst. - Uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturní specifika daných zemí. - Zvládne slovní zásobu nezbytnou pro odborná témata.

communications, development)

robots,

domotics,

latest

- gramatika (tvarosloví a větná skladba) - nepřímá řeč - dovětky - stupňování přídavných jmen a příslovcí - předložkové vazby přídavných jmen - tvorba příslovcí - frázová slovesa - slovesa pro změnu stavu - předložky místa a času - Nad mapou vysvětlí základní zeměpisné - spojovací výrazy pojmy, zná politický systém země, hlavní - předminulý čas mezníky historie a životní styl. - členy infinitive, gerund - grafická podoba jazyka a pravopis - Orientuje se v časové souslednosti, - Přednese připravenou prezentaci ze svého oboru a reaguje na jednoduché dotazy publika. - Domluví se v běžných situacích, získá a poskytne informace. - Vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky daného jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby jazyka.

- podmínková souvětí 2. a 3. typu - grafická podoba ve formálních a neformálních písemných projevech grafická podoba novinových článků

- Chápe strukturu školy, obory a zaměření, navazuje na projekt ze 3. ročníku. - Umí pojmenovat nejdůležitější objevy a vynálezy, vysvětlit jejich význam. - Zná základní fakta o výzkumu vesmíru. - Zapojí se do odborné debaty nebo argumentace, týká-li se známého tématu. - Vysvětlí význam a využití počítače, vyjádří svůj vztah k němu.

- Upevňuje učivo.


komunikační

situace

100


- tematické okruhy: Mass media – TV, radio, newspapers Holidays, feastdays The environment, nature, its protection Problems of today´s world The U.S.A. New York and other American cities Computer sciences, me and computer British, American and Czech system of education Our school, school projects, international cooperations, school competitions Famous people, science and technology Scientists. Inventions, inventors. Space programme Literature, writers - komunikační situace: - představování se - plánování oslavy - pracovní pohovor - domlouvání schůzky - vyjadřování návrhu / nabídky / žádosti - popis obrázků - výběr dovolené apod. - jazykové funkce: - obraty pro představování se - obraty pro vyjádření návrhu / nabídky / žádosti - obraty pro přijetí nebo odmítnutí návrhu / žádosti - obraty pro domlouvání schůzky - vyjadřování (ne)souhlasu 4. Poznatky o zemích - the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland London, other cities and interesting places English speaking countries The USA New York and other American cities

101


History, nature of the USA Canada, Australia, New Zealand Pardubice - Our town, Our region, our republic. Prague, Prague castle, Royal Route Sumarizace a prohlubování učiva 1. až 4. ročníku

102


ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 1/34, 1/33, 1/33, 1/28 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem vyučovacího předmětu základy společenských věd je připravit žáky na odpovědný a aktivní občanský život v demokratické společnosti. Vyučovací předmět si klade za cíl seznámit žáky s aspekty společenskými, politickými a kulturními, které se v současném životě objevují, a zároveň hledat etické, psychologické i právní kontexty mezilidských vztahů. Vyučovací předmět významně ovlivňuje pozitivním způsobem hodnotovou orientaci žáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby dokázali jednat uvážlivě ve věcech osobního zájmu, ale i zájmu společenského. Důležitým úkolem vyučovacího předmětu je kultivace historického vědomí, učit se porozumět dějinám současnosti, a tím pochopit vlastní identitu přiměřeně ke svému věku, kriticky myslet, v neposlední řadě se nenechat manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němž žijí. V rámci výuky základů společenských věd si žáci v jednotlivých ročnících postupně osvojují důležité pojmy, se kterými se setkávají v každodenní praxi v osobních diskuzích i ve sdělovacích prostředcích o životě společnosti 21. století. Předmět základy společenských věd blízce souvisí s učivem dějepisu, zeměpisu, českého jazyka a literatury, ekonomiky. Výuka předmětu je spjata s praxí formami a prostředky, které budou realizovány přednáškami, besedami s odborníky např. osobnostmi veřejného, kulturního i sportovního života (právníky, politiky, policisty, pracovníky úřadu práce, sportovci…) Charakteristika učiva Učivo základů společenských věd zahrnuje výběr nejdůležitějších vědomostí a dovedností z těchto oblastí společenských věd: psychologie, sociologie, právo, politologie, mezinárodní vztahy, filozofie, estetika, etika a náboženství, biologie a ekologie. Do výuky jsou zařazeny tyto tematické celky učiva: - Člověk v lidském společenství - Člověk jako občan - Člověk a právo - Člověk a svět - Biologie - Člověk v soudobém světě 103


Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci v afektivní oblasti: - dokázali využívat svých společenskovědních dovedností a vědomostí v reálném životě, - byli schopni jednat odpovědně a čestně vůči sobě i společnosti, - vždy usilovali o zachování demokratických hodnot a vážili si jich, - výstižně, srozumitelně formulovali svoje názory na otázky politické, sociální, etické, ekonomické, ale i právní přiměřeně ke svému věku a zkušenostem, - aby byli schopni smysluplné debaty s partnery, - porozuměli základním pojmům z oblasti práva, sociologie, etiky, filozofie a psychologie, - dokázali tolerovat názory jiných lidí, byli schopni žít v multikulturní společnosti, - respektovali lidská práva a svobody, byli si vědomi vlastní identity a identity jiných lidí ve společnosti 21. století, - měli zdravé sebevědomí a schopnost sebehodnocení, - rozvíjeli svůj hodnotový systém v kontextu celé společnosti (vážili si hodnot lidské práce), - kriticky posuzovali skutečnost ve své blízkosti, nepodléhali zbytečné manipulaci, - vždy přispívali k ochraně životního prostředí, vážili si zdraví a jednali v duchu pozitivního rozvoje celé společnosti, - pochopili různé pohledy na svět z různých úhlů pohledů generací (generační rozdíly), - měli dostatečnou motivaci k celoživotnímu vzdělávání. V rámci tematických celků se bude využívat možností forem a prostředků práce z mediální výchovy, výchovy ke zdraví, environmentální výchovy. V základech společenských věd se využívá výsledků vzdělávání v matematice (práce s jednoduchými výpočty, grafy, tabulkami), biologii a chemii (učivo o ochraně životního prostředí), cizích jazycích (význam mezinárodní terminologie). V předmětu ekonomika se uskutečňuje vzdělávání žáků v ekonomické oblasti, předmět základy společenských věd využívá znalostí žáků v rámci mezipředmětových vztahů. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu jsou učitelem používány takové metody práce, které mají v žácích navodit pocit důvěry nejen k učiteli, ale i ke spolužákům ve třídě. Přístup učitele i obsah učiva je volen tak, aby u všech zúčastněných převládaly pozitivní emoce, které jsou důležité pro svobodnou diskuzi mezi žáky. Především výchova k občanství musí nést prvky neformálnosti. Důležitou součástí je formování návyku pravidelně sledovat každodenní dění v mediích a umět s nimi pracovat, reagovat na události přiměřeným způsobem. Ve výuce se využívají moderní strategie výuky, které mají žáky naučit být ve vyučování aktivní, zvyšují motivaci, efektivitu a kvalitu vzdělávacího procesu. Využívá se zejména frontální výuka, týmová práce, práce ve skupinách, metoda dialogu a diskuze, prožitkové učení, techniky asertivní komunikace, projekty a samostatné práce (důraz je kladen na tvořivost a samostatnost při plnění úkolů), samostudium, využívání prostředků ICT (vyhledávání informací …), exkurze, návštěvy, besedy, kurzy a jiné metody. Výuka by měla být, pokud k tomu budou vyhovující provozní podmínky, co nejvíce propojena s konkrétním prostředím mimo školu, tzn. ke každé společenskovědní oblasti by mohly probíhat besedy s odborníky, exkurze pro danou tématiku. 104


Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy, který je součástí školního řádu. Ke kontrole vědomostí a dovedností slouží písemné a ústní zkoušení žáků. Součástí hodnocení je samostatný výstup žáků (referát, týmová práce, skupinový projekt). Důraz je kladen na aktivitu ve vyučování (aktivní přístup v diskuzích, práce s učebnicí a sešitem a dalšími zdroji informací). Rozhodující pro hodnocení je hloubka porozumění daných témat, ale i schopnost diskutovat z různých aspektů. Hodnocení výsledků žáků zahrnuje jak individuální přístup, tak i sebehodnocení a slovní hodnocení žáka. Žáci se specifickou poruchou učení a žáci se zdravotním postižením jsou v hodnocení zohledňováni na základě kritérií stanovených dle individuálních potřeb žáka. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k učení – žáci si osvojují pozitivní vztah k učení, seznamují se s různými metodami a technikami učení. Sami se učí vytvářet svoji studijní metodu (vhodný studijní režim a plán spolu s poznáním vhodných podmínek pro proces učení - fáze učení a jeho zákonitosti). Žáci jsou vedeni, aby si dělali poznámky a rychle se v nich orientovali, pracovali s textem. Učí se využívat různých informačních zdrojů a znát možnosti dalšího vzdělávání. Občanské kompetence - žáci jsou vedeni k odpovědnému, samostatnému a aktivnímu zájmu o dění kolem sebe, k poznání a dodržování zákonů, respektování práv a svobod všech lidí, k vystupování proti rasové nesnášenlivosti, diskriminaci a xenofobii, extremismu, neonacismu. Uznávají tradice a hodnoty svého národa i ostatních národů, přispívají k podpoře hodnot demokracie, jednají v souladu s morálními zásadami (zásady etikety). Komentují postavení církví ve společnosti, argumentují proti náboženským sektám a fundamentalismu. Uvědomují si odpovědnost za svůj život a řeší problémy osobního i sociálního charakteru. Komunikativní kompetence – žáci jak v ústní tak v písemné podobě formulují myšlenky srozumitelně a souvisle, přehledně a jazykově správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastňují diskuzí, formulují a obhajují svoje názory a návrhy řešení, respektují názory ostatních žáků. Jsou připravení profesně jednat s potencionálním zaměstnavatelem. Personální kompetence – žáci se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Pracují v týmu a odpovědně plní svoje úkoly Sociální kompetence – žáci přijímají a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcují práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažují návrhy druhých. Reálně posuzují svoje možnosti a uvědomují si důsledky svého chování. Přispívají k tvorbě dobrých mezilidských vztahů v kolektivu. Jsou vedeni k připravenosti řešit svoje ekonomické a sociální záležitosti.

105


Kompetence při řešení úkolů – žáci rozvíjejí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využívají prostředků informačních a komunikačních technologií – žáci se učí získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Kompetence matematické – žáci volí při řešení praktických úloh odpovídající matematické postupy, používají vhodné algoritmy, využívají a vytvářejí různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata). Sestavují ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií – žáci správně používají služby knihoven, pracují s internetem, kde získávají informace z různých zdrojů, popř. jsou schopni posuzovat jejich věrohodnost a kriticky informace zhodnotit. Kompetence k pracovnímu uplatnění – žáci si budují zodpovědný přístup ke své profesní budoucnosti, tzn. jsou schopni komunikovat se zaměstnavatelem, znají práva a povinnosti pracovníků a zaměstnavatelů, umí vyhodnocovat informace o pracovních příležitostech. V neposlední řadě si váží hodnoty lidské práce a uvědomují si nezbytnost celoživotního vzdělávání. Průřezová témata Předmětem ZSV se prolínají v různé podobě všechna průřezová témata. Občan v demokratické společnosti - okruhy věnované psychologii, právu, politologii, sociologii, etice Žáci jsou vedeni k tomu, aby na základě získaných dovedností schopností měli vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučili komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí - učivo o zdravém životním stylu (zásady), odpovědnost za zdraví, úcta k živé a neživé přírodě, globální problémy světa (spotřeba energií), základní ekologické pojmy, zásady udržitelného rozvoje Žáci si osvojují a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Žáci jsou seznamováni na konkrétních příkladech (statistiky) s nezdravým životním stylem (drogové závislosti a sociálně-patologické projevy spojené s kriminalitou ve společnosti). Člověk a svět práce - okruhy učiva o soustavě školního vzdělávání a významu vzdělání Žáci řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Žáci se učí získávat informace o profesní dráze, orientaci na trhu práce, o možnostech studia v zahraničí, vyhledávání informací o možnost práce, znalosti o základních právech a povinnostech zaměstnavatelů a pracovníků. Informační a komunikační technologie

106


Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence


Žák

Člověk v lidském společenství

- charakterizuje současnou českou společnost, její etnické a sociální složení

- společnost, společnost tradiční a moderní, moderní, pozdně moderní společnost

- srovná problémy tradiční a moderní společnosti - objasní způsoby ovlivňování společnosti v současné době

- vymezí rozdíl mezi hmotnou a duchovní kulturou - vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty - vysvětlí význam vědy a umění

- hmotná kultura, duchovní kultura

- vysvětlí úlohu teorií o elitách ve společnosti - současná česká společnost, společenské vrstvy, elity a jejich úloha - vysvětlí úlohu společenské vrstvy a elity - charakterizuje současnou českou společnost z hlediska sociální stratifikace

- vymezí pojem sociální nerovnost - sociální nerovnost a chudoba v současné společnosti - debatuje o různých pohledech na chudobu a sociální

nerovnost ve vyspělých demokratických zemích

- uvede postupy, které mohou řešit problém sociální nerovnosti, objasní význam solidarity - vymezí pojmy majetek, vlastnictví - majetek a jeho nabývání, rozhodování o finančních záležitostech jedince a rodiny, rozpočtu domácnosti, - vyjmenuje způsoby nabývání majetku zodpovědné hospodaření - rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy, povinné a nepovinné výdaje

- sestaví rozpočet domácnosti - navrhne nejvýhodnější finanční produkt pro investování

volných finančních prostředků

- vybere nejvýhodnější úvěrový produkt, posoudí způsoby jeho zajištění a riziko předlužení - posoudí peněžní služby nabízené finančními ústavy a jinými subjekty - navrhne, jak řešit schodkový rodinný rozpočet a jak naložit s přebytkovým rodinným rozpočtem

- řešení krizových finančních situací, sociální zajištění občanů

- dovede objektivně posoudit nabízené služby a možná rizika 107


- ví, kde hledat pomoc při řešení krizové finanční situace - vymezí pojem rasa, národ, národnost, majorita, - rasy, etnika, národy a národnosti, majorita a minority minorita, multikulturní soužití, migrace, azyl

- demonstruje na příkladech aktuální problémy rasové diskriminace, dokáže na příkladech rozpoznat etnickou diskriminaci

ve společnosti, multikulturní soužití, migrace, migranti, azylanti

- debatuje o pozitivech a negativech multikulturního soužití

- objasní příčiny vnitřní a vnější migrace lidí - charakterizuje etnické složení současné

společnosti

- vysvětlí, proč rovnocenná

jsou

obě

pohlaví

ve

české

společnosti

- postavení mužů a žen, genderové problémy

- posoudí, kdy je v praktickém životě rovnocennost obou pohlaví porušována

- vyjmenuje hlavní světová náboženství - víra a atheismus, náboženství a církve, náboženská hnutí, sekty, náboženský fundamentalismus - vysvětlí význam náboženství v životě člověka - vysvětlí pojem ateismus - objasní postavení církví a věřících v ČR - odhadne nebezpečí náboženských sekt ve společnosti - uvede konkrétní příklady náboženského

fundamentalismu ve společnosti

Člověk a právo

- vysvětlí pojem právo - zdůvodní, proč je dobré se v právu orientovat - vysvětlí pojem právní vědomí, právní stát

- právo a spravedlnost, právní stát

- právní řád, právní ochrana občanů, právní vztahy - uvede příklady právní ochrany a právních vztahů - popíše a vysvětlí, jak je uspořádán právní řád ČR - vysvětlí, kdy je člověk způsobilý k právním úkonům a má

trestní odpovědnost

- soustava soudů v ČR

- popíše soustavu soudů v ČR - vysvětlí funkci ústavy pro fungování demokracie

a

ústavních

principů

- česká ústava, politický systém v ČR, struktura veřejné správy, obecní a krajská samospráva

- pracuje s Ústavou ČR - popíše fungování českého politického systému - uvede příklady funkcí obecní a krajské samosprávy - rozliší pravomoci orgánů státní správy a samosprávy - na příkladech z denního tisku demonstruje různé typy - kriminalita páchaná na dětech a mladistvých, kriminality

kriminalita páchaná mladistvými

- objasní postup vhodného chování, pokud se stane obětí nebo svědkem jednání, jako je šikana, lichva, korupce,

108


násilí, vydírání apod.

- porovná na konkrétních případech náplň práce notáře, advokáta a soudce

- notáři, advokáti a soudci, soustava soudů v ČR



Žák

Základy biologie

- charakterizuje názory na vznik a vývoj života na Zemi - vznik a vývoj života na Zemi - vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti živých soustav - vlastnosti živých soustav - popíše buňku jako základní stavební a funkční jednotku - typy buněk života - rozmanitost organismů a jejich charakteristika - vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou - dědičnost a proměnlivost buňkou - biologie člověka - charakterizuje rostlinnou a živočišnou buňku a uvede - zdraví a nemoc rozdíly - uvede základní skupiny organismů a porovná je - objasní význam genetiky - popíše stavbu lidského těla a vysvětlí funkci orgánů a orgánových soustav

- vysvětlí význam zdravé výživy a uvede principy zdravého životního stylu

- uvede příklady bakteriálních, onemocnění a možnosti prevence - popíše

a přírody

historii

vzájemného

virových ovlivňování

a

jiných člověka

- hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé složky životního prostředí

Člověk a životní prostředí

- vzájemné prostředím

vztahy

mezi

člověkem

a

životním

- dopady činností člověka na životní prostředí - charakterizuje působení životního prostředí na člověka - globální problémy a jeho zdraví - ochrana přírody a krajiny - charakterizuje globální problémy na Zemi - nástroje společnosti na ochranu životního prostředí - uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě - zásady udržitelného rozvoje a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci - odpovědnost jedince za ochranu přírody a životního - uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu prostředí - uvede základní ekonomické, právní a informační - přírodní zdroje energie a surovin

nástroje společnosti na ochranu přírody a prostředí

- vysvětlí

udržitelný rozvoj jako integraci ekonomických, technologických environmentálních, a sociálních přístupů k ochraně životního prostředí

- odpady

- zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí - na konkrétním příkladu z občanského života a odborné praxe navrhne řešení vybraného environmentálního problému - charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie 109


z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich využívání na prostředí

- popíše způsoby nakládání s odpady - uvede základní znečišťující látky v ovzduší, ve vodě

a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci

- zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí - na konkrétním příkladu z občanského života a odborné praxe navrhne řešení vybraného environmentálního problému Ekologie - vysvětlí základní ekologické pojmy - charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra, - základní ekologické pojmy pedosféra, hydrosféra) a biotické faktory prostředí - ekologické faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy) - potravní řetězce - charakterizuje základní vztahy mezi organismy - koloběh látek v přírodě a tok energie ve společenstvu - typy krajiny - uvede příklad potravního řetězce - popíše podstatu koloběhu látek v přírodě z hlediska látkového a energetického

- charakterizuje různé typy krajiny a její využívání člověkem



Žák

Člověk jako občan

- charakterizuje, objasní, jak funguje demokracie, jaké - základní hodnoty a principy demokracie má problémy (korupce, kriminalita…)

- diskutuje o dodržování lidských práv doma i ve světě, uvádí příklady

- lidská práva, jejich obhajování, veřejný ochránce práv, práva dětí

- objasní význam práv a svobod, které jsou zakotveny v českých zákonech - ví, co dělat a kam se obrátit, když jsou lidská práva ohrožena (způsoby obhajoby) - popíše pozitiva a negativa působení médií - uvádí příklady mediální manipulace - pozitivně využívá nabídky masových médií

- svobodný přístup informacím, masová média a jejich funkce, kritický přístup k médiím, maximální využití potenciálu médií

- charakterizuje současný český politický systém - stát, státy na počátku 21. století, český stát, státní občanství v ČR - vysvětlí pojem stát, jeho funkce, typy analyzuje jejich výhody a nevýhody

- uvede, jak lze získat české státní občanství a jak jej lze ztratit - určí, kdy vzniklo samostatné Československo a uvede významné osobnosti, které se zasloužily o jeho vznik

110


- vyjmenuje státní symboly a objasní jejich význam - objasní význam státních svátků - aplikuje pojmy vlastnické právo, spoluvlastnictví, právo - vlastnictví, právo v oblasti duševního vlastnictví, duševního vlastnictví, odpovědnost za škodu v praktických činnostech

smlouvy, odpovědnost za škodu

- uvede nutné náležitosti běžných typů smluv - na příkladu ukáže možné důsledky vyplývající z neznalosti smlouvy a jejích všeobecných podmínek

- dovede hájit své spotřebitelské zájmy v konkrétních situacích běžného života (např. podání reklamace)

- popíše práva a povinnosti mezi dětmi, rodiči a manželi - ví, kde hledat informace a pomoc v této oblasti

- rodinné právo

- popíše průběh správního řízení, hájí své zájmy

- správní právo

- rozliší trestný čin od přestupku - popíše, co je trestní odpovědnost - orientuje se v průběhu trestního řízení - pojmenuje na příkladu účastníky trestního řízení

- trestní právo – trestní odpovědnost, tresty, ochranná opatření, orgány činné v trestním řízení

- objasní význam politiky - politika, politické ideologie - uvede typické znaky jednotlivých ideologií, demonstruje je na příkladech ze současnosti

- uvede typické znaky politických stran - politické strany, volební systémy, volby - kriticky posoudí volební systémy - diskutuje na téma svobodných voleb, uvádí příklady se

zdůvodněním

- orientuje se v odlišnostech voleb do parlamentu a do krajských a obecních zastupitelstev

- vysvětlí pojmy radikalismus, extremismus, popíše, jak omezují svobodu jiných lidí ve společnosti - vysvětlí, proč je nepřijatelné užívat neonacistickou symboliku a i jinak propagovat hnutí, která omezují práva a svobody jiných lidí (ukázky a příklady-media)

- politický radikalismus a extremismus, současná extremistická scéna a její symbolika, mládež a extremismus

- objasní terorismus jako problém současného světa (příklady ze světa)

- teror, terorismus

- uvede příklady občanské aktivity ve svém regionu, vysvětlí, co se rozumí občanskou společností

- občanská participace, občanská společnost

- charakterizuje vlastnosti občana demokratického státu

- občanské ctnosti a multikulturní soužití

potřebné

pro

demokracii



Žák

Člověk a svět (praktická filozofie)

111


- vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie a filozofická etika - co řeší filozofie a filozofická etika - dovede používat stanovený pojmový aparát, který je součástí učiva

- pracuje s obsahově a formálně dostupnými texty - objasní význam kladení si filozofických otázek, význam etiky pro jedince i společnost

- význam filozofie a etiky v životě člověka, jejich smysl pro řešení životních situací

- vysvětlí pojem etika a určí, co je jejím předmětem - etika a její předmět, základní pojmy etiky, morálka, mravní hodnoty a normy, mravní rozhodování - rozliší různé typy etických koncepcí a odpovědnost - odliší obsah pojmů etika, mrav, mravnost, morálka, etiketa

- uvede kořeny naší morálky - na konkrétních příkladech objasní podmíněnost našeho mravního rozhodování

- uvědomuje si odpovědnost za své názory, uvádí příklady různého chápání lidské odpovědnosti - debatuje o praktických filozofických a etických otázkách (ze života, z příkladů z médií, z krásné literatury a jiných druhů umění)

- životní postoje a hodnotová orientace, člověk mezi touhou po vlastním štěstí a angažováním se pro obecné dobro a pro pomoc jiným lidem

- vysvětlí, proč jsou lidé za své názory, postoje a jednání odpovědni jiným lidem - zaujímá kritické stanovisko ke světu i k sobě samému - rozlišuje na konkrétních životních situacích mravné a nemravné, morální a amorální

- zformuluje svůj postoj v kontroverzních etických otázkách

- posuzuje důležitost jednotlivých životních hodnot pro člověka

Soudobý svět

- popíše rozčlenění soudobého světa na civilní sféry - rozmanitost soudobého světa: civilní sféry a kultury, a civilizace, charakterizuje základní světová náboženství

nejvýznamnější světová náboženství

- vysvětlí s jakými konflikty a problémy se potýká soudobý - velmoci, vyspělé státy, rozvojové země a jejich svět, jak jsou řešeny, o jejich možných perspektivách

problémy, konflikty v soudobém světě

- objasní postavení ČR v Evropě a v soudobém světě - integrace a dezintegrace - charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí její politiku - ČR a svět: NATO, OSN, zapojení do mezinárodních stran, bezpečnost v 21. století, konflikty v soudobém - popíše funkci OSN a NATO vysvětlí zapojení ČR do mezinárodních struktur a podíl ČR na jejich aktivitách

světě, globální problémy, globalizace

- uvede příklady pojmů globalizace a debatuje o jejich problémech

112


DĚJEPIS Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 2/68 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Dějepis kultivuje historické vědomí žáků, aby pomocí poznatků o historii hlouběji porozuměli přítomnosti a budoucnosti. Zároveň plní nezastupitelnou integrující roli při začleňování mladých lidí do společnosti, při rozvoji jejich občanských postojů a především samostatného kritického myšlení žáků. Charakteristika učiva Učivo předmětu zahrnuje české a světové dějiny od počátku lidské civilizace po současnost. Předmět dějepis blízce souvisí s učivem českého jazyka a literatury a společenských věd. Prohlubuje znalosti žáků, na jejichž základě jsou žáci schopni uplatnit zejména následující dovednosti: • vyložit, popř. objasnit chronologické a synchronní vazby mezi historickými událostmi, jevy a procesy a objasnit historickou asynchronii; • charakterizovat celky a strukturu historických (politických, ekonomických, kulturních) jevů a procesů (antická demokracie, středověká agrární revoluce, vznik občanské společnosti, modernizace, demokracie a diktatura, globalizace ap.); • sestavovat získané poznatky do nových celků, odhalovat nové souvislosti • uplatňovat školním dějepisem dosažitelná pravidla historické kritiky (analýza verbálního textu, obrazového či audiovizuálního zobrazení dějin); • kategorizovat historická fakta různých úrovní podle dobově odpovídajících kritérií i dnešních interpretačních schémat, popřípadě je generalizovat; • zaujímat zdůvodněná kritická stanoviska k obsahu historických informací. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci dokázali získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů; na základě studia historických faktů formulovali věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, etické i estetické otázky; rozuměli „jinakosti“ lidí, porozuměli kulturním základům jednotlivých civilizací, uvědomovali si jejich odlišnosti, a tím přispívali k dialogu mezi nimi; integrovali znalosti a dovednosti z různých vyučovacích předmětů, především humanitních, ale také přírodovědných a jiných, protože obsahují i základní poznatky z dějin vědy, umění a techniky; chápali a oceňovali obecně uznávané lidské hodnoty, především ty, jež mají rozhodující význam v moderním světě, jako je demokracie, svoboda, spravedlnost, tolerance a solidarita; uznávali hodnoty živé i neživé přírody a ochraňovali je; byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. 113


Výukové strategie nebo Pojetí výuky Základními metodami je práce žáků s verbálním a ikonickým textem a komunikace včetně diskusních metod. Při výuce je možné používat i všechny další metody, jako je především skupinová práce žáků, projekty a samostatné práce žáků. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy a s pravidly klasifikace, se kterými budou žáci seznámeni. Převažovat budou práce písemné, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Důležitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Dějepis stejně jako ostatní společenskovědní předměty rozvíjí zejména sociální, personální, občanské a komunikativní kompetence, dále kompetence k řešení problémů, kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a práce s informacemi, stejně tak kompetence k učení. Kompetence k učení – žák ovládá různé techniky učení, uplatňuje různé techniky práce s textem, umí efektivně vyhledávat a zpracovávat informace. Kompetence k řešení problémů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, zdůvodnit je, vyhodnotit; na základě informací o historii je schopen orientovat se v současnosti. Komunikativní kompetence – žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální a sociální kompetence – žák pracuje efektivně, vyhodnocuje dosažené výsledky, využívá ke svému učení zkušeností jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností, pracuje v týmu. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku, především však na základě poznání minulosti a rozmanitosti života přispívat k vytváření mezilidských vztahů, předcházet osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. Občanské kompetence a kulturní povědomí – žák na základě studia historie uznávají hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti, dodržují je, podporují hodnoty národní, evropské i světové kultury (tj. aktivně vystupují proti nesnášenlivosti, xenofobii, diskriminaci, uvědomují si vlastní kulturní a národní identitu, přistupují s tolerancí k identitě druhých), chápou význam životního prostředí. 114


Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi – žák umí získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Matematické kompetence – žák umí nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Toto průřezové téma je základním cílem učiva dějepisu (viz rozpis učiva a realizaci kompetencí), které směřuje k vytváření občanských ctností (humanita, odpovědnost, tolerance). Žáci jsou vedeni k tomu, aby měli vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučili komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů, získali schopnost morálního úsudku, aby na základě studia historie byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci, byli ochotni se angažovat ve prospěch ostatních lidí bez ohledu na jejich původ, sociální postavení apod., vážili si demokracie, materiálních a duchovních hodnot, životního prostředí a snažili se je chránit. Člověk a životní prostředí Dějepis napomáhá aplikaci tohoto tématu tím, že učí žáky rozumět měnícímu se vztahu člověka a přírody během historického vývoje. Proto budou do výuky zařazovány prvky ekohistorie. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


− objasní smysl poznávání dějin a variabilitu jejich výkladů − charakterizuje názory na vznik a vývoj života na Zemi − uvědomuje si vztah mezi člověkem a přírodou

Poznávání dějin, význam poznávání dějin, variabilita výkladu dějin Vznik a vývoj života na zemi, vznik člověka jako živočišného druhu, vztah mezi člověkem a přírodou, vznik lidské společnosti

− vysvětlí příčiny vzniku státu − uvede příklady kulturního přínosu starověkých civilizací, judaismu a křesťanství

Starověk, příčiny vzniku nejstarších států, kulturní dědictví − vznik písma, literatury, náboženství, vědy, výtvarné kultury

− uvědomí si souvislost mezi dějinami národními a světovými − popíše základní revoluční změny ve středověku a raném novověku − zařadí typická umělecká díla (stavby, sochy, obrazy apod.)do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných historických období

Středověk a raný novověk (16. −18. století) − vliv křesťanství na středověké dějiny, vznik islámu a jeho vliv na dějiny, svatá říše římská, Slované, Velká Morava a počátky českého státu − románská kultura (včetně kultury bydlení a odívání) − venkovská a městská civilizace, český stát v rozkvětu, krize středověku, husitství − gotická kultura (včetně kultury bydlení a odívání)

115


− zámořské objevy a počátky kolonialismu − renesance, humanismus (včetně kultury bydlení a odívání), reformace − nizozemská revoluce, třicetiletá válka − baroko − anglická revoluce, parlamentarismus, absolutismus − rozvoj vědy a techniky, osvícenectví − kolonialismus 18. století − orientuje se v historii svého oboru – uvede její významné mezníky a osobnosti, vysvětlí přínos studovaného oboru pro život lidí;

Dějiny studovaného oboru − významné mezníky a osobnosti

− zařadí typická umělecká díla (stavby, sochy, obrazy apod.)do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných historických období − na příkladu významných občanských revolucí vysvětlí boj za občanská i národní práva a vznik občanské společnosti − objasní vznik novodobého českého národa a jeho úsilí o emancipaci − popíše česko-německé vztahy a postavení Židů a Romů ve společnosti 18. a 19. století − charakterizuje proces modernizace společnosti − popíše evropskou koloniální expanzi − orientuje se v historii svého oboru − zařadí typická umělecká díla (stavby, sochy, obrazy apod.) do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných historických období

Umění 18. – 19. století (klasicismus, romantismus, realismus) Novověk -19. století Velké občanské revoluce − vznik USA, francouzská revoluce, revoluce 1848, vznik občanské společnosti − myšlenkové proudy 19. století (liberalismus, socialismus, nacionalismus) Společnost a národy − národní hnutí v Evropě a českých zemích, česko-německé vztahy, dualismus v habsburské monarchii, vznik národního státu v Německu Modernizace společnosti − technická, průmyslová, komunikační revoluce, urbanizace, demografický vývoj, modernizovaná společnost, evropská koloniální expanze Modernizovaná společnost a jedinec Dějiny studovaného oboru Umění přelomu 19. −20. století (vznik moderních uměleckých směrů jako projev myšlenkové, politické a společenské krize konce století)

− vysvětlí rozdělení světa v důsledku koloniální expanze a rozpory mezi velmocemi − popíše první světovou válku a objasní významné změny ve větě po válce − charakterizuje první Československou republiku − charakterizuje fašismus a komunismus, srovná nacistický a komunistický totalitarismus − vysvětlí projevy a důsledky velké hospodářské krize − popíše mezinárodní vztahy v době mezi první a druhou světovou válkou, objasní, jak došlo k dočasné likvidaci ČSR − srovná demokracii v ČSR se situací za tzv. druhé republiky, objasní vývoj česko-německých vztahů − objasní cíle válčících stran ve druhé světové válce, její totální charakter a její výsledky, popíše válečné zločiny včetně holocaustu

Novověk - 20. století Vztahy mezi velmocemi −pokus o revizi rozdělení světa první světovou válkou, české země za světové války, první odboj, poválečné uspořádání Evropy a světa, vývoj v Rusku Demokracie a diktatura − Československo v meziválečném období, autoritativní a totalitní režimy, nacismus v Německu a komunismus v Rusku a SSSR − velká hospodářská krize, mezinárodní vztahy ve 20. a 30. letech 20. století, cesta k válce, mnichovská konference − druhá světová válka, Československo za války, druhý československý odboj, válečné zločiny včetně holocaustu, důsledky války

− objasní uspořádání světa po druhé světové válce a důsledky tohoto uspořádání pro Československo

Svět v blocích − poválečné uspořádání v Evropě a ve světě, poválečné

116


− popíše projevy a důsledky studené války − charakterizuje komunistický režim v ČSR v jeho vývoji a v souvislostech se změnami v celém komunistickém bloku − popíše vývoj ve vyspělých demokraciích a vývoj evropské integrace − popíše dekolonizaci a objasní problémy třetího světa − vysvětlí rozpad sovětského bloku

Československo, studená válka, komunistická diktatura v Československu a její vývoj, demokratický svět, bipolární rozdělení světa − USA, sovětský blok, třetí svět a dekolonizace, konflikty v soudobém světě, globalizace, konec bipolarity Východ – Západ

− zařadí typická umělecká díla (stavby, sochy, obrazy apod.)do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných historických období

Umění 20. století

− uvede příklady úspěchů vědy a techniky ve 20. století − orientuje se v historii svého oboru

Věda a technika 20. století, dějiny studovaného oboru

− dokáže samostatně i v týmu vyhledávat informace, zpracovat je, prezentovat a obhájit svá tvrzení

Skupinové práce žáků, projekty na téma dějin 2. poloviny 20. století

117


FYZIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/102, 2/66 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Výuka fyziky má kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Rozvíjí schopnost logického myšlení, ale také paměti. Těžiště výuky spočívá v pochopení fyzikálních zákonů a vztahů v přírodě i v technické praxi. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni analyzovat a řešit přiměřeně obtížné fyzikální problémy a úlohy, s nimiž se setkají při studiu, v běžném životě a v technické praxi. Charakteristika učiva Fyzika navazuje na znalosti získané v základním vzdělávání. Znalosti z předmětu jsou využity ve většině odborných předmětů elektrotechnického charakteru. Žáci získají základní informace ze všech částí fyziky. Obsah učiva je vymezen následujícími tematickými celky: 1. Mechanika – seznamuje žáky s kinematikou (popisem pohybu z hlediska dráhy, rychlosti, zrychlení ...), dynamikou, která se zabývá příčinami pohybu, s pojmy mechanická práce a mechanická energie, gravitační pole, mechanika tuhého tělesa a mechanika kapalin a plynů. 2. Molekulová fyzika a termika – obsahuje poznatky o struktuře látek, teplotě a jejím měření, vnitřní energii těles, kalorimetrii. Dále se zabývá strukturou a vlastnostmi plynů, kapalin a pevných látek a změnami skupenství látek. 3. Mechanické kmitání a vlnění – studium kmitání mechanického oscilátoru z hlediska kinematiky i dynamiky, jednotlivých druhů vlnění, šíření vlnění v izotropním prostředí, jevů na rozhraní dvou prostředí a zvukového vlnění. 4. Optika - obsahuje poznatky o světle jako elektromagnetickém vlnění, o vlnových vlastnostech světla, zobrazování optickými soustavami, elektromagnetickém záření a jeho energii. 5. Speciální teorie relativity – studuje jevy, projevující se především při rychlostech blízkých rychlosti světla. 6. Fyzika mikrosvěta – obsahuje základní poznatky o struktuře mikrosvěta, pohybu v mikrosvětě, základní poznatky atomové a jaderné fyziky a fyziky částic.

118


7. Astrofyzika - seznamuje žáky se Sluneční soustavou, charakteristikami hvězd, vznikem a vývojem hvězd, strukturou vesmíru, galaxiemi a kosmologií. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Fyzika vede žáky k tomu, aby pracovali přesně a pečlivě, učí je vyhodnocovat danou situaci nebo jev z fyzikálního hlediska, vytvářet si vlastní úsudek při řešení problému, respektovat přitom názory druhých. Výuka směřuje k tomu, aby si žáci vážili kvalitní práce jiných lidí, byli schopni kritického pohledu na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Způsob výkladu, členění a posloupnost jednotlivých částí tematických celků jsou plně v kompetenci učitele. Ve fyzice je využívána informačně receptivní metoda v podobě výkladu, vysvětlování. Fyzika používá také metodu problémového výkladu, kdy učitel vytýčí problém a řeší ho, heuristickou metodu, kdy žáci některé části problému řeší samostatně a výzkumnou metodu, která vyžaduje od žáků hledání řešení celého problému. Jsou používány i metody skupinové práce. U všech metod se uplatňuje názornost a jednoduchost. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky. Žák je veden také k práci s odbornou literaturou a internetem. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Podklady pro hodnocení učitel získává během celého klasifikačního období ústním zkoušením, písemnými pracemi, testy, hodnocením laboratorních úloh, referátů, popř. hodnocením podílu žáka na skupinových pracích, dále hodnocením aktivity žáka při vyučování a kvality jeho poznámek z vyučovacích hodin. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k učení – žák samostatně zpracovává témata, která popularizují fyziku, ukazují její význam pro společnost, pro další rozvoj vědních a technických odvětví. Kompetence k řešení problémů – žák řeší samostatně nebo s pomocí učitele přiměřeně náročné problémové úlohy na základě logického uvažování. Rozumí zadání, určí jádro problému, promýšlí různé způsoby řešení a samostatně posuzuje jejich správnost. Komunikativní kompetence – žák srozumitelně a souvisle formuluje myšlenky, v písemném projevu také přehledně a jazykově správně. Aktivně se účastní diskusí, přitom formuluje a obhajuje své názory a řešení, ale též respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocuje výsledky, dosažené při učení. Učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností, učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku.

119


Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, při práci v týmu se podílí na utváření pravidel práce v týmu a na dělbě práce, při níž jednotlivci uplatní své individuální schopnosti a dovednosti, nezaujatě zvažuje návrhy druhých, uvědomuje si potřebu ohleduplnosti, tolerance a zodpovědnosti. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se učil komunikaci, vyjednávání, sebekritice, a toleranci při řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Žák je veden k pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí a k aktivní účasti na jeho ochraně. Člověk a svět práce Žák se učí manipulovat se svěřenými pomůckami a přístroji tak, aby nedošlo k jejich poškození či zničení, učí se promýšlet, organizovat a hodnotit pracovní činnost. Žák je veden k odpovědnému rozhodování o možnosti dalšího studia případně zaměstnání. Informační a komunikační technologie Žák využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání při práci s informacemi, prezentaci výsledků a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


- rozliší skalární veličiny od vektorových - převádí násobné a dílčí jednotky na jednotky základní a naopak - měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, navrhne postup

Úvod - prohlubování matematického aparátu pro řešení úloh - fyzikální veličiny a jednotky, soustava SI - měření fyzikálních veličin, chyby měření

- zvolí při popisu fyzikálního děje vhodnou vztažnou soustavu - rozliší pohyby podle trajektorie a změny rychlosti - řeší úlohy o pohybech s využitím vztahů mezi kinematickými veličinami - vyjádří graficky závislost dráhy a rychlosti na čase

MECHANIKA Kinematika - hmotný bod, relativnost klidu a pohybu - přímočarý a křivočarý pohyb, trajektorie - pohyb rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený - pohyb rovnoměrně zpomalený, skládání pohybů - rovnoměrný pohyb po kružnici

- určí síly, působící na těleso a určí výslednici sil - posoudí důsledky působení sil na pohybový stav tělesa a jeho změnu

Dynamika - vzájemné působení těles - skládání sil

120


- použije Newtonovy pohybové zákony v jednoduchých úlohách o pohybech

- Newtonovy zákony - hybnost tělesa, impuls síly - smykové tření, valivý odpor

- vypočítá mechanickou práci a energii při pohybu tělesa působením stálé síly - analyzuje jednoduché děje s využitím zákona zachování mechanické energie - určí výkon a účinnost při konání práce

Energie hmotného bodu a soustavy bodů - mechanická práce, kinetická energie hmotného bodu a soustavy hmotných bodů při posuvném pohybu - vztah mezi prací a energií - potenciální energie tíhová, potenciální energie pružnosti - zákon zachování mechanické energie - výkon, příkon, účinnost

- rozliší centrální a homogenní gravitační pole - popíše základní druhy pohybu v homogenním tíhovém poli - popíše pohyby v radiálním gravitačním poli - určí kruhovou rychlost tělesa - použije Keplerovy zákony při řešení jednoduchých úloh

Gravitační pole - Newtonův gravitační zákon - gravitační pole - pohyby v homogenním tíhovém poli Země, vrh vodorovný, svislý vzhůru - pohyby v radiálním gravitačním Země, kruhová rychlost, parabolická rychlost - pohyby v gravitačním poli Slunce, Keplerovy zákony - sluneční soustava

- určí momenty sil, působících na těleso a výsledný moment sil - určí těžiště tělesa jednoduchého tvaru - rozlišuje druhy rovnovážných poloh tělesa

Mechanika tuhého tělesa - tuhé těleso, moment síly, momentová věta - skládání a rozklad sil, dvojice sil - těžiště tělesa, podmínky rovnováhy, druhy rovnovážné polohy

- aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při řešení základních úloh hydrostatiky - použije rovnici kontinuity a Bernoulliho rovnici při řešení úloh hydrodynamiky - vysvětlí změny tlaku v proudící tekutině

Mechanika tekutin - tekutina, ideální tekutina, ideální plyn - Pascalův zákon, hydrostatický tlak - Archimédův zákon, plování těles - rovnice kontinuity, Bernoulliho rovnice - ustálené proudění ideální kapaliny

- uvede příklady potvrzující kinetickou teorii látek - změří teplotu v Celsiově teplotní stupnici a vyjádří ji jako termodynamickou teplotu - vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy a způsoby její změny - řeší jednoduché případy tepelné výměny pomocí kalorimetrické rovnice - popíše vlastnosti látek z hlediska jejich částicové stavby - řeší úlohy na děje v plynech s použitím stavové rovnice pro ideální plyn - popíše příklady deformací pevných těles jednoduchého tvaru a řeší úlohy na Hookův zákon - vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v přírodě a v technické praxi a řeší úlohy na teplotní délkovou

Molekulová fyzika a termodynamika Základní poznatky - kinetická teorie látek - modely struktur látek různých skupenství - rovnovážný stav soustavy - tepelná rovnováha, teplota a její měření - termodynamická teplota Vnitřní energie, práce, teplo - vnitřní energie soustavy a její změna - tepelná výměna, kalorimetrická rovnice - první termodynamický zákon - přenos vnitřní energie Plyny

121


roztažnost těles - objasní příčiny povrchového napětí - rozumí jevům na rozhraní pevného tělesa a kapaliny - popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v přírodě a v technické praxi - objasní kruhový děj - vypočítá práci plynu v jednoduchých případech - vysvětlí druhý termodynamický zákon

- ideální plyn, rychlosti molekul - teplota a tlak ideálního plynu - stavová rovnice Pevné látky - struktura pevných látek - deformace těles, Hookův zákon - teplotní roztažnost pevných látek - tání, tuhnutí, sublimace a desublimace Kapaliny a páry - povrchová energie a povrchové napětí - kapilarita, objemová roztažnost kapalin - vypařování kapaliny, sytá a přehřátá pára - var, kondenzace, kritický a trojný bod - fázový diagram, vlhkost vzduchu Tepelné motory a zařízení - práce plynu, kruhový děj, účinnost kruhového děje - druhý termodynamický zákon - principy tepelných motorů



- popíše vlastní kmitání mechanického oscilátoru a určí příčinu kmitání - popíše nucené kmitání mechanického oscilátoru a určí podmínky rezonance - rozliší základní druhy mechanického vlnění a popíše jejich šíření v látkovém prostředí - zná zákon odrazu a zákon lomu vlnění - objasní ohyb vlnění - charakterizuje základní vlastnosti zvukového vlnění a zná jejich význam pro vnímání zvuku - chápe negativní vliv hluku a zná způsoby ochrany sluchu

Mechanické kmitání - periodický pohyb, jednoduchý kmitavý pohyb - harmonický pohyb, vlastní kmitání, kyvadlo - nucené kmitání, rezonance Mechanické vlnění - postupné vlnění, rychlost šíření vlnění - interference vlnění, stojaté vlnění - šíření vlnění v prostoru, Huygensův princip - odraz a lom rovinné vlny, ohyb vlnění Akustika - zvuk, zdroje zvuku - tóny, výška, barva, intenzita zvuku - ultrazvuk, infrazvuk, hlasitost zvuku

- charakterizuje světlo, jeho vlnovou délku a rychlost šíření v různých prostředích - využívá vztahy mezi frekvencí, vlnovou délkou a rychlostí světla při řešení úloh - řeší úlohy na odraz a lom světla - vysvětlí podstatu jevů interference, ohyb a polarizace světla - řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami - určí vlastnosti obrazu, vytvořeného čočkou nebo zrcadlem pomocí zobrazovací rovnice

Optika Světlo jako vlnění - optické jevy, zdroje světla, šíření a rychlost světla - optické prostředí, absolutní index lomu - úplný odraz - interferenční a ohybové jevy, polarizace světla Geometrická optika - optická soustava, optické zobrazení - zobrazení rovinným a kulovým zrcadlem

122


- popíše oko jako optický přístroj - vysvětlí principy základních typů optických přístrojů - popíše základní vlastnosti různých druhů elektromagnetického záření, zhodnotí jejich působení na člověka a jejich význam a užití v praxi - popíše důsledky plynoucí z principů speciální teorie relativity pro chápání prostoru a času - zná souvislost energie a hmotnosti objektů pohybujících se velkou rychlostí

- zobrazovací rovnice, příčné zvětšení - čočky jako zobrazovací soustavy - oko - optické přístroje Elektromagnetické záření a jeho energie - přehled elektromagnetického záření - RTG záření - přenos energie zářením, fotometrické veličiny Speciální teorie relativity - principy speciální teorie relativity - základy relativistické dynamiky

- objasní podstatu fotoelektrického jevu a jeho praktické využití - chápe základní myšlenku kvantové fyziky, tzn. vlnové a částicové vlastnosti objektů mikrosvěta - charakterizuje základní modely atomu - popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska energie elektronu - popíše stavbu atomového jádra, charakterizuje základní nukleony - vysvětlí podstatu radioaktivity a jaderného záření a popíše způsoby ochrany před tímto zářením - popíše štěpnou reakci jader uranu a její praktické využití v energetice - posoudí výhody a nevýhody způsobů, jimiž se získává elektrická energie

Fyzika mikrosvěta Základní pojmy kvantové fyziky - fotoelektrický jev - vlnové a částicové vlastnosti objektů mikrosvěta Fyzika elektronového obalu - kvantování energie atomů - model atomu, - spektrum atomu, lasery Jaderná fyzika - vlastnosti atomových jader - radioaktivita - jaderné reakce - jaderná energetika, jaderný reaktor - elementární částice - bezpečnostní a ekologická hlediska jaderné energetiky

- charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu - popíše vývoj hvězd a jejich uspořádání do galaxií - zná současné názory na vznik a vývoj vesmíru - vysvětlí nejdůležitější způsoby, jimiž astrofyzika zkoumá vesmír

Astrofyzika - sluneční soustava - hvězdy - galaxie, vývoj a výzkum vesmíru

123


CHEMIE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 2/68 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu chemie je poskytnout žákům soubor poznatků o chemických látkách, jevech, zákonitostech a vztazích mezi nimi, ekologii a životním prostředí, formovat logické myšlení, rozvíjet vědomosti a dovednosti využitelné v dalším vzdělávání, v odborné praxi i v občanském životě. Žák je schopen vysvětlit základní chemické pojmy. Používá matematického aparátu k jednoduchým chemickým výpočtům. Žák je schopen objasnit základní ekologické pojmy, dokáže se vhodně zachovat v případě havárie s nebezpečnými látkami a má pozitivní vztah k ochraně životního prostředí. Charakteristika učiva Učivo chemie navazuje na znalosti získané v základním vzdělání. Znalosti předmětu jsou využity v odborných předmětech, hlavně v oblastech týkajících se problematiky elektrotechnologie. Žáci získají elementární informace ze základních chemických disciplín, ekologie a seznámí se s problematikou životního prostředí a chováním při mimořádných situacích. Obsah učiva je vymezen následujícími tematickými celky: 1. Úvod - význam chemie, vznik a vývoj života na Zemi. 2. Obecná chemie - seznamuje se základními chemickými pojmy, které jsou společné pro všechny chemické disciplíny (látky a jejich vlastnosti, atom, molekula, prvky, sloučeniny, chemická vazba, periodická soustava prvků, směsi a roztoky). Žák vyčíslí chemickou rovnici, vypočítá základní chemické výpočty. 3. Anorganická chemie - objasňuje problematiku anorganických látek, vzorců a názvů anorganických sloučenin. Charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny včetně jejich využití a vlivu na zdraví a životní prostředí. 4. Organická chemie - seznamuje s problematikou uhlovodíků, derivátů uhlovodíků a jejich charakteristikou, využitím a vlivem na zdraví včetně působení na životní prostředí. 5. Biochemie - zabývá se chemií živých organismů, přírodními látkami, bílkovinami, sacharidy, lipidy, nukleovými kyselinami, biokatalyzátory a biochemickými ději.

