! w. 'ď% to A. Hudeček. Večer. K. L. Klusáěek. Naše spravedlnost

„VOLNÉ SMĚRY" íiě

UMĚLECKÝ MĚSÍČNÍK VYCHÁZÍ PÉČÍ KU

VÝTVARNÝCH UMĚLCŮ

KOTÉRY,

JANA

SUCHARDY.

BUĎTEŽ

ZA

REDAKCE JANA

SCHUSSERA

JOS.

M

SPOL-

STAN.

A

EUI

VEŠKERÉ ZÁSILKY REDAKČNÍ ZASÍLÁNY

=

STAN.

NÁBŘEŽÍ

A

»MÁNES«

PREISLERA,

NÁKLADEM

SUCHARDOVI,

Č.

6.

RUDOLFOVO

PRAHA-1.,

OSTATNÍ VŠE

=

.w.

ADMINISTRACI.

m =

ČÍS.

OBSAH.

1.

TEXT:

EE

Hilbert.

Tváří

uměleckých

kritik.

J.

Ib-

tvář

v

-

senovi. Mádl:

J.

K.

Mařákovy

Huysmans:

z

Praha

lepty,

1899.

S

K.

B.

poznámkami

LY-

»V.

r= !£w

Směrů«. J.

Zprávy, Babí

Mánes,

J.

F.

doby.

J.

Šimon.

Úprka.

Pekárek

léto

Bílek.

podzim. Oo

Perokresba.

Studie. J.

fasady.

OO

naší

Alegorie

Švabinský.

M.

Špillar.

Novák. Detail

K.

a

F.

Podobizna. K.

Slavíček,

A.

studie.

Děda.

OBRAZY:

Bibliografie.

(příloha).

Portrétní

Schusser.

J.

soutěže.

J.

Kotěra,

Kotěra.

Fasada.

'ď%

to A. J.

Hudeček. L.

Večer. F.

Němec,

Práce

zlatnické

K.

Kafka.

Klusáěek.

Naše

práce

Misky, návrhů

dle

školy

L.

J.

L.

k

spravedlnost.

soutěži

Němce.

»V.

(10

m

-

Sm.«

W

m

vy obr.)

!!

„VOLNÉ SMĚRY" ĚS HO

MĚSÍCE

OBSAHEM

TŘECH

0

ARŠÍCH

TISKOVÝCH

TEXTOVÝM

I

OBRAZOVÝM

S

BOHATÝM

MIMOŘÁDNÝMI

A

PŘÍLOHAMI: ROČNÍ PŘEDPLATNÉ .

.

POŠTOU

V

6

6-40

JEDNOTLIVÁ ČÍSEL

.

ČÍSLA

DROBNÉM

PO

ZL. »

PŮLLETNÍ PŘEDPLATNÉ POŠTOU

—"6 O KR.

PRODEJI

CENA

STANOVÍ

SE

PRAHA-11.

»

a

0

VŽDY ZVLJŤ.

TŮNÍCH

V

ZL.

MIMOŘÁDNÝCH

OBJEDNÁVKY PŘIJÍMÁ KAŽDÉ KNIHKUPECTVÍ NISTRACE,

3-40 3*20

Č.

8.

A

Y/

ADMI-

ř¥ tf

*

O

i

Á's—

a

i

■ f ■' ji

o

c>,

s££

■-'

c

v

O

77

y

rv N/

Lb=

UpSiULUří!

=»

E

c

ji

) n\i

iv LI

v;

-•v

r !N^l

/>

D>

U=7

;

W!

W2IL

CJ

Cl

TT^JI

B

25

2/127&

El®

m

7/WA i

ar;

FEllßř™i©¥A TM

4£&

jp

c

C

v

!Y

® 3

DD

\2

1

sz

a

¥ S7< /

krm

A

o

t

j?&s.í

p

P P

.

c?

JOS. MÁNES.

BABÍ

LÉTO.

SKIZZA. MAJITEL DR.

TOM. V

ČERNÝ

PRAZE.

TVÁŘ

IBSENOVI.

Bližiti

NAPSAL na

měl

norský

skalnými rukou

kamene

cuknutí

ústy,

devším

pak

měšťanské po

jak jest hatství

mezi za

svého

od

pátou

jediný

života.

veěeru, měkké,

desova

své

této

Skandinávie kreslila

představitele, Nejen

ruky,

obrazně

nejen

bylo

mi

co

ale

cestou

malé i

když

viděl mi

Bude

vlastně

Café toho

blížil

jsem

třeba

jsem

rozpjetí

že

i

měl

ale

s

ním

krásy

i

mluvil

severní

ai

noci

Nora, let

na

po

dar

i

ně-

s

dra-

sedává

lehko

nevím

dnes co

let

a

po

den

celý si

bo-

mezi

již

Lze

ji

ne-

takové

let

bych

o

;

norském,

setkal

se

sedm

dal

jsem

světě

jediného

a

po

mrtvého

pře-

zde

snů,

cizince.

přijímá

ale

představě

i

abych

denně

znaky,

malém

zde

jediného

dí,

kde

přáti,

patřila

a

pohledy,

k

ducha

děl

jest

co

podevadesátých

svádějící

do

z

se

chytat

duše:

z

státně

i

Christianii,

se

konejšivé

tolik

velkého

toho

Ibsena,

celé

pověst

kmenové

blouznění a

gesta,

živoucí

divadlo,

jediného,

Grandu, a

hledat

náhoda

mi

chytati

méně

lidmi

za

moře

nesl

z

jeho

výšině Oskarsholmu,

nervy.

vzpomínky, skoro

tváře

do

vnitřního

vždy

neznámý

v

vše,

to

byť

se,

ne

ještě

přístavy, se

a

mnou,

a

jedním

dáti

dychtiv;

přírody

nese

hmotně

za

byl

ty

vidím,

vlasti

tom

Turistická v

stolu

své V

obdiv.

zvědavost

literárního

tolik

největšího,

horečku,

rozžhavené

okruhu

do

jsem

ví?

z

jsem

noci

z

ležel

krás

dlažba,

zajímavé

dílech

jest

hodinou

nic

ta

únavu

švédský

nerozumím,

mého

v

Shakespearovy?

pohled

věcně

Kdo

vynucuje

Uvidím

sedmou

koneěně

pastorské

Do

a

řádný

Měl

když

utišil

abych

doby

výrazné

od

ani

jimž

polovina

autory,

že

psychy, duchů?

jeho

jeho

kterých

Moje

kdekoli

jež

vnějšku.

hory,

divadla,

turistů.

maskou:

národně

Evropě

jeho

ta

řečem,

dobrá

nejlepším

podán

z

matiky

jsem

Norky,

tváří,

pod

platila tak

ěeká

slouchat

jest

co

svém

světa

Ibsen

říci,

to,

národní

kterým

do

se

plavý

fotografovanými;

a

kostely,

ty

protivně

pozdravy,

jemuž

Nora,

vkusu

a

to

znamenalo

mne

pro

odbýti

svět

Rytířský,

nebyly

malovanými

domy,

tak

Vssávati

tu.

toho

ty

dychtění.

Ale

vstoupiti. tolikrát

břehy,

z

i

jim

jsem

lidských:

všude

zívnutím

J.HILBERT. �rázným intensivnímu

hodiny ještě,

to

Christianii,

se V

TVÁŘÍ

již

přímo obraz

venkovské

skutečností

z

mám

potéšení

rodiště

anglické město

leží

ono

se

v

psáti

Volným

Shakespearova, renaissance

svými samém

ze

Stratfordu.

kolem

památkami srdci

Směrům,

Anglie.

obrazu tkvělo

patří

Bohatá

života mi

Nepatrno

že

sdělení, kniha

největšího

dosud

živě

dneškem,

na

v

jel

Bran-

jejího mysli.