124


Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Chemie vede žáky k tomu, aby pracovali svědomitě, vytrvale a systematicky. Dodržovali zásady a předpisy BOZP. Vážili si kvalitní práce jiných lidí, respektovali názory druhých a dokázali se kriticky dívat na výsledky vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Chemie se vyučuje v prvním ročníku. V předmětu je využívána informačně receptivní metoda realizovaná formou výkladu, vysvětlování a popisu. Pro obrazové informace je využíván dataprojektor. Žák je veden k práci s učebnicí, periodickou tabulkou prvků, tabulkami, odbornou literaturou a internetem. Jsou uplatňovány i metody skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy. Aktivita žáků je podněcována zadáváním referátů, které jsou zpracovány a prezentovány s využitím ICT techniky. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Podklady pro hodnocení a klasifikaci jsou získávány průběžně během celého klasifikačního období. Nejčastější jsou práce písemné, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, osvojili si správné postupy vedoucí k výstižným a správným závěrům. Důležitou složkou testování žáků je ústní zkoušení, které sleduje žáka po obsahové i vyjadřovací stránce. Součástí ústního zkoušení je také vlastní sebehodnocení žáků. V klasifikaci je obsažena také aktivita během výuky. Mezi hlavní zásady hodnocení patří: průběžnost, komplexnost, objektivita a jednoznačná odůvodněnost klasifikace. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci se vyjadřují přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentují. Přehledně a jazykově správně zpracovávají písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formulují a obhajují své názory a řešení, respektují názory druhých. Zaznamenávají písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí. Personální a sociální kompetence – žáci se při práci v týmu podílejí na realizaci společných pracovních a jiných činností. Přijímají a odpovědně plní svěřené úkoly. Adekvátně reagují na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímají radu i kritiku. Občanské kompetence a kulturní povědomí – žáci chápou význam životního prostředí pro člověka a jednají v duchu udržitelného rozvoje. Uznávají hodnotu života, uvědomují si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních. Jednají v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívají k uplatňování hodnot demokracie. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti

125


Žák je veden k tomu, aby měl vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku. Vážil si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a podílel se na jeho ochraně a zachování pro budoucí generace. Člověk a životní prostředí Žák se při výuce setkává s problematikou získávání energie, potravinovými řetězci, ekosystémy, odpady, chemickou výrobou a je veden k tomu, aby chápal nebezpečí pro životní prostředí, které je s touto problematikou spojeno. Žák je veden k pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí, k aktivní účasti na jeho ochraně, k respektování principu udržitelného rozvoje. Člověk a svět práce Žák je veden k tomu, aby si uvědomil zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byl motivován k aktivnímu pracovnímu životu a dalšímu úspěšnému seberozvoji. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prostředky informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání, při samostatném řešení úkolů, zpracování informací a prezentaci výsledků. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


- objasní význam chemie; - charakterizuje názory na vznik a vývoj života na Zemi;

Úvod Obsah a význam předmětu Vznik a vývoj života na Zemi

- dokáže porovnat fyzikální a chemické vlastnosti různých látek; - popíše stavbu atomu, vznik chemické vazby; - zná názvy, značky a vzorce vybraných chemických prvků a sloučenin; - popíše charakteristické vlastnosti nekovů, kovů a jejich umístění v periodické soustavě prvků; - popíše základní metody oddělování složek ze směsí a jejich využití v praxi; - vyjádří složení roztoku a připraví roztok požadovaného složení; - vysvětlí podstatu chemických reakcí a zapíše jednoduchou chemickou reakci chemickou rovnicí; - provádí jednoduché chemické výpočty, které lze využít v odborné praxi;

Obecná chemie - chemické látky a jejich vlastnosti - částicové složení látek, atom, molekula - chemická vazba - chemické prvky, sloučeniny - chemická symbolika - periodická soustava prvků - směsi a roztoky - chemické reakce a rovnice - výpočty v chemii

- vysvětlí vlastnosti anorganických látek; - tvoří chemické vzorce a názvy vybraných anorganických sloučenin; - charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném

Anorganická chemie - anorganické látky - názvosloví anorganických sloučenin - vybrané prvky a sloučeniny v běžném a v odborné praxi

životě

126


životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí; - charakterizuje základní skupiny uhlovodíků a jejich vybrané deriváty a tvoří jednoduché chemické vzorce a názvy; - uvede významné zástupce jednoduchých organických sloučenin a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a životní prostředí;

Organická chemie - vlastnosti atomu uhlíku - základy názvosloví organických sloučenin -organické sloučeniny v běžném životě a odborné praxi

- charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny; - charakterizuje nejdůležitější přírodní látky; - popíše vybrané biochemické děje;

Biochemie - chemické složení živých organismů - přírodní látky, bílkoviny, sacharidy, lipidy, nukleové kyseliny, biokatalyzátory - biochemické děje

127


MATEMATIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 5/170, 4/132, 3/99, 3/84 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Výuka matematiky má kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Rozvíjí a prohlubuje pochopení a využití kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa, vytváří geometrickou gramotnost žáků. Výuka matematiky rozvíjí schopnost logického, abstraktního a analytického myšlení, ale také paměti, zejména dlouhodobé. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojování strategie řešení komplexních úloh a problémů, v pochopení kvantitativních vztahů v přírodě a společnosti a v přípravě pro studium na vysokých školách technického a přírodovědného zaměření. Charakteristika učiva Matematika navazuje na znalosti získané v základním vzdělávání. Získané znalosti a dovednosti v tomto předmětu jsou široce využity ve všech odborných předmětech. Žáci získají elementární informace ze všech částí matematiky. Obsah učiva je vymezen následujícími tematickými celky: 1. Operace s čísly a výrazy – učivo navazuje, prohlubuje a rozšiřuje elementární poznatky ze základní školy. 2. Funkce, rovnice, nerovnice a jejich soustavy – seznamuje se základními typy těchto útvarů – lineárními, kvadratickými, mocninnými, goniometrickými a cyklometrickými, exponenciálními a logaritmickými. Žák načrtne grafy, určí jejich vlastnosti, využije je při řešení rovnic a nerovnic, řeší praktické úlohy s využitím poznatků o funkcích. 3. Komplexní čísla – žák pochopí důležitost rozšiřování číselných oborů. 4. Planimetrie a stereometrie – téma prohlubuje a rozvíjí prostorovou představivost žáka, zkvalitňuje jeho grafický projev, celky jsou postaveny na rozboru problému, jeho vyřešení a vyhodnocení výsledku. 5. Analytická geometrie v rovině a v prostoru, analytická geometrie kuželoseček – řeší analyticky polohové a metrické vztahy lineárních a kvadratických útvarů. 6. Posloupnosti a jejich využití – využívá poznatků o posloupnostech v reálných situacích, zejména v úlohách finanční matematiky a dalších praktických problémech.

128


7. Kombinatorika. Pravděpodobnost. Statistika. – řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem, správně interpretuje statistická data, vyhodnocuje údaje z grafu, tabulek, diagramu. 8. Základy diferenciálního a integrálního počtu – žák pomocí vzorců pro integrály určí primitivní funkci k jednoduchým funkcím, dokáže k výpočtu integrálu (neurčitého i určitého) použít metodu per partes a substituci, aplikuje poznatky při vyšetření průběhu funkce, při výpočtu obsahu rovinného obrazce a objemu rotačního tělesa. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Matematika učí myslet kriticky, vyhodnocovat danou situaci a vytvářet vlastní úsudek při řešení problému, respektovat názory druhých. Formulace a řešení problémů komplexnějšího charakteru pomáhá posilovat pozitivní rysy osobnosti – přesnost, systematičnost, důslednost, vytrvalost a píli. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Způsob výkladu, členění a posloupnost jednotlivých částí tematických celků jsou plně v kompetenci učitele. V matematice je využívána informačně receptivní metoda, která se realizuje formou výkladu, vysvětlování a popisem. Z metod vyžadujících tvořivé myšlení matematika používá metodu problémového výkladu, kdy učitel vytýčí problém a řeší ho, heuristickou metodu, kdy žáci některé části problému řeší samostatně a výzkumnou metodu, která vyžaduje od žáků hledání řešení celého problému. U všech metod se uplatňuje názornost, jednoduchost, jasnost, živost, smysluplnost a důležitost. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáka vychází z klasifikačního řádu školy. Podklady pro hodnocení a klasifikaci jsou získávány průběžně během celého klasifikačního období soustavným sledováním výkonu žáka a jeho připravenosti na vyučování, ústním zkoušením, písemnými pracemi s otevřenými i uzavřenými úlohami, popř. hodnocením podílu žáka na skupinových pracích a jeho aktivit během výuky. Zásady hodnocení a klasifikace: průběžnost, komplexnost, objektivnost, jednoznačnost, přesvědčivost a motivačnost. V prvních třech ročnících a v prvním pololetí čtvrtého ročníku píší žáci dvě jednohodinové práce za pololetí. Ve druhém pololetí čtvrtého ročníku píší jednu jednohodinovou práci. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Matematické kompetence – žák pracuje s matematickými pojmy, objekty, jevy a vztahy, grafy, tabulkami a diagramy, aplikuje různé matematické postupy a modely při řešení matematických úloh i úloh z praxe. Kompetence k řešení problémů – žák řeší problémové, adekvátně náročné úlohy na základě analyticko-syntetického myšlení, logického uvažování a přirozené tvořivosti, promýšlí a plánuje různé způsoby řešení problémů a samostatně posuzuje jejich správnost. 129


Komunikativní kompetence – žák srozumitelně a věcně argumentuje jak v projevu ústním, tak písemném; ve spolupráci při řešení problémových a aplikačních úloh formuluje a obhajuje vlastní myšlenky, respektuje názory druhých; při studiu odborné literatury žák vyhledává, zpracovává a aplikuje informace s matematickou tematikou. Personální kompetence – žák hodnotí průběžně své jednání a výsledky svého učení, vyhledává zpětnou vazbu a adekvátně reaguje na hodnocení ze strany druhých, přijímá radu i kritiku, učí se na základě zprostředkovaných zkušeností. Sociální kompetence – žák spolupracuje se svým okolím, nebojí se diskutovat a podílí se na společném utváření pravidel práce v týmu, podílí se na realizaci společných činností a plnění úkolů, podává vlastní návrhy a respektuje názory druhých, uvědomuje si potřebu ohleduplnosti, tolerance a zodpovědnosti. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák chápe význam řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti, uvažuje o problémech v širších souvislostech, učí se sebeúctě, sebedůvěře, sebekritice, samostatnosti, disciplinovanosti a toleranci. Člověk a životní prostředí Žák se při řešení úloh setkává např. s problematikou využití energií, dopravní problematikou, potravinovými řetězci, ekosystémy. Žák je veden k pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí a k aktivní účasti na jeho ochraně. Člověk a svět práce Žák řeší samostatně problémové situace a úlohy z běžného života, učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Téma vede žáky k odpovědnému rozhodování o dalším profesním zaměření. Informační a komunikační technologie Žák využívá prostředky moderních informačních a komunikačních technologií k efektivní práci s informacemi, prezentaci výsledků a komunikaci. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:

Učivo 5 vyučovací hod. týdně Úvod Obsah a význam předmětu, klasifikace v matematice

− provádí aritmetické operace v množině reálných čísel, používá absolutní hodnotu − odhaduje výsledky numerických výpočtů − rozliší prvočíslo a číslo složené, rozloží číslo

organizace

výuky,

Systematizace a prohlubování učiva ZŠ Operace v číselných oborech N, Z, Q, R Zaokrouhlování, odhad výsledku Absolutní hodnota reálného čísla Násobek a dělitel čísla, určení n, D čísel, prvočísla

130


na prvočinitele − určí největší společný dělitel a nejmenší společný násobek − řeší praktické úlohy s využitím procentového počtu a úměrnosti − provádí operace s mocninami a odmocninami − definuje goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku − určí pravdivostní hodnotu výroku − určí, zda složený výrok je tautologie nebo kontradikce − používá logické spojky a kvantifikátory − zapíše výrok symbolicky − zapíše a určí množinu výčtem prvků, charakteristickou vlastností, graficky − určuje průnik, sjednocení, rozdíl, doplněk množin, vztah inkluze a rovnosti množin − provádí operace s mocninami a odmocninami − zná vztah mezi mocninami a odmocninami − zapíše čísla různým zápisem

− provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy, výrazy obsahujícími mocniny a odmocniny − používá matematické vzorce a umí vytýkat − určí hodnotu výrazu

a čísla složená Procenta, poměr, úměra Mocniny s celým mocnitelem Oblouková míra, goniometrické funkce ostrého úhlu

Úvod do výrokové logiky a teorie množin Výroky (konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence, negace, kvantifikace) Množina (rovnost, sjednocení, průnik, doplněk, rozdíl), podmnožina, Vennovy diagramy Číselné intervaly

Mocniny a odmocniny Definice mocniny, početní operace s mocninami s celočíselným exponentem Definice odmocniny, početní operace s odmocninami Mocniny s racionálním exponentem Zápis čísla ve tvaru součinu a.10n Algebraické výrazy Proměnná, výraz, hodnota výrazu Mnohočleny, základní početní operace s mnohočleny, rozklad mnohočlenů vytýkáním a užitím vzorců Lomené algebraické výrazy Usměrňování zlomků

− rozliší funkce lineární, kvadratické a nepřímou úměrnost − načrtne grafy těchto funkcí − určí základní vlastnosti funkcí

Vlastnosti funkcí Pojem funkce, definiční obor, obor hodnot funkce, graf funkce Funkce prostá, spojitá, monotónní Funkce ze ZŠ (lineární, nepřímá úměrnost)

− zná předpis lineární funkce a její definiční obor, zná význam koeficientů − načrtne grafy y = f(x) a y = a.f(bx + c) + d, zná jejich vlastnosti − řeší lineární rovnice a soustavy rovnic početně i graficky − rozliší ekvivalentní a důsledkové úpravy − řeší lineární rovnice s parametrem − řeší lineární rovnice, nerovnice a sestrojí grafy s absolutní hodnotou

Lineární funkce, rovnice, nerovnice a jejich soustavy Lineární funkce, konstantní funkce – předpis, graf, vlastnosti Lineární rovnice s jednou neznámou, rovnice v součinovém a podílovém tvaru Soustavy lineárních rovnic Lineární nerovnice s jednou neznámou Soustavy lineárních nerovnic s jednou neznámou, nerovnice v součinovém a podílovém tvaru Lineární rovnice s parametrem Lineární rovnice, nerovnice a funkce s absolutní

131


− užije rovnice při řešení úloh z praxe

− pracuje v n – rozměrném prostoru − vypočítá hodnost matice − používá řádkové a sloupcové transformace při operacích s maticemi − vypočítá determinant 2. a 3. řádu − při řešení soustav lineárních rovnic uplatňuje Gaussovu eliminační metodu, Frobeniovu větu a Cramerovo pravidlo − zná předpis kvadratické funkce a její definiční obor, zná význam koeficientů − načrtne grafy y = f(x) a y = a.f(bx + c) + d, zná jejich vlastnosti − řeší kvadratické rovnice a soustavy rovnic početně i graficky − určí počet řešení kvadratické rovnice − řeší iracionální rovnice, umí určit jejich definiční obor − rozliší ekvivalentní a důsledkové úpravy − řeší kvadratické rovnice, nerovnice a sestrojí grafy s absolutní hodnotou − řeší kvadratické rovnice s parametrem − pracuje s matematickým modelem

− definuje goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku − definuje goniometrické funkce v oboru reálných čísel − využívá jednotkovou kružnici pro určení hodnot goniometrických funkcí − aplikuje goniometrické vzorce při úpravě výrazu − načrtne grafy y = f(x) a y = a.f(bx + c) + d, zná jejich vlastnosti − sestrojí grafy goniometrických funkcí s absolutní hodnotou

hodnotou Slovní úlohy Matice a determinanty Matice, vlastnosti a hodnost matice Řešení soustav lineárních rovnic pomocí matic, Gaussova eliminační metoda, Frobeniova věta Determinant, vlastnosti determinantu Řešení soustav lineárních rovnic pomocí determinantů, Cramerovo pravidlo

Kvadratické funkce, rovnice, nerovnice a jejich soustavy Kvadratická funkce – předpis, graf, vlastnosti Neúplná a úplná kvadratická rovnice, diskriminant Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice, normovaná kvadratická rovnice, rozklad kvadratického trojčlenu Kvadratické nerovnice – grafické a početní řešení Rovnice s neznámou v odmocněnci Soustavy kvadratické a lineární rovnice, soustavy kvadratických rovnic se dvěma neznámými Kvadratické rovnice s parametrem Kvadratické rovnice, nerovnice a funkce s absolutní hodnotou Slovní úlohy Goniometrie obecného úhlu Goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku Oblouková míra, orientovaný úhel Goniometrické funkce obecného úhlu, grafy a vlastnosti základních funkcí Grafy a vlastnosti složených goniometrických funkcí Vztahy mezi goniometrickými funkcemi téhož úhlu Součtové vzorce, dvojnásobný a poloviční úhel Úprava goniometrických výrazů

Písemné práce a jejich analýza


Učivo 4 vyučovací hod. týdně Úvod Organizace výuky, obsah učiva, klasifikace v matematice

132


− matematizuje reálnou situaci při použití vztahů mezi goniometrickými funkcemi − řeší goniometrické rovnice a nerovnice pomocí jednotkové kružnice a grafů − matematizuje reálnou situaci při použití sinové a kosinové věty − užívá Gaussovu rovinu k zobrazení komplexních čísel − vyjádří komplexní číslo v algebraickém, goniometrickém a exponenciálním tvaru − sčítá, násobí, dělí, umocňuje, odmocňuje komplexní čísla početně i graficky s využitím Moivreovy věty - řeší binomické rovnice a kvadratické rovnice i s komplexními koeficienty

− rozlišuje jednotlivé druhy funkcí − načrtne grafy y = f(x) a y = a.f(bx + c) + d, zná jejich vlastnosti − rozumí pojmu inverzní funkce, umí napsat její předpis a sestrojit graf − inverzní funkce uplatní u exponenciálních funkcí, u goniometrických a logaritmických a cyklometrických funkcí − užívá definice logaritmu při řešení exponenciálních a logaritmických rovnic a nerovnic − řeší rovnice, nerovnice, sestrojí grafy s absolutní hodnotou

Goniometrie a trigonometrie Prohlubování učiva goniometrie a trigonometrie Goniometrické rovnice a nerovnice Sinová a kosinová věta, aplikace v praxi

Komplexní čísla Algebraický tvar komplexního čísla, imaginární jednotka, komplexně sdružené číslo, absolutní hodnota komplexního čísla Operace s komplexními čísly Goniometrický a exponenciální tvar komplexního čísla Moivreova věta Binomické rovnice Kvadratické rovnice s reálnými a komplexními koeficienty Další elementární funkce, rovnice a nerovnice Definiční obor, obor hodnot, graf funkce Vlastnosti funkcí (spojitá, prostá, sudá, lichá, periodická, extrémy, monotónnost, omezenost, prohnutí funkce) Lineární lomená funkce – graf a vlastnosti Vyšší mocninné funkce – graf a vlastnosti Funkce inverzní Exponenciální funkce – graf a vlastnosti Logaritmická funkce – graf a vlastnosti Logaritmus čísla, dekadický a přirozený logaritmus, věty pro počítání s logaritmy Exponenciální rovnice a nerovnice Logaritmické rovnice a nerovnice Cyklometrické funkce

− používá pojmy bod, přímka, polopřímka, rovina, polorovina, úhly – vedlejší, vrcholové, střídavé, souhlasné, středové a obvodové, Thaletova věta – popíše shodná zobrazení – souměrnosti, posunutí, otočení – podobné útvary a stejnolehlost − pojmenuje základní objekty v trojúhelníku − při řešení úloh aplikuje poznatky o shodnosti a podobnosti útvaru, zejména věty pro trojúhelníky – sss, sus, Ssu, usu, uu − užije poznatky o vlastnostech útvarů při výpočtu obsahů a obvodů a při konstrukčních úlohách

Základy planimetrie Základní geometrické pojmy (přímka, rovina, úhel) Zobrazení Shodnost Podobnost a stejnolehlost Pythagorova věta, Euklidovy věty, konstrukce délek úseček Středové a obvodové úhly, Thaletova věta Rovinné útvary a jejich určení Obvody a obsahy základních rovinných útvarů (trojúhelníky, rovnoběžníky, lichoběžníky, pravidelné n – úhelníky, kruh, kružnice a jejich části)

− charakterizuje jednotlivá tělesa, vypočítá jejich objem a povrch

Základy stereometrie Základní pojmy stereometrie, polohové vlastnosti bodů, přímek a rovin

133


− vypočítá vzdálenosti a odchylky bodů tělesa, přímek a rovin procházejících tělesem − využije poznatků při řešení úloh z praxe − chápe definici vektoru v algebře a jeho geometrickou interpretaci − rozlišuje pojmy vektor a umístění vektoru − provádí operace s vektory − užívá při řešení geometrických úloh lineární závislost a nezávislost vektorů, lineární kombinaci vektorů − zná geometrický význam skalárního a vektorového součinu vektorů

Metrické vlastnosti útvarů v prostoru Povrchy a objemy základních těles (hranoly, jehlany, válce, kužele, koule a jejich části) Vektorová algebra Vzdálenost dvou bodů, střed úsečky v rovině a prostoru Vektor v rovině a prostoru, velikost vektoru Operace s vektory – rovnost, sčítání, násobení vektoru reálným číslem Lineární závislost a nezávislost vektorů Skalární součin dvou vektorů, odchylka vektorů Vektorový součin dvou vektorů



Učivo 3 vyučovací hod. týdně Úvod Organizace výuky, v matematice

obsah

učiva,

klasifikace

− rozlišuje rovnice přímky v rovině – parametrické, obecnou, směrnicový tvar, úsekový tvar − zná význam koeficientů rovnic přímky a aplikuje ho při řešení úloh na polohové a metrické vztahy bodů a přímek

Analytická geometrie lineárních útvarů v rovině Parametrické rovnice přímky, polopřímky, úsečky Obecná rovnice přímky Směrnicový tvar rovnice přímky Odchylka dvou přímek Vzdálenost bodu od přímky, vzdálenost dvou rovnoběžných přímek

− rozlišuje rovnice přímky v prostoru a v rovině − zná parametrické rovnice a obecnou rovnici roviny − zná význam koeficientů rovnic přímky ä roviny a aplikuje ho při řešení úloh na polohové a metrické vztahy bodů, přímek a rovin

Analytická geometrie lineárních útvarů v prostoru Parametrické rovnice přímky Parametrické rovnice roviny Obecná rovnice roviny Polohové vlastnosti bodů, přímek a rovin Metrické vlastnosti bodů, přímek a rovin – vzdálenosti a odchylky

− definuje a charakterizuje jednotlivé kuželosečky − vyjádří kuželosečku obecnou rovnicí a ve středovém, resp. vrcholovém tvaru − řeší úlohy na vzájemnou polohu kuželosečky a přímky

− definuje limitu funkce, aplikuje věty o limitách

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině Definice, grafy, rovnice kuželoseček v základním a posunutém tvaru, polohové a metrické vztahy kuželoseček a přímek: Kružnice Elipsa Hyperbola Parabola Úvod do diferenciálního počtu Funkce – jako příprava pro diferenciální počet – grafy

134


při výpočtech limit − popíše souvislost limity a spojitosti funkce − derivuje funkci zadanou explicitně, implicitně, parametricky − umí logaritmické derivování a derivaci složené funkce − aplikuje diferenciální počet na vlastnosti funkcí − najde směrnici tečny a normály v určitém bodě křivky − určí okamžitou změnu závislé veličiny na nezávislé − aplikuje diferenciální počet na úlohy z planimetrie a stereometrie – najít útvar daných vlastností, vepsat jeden útvar do jiného − řeší technické problémy a fyzikální úlohy

− definuje posloupnost jako funkci definovanou na množině přirozených čísel, popíše její vlastnosti a vypočítá její limitu − určí posloupnost rekurentně, výčtem prvků, vzorcem pro n- tý člen, graficky − rozliší aritmetickou a geometrickou posloupnost a nekonečnou geometrickou řadu − aplikuje znalosti v důkazech matematickou indukcí a ve finanční matematice

a vlastnosti Limita funkce – definice, vlastnosti Výpočet limity funkce Spojitost funkce Derivace funkce, její geometrický a fyzikální význam, vyšší derivace Derivace základních funkcí, věty o derivaci základních početních operací Derivace složené funkce Derivace nerozvinuté funkce, logaritmické derivování, derivace funkce dané parametricky Průběh funkce – monotónnost, extrémy, prohnutí funkce Rovnice tečen ke kuželosečkám Diferenciál funkce, aplikace v praxi Posloupnosti Pojem posloupnosti, její určení a vlastnosti Důkaz matematickou indukcí Aritmetická posloupnost Geometrická posloupnost Užití posloupnosti Limita posloupnosti, posloupnost konvergentní, divergentní Nekonečná geometrická řada Základy finanční matematiky, složené úrokování Písemné práce a jejich analýza


Učivo 3 vyučovací hod. týdně Úvod Organizace výuky, v matematice

− rozpozná kombinatorické skupiny – variace, permutace, kombinace bez opakování nebo s opakováním − zná vzorce pro počet skupin určitých vlastností − upravuje výrazy a rovnice s faktoriály a kombinačními čísly − užije binomickou větu při řešení úloh − používá základní pojmy – jev jistý, nemožný, opačný, nezávislé jevy, jevy neslučitelné, sjednocení a průnik jevů − vypočítá pravděpodobnost náhodného jevu,

obsah

učiva,

klasifikace

Kombinatorika Variace a permutace Faktoriál, výrazy s faktoriály Variace a permutace s opakováním Kombinace, kombinace s opakováním Kombinační čísla a jeho vlastnosti, Pascalovo schéma Binomická věta Pravděpodobnost Náhodný pokus a náhodný jev Pravděpodobnost náhodného jevu, opačného jevu Pravděpodobnost sjednocení jevů

135


pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů − řeší úlohy s podmíněnou pravděpodobností − umí využít Bernoulliho schéma při řešení praktických úloh − vysvětlí základní pojmy - statistický soubor, znak, jedinec, rozsah souboru, variační rozpětí, četnost absolutní a relativní − sestaví tabulku četností a sestrojí histogram, polygon a frekvenční křivku − vypočítá aritmetický průměr, vážený průměr, modus, medián, rozptyl, směrodatnou odchylku, variační koeficient − vypočítá primitivní funkce − používá pro výpočet primitivní funkce metody substituční, parciálních zlomků nebo per partes − vypočítá určitý integrál − určí obsah rovinného obrazce a objem rotačního tělesa − řeší jednoduché technické a fyzikální úlohy

− sestrojí geometrické množiny bodů daných vlastností − zobrazí jednoduchá tělesa ve volném rovnoběžném promítání − sestrojí rovinné řezy hranolu a jehlanu − rozliší pojmy axiom, věta, definice − dokáže jednoduché matematické věty − využívá funkčních vztahů k řešení úloh v matematice a v technické praxi

Pravděpodobnost průniku nezávislých jevů, závislých jevů Bernoulliho schéma Podmíněná pravděpodobnost Statistika Statistický soubor, jednotka, znak, absolutní a relativní četnost, aritmetický a vážený průměr, variační rozpětí Modus, medián, rozptyl, směrodatná odchylka, variační koeficient Grafické zpracování statistického šetření Statistická šetření Úvod do integrálního počtu Neurčitý integrál funkce, primitivní funkce, přímá integrace Metody substituční – substituce lineárního dvojčlenu, substituce ve složené funkci, substituce goniometrických funkcí v součinu a v mocninách Metoda parciálních zlomků Metoda per partes Určitý integrál Použití určitého integrálu funkce – obsahy rovinných obrazců, objemy rotačních těles Konstrukční úlohy z planimetrie a stereometrie Konstrukční úlohy s využitím shodných a podobných zobrazení Polohové vlastnosti bodů, přímek a rovin, řezy těles rovinou Logická výstavba matematiky Axiom, věta, definice Matematické důkazy: přímý, matematickou indukcí

nepřímý,

sporem,

Aplikační matematické úlohy Písemné práce a jejich analýza

136


TĚLESNÁ VÝCHOVA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 2/68, 2/66, 2/66, 2/56 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Cílem je vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu života a celoživotní odpovědnosti za své zdraví. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, k pozitivnímu prožívání pohybu a sportovního výkonu, zájmu kompenzovat negativní vlivy způsobu života, ke spolupráci při společných aktivitách a soutěžích. V tělesné výchově se rozvíjí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci. Pro žáky, kteří mají zdravotní omezení a nemohou se proto účastnit předepsaných aktivit v hodinách tělesné výchovy, se vytváří oddělení zdravotní tělesné výchovy. Tyto hodiny jsou zaměřeny na aplikace metodických postupů k odstraňování svalové nerovnováhy, na pohybové režimy zdravotně oslabených, na nácvik vhodných cviků a na správné držení těla. Charakteristika učiva V tělesné výchově si žáci osvojí základy pohybových a sportovních činností, zejména v praxi, ale i v teorii. Zvládnou rozmanitá tělesná cvičení – všestranně rozvíjející, kondiční, koordinační, relaxační aj. Osvojí si základy techniky, taktiky, tréninku a pravidel basketbalu, volejbalu, fotbalu, plavání, gymnastiky, atletiky, posilování, úpolů a dalších sportovních her dle podmínek školy (florbal, softbal, stolní tenis, tenis, badminton aj.). Pro žáky 1. ročníků jsou organizovány lyžařské kurzy, pro žáky 3. ročníků sportovně turistické kurzy. Pro žáky všech ročníků jsou organizovány další výběrové lyžařské a sportovně turistické kurzy. Dále jsou pro žáky organizovány sportovní dny a sportovní soutěže. Žáci jsou seznamováni s první předlékařskou pomocí při běžných poraněních a se zásadami jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí. Žáci jsou seznamováni se základními způsoby péče o své zdraví. Pojetí výuky Základní organizační formou předmětu tělesná výchova je vyučovací hodina v rozsahu 45 minut dvakrát týdně. Každá vyučovací hodina je relativně uzavřeným a samostatným celkem, který ale vždy úzce navazuje na předcházející i následující hodiny. První ročník je specifický spojením dvou vyučovacích hodin do jedné cvičební jednotky.

137


Další organizační formou je kurz (lyžařský, sportovně-turistický). V tělesné výchově je nutné zohledňovat mentalitu dívek a chlapců, věkové a individuální zvláštnosti. Volené metody a vyžadované výkony musí být přiměřené fyzickému a duševnímu rozvoji žáků. Ve výuce se uplatňují tyto vyučovací metody: motivační, expoziční, heuristický přístup (tvůrčí aktivita žáků), metody samostatné percepční činnosti žáků, fixační a diagnostické. Vedle tradičních metod hromadného nácviku a procvičování je uplatňován individuální přístup, zejména u žáků s rozdílným stupněm schopností a dovedností. Metody vyučovací se ve výuce kombinují s metodami výchovnými, jako jsou kladení požadavků, přesvědčování, odměna a trest, příklad učitele, skupinová výchova (atmosféra ve skupině, vztahy mezi žáky, spolupráce, konkurence). Důležité je, aby tělesná výchova byla všestranná, rozvíjející a byla zdrojem radosti a zdraví. Do tělesné výchovy jsou zařazeny zvláště cvičení a činnosti, na které může žák navázat a provozovat je ve volném čase. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Je brán zřetel nejen na výkonnost a úroveň pohybových dovedností, ale i na individuální pokroky a pravidelnou aktivní účast (přístup, spolupráci) v tělovýchovném procesu. Hodnocení je založeno na těchto základních ukazatelích: - zvládnutí techniky herních činností jednotlivce ve vybraných sportovních odvětvích; - uplatnění techniky a taktiky v utkání ve vybraných sportovních odvětvích; - zvládnutí jednotlivých gymnastických prvků individuálně i v sestavě (po technické i estetické stránce); - zvládnutí základů techniky a splnění základních limitů vybraných atletických disciplín; - zvládnutí techniky a splnění základních limitů v plavání (první ročník); - splnění základních limitů v kondičních testech; - test ze základů pravidel dané sportovní hry, disciplíny; - individuální pokrok žáka, aktivní přístup, snaha. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k řešení problémů – žák dokáže řešit úkoly a problémové situace prostřednictvím sportovních a pohybových her, dokáže volit různé varianty řešení, problémové situace řeší samostatně i ve spolupráci v týmu. Žák umí analyzovat svou tělesnou zdatnost, navrhnout způsob řešení v případě snížené zdatnosti, umí vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Komunikativní kompetence – žák se umí vhodně prezentovat při usilování o propagaci zdravého životního stylu v kontaktu s rodinou a přáteli, umí organizovat společné turnaje a utkání, vyplňovat propozice a formuláře, získá kompetence k prezentaci v médiích, aktivně se umí účastnit diskusí o zdravém životním stylu, formulovat a obhajovat své názory, respektovat názory druhých. Personální a sociální kompetence – žák je schopen provést sebehodnocení svých činností i aktivit druhých, umí si uvědomit své nedostatky, stanovit si cíle a priority, přijímat radu 138


a kritiku, reagovat na kritiku konstruktivně. Žák umí pracovat samostatně i v týmu, zodpovídat za své jednání a chování, pomáhat druhým po stránce fyzické i psychické, umí si vážit sportovního i dalšího přátelství a prohlubovat je, dopomoc při pohybových aktivitách je pro něho samozřejmost. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi – žák umí získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě internet, dokáže posoudit rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojí zásady zdravého životního stylu a uvědomí si, že je zodpovědný za své zdraví. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


− dokáže uplatnit ve svém jednání znalosti o bezpečnosti při pohybových cvičeních a o předcházení úrazů − dokáže si zvolit sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) odpovídající příslušné činnosti a okolním podmínkám (klimatickým zařízením, hygieně, bezpečnosti) a dovede je udržovat a ošetřovat

Prevence úrazů a nemocí Hygiena a bezpečnost, vhodné oblečení, cvičební úbor a obutí, zásady chování a jednání v různém prostředí

− prokáže dovednosti poskytnutí první pomoci sobě a jiným - popíše úlohu státu a místní samosprávy při ochraně zdraví a životů obyvatel - dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví, jak se doporučuje na ně reagovat

První pomoc Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí - mimořádné události (živelní pohromy, havárie, krizové situace aj.) - základní úkoly ochrany obyvatelstva (varování, evakuace)

− zvládne techniku dvou plaveckých způsobů

Plavání adaptace na vodní prostředí dva plavecké způsoby (kraul, prsa) určená vzdálenost plaveckým způsobem dopomoc unavenému plavci, záchrana tonoucího

139


− kontroluje pohyby jednotlivých částí těla − uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách

Gymnastika gymnastika: cvičení s náčiním, cvičení na nářadí, akrobacie, šplh záchrana a dopomoc

− umí uplatňovat zásady sportovního tréninku − dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost − využívá pohybových činností pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti − zvládne techniku základních atletických disciplín

Atletika technika běhu (rychlý, vytrvalý) a nízkého startu technika skoku do výšky a do dálky hody a vrh koulí prostředky ke zvyšování síly, rychlosti, vytrvalosti, obratnosti a pohyblivosti zásady sportovního tréninku pohybové testy, měření výkonů

− komunikuje při pohybových činnostech − dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii − dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěží a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci − dovede uplatňovat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sportovních odvětvích − participuje na týmových herních činnostech družstva − dovede rozlišit jednání fair play od nesportovního jednání

Pohybové a sportovní hry Volejbal Basketbal Stolní tenis Florbal Softbal Fotbal Drobné hry technika a taktika pravidla her, závodů a soutěží rozhodování

− zvládne základní techniku pádu − charakterizuje úpolové sporty, ovládá základní techniku obrany

Úpoly pády základní sebeobrana

− ověří úroveň tělesné zdatnosti a svalové nerovnováhy

Testování tělesné zdatnosti motorické testy

− volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) odpovídající příslušné činnosti a okolním podmínkám (klimatickým zařízením, hygieně, bezpečnosti) a dovede je udržovat a ošetřovat − uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách − zvládne orientaci v terénu za ztížených podmínek − dovede přizpůsobit jízdu aktuálním podmínkám − uplatňuje získané vědomosti a poznatky na veřejných sjezdovkách

Lyžování základy sjezdového lyžování (zatáčení, zastavování, sjíždění i přes terénní nerovnosti) základy běžeckého lyžování chování při pohybu v horském prostředí

− zvolí vhodná cvičení ke korekci svého zdravotního oslabení a dokáže rozlišit vhodné a nevhodné pohybové činnosti vzhledem k poruše svého zdraví; − je schopen zhodnotit své pohybové možnosti a dosahovat osobního výkonu z nabídky pohybových aktivit.

Zdravotní tělesná výchova (podle doporučení lékaře) - speciální korektivní cvičení podle druhu oslabení - pohybové aktivity, zejména gymnastická cvičení, pohybové hry, plavání, turistika a pobyt v přírodě - kontraindikované pohybové aktivity

140








− dovede připravit prostředky k plánovaným pohybovým činnostem − umí využívat pohybové činnosti pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti − kontroluje pohyby jednotlivých částí těla − umí sladit pohyb s hudbou, umí sestavit pohybové vazby, hudebně pohybové motivy a vytvořit pohybovou sestavu (dívky) − uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách − komunikuje při pohybových činnostech, dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii

Gymnastika gymnastika: cvičení s náčiním, cvičení na nářadí, akrobacie, šplh rytmická gymnastika, pohybové činnosti s hudebním a rytmickým doprovodem, tanec záchrana a dopomoc odborné názvosloví, komunikace

− uplatňuje ve svém jednání základní znalosti o stavbě a funkci lidského organismu jako celku − dovede posoudit vliv pracovních podmínek a povolání ne své zdraví v dlouhodobé perspektivě a ví, jak by mohl kompenzovat jejich nežádoucí důsledky − dovede posoudit psychické, estetické a sociální účinky pohybových činností − popíše vliv fyzického a psychického zatížení na lidský organismus − orientuje se v zásadách zdravé výživy a v jejích alternativních směrech − kriticky hodnotí mediální obraz krásy lidského těla a komerční reklamu; dovede posoudit prospěšné možnosti kultivace a estetizace svého vzhledu - popíše, jak faktory životního prostředí ovlivňují zdraví lidí; - zdůvodní význam zdravého životního stylu; - dovede uplatňovat naučené modelové situace k řešení

Péče o zdraví kondiční programy cvičení (posilování) regenerace a kompenzace, relaxace odpovědnost za zdraví své i druhých; péče o veřejné zdraví v ČR, zabezpečení v nemoci; práva a povinnosti v případě nemoci nebo úrazu činitelé ovlivňující zdraví: životní prostředí, životní styl, pohybové aktivity, výživa a stravovací návyky, rizikové chování aj. duševní zdraví a rozvoj osobnosti; sociální dovednosti; rizikové faktory poškozující zdraví partnerské vztahy; lidská sexualita zdroje informací mediální obraz krásy lidského těla, komerční reklama

141


stresových a konfliktních situací; - objasní důsledky sociálně patologických závislostí na život jednotlivce, rodiny a společnosti a vysvětlí, jak aktivně chránit svoje zdraví; - diskutuje a argumentuje o etice v partnerských vztazích, o vhodných partnerech a o odpovědném přístupu k pohlavnímu životu; − ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k požadavkům budoucího povolání − uplatňuje osvojené způsoby relaxace − dokáže vyhledat potřebné informace z oblasti zdraví a pohybu − umí uplatňovat zásady sportovního tréninku − dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost − využívá pohybových činností pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti − zvládne techniku základních atletických disciplín


− komunikuje při pohybových činnostech − dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii − dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěží a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci − dovede uplatňovat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sportovních odvětvích − participuje na týmových herních činnostech družstva − dovede rozlišit jednání fair play od nesportovního jednání

Pohybové a sportovní hry Volejbal Basketbal Stolní tenis Florbal Softbal Fotbal Drobné hry technika a taktika pravidla her, závodů a soutěží rozhodování

− zvládne základní techniku pádu − charakterizuje úpolové sporty, ovládá základní techniku obrany


- ověří úroveň tělesné zdatnosti a svalové nerovnováhy




3. ročník

142


Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:






− ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k požadavkům budoucího povolání − uplatňuje osvojené způsoby relaxace − umí využívat pohybové činnosti pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti − kontroluje pohyby jednotlivých částí těla − umí sladit pohyb s hudbou, umí sestavit pohybové vazby, hudebně pohybové motivy a vytvořit pohybovou sestavu (dívky) − dokáže zjistit úroveň pohyblivosti, ukazatele své tělesné zdatnosti a korigovat si pohybový režim ve shodě se zjištěnými údaji − umí sestavit soubory zdravotně zaměřených cvičení, cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci, navrhne kondiční program osobního rozvoje a vyhodnotí jej

Gymnastika gymnastika: cvičení s náčiním, cvičení na nářadí, akrobacie, šplh rytmická gymnastika: cvičení bez náčiní, s náčiním kondiční programy cvičení (posilování), aerobic zásady sestavování a vedení sestav všeobecně rozvíjejících nebo cíleně zaměřených cvičení

− pozná chybně a správně prováděné činnosti, umí analyzovat a zhodnotit kvalitu pohybové činnosti nebo výkonu − dovede o pohybových činnostech diskutovat, analyzovat je a hodnotit − umí uplatňovat zásady sportovního tréninku − dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost − využívá pohybových činností pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti


− komunikuje při pohybových činnostech − dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii − dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěží a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci − participuje na týmových herních činnostech družstva

Pohybové a sportovní hry Volejbal Basketbal Stolní tenis Florbal

143


− dovede rozlišit jednání fair play od nesportovního jednání − dokáže rozhodovat, zapisovat a sledovat výkony jednotlivců nebo týmu

Softbal Fotbal Drobné hry technika a taktika pravidla her, závodů a soutěží

− zvládne základní techniku pádů − charakterizuje úpolové sporty, ovládá základní techniku obrany




− dokáže se orientovat v krajině − chová se v přírodě ekologicky − dokáže připravit turistickou akci − zvládne techniku základních sportů v přírodě

Turistika a sporty v přírodě orientace v krajině příprava turistické akce sportovní a pohybové činnosti v terénu a přírodě









− ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k požadavkům budoucího povolání − uplatňuje osvojené způsoby relaxace − umí využívat pohybové činnosti pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti − kontroluje pohyby jednotlivých částí těla

Gymnastika gymnastika: cvičení s náčiním, cvičení na nářadí, akrobacie, šplh rytmická gymnastika: cvičení bez náčiní, s náčiním kondiční programy cvičení (posilování), aerobic zásady sestavování a vedení sestav všeobecně rozvíjejících nebo cíleně zaměřených cvičení

144


− umí sladit pohyb s hudbou (dívky) − dokáže zjistit úroveň pohyblivosti, ukazatele své tělesné zdatnosti a korigovat si pohybový režim ve shodě se zjištěnými údaji − umí sestavit soubory zdravotně zaměřených cvičení, cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci, navrhne kondiční program osobního rozvoje a vyhodnotí jej − pozná chybně a správně prováděné činnosti, umí analyzovat a zhodnotit kvalitu pohybové činnosti nebo výkonu − dovede o pohybových činnostech diskutovat, analyzovat je a hodnotit − umí uplatňovat zásady sportovního tréninku − dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost − využívá pohybových činností pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti


− komunikuje při pohybových činnostech − dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii − dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěží a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci − participuje na týmových herních činnostech družstva − dovede rozlišit jednání fair play od nesportovního jednání − dokáže rozhodovat, zapisovat a sledovat výkony jednotlivců nebo týmu

Pohybové a sportovní hry Volejbal Basketbal Stolní tenis Florbal Softbal Fotbal Drobné hry technika a taktika pravidla her, závodů a soutěží

− zvládne základní techniku pádů − charakterizuje úpolové sporty, ovládá základní techniku obrany






145


EKONOMIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 2/66, 1/33 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu je naučit žáky ekonomickému stylu myšlení a naučit je chovat se prakticky a racionálně, jak v osobním, tak i profesním životě. Žáci jsou vedeni k samostatnému vyhledávání ekonomických informací, učí se s nimi pracovat, analyzovat je a správně interpretovat. Žáci získávají znalosti a dovednosti, které mohou uplatnit ve světě práce. Charakteristika učiva Předmět ekonomika mezipředmětově souvisí s učivem společenských věd. Učivo předmětu je strukturováno do jednotlivých tematických celků. V úvodu žáci získávají přehled o základních ekonomických pojmech, dále je učivo zaměřeno na charakteristiku národního hospodářství, kde jsou seznámeni s ukazateli vývoje národního hospodářství, se státním rozpočtem a platební bilanci ČR. V učivu peníze a bankovní soustava je výuka zaměřena na oblast peněz, jejich vhodné investování, inflaci a bankovní soustavu. Dále navazuje pohled na podnik a jeho hospodaření a na právní formy podnikání. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali ekonomické zákony, neplýtvali materiálními hodnotami, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu. Žák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v praktickém životě. Vhodným doplňkem výuky jsou aktuální televizní ekonomické pořady a odborné přednášky externích specialistů. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou práce písemné, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Důležitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. 146


Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů.