obvodu

1

VOLNÉ

obklopeno

zahradami,

ovocnými

shrbený lucnatý kraj toť

Stratford

změnilo

od

městem

pak

a

celým

Srdce

jsem

se

jsem

prostou,

lému

žití

ovšem

býti

zlomiti

jímž

a

i

kraj,

milý

vidím.

já

vracela

Rozevírala

slova

mimo

Cosi,

stesklo

to

celé ně

na

je

hluboká

Oh,

opuštěnost, ne

vlastní,

jež

jest

hanbu, Lucyho,

každého

ne

dvacetiletý

se

místní

pro

bylo,

*

strat-

Sira

by

co

ale

v

do-

této že

byla,

ona

cestou.

jednou let

z

jež a

bych

učinil

mysli

dnes

tím

pro

vše

..

.

žije

to

nutno

vydat,

se

stávající, .

nouti,

rozměry

siře,

»0

. .

zaměst-

tragedii«

se

snad

se

myšlenek,

z

vydav

nové

stejně

muž

diosně

bolí,

ochotě

pocitu

a

básník

však

ještě

hluboce

pod

Jest

zápasu,

po

ústřední

jest

že že o

jejím

básni

k

obsahem

jest

proti samovládě

zemí,

novou

a

naivní,

jenž

si

mladé,

čáře. než

tragedii,

v

uložená sám

chuť toho

a

díla.

problém

mezi

Olympských

že

stvořen

býti

obsah

zápas

dvěma

stojí

mezi

světová

lidstva,

krise

jest

že

nebem

starým

názor

smyslový

světy, opřeno

tu,

osvobození

trhlina

pořádná

opakovat:

Aischylově, shledáváme,

zosobněné

věcný Cas,

nastala a

se

granmilo-

tvrdé,

základy její

byl

lkaní,

tak

národ,

celé

myšlénkový

nerv:

Vracejíce

ještě

přiko-

skálu,

tak

jiného

samé

Tvůrce,

soucitné

nutno

silné,

na

něco

zíti.

Prométhea

Musí

tu

mužnosti

tvoří,

málo

takým

Třeba

žádá.

nevyčerpané

tato

býti

tragedii

později

Jest

pocit síly.

pro

musí

a

když

opřel

moc,

nesmrtelném

téhož

Zevově.

svoji

jeho

pod

tato

svého

jako

má

jistě

Chtít

A

rozkřiknouti

tom

jako

rebelsky

stivé

až

v

světa

kdo

se

shrnuly

se

celý

zlo

zkoušela

zoufale

Prométheu,

všecko

kdy

z

tak

ze

sta-

správnější.

ještě

důkla-

vyklidit aby

do

mohlo

němu

proti

vzdorujícího to,to

slovo

které

na

potřeby díle

(ach, Zev

rebel,

ale

chodu.

v

světa

viklá

se

hlavního

cele.

Reka

jsou

dobou

musí smír

drah

lidu cin

obrozeno

jakkoli

jeho

nastati

a

zna-

třetím

Prometheem

a

dnes

vykonán,

ve

bozi,

jenom

jako

for-

nejvnitřnější

z

Zevem

mezi

jest,

ono

nejrůznějších

nutně

oba

přece

pak,

A

Opakuji

neboť

iv

postavě

v

rebela.

byť

nese,

svém

nový

tycí

a

vzbouřenec,

každou

tragedie

tak

se

dobrodince

tragedie

mách, mení

zvedá

/

byl

kdysi

Promethej, pohled

co

věcného

71

V

Ale

/

jakkoli

toto

bylo

zaměstnání

nejozdravujícím

jež

2

nadepsati

r

všech,

lují

hlavě,

v

ne,

škváru

nové.

mne

snad

místo

dal

který

výzvy,

samé.

síly

vskutku

ji podanou

první

její

zakoušeti.

tomu,

níž

pokoušení osudu,

taky

by

vrozena

kdo

tomu,

němž

na

z

chuť

jará

po

jež vyzývá

doznalo

jež

půda,

podstata

skutečně

chuť,

býti

Starý,

během

jež

životního

abych,

proto,

* •

vzrůsti

by

krátce

Nutno

posledního .

mi

se

vydati

myšlenek,

mého

poraženo

dál! O

si

potřebou

z

sama

chtěl

jenom

rých,

dně

ze

nahromadily

byť

V

i

četby

nání

široce

hodně

musí

a

řádnou

mi

by

osudná

šosáctví,

bychom

chuť

síly.

*

*

Bylo

radostná

dobrého

jest

jejž

své

pocit

pro

soucitu,

řekli

praví

produktem,

aktech,

populárně

a

a

a

podmínka,

zakoušeti

své

od

nesmrtelnou

svou

hlubší

nelepší

pro

první

.

Nevěříte:

světa

a

.

slzí

pátých

nepopulárně:

na

jehož

o

tragedie

s

námitky

vyrostla,

tragedie

se

.

výprasky

do

krok

prvý

ne

pro

vyštvat

dal

ne

trha-

slov

oh,

jest

slova

to

duše

světa,

cokoli

a

fábory,

údělem!

otce,

!

byl

a

navázaly

to

tohoto

rodiny,

Thomase

byl

nové teď

nejlepších

ciniti

co

z

světa,

ze

podstaty

cítění

neznamenají

tragedie

i

do

tu

tvořil

Okeanidy

jest

slova,

to,

Nic

si

ocím

pobledly

se

člověk

máme

podati

se

hovoříme.

spolu

pohled

že

vanému

nalezeného,

z

Jediný

něm.

zapadal

.

nimi,

za

mísilo

hudba,

mu

stav

pochybné

ložnici

však

prázdnota

íordskou

vedlo

se

radost

jež

to

vlastní

tolik

nyní

rozvlály

táhla

trudný

pro

jež

výskla

se

vším

a

..

Jeho

vyskakovaly,

vším

mají

.

ztraceném,

věty

ale

...

rozehnalo

křídel,

po

a

.

lásky,

mysl,

šum

tom

lo,

večerů

v

ztraceno? .

z

táž,

nebylo

a

tu

s

kterou

opět

byla

toliko

nic,

šumot slov.

vzdálený

jakýsi

v

Nic,

lučinu

dnes

nepřítele,

ten-

v

stromů,

bezměrna,

stál

já,

prázdnota,

noci,

ztraceno

zadu,

v

do

se

ní.

z

každé

nyní

se

uhnutí

skupinou

dáno

se

králech

uskrovniti

nuceni,

nutno

co

organická

ma-

tajemství,

zadíval

jsme

nejnutnější,

v

Mohla

jíž

Kde

zvedlou

známá

Stará,

jejíž

já

vzpomínajícího

cítil

sebou

ona,

geniova.

tu

na

za-

skutek.

byla

němý,

rozhozenou

tam

oknem

drahocenném

hruď

a,

pod-

Annu,

veliký

ale

z

i

nám,

zeleni

když

čtenář

za

Hat-

v

za

těžkou

onom

lože

loži

tak

jiná, na

z

Na

byl

mladá

jest

týž

i

stavilo,

.

růžemi,

pod

malounký.m

zralou,

pečeť

Vstal

on.

mi

se

ven.

svěřen

hodinky

zachumlaným

.

mnoho

se

domkem

svlaccem,

ložnice

malé

díval

půl

malým

pod

.

sotva

co

Ven, s

jakoby

bezem,

v

let.

set

Shottery,

květech.

krovní

dosti,

lehce

Avon

klidný neširoký

a

něm

v

tří

tawayové, pod

a

těmi

za

bych

mohl

článku

nedovoluje

ze

podniknedovo-

je

cas

a

Času se

a

leží

pod

obou:

na

ním

Zev

což

ku

moudrý Promethej

mez,

jež

buď

před

nebo

přes

každé

jest ní ní

kompromisu neuznal

by síle

zastavit a

neskloní

zlomen)

a

dána:

celý, ten

SMĚRY

A.

SLAVÍČEK. PODZIM.

J.