147




- používá a aplikuje základní ekonomické pojmy; - na příkladu popíše fungování tržního mechanismu; - posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku; - vyjádří formou grafu určení rovnovážné ceny a nerovnováhy na trhu - pochopí podstatu fungování trhu nedokonalé konkurence

1. Podstata fungování tržní ekonomiky - potřeby, statky, služby, spotřeba, životní úroveň -výroba, výrobní faktory, hospodářský proces - trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, zboží, cena, monopol, konkurence

- vysvětlí význam ukazatelů vývoje národního hospodářství ve vztahu k oboru; - objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti; - vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel a na příkladu ukáže jak se bránit jejím nepříznivým důsledkům; - srovná úlohu velkých a malých podniků v ekonomice státu; - na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje státního rozpočtu; - chápe důležitost evropské integrace; - zhodnotí ekonomický dopad členství v EU.

2. Národní hospodářství a EU - struktura národního hospodářství - činitelé ovlivňující úroveň národního hospodářství - hrubý domácí produkt - nezaměstnanost - inflace - platební bilance - státní rozpočet - Evropská unie

- umí rozlišit jednotlivé formy peněz - odliší poslání centrální banky a obchodních bank - pochopí možnost investování peněz a posoudí jejich výnosnost a riziko - rozliší jednotlivé druhy cenných papírů a zhodnotí rizika jejich nákupu a prodeje

3. Peníze a bankovní soustava - peníze a jejich funkce - poptávka a nabídka peněz - bankovní soustava, funkce a obchodních bank - cenné papíry a investování peněz

- rozlišuje jednotlivé druhy majetku; - rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů; - řeší jednoduché výpočty výsledku hospodaření; - řeší jednoduché kalkulace ceny; - na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná druhy odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a zaměstnavatele; - na příkladu ukáže použití nástrojů marketingu v oboru; - charakterizuje části procesu řízení a jejich funkci;

4. Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku - struktura majetku, dlouhodobý majetek, oběžný majetek - náklady, výnosy, výsledek hospodaření podniku - druhy škod a možnosti předcházení škodám, odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele - marketing - management

- posoudí vhodné formy podnikání pro obor; -vytvoří podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet; - orientuje se v právních formách podnikání a dovede charakterizovat jejich základní znaky; - orientuje se ve způsobech ukončení podnikání; - na příkladu popíše základní povinnosti podnikatele

5. Podnikání - podnikání, právní formy - podnikatelský záměr - podnikání podle obchodního zákoníku - podnikání podle živnostenského zákona - podnikání v rámci EU

centrální

banky

148


vůči státu;



- pochopí význam sestavování kalkulací - pochopí podstatu nákladového typu ceny - umí sestavit cenu včetně DPH

1. Ekonomický informační systém - kalkulace - kalkulační metody - tvorba ceny

- orientuje se v soustavě daní - rozliší princip přímých a nepřímých daní

2. Daňová soustava - přímé daně - nepřímé daně

- určí subjekty, které mohou vést daňovou evidenci - umí vyhledat právní normy upravující účetnictví a rozumí pojmům - pochopí základy účtování o majetku podniku a jeho zdrojích - pochopí základy účtování o nákladech a výnosech - umí vypočítat hospodářský výsledek podniku

3. Daňová evidence a účetnictví - podstata daňové evidence, možnost použití - právní předpisy upravující účetnictví - náležitosti účetních dokladů, jejich oběh a vyhotovení - rozvaha podniku - rozpis rozvahy do účtů - účtování o zásobách, o dlouhodobém majetku, o finančním majetku, o nákladech, výnosech a zúčtovacích vztazích - zjištění hospodářského výsledku

-orientuje se ve mzdových předpisech - rozlišuje jednotlivé druhy pracovního poměru - rozliší jednotlivé složky mzdy - umí vypočítat čistou mzdu ze závislé činnosti - rozlišuje mezi pojmy zdravotní a sociální pojištění

4. Mzdy, zákonné odvody - mzdová soustava - složky mzdy - mzdové předpisy - daň z příjmu, zdravotní a sociální zabezpečení - mzdové výpočty

149


VÝPOČETNÍ TECHNIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/102, 2/66 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Žáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením (včetně specifického programového vybavení, používaného v příslušné profesní oblasti). Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky, je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi (zejména s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií) a komunikovat pomocí Internetu. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti základů práce s počítačem, které žáci získali na základní škole. Znalosti získané v předmětu jsou prakticky využívané ve většině ostatních předmětů. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně, pečlivě a efektivně, aby logicky mysleli (zejména při používání tabulkového procesoru MS Excel) a aby se naučili hledat případné chyby ve své vlastní práci. Snahou je uvést do souladu stupeň sebevědomí žáků s úrovní jejich znalostí a dovedností. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat jejich znalosti a dovednosti v samostatných cvičeních. Část výuky je nezbytně nutné realizovat teoretickou formou, kdy jsou žákům vysvětleny a prezentovány potřebné informace ke zvládnutí daného tematického celku. Při této výuce je v maximální míře využívána prezentační technika k názorným ukázkám a k zajištění zpětné vazby od žáků, je nutné provádět systematické ověřování nabytých znalostí. Praktická výuka probíhá v dělených skupinách žáků, kdy každý žák může samostatně pracovat u počítače na zadaných úlohách nebo je práce řešena v týmech projektovou formou výuky. Žák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem.

150


Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Skládá se z výsledků ústního zkoušení, písemných testů a přihlíží se k aktivitě a samostatnosti žáka při cvičení. Hodnotí se taktéž samostatné řešení zadaných úkolů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formulují myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovávají písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formulují a obhajují své názory a řešení, respektují názory druhých. Důležité je porozumění a praktické zvládnutí látky, ne pouhé odříkání naučeného. Personální kompetence – žák se učí přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly, ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí, pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, přijímat radu i kritiku, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy a grafy). Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie a dalších pomocných materiálů a na způsoby ekologické likvidace prostředků výpočetní techniky. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia či zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Získává odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomuje si význam celoživotního učení a nutnosti být připraven přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám.

151


Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Pracuje s běžným základním a aplikačním programovým vybavením. Komunikuje elektronickou poštou a využívá další prostředky online a offline komunikace. Získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě internet. Pracuje s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií. Uvědomuje si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotný. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


- používá počítač a jeho periferie - je si vědom možností a výhod, ale i rizik (zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat před zničením, porušování autorských práv) a omezení (zejména technických a technologických) spojených s používáním výpočetní techniky; - aplikuje výše uvedené – zejména aktivně využívá prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením;

Úvod do výpočetní techniky - hardware, software, osobní počítač, principy fungování, části, periferie - ochrana dat - ochrana autorských práv

− se seznámí se základními pravidly pro práci na PC v učebnách a pro práci na školním intranetu. - chápe specifika práce v síti (včetně rizik), využívá jejích možností a pracuje s jejími prostředky;

Síť - počítačová síť, server, pracovní stanice - připojení k síti a její nastavení - specifika práce v síti, sdílení dokumentů a prostředků

- volí vhodné informační zdroje k vyhledávání požadovaných informací a odpovídající techniky (metody, způsoby) k jejich získávání; - získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, ovládá jejich vyhledávání, včetně použití filtrování; - orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává; - zaznamenává a uchovává textové, grafické i numerické informace způsobem umožňujícím jejich rychlé vyhledání a využití; - uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení konkrétního problému; - správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele; - rozumí běžným i odborným graficky ztvárněným

Internet - informace, práce s informacemi - informační zdroje - Internet

152


informacím (schémata, grafy apod.). - komunikuje elektronickou poštou, ovládá i zaslání přílohy, či naopak její přijetí a následné otevření; - využívá další funkce poštovního klienta (organizování, plánování…); - ovládá další běžné prostředky online a offline komunikace a výměny dat;

Elektronická pošta - e-mail, organizace času a plánování, chat, messenger, videokonference, telefonie, FTP...

- pracuje s prostředky správy operačního systému, na základní úrovni konfiguruje operační systém, nastavuje jeho uživatelské prostředí; - orientuje se v běžném systému – chápe strukturu dat a možnosti jejich uložení, rozumí a orientuje se v systému adresářů, ovládá základní práce se soubory (vyhledávání, kopírování, přesun, mazání), odlišuje a rozpoznává základní typy souborů a pracuje s nimi;

Operační systém - základní a aplikační programové vybavení. Stručný přehled operačních systémů používaných na PC. - operační systém, jeho nastavení Data, soubor, složka, souborový manažer - Průzkumník Windows, práce se soubory a složkami - komprese dat - prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením - nápověda, manuál Příkazový řádek a vybrané příkazy

- vytváří, upravuje a uchovává strukturované textové dokumenty (ovládá typografická pravidla, formátování, práce se šablonami, styly, objekty, hromadnou korespondenci, tvoří tabulky, grafy, makra);

Textový editor Panel nástrojů Základní úpravy textu (kopírování, vyjmutí, vložení, vyhledávání a nahrazování částí textu, vkládání symbolů) Formát textu, odstavce, odrážky a číslování. Používání dodaných stylů a vytváření stylů vlastních Zásady psaní textu v textovém procesoru, pravopis a gramatika, dělení slov Vzhled stránky, záhlaví a zápatí, číslování stránek, generování obsahu dokumentu Tabulátory, tabulky a jejich formátování Objekty - vkládání obrázků, matematických vzorců a dalších objektů do dokumentu Používání hromadné korespondence na vybraných úlohách Základy tvorby maker a jejich použití

- ovládá běžné práce s tabulkovým procesorem (editace, matematické operace, vestavěné a vlastní funkce, vyhledávání, filtrování, třídění, tvorba grafu, databáze, kontingenční tabulky a grafy, příprava pro tisk, tisk);

Tabulkový procesor Pracovní plocha, zadávání dat, používání nápovědy Formátování tabulky – šířka sloupce, výška řádku, barvy, ohraničení, ukotvení příček Formát dat – formáty čísel, datumů, textu, vlastní formáty, podmíněné formátování Vkládání vzorců – používání vybraných tabulkových funkcí, vnořování funkcí, průvodce vkládáním funkcí Chybová hlášení – druhy a jejich možné příčiny Absolutní, relativní a smíšené adresy Grafy a práce s nimi

153


Kontingenční tabulky Matematické a vědecko-technické výpočty – výrazy se zlomky, s komplexními čísly, používání nástrojů Práce se seznamy dat – řazení, filtrace, formuláře, souhrny - vytváří jednoduché multimediální dokumenty (tedy dokumenty, v nichž je spojena textová, zvuková a obrazová složka informace) v některém vhodném formátu (HTML dokument, dokument textového procesoru, dokument vytvořený specializovaným SW pro tvorbu prezentací atp.);

Tvorba prezentace Seznámení s prostředím programu a s používanou terminologií Otevření prezentace, zobrazení v různých režimech (snímky, řazení snímků, osnova, poznámky), uložení v různých formátech Tvorba nové prezentace a používání šablon – vložení nového snímku, rozvržení snímku a zástupné symboly, barevné schéma, pozadí, záhlaví a pata snímku, předloha; možnosti kopírování, mazání a přesouvání snímků Vložení textu, obrázku, tabulky, grafu, hypertextového odkazu a organizačního diagramu do snímku Formátování textu (písmo, odrážky, zarovnání, dělení slov), formátování obrázků, tabulek a dalších objektů Základní možnosti animace objektů Časování snímků a přechodové efekty

- využívá nápovědy a manuálu pro práci se základním a aplikačním programovým vybavením i běžným hardware; - má vytvořeny předpoklady učit se používat nové aplikace, zejména za pomoci manuálu a nápovědy, rozpoznává a využívá analogií ve funkcích a ve způsobu ovládání různých aplikací; - vybírá a používá vhodné programové vybavení pro řešení běžných konkrétních úkolů; - používá běžné základní a aplikační programové vybavení (aplikace dodávané s operačním systémem, dále pracuje zejména s aplikacemi tvořícími tzv. kancelářský SW jako celkem);

V rámci celé VT - spolupráce částí balíku kancelářského software (sdílení a výměna dat, import a export dat…)



– navrhuje databázi složenou z několika relačních tabulek, používá vhodné datové typy pro jednotlivá pole, používá indexování – vytváří výběrové dotazy v návrhovém zobrazení, používá řazení a kritéria výběru záznamů, umí zobrazit dotaz v SQL – ovládá základní práce v databázovém procesoru (editace, vyhledávání, filtrování, třídění, relace, tvorba sestav, příprava pro tisk, tisk)

Databáze návrh tabulky, datové typy relace dotazy práce s daty

– umí vytvářet strukturovaný multimediální html dokument obsahující nadpisy, odstavce, hypertextové

Tvorba internetových stránek

154


odkazy, obrázky a tabulky – prvky webové stránky formátuje pomocí css

základy html formátování pomocí css

– zná základní typy grafických formátů, volí odpovídající programové vybavení pro práci s nimi a na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje;

Úvod do grafiky grafika (rastrová, vektorová, formáty, komprese, základy práce v SW nástrojích)

– ovládá principy algoritmizace úloh a sestavuje algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce) - vytvoří a odladí jednoduchý program v některém vývojovém prostředí; – umí deklarovat proměnné typu int a double, přiřadit konstantní hodnotu a hodnotu výrazu, provést inkrementaci a dekrementaci – umí sestavit podmínky v příkazu if – umí použít cykly ovládá základy objektově orientovaného programování.

Algoritmizace (úvod do programování) vývojové prostředí NetBeans proměnné, operátory, výrazy příkazy rozhodování příkazy cyklu metody třídy

155


ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/102, 3/99 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětů Základy elektrotechniky je naučit žáky orientovat se v problematice základů elektrotechniky, poskytnout základ pro řešení jednoduchých úloh a umět popsat základní elektrotechnické zákony. Předmět Základy elektrotechniky navazuje na znalosti z matematiky a z fyziky a dále tyto znalosti prohlubuje především v oblasti elektrotechniky. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni řešit stejnosměrné obvody různými metodami a uměli se rozhodnout, kdy jakou metodu využít. Žák je schopen vysvětlit základní pojmy elektrického, elektrostatického a elektromagnetického pole. Předmět Základy elektrotechniky (druhý ročník) navazuje na znalosti z předmětu Základy elektrotechniky z předchozího prvního ročníku. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni řešit střídavé obvody symbolicko-komplexními metodami s použitím fázorů. Žák je schopen vysvětlit základní pojmy elektromagnetické indukce, střídavých proudů i napětí a trojfázové soustavy. Charakteristika učiva Učivo předmětu Základy elektrotechniky navazuje v úvodu na znalosti z oblasti matematiky a fyziky. V této části se žák seznámí se základními pojmy elektrotechniky. Ve druhé části využije žák základních znalostí z oblasti matematiky i fyziky a aplikuje je při řešení stejnosměrných obvodů. Naučí se využívat základní zákony elektrotechniky (Ohmův zákon a Kirchhoffovy zákony). Žák se postupně naučí řešit složitější stejnosměrné obvody s více zdroji různými metodami řešení. Následuje kapitola elektrostatické pole, která se zabývá základními zákony elektrostatiky, řešením obvodů s kondenzátory, silovým působením elektrostatických polí, energií elektrostatického pole a elektrickou pevností izolantů. Následuje téma zaměřené na základy elektrochemie s objasněním pojmů elektrolýza a Faradayovy zákony elektrolýzy. Další kapitola je zaměřená na magnetické pole, ve které žáci budou schopni popsat základní pojmy magnetického pole, magnetické vlastnosti látek, magnetizační charakteristiku, hysterezí smyčku a energii magnetického pole. Dále se žáci naučí odečítat z magnetizační charakteristiky a řešit složité magnetické obvody i se vzduchovou mezerou. V rámci výuky předmětu se žáci naučí znát vlastnosti a použití elektrotechnických materiálů, a to jak vodičů, polovodičů, tak i izolantů. Učivo 2. ročníku navazuje v úvodu na znalosti z předmětu Základy elektrotechniky z prvního ročníku. V této části se žák seznámí se základními pojmy elektromagnetické indukce, kterými 156


jsou vlastní a vzájemná indukčnost cívek, činitel vazby, ztráty ve feromagnetických materiálech a využití elektromagnetické indukce v praxi. Ve druhé části se žák seznámí s tématikou střídavých proudů a napětí. Naučí se řešit střídavé obvody s aktivními i pasivními prvky. Dále se naučí využívat symbolicko-komplexní metodu řešení střídavých obvodů s použitím fázorů. Žáci budou schopni popsat základní pojmy střídavých proudů i napětí, efektivní, střední i maximální hodnotu střídavých veličin a vztah mezi nimi, rezonanci sériovou i paralelní a výkony střídavého proudu. Další kapitola je zaměřená na trojfázovou soustavu, ve které žáci budou schopni popsat základní pojmy trojfázové soustavy, druhy zapojení trojfázové soustavy, práci i výkon trojfázové soustavy a točivé magnetické pole. Dále se žáci naučí řešit trojfázové obvody se základními druhy zapojení zátěže. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Předmět se vyučuje v 1. a 2. ročníku. Cvičení probíhají pouze ve 2. ročníku. Při cvičeních je probrané teoretické učivo prakticky procvičeno na příkladech. V daném předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající doplnění látky v podobě řešení příkladů. Žák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v předmětu. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou práce písemné, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Důležitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných

157


zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


- užívá základní elektrotechnické pojmy

Základní pojmy z elektrotechniky - jednotky a jejich rozměry - stavba hmoty, elektrická vodivost látek - elektrický náboj - elektrické pole

- nakreslí schéma zapojení elektrického obvodu

Elektrické pole (stejnosměrný proud)

158


za použití schématických značek prvků - analyticky, numericky nebo graficky řeší obvody stejnosměrného proudu - aplikuje Kirchhoffovy zákony a další poučky při řešení složitějších stejnosměrných elektrických obvodů - využije princip vedení stejnosměrného proudu v kovech a podstatu elektrického odporu kovů při zjišťování příkonu spotřebiče, zjišťování ztrát ve vedení, výběru vhodného vodiče, aj. - zná základní vlastnosti a použití vodivých materiálů

- základní veličiny a pojmy - Ohmův zákon - Kirchhoffovy zákony - zdroje elektrické energie - stejnosměrné obvody - Theveninova a Nortonova poučka - vodivé materiály pevné, kapalné a plynné - vodivost elektronová a iontová, proudová hustota

- využívá vlastností izolantů a chování elektrostatického pole při výběru vhodného izolantu - vypočte kapacitu různých typů kondenzátorů - řeší elektrické obvody s kondenzátorem - zná základní vlastnosti a použití dielektrických materiálů

Elektrostatické pole - elektrická indukce - kondenzátory, kapacita, spojování kondenzátorů - silové působení elektrostatických polí - energie elektrostatického pole - elektrická pevnost izolantů - izolační materiály polární a nepolární, pevné kapalné a plynné - permitivita materiálu, vektor polarizace - elektrická pevnost, vedení el. proudu v dielektriku

- chápe princip elektrolýzy - vybere a vhodně udržuje elektrochemický zdroj proudu na základě znalostí, předností a nedostatků jednotlivých druhů zdrojů

Základy elektrochemie - elektrolýza, Faradayovy zákony - chemické zdroje elektrického proudu - kapacita zdroje, primární články, akumulátory

- zjistí magnetizační charakteristiku feromagnetické látky - řeší magnetické obvody - řeší složité magnetické obvody se vzduchovou mezerou - zná základní vlastnosti a použití magnetických materiálů

Magnetické pole - magnetická indukce - magnetické vlastnosti látek a jejich rozdělení z hlediska chování v mag. poli - magnetizační křivka, hysterezí smyčka - magnetické obvody - energie magnetického pole - permeabilita a magnetický tok, ztráty v magnetických materiálech - materiály mag. měkké a mag. tvrdé - magnetické materiály krystalické, amorfní, práškové, ferity

2. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - chápe princip elektromagnetické indukce a její význam na fungování různých elektrických strojů a přístrojů (transformátory, elektromotory, indukční pece, apod.) - vybere typ jádra pro realizaci indukčnosti podle

Učivo 3 vyučovací hod. týdně Elektromagnetická indukce - indukční zákon, Lencovo pravidlo, pravidlo pravé ruky - vlastní a vzájemná indukčnost cívek, činitel vazby - vířivé proudy

159


předpokládaného kmitočtového rozsahu - změří indukčnost a jakost cívky - spočítá parametry transformátoru

- ztráty v železe

- řeší elektrické obvody s aktivními a pasivními prvky (zdroje, rezistory, cívky a kondenzátory) v oblasti střídavého proudu - řeší obvody střídavého proudu symbolicko-komplexní metodou s použitím fázorů - navrhne a realizuje obvod zadaných vlastností

Střídavé proudy - časový průběh střídavých veličin - efektivní, střední a maximální hodnota střídavých veličin - jednoduché střídavé obvody s jednotlivými prvky R, L, C - složené střídavé obvody s prvky R, L, C - výkony střídavého proudu (zdánlivý, činný, jalový, účiník - rezonance sériová a paralelní - vyjádření fázoru komplexním číslem

- vypočítá základní parametry trojfázového generátoru - řeší trojfázové obvody se základními druhy zapojení zátěže

Trojfázová soustava - druhy zapojení trojfázové soustavy - druhy zapojení trojfázové zátěže - práce a výkon trojfázové soustavy - točivé magnetické pole

160


ELEKTRONIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/99 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu elektronika je naučit žáky orientovat se v problematice elektroniky, poskytnout základ pro řešení jednoduchých úloh a návrhů obvodů. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně používat jednoduché součástky a elektronické obvody, znali jejich funkci a možnosti využití samostatně i ve složitějších celcích. Žák je schopen vysvětlit úlohu elektroniky v životě společnosti. Používá matematického aparátu při řešení elektronických obvodů, je schopen objasnit činnost jednotlivých součástek v obvodu a řeší jednoduché úlohy pomocí elektronických součástek, které vybírá z katalogu. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z oblasti matematiky a základů elektrotechniky. V první části si žák rozšiřuje znalosti v řešení obvodů dalšími metodami. Následuje kapitola o základních elektronických součástkách a jejich vlastnostech. Seznamuje se s konstrukčním řešením součástek, fyzikálními principy jejich činnosti a základními možnostmi jejich použití. Seznámí se s pasivními i aktivními prvky a vlastnostmi, které je charakterizují. Naučí se pracovat s charakteristikami jednotlivých součástek včetně bipolárních a unipolárních tranzistorů, určovat a navrhnout pracovní body a počítat pro ně parametry. Další kapitolu tvoří spínací součástky, jejich vlastnosti a použití. Žák umí vysvětlit základní pojmy. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající pro obrazové informace technologií ICT. Žák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v předmětu praxe. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Jsou používány i metody skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy.

161


Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou práce písemné, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Důležitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. 162


Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 2. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: − objasní význam elektroniky

Učivo 3 vyučovací hod. týdně Úvod Obsah a význam předmětu, a ostatních předmětů

souvislost

elektroniky

− rozumí základním pojmům elektronického obvodu

Elektronický obvod, obvodové veličiny, ideální a skutečné zdroje proudu a napětí Zdrojová a spotřebičová orientace obvodových veličin Lineární a nelineární obvodové součástky Vlastnosti obecných odporových jednobranů, VA charakteristiky, pracovní bod, statický a diferenciální odpor Sériové a paralelní řazení nelineárních jednobranů Vlastnosti obecných odporových dvojbranů, charakteristiky, pracovní bod, diferenciální parametry a jejich vzájemný přepočet

- ovládá teorii i používání lineárních součástek elektronických obvodů

Pasivní elektronické součástky Rezistory – provedení, použití, vlastnosti (rozdělení podle použitých materiálů, ztrátového výkonu, konstrukčního provedení, úplný a zjednodušený náhradní obvod na vysokých frekvencích, vysvětlení skinefektu) Potenciometry a odporové trimry (průběh, provedení) Kondenzátory - vlastnosti, provedení, použití (rozdělení podle použitých materiálů, provozního napětí, ztrátového činitele, konstrukčního provedení, úplný a zjednodušený náhradní obvod na vysokých frekvencích) Cívky – vlastnosti, provedení použití (rozdělení podle konstrukčního provedení, úplný a zjednodušený náhradní obvod na vysokých frekvencích, jakost cívky) Cívky se vzájemnou indukčností Transformátor – provedení, použití, vlastnosti, návrh

− zná fyzikální podstatu polovodičů a charakteristické vlastnosti polovodičových součástek

Přechod PN, polovodič- kov Diody a jejich základní vlastnosti, značení Usměrňovací, spínací, funkce, teplotní

závislost,

163


charakteristiky, parametry Příklady použití diod (usměrňovače, násobiče, spínače, omezovače) Zenerovy diody, princip, charakteristiky, významné parametry, příklady použití LED (funkce, parametry, charakteristiky; provedení; použití) Speciální diody: Schottkyho, PIN, Tunelové, Gunnova a lavinové − využívá znalostí o bipolárních tranzistorech

Bipolární tranzistory Princip činnosti bipolárního tranzistoru, charakteristiky, provedení Nastavení a stabilizace klidového pracovního bodu Základní zapojení bipolárního tranzistoru a vlastnosti v těchto zapojeních, odvození parametrů zesilovacího stupně pro malé signály. Aplikace bipolárních tranzistorů ve výkonových zesilovačích signálů nízkých frekvencí Bipolární tranzistor ve funkci spínače, statické a dynamické vlastnosti, spínání induktivní a kapacitní zátěže.

- zná základní vlastnosti unipolárních tranzistorů a jejich použití

Unipolární tranzistory Princip, činnost, rozdělení JFET, MOSFET s vodivým kanálem a indukovaným Nastavení a stabilizace klidového pracovního bodu. Základní zapojení unipolárního tranzistoru a vlastnosti v těchto zapojeních, odvození parametrů v těchto zapojeních Příklady použití unipolárních tranzistorů Unipolární tranzistor ve funkci spínače

- umí využít znalostí o spínacích vlastnostech dalších polovodičových prvků

Vícevrstvové polovodičové prvky Princip činnost, rozdělení Tyristory a triaky, funkce, charakteristiky, ochranné obvody, provedení, chlazení a značení Možnosti řízení spínacích polovodičových prvků v obvodech střídavého a stejnosměrného proudu Možnosti aplikace spínacích polovodičových prvků

- zná a používá různé druhy senzorů

Senzory Fotoelektrické jevy (vnitřní, vnější, fotovoltaický) Fotorezistory, Fotodiody, Fototyristory, Fototranzistory (principy, funkce; vlastnosti, charakteristiky, parametry; provedení; použití) Optočleny (lineární a spínací; principy, funkce; vlastnosti, charakteristiky, parametry; provedení; použití) Termoelektrické jevy (Seebeckův, Peltierův, Thompsonův; senzory pro snímání teploty) Piezoelektrický jev (využití, piezorezistor; princip;

164


vlastnosti, parametry; použití) Tenzometry (odporové, polovodičové; princip; použití) Magnetorezistory (funkce/vlastnosti, parametry; provedení; použití) - žák si ověřuje získané poznatky na cvičeních

Praktická cvičení

Seznam cvičení 1. Seznamovací úloha - Napájecí zdroje a způsob regulace 2. Měření odporu rezistorů 3. Měření potenciometrů 4. Měření vlastností cívek 5. Měření síťového transformátoru 6. Měření parametrů pasivních součástek 7. Charakteristiky polovodičových diod 8. Speciální polovodičové prvky, parametrický stabilizátor 9. Charakteristiky bipolárního tranzistoru 10.Charakteristiky unipolárniho tranzistoru 11.Řízení výkonu triakem 12.Rezonanční obvody 13.Měření optoelektrických prvků

165


PRAXE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/102 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu praxe v 1. ročníku je naučit žáky orientovat se v aplikované elektronice, získat základní dovednosti v tomto oboru. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně využívat základní elektronické součástky, získaly dovednosti v oblasti robotiky a elektroinstalačních činností a dokázali se orientovat v dané problematice. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti aplikované elektroniky. V úvodu je žák seznámen a proškolen v oblasti bezpečnosti práce, v zásadách první pomoci a v hygieně a fyziologie práce. V první části předmětu se žák seznámí se základními pojmy v elektronice, je seznámen se základními elektronickými součástkami a jednoduchými elektronickými konstrukcemi. Ve druhé části je žák seznámen s elektrickými zařízeními, elektroinstalačním materiálem a typy jistících prvků. Poslední kapitola, která se zabývá robotikou, kde se žák seznámí se základy robotiky, základními mechanickými modely a způsoby programování. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána praktická metoda a informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající technologií ICT. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v daném předmětu a především z k získávání odborné dovednosti a manuální zručnosti. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou manuální práce, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným technologickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným výsledkům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí

166


výstup před žáky. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník

167




− zná základy bezpečnosti práce

Bezpečnost při práci. Zásady první pomoci. Hygiena a fyziologie práce. Ergonomie.

− zná elektrotechnické součástky − provádí pájení a tvarování součástek − rozumí vlastnostem součástek − umí pájet mikropájkou

Nářadí a pomůcky používané v elektrotechnice. Elektronické součástky, vlastnosti, schem. značky, značení. Práce s katalogem, se součástkami - tvarování vývodů, příprava pro zapojování. Pájení mikropájkou.

− umí sestavovat jednoduché el. obvody − zná základní technologie výroby DPS − umí základní opracování materiálu − umí základní vrtání otvorů

Zapojování a sestavování jednoduchých elektronických obvodů. Měření a oživování zapojení. Technologie a výroba DPS. Dělení materiálu. Řezání ruční pilou. Vrtání otvorů.

− umí zjišťovat napětí na zařízeních − umí provádět základní elektroinstalační práce

Zjišťování napětí na zdrojích, strojích, přístrojích. Druhy el. zařízení - spínače, zásuvky, vidlice, svorkovnice. Zapojování přístrojů - druhy vodičů, odizolování, zakončování. Elektroinstalační práce - montáž a zapojování zásuvek, spínačů, objímek pro žárovky.

− zná principy jistících prvků − umí zapojovat jistící prvky

Jistící prvky - závitové, nožové, trubičkové pojistky, jističe. Zapojení napěťového a proudového chrániče. Zapojování cvičných panelů. Měřicí přístroje používané v elektroinstalační praxi. Zapojování stykačů a zářivek.

− rozumí teorii robotiky - zná principy grafického programování

Úvod do robotiky, typy robotů a stavebnic, způsoby programování. Úvod do grafického programování.

− umí sestavit jednoduchého robota − umí naprogramovat jednoduché úkony − zná mechanismy ovládání robotů − umí pracovat s v/v zařízeními

Programování jednoduchých úloh, seznámení s v/v zařízeními. Sestavení mechanických modelů s el. Pohonem. Sestavení mechanických modelů s hydraulickým pohonem.

- umí využít dosavadní znalosti a dovednosti

Kontrola, údržba, čištění a opravy zařízení dílen.

168


PRAXE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/99 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu praxe ve 2. ročníku je naučit žáky orientovat se v praktické elektronice a výpočetní technice, získat základní dovednosti v těchto oborech. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni navrhnout a vyrobit elektronická zařízení podle zadaných požadavků. Součástí předmětu je návrh a výroba DPS, ruční i strojní (CNC) obrábění materiálů, tvorba technické dokumentace. Cílem je se dokázat orientovat v dané problematice a získat dovednosti v těchto oblastech. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti základů elektrotechniky, elektroniky a základů výpočetní techniky. V úvodu je žák seznámen a proškolen v oblasti bezpečnosti práce, v zásadách první pomoci a v hygieně a fyziologie práce. V první části předmětu se žák seznámí se základními metodami návrhu a výroby DPS. Ve druhé části je žák seznámen s principy návrhu a realizací elektronických zařízení podle konkrétních požadavků. Poslední kapitola se zabývá oblastí ruční i strojní (CNC) obrábění materiálů a tvorbou konstrukčních prvků, tvorbou technické a výrobní dokumentace. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána praktická metoda a informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající technologií ICT. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v daném předmětu a především z k získávání odborné dovednosti a manuální zručnosti. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou manuální práce, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným technologickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným výsledkům. Další složku 169


testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů.

170






− zná zásady návrhu DPS − umí navrhovat jednoduché obrazce podle předlohy − rozumí vlastnostem součástek

Zásady návrhu spojového obrazce. Norma pro návrh plošných spojů, typy obrazců. Pokyny pro zhotovení návrhu plošného spoje. Návrh jednoduchého obrazce podle zadaného schématu v návrhovém programu. Schematické značky (nákres), definice vývodů, práce s knihovnami. Vytvoření výkresu, propojení, výběr pouzder součástek,

− umí navrhovat jednoduché DPS − zná typy pouzder součástek − zná principy návrhu DPS

Příprava dat k výrobě klišé DPS. Návrh jednoduchého obrazce plošného spoje podle zadaného schématu v návrhovém programu. Manipulace s umístěnými součástkami, vývody z plošného spoje, propojování součástek, editace spojů. Výběr pouzder, odstraňování chyb při výběru pouzder součástek, návrh nových pouzder.

− umí osazovat sestavovat el. obvody − zná základní technologie výroby DPS

Technologie a vlastní výroba DPS. Zhotovení předlohy PS, zhotovení PS. Zásady pájení součástek do desky s plošnými spoji. Osazování desky PS, proměřování spojů. Osazovací automaty ve výrobě.

− umí navrhnout schéma zařízení − umí vyrobit el. zařízení − umí nastavit parametry zařízení a ověřit funkčnost

Návrh elektronického zařízení – návrh schématu, výpočty hodnot součástek, ověření zapojení. Realizace zařízení – osazení, oživení, nastavení. Kontrola zařízení – ověření parametrů, testy.

- zná principy návrhu zařízení - umí konstruovat jednoduché zařízení - zná základy technických dokumentací. - umí vytvořit jednoduchou technickou dokumentaci

Návrh a konstrukce zařízení - postupy, tvorba modelu. Ovládací prvky- umístění, ergonomie, popisky. Technická a výrobní dokumentace - orientace, tvorba, SW.

− umí ovládat CNC stroje − umí základní opracování materiálu - umí se orientovat v technických podkladech

Popis a ovládání CNC strojů, upínání obrobků a nástrojů. Struktura programu pro CNC gravírku, vytvoření programu, princip zadávání dat, základní funkce programovaní, nastavení výchozího bodu pro obrábění. Tvorba komponent podle zadání.



171


PRAXE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy Hodinová dotace: 3/99 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu praxe ve 3. ročníku v zaměření komunikační systémy je naučit žáky orientovat se v zabezpečovací technice a výpočetní technice, získat základní dovednosti v těchto oborech. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni sestavit vlastní počítač, diagnostikovat závadu, navrhnout a realizovat počítačovou síť, správně zapojit zabezpečovací zařízení a dokázali se orientovat v daných problematikách. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti elektrotechniky a výpočetní techniky. V úvodu je žák seznámen a proškolen v oblasti bezpečnosti práce, v zásadách první pomoci a v hygieně a fyziologie práce. V první části předmětu se žák seznámí se základními komponenty PC, je seznámen s jejich principy, nastavení. Ve druhé části je žák seznámen s principy počítačových sítí, návrhem a realizací. Poslední kapitola se zabývá základy zabezpečovací techniky. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána praktická metoda a informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající technologií ICT. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v daném předmětu a především z k získávání odborné dovednosti a manuální zručnosti. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou manuální práce, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným technologickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným výsledkům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. 172


Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence

Učivo

173


Žák:

3 vyučovací hod. týdně



− zná komponenty PC − zná všeobecné zásady pro montáž PC − umí sestavovat PC − rozumí vlastnostem komponent PC

Historie PC: Charakteristické vlastnosti. Procesory a koprocesory. Sběrnice základní desky. Všeobecné zásady pro montáž PC. Používané nástroje při práci. Systém propojování desek a FDD, HDD, pravidla. Názorné procvičování při sestavování PC z nefunkčních dílů. Monitory, videodesky, videoakcelerátory. Druhy videokaret, rychlost, paměti. Napájení: zdroje: impulsní, modernizace, zálohování, poruchy v síti, akumulátory, odstraňování závad zdroje.

− rozumí metodám zápisu dat na disky − zná typy pružných a pevných disků − umí předcházet závadám

Pružné a pevné disky: pohon pohybu hlav, prokládání, otáčky, počet hlav, časové parkování, řadič pevného disku, povrchy, sektory, stopy. Předcházení závadám: teplo, tepelný šok, napěťové rázy, statika, uzemňovací náramky, údržba

− umí testovat PC, diagnostika závad − zná vnější periférie PC − umí konfigurovat periférie

Testy: - Coretest, ChkeckIt, Programy Norton Utilities. Instalace nových desek: konfigurace, zahořování, analýza vadné desky, oživení mrtvého počítače, propojky. Vnější periferie. Polohovací zařízení, snímací zařízení scanery, digitizéry, plotery, vyřezávací plotery, měřící zařízení (převodníky).

− zná principy zabezpečovacích zařízení − zná principy detektorů − zná zásady montáže PZTS

Úvod do zabezpečovací techniky. Legislativa ZT Účel poplachového zabezpečovacího a tísňového systému (PZTS). Základní terminologie. Stupně zabezpečení. Klasifikace prostředí pro zařízení. Postup při zřizování PZTS. Detektory (magnetické, PIR, GBS, Požární, Tísňové), jejich princip, vnitřní zapojení, zásady montáže. PIR detektory venkovní, detektor kouře, detektor plynů. Princip, vnitřní zapojení, zásady montáže.

− zná ústřednu JA-82K

JA-82K, možnosti základní provedení, rozšiřující moduly, připojení, zapojení vstupů, funkce smyčky, reakce vstupů, nastavení periférií, nastavení kódů a karet, nastavení ústředny. Montáž ústředny, interface, správa systému, dálkový přístup, komunikátory (vlastnosti a rizika), dálková správa GSM. Bezdrátová komunikace, kvalita komunikace. Systémová klávesnice interní, externí, vnitřní zapojení, připojení, zásady montáže, správa uživatelů, ovládání, funkce, stavy systému, dělení do sektorů, kvalita komunikace, nastavení systému. Přístupové karty. Interface WJ-80, zapojení.

− zná zásady pro montáž ústředen

− zná principy bezdrátových čidel − zná typy detektorů

Sirény vnější, vnitřní. Vnitřní zapojení, připojení, zásady montáže. Přiřazení bezdrátových komponentů do ústředny.

174


− umí navrhovat jednoduché zabezpečovací zařízení

Detektor pohybu s kamerou. Okenní detektory. Detektory kouře. Detektory plynů. Detektory pohybu, rozbití skla. Ovladače RC-8x. Odposlech SP-02. RC-85, Relé UC-82, AC-82. Přijímač AC-83, AC-8014. Termostaty TP-8x.

− zná základní terminologie sítí − zná OSI model, přenosové média a protokoly − umí provádět základní konfigurace sítě

Základní terminologie sítí. Datové sítě LAN, WAN. Šířka pásma, propustnost sítě. Síťové topologie. Referenční model OSI. Sedmivrstvý model, koncepce vrstev, komunikace v síti. Přenosová média a protokoly.

− zná TCP/IP model, směrovače a směrovací tabulky − umí provádět základní návrhy sítí

Referenční model TCP/IP. Čtyřvrstvý model. Protokoly TCP/IP. Zařízení WAN sítí. Základy směrovačů, IOS, příkazy, typy rozhraní. Směrovací tabulky. Laboratorní nastavení směrovače CISCO. Návrh a dokumentace LAN. Proces návrhu, obsah dokumentace. Strukturovaná kabeláž. Normy.



175


PRAXE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/99 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu praxe ve 3. ročníku zaměření Řídicí systémy a Informační technologie je naučit žáky orientovat se v robotice a výpočetní technice, získat základní dovednosti v těchto oborech. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni sestavit vlastní počítač, diagnostikovat závadu, navrhnout a realizovat počítačovou síť. Dále žáky připravuje v oblasti robotiky, v oblasti programování v jazyce C. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti elektrotechniky, robotiky a výpočetní techniky. V úvodu je žák seznámen a proškolen v oblasti bezpečnosti práce, v zásadách první pomoci a v hygieně a fyziologie práce. V první části předmětu se žák seznámí se základními komponenty PC, je seznámen s jejich principy, nastavení. Ve druhé části je žák seznámen s principy počítačových sítí, návrhem a realizací. Poslední kapitola se zabývá robotikou a stavebnicí LEGO NXT, jmenovitě programováním základního modulu NXT v jazyce C. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána praktická metoda a informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající technologií ICT. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v daném předmětu a především z k získávání odborné dovednosti a manuální zručnosti. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou manuální práce, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným technologickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným výsledkům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí

176


výstup před žáky. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník

177






− zná komponenty PC − zná všeobecné zásady pro montáž PC − umí sestavovat PC − rozumí vlastnostem komponent PC

Historie PC: Charakteristické vlastnosti. Procesory a koprocesory. Sběrnice základní desky. Všeobecné zásady pro montáž PC. Používané nástroje při práci. Systém propojování desek a FDD, HDD, pravidla. Názorné procvičování při sestavování PC z nefunkčních dílů. Monitory, videodesky, videoakcelerátory. Druhy videokaret, rychlost, paměti. Napájení: zdroje: impulsní, modernizace, zálohování, poruchy v síti, akumulátory, odstraňování závad zdroje.

− rozumí metodám zápisu dat na disky − zná typy pružných a pevných disků − umí předcházet závadám

Pružné a pevné disky: pohon pohybu hlav, prokládání, otáčky, počet hlav, časové parkování, řadič pevného disku, povrchy, sektory, stopy. Předcházení závadám: teplo, tepelný šok, napěťové rázy, statika, uzemňovací náramky, údržba.

− umí testovat PC, diagnostika závad − zná vnější periférie PC − umí konfigurovat periférie

Testy: - Coretest, ChkeckIt, Programy Norton Utilities. Instalace nových desek: konfigurace, zahořování, analýza vadné desky, oživení mrtvého počítače, propojky. Vnější periferie. Polohovací zařízení, snímací zařízení scanery, digitizéry, plotery, vyřezávací plotery, měřící zařízení (převodníky).

− zná stavebnici LEGO NXT - zná základy programování v jazyce C

LEGO MINDSTORMS NXT - úvod, popis programování. Popis programovacího jazyka C, základy programování.

− zná typy externích modulů − umí programovat jednotlivé moduly − rozumí algoritmizaci − umí naprogramovat jednoduché sekvence − umí naprogramovat základní úlohy

Popis základních vstupních modulů NXT, programování. Popis základních výstupních modulů NXT, programování. Detekce barev. Orientace v prostředí. Řízení sestavených robotů, řešení praktických úloh.

− zná základní terminologie sítí − zná OSI model, přenosové média a protokoly − umí provádět základní konfigurace sítě

Základní terminologie sítí. Datové sítě LAN, WAN. Šířka pásma, propustnost sítě. Síťové topologie. Referenční model OSI. Sedmivrstvý model, koncepce vrstev, komunikace v síti. Přenosová média a protokoly.

− zná TCP/IP model, směrovače a směrovací tabulky − umí provádět základní návrhy sítí

Referenční model TCP/IP. Čtyřvrstvý model. Protokoly TCP/IP. Zařízení WAN sítí. Základy směrovačů, IOS, příkazy, typy rozhraní. Směrovací tabulky. Laboratorní nastavení směrovače CISCO Návrh a dokumentace LAN. Proces návrhu, obsah dokumentace. Strukturovaná kabeláž. Normy.

178




179


PRAXE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/84 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu praxe ve 4. ročníku je naučit žáky orientovat se v elektrotechnice a výpočetní technice, získat základní hlavně praktické dovednosti v tomto oboru. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně využívat znalosti a dovednosti, které získali při studiu a dokázali se orientovat a řešit problémy. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti elektrotechniky, praxe a výpočetní techniky. V úvodu je žák seznámen a proškolen v oblasti bezpečnosti práce, v zásadách první pomoci a v hygieně a fyziologie práce. V celé části předmětu žák pracuje na zadaném projektu, celý projekt je rozvržen na celky, ve kterých řeší jednotlivé dílčí činnosti. V závěru této části žák předvádí řešení a vypracování tohoto projektu. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána praktická metoda a informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající technologií ICT. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v daném předmětu a především z k získávání odborné dovednosti a manuální zručnosti. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou manuální práce, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným technologickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným výsledkům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů.

180



Učivo

181


Žák:




− umí využít svých znalostí a dovedností k praktické realizaci projektu a přípravě dokumentace

Zadání a rozbor projektu. Analýza a rozdělení projektu na dílčí části. Zpracování dílčích částí. Kontrola, simulace a testování dílčích částí. Vypracování technické dokumentace k projektu. Prezentace vlastního řešení.