SCHUSSER

PORTRÉTNÍ STUDIE.

starý se

regim nic

v

A

tragedie

plod

věští

a

jsou

svět

tento

mimo

řády, ato

jest jejich

Jim

v

patách

Emerson

Než, buďme

těžký po

do

jen

šťastni:

zápas

tragedii,

jedince bude

Evropský jež

4

prodělal.

svět O

ta o

také

Jsou a

chuť

i

něhož doba

stuhlým,

sebe

její,

první

To

jest

dvanácté

usazení,

Poslední

leč

sama

jest v

dosud rozdělili

s

sobě

tři se

v

nich

hodině,

zla

ze

své

století,

La

světa

býti

jim

dobra, pro

dobro staré

rozbily

jsou

et

z

mimo

veěera

sagesse

se

smutno

mladosti tím

krví

a

bylo

Jsou

moudrost

a

starého

stokrát

nimi,

s

těžký

podvratu

mohou

zákonem.

jest

jest

a

jako

světa

zdáti

se

klid

sílu

řádem

expansí to

mají

tihliny

čeho

z

tragediemi

před

sebou.

destinée .

.

.

.

tragedie!

níž

pozorujeme ale

samém,

ji ještě

a

shledáváme,

z

elementární

býti

jest

a

osmnácté

chvíle,

z

poskytne

pak

Konec

zlosti,

ono

vytrysk

bude

bezmeznou

co

Plato,

tragedie! ku

a

A

rozplyne

a

vrcholcích

jejích

v

stojatým

Mohou

padají.

ji

jenž

sobě

v

věků,

odstup

Vidíme

Má

padly.

meze.

pěkný

dvanácté,

tu.

Sokratovou

tragedie.

slávy.

okolo

dialektikou

pod

brzy

máme

Starým,

aby

ve

tesknota

vykazuje

kořist'

ním

Však

nové.

Konec

všecku

přes

tóny.

mimo

osvícení

Evropy.

již

jest

on

nutno,

za

tragedií. jde

a

pak

ujišťování Emersonů,

jsou

oběti

jako

hlas

pořezaly.

jest

všemu

její

jako

jeho

se

že

neboť

zlo,

padají

dob,

s

od

jest

bohům

lomy

proti

a

a

se

kýváme,

Ale

divadle,

která

střísněny

toho

o

sami

my

a

a

žije

Šeří

padne

a

Platonovým.

zvratech

na

nový.

slzami

probiti

kdy

poviklán

starém

tomto

na

žije,

polední a

světlem

pod

tak

notně

jest

den

jehož

slávy,

takové

Aischyl

vrcholy se

sám

jsme že

prošafňování jest

jeden

tragedie,

Sofoklem.

slib

Evropy,

vidoucímu.

Ten

i

ěinitely,

přímo

snad

všechny

periody předešlé.

svědky

přezáří

dramatické

neboť

Čest

tři

druhé,

byly cest

sám

světové

býti

sahá

krise,

mluvčím

FR.

BÍLEK.

ALEGORIE

NAŠÍ

člověka,

který

radostný,

volný

a

krutý,

vůle

a

své

své

pudů,

Lví

Shakespearovi.

uvidíme

My tvář

vynořil

se

duchovní,

christianského

třetí

šíře,

doby

si

promluvme

ale

vášně,

hlavně

nadměrnosti

v

jaký

křesťanského

pout

a

člověk

zhouby

podíl

ještě

mlh

z

bez

jest

byl

dříve

nah,

sebe,

života,

instinktů,

svých

připadla

krásný,

divoký,

svých člověku

anglickému

Ibsenův.

kterou

než

ale

posledního;

oné,

o

člověk

svého

odporu

úděl

středověku

hlédneme

hledali

jsme

nalezli

a

duchu

tomuto

ve

verandou

pod

hotelu. *

* *

Menší mladá

a

než méně že

způsobila, tolik které

jest

více

Dnešní

budoucího

pravého ku

stejnými

nevšímavý

a

pohybujícím

cizí se

v

k

vŠe,

pan

sice

veleměsta, v

okolí,

červíku,

docela

přesných však

mlčící

jímž

jest

a

by

tak

a

pan

mělo

smyslu,

býti:

ve

...