182


ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 4/132 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu Elektrotechnická měření ve 3. ročníku je naučit žáky měřit základní elektrické a neelektrické fyzikální veličiny, pochopit principy základních měřicích přístrojů, orientovat se v problematice základních technických prostředků pro měření. Žák je schopen vybrat a použít vhodnou měřicí metodu, příslušný měřicí přístroj a vyhodnotit a využít naměřené hodnoty. Žák se rovněž naučí vypracovat o měření technickou zprávu – měřicí protokol. Charakteristika učiva Učivo předmětu Elektrotechnická měření navazuje na znalosti znalostí získané především v předmětech Matematika, Fyzika, Základy elektrotechniky, Elektronika a Číslicová technika. V úvodu jsou žáci seznámeni s principy a použitím základních elektromechanických měřicích přístrojů a vyjádřením jejich chyb. Dále se postupně seznamují se základními elektronickými a číslicovými měřicími přístroji a jejich využitím při měření základních elektrických veličin jak teoreticky tak i během praktických měření. Navazující část předmětu je věnována návrhu a měření na jednoduchých měřicích zapojeních. Žák volí vhodné měřicí přístroje a měřicí metodu s ohledem na přesnost měření, bezpečnost svoji i měřicích přístrojů. Naměřené hodnoty zpracovává do laboratorního protokolu. Vyhodnotí výsledky měření. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali pečlivě, odváděli kvalitní práci, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni kriticky se dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu doplněná ukázkami funkce jednotlivých měřicích přístrojů, a průmyslově vyráběných dílů. Žáci jsou důsledně vedeni k samostatnému uvažování, pochopení základních principů a k práci s odbornou literaturou. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Rozsah a hloubka zvládnutí učiva je prověřována písemnými pracemi, ústním zkoušením, praktickým měřením, testy 183


a sledováním aktivity žáků. Důraz je kladem na logické pochopení souvislostí, rozlišení příčin a důsledků, vyvozování správných, přesných a úplných závěrů. Ústní zkoušení prověří i vyjadřovací schopnosti žáka a jeho schopnosti logické argumentace v diskusi. Důležitou součástí ústního zkoušení je i zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními žáky. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence - žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh správně po formální i jazykové stránce. Aktivně se zúčastní diskusí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence - žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušenosti jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reaguje, přijímá radu i kritiku. Sociální kompetence - žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními názory, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů - žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě INTERNET. Aplikace matematických postupů - žák se učí při řešeních praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, grafy, diagramy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání s ostatními lidmi a aby uměl řešit případné konflikty. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, preferuje metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí.

184


Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, příp. zaměstnání v oblasti slaboproudé elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence


Žák: - má povědomí o významu předmětu pro svůj odborný růst, je seznámen s jeho obsahem

Úvod, technicko-ekonomický význam elektrotechnických měření, organizace výuky

- zná rozdělení chyb měření, matematické vyjádření chyb, určení třídy přesnosti měřicích přístrojů

Teorie chyb - rušivé vlivy při měření, chyby a přesnost měření, druhy chyb podle vzniku, vyjadřování chyb, třídy přesnosti měřicích přístrojů, ověřování měřicích přístrojů

- zná základní pojmy nutné k pochopení měření s elektromechanickými měřicími přístroji

Základní pojmy - rozsah, konstanta a citlivost přístroje, vlastní spotřeba přístroje, třída přesnosti, přetížitelnost, značky na stupnici

- zná mechanické provedení a základní elektromechanických měřicích přístrojů

části

Elektromechanické měřicí přístroje- části měřidel, uložení otočné části, tlumení, ukazatele výchylky, aretace, provedení měřidel

- zná základní vlastnosti některých elektronických přístrojů a umí s nimi prakticky měřit

Elektronické měřicí přístroje - základní pojmy, vstupy, výstupy, rozsahy, vlastnosti, použití

- zná základní blokové schéma a vlastnosti číslicového multimetru a umí s ním prakticky měřit

Číslicové měřicí přístroje - základní principy vlastnosti, použití, princip ss číslicových voltmetrů, chyby číslicových měřicích přístrojů

- zná princip a vlastnosti magnetoelektrického systému

Soustava magnetoelektrická princip, moment, konstrukční uspořádání, vlastnosti Měření střídavých veličin magnetoelektrickým přístrojem

- zná princip a vlastnosti systémů elektrodynamického a indukčního, - zná způsoby změny měřicího rozsahu

Přehled ostatních elektromechanických přístrojů značky, fyzikální principy, vlastnosti, použití Způsoby změny rozsahů měřicích přístrojů, měřicí transformátory napětí a proudu

- umí vybrat vhodný měřicí přístroj, zná zapojení wattmetru pro měření výkonu stejnosměrných i střídavých sítí

Volba vhodného ampérmetru, voltmetru a wattmetru Metody měření výkonu – ss, 1f a 3f st síť, vf

- zná funkci a použití dvoukanálového analogového osciloskopu, ovládá základní osciloskopická měření napětí, frekvence a fáze

Osciloskop a osciloskopické měřicí metody Základní principy činnosti, skupinové schéma, popis, princip časového rozvinutí Synchronizace ČZ, vícekanálové osciloskopy Základní osciloskopické měřicí metody

- zná základní měření reálných odporů i komplexních

Metody měření impedancí

185


impedancí - umí nakreslit vektorový diagram měřené impedance

Měření ohmických odporů, voltampérové metody, můstky, ohmmetry Měření kapacit, vlastních a vzájemných indukčností především měřením výkonu napětí, proudu a výpočtem, můstková měření

- zná význam a účel použití sběrnice GPIB pro automatizovaná měření řízená PC - umí signály sběrnice, má představu o způsobu komunikace na sběrnici

Sběrnice GPIB (HPIB, IMS – 2) Význam a účel, principy a uspořádání, části systému, signály Ovládání měřicích přístrojů pomocí sběrnice GPIB, řídící slovo, informační slovo, praktické příklady použití

- zná problematiku měření malých proudů, napětí a nábojů

Měření velmi malých proudů, napětí a nábojů. Stejnosměrné galvanometry – uspořádání, parametry, použití Zvláštní galvanometry – balistický, fluxmetr Závěrečná systematizace a prohlubování učiva

Laboratorní měření

186


ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Informační technologie Hodinová dotace: 5/140 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu elektrotechnická měření ve 4. ročníku zaměření Informační technologie je naučit žáky měřit základní i některé speciální elektrické a neelektrické fyzikální veličiny, pochopit principy nejen základních ale i některých speciálních měřicích přístrojů, především číslicových. Cílem je rovněž výuka automatizovaného měření na sběrnici GPIB, především v praktickém vyučování. Žák je schopen orientovat se v problematice základních technických prostředků pro měření na sběrnici a dokáže používat i navrhovat programy virtuální instrumentace v prostředí LabView. Je schopen vybrat a použít vhodnou měřicí metodu, příslušný měřicí přístroj a vyhodnotit a využít naměřené hodnoty. Žák se rovněž naučí vypracovat o měření technickou zprávu – měřicí protokol. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti získané především v předmětech Matematika, Fyzika, Základy elektrotechniky, Číslicová technika a Elektrotechnická měření ve 3. ročníku. V úvodu jsou žáci seznámeni s filosofií a využitím grafického programovacího jazyka LABVIEW při tvorbě virtuální instrumentace (VI). Dále se postupně seznamují s číslicovými měřicími přístroji a jejich využitím při měření elektrických veličin jak teoreticky tak i během praktických měření. Velká pozornost je věnována A/D a D/A převodníkům. Dále jsou žáci seznámeni s některými speciálními měřicími přístroji, například spektrálním analyzátorem, měřičem zkreslení, digitálním osciloskopem apod. Navazující praktická část předmětu je věnována návrhu a měření na složitějších měřicích zapojeních. Žák volí vhodné měřicí přístroje a měřicí metodu s ohledem na přesnost měření, bezpečnost svoji i měřicích přístrojů. Při měření využívá hlavně virtuální instrumentaci v prostředí LabView. Naměřené hodnoty zpracovává do laboratorního protokolu. Vyhodnotí výsledky měření. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali pečlivě, odváděli kvalitní práci, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni kriticky se dívat na výsledky své vlastní práce.

187


Výukové strategie nebo Pojetí výuky V předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu doplněná ukázkami tvorby VI pomocí PC a dataprojektoru a praktické funkce jednotlivých měřicích přístrojů. Žáci jsou důsledně vedeni k samostatnému uvažování, pochopení základních principů a k práci s odbornou literaturou. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Rozsah a hloubka zvládnutí učiva je prověřována písemnými pracemi, ústním zkoušením, praktickým měřením, testy a sledováním aktivity žáků. Důraz je kladem na logické pochopení souvislostí, rozlišení příčin a důsledků, vyvozování správných, přesných a úplných závěrů. Ústní zkoušení prověří i vyjadřovací schopnosti žáka a jeho schopnosti logické argumentace v diskusi. Důležitou součástí ústního zkoušení je i zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními žáky. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence - žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh správně po formální i jazykové stránce. Aktivně se zúčastní diskusí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence - žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušenosti jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reaguje, přijímá radu i kritiku. Sociální kompetence - žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními názory, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů - žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě INTERNET. Aplikace matematických postupů - žák se učí při řešeních praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, grafy, diagramy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků.

188


Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání s ostatními lidmi a aby uměl řešit případné konflikty. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, preferuje metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, příp. zaměstnání v oblasti slaboproudé elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence


Žák - zná základní bloková zapojení pro automatizovaná měření pomocí sběrnice GPIB a RS 232, 485 - zná signály sběrnice GPIB a způsob provozu - zná využití zásuvných karet a modulárních systémů pro měření

Automatizované měřicí systémy Základní principy Sběrnice GPIB (HPIB,IMS-2), RS 232, RS485 Zásuvné měřicí karty pro počítače Modulární měřicí systémy

- zná základní filosofii LabView - umí se orientovat v nabídce na liště nástrojů a v paletové nabídce - umí využít změnu kurzoru

Vývojové prostředí LABVIEW, základní filosofie, vývojové prostředí VI, soubory, nástroje, palety

- umí se orientovat v paletové nabídce čelního panelu

Prvky čelního panelu, typy proměnných, datové struktury

- zná způsoby tvorby a využití cyklů, posuvných registrů a grafů

Cykly, grafy, posuvné registry

- umí tvořit SUB VI, jeho ikonu a konektor - umí editovat a použít hotové VI

Tvorba podprogramů SUB VI, ovladačů, ikona, konektor, editace, sekvenční provádění aplikací

- zná základní rozdíly mezi grafy registračními a statickými - umí grafy použít

Práce s grafy registračními a statickými

- zná princip tvorby a vlastnosti ovládacích programů pro řízení měřicích přístrojů - umí využít ovladače jako SUB VI pro tvorbu vlastních programů automatizovaného měření na GPIB

Obslužné programy pro měřicí přístroje a převodníkové karty

189


- zná princip, blokové schéma a vlastnosti číslicových multimetrů - umí vyjádřit jejich chybu

Číslicové voltmetry a multimetry, základní vlastnosti – zobrazení, rozsahy, rychlost měření, přesnost (chyba %R a %FS)

- zná princip a vlastnosti některých měřicích A/D a D/A převodníků - umí nakreslit A/D – D/A převodní charakteristiku pro zadaný rozsah veličin

Principy převodu A/D (kompenzační převodníky, čítací převodníky), rozdělení převodníků, A/D – D/A převodní charakteristika A/D převodníky - přírůstkový, s postupnou aproximací, s mezipřevodem na kmitočet, komparační, s dvojí integrací D/A s váhovými odpory a sítí R – 2R

- zná problematiku potlačení rušivých napětí - umí měřit s digitálním multimetrem

Stejnosměrné ČV Uspořádání vstupních obvodů, potlačení sériového rušení

- zná schéma funkci a vlastnosti usměrňovačů pro číslicové voltmetry

Střídavé ČV Převodníky AC/DC – lineární usměrňovače s operačním zesilovačem

- umí nakreslit schéma a vysvětlit funkci převodníků I– UaR-U

Převodníky I – U, R – U s operačním zesilovačem

- zná blokové schéma, funkci a využití číslicového osciloskopu - umí prakticky měřit s číslicovým osciloskopem

Číslicové osciloskopy s pamětí blokové schéma, popis bloků, vzorkování, číslicová pamět dynamických dějů, synchronizace zobrazení s kmitočtem měřeného napětí režimy digitálních osciloskopů: vzorkovací, pretrigger, posttrigger

- zná princip NF a VF generátorů a význam jejich použití k praktickému měření - umí měřit s NF a VF generátory

NF harmonické a funkční generátory VF signální generátor, TV generátor

- zná princip zkresloměru, umí s ním prakticky měřit - zná problematiku měření na metalických a optických vedeních - zná princip televizního digitálního přenosu informace - umí měřit některé parametry DVB T a DVB S

Speciální měření: měření zkreslení, tvarové zkreslení, měřič zkreslení měření na metalických a optických vedeních měření VF digitálních spojů DVB T, DVB S

- zná blokové schéma, princip a použití spektrálního a logického analyzátoru

Diagnostické přístroje: spektrální analyzátor logický analyzátor Souhrnná systematizace a prohlubování učiva


190


ELEKTROTECHNICKÁ MĚŘENÍ Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy Hodinová dotace: 5/140 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu elektrotechnická měření ve 4. ročníku zaměření Komunikační systémy a Řídicí systémy je naučit žáky měřit základní i některé speciální elektrické a neelektrické fyzikální veličiny, pochopit principy nejen základních ale i některých speciálních měřicích přístrojů, především číslicových. Cílem je rovněž výuka automatizovaného měření na sběrnici GPIB, především v praktickém vyučování. Žák je schopen orientovat se v problematice základních technických prostředků pro měření na sběrnici a dokáže používat programy v prostředí LabView. Je schopen vybrat a použít vhodnou měřicí metodu, příslušný měřicí přístroj a vyhodnotit a využít naměřené hodnoty. Žák se rovněž naučí vypracovat o měření technickou zprávu – měřicí protokol. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti získané především v předmětech Matematika, Fyzika, Základy elektrotechniky, Číslicová technika, Elektronika, Radioelektronická zařízení, Automatizace, Elektrotechnická měření ve 3. ročníku. V úvodu jsou žáci seznámeni s principy a použitím základních elektronických měřicích přístrojů. Dále se postupně seznamují s číslicovými měřicími přístroji a jejich využitím při měření elektrických veličin jak teoreticky tak i během praktických měření. Velká pozornost je věnována A/D a D/A převodníkům. Dále jsou žáci seznámeni s některými speciálními měřicími přístroji, například spektrálním analyzátorem, měřičem zkreslení, digitálním osciloskopem apod. Navazující praktická část předmětu je věnována návrhu a měření na složitějších měřicích zapojeních. Žák volí vhodné měřicí přístroje a měřicí metodu s ohledem na přesnost měření, bezpečnost svoji i měřicích přístrojů. Při měření využívá i virtuální instrumentaci v prostředí LabView. Naměřené hodnoty zpracovává do laboratorního protokolu. Vyhodnotí výsledky měření. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali pečlivě, odváděli kvalitní práci, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni kriticky se dívat na výsledky své vlastní práce.

191


Výukové strategie nebo Pojetí výuky V předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu doplněná ukázkami funkce jednotlivých měřicích přístrojů, a průmyslově vyráběných dílů. Žáci jsou důsledně vedeni k samostatnému uvažování, pochopení základních principů a k práci s odbornou literaturou. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Rozsah a hloubka zvládnutí učiva je prověřována písemnými pracemi, ústním zkoušením, praktickým měřením, testy a sledováním aktivity žáků. Důraz je kladem na logické pochopení souvislostí, rozlišení příčin a důsledků, vyvozování správných, přesných a úplných závěrů. Ústní zkoušení prověří i vyjadřovací schopnosti žáka a jeho schopnosti logické argumentace v diskusi. Důležitou součástí ústního zkoušení je i zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními žáky. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence - žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh správně po formální i jazykové stránce. Aktivně se zúčastní diskusí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence - žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušenosti jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reaguje, přijímá radu i kritiku. Sociální kompetence - žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními názory, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů - žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě INTERNET. Aplikace matematických postupů - žák se učí při řešeních praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, grafy, diagramy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti

192


Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání s ostatními lidmi a aby uměl řešit případné konflikty. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, preferuje metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, příp. zaměstnání v oblasti slaboproudé elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence


Žák: - umí měřit základní magnetické veličiny magnetických polí a feromagnetických materiálů

Magnetická měření. Měření magnetických polí sondami integračními metodami. Měření feromagnetických materiálů při ss a stř. magnetizaci BG, fluxmetrem, osciloskopem

- zná rozdělení elektronických měřicích přístrojů - zná princip, použití a vlastnosti stejnosměrných elektronických voltmetrů

Rozdělení a oblasti použití elektronických měřicích přístrojů. Stejnosměrné elektronické voltmetry Princip, typy měřicích zesilovačů, přístrojový zesilovač, použití operačních zesilovačů, modulační mikrovotmetry, vstupní děliče

- zná bloková schémata střídavých elektronických voltmetrů a jejich vlastnosti - umí vysvětlit vlastnosti usměrňovačů střední, efektivní a maximální hodnoty

Střídavé elektronické voltmetry Princip, vlastnosti dvou základních druhů EV, špičkové detektory, detektory rozkmitu, usměrňovače, usměrňovací zesilovače s OZ. Korekční činitel tvaru signálu, převodníky střední a efektivní hodnoty.

- zná blokové schéma a funkci dvoukanálového analogového osciloskopu - umí měřit pomocí osciloskopu

Dvoukanálový osciloskop Rozdělení podle použití Blokové schéma dvoukanálového osciloskopu, požadavky na zesilovače, zapojení obrazovky, pomocné obvody pro ovládání paprsku Časové základny - volně běžící, spouštěná - vlastnosti, synchronizace, vytvoření kruhové ČZ Elektronický přepínač, druhy přepínání ALT/CHOP Osciloskopické sondy - napěťová, kompenzace, vstupní impedance osciloskopu, proudová sonda

193


- zná blokové schéma a vlastnosti osciloskopu a umí s ním prakticky měřit

digitálního

Digitální osciloskopy Paměť dynamických dějů, osciloskop s digitální pamětí. Vzorkovací režim osciloskopu, zobrazení rychlých jednorázových a pomaloběžných dějů

- zná základní blokové schéma a vlastnosti z hlediska měření nízkofrekvenčních RC a LC generátorů

Nf generátory LC Princip přímého oscilátoru, směšovací princip RC oscilátory, použití operačních zesilovačů Výstupní frekvenčně nezávislé děliče

- zná princip tvorby a vlastnosti vysokofrekvenčního signálu, možnosti modulace AM, FM, PM - umí vysvětlit použití vf signálního generátoru - umí měřit s vf generátorem

Vf signální generátory AM, FM generátory, frekvenční syntéza – princip, vf výstupní děliče (atenuátory, charakteristická impedance, rozmítané generátory - zobrazení frekvenčních charakteristik na osciloskopu

- zná princip a vlastnosti funkčního generátoru a umí s ním měřit

Funkční generátory Generátory pilového, trojúhelníkového aj. průběhu.

- zná základní vlastnosti číslicových měřicích přístrojů a vyjádření jejich chyby

Číslicové měřicí přístroje Úvod, druhy číslicových MP, základní vlastnosti – zobrazení, rozsahy, rychlost měření, přesnost (chyba %R a %FS), potlačení rušení

- zná funkci, vlastnosti a použití číslicového multimetru, jeho blokové schéma, principy A/D a D/A měřicích převodníků, problematiku lineárních usměrňovačů - umí měřit s digitálním multimetrem

Číslicové voltmetry: Principy převodu A/D (kompenzační převodníky, čítací převodníky), rozdělení převodníků A/D převodníky - přírůstkový, s postupnou aproximací, s mezipřevodem na kmitočet, komparační, s dvojí integrací Stejnosměrné ČV Uspořádání vstupních obvodů, potlačení sériového a soufázového rušení Střídavé ČV Převodníky AC/DC - přímé, nepřímé, operační usměrňovače

- zná princip číslicového měření impedancí měřením absolutní hodnoty impedance a fázového posuvu nebo měřením reálné a imaginární části - umí nakreslit vektorový diagram měřené impedance

Číslicová měření impedancí Princip číslicového měření impedancí (princip RLCG můstku), princip převodu impedance a admitance na napětí, metoda zpětné vazby OZ, princip vektorvoltmetru

- zná význam a princip číslicového měření frekvence

Číslicové měření frekvence, časového intervalu, doby periody, fázového posuvu, princip univerzálního čítače

- zná princip měření kvality analogovým i číslicovým Q metrem

Analogový a číslicový Q metr

- zná princip a použití sběrnice GPIB při řízení měřicích přístrojů fyzických i virtuálních - umí editovat a ovládat virtuální přístroje v prostředí LabView a využívat je k praktickému měření

Sběrnice GPIB (IMS – 2) Programové a informační slovo, programování měřicích přístrojů Příklady uspořádání GPIB při sběru dat Ovládání sběrnice v prostředí LabView. Měřicí systémy na bázi

194


zásuvných karet do PC. Modulární systémy VXI, PXI - zná princip zkresloměru, umí s ním prakticky měřit - zná problematiku měření vf proudu a napětí a sparametrů dvoubranů

Speciální měření: Měření zkreslení. Lineární a nelineární zkreslení, měřič zkreslení Měření vf proudu a výkonu Měření v obvodech s rozloženými parametry Princip s-parametrů a jejich měření, měření PSV

- zná blokové schéma, princip a použití spektrálního a logického analyzátoru

Diagnostické přístroje: Spektrální analyzátor Logický analyzátor Souhrnná systematizace a prohlubování učiva


195


TECHNICKÉ KRESLENÍ Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 3/99 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Žák získá představu o významu technického kreslení jako mezinárodního dorozumívacího prostředku techniků. Výuka směřuje k rozvoji prostorové představivosti, zručnosti a logického myšlení žáků. Předmět Technické kreslení připravuje žáka k pečlivosti a grafické úpravě technické dokumentace. Výchovně vzdělávací cíle předmětu mají své těžiště ve výchově žáků k přesné práci a k zachování pravidel grafické komunikace mezi odborníky různých oborů. Svými požadavky na úpravnost, čistotu provedení a rozvržení obrazců v ploše přispívá výuka technického kreslení k estetické výchově žáka. Tento předmět rozvíjí logické uvažování a vede žáky k aktivnímu a samostatnému řešení daných problémů. Znalosti získané v tomto předmětu mohou žáci uplatnit v dalším studiu i v běžném životě. Charakteristika učiva Žák si osvojí čtení technické dokumentace, zejména elektrotechnických výkresů a rozumí jim. Žák ovládá čtení norem, standardů a aplikuje způsoby a prostředky tvorby technické dokumentace. Obsahem předmětu jsou základy rýsování a technického kreslení. V prvním ročníku jsou úvodní témata věnována nácviku kreslení a napojování čar, základům zobrazování a normalizaci v technickém kreslení. S využitím zručnosti a prostorové představivosti tvoří trojrozměrné předměty základních jednoduchých tvarů. Předmět vytváří základ pro pozdější využívání moderních počítačových programů (CAD) a základ pro samostatnou konstrukční činnost (cvičení) v dalších odborných předmětech. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Vyučování směřuje k tomu, aby žák precizně ovládal kreslení tužkou a tuší; znal význam technické dokumentace a normalizace v technické praxi; osvojil si zásady kreslení strojnických, stavebních a elektrotechnických výkresu; dovedl číst jednoduché strojnické výkresy; dovedl číst a kreslit jednoduché stavební výkresy; dovedl číst jednoduché elektrotechnické výkresy; uměl vyhledávat a zpracovávat informace z různých zdrojů a tím vším se stal kompetentním se dorozumět ve světě techniky. Měl by tak získat smysl pro „stavovskou čest“ a umění posoudit kvalitu technické dokumentace. Z hlediska klíčových kompetencí se důraz klade zejména na rozvíjení prostorové představivosti, logického myšlení a úsudku i sebehodnocení. Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy technologické, vážili si 196


kvalitní práce jiných odborníků a cítili potřebu na sobě pracovat, aby zvládli bezpečně rutinní úkony a získali tak prostor pro seberealizaci při komplexním zpracování (výtvarném i technickém) svých idejí. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Vyučující se snaží o předání dovednosti přesného grafického vyjádření představy, získání návyku dodržování charakteru technické dokumentace. Žáci vypracovávají podle zadání vyučujícího doporučené výkresy po předchozím výkladu látky. Základní organizační formou vyučování je vyučovací hodina, kde vyučující podle typu hodiny volí různé vyučovací metody: -

slovní výklad vyučujícího – opírá se o učební texty, skripta, katalogy výrobku, technické listy a další odbornou literaturu. U žáka znamená pochopení a zapamatování poznatku;

-

reproduktivní metoda – tato metoda je řešením typových úloh na základě pochopení poznatků získaných z předchozího výkladu;

-

samostatná práce – práce žáků na zadaném úkolu ve škole i doma, jeho zpracování a obhajoba řešení je hodnoceno známkou.

Hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledku je založeno na těchto základních ukazatelích: 1. známky z grafických prací – hodnotí se průběžná práce na jednotlivých výkresech, odevzdání výkresu v termínu a ústní obhajoba obsahu výkresu; 2. aktivní projev v samotných vyučovacích hodinách, samostatnost při řešení problémových úloh; 3. písemné práce týkající se stanoveného úseku učiva. Při hodnocení žáka se sleduje správnost řešení, užívání správné terminologie; iniciativa, samostatnost, obrazotvornost a tvůrčí myšlení v práci; pečlivost, houževnatost, vytrvalost a zodpovědnost za vykonanou práci. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. 197


Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 2. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence


Žák: − objasní význam TK, pomůcky a prostředky

Zásady kreslení od ruky a kreslení s použitím pomůcek Seznámení s ČSN. Druhy výkresů, formáty, skládání Druhy čar, měřítka. Normalizované písmo – od ruky, šablona

− umí používat pravidla (strojnické) kreslení

Způsoby zobrazování Technické zobrazování Kolmé promítání Zobrazování jednoduchých těles Zobrazování řezů a průřezů Zjednodušování a přerušování obrazů, nekótované výkresy

pro

technické

198


jednoduchých součástí – náčrt tužkou. Pravidla kótování Názvosloví Způsoby kótování – soustavy kót Kótování průměrů, oblouků, úhlů Kótování děr, roztečí, opakovaných tvarů. Kótované výkresy jednoduchých součástí - náčrt tužkou Předepisování přesnosti rozměrů Lícování, tolerování, lícovací soustavy, značení na výkresech Kreslení základních strojních součástí – šrouby, kolíky, pojistné kroužky, nýty, hřídele Kreslení výkresů. Popisové pole. Výkresy součástí. Výkresy sestavení. Kreslení sestavy −zná a umí používat veškerá pravidla pro technické (elektrotechnické) kreslení

Druhy výkresů, bloková a obvodová schémata

− zná základy deskriptivní geometrie - způsoby zobrazování − umí zkonstruovat kuželosečky

Řezy na kuželi a kuželosečky Průměty bodů a přímek, stopníky, skutečná velikost úsečky Odchylka přímky od průmětny, rovina a stopy roviny Hlavní a spádové přímky

− je schopen znalosti technického kreslení vyjádřit v aplikaci kreslícího programu na PC

Technické kreslení - kreslení v CAD aplikaci Seznámení s předmětem – hardware, software Základy kreslení 2D výkresů v CAD Práce s hladinami, souřadnicové systémy 2D, entity – typy, mazání Uchopovací mechanismy, kreslení kružnic, bodů, zaoblení a zkosení hran Editační příkazy – ořezávání, posun, otáčení, měřítko, prodloužení, zrcadlení Uzly - bezpříkazová editace, změna vlastností. Nekótované výkresy jednoduchých součástí – výkres v prostředí CAD aplikace Šrafování Psaní textů Pole. Práce s bloky Kótování Kótované výkresy jednoduchých stroj. součástí - úplný kótovaný výkres v prostředí CAD aplikace Knihovny, přídavné moduly – využití Práce s tiskárnou Výkres sestavy osazeného čelního panelu měřicího přístroje sestava a výrobní výkres panelu Kreslení jednoduchých el. schémat za použití knihovny

199


ČÍSLICOVÁ TECHNIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 2/68 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu číslicová technika je naučit žáky orientovat se v problematice číslicové techniky, poskytnout základ pro řešení jednoduchých úloh a návrhů obvodů. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně využívat jednoduché číslicové integrované obvody, znali jejich funkci a vnitřní strukturu a možnosti použití samostatně i ve složitějších celcích a dokázali se orientovat v dané problematice. Žák je schopen vysvětlit úlohu číslicové techniky v současné elektronice. Používá matematického aparátu v oblasti výrokové logiky. Žák je schopen objasnit strukturu a činnost číslicového integrovaného obvodu a řeší jednoduché úlohy, které je schopen realizovat pomocí elektronických součástek, které vybírá z katalogu. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z oblasti matematiky a fyziky. V této části se žák seznámí se základními pojmy číselných soustav a kódů. Ve druhé části využije žák základních znalostí z oblasti výrokové logiky z matematiky a aplikuje v oblasti číslicové techniky. Naučí se pracovat se základními logickými funkcemi. Logické funkce, jejich význam a metody minimalizace jsou uvedeny v další části. Následuje téma zaměřené na prostředky pro realizaci logických funkcí pomocí různých typů hradel v technologiích TTL a CMOS. Následuje kapitola, která se zabývá kombinačními logickými obvody, jejich popisem a realizací multiplexerů, dekodérů a obvodů pro aritmetické operace. Další kapitola popisuje paměťové obvody, jejich členění a typy a dále konstrukci paměťových systémů. Poslední kapitola je zaměřená na sekvenční logické obvody a jejich návrh. Žáci budou schopni navrhnout a vysvětlit funkci klopných obvodů, posuvných registrů, čítačů a děličů frekvence. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající pro obrazové informace technologií ICT. Žák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti 200


a dovednosti v předmětu praxe. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky a interaktivní tabule. Jsou používány i metody skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Některé práce jsou praktické, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů.

201


Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 1. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: − objasní význam číslicové techniky

Učivo 2 vyučovací hod. týdně Úvod Obsah a význam předmětu, a ostatních předmětů

souvislost

předmětu

− provádí převody čísel mezi soustavami − provádí matematické operace

Číselné soustavy a kódy Číselné soustavy o různých základech, převody čísel mezi nimi Aritmetické operace v dalších číselných soustavách Kódy

− rozumí výrokové logice, vytvoří tabulku pravdivostních hodnot − používá základní zákony Booleovy algebry − zapíše základní součtový a součinový tvar logické funkce − minimalizuje sestavenou logickou funkci − používá úplný systém logických funkcí a aplikuje jej při realizaci minimalizované logické funkce

Logické obvody Definice a třídění (kombinační a sekvenční obvody) Logická proměnná, funkce Základní logické operátory Booleova algebra Základní součtový a součinový tvar Úplný systém logických funkcí Logické funkce n proměnných Zjednodušení log. funkce Návrh a realizace funkce pomocí hradel

− popíše činnost kombinačních logických obvodů

Kombinační logické obvody Sčítačka Modulo2, poloviční, úplná Porovnávací obvod, rovnost čísel Převodník kódu Přepínač informace Paritní obvod Dvojkový dekodér, realizace funkce Multiplexor, realizace funkce

− popíše základní elektrické parametry logických

Vlastnosti IO

202


obvodů TTL a CMOS

Logický zisk Náběžná a sestupná hrana Zpoždění Napěťové úrovně log. 1, 0

− popíše základní indikační prvky

Indikační prvky

− popíše základní elektrické parametry logických obvodů TTL a CMOS

Realizace (zapojení)

− vysvětlí základní vlastnosti důležitých klopných obvodů a popíše chování obvodu − navrhne sekvenční logické obvody

Sekvenční obvody Rozdělení Klopné obvody (RS, JK, T, D) Čítač Registr Návrh asynchronního sekvenčního obvodu

− vysvětlí funkci programovatelných logických polí − navrhne a realizuje logické obvody pomocí polí

Programovatelná logická pole Struktura, zapojení Návrhový systém Návrh jednoduchého obvodu

2

TTL, CMOS, I L, ECL

203


ROBOTIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 1/33 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu praxe je naučit žáky orientovat se v robotice, získat základní dovednosti v tomto oboru. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni využívat robotickou stavebnici LEGO NXT při řešení zadaných úkolů, získaly dovednosti v oblasti programování v jazyce NXT-G a dokázali se orientovat v dané problematice. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti úvod do robotiky a rozšiřuje znalosti z předmětů fyzika a číslicová technika. V první části předmětu se žák seznámí se základními komponentami stavebnice NXT LEGO. Ve druhé části je žák seznámen s programováním těchto komponent v jazyce NXT-G. Poslední kapitola se zabývá konkrétním řešením zadaných úloh včetně praktického ověření. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána praktická metoda a informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající technologií ICT. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v daném předmětu a především z k získávání odborné dovednosti a manuální zručnosti. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou manuální práce, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným technologickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným výsledkům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů.

204



Učivo

205


Žák:


− zná stavebnici LEGO NXT - umí se orientovat v prostředí NXT-G

LEGO MINDSTORMS NXT - úvod, popis řídící jednotky. Popis programovacího prostředí NXT-G.

− zná programové bloky − zná typy programového řízení − umí vytvářet vlastní programové bloky − rozumí algoritmizaci − umí naprogramovat jednoduché sekvence

Vytvoření jednoduchého projektu, komunikace s řídící jednotkou. Popis programových bloků v NXT-G, programování. Vytváření vlastních bloků v NXT-G. Programové řízení (cykly, podmínky).

− zná typy vstupních modulů − zná typy výstupních modulů − umí programovat jednotlivé moduly − zná principy jednotlivých modulů

Popis základních vstupních modulů NXT, programování. Popis základních výstupních modulů NXT, programování. Práce s LCD displejem. Práce se zvukovým výstupem.

− umí naprogramovat základní úlohy − zná principy BT komunikace

Programování zadaných úloh. Komunikace BT.

206


MIKROPROCESOROVÁ TECHNIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy Hodinová dotace: 2/66 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu mikroprocesorová technika v zaměření Komunikační systémy je naučit žáky orientovat se v problematice mikroprocesorové techniky a programování na úrovni strojového kódu. Žáci jsou seznámeni s jednočipovým mikropočítačem Intel 8051, na jehož příkladu pochopí hlavní principy mikroprocesorové techniky a osvojí si základní pojmy. Předmět připravuje žáky k tomu, aby byli v praxi schopni rychle pochopit a použít i jakékoliv jiné jednočipové mikropočítače s odlišnou architekturou. Cílem je, aby žáci byli schopni účelně a účinně využívat jednočipové mikropočítače v jednoduchých aplikacích číslicového řízení. Po absolvování předmětu jsou schopni navrhnout jednoduchá zařízení řízená mikroprocesorem, pracovat s mechanismem přerušení a využívat čítače a časovače Získané znalosti a dovednosti žáci mohou později prohloubit a využít při realizaci výrobku pro praktickou maturitní zkoušku. Charakteristika učiva Část 1 – teorie Učivo navazuje v úvodu na znalosti získané v oblasti číslicové techniky, výpočetní techniky a elektroniky. Žák se nejprve seznámí se základními pojmy a principy. Následuje seznámení s jednočipovým mikropočítačem Intel 8051 a jeho základními parametry a vnitřní strukturou. Smyslem není získání detailních znalostí tohoto mikroprocesoru, ale pochopení širších souvislostí a proniknutí do technické problematiky, přičemž Intel 8051 zde slouží pouze jako modelový příklad. Stěžejními tématy jsou organizace vnitřní a vnější paměti dat a programu, strojový a hodinový cyklus, výpočet doby provádění programu, porty a komunikace s okolím, přerušení a čítač/časovač. Část 2 - cvičení Učivo doplňuje a rozvíjí znalosti získané v teoretické části předmětu. Hlavní náplní cvičení je seznámení s instrukční sadou mikroprocesoru a procvičení jednotlivých instrukcí pomocí jednoduchých programů, které žáci samostatně vytvářejí v simulátoru jednočipového mikropočítače. Cílem cvičení je naučit se využít získané poznatky v praxi a rozvíjet analytické myšlení a kreativitu žáků při řešení zadaných problémů. Ve druhém pololetí žáci pracují s jednoduchým školním přípravkem s mikroprocesorem Intel 8031 a naučí prakticky využívat mechanismus přerušení, programovat sekvenční systémy popsané přechodovým diagramem a programově ošetřit zákmity tlačítek.

207


Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni se flexibilně a rychle zorientovat v oblasti mikroprocesorové techniky a pomoci strukturovaného přístupu byli schopni postupně vyřešit zadané úkoly. Dále je kladen důraz na to, aby se žáci naučili využívat a dodržovat příslušné standardy a uměli se uplatnit jako členové pracovního týmu. Pojetí výuky Část 1 – teorie V teoretické části předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu. Výklad je proložen praktickými ukázkami, řešením konkrétních příkladu a rozborem ukázkových programů. Žák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem Část 2 - cvičení Hodiny cvičení probíhají ve specializované učebně, vybavené počítači, datovým projektorem, interaktivní tabuli a výukovými přípravky. Cvičení se účastní skupina maximálně 16 žáků. Převážná část hodin je věnována samostatné práci žáků na řešení zadaných problému. Žáci mají za úkol naprogramovat jednoduché aplikace za použití probíraných instrukcí. Často jsou používány metody problémového vyučování nebo skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou písemné testy, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma probírané v hodinách teorie a zda dokáží naprogramovat zadanou úlohu. Dále jsou žáci zkoušeni ústně. Při hodnocení je zohledněna i aktivita žáku během výuky, především při hodinách cvičení. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k učení − žáci mají pozitivní vztah k učení a vzdělávání, využívají ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí. Kompetence k řešení problémů − žáci porozumějí zadání úkolu, dokážou určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení a ověřit ho. V hodinách cvičení je rozvíjeno analytické myšlení a kreativita při programování aplikací číslicového řízení. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Žák 208


při hodinách cvičení samostatně programuje a volí vhodné algoritmy, rozvíjí tak svou kreativitu a analytické myšlení. Kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi – žáci ovládají práci s osobním počítačem, hardwarovými přípravky a dalšími prostředky ICT, práci s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, jsou schopni se učit se používat nové aplikace, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení problémů při práci v týmu. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti provozu a vývoje IT. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií pro vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


rozumí základním pojmům číslicové a mikroprocesorové techniky - vysvětlí rozdíl mezi analogovým a číslicovým signálem - rozezná kombinační a sekvenční obvod a umí popsat jejich chování - vyjádří stav bajtu v dekadickém, hexadecimálním a binárním zápisu - zvládá převody mezi číselnými soustavami - vysvětlí princip fungování paměti a adresace - orientuje se ve výpisu paměti a ve strojovém kódu programu - nakreslí a popíše blokové schéma obou typických architektur počítače a vysvětlí výhody a nevýhody obou koncepcí - popíše činnost mikropočítače - vysvětli rozdíl mezi pojmy mikropočítač, jednočipový mikropočítač, mikroprocesor

Úvod do mikroprocesorové techniky Číslicová technika, číslicové a analogové signály Kombinační a sekvenční číslicové obvody Bit, bajt, číslo, reprezentace informace v číslicovém systému Číselné soustavy používané v mikroprocesorové technice Mikroprocesory - základní pojmy a principy (paměť, adresa, instrukce, instrukční sada, program, strojový kód, data) Mikropočítače, Von Neumanova a Harvardská architektura Princip činnosti mikropočítače Jednočipové mikropočítače

- vyjmenuje a popíše základní parametry jednočipového

Osmibitový jednočipový mikropočítač typu Intel 8051

209


mikropočítače i8051 - nakreslí blokové schéma vnitřní struktury i8051 a vysvětlí význam jednotlivých funkčních bloků - vyjmenuje vývody čipu a vysvětlí jejich význam - zná další varianty čipu (např. 8052, 8031) a vysvětlí jejich odlišnosti

Popis vnitřní struktury – blokové schéma

- popíše systém organizace vnitřní paměti dat, mapování sad pracovních registrů a fungování bitově adresovatelné oblasti - vysvětlí rozdíl mezi pamětí dat a pamětí programu - zná všechny registry a používá je adekvátním způsobem při programování v assembleru - vysvětlí roli SFR a jejich zakomponování do paměťového modelu

Organizace vnitřní paměti dat Organizace vnitřní paměti programu Registry SFR – registry speciálních funkcí

- popíše fungování oscilátoru a dělení strojového cyklu na stavy a fáze - rozumí rozdělení instrukcí dle doby provádění a dle délky strojového kódu - vypočítá dobu provádění programu - naprogramuje čekací cyklus s požadovaným zpožděním

Časování CPU a provádění instrukcí Oscilátor, hodinový a strojový cyklus Doba provádění instrukcí a programu

- používá instrukce pro práci s porty - nakreslí vnitřní strukturu jednoho bitu portu a popíše jeho činnost v režimu vstupu a výstupu - rozezná Read-modify-write instrukce a instrukce, které čtou stav pinu

Činnost portů Bitové a bajtové operace s porty Struktura bitu portu P1 Instrukce určené pro čtení záchyt. klopných obvodů nebo pro čtení špičky portu

- vysvětlí význam a funkci vnější paměti dat - popíše jednotlivé vývody paměťového obvodu RAM a ROM - pomocí instrukce MOVX zapisuje a čte z/do vnější paměti dat - nakreslí typické propojení i8051 a vnější paměti dat, vysvětlí význam jednotlivých signálů

Vnější paměť dat – význam, připojení, adresace, instrukce

- vysvětlí význam a funkci vnější paměti dat - nakreslí typické propojení i8051 a vnější paměti programu, vysvětlí význam jednotlivých signálů - nakreslí současné zapojení vnější paměti dat i programu

Vnější paměť programu – význam, připojení

- vysvětlí funkci přerušovacího systému a výhody použití přerušení - vyjmenuje zdroje přerušení a možnosti jejich využití - zná význam bitů v řídících registrech IE a IP - napíše program, který využívá mechanismus přerušení - vysvětlí rozdíl mezi spouštěním vnějšího přerušení hranou a úrovní, přičemž dokáže zvolit vhodný režim a použít ho ve vlastním programu

Přerušovací systém 8051 Popis zdrojů přerušení u 8051 Povolení a zákaz přerušení Režim spouštění vnějších přerušení Nastavení priority přerušení

210


- vysvětlí rozdíl mezi pojmy čítač a časovač - popíše možnosti využití čítače/časovač - vypočítá/nastaví dobu běhu časovače - používá časovač ve spojení s mechanismem přerušení v jednoduchých aplikacích k odměření přesného časového intervalu

Časovače/čítače Režimy čítače/časovače Výpočet doby běhu časovačů, aplikace čítače a časovače

Cvičení používá simulátor k demonstraci činnosti mikroprocesoru a krokování programů - vysvětlí proces kompilace - používá instrukci MOV k zápisu a přesunům bajtů mezi registry a pamětí - v simulátoru se orientuje ve výpisu bajtů uložených v paměti dat a programu

Simulátor Základní principy programování ve strojovém kódu a v assembleru Jazyk symbolických adres pro 8051 Operandy a výrazy Instrukce přesunu Přímá a nepřímá adresace

- zná syntaxi a používá instrukce JMP, SJMP, JZ, JNZ, DJNZ, CJNE, JC, JNC, ANL, ORL, XRL, CPL, SETB, CLR, CPL, MOVX - naprogramuje cyklus s požadovaným počtem opakování, využije vnořené cykly pro vysoký počet opakování - používá logické operace pro nastavování, nulování a negování bitů - napíše program pro hledání bajtů s nejvyšší/nejnižší hodnotou

Seznámení se základním instrukčním souborem formou jednoduchých programů Podmíněný a nepodmíněný skok Cykly Logické operace Porovnávání hodnot, hledání maxima a minima

- při programování umí využít vnější paměť dat k uložení a zpracování většího objemu bajtů

Vnější paměť dat v praxi

- používá instrukce CALL a RET k volání podprogramů - vysvětlí funkci zásobníku a způsob ukládání návratových adres při volání podprogramu

Podprogram Zásobník

- zná syntaxi a používá instrukce ADD, ADDC, MUL, DIV - vícebitová vysoká čísla umí uložit rozložením do více registrů - napíše program, který sečte neomezený počet bajtů - naprogramuje výpočet dle zadaného vzorce

Aritmetika

- používá jednoduchý školní demonstrační přípravek řízený mikroprocesorem i8031 - programem umí rozsvítit, zhasnout a rozblikat LED diody připojené k portům - na portech vygeneruje obdélníkový signál požadované frekvence - programem umí zjistit stav tlačítka připojeného k portům, naprogramuje řízení jedním tlačítkem (zapni/vypni) včetně ošetření zákmitů - naprogramuje sekvenční systém popsaný přechodovým diagramem

Seznámení s reálným chováním i8031 pomocí přípravku Programování portů, generování obdélníkového průběhu Ovládání tlačítkem, ošetření zákmitů Realizace jednoduchého automatu ovládaného tlačítky Přerušení (demonstrace vnějšího přerušení hranou a úrovní) Použití časovače

211


- používá vnější přerušení ke zjištění stisku tlačítka - používá časovač k přesnému odměření časového intervalu

212


MIKROPROCESOROVÁ TECHNIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 2/66 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu mikroprocesorová technika v zaměřeních Řídicí systémy a Informační technologie je naučit žáky orientovat se v problematice mikroprocesorové techniky a programování na úrovni strojového kódu. Žáci jsou seznámeni s jednočipovým mikropočítačem Intel 8051, na jehož příkladu pochopí hlavní principy mikroprocesorové techniky a osvojí si základní pojmy. Předmět připravuje žáky k tomu, aby byli v praxi schopni rychle pochopit a použít i jakékoliv jiné jednočipové mikropočítače s odlišnou architekturou. Cílem je, aby žáci byli schopni účelně a účinně využívat jednočipové mikropočítače v jednoduchých aplikacích číslicového řízení. Po absolvování předmětu jsou schopni navrhnout jednoduchá zařízení řízená mikroprocesorem, pracovat s mechanismem přerušení a využívat čítače a časovače Získané znalosti a dovednosti žáci mohou později prohloubit a využít při realizaci výrobku pro praktickou maturitní zkoušku. Charakteristika učiva Část 1 – teorie Učivo navazuje v úvodu na znalosti získané v oblasti číslicové techniky, výpočetní techniky a elektroniky. Žák se nejprve seznámí se základními pojmy a principy. Následuje seznámení s jednočipovým mikropočítačem Intel 8051 a jeho základními parametry a vnitřní strukturou. Smyslem není získání detailních znalostí tohoto mikroprocesoru, ale pochopení širších souvislostí a proniknutí do technické problematiky, přičemž Intel 8051 zde slouží pouze jako modelový příklad. Dále se žáci seznámí s jednočipovými mikropočítači AV, kde stěžejními tématy jsou popis vnitřní struktury, organizace vnitřní a vnější paměti dat a programu, strojový a hodinový cyklus, výpočet doby provádění programu, porty a komunikace s okolím, časování, přerušení a čítač/časovač. Žáci se též seznámí s principy sériové a paralelní komunikace, hlídacími obvody, podrobněji poznají jednotlivé typy pamětí a naučí se základy programování v jazyce C. Část 2 - cvičení Učivo doplňuje a rozvíjí znalosti získané v teoretické části předmětu. Hlavní náplní cvičení je seznámení s instrukční sadou mikroprocesoru a procvičení jednotlivých instrukcí pomocí jednoduchých programů, které žáci samostatně vytvářejí v simulátoru jednočipového mikropočítače. Seznámí se se základy jazyka C pro přípravek Arduino. Ve druhém pololetí žáci

213


pracují s přípravkem Arduino a naučí prakticky naprogramovat celou řadu jednoduchých i složitějších úloh a praktických zapojení s různými čidly a senzory. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni se flexibilně a rychle zorientovat v oblasti mikroprocesorové techniky a pomoci strukturovaného přístupu byli schopni postupně vyřešit zadané úkoly. Dále je kladen důraz na to, aby se žáci naučili využívat a dodržovat příslušné standardy a uměli se uplatnit jako členové pracovního týmu. Pojetí výuky Část 1 – teorie V teoretické části předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu. Výklad je proložen praktickými ukázkami, řešením konkrétních příkladu a rozborem ukázkových programů. Žák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem Část 2 - cvičení Hodiny cvičení probíhají ve specializované učebně, vybavené počítači, datovým projektorem, interaktivní tabuli a výukovými přípravky. Cvičení se účastní pouze půlka třídy. Převážná část hodin je věnována samostatné práci žáků na řešení zadaných problému. Žáci mají za úkol naprogramovat jednoduché aplikace za použití probíraných instrukcí. Často jsou používány metody problémového vyučování nebo skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou písemné testy, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma probírané v hodinách teorie a zda dokáží naprogramovat zadanou úlohu. Dále jsou žáci zkoušeni ústně. Při hodnocení je zohledněna i aktivita žáku během výuky, především při hodinách cvičení. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k učení − žáci mají pozitivní vztah k učení a vzdělávání, využívají ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí. Kompetence k řešení problémů − žáci porozumějí zadání úkolu, dokážou určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení a ověřit ho. V hodinách cvičení je rozvíjeno analytické myšlení a kreativita při programování aplikací číslicového řízení. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku.

214


Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Žák při hodinách cvičení samostatně programuje a volí vhodné algoritmy, rozvíjí tak svou kreativitu a analytické myšlení. Kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi – žáci ovládají práci s osobním počítačem, hardwarovými přípravky a dalšími prostředky ICT, práci s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, jsou schopni se učit se používat nové aplikace, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení problémů při práci v týmu. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti provozu a vývoje IT. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií pro vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: rozumí základním pojmům číslicové a mikroprocesorové techniky - vysvětlí rozdíl mezi analogovým a číslicovým signálem - rozezná kombinační a sekvenční obvod a umí popsat jejich chování - vyjádří stav bajtu v dekadickém, hexadecimálním a binárním zápisu - zvládá převody mezi číselnými soustavami - vysvětlí princip fungování paměti a adresace - orientuje se ve výpisu paměti a ve strojovém kódu programu - nakreslí a popíše blokové schéma obou typických architektur počítače a vysvětlí výhody a nevýhody obou koncepcí - popíše činnost mikropočítače

Učivo 2 vyučovací hod. týdně Úvod do mikroprocesorové techniky Číslicová technika, číslicové a analogové signály Kombinační a sekvenční číslicové obvody Bit, bajt, číslo, reprezentace informace v číslicovém systému Číselné soustavy používané v mikroprocesorové technice Mikroprocesory - základní pojmy a principy (paměť, adresa, instrukce, instrukční sada, program, strojový kód, data) Mikropočítače, Von Neumanova a Harvardská architektura Princip činnosti mikropočítače Jednočipové mikropočítače Registry, střadačová architektura, zásobník, fronta

215


- vysvětli rozdíl mezi pojmy mikropočítač, jednočipový mikropočítač, mikroprocesor - vyjmenuje a popíše základní parametry jednočipového mikropočítače i8051 - nakreslí blokové schéma vnitřní struktury i8051 a vysvětlí význam jednotlivých funkčních bloků - vyjmenuje vývody čipu a vysvětlí jejich význam

Osmibitový jednočipový mikropočítač typu Intel 8051 Popis vnitřní struktury – blokové schéma

- popíše systém organizace vnitřní paměti dat, mapování sad pracovních registrů a fungování bitově adresovatelné oblasti - vysvětlí rozdíl mezi pamětí dat a pamětí programu - zná všechny registry a používá je adekvátním způsobem při programování v assembleru - vysvětlí roli SFR a jejich zakomponování do paměťového modelu

Organizace vnitřní paměti dat Organizace vnitřní paměti programu Registry SFR – registry speciálních funkcí

- zná popis vnitřní struktury, organizace paměti dat a paměti programu, vývody a komunikace s okolím mikropočítačů AVR

Jednočipové mikropočítače AVR Popis vnitřní struktury, organizace paměti dat a paměti programu, vývody a komunikace s okolím

- používá instrukce pro práci s porty - umí připojit součástek k vývodům jednočipového počítače

Činnost portů Připojování součástek k vývodům jednočipového mikropočítače (LED, tlačítka, čidla) Výstupní úrovně, proud, zatížitelnost, PULL-UP Analogové vstupy, A/D převodník PWM

- vysvětlí princip časování a provádění instrukcí

Časování Oscilátor, hodinový a strojový cyklus Časování a provádění instrukcí, programu

doba

provádění

- vysvětlí funkci přerušovacího systému a výhody použití přerušení - vyjmenuje zdroje přerušení a možnosti jejich využití

Přerušení Význam přerušení, použití Vnitřní a vnější přerušení Povolení přerušení Režimy spouštění vnějšího přerušení (sestupnou hranou, úrovní…) Obsluha přerušení

- vysvětlí rozdíl mezi pojmy čítač a časovač - popíše možnosti využití čítače/časovač - vypočítá/nastaví dobu běhu časovače

Čítač/časovač Využití čítače a časovače Režimy běhu Záchytný a komparační registr

- popíše jednotlivé typy komunikací - umí ke komunikaci použít různé typy linek

Komunikace Princip sériové a paralelní komunikace Synchronní a asynchronní komunikace Vázaná komunikace

216


Poloduplexní a plně duplexní komunikace Dvoulinka, trojlinka, kroucená dvoulinka, diferenciální signál Problematika elektromagnetického rušení Problematika synchronizace paralelní komunikace Standardní sériová komunikace (startbit, stopbit, parita) Sériové sběrnice používané v mikroprocesorové technice a robotice (I2C, Microwire) - popíše jednotlivé typy hlídacích obvodů

Hlídací obvody PowerFail Watchdog

- popíše jednotlivé typy pamětí - umí vysvětlit princip činnosti jednotlivých typů pamětí a také způsoby jejich využití

Paměti Rozdělení pamětí, vývody paměťových obvodů Chipselect, třístavový budič Komunikace mikroprocesor – paměť Paměti závislé na napájení SRAM, DRAM Paměti nezávislé na napájení ROM, PROM, EPROM, OTP, EEPROM, Flash Vícebránové paměti Sériové EEPROM Sériové a paralelní spojování pamětí

- umí naprogramovat jednoduché aplikace v jazyce C

Základy programování v jazyce C

Cvičení - používá přípravek Arduino, umí spustit a kompilovat program

Úvod Seznámení s učebnou, používanou technikou a pravidly práce Realizace jednoduchých zapojení pomocí nepájivého kontaktního pole Seznámení s přípravkem Arduino a vývojovým prostředím, kompilace programu a jeho spuštění

- zná syntaxi a používá instrukce jazyka C - naprogramuje cyklus s požadovaným počtem opakování, využije vnořené cykly pro vysoký počet opakování

Základy jazyka C (wiring) pro Arduino Proměnné Funkce setup a loop Ovládání digitálního výstupu – pinMode, digitalWrite Inkrementace, dekrementace Cykly (for, while) Podmínky (if, else, switch) Funkce delay

- naprogramuje jednoduché úlohy s digitálním výstupem

Jednoduché programy s digitálním výstupem Generování přesné frekvence na výstupu (použití delay, millis) Blikání s rostoucí frekvencí PWM pomocí delay

217


- naprogramuje jednoduché úlohy s digitálním vstupem

Jednoduché programy s digitálním vstupem Funkce DigitalRead Rozsvěcení/zhasínání stisknutým tlačítkem, dvoutlačítkové ovládání Testování kombinace stisknutých tlačítek Ošetření zákmitů Počítání stisků tlačítka Blikačka na kolo s různými režimy

- dokáže provést komunikaci Arduino – PC

Komunikace Arduino – PC Použití sériové komunikace a USB k zasílání dat do počítače

- je schopen realizovat jednoduché úlohy s časem

Měření času Měřič reakce Měřič frekvence vstupního signálu Stopky a hodiny Záznamník vstupního signálu

- umí využít PWM k jednoduchým úlohám

PWM a analogový výstup Funkce AnalogWrite Nastavení jasu LED diody pomocí PWM Nastavení barev na RGB LED diodě Řízení stejnosměrného motoru

- umí použít vlastnosti analogového vstupu

Analogový vstup Funkce analogRead Realizace jednoduchého voltmetru a ohmmetru

- zná a umí použít různé druhy čidel a senzorů

Praktická zapojení - čidla a sensory Odporová teplotní čidla, Teplotní čidla s číslicovým výstupem Fotorezistor Optická závora Snímač tlaku Elmag. snímač, Hallova sonda Sensor pohybu PIR IR přijímač a vysílač Snímač otáček

- umí naprogramovat složitější úlohy v jazyku C

Pokročilé programování Realizace automatu dle přechodového diagramu Používání přerušení Ovládání displeje

218


ELEKTROTECHNOLOGIE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy Hodinová dotace: 2/56 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu je podat žákům informace o základních částech optických komunikačních systémů - zdrojích optického signálu, optických vláknech, přijímačích optického signálu a dalších pomocných konstrukčních prvcích komunikačního systému. Jsou podrobně seznámeni s vlastnostmi, principem činnosti, návrhem, výrobou a způsobem použití jednotlivých částí optického komunikačního systému. Po absolvování předmětu žák dokáže vysvětlit vlastnosti a chování světla, vysvětlit princip, popsat požadované parametry a podle požadavků na optickou komunikační síť i navrhnout vhodný zdroj a detektor optického signálu. Zná principy činnosti jednotlivých typů optických světlovodů, dokáže určit a vypočítat jejich jednotlivé parametry a je schopen vypočítat parametry jednoduché optické komunikační sítě. Charakteristika učiva Předmět Elektrotechnologie spadá do skupiny odborných předmětů elektrotechnického charakteru vyučovaných v zaměření Komunikační systémy ve 4. ročníku studia. Svoji náplní navazuje na informace z předmětů Fyzika a Elektronika z 2. ročníku studia a vytváří teoretický základ pro předmět Komunikační technika. Významná je vazba i na předměty Elektrotechnická měření a Praxe, kde jsou poznatky z předmětu prakticky využity. V první části si žáci rozšíří znalosti z fyziky o vlastnostech a chování světla. V dalších tematických okruzích se naučí znát principy, základní parametry a způsoby výroby jednotlivých komponentů optické komunikační sítě. Pomocí jednoduchých výpočtů určí parametry zdrojů a detektorů optického signálu a jednotlivých typů optických vláken. V závěrečné části žáci sami navrhují jednoduchou optickou síť. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci znali principy používaných technologií, uměli zhodnotit jejich výhody, uměli vybrat vhodné materiály pro jejich efektivní využití a to i z pohledu dodržování platných norem, technologických postupů a ekologických předpisů. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající pro obrazové informace technologií ICT. Velký důraz je kladen na samostatnou práci s odbornou literaturou a internetem. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační 219


a simulační ukázky prostřednictvím výpočetní techniky a i reálné vzorky jednotlivých materiálů, součástek a použitých technologií. Většina parametrů jednotlivých optických zařízení je ověřena praktickými výpočty. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou práce písemné, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí a adekvátně na ně reagovat. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je. Žák se učí získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce

220


Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


− má povědomí o významu předmětu pro svůj odborný růst

Úvod Obsah a význam předmětu, souvislosti mezi elektrotechnologií a ostatními předměty

− dokáže objasnit problematiku elektromagnetického záření a jeho základního kvanta - fotonu − je schopen pracovat s fotometrickými veličinami

Úvod do nauky o záření Přehled známých druhů záření Elektromagnetické pole Vývoj názorů na podstatu světla Koherentní záření Základy fotometrie Základní zákony geometrické optiky

− dokáže vysvětlit princip, popsat požadované parametry a podle požadavků na optickou komunikační síť i navrhnout vhodný zdroj optického signálu

Částicová teorie světla Generování světla Luminiscenční vlastnosti polovodičů Základní polovodičové materiály pro optoelektroniku LED Laserové diody - ILD Lasery Porovnání vlastností zdrojů optického záření Práce s katalogovými listy optických zdrojů

− dokáže vysvětlit princip, popsat požadované parametry a podle požadavků na optickou komunikační síť i navrhnout vhodný zdroj optický detektor

Principy detekce optického signálu Typy detektorů optického sugnálu PN fotodioda PN fotodioda Lavinové fotodiody Porovnání vlastností optických fotodetektorů Šumy fotodetektorů Práce s katalogovými listy fotodetektorů

− chápe přenos pomocí optického záření − rozdělí světlovody podle způsobu přenosu světelného paprsku − zná materiály na výrobu světlovodů

Principy přenosu optického signálů Historie a současné trendy optické komunikace Typy a vlastnosti optických vláken Výroba optických vláken

221


− dokáže vysvětlit a vypočítat přenosové ztráty na optickém komunikačním systému − dokáže popsat měřící metody parametrů optických přenosových systémů − dokáže pracovat s katalogovými listy jednotlivých komponent optické komunikační sítě

Optické kabely Spojování optických vláken (konektory, svařování) Způsoby pokládky optických tras Přenosové ztráty na optických vláknech Měření na optických vláknech Optické zesilovače Práce s katalogovými listy optických vláken Návrh a výpočet parametrů jednoduchého optického komunikačního systému

222


RADIOELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy Hodinová dotace: 4/132; 4/112 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu Radioelektronická zařízení je naučit žáky orientovat se v problematice základních elektronických obvodů, sledovat vlastnosti elektrických signálů a porozumět funkci jednoduchých elektronických zařízení, dát žákům nástroje pro řešení jednoduchých úloh a navrhování elektronických obvodů. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně využívat jednoduché i středně složité elektronické obvody a pochopili možnosti použití i ve složitějších celcích a aby se dokázali orientovat v dané problematice. Žák při studiu předmětu používá již známého matematického aparátu. Charakteristika učiva Učivo předmětu v úvodu navazuje na znalosti z oblasti matematiky a elektroniky ze druhého ročníku. V této části se žák seznámí s řešením obvodů s jednoduchými i složitějšími pasivními jedno a dvojbrany, s metodami analýzy časově proměnných signálů, přechodovými jevy, elektroakustickými zařízeními a záznamem zvukového signálu. V další části se bude věnovat zesilovačům, jejich rozdělení a funkci a metodám zavádění zpětných vazeb. Po této přípravě již bude připraven pochopit a provést analýzu vlastností nízkofrekvenčních, stejnosměrných a vysokofrekvenčních zesilovačů a videozesilovačů. Protože každé elektronické zařízení potřebuje napájení, dozví se žák i o napájecích zdrojích jak klasické koncepce, tak i o spínaných zdrojích. V dalším ročníku se žák dozví o sinusově i nesinusově kmitajících oscilátorech, klopných obvodech a dalších obvodech pro zpracování signálu. Své znalosti si velmi rozšíří díky kapitole „Přenos informací“, která mu přinese poznatky o analogových a digitálních modulacích, vysílačích, přijímačích, anténní technice, televizi, zaměřování, navigaci a radiolokaci. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo pojetí výuky V daném předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající pro obrazové informace technologií ICT. Vhodným doplňkem je procvičování

223


probírané látky na příkladech a využívání vhodných simulačních programů. Žák je důsledně veden k samostatné práci s odbornou literaturou a internetem. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou písemné práce, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Další složku testování žáků tvoří ústní zkoušení, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a které je vyhodnoceno před žáky. Důležitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita žáků během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reaguje, přijímá radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje tým k práci vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci a vyjednávání s jinými lidmi a aby uměl řešit případné konflikty. 224


Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, preferuje technické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti slaboproudé elektrotechniky. Informační a komunikační technologie V průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence


Žák: − má povědomí o významu předmětu pro svůj odborný růst

Úvod Obsah a význam předmětu, souvislost s ostatními vyučovanými předměty

− zná vlastnosti základních pasivních elektronických prvků - umí zakreslit fázorové diagramy jednoduchých pasivních jednobranů - dovede nakreslit frekvenční charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky jednoduchých pasivních jednobranů - umí poměry čísel přepočítat na dB

Jednoduché pasivní jednobrany s jedním zásobníkem energie fázorové diagramy, frekvenční charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky, zavedení dB

- umí zakreslit fázorové diagramy složitějších pasivních jednobranů - dovede nakreslit frekvenční charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky složitějších pasivních jednobranů

Pasivní jednobrany s více zásobníky energie stejného typu - fázorové diagramy, frekvenční charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky

- zná vlastnosti rezonančních obvodů - umí používat normované rezonanční křivky - dovede přepočítat paralelní tlumicí odpor na sériový

Pasivní jednobrany se dvěma zásobníky energie různého druhu - rezonanční obvody (SRO, PRO, PROs) - fázorové diagramy, frekvenční charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky, normované rezonanční křivky

- zná definici základních parametrů dvojbranu - zná základní typy charakteristik pro vyhodnocování vlastností dvojbranu - umí dvojbrany kaskádně řadit

Pasivní dvojbrany v obvodu střídavého proudu, definice napěťového a proudového přenosu, vstupní, výstupní, transformační a zpětně transformační impedance nebo admitance, frekvenční a časové charakteristiky dvojbranu, kaskádní řazení dvojbranů

- dovede vypočítat přenos dvojbranu - umí určit relativní přenos - dovede zakreslit všechny typy jednoduchých pasivních dvojbranů

Jednoduché pasivní dvojbrany RC a RL s jedním zásobníkem energie - přenosové frekvenční charakteristiky v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky, souvislost frekvenční a přechodové charakteristiky (obvod integračního a derivačního

charakteristik

225


- ví, kde by se daný dvojbran dal využít

charakteru)

- dovede vypočítat přenos dvojbranu - umí určit relativní přenos - dovede zakreslit všechny typy frekvenčních charakteristik pasivních dvojbranů

Pasivní dvojbrany s větším počtem zásobníků energie stejného druhu - přenosové frekvenční charakteristiky v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky

- dovede vypočítat přenos dvojbranu - umí určit relativní přenos - dovede zakreslit všechny typy frekvenčních charakteristik pasivních dvojbranů - umí zapsat a vyřešit admitanční matici pasivního dvojbranu - ví, kde by se daný dvojbran dal využít

Selektivní články RC (Wienův člen, přemostěný článek RC, dvojitý přemostěný článek RC) přenosové frekvenční charakteristiky v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky

- umí vysvětlit důvod použití transformačních obvodů u PRO - dovede jednotlivé transformační poměry vypočítat

Paralelní rezonanční obvody ve funkci vazebních obvodů - poloha odboček na cívce, rozdělená kapacita

- zná možná zapojení VRO - zná vlastnosti VRO - zná definice činitele a stupně vazby obou PRO - je mu zřejmá změna vlastností obvodu po přidání dalších PRO

Vázané rezonanční obvody - typy vazeb, stupně vazeb, přenosové impedance, přenosové frekvenční charakteristiky v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky

- dovede určit střední, efektivní hodnotu a činitel tvaru periodického signálu - zná charakteristické hodnoty impulsu napětí nebo proudu a radioimpulsu

Střední, efektivní hodnota a činitel tvaru periodického signálu, charakteristické hodnoty impulsu napětí nebo proudu, radioimpuls

- umí určit efektivní hodnotu napětí nebo proudu - dovede vysvětlit vznik zázněje - zná aplikaci při měření frekvence a v záznějových nf generátorech

Superpozice harmonických průběhů (ss + stř., stř. velmi odlišných frekvencí, stř. blízkých frekvencí)

- umí matematicky popsat časový průběh zadaný grafem - zná pojem „frekvenční spektrum“

Harmonická analýza periodického průběhu, frekvenční spektrum

- dovede provést harmonickou analýzu jednoduchého periodického průběhu - dovede zakreslit spektrum jednoduchého periodického průběhu - zvládá výsledky zpracovat v Excelu

Numerická a grafická metoda harmonické analýzy, využití programu Excel

zná výsledné frekvenční a multiplikativního směšování

Směšování aditivní a multiplikativní - produkty směšování

složky

aditivního

- dovede vysvětlit proces nabíjení a vybíjení kondenzátoru přes odpor - zná pojem časové konstanty a její význam - umí vypočítat a nakreslit všechny časové závislosti - zná závislost napětí na C při nabíjení konstantním proudem

Přechodové jevy v obvodu RC (nabíjení, vybíjení C)

- dovede vysvětlit proces hromadění a vydávání energie do a z cívky přes odpor

Přechodové jevy v obvodu RL (vznik a zánik proudu)

226


- zná pojem časové konstanty a její význam - umí vypočítat a nakreslit všechny časové závislosti - zná závislost proudu cívkou po připojení na zdroj konstantního napětí - umí zakreslit odezvu na výstupu jednotlivých obvodů po připojení obdélníkového průběhu napětí na jejich vstup

Přechodové charakteristiky pasivních dvojbranů RC, jejich derivační a integrační charakter

- umí popsat přechodový děj v přetlumeném, aperiodicky tlumeném a málo zatlumeném RO - zná definici logaritmického dekrementu tlumení - umí z průběhu tlumených oscilací určit jakost RO

Přechodový děj v obvodu RLC

- umí rozdělit zesilovací stupně a zesilovače podle tříd provozu, podle zapojení, podle frekvenční charakteristiky a podle druhu vazby mezi jednotlivými stupni;

Rozdělení zesilovačů (podle použití – zesilovače napětí, proudu, výkonu, podle vazby, frekvenční charakteristiky a šíře přenášeného frekvenčního pásma – ss/stř. nf, vf ÚPZ, vf ŠPZ, třídy zesilovacích stupňů)

dovede vypočítat parametry jednostupňového i vícestupňového zesilovače (umí aplikovat analytickou i globální metodu řešení)

Jednostupňový tranzistorový zesilovač SE, SC, SB určení napěťového, proudového a výkonového zesílení, vstupního a výstupního odporu tranzistoru a celého stupně; admitanční matice aktivního obvodu; vícestupňový zesilovač a jeho vlastnosti

- umí určit dolní mezní frekvenci jednostupňového i vícestupňového tranzistorového zesilovače

Frekvenční charakteristika jednostupňového tranzistorového zesilovače - dolní mezní frekvence

- dovede aplikovat metodu ekvivalentního tranzistoru v obvodu tranzistoru se zpětnou vazbou

Užití metody ekvivalentního tranzistoru v obvodu tranzistoru se zpětnou vazbou

- zná různé typy zpětných vazeb a jejich vliv na vlastnosti zesilovače

Zpětná vazba - druhy, vliv na vlastnosti zesilovače

zná typová schémata koncových stupňů nízkofrekvenčních zesilovačů, umí vysvětlit jejich funkci a vypočítat jejich parametry (střídavý výkon, příkon, účinnost), umí nakreslit schémata pasivních a aktivních korektorů frekvenční charakteristiky NFZ, zná princip ekvalizéru

Nf zesilovače - dvojčinné koncové stupně (řešení v charakteristikách - dosažitelný výstupní výkon a nelineární zkreslení, výkonová ztráta aktivních prvků a jejich chlazení), korektory frekvenční charakteristiky (tónová clona, pasivní a aktivní korektory hloubek a výšek, ekvalizéry)

- ví, proč musí být u SSZ použita galvanická vazba, je mu jasný pojem drift, zná obvody, jimiž je možné drift omezit

Stejnosměrné zesilovače - princip ss vazby, způsoby potlačení driftu

- zná základní parametry OZ a jejich velikost, zná základní aplikační pravidla zapojování OZ, umí zapojit pomocné obvody (ochranu vstupů a výstupů proti přetížení, obvody pro potlačení napěťové a proudové nesymetrie); umí vypočítat Au a Rvst neinvertujícího, invertujícího, rozdílového a přístrojového zesilovače s OZ; dovede nakreslit schéma integrátoru a derivátoru s OZ a dokázat, že plní svou funkci; s OZ umí realizovat DFP nebo HPF vyššího řádu

Operační zesilovače, parametry, ochrana vstupu a výstupu před přetížením, kompenzace napěťové a proudové nesymetrie, frekvenční (komparátor, invertující, kompenzace, aplikace neinvertující a rozdílový zesilovač, přístrojový zesilovač, integrátor, derivátor, pásmová propust a zádrž)

- umí vyjmenovat požadavky, které jsou kladeny na napájecí zdroje, zná princip primárních i sekundárních článků, je informován o obnovitelných zdrojích energie

Rozdělení napájecích zdrojů pro elektronická zařízení, požadavky; baterie, akumulátory

- zná principy a parametry perspektivních zdrojů energie, umí posoudit jejich klady a zápory z pohledu jejich využití

Perspektivní zdroje elektrické energie, chemické a palivové články, akumulátory

227


zná principy a parametry fotovoltaických článků

Fotovoltaické články, princip, typy, parametry

- v síťovém zdroji klasické koncepce zná různá zapojení usměrňovačů a umí popsat jejich funkci

Základní zapojení usměrňovačů, druhy zatížení, průběhy napětí a proudu (jednocestný a dvojcestný usměrňovač s výstupní kapacitou a indukčností, usměrňovač zatížený akumulátorem)

- dovede nakreslit schéma a vysvětlit činnost zdvojovačů a násobičů napětí

Zdvojovače a násobiče napětí (Delonův a Greinacherův zdvojovač, Delonův násobič)

- zná zapojení pasivních a aktivních vyhlazovacích filtrů a jejich činitel vyhlazení

Vyhlazovací filtry LC, RC, aktivní

- dovede nakreslit schémata sériových a paralelních stabilizátorů napětí s tranzistory (s konstantním i nastavitelným výstupním napětím), umí nakreslit a analyzovat schémata tří- a čtyřsvorkových stabilizátorů napětí, umí schémata upravit v případě potřeby zvětšení výstupního napětí nebo proudu

Spojitě pracující stabilizátory napětí a proudu, integrované stabilizátory

- zvládá vysvětlit princip parametrických stabilizátorů se ZD

Parametrické stabilizátory se ZD

- zvládá nakreslit a vysvětlit principiální schémata stabilizátorů se zpětnou vazbou, umí vysvětlit princip elektronické pojistky

Stabilizátory se zpětnou vazbou - sériové, paralelní, možnosti regulace výstupního napětí, omezení výstupního proudu (elektronická pojistka)

- zvládá nakreslit a vysvětlit principiální schémata jedno i dvojčinných měničů a řídicích obvodů IRZ; je informován o IO pro řídicí obvody IRZ

Spínané zdroje (IRZ) – měniče, řídicí obvody IRZ, IO pro IRZ

- zvládá vysvětlit a popsat základní parametry vf vedení

Základní parametry vf vedení (charakteristická impedance, rychlost šíření, činitel zkrácení, ....), typy vf vedení, vf vedení ve funkci rezonančního obvodu

- umí popsat a zdůvodnit chování bipolárního a unipolárního tranzistoru na vysokých frekvencích

Chování bipolárního a na vysokých frekvencích

- má přehled o možných zapojeních stupňů videozesilovačů bez a s korekcí frekvenční charakteristiky na horních i na dolních frekvencích a o jejich vlastnostech

Osamocený a mezilehlý zesilovací stupeň SE a SC bez korekce - frekvenční a přechodová charakteristika; korekce stupně VZ na vysokých frekvencích paralelní, sériová, sérioparalelní, částečně blokovaným emitorovým rezistorem, (optimalizace na maximálně plochou charakteristiku modulovou a skupinového zpoždění, optimalizace na optimální přechodovou charakteristiku); korekce stupně VZ na dolních frekvencích - korekce vazebního a emitorového obvodu (optimalizace frekvenční a přechodové charakteristiky)

- ví, že s počtem stupňů se šíře pásma zmenšuje a zesílení zvětšuje, v problematice se orientuje

Vícestupňové videozesilovače frekvenční charakteristiky identických a přechodové a neidentických kaskádně řazených stupňů bez korekce a s korekcí, videozesilovač s rozloženými parametry a s paralelními větvemi

- má přehled o možných zapojeních stupňů vysokofrekvenčních úzkopásmových a širokopásmových zesilovačů, umí nakreslit a popsat jednotlivá schémata, zná pojem unilateralizace a její realizaci

Vf ŠPZ a ÚPZ s jednoduchými a vázanými paralelními rezonančními obvody (transformace impedancí na PRO a VRO, napěťové zesílení ÚPZ) a s filtry soustředěné selektivity (vícenásobnými filtry LC, keramickými filtry), stabilita stupně vf ÚPZ,

unipolárního

tranzistoru

228


unilateralizace a neutralizace - ví, proč se používá VFZ s možností řízení zisku (AGC) a zná obvodová řešení

Řízení zesílení ŠPZ - posuv klidového pracovního bodu (zmenšování kolektorového proudu, zmenšování kolektorového napětí), tlumicí a oddělovací diody

- umí navrhnout výkonový VFZ nebo násobič frekvence pracující ve třídě C

Výkonové vf zesilovače, násobiče frekvence

- umí odvodit podmínku oscilací, zná různá zapojení sinusově kmitajících oscilátorů LC (s induktivní vazbou, tříbodové, stabilní, krystalové) včetně přelaďovaných, umí nakreslit blokové schéma a vysvětlit princip syntezátoru frekvence

Sinusově kmitající oscilátory LC – s odporovým jednobranem typu N nebo S, s induktivní vazbou, tříbodové, stabilní, krystalové s tranzistorem v zapojení SE, SC a SB; přelaďované oscilátory (VCO); syntezátory frekvence

- zná podmínku oscilací a chování základních selektivních dvojbranů a posouvačů fáze RC; umí nakreslit a vysvětlit schémata oscilátorů s Wienovým členem, s přemostěným článkem T a s posouvanou fází včetně obvodů pro stabilizaci amplitudy výstupního napětí

Sinusově kmitající oscilátory RC se selektivními dvojbrany RC (Wien, přemostěný článek T) a s posouvanou fází; stabilizace amplitudy výstupního napětí; možnosti přelaďování

- zná schémata a činnost blokujícího oscilátoru a astabilního klopného obvodu, umí zakreslit časové průběhy napětí v jednotlivých uzlech schématu, zná metody používané pro řízení frekvence

Oscilátory s nesinusovým výstupním napětím – blokující oscilátor, astabilní klopný obvod (schémata, časové průběhy napětí v jednotlivých uzlech schématu, možnosti řízení frekvence)



- orientuje se v charakteristikách tranzistoru, umí stanovit potřebné parametry pro jeho sepnutí a rozepnutí; zná obvody pro urychlení spínání a rozpínání tranzistoru; je mu jasná problematika spínání zátěže s induktivním nebo kapacitním charakterem včetně situace v charakteristikách tranzistoru

Spínací – bipolární a unipolární tranzistor ve spínacím režimu, spínání zátěže s induktivním nebo kapacitním charakterem

- zná schémata a činnost BKO, je informován o možných aplikacích

Bistabilní klopné obvody – spoušťové, dvojkové, Schmittův klopný obvod

- zná schémata a činnost MKO, je informován o možných aplikacích

Monostabilní klopné obvody – obvody pro zkracování impulsů, obvody pro prodlužování impulsů

- umí aplikovat AKO, MKO, BKO a akumulační čítače ve funkci děličky frekvence; u dvojkové děličky umí snížit počet stavů pro dosažení požadovaného dělicího poměru

Děličky frekvence – aplikace AKO, MKO, BKO, akumulační čítače

- zná zapojení a činnost tvarovacích obvodů (omezovače, komparátory, komparátory s hysterezí)

Tvarovací obvody – jednostranné a oboustranné symetrické a nesymetrické omezovače, integrátory a derivátory

- zná teorii AM, umí nakreslit schémata a vysvětlit činnost příslušných modulátorů a demodulátorů

Amplitudová modulace – princip, demodulátory; DSB, SSB, QAM

- zná teorii FM a PM, umí nakreslit schémata a vysvětlit činnost příslušných modulátorů a demodulátorů

Úhlové modulace – princip, modulátory, demodulátory FM a PM; stereofonní vf signál, RDS

- umí vysvětlit principy vzorkování signálu (PAM, PŠM, PPM) a obvodů pro získání vzorků i obvodů pro zpětné obnovení analogového signálu

Vzorkování analogového signálu a jeho zpětná rekonstrukce (PAM, PŠM, PPM)

modulátory,

229


- rozumí a je schopen popsat vznik signálu DM, PCM a DPCM

Kvantizace vzorků PAM a jejich digitální vyjádření (DM, PCM, DPCM)

- zná dvoustavové digitální modulace nosné vlny (ASK, FSK, PSK)

Dvoustavové vysokofrekvenční digitální modulace (ASK, FSK, PSK) – princip, signálový prostor, chybovost přenosu

- zná vícestavové digitální modulace nosné vlny (M-ASK, M-VSB, M-FSK, M-PSK, M-QAM, M-APSK, MDAPSK)

Vícestavové vysokofrekvenční digitální modulace (MASK, M-VSB, M-FSK, M-PSK, M-QAM, M-APSK, M-DAPSK – princip, signálový prostor, chybovost přenosu

- má přehled o moderních způsobech přenosu – zná pojem SFN, umí vysvětlit OFDM

OFDM – princip, aplikace v SFN

- má přehled o moderních způsobech přenosu – zná pojmy DSS, FH, TH, umí je vysvětlit

DSS, FH, TH – princip, aplikace

- umí nakreslit a vysvětlit bloková schémata vysílačů AM, FM, DRM, DAB, DVB

Radiové vysílače AM, FM, DRM, DAB, DVB – bloková schémata, popis funkce

- umí nakreslit a vysvětlit bloková schémata přijímačů s přímým a nepřímým zesílením, u superheterodynu umí vypočítat souběh ladění, zná funkci AVC a AFC; zná princip kognitivního radiového přenosu

Radiové přijímače – rozdělení (bez zesílení, s přímým a nepřímým zesílením, superregenerační), vlastnosti; přijímače DRM, DAB a DVB; přijímač pro příjem signálů ze satelitů; kognitivní radiový přenos

- zná frekvenční charakteristiku lidského ucha - zná prahové a maximální hodnoty intenzity ak. pole a ak. tlaku - ví, jak si chránit sluch - ví, proč se u nf zesilovačů reguluje hlasitost fyziologicky

Veličiny akustického pole, fyziologie slyšení (frekvenční rozsah slyšení lidského ucha, prahové a maximální hodnoty intenzity ak. pole a ak. tlaku, Weber - Fechnerův zákon pro intenzitu akustického vjemu a pro výšku tónu, křivky stejné hlasitosti a fyziologický průběh regulace zesílení nf zesilovače)

- zná princip a vlastnosti různých typů elektroakustických měničů - ví, v jakých aplikacích se jednotlivé měniče používají

Elektroakustické měniče (elektrodynamický, elektromagnetický, elektrostatický, piezoelektrický, magnetostrikční měnič) - principy činnosti, frekvenční charakteristiky

- zná vlastnosti (frekvenční a směrové charakteristiky) mikrofonů - umí nakreslit a vysvětlit funkci přímo a nepřímo vyzařujících reproduktorů

Mikrofony, reproduktory, přenosky frekvenční a směrové charakteristiky)

- zná uspořádání dvou a trojpásmové reproduktorové soustavy - umí nakreslit frekvenční výhybky pro oba typy soustav, umí vysvětlit jejich funkci - umí vysvětlit ozvučnici typu bass-reflex - umí aplikovat subwoofer - zná přednosti aktivních reproduktorových soustav oproti pasivním

Reproduktorové soustavy

- zná stereofonii A-B, X-Y, M-S - ví, jak jsou v jednotlivých případech rozmístěny mikrofony, zná jejich směrové charakteristiky - umí nakreslit blokové schéma maticového obvodu pro převod X-Y na M-S - ví, jaké je uspořádání kanálů soustav Cinescope

Stereofonie, vícekanálová stereofonie

soustavy,

aktivní

(konstrukce,

reproduktorové

230


a Cinerama, je informován o systémech 5.1 a dalších - ví, jak má být uspořádán prostor pro poslech živé hudby a slova - ví, jak má být uspořádán prostor pro poslech reprodukované hudby nebo slova - zná základní principy tlumení poslechového prostoru

Prostorová akustika (úprava poslechového prostoru pro hudbu a řeč, pro reprodukovanou hudbu a řeč)

- umí vysvětlit všechny druhy analogového záznamu zvuku včetně nahrávacích a přehrávacích frekvenčních charakteristik

Systémy analogového záznamu zvuku (mechanický, optický, magnetický)

- je informován o základních principech digitálního záznamu zvuku

Princip digitálního záznamu (magnetický, optický)

- zná rozdělení frekvenčních pásem (ženevská konference 2006), má představu o šíření signálů různých frekvencí ve volném prostoru, zná pojmy impedance prostředí, Poyintingův vektor, polarizace nosné vlny, intenzita elektromagnetického pole v místě příjmu

Využití frekvenčního spektra, šíření elektromagnetických vln (impedance prostředí, Poyntingův vektor, polarizace nosné vlny, intenzita elektromagnetického pole v místě příjmu)

- umí vyjmenovat a definovat kriteria pro hodnocení antén - zisk, charakteristická impedance, PSV, frekvenční a směrová charakteristika širokopásmovost, předozadní poměr

Vlastnosti antén – zisk a směrová charakteristika (předozadní poměr), charakteristická impedance, poměr stojatých vln, širokopásmovost

- zná základní typy antén pro všechna běžně používaná frekvenční pásma (včetně antén pro příjem signálů z družic)

Antény pro jednotlivá frekvenční pásma – typy, provedení, vlastnosti

- zná funkci anténních symetrizačních členů, rozbočovačů, odbočovačů, frekvenčních výhybek a úzko- či širokopásmových anténních zesilovačů

Symetrizační a přizpůsobovací členy, frekvenční výhybky, slučovače, rozbočovače, odbočovače, anténní úzko a širokopásmové zesilovače

- umí navrhnout rozvod STA, zná princip pasivního a aktivního převaděče, umí popsat vedení Goubau

Distribuce vysokofrekvenčních signálů – STA, kabelové rozvody, pasivní a aktivní převaděče, vedení Goubau

- rozumí fyziologii vidění, ví, jak vzniká TV signál, ví, jak vypadají synchronizační impulsy, umí nakreslit blokové schéma televizního řetězce č.b. TV

Televize – vznik a parametry č.b. TV signálu; blokové schéma kamery a monitoru č.b. TV

- umí nakreslit a vysvětlit koncové stupně a generátory vodorovného a svislého TV rozkladu

Televize – rozkladové obvody H a V

- umí nakreslit a vysvětlit blokové schéma č.b. TV přijímače, rozumí principu paralelního, mezinosného a kvaziparalelního odběru zvuku

Televize – vf přenos analogového TV signálu, přenos zvukového doprovodu

- zná funkci maticového obvodu pro získání jasového signálu a signálů červené a modré rozdílové složky, je mu zřejmý princip sdílení frekvenčních pásem

Vznik a kompozitní kódování chrominančních signálů

umí nakreslit a vysvětlit blokové schéma kodéru a dekodéru NTSC a PAL (PALDL, PALN)

Soustavy NTSC a PAL (kodéry, dekodéry, vlastnosti)

- umí vysvětlit funkcí systémů pro digitalizaci obrazového signálu JPEG - zná podrobně funkci jednotlivých bloků blokového schématu

Digitalizace nepohyblivých barevných obrazů - JPEG

- umí vysvětlit funkcí systémů pro digitalizaci obrazového signálu MPEG1 a MPEG2 - zná podrobně funkci

Digitalizace pohyblivých barevných obrazů - MPEG

231


jednotlivých bloků blokového schématu, umí vysvětlit vlastnosti jednotlivých vrstev kódování - zná principy kódování zvuku v soustavách MPEG1 a MPEG2

Digitalizace MPEG

zvukového

doprovodu

v soustavách

232


KOMUNIKAČNÍ TECHNIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy Hodinová dotace: 4/132, 4/112 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu je naučit žáky orientovat se v oblasti telekomunikační techniky, seznámit je se základní funkcí jednoduchých komunikačních zařízení a s principem přenosových technologií. Žáci získávají informace o vnitřní struktuře zařízení a učí se orientovat i ve složitějších blokových schématech používaných technologií. Přitom využívají matematických znalostí z předmětu matematika a radioelektronická zařízení Charakteristika učiva 3. ročník Učivo předmětu navazuje na předměty matematika, elektronika a číslicová technika. Žák se nejprve seznamuje se základními pojmy z teorie přenosu informace, zpracování radiového, elektrického a optického signálu a seznamuje se s modelem přenosového systému. Ve druhé části se seznamuje s funkcí obecného spojovacího systému. Jeho pozornost je zaměřena zejména na teorii spojovacího pole a jeho řízení. V další kapitole se žák podle dosažené úrovně znalostí z matematiky seznamuje se způsoby vzniku digitálního signálu a s modulací PCM. Umí provést analýzu spektra obdélníkového signálu a graficky vysvětlit Shannon-Kotělnikův princip. Umí vysvětlit princip rámce E1. Následující kapitola probírá topologii národní sítě včetně používaných systémů EWSD-Siemens a S12-Alcatel a zabývá se podrobně řízením digitálních spojovacích polí. Další kapitoly ve třetím ročníku jsou věnovány integrovanému systému přenosu a zpracování informací, a to v pořadí: • • • •

digitální signalizace, digitální síť integrovaných služeb ISDN, ATM, radiové prostředky v účastnických sítích, sdělovací vedení.

V kapitole Digitální signalizace se žák okrajově dovídá o způsobech signalizace v analogovém provozu. Seznamuje se s modelem OSI a se způsoby řešení digitální signalizace v jednotné telekomunikační síti - CCS7. Podrobně se seznamuje s fyzickou, linkovou a síťovou vrstvou, aj. Po absolvování této látky aplikuje tyto znalosti při řešení problematiky digitální sítě integrovaných služeb ISDN a ATM. Zde se rozvíjí žákovo logické a tvůrčí myšlení při návrhu

233


sítě požadované struktury a parametrů (aplikace vhodných kódů pro přenos informace na velké vzdálenosti požadovanou přenosovou rychlostí, jejich zabezpečení). Zařazením kapitoly Radiové prostředky v účastnických sítích se zvyšuje žákův zájem o předmět, neboť se učí princip využívání radiového signálu při přenosu informace. Nejprve se zabývá jeho využitím v pevné síti (bezšňůrový telefon, DECT). Dále poznává obecné principy buňkové mobilní sítě (různé druhy handover), přístupové metody FDMA, TDMA, CDMA, způsoby řešení duplexního provozu v radiových sítích (FDD, TDD). Dále poznává obecný princip činnosti družicových spojů, rušivé jevy - multipath ( GEO, MEO, LEO, Van Allenovy pásy). Nakonec se seznamuje s principem systémů IMMARSAT, IRIDIUM. Dále následuje probírání systému GSM, jeho struktura, druhy používaného signálu a frekvenční pásmo. Podle dosud získaných znalostí je schopen pochopit základní princip přenosu signálu a druhy používaného přenosu. Probíranou látku si může okamžitě ověřit na svém mobilním přístroji. Ve třetím ročníku se konkrétně probírá: • • • • • • •

systémové uspořádání, Rooming, SIM karta, služby SMS a další přídavné služby GSM, základní struktura GSM, BSS (Base StationSubsystem), NSS (Network Switching Subsystem), OSS (Operation Subsystem), frekvenční rozdělení pásma GSM 900 a GSM 1800 – žák umí nakreslit a odvodit grafické rozdělení pásma.

Poslední látkou probíranou ve třetím ročníku jsou „Sdělovací vedení“. Jedná se poměrně o obtížnou látku, kde žák plně aplikuje znalosti z matematiky za třetí ročník a je schopen matematicky odvodit a dokázat všechny získané znalosti během studia z výuky v předmětech elektronika a fyzika pomocí vyšší matematiky. Vyřešením matematického modelu elektrického vedení ve formě soustavy dvou diferenciálních rovnic druhého řádu je žák schopen odvodit a vysvětlit šíření energie po vedení, impedanční přizpůsobení vedení, chování vedení nakrátko (naprázdno). Tato kapitola je náročná a zároveň testuje žákovy schopnosti ke studiu na vysoké škole technického typu. 4. ročník Ve čtvrtém ročníku se nejprve žáci seznámí s přenosem dat v telekomunikacích, umí popsat datový řetězec pro dálkový přenos. Popíší telekomunikační a datový model přenosu dat. Vysvětlí funkci sítí LAN, MAN a WAN a popíší princip ETHERNETU. V další kapitole se naposledy vrátí k analogovému signálu a popíší princip základních elektronických zařízení používaných v přenosové síti včetně matematického modelu – tlf. zesilovač, vidlice (transformátorová, elektronická), vyvažovač (Hoytův, triviální), filtr (Zobel, Buthewordt, Tchebyshev, digitální filtr). Následující kapitola se seznamuje žáky s principy výkonnější digitální modulace, konkrétně DELTA, DPCM, ADPCM, DMT. Další kapitola se zabývá technologií PDH a SDH, kde se žák seznamuje se způsobem přenosu velkého množství informace vysokými přenosovými rychlostmi 40 (120) Gb/s.

234


Následující kapitola seznamuje žáky s využitím optického signálu při přenosu informací. Žák se seznamuje a umí vysvětlit principy a pojmy: • • • • • • • • • • • •

princip šíření optického signálu v optických vlnovodech, Snellův zákon lomu, totální odraz, parametry optického vlákna (numerická apertura, útlum, disperze), útlum optického vlákna - definovat jednotlivé druhy útlumů, disperze a jejich příčiny a druhy, druhy optických vláken a jejich vlastnosti a parametry, způsoby využití, zdroje a přijímače optického signálu, princip optického zesilovače, konstrukce optického kabelu – druhy kabelů a způsoby spojování, optické transportní sítě a jejich dělení, optický vlnový multiplex, WDM a DWDM a jejich princip, optické přístupové sítě – AON, PON, technologii FTTX.

Po probrání této látky je žák schopen navrhnout jednoduchou optickou síť požadovaných parametrů. Další kapitola se zabývá problematikou poslední míle. Žák se učí základní princip činnosti technologie HDSL a ADSL, kde využívá znalosti získané z matematiky- teorie pravděpodobnosti. Další kapitola se vrací k technologii GSM, kdy se žák seznamuje s blokovým schématem telefonního přístroje GSM. Dokáže popsat: • • • • • • • • • • •

činnost převodníku A/D, odvodit přenosovou rychlost, odstup signál/šum, zdrojový kodér (princip), odvození tvaru rámce, přenosová rychlost, konvoluční kodér, prokládání a šifrování, odvození tvaru normálového burstu, přenosová rychlost, modulátor GMSK, identifikace mobilních stanic v síti GSM – IMEI (International Mobil Equipment Identity), vyhledávání osob pomocí GSM, přenos dat v GSM, CSD (Circuit Switched Data – přenos dat na principu přepojování okruhů, transparentní a netransparentní přenos, HCSD (High speed Circuit Switched Data), GPRS (General Packet Radio System) - blokové schéma, přepojování paketů, EDGE (Enchanced Data Rates for GSM Evolution) – princip, blokové schéma.

Předposlední kapitola se zabývá metodami určování polohy pomocí radiových signálů, konkrétně GPS. Žáci se seznamují: • • • •

se strukturou systému, se způsobem výpočtu polohy přijímače, se strukturou navigační zprávy, s příčinami chyb systému při šíření radiového signálu 235


•

se způsoby řešení multipathu.