bylo

jest

mi

to

vše

v

o

ráz

svých

jaksi

svými život

osobním

masse,

s

tohoto

očima

před

širokých se

Christianii«

starou

nemusel

by

tamnější

jest-li

ale

města,

psáti

články,

úzko.

jenom

nejrůznotvárnější

neproniknutelně

člověk

»Boj

Ritter

tkvěl

hořící

Nevím,

opožděný

Mně

perspektivních,

pracuje

heslem

William

vysloveným,

liniích

Christianie.

výlučně

nezištnosti.

toho

slova

jak

nimiž

za

jásal své

toť

populárním

tvoří

co

obdivem

ještě

špinavější,

nejvýš

Mrštík

nejkrásnějším

obzoru

budovami,

tu tu

ještě

pod

snad

zakrytým

Není

sen.

se

by

méně

Londýn,

nahraditelný

inteligence

zachováno že

možno

pokud

a

mladá

jisto,

jsou

hajících

Praha

a

první

rovných

drahý

mezi

toho

ulicích,

sbí-

nimiž v

ne-

skizou

mohutnými,

zájmem

očima

jako

lhostejně se

valí:

každém

obrácenýma

vždy

tom

jen

5

DOBY.

VOLNÉ

své

budoucna,

do

nebo

galeriích

ale

Tower,

vším tím 6

již

bíjet,

něm

žít,

v

něm

se

číslo.

má

Jaký

ráz

Starobylý chován. toliko a

delší

konci

konců

svých

ze

movní nicí

budova

den

Půjde

všeho

že

toliko

toho,

co

se

i

Christianii

v

svůj

válí,

Opustil

Nebylo

k

lidmi,

mně

nahradil

městě

jež

všecko

uvidím

a

lilo

kopána

teplé

přes tváří

právě

znal?

proudy,

tvář

v

Bylo třída

Karla

jde

Ibsen!

Chci

ale

přes

stejným žene

jeho tupý

lhostejně

a

k

nosík,

modré

z

oěi,

jež

nevrhl

malá šine

v

elegantní, neelegance

6

ruka

ní.

před

a

Není

hotelové

ostře

svém

se

zastavil, hluboké

před

pleť, i

fialkově

jenž

něm.

plesklými klopí

se

Sám

před

si

Drobná, kroky Jest

od

vůkolní

vzhledu

starého

úzkého

z

tu

sebou, Ibsen.

než

staré, Zvláště

nosík

zvednutý

přirovnání láme

z

úsilné

široko

V

mohutné.

sedá Mluví

bázlivosti

poroučení

pak

Za

vstává. v

tvář

tu

se

ze

sa-

neméně

pevně,

vysoko

na

jest

holé,

tlu-

slavnostnost,

tam

a

sevřenosti

trvá

na

Ibsenovy.

strany

tu

jen

a

Ibsen

co

jakýmsi

s

ně-

promluví

asi

čtvrt

hodiny,

obřadné

Ibsen

stojím

to

při-

Norem,

hovoří Ital,

nejvýš

se

té

poslední

její

hlubinami

jest

v

jeho

tváří

mu

portrétu,

snílka,

na

svého

mluvě,

na

jen

byla

roz-

první

dnešku:

jest

naivní, snu

stopy kterou

v

tu

Sigurd

Rosmer a

i

rysech

jsou

čistý

Ros-

sestárlý

masky,

ale

zbytky.

odloučenosti

vnějšku,

zajisté,

silné

tvář,

svou

z

jím

Vidím

dnes.

vlastního

bojácnosti co

býti

se

jest,

krátko

chabé

měklé,

s

úst

koutek

zajisté

a

toto

obličeje,

uvedený

přijetí

byl

stáhl

Ibsen

rek

trochu

já.

jest

skiza

pevná.