Poslední kapitola se zabývá moderními technologiemi přenosu dat. Žáci se konkrétně seznamují s funkcí, parametry a strukturou protokolů u technologií: • • •

HFC –hybridně opticko-koaxiální sítě, WI FI – bezdrátové sítě pracující v pásmu 2,4 GHz, laserové spoje.

Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci znali principy používaných technologií, uměli zhodnotit jejich výhody nejen pro praktický přenos informací, ale i z pohledu dodržování platných norem, technologických postupů a ekologických předpisů. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, pro domácí přípravu jsou k dispozici výukové programy a učebnice. Velký důraz je kladen na samostatnou práci s odbornou literaturou a internetem. Cvičení jsou vedena formou problémového vyučování, kdy žák samostatně řeší zadaný úkol. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Hodnocení žáka je zejména na základě ústního zkoušení, kdy má učitel ideální možnost skutečně objektivně posoudit žákovy znalosti a pozná úroveň jeho přípravy. Zároveň může operativně reagovat a případně nepochopenou látku zopakovat. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů a domácích cvičení. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žák srozumitelně a souvisle formuluje myšlenky v písemné a mluvené formě. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně a přijímá hodnocení své práce ze strany ostatních lidí v kolektivu a přijímat rady i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák se učí řešit zadané úkoly samostatně s využitím dostupného programového vybavení

236


Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


- má povědomí o významu předmětu pro svůj odborný růst

Úvod obsah a význam předmětu, souvislost předmětu Telekomunikační zařízení s ostatními předměty

- objasní základní pojmy z teorie informace

Definic základních pojmů: zpráva, signál, kódování, entropie.

- zná telekomunikační zákon platný v České republice a jeho aplikaci v praxi

Jednotná telekomunikační síť JTS Telekomunikační zákon platný v České republice, funkce Českého telekomunikačního úřadu

- zná funkci základních koncových telekomunikačních zařízení - zná účastnické signalizační značky - zná a umí podrobně vysvětlit funkci součástek v telefonním přístroji včetně matematického odvození - zná druhy volby účastnického čísla

Telefonní pásmo a srozumitelnost Základní druhy telefonních přístrojů Funkce a princip tlf. mikrofonu, sluchátka a hovorového transformátoru, napájecího mostu Sériově aditivní kód (sac) a frekvenční volba (neúplný kód 2x1 ze 4)

- zná elektronické spínací prvky - zná sekvenční logické obvody, paměťové členy, čítač a registry a umí je navrhovat

Vlastnosti spínacích prvků, elektronické spínače Registry, paměti a čítače, Boolova algebra a minimalizace logické funkce

- zná funkci telefonních ústředen a jejich součástí - konkrétně analogového a digitálního spojovacího pole

Funkce a vlastnosti spojovacího pole, jeho konstrukce a rozdělení na časové a prostorové

237


- linkového řízení, účastnické sady, odchozího napáječe a registru - má znalosti z oblasti provozního zatížení a jeho měření - zná generace tlf. ústředen a jejich vývoj - definuje pojem integrovaný spojovací systém - zná funkci systému EWSD a S12 - vysvětlí strukturu a funkci digitální signalizace CAS a CCS7

Vnitřní blokování Funkce a konstrukce účastnické sady, odchozího napáječe a registru Erlangovo rozdělení, hlavní provozní hodina, nebezpečná doba, průchodnost spojovací cesty Model Integrovaného systému Model a funkce systému EWSD a S12 Signalizace OSI, CAS a CCS7

- zná a rozumí architektuře digitální telefonní sítě a způsobu číslování v ČR - umí popsat funkci sítě ISDN a její služby - umí popsat mobilní telekomunikační síť včetně funkce družicových spojů a GSM - zná filosofii optické přístupové sítě FTTx

Architektura digitální sítě Úzkopásmová a širokopásmová síť ISDN Používané kódy a přenosové rychlosti Služby ISDN Struktura bezšňůrových přístrojů a jejich druhy Struktura a funkce GSM Družicová komunikace Sítě FTTX

- umí vysvětlit pojem sdělovací vedení, primární a sekundární parametry, rychlost a způsob šíření vlny po vedení - umí odvodit a vysvětlit telegrafní rovnice

Symetrické a nesymetrické Primární a sekundární parametry vedení Korektně a nekorektně zakončené vedení Cvičení v laboratoři



- má povědomí o přenosových pojmech, konkrétně o druzích útlumů používaných v telekom. technice

Základní pojmy přenosové techniky kvalitativní parametry telefonních kanálů útlumy užívané v telekom. technice

- zná základní parametry a funkci zařízení jako je tlf. zesilovač, vidlice, vyvažovač, korektor, útlumový článek a digitální filtr

Nf. tlf. zesilovač Vidlice Vyvažovač, Číslicový filtr Butherworthův a Čebyševův Korektory Útlumové články

- umí vysvětlit Shannonovu rovnici pro digitální signál - zná princip digitální modulace a její druhy jako je PCM, delta modulace, DPCM, ADPCM, GMSK a DMT - umí vysvětlit pojem kvantizační zkreslení, zkreslení omezením a přetížením - umí odvodit odstup signál /šum - umí vysvětlit způsoby kódování a kvantování a funkci převodníku A/D a D/A

Shannonův teorém, Naquistův teorém Modulace PCM, delta modulace, DPCM, ADPCM, GMSK, DMT

- umí popsat datový řetězec pro dálkový přenos dat - vysvětlí telekomunikační a datový model pro přenos

Datový řetězec pro přenos dat Telekomunikační a počítačový model přenosu dat

238


dat, princip, přepojování okruhů a paketů - popíše a vysvětlí funkci sítě LAN a WAN

Spojový a nespojový způsob komunikace Sítě LAN MAN a WAN Princip izochronního, stomegabytového a gigabitového ETHERNETu

- zná princip PDH a SDH, vysvětlí vytváření rámců, mapování, a umí odvodit přenosové rychlosti

Model SDH a PDH, Stavba rámce PDH Stavba STM1, mapování, stuffing Funkce ukazatele Funkce digitálního uzlu

- vysvětlí princip digitálního traktu na přiloženém modelu - Popíše využívané linkové signály a zabezpečovací kódy - zná blokové schéma a princip opakovače

Digitální trakty Linkové signály a zabezpečovací kódy, jiter opakovač

- zná princip šíření světla v optickém vlnovodu - popíše parametry optického vlákna (numerická apertura, útlum a disperze) - charakterizuje zdroje optického záření a optické detektory - zná konstrukci optických kabelů a jejich spojování - zná optický multiplex WDM a CWDM - popíše optickou distribuční síť PON a AON

Snellův zákon lomu Numerická apertura, útlum a disperze optického vlákna LED a laserová dioda Způsoby svařování OFC PON a AON

- zná důvody užívání xDSL, jejich druhy a umí vysvětlit jejich princip

Přenos v základním a přeloženém pásmu Symetrický a nesymetrický přenos HDSL, ADSL, VDSL

- zná princip HFC – hybrid opticko-koaxiální sítě - zná funkci laserových spojů - zná funkci Wi-Fi - umí vysvětlit základní princip IP telefonie

HFC technologie Laserové spoje Wi-Fi IP telefonie

- zná princip určování polohy pomocí radiového signálu zná pojem multipath - popíše strukturu navigační zprávy a druh používané modulace v GPS

GPS

Cvičení v laboratoři

239


VÝPOČETNÍ TECHNIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy Hodinová dotace: 2/66, 2/56 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Část 1 – Simulační programy pro elektrotechniku Cílem této části předmětu je, aby žáci akceptovali vhodné simulační programy jako efektivní a flexibilní nástroj pro řešení problémů v oblasti slaboproudé elektrotechniky. Žáci se seznámí s prostředím, které umožňuje efektivně použít znalosti matematického aparátu při praktickém řešení úloh s možností jejich modelování. Tato část plní nezastupitelnou funkci při přípravě žáků pro jejich budoucí vývojovou a konstrukční činnost při univerzitním studiu či profesní kariéře. Žák je schopen vysvětlit jednotlivé funkce simulačního programu, charakterizovat a použít jeho základní moduly pro praktické úlohy z oblasti slaboproudé elektrotechniky. Část 2 – Jednočipové mikropočítače Cílem této části předmětu je naučit žáky orientovat se v problematice mikroprocesorové techniky v oblasti jednočipových mikropočítačů. Po absolvování předmětu jsou schopni navrhnout jednoduchá zařízení řízená mikroprocesorem. Seznámí se se základy programovacího jazyka pro vhodný přípravek s mikroprocesorem, na kterém se naučí prakticky naprogramovat celou řadu jednoduchých i složitějších úloh a praktických zapojení s různými čidly a senzory. Získané znalosti a dovednosti žáci mohou později prohloubit a využít při realizaci výrobku pro praktickou maturitní zkoušku. Část 3 - CAD aplikace Autodesk Inventor Cílem této části předmětu je, aby žáci akceptovali CAD aplikace jako efektivní nástroj pro řešení problémů při konstruování – tvorbu virtuálních 3D modelů, jejich optimalizaci, tvorbu sestav a výkresové dokumentace. Tato část plní nezastupitelnou funkci při přípravě žáků pro jejich budoucí konstrukční činnost při univerzitním studiu či profesní kariéře. Žák je schopen vysvětlit pojem CA technologie, charakterizovat základní moduly CA technologií a jejich vzájemnou součinnost. Žák využívá parametrickou 3D CAD aplikaci pro efektivní a přesnou tvorbu virtuálních modelů součástí, sestav a výkresové dokumentace. Při tvorbě sestav využívá knihovnu normalizovaných součástí – databázi normálií. Charakteristika učiva Část 1 – Simulační programy pro elektrotechniku Učivo navazuje v úvodu na znalosti z matematiky a dále na znalosti ze základů elektrotechniky a elektroniky. Jelikož tato část učiva se prolíná 3. a 4. ročníkem a je koncipována jako praktická 240


podpora předmětu radioelektronická zařízení, používá znalostí i z tohoto předmětu Žáci se naučí využívat prostředky zvolených simulačních programů, nejprve programu pro analýzu obvodů SNAP a poté simulačního programu SPICE. Seznámí se s prostředím zvolených programů a poté budou programy používat pro simulaci obvodů, naučí se modelovat jednotlivé elektronické prvky, provádět stejnosměrnou analýzu a i časovou analýzu obvodů. Část 2 – Jednočipové mikropočítače Učivo navazuje na znalosti získané v oblasti číslicové techniky, výpočetní techniky, elektroniky a mikroprocesorové techniky. Žák se nejprve seznámí jednočipovými mikropočítači AVR, kde stěžejními tématy jsou popis vnitřní struktury, organizace vnitřní a vnější paměti dat a programu, strojový a hodinový cyklus, výpočet doby provádění programu, porty a komunikace s okolím, časování, přerušení a čítač/časovač. Žáci se též seznámí s principy sériové a paralelní komunikace, hlídacími obvody, podrobněji poznají jednotlivé typy pamětí. Důležitou částí je seznámení s instrukční sadou mikroprocesoru a procvičení jednotlivých instrukcí pomocí jednoduchých programů, které žáci samostatně vytvářejí v simulátoru jednočipového mikropočítače. Seznámí se se základy jazyka C pro přípravek Arduino. Žáci pracují s přípravkem Arduino a naučí se prakticky naprogramovat celou řadu jednoduchých i složitějších úloh a praktických zapojení s různými čidly a senzory. Část 3 - CAD aplikace Autodesk Inventor Učivo navazuje v úvodu na znalosti z plošné a prostorové geometrie a technického kreslení. Žáci se naučí využívat prostředky parametrického 3D modeláře. Stěžejními tématy úvodu do 3D aplikací je porozumění pojmu parametrizace, pracovních prvků a jejich využití. Poté se žáci seznamují s filozofií tvorby virtuálních modelů jako sestavy jednotlivých dílčích prvků a s modelovacími nástroji pro tvorbu těchto prvků. Důraz je kladen na správné geometrické vlastnosti a přesnost vytvářených modelů. V následující části pak žáci vytvářejí z vytvořených modelů sestavy s respektováním mechanických vlastností, které by tyto měly v reálné podobě. Při tvorbě sestavy se učí využívat knihovny normalizovaných prvku, obsahového centra. Obsahem závěrečné části je pak tvorba výkresové dokumentace dříve vytvořených součástí a sestav. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka všech částí předmětu je koncipována tak, aby žáci pochopili nutnost kvalitní, pečlivé a přesné práce, naučili se efektivnímu a exaktnímu využívání matematických a programovacích nástrojů k řešení problémů, včetně jeho modelování. Výuka vede k hledání optimálního řešení v rámci týmové práce, aby si žáci vážili kvalitní práce svých spolupracovníků, zároveň dovedli kriticky zhodnotit práci vlastní a aby se naučili využívat a dodržovat příslušné standardy. Pojetí výuky Výuka probíhá během 3. a 4. ročníku studia ve formě dvouhodinových bloků cvičení na učebnách vybavených počítači a příslušným software. Ve 3. ročníku probíhá výuka učiva části 1 (Simulační programy pro elektrotechniku) a části 2 (Jednočipové mikropočítače) (14-tidenní cyklus) a ve 4. ročníku výuka učiva části 1 (pokračování) a části 3 (CAD aplikace Autodesk Inventor) (opět 14-tidenní cyklus). Výklad je převážně prováděn s pomocí praktických ukázek řešením vzorových situací a příkladů. Základem jsou pro žáky kdykoliv dostupné materiály umístěné na školním intranetu a další materiály dostupné na Internetu. Jsou používány i metody skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy. 241


Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Základem jsou praktické práce na počítačích, při kterých je ověřován stupeň praktických znalostí a především dovedností při využití nástrojů daných aplikací. Ověřována je správnost a logičnost použitých konstrukčních a modelovacích postupů. Při hodnocení je uplatněna i aktivita žáku během výuky. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Studijní program předmětu je koncipován tak, aby žáci získali následující klíčové kompetence: Kompetence k učení − žáci mají pozitivní vztah k učení a vzdělávání, využívají ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí. Kompetence k řešení problémů − žáci porozumějí zadání úkolu, dokážou určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Personální a sociální kompetence − žáci jsou schopni pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností. Matematické kompetence − žáci provádějí reálný odhad výsledku řešení dané úlohy, umí nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umějí je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení, aplikují znalosti fyzikálních a matematických zákonů a pouček. Kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi – žáci ovládají práci s osobním počítačem a dalšími prostředky ICT, práci s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, jsou schopni se učit se používat nové aplikace, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu materiálu, energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Žák chápe význam elektronicky zpracované a archivované dokumentace vzhledem k dokumentaci papírové, šetrný přístup k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti konstruování. Žák ovládá moderní prostředky konstruování a tvorby výkresové dokumentace, uvědomuje si jejich efektivnost ve srovnání s tradičními způsoby a význam této efektivity pro výrobní podniky v reálné praxi.

242


Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií pro vzdělávání v oblasti matematického modelování a při samostatném řešení úkolů. Žák ovládá získávání doplňkových informací s využitím internetu. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník

Část 1 – Simulační programy pro elektrotechniku Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:

Učivo 2 vyučovací hod. za 2 týdny

- zná základy symbolické analýzy - orientuje se ve struktuře a základních příkazech programu SNAP - dovede provést symbolickou analýzu jednoduchých elektronických obvodů pomocí programu SNAP

Symbolická analýza obvodů programem SNAP Základy symbolické analýzy Uspořádání programu (struktura, editor schémat, základní příkazy, knihovna prvků, nastavení parametrů a vytváření nových prvků) Program SNAP (koncepce programu, postup výpočtu, okno výsledků, aproximační analýza, formát knihovny, formát netlistu) Řešení typových příkladů

- orientuje se v prostředí programu SPICE - zná pravidla pro tvorbu textových souborů v prostředí programu SPICE

Úvod do simulace obvodů pomocí programů typu SPICE Typická struktura simulačního programu typu SPICE Pravidla pro tvorbu textových souborů

- zná klíčové znaky základních analogových součástek - umí vytvořit a pracovat s netlistem součástky

Základy modelování v SPICE – základní obvody Klíčové znaky analogových součástek Definice součástky v netlistu využívající příkaz MODEL Základní příkazy v SPICE (.LIB , .INC aj.)

- orientuje se v modelování složitějších elektronických obvodů - dokáže vytvářet vlastní funkce v prostředí SPICE - je schopen využívat funkce programu SPICE pro modelování jednotlivých prvků

Základy modelování v SPICE – složitější obvody Práce s podobvody SPICE Funkce zabudované v SPICE pro modelování prvků Vytváření vlastních funkcí Řízené zdroje pro behaviorální modelování Řízení spínače pro behaviorální modelování

Část 2 – Jednočipové mikropočítače Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: rozumí základním pojmům číslicové a mikroprocesorové techniky - vysvětlí rozdíl mezi analogovým a číslicovým signálem - rozezná kombinační a sekvenční obvod a umí popsat jejich chování

Učivo 2 vyučovací hod. za 2 týdny Úvod do mikroprocesorové techniky Číslicová technika, číslicové a analogové signály Kombinační a sekvenční číslicové obvody Bit, bajt, číslo, reprezentace informace v číslicovém systému

243


- vyjádří stav bajtu v dekadickém, hexadecimálním a binárním zápisu - zvládá převody mezi číselnými soustavami

Číselné soustavy používané v mikroprocesorové technice

- zná popis vnitřní struktury, organizace paměti dat a paměti programu, vývody a komunikace s okolím mikropočítačů AVR

Jednočipové mikropočítače AVR Popis vnitřní struktury, organizace paměti dat a paměti programu, vývody a komunikace s okolím

- používá instrukce pro práci s porty - umí připojit součástek k vývodům jednočipového počítače

Činnost portů Připojování součástek k vývodům jednočipového mikropočítače (LED, tlačítka, čidla) Výstupní úrovně, proud, zatížitelnost, PULL-UP Analogové vstupy, A/D převodník PWM

- vysvětlí princip časování a provádění instrukcí

Časování Oscilátor, hodinový a strojový cyklus Časování a provádění instrukcí, programu

doba

provádění

- vysvětlí funkci přerušovacího systému a výhody použití přerušení - vyjmenuje zdroje přerušení a možnosti jejich využití

Přerušení Význam přerušení, použití Vnitřní a vnější přerušení Povolení přerušení Režimy spouštění vnějšího přerušení (sestupnou hranou, úrovní…) Obsluha přerušení

- vysvětlí rozdíl mezi pojmy čítač a časovač - popíše možnosti využití čítače/časovač - vypočítá/nastaví dobu běhu časovače

Čítač/časovač Využití čítače a časovače Režimy běhu Záchytný a komparační registr

- popíše jednotlivé typy komunikací - umí ke komunikaci použít různé typy linek

Komunikace Princip sériové a paralelní komunikace Standardní sériová komunikace (startbit, stopbit, parita) Sériové sběrnice používané v mikroprocesorové technice a robotice (I2C, Microwire)

- popíše jednotlivé typy hlídacích obvodů

Hlídací obvody PowerFail Watchdog

- používá přípravek Arduino, umí spustit a kompilovat program

Seznámení s přípravkem Arduino Realizace jednoduchých zapojení pomocí nepájivého kontaktního pole Seznámení s přípravkem Arduino a vývojovým prostředím, kompilace programu a jeho spuštění

- zná syntaxi a používá instrukce jazyka C - naprogramuje cyklus s požadovaným počtem opakování, využije vnořené cykly pro vysoký počet

Základy jazyka C (wiring) pro Arduino Proměnné Funkce setup a loop

244


opakování

Ovládání digitálního výstupu – pinMode, digitalWrite Inkrementace, dekrementace Cykly (for, while) Podmínky (if, else, switch) Funkce delay

- naprogramuje jednoduché úlohy s digitálním výstupem

Jednoduché programy s digitálním výstupem Generování přesné frekvence na výstupu (použití delay, millis) PWM pomocí delay

- naprogramuje jednoduché úlohy s digitálním vstupem

Jednoduché programy s digitálním vstupem Funkce DigitalRead Rozsvěcení/zhasínání stisknutým tlačítkem, dvoutlačítkové ovládání Ošetření zákmitů Počítání stisků tlačítka

- dokáže provést komunikaci Arduino – PC

Komunikace Arduino – PC Použití sériové komunikace a USB k zasílání dat do počítače

- je schopen realizovat jednoduché úlohy s časem

Měření času Měřič frekvence vstupního signálu Stopky a hodiny

- umí využít PWM k jednoduchým úlohám

PWM a analogový výstup Funkce AnalogWrite Nastavení jasu LED diody pomocí PWM

- umí použít vlastnosti analogového vstupu

Analogový vstup Funkce analogRead Realizace jednoduchého voltmetru a ohmmetru

- zná a umí použít různé druhy čidel a senzorů

Praktická zapojení - čidla a sensory Odporová teplotní čidla, Teplotní čidla s číslicovým výstupem Fotorezistor Optická závora Snímač otáček

4. ročník

Část 1 – Simulační programy pro elektrotechniku (pokračování) Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


- dokáže namodelovat složitější elektronické obvody v prostředí programu SPICE - je schopen využívat funkce programu SPICE pro analýzu složitějších elektronických obvodů

Základy modelování v SPICE – složitější obvody Řešení typových příkladů Konstrukční cvičení

- zná způsoby označování ss. napětí a proudů v prostředí

Stejnosměrná analýza obvodů (DC)

245


programu SPICE - umí provést stejnosměrnou analýzu elektronického obvodu

Stejnosměrné řešení v nelineárním obvodu (ruční řešení, algoritmické řešení, konvergence, globální podmínky simulace) Označování stejnosměrných napětí a proudů v SPICE DC (stejnosměrná) analýza

- chápe cíle časové analýzy obvodu - je schopen zadat počáteční podmínky časové analýzy obvodu - zná význam parametrů fyzické vrstvy - umí vygenerovat signály ve SPICE (ze závislých i nezávislých zdrojů signálu)

DC (stejnosměrná) analýza Cíle časové analýzy Příkaz .TRAN Zadávání počátečních podmínek pro časovou analýzu Příkaz .IC a .NODESET Generování signálů v SPICE

Část 3 - CAD aplikace Autodesk Inventor Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


− objasní pojem a význam CA technologií

Úvod CA technologie, aplikační programy CAD a jejich generace, využití

− charakterizuje aplikaci Autodesk Inventor a její pracovní režimy − orientuje se v pracovním prostředí aplikace a jejich pracovních režimech − rozumí pojmu parametrické modelování

Autodesk Inventor – modelování součástí Úvod do aplikace, filozofie práce s aplikací - AutoCAD vs. Inventor, prostředí aplikace, ovládací prvky, pracovní režimy, prohlížeč, pojem parametrického modelování, nástroje pro řízení pohledu.

− umí vytvářet 2D náčrty jako výchozí objekty pro tvorbu 3D modelů

Režim tvorby náčrtu, pracovní prvky, náčrtové roviny, konstrukce a kreslení náčrtů, nástroje pro kreslení náčrtů, výběr entit, úprava entit, styly entit - normální, konstrukční, osa.

− umí správně parametrizovat − umí stanovit potřebný stupeň parametrizace

Geometrické vazby, zobrazení vazeb, editace vazeb. Rozměrové parametry, kótování náčrtu, typy kót, úprava kót, vztahování rozměrů kóty. Vyhodnocování náčrtu, stupeň parametrizace náčrtů, tvarová a rozměrová stabilita náčrtu.

− stanovuje efektivní strategii tvorby modelu − vytváří virtuální 3D modely dle zadání − edituje již existující modely a jejich prvky

Modelování součástí, 3D operace vysunutí, rotace. Editace prvků a náčrtů, využití Prohlížeče pro editaci. 3D editační nástroje – zkosení a zaoblení hran.

− vytváří modely součástí s využitím pokročilejších modelovacích nástrojů − edituje a doplňuje modely potřebnými prvky

Obdélníkové a kruhové pole prvků, Díra, Tažení profilu po definované trajektorii, Šablonování, Spirála, Skořepina, Žebro, Závit, Zešikmení ploch.

− orientuje se v práci v prostředí sestavy − vkládá do sestavy potřebné součástí, vytváří nové či edituje stávající − vytváří potřebné vazby v sestavě

Autodesk Inventor – tvorba sestav Prostředí sestavy, tvorba sestavy, tvorba a úpravy modelů v prostředí sestavy, typy vazeb a jejich užití.

− využívá knihovny Obsahové centrum pro vložení normalizovaných součástí

Obsahové centrum – knihovny obsahového centra, databáze normalizovaných součástí a jejich využití při tvorbě sestav.

246


− orientuje se v prostředí režimu tvorby výkresu − využívá výkresovou šablonu − vkládá do výkresové šablony potřebné pohledy

Autodesk Inventor – tvorba výkresové dokumentace Režim tvorby výkresu asociovaného s modelem součásti či sestavy. Aktivace výkresové šablony, užití panelu nástrojů pro vložení pohledů – Základní pohled, Promítnutý pohled, Řez, Částečný řez, Detail, Přerušený pohled.

− doplňuje vytvořené pohledy ve výkresu kótami, středovými značkami, osami a potřebnými textovými objekty − tiskne výkresovou dokumentaci, exportuje výsledky své práce do jiných aplikací

Panel Poznámky výkresu, Kóty modelu, Výkresové kóty, kótovací nástroje, popis díry/závitu, středové značky a osy, Text, Text s odkazem, tvorba výkresů součástí a sestav. Tisk výkresů, export souborů.

247


ELEKTRONICKÉ POČÍTAČE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Řídicí systémy Hodinová dotace: 4/132, 4/112 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu elektronické počítače je naučit žáky orientovat se v problematice výpočetní techniky, poskytnout základ pro řešení jednoduchých úloh a návrhů programů. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně využívat osobní počítače, znali jejich funkci a vnitřní strukturu a možnosti použití samostatně i ve složitějších celcích a dokázali se orientovat v dané problematice. Žák je schopen vysvětlit úlohu výpočetní techniky v současné elektronice a životě společnosti. Používá matematického aparátu účelně k řešení programového zadání. Žák je schopen objasnit strukturu a činnost počítače a řeší jednoduché úlohy, které je schopen realizovat pomocí vývojového prostředí programovacího jazyka. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z oblasti matematiky a elektroniky. V další části se žák seznámí se základními pojmy číselných soustav a kódů. Ve třetí části studia se žák obeznámí s rozdělením programovacích počítačových jazyků, probere základní datové a řídící struktury, rozvine své znalosti objektově orientovaného modelu programování. V další části využije žák základních znalostí z oblasti elektroniky a aplikuje je při studiu hardware osobního počítače. Na znalostech vstupních i výstupních periferiích osobního počítače, zálohování dat, dále standardních rozhraní osobního počítače, a multimediálních rozhraních. Dále v dalším ročníku si žák osvojí znalosti systémové desky, polovodičových pamětí, CPU, GPU a grafických karet, včetně znalostí o počítačových sítích. V programování si osvojí náročnější techniky programování GUI aplikací, vláken, apletů, webových aplikací a databází. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V daném předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající pro obrazové informace technologií ICT. Žák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti v předmětu praxe. Vhodným doplňkem výuky jsou různé prezentační a simulační 248


ukázky prostřednictvím výpočetní techniky i odborné exkurze. Jsou používány i metody skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou práce písemné, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Další složku testování žáků tvoří zkoušení ústní, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před žáky. Důležitou součástí ústního zkoušení je zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Dalším hodnotícím zdrojem je vypracování zadaných referátů k danému tématu, kde se hodnotí získání informací, vlastní zpracování a prezentace získaných poznatků. Ve čtvrtém ročníku je cílem vytvoření týmového projektu v rámci programování zadaného a konzultovaného tématu, který zhodnotí dosažené znalosti na rozsáhlejším profilovaném úkolu. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žáci formulují myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh, správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků.

249


Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané technologické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


− používá počítač a jeho periferie;

Úvod Obsah a význam předmětu, souvislost elektronických počítačů a ostatních předmětů

− provádí převody čísel mezi soustavami;

Číselné soustavy o různých základech, jejich převody čísel mezi nimi

− ovládá principy algoritmizace úloh a sestavuje algoritmy řešení konkrétních úloh (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce); −získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, ovládá jejich vyhledávání, včetně použití filtrování;

Řetězce Třídy Výjimky Datové proudy

− porozumí technickému řešení vstupních periferií;

Klávesnice - konstrukce a funkce - komunikace Myš, TrackBall, TouchPad, Tablet - konstrukce, principy snímání, dotykové obrazovky Snímače obrazu - principy snímání - scannery, digitální fotoaparáty a kamery

− porozumí technickému řešení výstupních periferií;

Tiskárny a plotry - impaktní - neimpaktní

250


- komunikace, barevný tisk, programování - barevné systémy Obrazový systém - Displeje – požadavky, parametry - Grafické karty – historie, 2D a 3D akcelerátory − porozumí technickému řešení zařízení pro zálohování dat;

Vnější zálohovací zařízení - ZIP, JAZ - MOD - LTO, DLT Vnitřní zařízení - CD-ROM, CD-R(W), DVD, DVD ±R(W), DVD-RAM - výměnné disky - FD, HD (fyzická struktura, technologie) - RAID Disková rozhraní - PATA, SATA -SCSI, SAS Souborové systémy -FAT, NTFS, EXT

− porozumí technickému řešení standardních rozhraní PC;

Historická rozhraní - sériový a paralení port Nová rozhraní - PS/2, USB, FireWire

− porozumí technickému řešení systémové desky;

Čipová sada - northbridge, southbridge, pomocné obvody Sběrnice - historie a současnost - specialní vlastnosti AGP - PCI, PCIe, Plug&Play, Bus Mastering

− porozumí technickému řešení polovodičových pamětí;

Základní dělení a typy Pevné paměti – ROM, PROM, EPROM, EEPROM, FLASH Paměti s měnitelným obsahem dat - statická a dynamická paměťová buňka - RWM (RAM), SRAM, DRAM, SDRAM, RDRAM, DDR - CMOS



− porozumí základní struktuře a historii vývoje CPU, organizaci přístupu k paměti a přerušení.

Srovnávací tabulka zákl. parametrů μP IA32 Bloková struktura a registry

251


- popis a funkce všech bloků - rozdělení, popis a použití registrů procesoru Data – formáty, uložení dat v registrech a v paměti Techniky adresování paměti (přímé a nepřímé-registrové) Adresace v reálném režimu (módu) - organizace a rozdělení paměťového prostoru (fyzické, logické) - definice logické adresy, definice a tvorba fyzické adresy - programové rozdělení paměti – segmentace - přerušovací systém -Adresace v chráněném režimu - popis deskriptoru – úroveň ochran - třídy popisovačů - pojem virtuální paměť a stránkovací jednotka -přepínání procesů a přerušovací systém -porozumí základní struktuře a hardwarovému řešení

sítě,

softwarovému

− ovládá pokročilé programovací (procvičování v rámci cvičení předmětu)

techniky

Topologie sítě Síťové modely Síťové protokoly Aktivní a pasivní prvky sítě GUI Kolekce Vlákna Knihovny Javy

252


AUTOMATIZACE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Řídicí systémy Hodinová dotace: 3/99, 2/56 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu Automatizace ve třetím ročníku je naučit žáky orientovat se v problematice základních technických prostředků, jejich principů, matematického popisu a způsobu jejich použití. Předmět vychází ze znalostí, získaných především v předmětech Matematika, Fyzika a Základy elektrotechniky. Seznamuje žáky s využitím obecných fyzikálních principů, s technickým řešením snímačů vybraných fyzikálních veličin, převodníků, pohonných jednotek, jejich funkčními vlastnostmi, obvodovým zapojením a možnostmi využití v praxi. Připravuje žáky k tomu, aby byli schopni automatizační prostředky volit s ohledem na konkrétní podmínky a aplikovat je v měřicích a řídicích obvodech. Cílem vzdělávání předmětu Automatizace ve čtvrtém ročníku je naučit žáky porozumět funkci základních lineárních regulačních obvodů, posuzovat a matematicky popisovat členy těchto obvodů, vyhodnocovat řízený proces a navrhovat základní typy regulátorů. Proto je žák v předmětu seznámen s užívanými matematickými nástroji, především Laplaceovou transformací a Z - transformací. S využitím tohoto matematického aparátu jsou žáci schopni vyjadřovat statické i dynamické vlastnosti regulovaných soustav, regulátorů i uzavřených reg. obvodů. Žáci jsou seznámeni i se základními typy regulátorů nelineárních, dvoupolohových, neboť tento typ jednoduchých a provozně spolehlivých regulačních členů je hojně používán. Na základě získaných znalostí je žák schopen regulátory tohoto typu zapojit a seřídit. V rámci předmětu jsou žáci seznámeni i se základy sekvenčního řízení, s návrhy sekvenčních logických obvodů a jejich obvodovou realizací. Charakteristika učiva Učivo předmětu Automatizace ve třetím ročníku navazuje na obecné znalosti z matematiky, fyziky, základů elektrotechniky a základů číslicové techniky, získané v prvním a druhém ročníku. V této části jsou žáci seznámeni s funkcí vybraných automatizačních prostředků, principy jejich konstrukčního nebo obvodového řešení a zjednodušeným matematickým popisem, který respektuje úroveň znalostí matematiky. V úvodu jsou žáci seznámeni s obsahem pojmu řídicí – automatizační technika, její funkcí a účelem, základním principem řídicího obvodu se zápornou zpětnou vazbou, základní terminologií a nejběžnějšími typy regulací. Navazující část předmětu je věnována principům snímačů nejběžnějších fyzikálních veličin – teploty, polohy, rychlosti, zrychlení, vlhkosti, vodivosti, průtoku, tlaku a síly. Další část učiva

253


pak seznamuje žáky se zapojením těchto snímačů v elektrických obvodech, příp. s metodami potlačení vlivů poruchových veličin. Pozornost je věnována i vybraným typům převodníků. Žáci jsou seznámeni s převodníky mezi dvěma elektrickými analogovými veličinami (U/U, U/I, I/U, I/I), mezi signály elektrickými a pneumatickými (E/P, P/E), jsou popsány základní principy zapojení převodníků A/D a D/A (kompenzační, komparační, s váhovými odpory, s odporovou sítí R-2R, integrační). Významná část předmětu pojednává o akčních členech. Jsou popsány principy stejnosměrného motoru a jeho užívaných zapojení, střídavých motorů a to jak jednofázových tak i trojfázových, motorů asynchronních i synchronních, motorů komutátorových a krokových. Jsou probrány možné režimy jejich funkce, způsoby řízení otáček, brzdění a reverzace. Jejich funkce je popsána zatěžovacími rovnicemi a grafy jejich zatěžovacích charakteristik. V závěrečné části učiva předmětu ve třetím ročníku jsou žáci seznámeni se základy logického řízení. Navazuje se přitom na znalosti získané v předmětu číslicová technika. Tyto znalosti jsou doplněny o informace o obvodové struktuře užívaných logických členů, jejich vlastnostech a charakteristikách, způsobech ošetření logických signálů. Jsou probrány základy kombinačních logických obvodů. Učivo předmětu ve 4. ročníku dále navazuje na znalosti, získané v předmětech fyzika, matematika, základy elektrotechniky a automatizace. Žák je seznámen se základními pravidly Laplaceovy transformace a Z – transformace. Rozsah je volen tak, aby byl schopen vyřešit běžné úlohy z oblasti lineárního řízení, aby uměl provést základní identifikaci regulované soustavy a podle vybraných kritérií byl schopen navrhnout strukturu a parametry základních typů regulátorů. V části věnované nelineárním regulátorům jsou žáci seznámeni se základními funkčními vlastnostmi těchto členů, s jejich graficko-početním popisem a vlivem jejich parametrů na průběh veličiny regulované i veličiny akční. V kapitolách o sekvenčním řízení jsou žáci poučeni o základních principech sekvenčních logických obvodů, jejich popisu, návrhu a realizaci, tak, aby byl žák schopen jednodušší typy těchto obvodů navrhnout podle ústního zadání nebo podle zadaného časového diagramu. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali pečlivě, odváděli kvalitní práci, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni kriticky se dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky V předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu doplněná ukázkami funkce jednotlivých prvků na přípravcích, sestavených z průmyslově vyráběných dílů. Žáci jsou důsledně vedeni k samostatnému uvažování, pochopení základních principů a k práci s odbornou literaturou. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Rozsah a hloubka zvládnutí učiva je prověřována písemnými pracemi, ústním zkoušením a sledováním aktivity žáků. Důraz 254


je kladem na logické pochopení souvislostí, rozlišení příčin a důsledků, vyvozování správných, přesných a úplných závěrů. Ústní zkoušení prověří i vyjadřovací schopnosti žáka a jeho schopnosti logické argumentace v diskusi. Důležitou součástí ústního zkoušení je i zařazení vlastního sebehodnocení žáků a hodnocení zkoušeného ostatními žáky. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence - Žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh správně po formální i jazykové stránce. Aktivně se zúčastní diskusí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence - Žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušenosti jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reaguje, přijímá radu i kritiku. Sociální kompetence - Žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje práci v týmu vlastními názory, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů - Žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě INTERNET. Aplikace matematických postupů - Žák se učí při řešeních praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, grafy, diagramy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání s ostatními lidmi a aby uměl řešit případné konflikty. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, preferuje metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, příp. zaměstnání v oblasti slaboproudé elektrotechniky. 255


Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií v průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence


Žák: - má povědomí o významu předmětu pro svůj odborný růst, je seznámen s jeho obsahem, zná základní strukturu reg. obvodu se zápornou zpětnou vazbou

Úvod, technicko – ekonomický význam automatizační techniky, terminologie (reg. soustava, regulátor, akční člen, reg. odchylka, veličina řídicí, řízená, poruchová, akční)

- zná základní typy řízení, rozdíl mezi řízením a ovládáním

Ovládání, řízení na konstantní hodnotu, řízení programové, vlečné, poměrové, extremální , regulační obvod jednoduchý a rozvětvený, regulační obvod spojitý a diskrétní

- zná způsob popisu reg. obvodů blok. schematy

Algebra blokových schémat, řazení bloků statické

Statická převodní charakteristika snímačů, zpracování signálů, potlačení poruch a šumů, dynamické vlastnosti čidel

- zná strukturu měř. řetězce, kompenzační a diferenční zapojení snímačů

Kompenzační a diferenční snímání veličin, členy měř. řetězce

- zná základní metody snímání polohy, rychlosti, otáček, zrychlení

Snímače polohy, rychlosti, otáček, zrychlení Snímače odporové, kapacitní, indukční, indukčnostní, transformátorové, optické Snímače absolutní a relativní (inkrementální)

- zná základní metody snímání tlaku, tlakové diference, síly, momentu

Snímače tlaku, tlakové diference, síly, momentu Snímače deformační, tenzometrické, kapacitní, piezoelektrické

- zná principy měření průtoku tekutin (objemového, hmotnostního) snímačem turbínovým, indukčním, plovákovým, ultrazvukovým, anemometrickým, se škrtícími orgány

Snímače průtoku kapalin a plynů – princip průtokoměrů (s turbínkou, indukčních, plovákových, ultrazvukových, se škrtícími orgány), rovnice kontinuity, Bernouliova rovnice

- zná principy měření úrovně hladiny kapalin a sypkých hmot (mechanické, plovákové, kapacitní, ultrazvukové, provzdušňovací, radarové, radiační)

Snímače úrovně hladiny (mechanické, kapacitní, ultrazvukové, radarové, provzdušňovací)

- zná principy kontaktních sním. teploty (odporových, termočlánkových, polovodičových, tlakových, dilatačních) - umí popsat funkci pyrometru a bolometru - umí nakreslit zapojení odpor. snímačů v můstku (dvojvodičové, třívodičové) a odvodit podmínky rovnováhy - dokáže popsat princip měření tepelného množství

Snímače teploty kontaktní a bezkontaktní Zapojení odpor. snímače v můstku (dvouvodičové, třívodičové) Měření množství tepelné energie (tepelného množství)

- umí popsat základní požadavky na a dynamické vlastnosti snímačů v reg. obvodu

plovákové, radiační,

256


- umí popsat a odlišit signál přirozený, jednotný a unifikovaný - zná základní požadavky kladené na převodníky - zná základní zapojení anal. převodníků U/U, U/I, I/U, I/I , U/f, U/t s oper. zesilovačem - umí nakreslit principiální schéma A/D a D/A převodníků a popsat jejich činnost a vlastnosti

Členy pro přenos a transformaci signálů (převodníky) Analogové (spojité) převodníky s OZ Převodníky A/D, D/A - kompenzační, komparační, integrační, s mezipřevodem na frekvenci, s váhovými odpory, s odpor. sítí R-2R

- umí nakreslit zapojení ss motoru jako motoru s cizím buzením, derivačního a sériového, sestavit obvodové rovnice, popsat funkci motoru - ze zatěžovací rovnice je schopen nakreslit zatěžovací charakteristiku, stanovit otáčky naprázdno a záběrový monent - umí popsat režimy motoru (při změnách otáček pomocí odporu v kotvě, napájení obvodu kotvy, buzení) a vysvětlit tyto režimy pohybem pracovního bodu motoru

Akční členy a jejich části Stejnosměrný motor s cizím buzením Stejnosměrný motor derivační Stejnosměrný motor sériový - vlastnosti, popis zatěžovací rovnicí, zatěžovací charakteristiky, řízení otáček, brzdění, reverzace

- umí nakreslit schéma usměrňovačů -- jedno a trojfázových -- neřízených a řízených -- jedno a dvoucestných a vysvětlit jejich funkci - zná zapojení napájecího obvodu generujícího šířk. modul. impulsy ss nap. napětí, umí popsat jeho činnost

Napájecí obvody ss motorů - usměrňovače neřízené a řízené, jednofázové a trojfázové, jednocestné a dvoucestné Napájení ss motoru šířkově modul.impulsy

- umí vysvětlit vznik mag. pole pulsujícího a pole rotujícího - dokáže nakreslit schéma a popsat funkci as. motoru vč. jeho zatěžovací charakteristiky, odečíst otáčky naprázdno, moment zvratu, záběrový moment, skluz - je schopen uvést a vysvětlit Klosův vztah - zná způsoby řízení otáček, brzdění a reverzace motoru - umí nakreslit obvod pro přepínání hvězda – trojúhelník a vysvětlit jeho činnost - umí uvést schéma a vysvětlit funkci rozběhové fáze jednofázového indukčního motoru

Indukční motory – točivé mag. pole, pulsující mag. pole, Leblancův teorém Motory jednofázové a trojfázové Asynchronní motor s kotvou nakrátko, s kotvou kroužkovou

- umí nakreslit principiální schéma střídače a popsat jeho funkci (jednofázový, trojfázový, můstkový) - umí popsat princip a činnost frekvenčního měniče - dokáže popsat funkci můstkového cyklokonvertoru

Napájecí obvody indukčních motorů Střídače – jednofázový, trojfázový, můstkový Princip frekvenčního měniče Princip cyklokonvertoru, zapojení můstkového cyklokonvertoru

- umí nakreslit schéma a popsat činnost jednofázového kom. motoru

Komutátorový motor jednofázový

- umí popsat funkci synchronního motoru, vykreslit jeho zatěžovací charakteristiku, popsat jeho spouštění

Synchronní motory

- umí popsat činnost krokového motoru, určit velikost kroku, popsat druhy napájení (po fázích, po dvojicích fází, čtyřtaktní, osmitaktní)

Speciální synchronní stroje – krokové motory Krok. motor s pasivním rotorem a s rotorem radiálně

257


magnetovaným, způsoby napájení - dokáže pracovat s log. signály, sestavovat log. rovnice komb. log. obvodů, mapy a časové diagramy, slučovat sousední členy a provádět minimalizaci log. výrazů - ví, co je to minimální úplný soubor log. funkcí - zná pravidla Boolovy algebry a umí s nimi pracovat

Prvky logického řízení Boolova algebra Způsoby popisu kombinačních log. obvodů – log. rovnicí, tabulkou, Karn. mapou, časovým diagramem

- zná obvodovou strukturu hradel NAND a NOR a umí popsat jejich funkci - umí sestrojit a popsat převodní charakteristiku - umí sestrojit vstupní a výstupní charakteristiku a nakreslit obvody pro jejich změření - umí popsat a vysvětlit průběh odběrové charakteristiky

Obvodová struktura hradel NAND a NOR Vstupní, výstupní, převodní a odběrová charakteristika Rozlišení vstupních a výstupních úrovní L a H Základní praktická zapojení a ošetření nevyužitých vstupů



- umí dle slovního zadání nebo dle zadaného časového diagramu sestavit PTP, provést vyloučení nadbytečných stavů, vytvořit RTP, zvolit MP a sestavit MVP a MVF

Sekvenční logické obvody (asynchronní) – postup při návrhu (PTP, RTP, MP, MVP, MVF), časový diagram Sek. obvody synchronní

- umí stanovit přenos základních členů (obvody RC, RL, RLC) - umí určit přenos k zadané popisující diferenciální rovnici - je schopen stanovit obraz odezvy na vstupní budící signál a určit její vzor (originál, předmět) - - umí se orientovat v Laplaceově slovníku

Spojité řízení - úvod Laplaceova transformace – přímá, inverzní, základní věty, přenos, imp. funkce, přech. funkce, odezvy na vstupní signál Laplaceův slovník

- dokáže stanovit celkový přenos k zadanému blokovému schematu členů se známými dílčími přenosy - zná základní symboly a značení

Algebra blokových schémat – řazení bloků sériové, paralelní, antiparalelní, zpětnovazební Značky a symboly

- umí odlišit statickou a astatickou regulovanou soustavu - zná postup stanovení impulsní a přechodové funkce - umí stanovit odezvu na obecný vstupní signál - umí vypočítat a nakreslit průběh frekvenční charakteristiky (v kompl. rovině, v log. souřadnicích) - podle průběhu přech. funkce nebo podle tvaru frek. charakteristiky je schopen provést identifikaci základních typů regulovaných soustav

Regulované soustavy – statické a dynamické vlastnosti Impulsní funkce, přechodová funkce, frekvenční charakteristika (v komplexní rovině, v log. souřadnicích) Identifikace regulovaných soustav (statických, astatických) z přech. funkcí a z frekvenčních charakteristik

- zná přenosy regulátorů typu P, I, D, PD, PI, PID - dokáže vypočítat a sestrojit průběh imp. funkce, přech. charakteristiky základních funkce a frek. a kombinovaných typů regulátorů - zná rozdíl mezi přímými a nepřímými typy regulátorů - je schopen stanovit, zda se jedná o regulátor bez interakce nebo s interakcí

Regulátory – základní typy (P, I, D) a kombinované (PD, PI, PID), přech. funkce, impulsní funkce, frekvenční charakteristiky Regulátory přímé a nepřímé, s interakcí a bez interakce

258


- dokáže stanovit přenos řízení, odchylky nebo poruchy uzavřeného regulačního obvodu - umí stanovit frek. charakteristiku uzavřeného regulačního obvodu, jeho impulsní a přechodovou funkci

Regulační obvod (zapojení regulované soustavy a regulátoru) se zápornou zpětnou vazbou Přenos otevřeného reg. obvodu, přenos uzavřeného regulačního obovodu Přenos řízení, přenos poruchy, přenos odchylky Impulsní funkce, přechodová funkce, frekvenční charakteristiky

- umí posoudit vlastnosti řízeného procesu a vyznačit na jeho časovém průběhu charakteristické parametry

Jakost řízeného procesu – doba regulace, přesnost regulace, doba průtahu, doba náběhu, doba přechodu, přeregulování

- umí zvolit dle zadané regulované soustavy typ regulátoru pro dosažení nulové trvalé regulační odchylky nebo dovolené regulační odchylky - umí stanovit strukturu a parametry základních typů regulátorů podle kriteria lin. reg. plochy

Základy syntézy regulátorů – návrh struktury a parametrů dle základních kriterií - maximální trvalé reg. odchylky - kritera lin. reg. plochy Seznámení s kriteriem kvadratické reg. odchylky a kriteriem optimálního modulu

- dokáže ověřit stabilitu regulované soustavy nebo regulačního obvodu dle Hurwitzova, Routh-Schurova a Michajlov-Leonhardova kriteria - je schopen posoudit stabilitu uzavřeného reg. obvodu podle frek. charakteristiky obvodu otevřeného (Nyquistovo kriterium) - umí namodelovat soustavu, regulátor a regulační obvod v prostředí ANALOX metodou snižování derivace - zná postup při praktickém nastavování parametrů regulátorů

Stabilita regulovaných soustav a regulačních obvodů Charakteristický polynom, póly přenosu Kriteria stability: Hurwitzovo Routh- Schurovo Michajlov-Leonhardovo Nyquistovo Modelování regulovaných soustav, regulátorů a regulačních obvodů na počítači v prostředí ANALOX Praktické postupy při nastavování parametrů regulátorů (Ziegler – Nicholsova pravidla)

- umí graficky stanovit průběh regulované veličiny i veličiny akční - dokáže stanovit vliv parametrů nespojitého regulátoru a parametrů regulované soustavy na časový průběh regulované veličiny (při řízení na konstantní hodnotu) – vliv hystereze, doby průtahu, doby náběhu a úrovně žádané hodnoty

Nespojité regulátory (dvoupolohové, třípolohové), regulační obvody s nespojitými regulátory Regulátory bez hystereze, s hysterezí, se zpětnou vazbou Průběh regulované veličiny a veličiny akční Konstrukční řešení, praktické užití

- umí nakreslit blokové schéma číslicového regulačního obvodu a popsat význam a funkci jednotlivých členů

Číslicová regulace – základní blokové schéma číslicového regulačního obvodu Tvarovací člen, vzorkovač, číslicový regulátor, vzorkovací perioda

- dokáže k zadané diferenciální rovnici nalézt odpovídající rovnici diferenční (pro diferenciální rovnici řádu 1 a 2)

Časová diskretizace, popis spojitého procesu v diskrétních časových okamžicích, přechod od diferenciální rovnice (obrazového přenosu) k rovnici diferenční

- k dané diferenční rovnici umí stanovit odpovídající diskrétní přenos - umí stanovit přechodovou posloupnost, impulsní posloupnost, odezvu na obecnou vstupní posloupnost

Z – transformace - přímá, inverzní, základní věty, diskrétní přenos, impulsní posloupnost, přechodová posloupnost, odezva na obecnou vstupní posloupnost Jednotková posloupnost Diracova δ - posloupnost Slovník Z - transformace

259


- zná popisující diferenční rovnice, Z – přenos, imp. a přech posloupnost základních a odvozených typů regulátorů - umí sestavit přenos uzavřeného regulačního obvodu a stanovit Z-obraz jeho odezvy na vstupní posloupnost - umí vypočítat několik prvních vzorků výstupní posloupnosti obvodu

Základní a odvozené typy diskrétních regulátorů – P, S, D, PD, PS, PSD Uzavřený diskrétní regulační obvod

- je schopen ověřit stabilitu diskrétního přenosu

Stabilita diskrétních členů a obvodů, charakteristický polynom, póly přenosu

260


AUTOMATIZAČNÍ CVIČENÍ Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Řídicí systémy Hodinová dotace: 2/56 Platnost: od 1. září 2011 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu automatizační cvičení je získání znalostí potřebných pro projekci ŘS, v nichž je nasazen programovatelný automat (PLC). Jedná se přitom jak o poznatky technického provedení PLC a jeho spojení s řízeným procesem, tak i metody programování v souladu s normou EN 61131-3. Po absolvování předmětu jsou žáci schopni navrhnout jak strukturu ŘS s PLC, tak i naprogramovat algoritmus řízení příslušné technologie. Charakteristika učiva Učivo předmětu využívá znalosti číslicové techniky a dále kapitoly o logických ŘS (kombinačních i sekvenčních) z předmětu automatizace. Předmět v úvodu žáky seznámí s programovacími jazyky v oblasti PLC, v další části jsou probrány základní úlohy automatizace a následně prakticky realizovány na PLC přípravcích. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni se flexibilně a rychle zorientovat v oblasti programovatelných prostředků automatického řízení a pomoci strukturovaného přístupu byli schopni postupně vyřešit zadané úkoly. Dále je kladen důraz na to, aby se žáci naučili využívat a dodržovat příslušné standardy a uměli se uplatnit jako členové pracovního týmu. Pojetí výuky Výuka předmětu probíhá ve specializované počítačové učebně, vybavené průmyslově vyráběnými PLC a programovacím SW dotyčné firmy. Výuka je organizována v dvouhodinových blocích s polovinou třídy tak, že v úvodu bloku je vysvětlena určitá problematika. Následuje ukázka typických programátorských obratů, souvisejících s vysvětleným učivem tak, aby v závěru vyučovacího bloku žáci sami řešili zadané úlohy a ověřili funkčnost svých programů na přípravcích. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád.