tupý,

jenž jest

jakási

nebo

Brand mer

hlavou

s

ještě

Levý

uvykly

Návštěva

slovo.

jaké

linii

Ital,

to

usmívá

naslouchá, tónem

krásný

italsky,

se

tvoří

nyní

statnější

stáří.

obřadném

po

zeleného

těla

malý

Celo,

tíhou

Světácký,

hladí

Aftonbladet,

jest

pohrdání

z

pohybech

tichou

mená

něěeho

rys,

Rty

sevřeny.

roz-

nad

metr

jeho

dolů

práce.

něho

Vypadá

nutí.

přímo

se

ve-

středu

ve

do

část

kočky

kdy

hořkosti,

z

sňal.

sebou

kolmo

se

moty,

neboť

profilu,

v

pro-

polokrytá

malá,

na

vrchní

mrzuté

bílé,

pravidelně

Svenska

Klobouk

ulici,

na

jest

skleniěkou

rukou

v

rozestaveno

ěvachá

jež

oleandry

a

praménku.

malou

s

plochami

rudě

straně Jen

blízka.

z

dvanáct

stěny,

fontána

kapkami,

Solnessa,

by

Grandu.

židlí

vysoké

stojící

doplněn

Deset,

rákosových

zahrádky

vy-

sluncem.

odlišuje

pečlivém

malý,

vlasy,

opatrnými části

do

pohledu

člověka, po

lho-

zvědavost

především

pohled

stařeckými, do

aspoň ve

se.

má

jež

výlohy,

květinami

zahradu.

Kolemkol

.

stavěl

se

vousy

pán. Ibsen.

.

mi

bílou

chrání

denní

postava se

bílé

cylindru

jsme

svůj

růžově

sníh

jak

pod

Minuli tu

hotelovou

natřených

něho

z

prochvěv

mimo,

roz-

stařičký

upřenému

drzému, Vidím

tváře.

šel

jsem

druhou

na

se

abych

tomto

veěerní,

stařík

dech

prudký

řeže,

zrovna

mne

tékající

náhlý,

ten

jež

úcty,

smrští,

přímo

se

zajisté

Jana

.

Srdce

jež

a

den

když

jakýs

Ten

ven.

zmoc-

v

šesté

k

můstek,

mi

on

jeden

za

kanál.

dřevěný

naň.

Pohlédnu

kde

byl

pomalému

jest

pak

a

ticho.

se

jenž by

on,

sklamání,

nějaký

pro

stranu

tvoří

a

nebo

městem

bylo

jest

:

jej,

tváří

polovinu

slunce

trávníku,

něco

Chlad

stře-

mne

tím

randa.

jenž

vyšel

se

která

tedy,

několika

pokryt

jedné

myslí

a

dvůr

Hotelový

převahou

nevkusnému,

tomu

otázka

co

blížil

se

jest

i

opraven

on,

po

Slavie,

bych

rozmrzelost

nesympatickému,

bylo

již

jsem

Jakási

lupu.

nechuť

nila, a

městu

když

dříve,

ji

jsem

jednou

okny,

debatuje.

nadál,

Ještě

sedí

než

značí

a

geniovy.

lámané

života

slohu

co

básnička

kráčí,

nesmírné

kryla

oběd.

jakoby

jistě

byly

Šlehla

postava

v

Grandu,

ve

let

padesát

po

díval

jak

.

školy:

hledá

drobná

.

.

mi

kostela

z

berličkou

malá

zajistil

obecné

první

v

pjoltrového

naplněna

přízemí,

v

kde

se

Kavárna

jest.

Hamsuna

čtenář

jeví

sil-

ošklivým

s

slepá

si

cestu

sně-

jest

jakousi

a

téhož

Grandu,

duchovního i

jím

patrně

němž

návrší

třetí

nebo

druhé

je

hlavou

ním,

za

Stařena

jednom

na

přepískával

románech

norských

diskem a

okolo

sem

z

se

každému

jenž předchází

aby

levé,

v

zaěíná

ulice, ústí

v

za-

výstavnější,

místem,

rek

ztřeštěný

hladu

jsem

nohy,

rukavice

černé

deštník,

ruce

vykročení

jenž

dobře

ne

Zde

sklamán

znaěně

bude

—:

pro-

kepu,

jest

divadlo

zámkem.