261


Nejčastější jsou písemné testy a klasifikované praktické práce, při kterých je ověřováno, zda žáci dokáží naprogramovat zadanou úlohu. Při hodnocení je zohledněna i aktivita žáků během výuky. Ústní zkoušení není vzhledem k charakteru předmětu a učiva vhodné a je prováděno pouze ve výjimečných případech. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k učení − žáci mají pozitivní vztah k učení a vzdělávání, využívají ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí. Kompetence k řešení problémů − žáci porozumějí zadání úkolu, dokážou určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení a ověřit ho. V hodinách cvičení je rozvíjeno analytické myšlení a kreativita při programování aplikací číslicového řízení. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Žák při hodinách cvičení samostatně programuje a volí vhodné algoritmy, rozvíjí tak svou kreativitu a analytické myšlení. Kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi – žáci ovládají práci s osobním počítačem, hardwarovými přípravky a dalšími prostředky ICT, práci s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, jsou schopni se učit se používat nové aplikace, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení problémů při práci v týmu. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti automatizace, měření a regulace nebo vývoje nových zařízení. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií pro vzdělávání a při samostatném řešení úkolů.

262




- umí navrhnout ŘS s PLC, tj. vybrat vhodný typ a připojit periferie - umí z nabídky různých typů SW vybrat vhodný typ pro řešení daného problému

Blokové schéma PLC, popis HW, spojení PLC s řízeným procesem, popis SW- přehled programovacích jazyků. Popis programovacího prostředí – manager projektu, nastavení, tvorba nového projektu..

- zná grafické programovací jazyky - umí programovat v jazycích LD, FBD

Grafické programovací jazyky. Popis jazyka LD – ovládací prvky, cvičné úlohy. Popis jazyka FBD – funkční bloky, cvičné úlohy.

- zná textové programovací jazyky - umí programovat v jazycích IL, ST

Textové programovací jazyky Popis jazyka IL – struktura, příkazy, cvičné úlohy. Popis jazyka ST – struktura, příkazy, cvičné úlohy.

- umí používat prostředí CoDeSys - zná vnitřní strukturu PLC WAGO - umí spravovat a programovat PLC WAGO - zná průmyslové sběrnice

PLC WAGO – úvod, programovací prostředí CoDeSys. PLC WAGO – vnitřní struktura, časovače v/v porty PLC WAGO – vzdálená správa, monitorování procesů PLC WAGO – ovládání externích zařízení, MODBUS

- umí používat prostředí Siemens - zná vnitřní strukturu PLC Siemens - umí spravovat a programovat PLC Siemens - umí naprogramovat ŘS

PLC Siemens - úvod, programovací prostředí Siemens PLC Siemens – základní logické funkce, praktické ukázky PLC Siemens –speciální funkce (časovač/čítač, ADC), praktické ukázky PLC Siemens – cvičné úlohy – domácí automatizace, řízení procesů

263


ELEKTRONIKA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Řídicí technika Hodinová dotace: 3/99, 4/112 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu Elektronika je naučit žáky orientovat se v problematice základních elektronických obvodů, sledovat vlastnosti elektrických signálů a porozumět funkci jednoduchých elektronických zařízení, dát žákům nástroje pro řešení jednoduchých úloh a navrhování elektronických obvodů. Uvedený předmět připravuje žáky k tomu, aby byli schopni účelně a účinně využívat jednoduché i středně složité elektronické obvody a pochopili možnosti použití i ve složitějších celcích a aby se dokázali orientovat v dané problematice. Žák při studiu předmětu používá již známého matematického aparátu. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje na znalosti z oblasti matematiky a elektroniky z druhého ročníku. Ve třetím ročníku se seznámí s vlastnostmi pasivních jednobranů a dvojbranů. Pokračuje analýzou a superpozicí časově proměnných průběhů, přechodovými jevy, nízkofrekvenčními a stejnosměrnými zesilovači. Seznámí se s jednotlivými prvky pro optické komunikace, zná principy senzorů pro využití v oblasti robotiky. Závěr tvoří kapitola zabývající se napájecími zdroji. Ve čtvrtém ročníku se žák seznámí s problematikou impulzně regulovaných zdrojů, jednotlivých sinusově i nesinusově kmitajících oscilátorů, klopných obvodů, děličů frekvence a dalších obvodů pro zpracování signálu. Své znalosti si rozšíří poznatky o základech vláknové optiky, o analogových a digitálních modulacích, vysílačích, přijímačích, anténní technice, televizi, zaměřování a navigaci. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci pracovali kvalitně a pečlivě, dodržovali normy a technologické postupy, neplýtvali materiálními hodnotami, dodržovali zásady a předpisy BOZP, vážili si kvalitní práce jiných lidí, byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo pojetí výuky V daném předmětu je používána metoda v podobě přednášky a výkladu, využívající pro obrazové informace technologií ICT. Dalším doplňkem je využívání vhodných simulačních programů. Žák je veden k samostatné práci s odbornou literaturou a internetem.

264


Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou písemné práce, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Další složku testování žáků tvoří ústní zkoušení, které navíc prověří korektní a přesné vyjadřování a které je vyhodnoceno před žáky. Hodnotí se také aktivita žáků během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Komunikativní kompetence – žák formuluje myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně, zpracovává písemně řešení zadaných úloh správně po formální i obsahové stránce. Aktivně se zúčastní diskuzí, formuluje a obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reaguje, přijímá radu i kritiku. Sociální kompetence – žák přijímá a odpovědně řeší zadané úkoly, podněcuje tým k práci vlastními návrhy, nezaujatě zvažuje návrhy druhých. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh zvolit odpovídající matematické postupy, použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata a převody jednotek). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci a vyjednávání s jinými lidmi a aby uměl řešit případné konflikty. Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, preferuje technické metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. 265


Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti slaboproudé elektrotechniky. Informační a komunikační technologie V průběhu vzdělávání a při samostatném řešení úkolů žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


− má povědomí o významu předmětu pro svůj odborný růst

Úvod Obsah a význam předmětu, souvislost s ostatními vyučovanými předměty

− zná vlastnosti, principy a parametry základních typů senzorů využívaných hlavně v robotice

Senzory Požadavky kladené na senzory (citlivost, šum, chyby snímání) Základní typy senzorů – principy, vlastnosti, parametry, využití

− dovede vysvětlit princip činnosti LED a ILD − zná vlastnosti a parametry LED a ILD − umí vysvětlit princip obecného laseru − je schopen podle katalogu vybrat vhodný zdroj signálu pro optickou komunikaci

Zdroje optického signálu Nekoherentní a koherentní zdroje optického signálu Principy, základní parametry a vlastnosti, konstrukce a využití LED Principy laseru Principy, základní parametry a vlastnosti, konstrukce a využití ILD Práce s katalogy optických zdrojů pro komunikace

− zná základní optické a elektrické parametry detektorů optického signálu − dovede vysvětlit princip činnosti fotorezistorů a fotodiod (PIN, APD) − dovede vysvětlit princip činnosti snímačů CCD a CMOS − zná využití jednotlivých detektorů optického signálu − je schopen popsat využití infračerveného bezkontaktního snímače

Detektory optického signálu a senzory Fotorezistory, fotodiody - PIN, APD Optické a elektrické parametry detektorů, spektrální citlivost, zpoždění CCD a CMOS snímače Infračervené bezkontaktní snímače Polohově citlivé senzory (řádkové a plošné snímače)

− zná vlastnosti základních pasivních elektronických prvků - umí zakreslit fázorové diagramy jednoduchých pasivních jednobranů - dovede nakreslit frekvenční charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky jednoduchých pasivních jednobranů - umí poměry čísel přepočítat na dB

Jednoduché pasivní jednobrany Jednoduché pasivní jednobrany s jedním zásobníkem energie fázorové diagramy, frekvenční charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky, zavedení dB

- zná definici základních parametrů dvojbranu

Pasivní jednobrany

266


- zná základní typy charakteristik pro vyhodnocování vlastností dvojbranu

Pasivní dvojbrany v obvodu střídavého proudu, definice napěťového a proudového přenosu, vstupní, výstupní, transformační a zpětně transformační impedance nebo admitance, frekvenční a časové charakteristiky dvojbranu, kaskádní řazení dvojbranů

- dovede vypočítat přenos dvojbranu - umí určit relativní přenos - dovede zakreslit všechny typy charakteristik jednoduchých pasivních dvojbranů - ví, kde by se daný dvojbran dal využít

Jednoduché pasivní dvojbrany RC a RL s jedním zásobníkem energie - přenosové frekvenční charakteristiky v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky, souvislost frekvenční a přechodové charakteristiky (obvod integračního a derivačního charakteru)

- dovede vypočítat přenos dvojbranu - umí určit relativní přenos - dovede zakreslit všechny typy frekvenčních charakteristik pasivních dvojbranů

Pasivní dvojbrany s větším počtem zásobníků energie stejného druhu - přenosové frekvenční charakteristiky v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky,

- dovede vypočítat přenos dvojbranu - umí určit relativní přenos - dovede zakreslit všechny typy frekvenčních charakteristik pasivních dvojbranů - ví, kde by se daný dvojbran dal využít

Selektivní články RC (Wienův člen, přemostěný článek RC, dvojitý přemostěný článek RC) přenosové frekvenční charakteristiky v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky

- dovede určit střední, efektivní hodnotu a činitel tvaru periodického signálu - zná charakteristické hodnoty impulsu napětí nebo proudu a radioimpulsu

Analýza časově proměnných průběhů Střední, efektivní hodnota a činitel tvaru periodického signálu, charakteristické hodnoty impulsu napětí nebo proudu, radioimpuls

- umí určit efektivní hodnotu napětí nebo proudu - dovede vysvětlit vznik zázněje - zná aplikaci při měření frekvence a v záznějových nf generátorech

Superpozice harmonických průběhů (ss + stř., stř. velmi odlišných frekvencí, stř. blízkých frekvencí, fázově posunutých o 90o)

- umí matematicky popsat časový průběh zadaný grafem - zná pojem „frekvenční spektrum“

Harmonická analýza frekvenční spektrum

- dovede provést harmonickou analýzu jednoduchého periodického průběhu - dovede zakreslit spektrum jednoduchého periodického průběhu - zvládá výsledky zpracovat v Excelu

Numerická a grafická metoda harmonické analýzy, využití programu Excel

- dovede vysvětlit proces nabíjení a vybíjení kondenzátoru přes odpor - zná pojem časové konstanty a její význam - umí vypočítat a nakreslit všechny časové závislosti - zná závislost napětí na C při nabíjení konstantním proudem

Přechodové jevy Přechodové jevy v obvodu RC (nabíjení, vybíjení C) Souvislost mezi časovou konstantou a mezním kmitočtem

- dovede vysvětlit proces hromadění a vydávání energie do a z cívky přes odpor - zná pojem časové konstanty a její význam - umí vypočítat a nakreslit všechny časové závislosti - zná závislost proudu cívkou po připojení na zdroj

Přechodové jevy v obvodu RL (vznik a zánik proudu) Souvislost mezi časovou konstantou a mezním kmitočtem

periodického

průběhu,

267


konstantního napětí - umí zakreslit odezvu na výstupu jednotlivých obvodů po připojení obdélníkového průběhu napětí na jejich vstup

Přechodové charakteristiky pasivních dvojbranů RC, jejich derivační a integrační charakter

- umí popsat přechodový děj v přetlumeném, aperiodicky tlumeném a málo zatlumeném RO - zná definici logaritmického dekrementu tlumení - umí z průběhu tlumených oscilací určit jakost RO

Přechodový děj v obvodu RLC

- umí rozdělit zesilovací stupně a zesilovače podle tříd provozu, podle zapojení, podle frekvenční charakteristiky a podle druhu vazby mezi jednotlivými stupni;

Střídavé a stejnosměrné zesilovače Rozdělení zesilovačů (podle použití – zesilovače napětí, proudu, výkonu, podle vazby, frekvenční charakteristiky a šíře přenášeného frekvenčního pásma – ss/stř. nf, vf ÚPZ, vf ŠPZ, třídy zesilovacích stupňů)

dovede vypočítat parametry jednostupňového i vícestupňového zesilovače (umí aplikovat analytickou i globální metodu řešení)

Jednostupňový tranzistorový zesilovač SE, SC, SB určení napěťového, proudového a výkonového zesílení, vstupního a výstupního odporu tranzistoru a celého stupně; aktivního obvodu; vícestupňový zesilovač a jeho vlastnosti

- umí určit dolní mezní frekvenci jednostupňového i vícestupňového tranzistorového zesilovače

Frekvenční charakteristika jednostupňového tranzistorového zesilovače - dolní mezní frekvence

- dovede aplikovat metodu ekvivalentního tranzistoru v obvodu tranzistoru se zpětnou vazbou

Užití metody ekvivalentního tranzistoru v obvodu tranzistoru se zpětnou vazbou

- zná různé typy zpětných vazeb a jejich vliv na vlastnosti zesilovače

Zpětná vazba - druhy, vliv na vlastnosti zesilovače

- zná typová schémata koncových stupňů nízkofrekvenčních zesilovačů, umí vysvětlit jejich funkci a vypočítat jejich parametry (střídavý výkon, příkon, účinnost), umí nakreslit schémata pasivních a aktivních korektorů frekvenční charakteristiky NFZ, zná princip ekvalizéru

Nf zesilovače - dvojčinné koncové stupně (řešení v charakteristikách - dosažitelný výstupní výkon a nelineární zkreslení, výkonová ztráta aktivních prvků a jejich chlazení), korektory frekvenční charakteristiky (tónová clona, pasivní a aktivní korektory hloubek a výšek, ekvalizéry)

- ví, proč musí být u SSZ použita galvanická vazba, je mu jasný pojem drift, zná obvody, jimiž je možné drift omezit

Stejnosměrné zesilovače - princip ss vazby, způsoby potlačení driftu

- zná základní parametry OZ a jejich velikost, zná základní aplikační pravidla zapojování OZ, umí zapojit pomocné obvody (ochranu vstupů a výstupů proti přetížení, obvody pro potlačení napěťové a proudové nesymetrie); umí vypočítat Au a Rvst neinvertujícího, invertujícího, rozdílového a přístrojového zesilovače s OZ; dovede nakreslit schéma integrátoru a derivátoru s OZ a dokázat, že plní svou funkci; s OZ umí realizovat DFP nebo HPF vyššího řádu

Operační zesilovače, parametry, ochrana vstupu a výstupu před přetížením, kompenzace napěťové a proudové nesymetrie, frekvenční kompenzace, aplikace (komparátor, invertující, neinvertující a rozdílový zesilovač, přístrojový zesilovač, integrátor, derivátor, pásmová propust a zádrž)

− popíše základní elektrické parametry logických obvodů TTL a CMOS − popíše činnost kombinačních logických obvodů − nakreslí vnitřní schéma základních logických obvodů v technologii TTL a CMOS − umí pracovat s katalogem logických obvodů

Logické obvody Požadavky kladené na logické obvody Základní typy logických obvodů Kombinační logické systémykonstrukce, charakteristiky a přehled prvků TTL, úpravy signálu pro TTL - ošetření tlačítka, převod logických úrovní, vazební obvody, optické prvky

268


CMOS obvody, šumová imunita, časové průběhy, zpoždění, spotřeba Vnitřních zapojení logických obvodů – TTL a CMOS Práce s katalogem - umí vyjmenovat požadavky, které jsou kladeny na napájecí zdroje, zná princip primárních i sekundárních článků, je informován o obnovitelných zdrojích energie

Napájecí zdroje Rozdělení napájecích zdrojů pro elektronická zařízení, požadavky; baterie, akumulátory

- zná principy, základní vlastnosti a parametry, využití perspektivních zdrojů elektrické energie

Perspektivní zdroje elektrické energie, chemické a palivové články, akumulátory

zná principy, základní vlastnosti a parametry fotovoltaických článků

Fotovoltaické články, princip, typy, parametry

- v síťovém zdroji klasické koncepce zná různá zapojení usměrňovačů a umí popsat jejich funkci

Základní zapojení usměrňovačů, druhy zatížení, průběhy napětí a proudu (jednocestný a dvojcestný usměrňovač s výstupní kapacitou a indukčností, usměrňovač zatížený akumulátorem)

- dovede nakreslit schéma a vysvětlit činnost zdvojovačů a násobičů napětí

Zdvojovače a násobiče napětí (Delonův a Greinacherův zdvojovač, Delonův násobič)

- zná zapojení pasivních a aktivních vyhlazovacích filtrů a jejich činitel vyhlazení

Vyhlazovací filtry LC, RC, aktivní

- dovede nakreslit schémata sériových a paralelních stabilizátorů napětí s tranzistory (s konstantním i nastavitelným výstupním napětím), umí nakreslit a analyzovat schémata tří- a čtyřsvorkových stabilizátorů napětí, umí schémata upravit v případě potřeby zvětšení výstupního napětí nebo proudu

Spojitě pracující stabilizátory napětí a proudu, integrované stabilizátory

- zvládá nakreslit a vysvětlit principiální schémata parametrických stabilizátorů se ZD a D

Parametrické stabilizátory se ZD a D

- dovede nakreslit schémata a vysvětlit princip stabilizátorů se zpětnou vazbou

Stabilizátory se zpětnou vazbou - sériové, paralelní, možnosti regulace výstupního napětí, omezení výstupního proudu (elektronická pojistka)

- umí nakreslit schémata a vysvětlit princip proudových stabilizátorů

Proudové stabilizátory – princip, praktická zapojení

4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák: - zvládá nakreslit a vysvětlit principiální schémata jednoi dvojčinných měničů a řídicích obvodů IRZ; je informován o IO pro řídicí obvody IRZ - umí vysvětlit využití impulsních napájecích zdrojů ve výpočetní a automatizační technice

− zná základní princip vzniku oscilací - umí vysvětlit činnost oscilátoru v souvislosti se zpětnou


Impulsně regulované zdroje Blokující, propustný, vícenásobný propustný a dvojčinný měnič (můstek, poloviční můstek), vhodné typy spínačů Řídící obvody IRZ, IO pro IRZ Impulsní napájecí zdroje používané ve výpočetní a automatizační technice - (schéma, princip činnosti, způsoby využití) Generátory kmitů Vznik oscilací, netlumené a tlumené kmity

269


vazbou - dovede nakreslit charakteristiku v Gaussově rovině dle Nyquistova kritéria stability - umí nakreslit schéma jednoduchého oscilátoru - dovede nakreslit frekvenční charakteristiky Z nebo Y v Gaussově rovině, modulové a fázové charakteristiky složitějších pasivních jednobranů

Oscilátory s jednobranem typu N a S

- umí nakreslit schéma jednoduchého zpětnovazebního oscilátoru s tranzistorem a s operačním zesilovačem - dovede nakreslit charakteristiku v Gaussově rovině dle Nyquistova kritéria stability

Zpětnovazební oscilátory

- zná princip tříbodových oscilátorů - umí nakreslit schéma alespoň jednoho typu tříbodového oscilátoru

Tříbodové oscilátory Stabilní oscilátory LC

- umí nakreslit náhradní schéma PKJ a vysvětlit princip - dovede nakreslit schéma oscilátoru s PKJ - dokáže porovnat vlastnosti jednotlivých typů oscilátorů

Krystalové oscilátory

- zná princip syntézy frekvence - umí nakreslit blokové schéma PLL s děličem frekvence, vysvětlit funkci a napsat vztahy pro frekvenci

Syntezátory frekvence Základní metody syntézy frekvence – využití děličů frekvence, aplikace PLL a směšování

- dovede nakreslit některý z oscilátorů - zná postup pro stanovení frekvence oscilací - ví, kde by se daný oscilátor dal využít

Oscilátory se selektivními články

- dovede nakreslit schéma zapojení s tranzistorem ve spínacím režimu - umí vypočítat hodnoty prvků výše uvedeného obvodu ve spínacím režimu - zná obvody pro urychlení spínání a rozpínání tranzistoru; je mu jasná problematika spínání zátěže s induktivním nebo kapacitním charakterem včetně situace v charakteristikách tranzistoru

Spínací – bipolární a unipolární tranzistor ve spínacím režimu, spínání zátěže s induktivním nebo kapacitním charakterem

- umí nakreslit schéma AKO s tranzistory - umí nakreslit průběhy napětí v určitých bodech obvodu - dovede vypočítat frekvenci a střídu obdélníkových průběhů AKO

Astabilní klopný obvod s kolektorovou a emitorovou zpětnou vazbou

- ve schématu AKO umí zakreslit možnost použití synchronizace - funkci synchronizace umí vyjádřit v časových průbězích signálů

Řízení frekvence, frekvence

- umí nakreslit schéma AKO s OZ a časovačem 555 - dovede vypočítat frekvenci kmitů z hodnot prvků

Aplikace OZ a IO (555)

- dovede popsat základní činnost klopných obvodů

Obvody pro tvarování a výběr elektrických signálů Rozdělení klopných obvodů, popis funkce, možnosti řízení

možnost

zvýšení

stability

270


- dovede nakreslit schéma obvodu - umí vysvětlit funkci

Spoušťové bistabilní obvody, dvojkové obvody s OZ a 555

- dovede popsat schéma diskriminátoru - umí nakreslit Schmittův klopný obvod s tranzistory a vysvětlit funkci klopného obvodu a hodnot součástek na funkci

Úrovňové a okénkové diskriminátory, Schmittův klopný obvod

- zná schémata a činnost MKO, je informován o možných aplikacích

Monostabilní klopné obvody s OZ a 555

- zná zapojení a činnost tvarovacích obvodů

Omezovače, okrajovače, vykrajovače Aplikace diod, Zenerových diod, tranzistorů a OZ v jednostranných a oboustranných diodových symetrických a nesymetrických omezovačích, okrajovačích a vykrajovačích

- v návaznosti na znalosti přenosů a frekvenčních charakteristik umí zakreslit tvar přechodové charakteristiky a vliv obvodu na signál obdélníkového průběhu z generátoru

Pasívní a aktivní tvarovací obvody Derivační a integrační RC obvod

- umí nakreslit schéma integrátoru a derivátoru a vysvětlit jejich funkci

Integrátory a derivátory

- umí nakreslit schéma obvodu - ví, v jakých aplikacích se jednotlivé měniče používají - umí vypočítat hodnoty součástek ze zadaných parametrů

Obvody pro úpravu frekvenčního spektra Dolní propust, horní propust, pásmová propust, pásmová zádrž

- umí vysvětlit princip elektromechanických filtrů

Elektromechanické filtry

- dovede vysvětlit princip aktivních filtrů s OZ

Aktivní filtry s OZ

- umí vysvětlit princip přenosu signálu po optických vláknech - dovede vysvětlit základní parametry a vlastnosti optických vláken - dokáže popsat způsoby využití optických vláken

Vedení a základy vláknové techniky Princip přenosu optického signálu po optických vláknech Typy optických vláken Vlastnosti a základní parametry optických vláken Využití optických vláken (polovodičový gyroskop, …)

- zná teorii AM, umí nakreslit schémata a vysvětlit činnost příslušných modulátorů a demodulátorů

Přenos informací Amplitudová modulace – princip, modulátory, demodulátory; DSB, SSB

- zná teorii FM a PM, umí nakreslit schémata a vysvětlit činnost příslušných modulátorů a demodulátorů

Úhlové modulace – demodulátory FM a PM;

- umí vysvětlit principy vzorkování signálu (PAM, PŠM, PPM) a obvodů pro získání vzorků i obvodů pro zpětné obnovení analogového signálu

Nekvantované modulace PAM, PŠM, PPM

- rozumí a je schopen popsat vznik signálu DM, PCM a DPCM

Kvantová impulsní modulace PCM, DM,DPCM

- zná souvislosti mezi veličinami pro přenos digitálního signálu

Základní přenosové veličiny digitálních signálů Modulační rychlost, modulační frekvence, přenosová rychlost

- zná dvoustavové digitální modulace nosné vlny, princip,

Vf- přenos digitálního signálu

princip,

modulátory,

271


signálový prostor, chybovost přenosu

ASK, PSK, QPSK, MPSK, QAM, FSK, MFSK, APSK, OFDM, DSS, FH

- umí nakreslit a vysvětlit bloková schémata vysílačů a přijímačů AM, FM

Bezdrátový přenos informací Vysílače, přijímače – základní druhy

- zná rozdělení frekvenčních pásem (Ženevská konference 2006), má představu o šíření signálů různých frekvencí ve volném prostoru, zná pojmy impedance prostředí, Poyintingův vektor, polarizace nosné vlny, intenzita elektromagnetického pole v místě příjmu

Šíření elektromagnetických vln, využití frekvenčního spektra, antény (impedance prostředí, Poyntingův vektor, polarizace nosné vlny, intenzita elektromagnetického pole v místě příjmu)

- je schopen vysvětlit princip identifikace na radiové frekvenci - zná rozdělení frekvenčních pásem a umí popsat různé způsoby aplikace

Identifikace na radiové frekvenci (RFID) Princip, aktivní a pasivní čipy Frekvenční pásma, aplikace Zabezpečení a možnosti zneužití

- zná a umí vysvětlit jednotlivé typy radiolokací - je schopen vysvětlit využití radiolokace v různých aplikacích

Radiolokátory a zaměřovače, navigace Zaměřování polohy Radiolokace aktivní (primární a sekundární radiolokátor) Radiolokace pasivní, hyperbolické zaměřování GPS, GLONAS, Beidou

- umí vysvětlit princip vedení elektřiny v plynech - je schopen popsat princip a vlastnosti elektronek a výbojek

Výbojky a elektronky Emise elektronů, vedení elektřiny v plynech Základní typy elektronek a výbojek

272


DATABÁZE Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Informační technologie Hodinová dotace: 2/66 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu databáze je naučit žáky navrhnout strukturu relační databáze MySQL odpovídající standardům dotazovacího jazyka SQL. Související předmět webové stránky připravuje žáky k tomu, aby byli schopni vytvořit www stránky a ve čtvrtém ročníku spojit tyto znalosti a vytvořit pomocí jazyka php klientskou aplikaci. Žák umí navrhnout relační databázi v prostředí phpMyAdmin. Umí ji rozšířit, opravit a editovat data. Umí vytvořit dotazy pomocí příkazu SELECT z více provázaných tabulek. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z předmětu výpočetní technika. Stejně jako při práci v textovém editoru žák dodržuje zásady vytváření strukturovaných dokumentů. V předmětu výpočetní technika byly položeny základy algoritmizace tvorby logických podmínek. Toto bude dále procvičováno a rozšiřováno při programování databází. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci dodržovali standardy MySQL a SQL, stanovené mezinárodně, aby ctili autorská práva a byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Předmět se vyučuje ve 3. ročníku jako 1 hodina teorie a 1 hodina cvičení. V hodině teorie probíhá výklad učiva s využitím projekční techniky, při cvičení žáci aplikují získané vědomosti v konkrétních příkladech. Při práci vyhledávají další informace o dané tématu na internetu. Hodnocení výsledků žáků Hodnoceny jsou především praktické úlohy, které ověřují, jak žáci použijí určité příkazy pro tvorbu, normalizaci, editaci nebo výběr z databáze. V menší míře jsou zastoupeny testy ověřující teoretické znalosti. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád.

273


Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k řešení problémů – žák rozumí zadanému úkolu, umí analyzovat problém a navrhnout řešení, umí vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Komunikativní kompetence – žák se učí navrhnout relační databázi přehledně a srozumitelně dle zásad normalizace databází a dotazovacího jazyka MySQL. Personální kompetence – žák konfrontuje svou práci s pracemi ostatních žáků, učí se přijímat jejich kritiku a hodnocení. Sociální kompetence – žák se učí pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi - získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


− objasní význam databází

Úvod Obsah a význam předmětu, souvislost s ostatními předměty

− umí popsat různé koncepce databází a popíše rozdíl mezi nimi − rozumí základním pojmům z teorie databází - umí vysvětlit pojmy databáze, server, klientská aplikace

Druhy databází Základní pojmy Koncepce relačních databází Prvky databázových systémů

− umí efektivně spravovat databázi pomocí grafického prostředí phpMyAdmin

Popis prostředí phpMyAdmin Základní příkazy Spouštění dávkových příkazů

– umí popsat entity a seskupit je do tabulek - rozumí vzájemným vztahům v relační databázi

Návrh databáze Datové typy, entity, vzájemné vztahy, normalizace dat, ověření návrhu

274


– rozumí způsobu zápisu příkazů SQL - umí vytvořit databázi a tabulku, opravit strukturu a vymazat tabulku a databázi - ovládá příkaz SELECT a umí použít všechny jeho parametry

Základy SQL příkazů Prohlížení informací, výběr sloupců a řádků z tabulky, řazení výsledků, seskupování dat

– ovládá základy programování databáze, orientuje se ve vestavných funkcích a uložených procedurách

Programování databáze Úvod do programování databáze, proměnné, funkce, uložené procedury, spouštěče Parametry uložených procedur a funkcí

– ovládá základy administrace zálohování a obnovu dat

Administrace databáze Zálohování databáze a obnova dat

databáze,

zvládá

275


POČÍTAČE A SÍTĚ Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Informační technologie Hodinová dotace: 3/99, 4/112 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Část 1 – Teorie Cílem vzdělávání předmětu počítače a sítě ve třetím ročníku je seznámení se základními pojmy a principy informatiky a získání obecného přehledu v oblasti hardwaru, vývoje výpočetní techniky a komponent. Žák získá detailní přehled o technické problematice zvyšování výpočetního výkonu počítače a je seznámen postupně od nejjednodušších až po nejmodernější technologie Hlavním cílem je podnícení zájmu žáka o techniku počítačů tak, aby byl i v budoucnu samostatně schopen sledování neustále probíhajícího vývoje a zdokonalování hardwaru. Cílem vzdělávání ve čtvrtém ročníku je pochopení fungování síťových technologií, získání přehledu v komunikačních rozhraní počítače a osvojení si zásad zabezpečení počítače a sítě proti vnějším hrozbám. Část 2 – Cvičení Cílem této části předmětu je, aby žáci pochopili roli znalosti prostředí příkazové řádky operačních systémů typu Unix v oblasti informačních technologii tak, aby znalosti byli schopni dále využít při dostavení či administraci systému a dále aby se orientovali v prostředí počítačových sítí. Žáci jsou vedeni k tomu, aby uměli navrhnout pasivní a aktivní část jednoduché sítě a uměli provést analýzu komunikace internetových komunikačních protokolů v rámci modelu TCP/IP. Žák je schopen vysvětlit úlohu operačních systémů typu UNIX v rámci informačních technologií, fungování používaných síťových technologií a princip komunikace na vrstvách dle modelu TCP/IP. Žák rozumí způsobům identifikace v počítačových sítích a orientuje se v analýze síťové komunikace. Charakteristika učiva Část 1 – Teorie Učivo navazuje v úvodu na znalosti získané v prvním a druhém ročníku v předmětu výpočetní technika. Žáci jsou nejprve seznámeni se základními pojmy, fungováním počítače a historií jejich vývoje. Důraz je kladen především na pochopení principů a souvislostí, nikoliv na faktografické znalosti. Další učivo je zaměřeno na počítače třídy PC a jednotlivá témata jsou seřazena chronologicky dle jejich vývoje. V souvislosti s mikroprocesorem 80286 je hlouběji pobrána problematika chráněného režimu a víceúlohového prostředí. Procesoru 80386 se úzce dotýká 276


téma stránkování paměti a s následujícím procesorem 80486 je vysvětlena technika asociativních pamětí a použití cache. Dříve než jsou probrány procesory řady Pentium, jsou žáci seznámeni s koncepcí RISC a CISC procesorů, pipeliningem a fungováním superskalárních procesorů. Pro srovnání nejsou opomenuty ani konkurenční procesory firmy AMD. Vývoj mikroprocesorů a zvyšování výpočetního výkonu je ukončen výkladem vícejádrových procesorů a vysvětlením problematiky paralelizace programu. Následující učivo se týká jednotlivých komponent počítače a periferních zařízení. Žáci se seznámí s fungováním paměťových obvodů, sběrnic, diskových pamětí, optických médií, monitorů, displejů, tiskáren a standardních vstupních zařízení. Učivo čtvrtého ročníku se týká komunikace počítače s okolím. Nejprve jsou probrány standardní komunikační rozhraní počítače a poté již jsou hlavním tématem počítačové sítě. Jednotlivá probíraná témata jsou seřazena dle jejich postavení v modelu ISO/OSI v pořadí od nejnižší vrstvy směrem k vrstvám vyšším. Důraz je kladen také seznámení s možnými hrozbami napadení počítače a počítačové sítě a žáci jsou seznámeni s metodami zabezpečení počítačové sítě a komunikace v ní. Část 2 - Cvičení Učivo navazuje na znalosti získané v teoretické části předmětu. Doplňuje praktické vyučování v rámci Cisco akademie Žáci se naučí pracovat v prostředí příkazové řádky tak, aby byli schopni se zde orientovat a prostředí používat. Seznámí se s filosofií práce operačního systému Linux. Žáci se naučí kde hledat a vybrat dle zadání jednotlivé komponenty standardních síťových technologii. S popisem jejich použití a praktickými zkušenostmi z montáže, oživení a předání sítě. Seznámí se základní funkcí aktivních prvků a možnostmi optimalizace provozu sítě (VLAN). Důraz je kladen na identifikaci pomocí logických adres a na příklady na efektivní využití adresního prostoru. Jsou vysvětleny postupy pro vytvoření očíslovacího plánu, konfiguraci aktivních prvků z prostředí CLI. Žáci se naučí používat paketový analyzátor pro zjištění a analýzu síťové komunikace. Na závěr se naučí orientovat v základních síťových aplikačních protokolech. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Část 1 – Teorie Výuka směřuje k tomu, aby žáci pochopili, sledovali a ocenili jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů vědy a techniky a uvědomili si jeho přínos pro lidstvo, ale i jeho případné negativní vlivy na společnost. Část 2 - Cvičení Výuka směřuje k tomu, aby žáci byli schopni se flexibilně a rychle zorientovat v prostředí operačního systému a pomoci strukturovaného přístupu byli schopni problém postupně vyřešit, že základem řešení je kvalitní a pečlivá práce a dále, aby se naučili využívat a dodržovat příslušné standardy a uměli se uplatnit jako členové pracovního týmu.

277


Pojetí výuky Část 1 – Teorie V teoretické části předmětu je používána informačně receptivní metoda v podobě přednášky a výkladu. Výklad je proložen praktickými ukázkami, řešením konkrétních příkladu a rozborem ukázkových programů. Žák je veden i k práci s odbornou literaturou a internetem Část 2 - Cvičení Výuka probíhá během studia 4. ročníku ve dvouhodinových blocích cvičení jednou za dva týdny na skupinu. Výuka je vedena formou výkladu doplněného praktickými ukázkami s řešením vzorových situací a příkladů. Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat znalosti a dovednosti. Základem jsou pro žáky kdykoliv dostupné materiály umístěné na školním intranetu a další materiály dostupné na Internetu (simulační programy a analyzéry). Jsou používány i metody skupinové práce kombinované s klasickými výukovými postupy. Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Část 1 – Teorie Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou písemné testy, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli probraný tematický blok učiva. Dále jsou žáci zkoušení ústně. Žáci mohou během školního roku zpracovat referát na různá zadaná témata a prezentovat ho třídě pomocí dataprojektoru a interaktivní tabule. Tak je možné získat kladné ohodnocení za aktivitu. Část 2 - Cvičení Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Nejčastější jsou práce písemné, při kterých je ověřováno, zda žáci zvládli dané téma, naučili se správným logickým postupům, které je vedou k přesným, úplným a formálně správným závěrům. Dále jsou žáci zkoušeni ústně. Při hodnocení je uplatněna i aktivita žáku během výuky. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k učení − žáci mají pozitivní vztah k učení a vzdělávání, využívají ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí. Kompetence k řešení problémů − žákům jsou prezentovány nejrůznější moderní principy a technologie a způsoby, jakými byly objeveny a vyřešeny spjaté problémy. Žák tak získá přehled a zkušenosti. V souvislosti s některými probíranými tématy je uplatněno problémové vyučování, které rozvíjí kreativitu žáků a schopnost použít získané znalosti a dovednosti v praxi k samostatnému řešení problémů. V hodinách cvičení žáci porozumějí zadání úkolu, dokážou určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. 278


Personální kompetence – žák se učí pracovat efektivně, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků za strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení a zdůvodnit je, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Kompetence využívat prostředky ICT a pracovat s informacemi – žáci ovládají práci s osobním počítačem a dalšími prostředky ICT, práci s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, jsou schopni se učit se používat nové aplikace, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Žáci mohou během školního roku zpracovat referát na různá zadaná témata, přičemž se naučí aktivně vyhledávat potřebné informace a pracovat s nimi. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení problémů při práci v týmu. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti provozu a vývoje IT. Informační a komunikační technologie Žák efektivně využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií pro vzdělávání a při samostatném řešení úkolů. Předmět je svým zaměřením úzce svázán s informačními technologiemi a umožňuje žákům pochopit samu podstatu jejich fungování. Rozpis učiva a realizace kompetencí Teorie 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


- vysvětlí základní pojmy informatiky a výpočetní techniky (data, program, strojový kód, paměť, bit, bajt, registr, zásobník, počítač) - vysvětlí princip číslicové reprezentace dat pomocí bitů - vysvětlí pojmy osmibitový-, šestnáctibitový-, dvaatřicetibitový počítač - vysvětlí důvody odlišného významu předpon kilo-, mega-, giga-, v dekadickém a dvojkovém pojetí

Úvod do informatiky Základní pojmy výpočetní techniky

- nakreslí blokové schéma Von Neumannovy architektury počítače a vysvětlí činnost jednotlivých

Historie počítačů

279


bloků i počítače jako celku - vyjmenuje vlastnosti počítače Von Neumannovy architektury a vysvětlí jejich význam - popíše vývoj výpočetní techniky v letech 1943-1975 a vysvětlí rozdíly mezi jednotlivými generacemi počítačů - popíše funkci typických historických spínacích prvků (mechanické prvky, relé, dioda, tranzistor, integrovaný obvod)

Počítače nulté generace Von Neumannova architektura počítače První generace počítačů Druhá generace počítačů Třetí generace počítačů Čtvrtá generace počítačů

- uvede přehled prvních čtyřbitových, osmibitových a šestnáctibitových mikroprocesorů, popíše jejich vývoj a parametry

První mikroprocesory a předchůdci počítačů řady PC

- uvede základní rysy počítačů třídy PC - uvede parametry procesoru Intel 8086 - vyjmenuje registry procesoru a uvede jejich typickou roli - vysvětlí výpočet fyzické adresy ze segmentu a offsetu - popíše přístup do paměti a ke vstupně/výstupním zařízením - popíše uložení obslužných rutin přerušení v paměti a způsob uložení přerušovacích vektorů - popíše postup obsluhy přerušení

První počítače třídy PC Základní rysy mikroprocesoru Intel 8086 Adresace Vstupy a výstupy Přerušení v reálném režimu

- uvede základní parametry procesoru Intel 80386 - nakreslí blokové schéma a popíše činnost jednotlivých funkčních jednotek - vysvětlí důvody zavedení chráněného režimu a jeho přínos pro víceoúlohové prostředí - vysvětlí vzájemné vztahy mezi pojmy selektor, deskriptor, index, offset, tabulka deskriptorů. - vysvětlí princip transformace logické adresy na fyzickou v chráněném režimu - vysvětlí důvody zavedení různých úrovní oprávnění a popíše princip uplatnění privilegií - vysvětlí rozdíl mezi lokální a globální tabulkou deskriptorů - popíše možnosti přístupu k periferním zařízením v chráněném režimu a význam IOPL - vysvětlí význam brány pro předání řízeni - popíše postup obsluhy přerušení v chráněném režimu a význam IDT tabulky

Intel 80286 – základní rysy Chráněný režim Virtuální paměť Privilegia a úrovně oprávnění Brána pro předání řízení Přerušení v chráněném režimu

- uvede základní parametry procesoru Intel 80386 - nakreslí blokové schéma a popíše činnost jednotlivých funkčních jednotek - vysvětlí příčiny vzniku fragmentace paměti a nutnost rozdělení segmentů na stránky - vysvětlí princip převodu logické adresy na lineární a fyzickou - vysvětlí fungování TLB

Intel 80386 – základní rysy Stránkování paměti TLB

280


- popíše typické vývody paměťových obvodů a vysvětlí jejich význam - nakreslí paměťovou buňku SRAM a DRAM a popíše děje probíhající při jejím zápisu a čtení - porovná charakteristické vlastnosti pamětí DRAM a SRAM - popíše vývoj pamětí nezávislých na napájení - porovná vlastnosti jednotlivých technologií volatilních pamětí - sestaví spojením více paměťových obvodů paměťový prostor vyšší kapacity nebo paměť s větší šířkou slova

Paměti – obecné vlastnosti a principy Paměti závislé na napájení – SRAM, DRAM Paměti nezávislé na napájení – ROM, PROM, EPROM, EEPROM, FLASH

- vysvětlí význam paměti cache na výkonnost počítače - vysvětlí rozdíl mezi klasickou a asociativní pamětí - nakreslí blokové schéma a popíše funkci základních typů asociativních pamětí - vysvětlí výhody a nevýhody jednotlivých druhů asociativních pamětí - provádí výpočty se vzájemnými vztahy kapacity cache paměti, délkou klíče, počtem tříd, stupněm asociativity a šířkou fyzické adresy

Asociativní paměti Význam a princip fungování pamětí Cache Plně asociativní paměť Přímo mapovaná asociativní paměť Paměť s omezeným stupněm asociativity

- vyjmenuje základní vlastnosti procesoru Intel 80486, porovná jeho výkon s předchozími procesory a popíše činnost jeho jednotek a organizaci paměti cache - popíše odlišnosti variant 486DX2 a 486DX4

Intel 80486 – základní rysy

- vysvětlí základní rysy koncepce RISC a CISC - porovná výhody a nevýhody obou koncepcí - vysvětlí výhody koncepce RISC při návrhu mikroprocesoru - vysvětlí výhody koncepce RISC pro zřetězené zpracování instrukcí (pipelining) - popíše základní problémy pipeliningu a způsoby jejich řešení (datové a strukturní hazardy, BTB, Přejmenování registrů, spekulativní provádění instrukcí, load-use delay) - vysvětlí pojem „superskalární procesor“

RISC a CISC Porovnání obou koncepcí Zřetězené zpracování instrukcí v RISC procesorech Superskalární procesory

- popíše vývoj mikroprocesorů Pentium až Pentium IV - vyjmenuje základní parametry jednotlivých procesorů Pentium a porovná jejich výpočetní výkon - orientuje se v přidružených obchodních označeních jednotlivých verzí procesorů (např. Celeron, Xeon atd.) - podrobně popíše vlastnosti procesoru Pentium IV - vysvětlí příčiny neúspěchu architektury NetBurst a důvody vzniku nové koncepce IntelCore

Procesory řady Pentium Pentium Pentium MMX Pentium PRO Pentium II Pentium III Pentium IV Pentium D Intel Core

- vysvětlí rozdíl mezi statickou a dynamickou

Paralelizace

281


paralelizací - popíše vlastnosti sad SIMD instrukcí moderních procesorů - uvede příklad několika MMX instrukcí a vysvětlí v čem je jejich přínos

Statická a dynamická paralelizace SIMD instrukce (MMX, 3Dnow!, SSE, SSE2, SSE3) VLIW

- vyjmenuje několik významných procesorů firmy AMD, zhodnotí jejich parametry a porovná je se srovnatelnými procesory firmy Intel

Procesory AMD

vyjmenuje několik typických současných vícejádrových procesorů a zhodnotí jejich výkonnost - vysvětlí problematiku dalšího zvyšování výpočetního výkonu procesorů

Vícejádrové procesory

- vysvětlí rozdíl mezi sériovou a paralelní, poloduplexní a plně duplexní, synchronní a asynchronní komunikací - popíše výhody a nevýhody paralelního a sériového modelu přenosu dat - vysvětlí postupný vývoj od sériového přenosu dat k paralelnímu a důvody opětovného návraty k sériovým sběrnicím - vysvětlí problém rušení, přeslechů a synchronizace při paralelním přenosu dat - popíše architekturu moderního počítače typu PC - popíše vývoj počítačových sběrnic a zhodnotí jejich parametry

Sběrnice Základy přenosu dat Základní deska počítače, severní a jižní můstek PC BUS ISA, E-ISA VL-BUS PCI PCI-X PCI-E

- popíše hierarchii paměťového systému počítače (registr-cache-op.paměť – disková paměť) - vysvětlí magnetický princip záznamu - vysvětlí nutnost kódování zaznamenávaných dat a popíše RLL - popíše fyzickou strukturu pevného disku - rozumí základním parametrům pevného disku - vysvětlí organizaci uložených dat na pevném disku a popíše několik typických souborových systémů - popíše vývoj rozhrání pro připojení pevných disků

Diskové paměti Magnetický princip záznamu Fyzická a logická struktura pevného disku Souborové systémy Rozhraní IDE, ATA, S-ATA

- vysvětlí principy optického záznamu a čtení dat - vysvětlí význam a použité principy samoopravných kódů - popíše organizaci uložení dat na optických médiích (pity, bity, sektory, spirálová stopa atd.) - vysvětlí princip fungování zapisovatelných a přepisovatelných médií - popíše možnosti zvyšování hustoty záznamu a kapacity disku - vyjmenuje jednotlivé typy optických médií a jejich kapacity - zná a dodržuje zásady správné manipulace s optickými

Optický záznam dat CD-ROM, CD-R, CD-RW DVD-ROM, DVD+R, DVD-R, DVD+RW, DVD-RW, DVD-RAM Bluray

282


médii pro dosažení jejich maximální životnosti - vysvětlí princip fungování CRT monitorů a popíše jeho základní výhody a nevýhody - vysvětlí polarizaci světla a popíše vlastnosti tekutých krystalů - vyjmenuje a vysvětlí význam jednotlivých základních parametrů LCD displejů - porovná používané technologie LCD displejů a vysvětlí příslušné principy - vyjmenuje základní vlastnosti plazmových displejů - popíše možnosti dalšího vývoje zobrazovacích zařízení a základní vlastnosti technologie OLED

Monitory, displeje CRT monitory LCD displeje – principy a použité technologie Plasmové displeje OLED

- vysvětlí principy všech používaných technologií tisku - porovná jednotlivé technologie tisku po technické, kvalitativní a ekonomické stránce

Tiskárny Jehličkový tisk Inkoustový tisk Laserové tiskárny

- vysvětlí fungování klávesnice, způsob převodu pohybu myši na číslicový signál a principy fungování speciálních vstupních zařízení

Vstupní zařízení Klávesnice Myš Spec. vstupní zařízení (dotykové displeje, touchpad…)



- orientuje se v základech teorie přenosu dat - popíše vývoj komunikačních rozhraní počítače - vysvětlí rozdíl mezi jednotlivými komunikačními rozhraními - popíše výhody a nevýhody jednotlivých komunikačních rozhraní

Komunikační rozhraní počítače Sériová linka Paralelní port USB FireWire IrDA

- vysvětlí způsob činnosti a oblast použití neuronových sítí - vysvětlí činnost počítače se zásobníkovou architekturou - popíše možnosti využití digitálních signálových procesorů a vysvětlí odlišnosti jejich vnitřní struktury od architektury klasického mikroprocesorového systému - popíše očekávané trendy vývoje výpočetní techniky - popíše hlavní rysy a vlastnosti kvantového počítače

Speciální architektury počítače Neuronové sítě a neuronové počítače Zásobníkové architektury DSP Kvantové počítače

- popíše přínos a využití počítačových sítí - nakreslí běžné síťové topologie a vysvětlí jejich výhody a nevýhody - vyjmenuje vrstvy modelu ISO/OSI a vysvětlí jejich roli

Úvod do počítačových sítí Využití a přínos počítačových sítí. Historie sítí Topologie sítě Model ISO/OSI

283


- vysvětlí rozdíl mezi sítí LAN a WAN - vysvětlí pojmy: přenosová rychlost, kódování, modulace, rychlost šíření signálu, zpoždění - popíše a porovná vlastnosti jednotlivých přenosových médií

Fyzická vrstva Přenos dat. Přenosová rychlost, zpoždění Koaxiální kabel Kroucená dvoulinka Optická vlákna Bezdrátový přenos dat Kódování Modulace

- popíše typický formát rámce a vysvětlí význam jeho položek - vysvětlí roli fyzické adresy - vysvětlí důvody rozdělení přenosu na krátké rámce - vysvětlí příčiny vzniku chyb při přenosu - vysvětlí způsob zabezpečení rámce - vysvětlí vliv délky rámce na pravděpodobnost jeho chybného přenosu

Linková vrstva Rámce Fyzická adresa Chyby při přenosu. Zabezpečení rámce. CRC

- vysvětlí pojmy: Kolize, kolizní slot, multiplex - popíše rozdělení metod sdílení přenosové cesty - vysvětlí výhody a nevýhody deterministických a nedeterministických metod - vysvětlí přinos metod CSMA oproti metodě Aloha - vysvětlí problém naléhající CSMA metody - vysvětlí přínos metody CSMA/CD oproti CSMA

Sdílení přenosové cesty Klasifikace metod sdílení FDMA Deterministické metody TDMA Nedeterministické metody – Aloha, CSMA CSMA/CD

- popíše vznik a vývoj Ethernetu - popíše jednotlivé verze Ethernetu - popíše používaný formát rámce a fyzické adresace

Ethernet

- vysvětlí funkci propojovacích prvků fyzické a linkové vrstvy - popíše učící algoritmus mostu a přepínače - vysvětlí výhody switche oproti hubu - navrhne jednoduchou lokální síť

Propojovací prvky Opakovač, hub Bridge, switch

- porovná modely ISO/OSI a TCP/IP - vysvětí funkci směrovače - popíše formát IP adresy a způsob jejího zápisu - rozpozná třídu IP adresy vysvětlí důvody vzniku tříd IP adres - vysvětlí vazbu mezi IP adresou a fyzickou adresou a popíše význam ARP - vysvětlí použití masky sítě - popíše vznik podsítí - vysvětlí rozdíl mezi paketem a rámcem - popíše formát IP datagramu a vysvětlí význam jednotlivých položek hlavičky

Síťová vrstva Internetworking Model TCP/IP IP adresa, IPv6 ARP Router Maska sítě - Subnetting, supernetting Přímé a nepřímé směrování ICMP Privátní IP adresy, Proxy, NAT

284


- vysvětlí postup při přímém a nepřímém směrování - orientuje se v ICMP - používá PING ke zjištění dostupnosti cílové stanice - vysvětlí výhody zavedení privátních IP adres - popíše mechanismus fungování Proxy - popíše fungování NAT - zjistí síťovou konfiguraci počítače - nastaví síťovou konfiguraci počítače - popíše vznik celosvětové sítě Internet - vysvětlí význam a roli portů na transportní vrstvě - vysvětlí rozdíl mezi protokoly TCP a UDP a uvede typické příklady jejich použití - vysvětlí příčiny vznik fragmentace - popíše a vysvětlí okénkové potvrzovací schéma

Transportní vrstva Porty Protokoly TCP a UDP Potvrzovací schéma

- vysvětlí rozdíl mezi modelem klient-server a peer-topeer a uvede příklady typických aplikací pro oba typy - popíše službu WWW - popíše fungování elektronické pošty - popíše fungování služeb Telnet a FTP

Aplikační vrstva Aplikace klient-server a peer-to-peer WWW E-Mail Telnet FTP

- popíše a vysvětlí možnosti odposlechu komunikace v počítačové síti - vysvětlí základní pojmy kryptografie - vysvětlí výhody asymetrického šifrování - popíše metody způsobu výpočtu hash - vysvětlí princip fungování elektronického podpisu - vysvětlí princip fungování zabezpečeného přenosu pomocí SSL - popíše možné způsoby získání elektronického podpisu - popíše fungování virů, červů a možné způsoby ochrany - popíše a vysvětlí další možné zdroje ohrožení počítače a počítačové sítě - vysvětlí fungování firewallu - dodržuje zásady zabezpečení počítače proti vnějším hrozbám - dokáže identifikovat hlavní slabiny zabezpečení počítače a sítě a následně navrhnout opatření pro jejich odstranění

Zabezpečení počítačové sítě Možnosti odposlechu komunikace Symetrické a asymetrické šifrování Digitální podpis Certifikáty SSL Firewall Viry, červy Spam, phishing, pharming, denial of service

- popíše architekturu bezdrátové sítě wifi a možnosti jejího využití - nakonfiguruje domácí bezdrátovou síť - orientuje se v technologiích GSM, EDGE, UMTS

Bezdrátové sítě

285


Cvičení 3. ročník -orientuje se ve vývoji operačních systémů typu UNIX -zná pojmy spjaté s OS LINUX -umí se přihlásit do OS a orientuje se v prostředí příkazové řádky

Charakteristika operačních systémů typu UNIX -vývoj, zdroje, dokumentace -uživatelská rozhraní -základní pojmy a konvence -příkazový procesor shell -uživatelé a skupiny

- provádí základní úkony se soubory a adresáři - nastaví přístupová práva v systému souborů - umí spustit program -orientuje se ve vstupech a výstupech obslužných programů

Systém souborů a základní příkazy - práce se soubory - přístupová práva - spouštění programů vstup a výstup programu, řetězení

-zná základní proměnné prostředí -orientuje se v expanzi proměnných a substituci příkazů -umí vytvořit základní varianty

- vstup a výstup programu, řetězení - proměnné interní a prostředí, expanze a substituce - tvorba variant

-zná roli procesů v chodu operačního systému -umí základní ovládání procesů pomocí signálů

Ovládání systému, základní příkazy - procesy - čas v LINUXu - ovládání procesů, signály

- orientuje se v aplikacích, které jsou standardně součástí příkazového procesoru - zná prostředí editoru vi a programy tar a gzip - nastaví linky pro sdílení souborů

- aplikace, stavové utility - editory - linky

-orientuje se ve standardu FSHS -plánuje spouštění úloh pomocí nástrojů příkazové řádky -zná princip grafického rozhraní X11

Základy správy systému, grafické prostředí systému - filesystém a jeho struktura - národní prostředí - plánování úloh - grafické prostředí systému

-zná možnosti skriptování -napíše jednoduchý skript dle zadání

Skripty - příklady

4. ročník -vybere vhodná přenosová média -zná parametry pasivních prvků lokální počítačové sítě -zná měřené a kontrolované parametry

Infrastruktura počítačových sítí - přenosová média - realizace pasivní části sítě - měřící protokoly

-orientuje se v parametrech síťových rozhraní -Ovládá paketový analyzátor

Linková vrstva – síťová rozhraní - konfigurace síťových rozhraní - parametry přenosu - fyzická adresa a datový rámec - paketový analyzátor Ethereal

286


-zná aktivní prvky fyzické a linkové vrstvy -Ovládá síťový simulátor

Aktivní prvky a síťové technologie - ethernet a aktivní prvky - základní testovací příkazy – ping - seznámení s programem PacketTracer

-zná komunikační možnosti aktivních prvků na fyzické a linkové vrstvě -zná blokové uspořádání přepínače a způsoby ovládání jeho managementu

- simulace provozu jednoduché LAN při použití rozbočovače (HUB) - simulace provozu jednoduché LAN při použití přepínače (SWITCH) - základní módy switche

-umí zobrazit servisní údaje a základní nastavení přepínače pomocí rozhraní CLI -orientuje se v problematice VLAN

- CLI - základní příkazy, management linkové vrstvy - VLAN

-určí z IP adresy adresu sítě a uzlu, broadcast adresu a masku/prefix -zná podstatu vytváření podsítí a supersítí a jejich význam

Síťová vrstva- IP protokoly - IPv4 logické adresy, maska a prefix - třídy IP adres - vytváření podsítí, maskování – výpočet

-vytvoří dle zadání návrh očíslovacího plánu -zná nastavení síťové části OS -zná autority Internetu -rozumí analýze IP komunikace

-

-orientuje se ve způsobech směrování -zná blokové uspořádání směrovače -Nastaví dynamické směrování směrovače z CLI

Směrování a základní nastavení směrovače (routeru) - statické směrování - dynamické směrování - příklad na realizaci směrování

-rozumí portaci a vazbě na aplikace -správně interpretuje výstupy programu netstat -umí analyzovat komunikaci TCP

Transportní vrstva - portace - protokoly TCP a UDP - sledování TCP komunikace v paketovém analyzátoru - netstat

návrh očíslovacího plánu firmy realizace identifikace sítě v simulátoru přímé a nepřímé směrování, směrovací tabulka ARP protokol, DHCP nastavení síťové části OS autority Internetu analýza síťové části komunikace

287


GRAFIKA A MULTIMÉDIA Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Informační technologie Hodinová dotace: 2/66, 4/112 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu je naučit žáky navrhnout a vyrobit grafické prvky a animace např. pro webové stránky, prezentace, e-learning… za použití vlastní digitální fotografie, vektorového nebo rastrového grafického programu. Cílem nebude zvládnutí jen jednoho programu, ale zvládnutí principů práce za účelem dosažení konkrétního výsledku. Tím pádem budou žáci schopni se později naučit používat nové aplikace. Žáci budou schopni efektivně vyhledávat návody a tutoriály na Internetu a aktivně využívat takto získané informace. Charakteristika učiva Učivo navazuje v úvodu na znalosti získané v prvním ročníku v předmětu výpočetní technika. Žáci získají rozšířené poznatky z oblasti animace a multimédií. Efektivně zpracují grafickou a multimediální informaci. Využívají při práci vhodné softwarové vybavení. Výsledky práce prezentují v digitální podobě. Tyto obecné znalosti žáci využijí při řešení konkrétních, specifických úloh v jiných předmětech. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci dodržovali standardy, aby ctili autorská práva a byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Výuka předmětu je koncipována tak, aby vedla žáky samostatně uplatňovat jejich znalosti a dovednosti v samostatných cvičeních. Část výuky je nezbytně nutné realizovat teoretickou formou, kdy jsou žákům vysvětleny a prezentovány potřebné informace ke zvládnutí daného tematického celku. Při této výuce je v maximální míře využívána prezentační technika k názorným ukázkám a k zajištění zpětné vazby od žáků, je nutné provádět systematické ověřování nabytých znalostí. Praktická výuka probíhá v dělených skupinách žáků, kdy každý žák může samostatně pracovat u počítače na zadaných úlohách nebo je práce řešena v týmech projektovou formou výuky. Hodnocení výsledků žáků Ke každému tématu budou zařazovány ověřovací praktické úkoly, které budou všichni žáci řešit souběžně. Znalost některých témat bude ověřována ústním či písemným zkoušením nebo formou 288


vytvořené a obhájené prezentace. Klasifikace bude vycházet nejen z výsledků zkoušení žáka, ale bude zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh při procvičování učiva. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k řešení problémů – žák rozumí zadanému úkolu, umí analyzovat problém a navrhnout řešení, umí vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Komunikativní kompetence – žák se učí zpracovávat obsah webové stránky přehledně a srozumitelně dle zásad strukturovaného dokumentu. Personální kompetence – žák konfrontuje svou práci s pracemi ostatních žáků, učí se přijímat jejich kritiku a hodnocení. Sociální kompetence – žák se učí pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi - získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Postoj k demokracii zaujímají žáci i v prostředí školní výuky, uplatňují ho při vlastní komunikaci s okolím, při spolupráci v týmu, společných akcích školy i mimoškolních aktivitách. Při výuce ICT se naučí správnému využívání moderních komunikačních prostředků, zpracování a prezentaci projektů v souladu se společenskými normami a na základě utvářeného právního povědomí. Člověk a životní prostředí Výuka předmětu ICT vede automaticky žáky k ekologickému chování při používání prostředků ICT, k uvědomování si toho, a že využívání těchto prostředků má nepřímo vliv na ochranu životního prostředí společnosti. Žáci si osvojují návyky z oblasti ergonomie, a souvisejících vědních oborů, které mají dopad na zdraví jedince a celé společnosti. Člověk a svět práce K tomuto tématu mají vztah všechny tematické celky předmětu ICT, kdy se žáci učí pracovat s informacemi a uvědomují si to, že je informace zboží se všemi důsledky a dopady ve společnosti. Obecně platí, že žáci se učí praktickým činnostem, které budou moci nabízet a uplatňovat v pracovním procesu, a tedy jakákoliv znalost a dovednost bude v budoucnu kriticky hodnocena danou společností. Informační a komunikační technologie Žák získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet.

289




− rozumí a vysvětlí základní pojmy z oblasti grafiky – vysvětlí základní principy HW – zvládá motivové režimy fotoaparátu

Principy vektorové a bitmapové grafiky Základy DTP Základy HW pro grafiku Základy fotografování

− ovládá program − provádí tvorbu základních objektů − tvoří a edituje křivky − transformuje objekty − formátuje výplně a obrysy − pracuje s textem − vkládá bitmapové obrázky − exportuje a tiskne obrázky

Seznámení s vektorovým programem Popis pracovního prostředí, panely nástrojů, panel vlastností Základní nástroje Tvorba základních objektů Křivky Manipulace s objekty Výplně objektů Obrysy objektů Text Uložení a export dokumentu Tisk dokumentu

− rozumí principům bitmapové grafiky − nastaví a změní základní parametry obrazu − provádí geometrické korekce obrazu − upravuje jas a kontrast − upravuje barvy − retušuje obrazy − vkládá text − používá efekty − ukládá, exportuje a tiskne grafiku

Seznámení s bitmapovým programem Popis pracovního prostředí Základní parametry grafiky Geometrické úpravy obrazu Tonální a barevné úpravy obrazu Histogram Retušování Text Efekty Ukládání a export grafiky Tisk



− rozumí a vysvětlí základní pojmy z oblasti multimédií

Barevné systémy Vektorové a bitmapové formáty Principy animací Základy stínování a osvětlování Orientace v prostoru a tvorba modelu Principy 3D programů

− ovládá základní principy 3D modelování

Úvod do multimédií

290


− pracuje s vybraným program

Základy 3D grafiky, orientace v prostoru Základní pojmy a techniky Seznámení se s vybraným programem pro 3D grafiku

− vymodeluje jednoduché objekty − upraví existující objekty − vytvoří sestavu a pracuje s ní

Tvorba objektů různými postupy Modifikace vytvořených objektů Práce se skupinou objektů

− osvětlí scénu − používá virtuální kameru − spojí virtuální scénu s realitou

Principy osvětlení scény Kamery a jejich použití

− vytvoří realistický materiál a aplikuje ho na objekt

Tvorba materiálů Práce s texturou a její mapování Využití reflexe a refrakce

– rozumí principům a možnostem počítačové animace − rozpohybuje objekty a sestavy − animuje tvar a vzhled objektů

Základy počítačové animace Vytvoření klíčových snímků Animace parametrů a materiálů

− ovládat animační program − importuje, vytváří a upravuje grafiku − pracuje se symboly, knihovnou, tlačítky − animuje objekty − aplikuje filtry − pracuje s textem − používá zvuk − vytváří video − publikuje a exportuje animace

Seznámení s prostředím programu Pracovní plocha, nástroje, panely Používání importovaných kreseb Umístění kresby do aplikace Flash Vytváření a úpravy kreseb Kreslení, změna tvaru objektů Přesunutí, uspořádání a odstranění kresby Barvy, přechody a tahy Symboly, instance a položky knihovny Časové osy Základy animace Doplnění pohybu Používání vrstev masek Filtry a prolnutí Text Zvuk Video Publikování a export Úvod do jazyka ActionScript

291


WEBOVÉ STRÁNKY Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Informační technologie Hodinová dotace: 3/99, 4/112 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Prvním cílem vzdělávání předmětu webové stránky je naučit žáky vytvářet webové stránky odpovídající standardům jazyka html a css. Související předmět databáze připravuje žáky k tomu, aby byli schopni navrhnout webovou databázi. Druhým cílem předmětu webové stránky je spojit tyto znalosti se znalostmi html, naučit žáky začlenit data získaná z databáze do webových stránek pomocí jazyka php. Žák umí vytvořit webové stránky v jazyce html či xhtml, umí je formátovat pomocí kaskádových stylů css. Umí ověřit kód html stránek i souborů css podle standardů konsorcia W3C. Je schopen zaregistrovat doménu III. řádu a umístit své webové stránky na internet. Umí naprogramovat scripty v jazyce JavaScript a začlenit je do webových stránek. Žák ovládá základy programování v jazyce php, pomocí nástrojů php umí pracovat s databází, tj. umí vytvořit webové stránky obsahující data z databáze, tato data umí zadávat či měnit prostřednictvím svých webových stránek. Charakteristika učiva Učivo předmětu navazuje v úvodu na znalosti z předmětu výpočetní technika. Stejně jako při práci v textovém editoru žák dodržuje zásady vytváření strukturovaných dokumentů a jejich formátování pomocí stylů. V předmětu výpočetní technika byly položeny základy tvorby html dokumentů, které budou v tomto předmětu rozšířeny o další prvky. Základy algoritmizace z předmětu výpočetní technika budou dále procvičovány a rozšiřovány při programování skriptů webových stránek. Dále učivo předmětu navazuje na předmět databáze, žák bude aplikovat získané znalosti při návrhu webové databáze a vytváření webových stránek umožňujících zadávat a editovat data webové databáze. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby žáci dodržovali standardy html a css stanovené mezinárodním konsorciem, aby ctili autorská práva a byli schopni se kriticky dívat na výsledky své vlastní práce. Výukové strategie nebo Pojetí výuky Předmět se vyučuje ve 3. a 4. ročníku jako 1 hodina teorie a 2 případně 3 hodiny cvičení. V hodině teorie probíhá výklad učiva s využitím projekční techniky, při cvičení žáci aplikují

292


získané vědomosti v konkrétních příkladech. Při práci vyhledávají další informace o dané tématu na internetu. Hodnocení výsledků žáků Hodnoceny jsou především praktické úlohy, které ověřují, jak žáci použijí určité html a css prvky, či naprogramují řešení určitého úkolu pomocí skriptů. V menší míře jsou zastoupeny testy ověřující teoretické znalosti kódu. K hodnocení přispívá také vzájemné hodnocení grafického a obsahového zpracování webových stránek na zadané či vlastní téma. Při hodnocení žáků se vyučující řídí platným školním řádem, viz kapitola Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků – klasifikační řád. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k řešení problémů – žák rozumí zadanému úkolu, umí analyzovat problém a navrhnout řešení, umí vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky. Komunikativní kompetence – žák se učí zpracovávat obsah webové stránky přehledně a srozumitelně dle zásad strukturovaného dokumentu. Personální kompetence – žák konfrontuje svou práci s pracemi ostatních žáků, učí se přijímat jejich kritiku a hodnocení. Sociální kompetence – žák se učí pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi - získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti, aby se naučil komunikaci, vyjednávání a řešení konfliktů. Člověk a svět práce Žák řeší praktické úlohy se zaměřením na budoucí možnost studia, případně zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Informační a komunikační technologie Žák získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet. Rozpis učiva a realizace kompetencí 3. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:


293


− objasní význam internetu

Úvod Obsah a význam předmětu, souvislost s ostatními předměty

− používá nejméně dva z nejčastějších internetových prohlížečů − chápe význam testování webových stránek v různých prohlížečích − umí uvést alespoň jeden příklad odlišného zobrazení webové stránky v různých prohlížečích

Používané internetové prohlížeče

− umí tvořit strukturovaný text pomocí nadpisů několika úrovní a odstavců – rozumí relativním odkazům v hypertextových odkazech a obrázkách – umí připravit obrázky (především zmenšit rozměry) pro použití na internetu – tvoří tabulky s odpovídající strukturou buněk záhlaví a buněk s vlastním obsahem – umí rozčlenit stránku na jednotlivé bloky a vytvořit tak layout

Základy HTML vybrané html tagy a jejich atributy

– umí připojit externí soubor stylů, umí provést interní zápis stylu i přímý zápis stylu u konkrétního prvku, umí zvolit nejvhodnější způsob zápisu podle konkrétní úlohy – používá vybrané vlastnosti css stylů – umí formátovat styly pro jednotlivé tagy, třídy(class) i identifikátory(id) – rozumí dědičnosti stylů i kontextové deklaraci stylu prvku uvnitř jiného prvku

Základy CSS vybrané vlastnosti

– umí ověřit správnost html kódu i css podle standardů W3C

Standardy webu

– umí zapsat interní i externí skript – umí deklarovat proměnné, používat operátory, tvořit podmíněné příkazy a cykly – umí pracovat s proměnnou typu pole

JavaScript programovací jazyk

– umí vytvořit odkaz na prvek html dokumentu a zjistit či změnit jeho vlastnosti

JavaScript objekty, jejich vlastnosti a metody, html DOM

– umí používat metody objektů window, document, history, date, string, math

JavaScript standardní objekty a jejich metody

– umí deklarovat funkci, předávat hodnoty pomocí parametrů, chápe rozdíly mezi globální a lokální proměnnou – umí přiřadit funkci určité události – umí naprogramovat vybranou obsluhu události

JavaScript události a obsluha událostí

– umí vytvořit komunikaci na pozadí pomocí technologie Ajax a použít ji pro vylepšení funkčnosti stránek

Ajax

294



Učivo 4 vyučovací hod. týdně Úvod Webový server

– umí deklarovat proměnné, používat operátory, tvořit podmíněné příkazy a cykly – umí pracovat s proměnnou typu pole – umí deklarovat funkci, předávat hodnoty pomocí parametrů, chápe rozdíly mezi globální a lokální proměnnou

PHP programovací jazyk

– umí navrhnout webovou databázi – prostřednictvím PHP umí získat data z databáze a vložit je do webové stránky

PHP a databáze

– umí vytvořit html formulář – umí odeslat data formuláře na server a uložit do databáze

Formuláře editace dat

– pomocí PHP umí zjistit názvy složek i souborů uložených na serveru, vytvořit strukturu složek, odeslat soubor na server, smazat soubor či složku

Práce se soubory

– umí vytvořit relaci mezi klientem a serverem – umí naprogramovat přihlášení uživatele a jeho identifikaci

Session

295


CVIČENÍ Z MATEMATIKY Název školy: SPŠE a VOŠ, Pardubice, Karla IV. 13 Název ŠVP: Elektrotechnika Obor/zaměření: Komunikační systémy, Řídicí systémy, Informační technologie Hodinová dotace: 2/56 Platnost: od 1. září 2013 Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky rozvíjí a prohlubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reálného světa a jejich využití. Výuka rozvíjí schopnost logického, abstraktního a analytického myšlení, ale také paměti, zejména dlouhodobé. Těžiště výuky spočívá v matematizaci reálné situace, v aktivním osvojování strategie řešení komplexních úloh a problémů. Hlavní cíl předmětu leží v přípravě k maturitní zkoušce a pro následné studium na vysokých školách technického a přírodovědného zaměření. Charakteristika učiva Učivo předmětu cvičení z matematiky opakuje a prohlubuje znalosti získané zejména ve středním vzdělávání v předmětu matematika. Obsah učiva je vymezen následujícími tematickými celky: 1. Operace s čísly a výrazy – učivo prohlubuje a rozšiřuje elementární poznatky z teorie číselných množin a algebraických výrazů. 2. Funkce, rovnice, nerovnice a jejich soustavy – téma vychází ze znalostí základních typů těchto útvarů: lineární, kvadratické, mocninné, goniometrické a cyklometrické, exponenciální a logaritmické. Žák při řešení rovnic a nerovnic využívá znalostí z lineární algebry, řeší praktické úlohy s využitím poznatků o funkcích v diferenciálním a integrálním počtu. 3. Komplexní čísla – žák chápe důležitost rozšiřování číselných oborů, řeší rovnice v oboru komplexních čísel. 4. Planimetrie a stereometrie – téma prohlubuje a rozvíjí prostorovou představivost žáka, zkvalitňuje jeho grafický projev, celky jsou postaveny na rozboru problému, jeho vyřešení a vyhodnocení výsledku. 5. Lineární algebra – využívá znalostí o vektorech při řešení soustav lineárních rovnic pomocí matic a determinantů. 6. Analytická geometrie v rovině a v prostoru, analytická geometrie kuželoseček – řeší analyticky polohové a metrické vztahy lineárních a kvadratických útvarů. 7. Základy diferenciálního a integrálního počtu – aplikuje poznatky při vyšetřování průběhu a vlastností funkce, při výpočtu obsahu rovinného obrazce a objemu rotačního tělesa. 296


Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Cvičení z matematiky učí myslet kriticky, vyhodnocovat reálně danou situaci a vytvářet vlastní úsudek při řešení problému, respektovat názory druhých. Analýza a řešení problémů komplexnějšího charakteru pomáhá posilovat pozitivní rysy osobnosti – přesnost, systematičnost, důslednost, vytrvalost a píli. Výukové strategie nebo pojetí výuky Způsob výkladu, členění a posloupnost jednotlivých částí tematických celků jsou plně v kompetenci učitele. Cvičení z matematiky používá metod vyžadujících tvořivé myšlení, zejména heuristické a výzkumné. Heuristickou metoda spočívá v tom, že žáci některé části vysloveného problému řeší samostatně. Častěji uplatňovaná výzkumná metoda vyžaduje od žáků hledání řešení celého problému. U všech metod se uplatňuje názornost, jednoduchost, jasnost, živost, smysluplnost a důležitost. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáka vychází z klasifikačního řádu školy. Podklady pro hodnocení a klasifikaci jsou získávány průběžně během celého klasifikačního období soustavným sledováním výkonu žáka a jeho připravenosti na vyučování, ústním zkoušením, písemnými pracemi s otevřenými i uzavřenými úlohami, popř. hodnocením podílu žáka na skupinových pracích a jeho aktivit během výuky. Zásady hodnocení a klasifikace: průběžnost, komplexnost, objektivnost, jednoznačnost, přesvědčivost a motivačnost. Předmět je zařazen do čtvrtého ročníku. V prvním pololetí píší žáci dvě jednohodinové práce, ve druhém pololetí píší jednu jednohodinovou práci. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat Klíčové kompetence Matematické kompetence – žák pracuje s matematickými pojmy, objekty, jevy a vztahy, grafy, tabulkami a diagramy, aplikuje různé matematické postupy a modely při řešení matematických úloh i úloh z praxe. Kompetence k řešení problémů – žák řeší problémové, adekvátně náročné úlohy na základě analyticko-syntetického myšlení, logického uvažování a přirozené tvořivosti, promýšlí a plánuje různé způsoby řešení problémů a samostatně posuzuje jejich správnost. Komunikativní kompetence – žák srozumitelně a věcně argumentuje jak v projevu ústním, tak písemném; ve spolupráci při řešení problémových a aplikačních úloh formuluje a obhajuje vlastní myšlenky, respektuje názory druhých; při studiu odborné literatury žák vyhledává, zpracovává a aplikuje informace s matematickou tematikou. Personální kompetence – žák hodnotí průběžně své jednání a výsledky svého učení, vyhledává zpětnou vazbu a adekvátně reaguje na hodnocení ze strany druhých, přijímá radu i kritiku, učí se na základě zprostředkovaných zkušeností.

297


Sociální kompetence – žák spolupracuje se svým okolím, nebojí se diskutovat a podílí se na společném utváření pravidel práce v týmu, podílí se na realizaci společných činností a plnění úkolů, podává vlastní návrhy a respektuje názory druhých, uvědomuje si potřebu ohleduplnosti, tolerance a zodpovědnosti. Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žák chápe význam řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti, uvažuje o problémech v širších souvislostech, učí se sebeúctě, sebedůvěře, sebekritice, samostatnosti, disciplinovanosti a toleranci. Člověk a životní prostředí Žák se při řešení úloh setkává např. s problematikou využití energií, dopravní problematikou, potravinovými řetězci, ekosystémy. Žák je veden k pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí a k aktivní účasti na jeho ochraně. Člověk a svět práce Žák řeší samostatně problémové situace a úlohy z běžného života, učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Téma vede žáky k odpovědnému rozhodování o dalším profesním zaměření. Informační a komunikační technologie Žák využívá prostředky moderních informačních a komunikačních technologií k efektivní práci s informacemi, prezentaci výsledků a komunikaci. Rozpis učiva a realizace kompetencí 4. ročník Výsledky vzdělávání a kompetence Žák:

Učivo 2 vyučovací hod. týdně Úvod Obsah a význam předmětu, organizace klasifikace ve cvičení z matematiky

− určuje průnik, sjednocení, rozdíl, doplněk množin, vztah inkluze a rovnosti množin − provádí aritmetické operace v množině reálných čísel, používá absolutní hodnotu − provádí operace s mocninami a odmocninami − používá matematické vzorce a vytýkání − zná předpis lineární, lineární lomené, kvadratické, vyšší mocninné funkce, exponenciální a logaritmické, goniometrické a cyklometrické funkce − určí definiční obor a obor hodnot funkce − načrtne grafy y = f(x) a y = a.f(bx + c) + d, zná

výuky,

Číselné množiny a algebraické výrazy Množiny a operace s množinami, číselné množiny, intervaly. Algebraické výrazy s mocninami a odmocninami.

Funkce a jejich vlastnosti Pojem funkce, definiční obor, obor hodnot funkce, graf funkce a jeho vlastnosti Lineární a lineární lomená funkce Kvadratická a vyšší mocninná funkce

298


význam koeficientů − určí vlastnosti funkce: prostá, spojitá, periodická, inverzní; vypočítá intervaly monotónnosti, sudosti, resp. lichosti funkce a prohnutí funkce − sestrojí grafy s absolutní hodnotou − rozliší ekvivalentní a důsledkové úpravy rovnic a nerovnic − řeší lineární, kvadratické, exponenciální, logaritmické a goniometrické rovnice a nerovnice a jejich soustavy početně i graficky − řeší lineární a kvadratické rovnice s parametrem − řeší rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou − užívá definice logaritmu při řešení exponenciálních a logaritmických rovnic a nerovnic − užije rovnice a nerovnice při řešení úloh z praxe − při řešení úloh využívá vlastností funkcí − užívá Gaussovu rovinu k zobrazení komplexních čísel − vyjádří komplexní číslo v algebraickém, goniometrickém a exponenciálním tvaru − sčítá, násobí, dělí, umocňuje, odmocňuje komplexní čísla početně i graficky s využitím Moivreovy věty - řeší binomické rovnice a kvadratické rovnice reálnými i s komplexními koeficienty − používá pojmy bod, přímka, polopřímka, rovina, polorovina, úhly – vedlejší, vrcholové, střídavé, souhlasné, středové a obvodové – popíše shodná zobrazení – souměrnosti, posunutí, otočení – podobné útvary a stejnolehlost – formuluje a využívá při výpočtech Pythagorovu větu, Euklidovy věty, Thaletovu větu, sinovou a kosinovou větu − při řešení úloh aplikuje poznatky o shodnosti a podobnosti útvaru, zejména věty pro trojúhelníky – sss, sus, Ssu, usu, uu − zná základní pojmy planimetrie a stereometrie, polohové a metrické vlastnosti bodů, přímek a rovin, vypočítá vzdálenosti a odchylky bodů tělesa, přímek a rovin procházejících tělesem − užije poznatky o vlastnostech útvarů při konstrukčních úlohách a při výpočtu obsahů a obvodů rovinných útvarů, objemů a povrchů těles − ovládá operace s vektory – rovnost, sčítání, násobení vektoru reálným číslem, skalární součin dvou vektorů,

Exponenciální a logaritmická funkce Goniometrická a cyklometrická funkce

Rovnice, nerovnice a jejich soustavy v oboru reálných čísel Lineární rovnice, nerovnice a soustavy Kvadratické rovnice, nerovnice a soustavy Exponenciální a logaritmické rovnice, nerovnice a soustavy Goniometrické rovnice, nerovnice a soustavy

Komplexní čísla Operace s komplexními čísly Rovnice v oboru komplexních čísel

Planimetrie a stereometrie Shodnost, podobnost a stejnolehlost Goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku, Pythagorova věta, Euklidovy věty, Thaletova věta Goniometrické funkce obecného úhlu, sinová a kosinová věta Obvody a obsahy základních rovinných útvarů (trojúhelníky, rovnoběžníky, lichoběžníky, pravidelné n – úhelníky, kruh, kružnice a jejich části) Povrchy a objemy základních těles (hranoly, jehlany, válce, kužele, koule a jejich části)

Lineární algebra Operace s vektory v rovině a prostoru Matice a determinanty

299


odchylku vektorů, lineární závislost a nezávislost vektorů, vektorový součin dvou vektorů − vypočítá hodnost matice − vypočítá determinant 2. a 3. řádu − při řešení soustav lineárních rovnic uplatňuje Gaussovu eliminační metodu, Frobeniovu větu a Cramerovo pravidlo − rozlišuje rovnice přímky v rovině a v prostoru – parametrické, obecnou, směrnicový tvar, úsekový tvar − zná parametrické rovnice a obecnou rovnici roviny − aplikuje poznatky při řešení úloh na polohové a metrické vztahy bodů, přímek a rovin – vzdálenosti a odchylky − definuje a charakterizuje jednotlivé kuželosečky: kružnici, elipsu, hyperbolu a parabolu − vyjádří kuželosečku obecnou rovnicí a ve středovém, resp. vrcholovém tvaru − řeší úlohy na vzájemnou polohu kuželosečky a přímky

Soustavy lineárních rovnic

Analytická geometrie lineárních útvarů v rovině a v prostoru Rovnice přímky, polopřímky, úsečky, roviny Polohové a metrické vlastnosti bodů, přímek a rovin

Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině Definice, grafy, rovnice kuželoseček v základním a posunutém tvaru − kružnice, elipsa, hyperbola, parabola Polohové a metrické vztahy kuželoseček a přímek


300


VII Popis materiálního a personálního zajištění výuky Výuka a prakticky veškerá činnost školy se uskutečňuje v budovách, které jsou v majetku Pardubického kraje. VII.1 Materiální zajištění výuky Převážná většina výuky především všeobecně vzdělávacích předmětů se uskutečňuje v běžných učebnách, které jsou všechny vybaveny dataprojektory a počítačem. Škola má pro podporu výuky řady předmětů vybudovány odborné učebny, a to jak pro předměty všeobecně vzdělávací, tak i pro odborné předměty daného oboru. Ve všech učebnách jsou datové projektory jako takové nebo interaktivní tabule (součástí je také datový projektor). Základní zajištění je uvedeno v následující tabulce. Předmět

Zabezpečení

Anglický jazyk/ německý jazyk

K dispozici jsou odborné učebny se základním audio vybavením; v jedné učebně je interaktivní tabule.

Fyzika

K dispozici je odborná učebna vybavená datovým projektorem, ale především laboratoř pro realizaci pokusů, a to i počítačové řízených pomocí systému ISES, který umožňuje provádět dálková měření. V laboratoři je interaktivní tabule.

Chemie

K dispozici je odborná učebna s datovým projektorem a laboratoř.

Výpočetní technika

Výuka probíhá výhradně v počítačových učebnách za podmínek „na jednoho žáka jeden počítač“. Učebny jsou vybaveny datovým projektorem. Problematika počítačových sítí je realizována ve dvou učebnách Cisco Academie.

Číslicová technika

Praktická výuka probíhá v odborné učebně za podpory počítačů. K dispozici je interaktivní tabule.

Elektronika

Odborná učebna vybavená datovým projektorem, odborná učebna (dílna) pro výuku cvičení v předmětu Elektronika.


Praktická cvičení probíhají v laboratořích (třída se dělí většinou na tři skupiny, výuka probíhá paralelně). Laboratoře disponují potřebnými měřicími zařízeními, počítačovým vybavením a měřícími kartami pro automatizovaná měření (systém LabView firmy National Semiconductor).

Automatizace

K dispozici je laboratoř s potřebným vybavením, a to především PLC systémy.

Mikroprocesorová

Praktická cvičení probíhají v učebně s odpovídajícím technickým 301


technika

vybavením. K dispozici je interaktivní tabule.

Komunikační technika

Výuka probíhá v odborné učebně – potřebné vybavení (číslicové ústředny, počítače) jsou k dispozici.

Praxe

Výuka předmětu praxe je zcela zajištěna v dílnách, kde je potřebné vybavení. Pro problematiku strojního obrábění jsou k dispozici dva CNC stroje.

Tělesná výchova

Vlastní tělocvična s posilovnou.

Na škole jsou k dispozici prostory pro uložení nářadí, materiálů a učebních a jiných pomůcek. Učitelé mají k dispozici kabinety. Kapacita sociálního zařízení je dostatečná. Učebnice jsou zajišťovány půjčováním přes SRPŠ naší školy. Učebnice pro sociálně znevýhodněné zajišťuje škola z vlastních zásob, které jsou průběžně doplňovány. Po učitelích je požadováno vytváření vlastních studijních materiálů, a to především v elektronické formě. Snaha je rozšiřovat zavedení e-learningové formy studia do práce našich žáků – jsou vytvářeny studijní lekce, které jsou zpřístupněny před LMS Moodle, který je provozován na školní počítačové síti. Žáci mají k dispozici šatny (šatnové skříňky). Ve dvou vestibulech školy jsou k dispozici stolky a židle, kde mohou žáci trávit čas mimo učebny (přestávky, před vyučováním, ve volných hodinách). Žáci a učitelé mají k dispozici informační centrum, které obsahuje tři části:  veřejné místo přístupu k internetu (počítače, kopírka, skener, interaktivní tabule),  knihovnu s profesionální obsluhou,  studovnu (počítače, datový projektor). Ve všech učebnách jsou počítače připojeny na školní počítačovou síť a na internet, který je zajištěn 100 Mbps optickým kabelem na Univerzitu Pardubice. Pro občerstvení mají žáci a učitelé k dispozici kantýnu a jeden nápojový automat. VII.2 Personální podmínky Výuku musí zajišťovat pedagogičtí pracovníci, kteří mají potřebnou odbornou a pedagogickou způsobilost v rozsahu daném platnou legislativou (zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Požadováno je další vzdělávání a účast na různých seminářích a školeních, která bezprostředně souvisejí nejen s vyučovanou odborností, ale také s didaktickou a psychologickou stránkou práce učitele. Stav pedagogických i nepedagogických pracovníků pro školní rok je uveden ve výročních zprávách školy.

302


VIII Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného ŠVP Při realizaci ŠVP Elektrotechnika – KS, ŘS, IT bude škola spolupracovat se sociálními partnery. Tato spolupráce se bude odvíjet především od aktuálních potřeb obou stran. VIII.1 Firmy Kompetentní zástupci firem představují především velmi důležitou zpětnou vazbu z hlediska obsahu a výsledků vzdělávání žáků daného studijního programu. Nosnou částí spolupráce bude:  zabezpečení odborné praxe žáků druhých a třetích ročníků,  výstupní hodnocení odborné praxe z hlediska dané firmy,  možnost konzultací odborníků těchto firem s našimi učiteli,  besedy se žáky školy,  náměty na písemné práce profilové části maturitní zkoušky. Seznam spolupracujících firem:  Foxconn Pardubice  RETIA Pardubice  Era Pardubice  Junker Holice  DARKON a.s. Hradec Králové  ELTOP Praha  CESA Pardubice  Solartec Rožnov pod Radhoštěm

VIII.2 Vysoké školy Spolupráce s touto skupinou sociálních partnerů se bude, vzhledem k počtu těch absolventů, kteří pokračují ve studiu na vysoké škole, zvyšovat. Hlavním cílem spolupráce bude:  zpětná vazba úrovně absolventů školy,  zabezpečení speciálních měření v laboratořích vysoké školy,  možnost práce našich mimořádně nadaných žáků v laboratořích vysokých škol,  zabezpečení speciálních seminářů pro učitele naší školy. Seznam spolupracujících vysokých škol:  Fakulta elektrotechniky a informatiky - UPCE  Dopravní fakulta Jana Pernera - UPCE VIII.3 Rodiče Spolupráce s touto skupinou sociálních partnerů nabývá na významu, a to především z hlediska zvýšení úspěšnosti žáků ve studiu na naší škole. Rodiče mohou ovlivňovat obsah a metody

303


vzdělávání prostřednictvím školské rady, která je ve škole ustavena dle školského zákona. Hlavním partnerem je SRPŠ při škole. Formy spolupráce:  zajištění půjčování učebnic pro žáky školy,  pomoci při zabezpečení zahraničních návštěv žáků cizích škol (ubytování, stravování),  finanční dary pro technickou pomoc – zlepšení vybavení školy,  finanční podpora různým žákovským akcím,  poradenská činnost rodičů – odborníků z oblasti našich oborů. VIII. 4 Úřad práce Hlavní oblastí spolupráce jsou:  informace o stavu zaměstnanosti našich absolventů,  vývoj na trhu práce z hlediska oborů školy,  besedy se žáky – realizace některých průřezových témat RVP Elektrotechnika. Škola také spolupracuje s krajskou hospodářskou komorou.

304

01 Elektrotechnika SPŠE A VOŠ, PARDUBICE, KARLA IV. 13

Recommend Documents