.

pravé

jakkoli

starogenerálsky

kalhoty

botech,

na

široká

svrchník,

žlutý

úzké

ním

pod

Cylindr,

vlasů,

černé

horko,

Ta

Tato

nevelké

na

se

.

sen!

parku,

nové

a

vystupuje

královským

v

do

.

v

uplatnění

o

v

Spálené

modernosti.

vpád

a

Jana,

naší

něm

v

...

Jaký

Karla

pře-

dnešního světa

Christianie

Třídou že

!

sen

jest

jest

profesora.

bílých

dosedlé

sva-

petrolejem

chleba

o

vítězem

i

snad

nebo

patřit,

jemu

prát

jež

řekou,

nějaký

každá

ne

německého obruba

neotra-

a

tam

a

a

dnešní ráz

vyslovující

býti

nad

bavlnou

s

v

zde

a

stodola

loďmi

plněna

tu

Tower

jen

zase

továclavská

ovšem

život,

několika

v

nedusící

ale

museích,

dnešní

vující

spořádány

dějiny

na

nádech

všem,

pohybech,

na

SMĚRY.

FR.

ŠIMON.

PORTRÉT.

celém Hlas

maže

se

hlasu.

všeho hledem

fotografie

z

jsou zvětšovací

obracejí, mazané

chladně

Ne

ramena

tu

i

prost

nebo

bludy

ráz

rychle,

ráz,

na

z

země

nabývala

střísněného

života.

Michel

expanse svého ten

Holandsko,

rozkvetlo života

nastala

předchůdce:

lidský

život!

a

jaká

Byla

rozum,

po dvě

jen

pomně roz-

první

říše

je

hrdin.

Angelo pukala

věcně

kolem,

duch,

vyhouplo

k

stál

právě

byla v

Frarcie

se

padlo

roce

a

on.

Právě

opakovala

se

mu

naho

klín.

v

a

dočetl

italskou

do

se

bezměrna na

ni

pod

první

v

se

na

nebo

jak

ně

ztrácelo

nebe

a

rozkvetly

vypjaté

stokráte,

krsalo

jako

mládím.

novelu,

stál

krásou

let

Nyní a

sám

vrhl

Aco

Shakespeara. silou

a

pružno

osmdesát

oběanem

člověk

duch

svá

dobývající

svým

trpělo

poznání.

překypovala

díval

co

Lačný

svých

vydala

jenž

moci:

kterou

roztahuje

znovu

a

byl,

vše,

to

bohatství

tragedie

denně,

tak

se

krve,

z

velmocí,

světské

slunce

narození

Anglie

opakující

chtivost

do

veku,

bohatnoucí

instinkty,

nyní

se

zachvá-

mne

domnívaly

právě

se

novověku

svět

jen

překypujícímu

zemřel

ní

už

jeho

Evropy

Itálie

stával

Mladý

byla

žáru

sedmnáctého

a

vítězný,

světech,

zívání

sebou.

před

jenž

—.

jeho

bílém

v

šestnáctého

národa,

křesťanství

z

uprostřed to

z

obrozeného

zmnožil

příslušníků,

něly,

já

a

tak

se

ostych

ostrým

jeho

vidím

nepřemožitelné

a

jsouce

měly

nalezených

středověku,

dědictví

Ohromné

den.

jeho

jež

rozhraní

na

venkova,

zápasilo

svoboden,

a

drezurou

včera

Co

Shakespeara.

čivů,

smrtelného

co

sotva

po

lidstva,

z

tím

které

oěích,

na

širý

jakýsi

v

protíti

se

večerníku,

ochablost

nastala

když

stojící

vzduch

kol

kolem

konečně

zval

a

čistil

generace

po

vnímati,

clověk-umělec,

ten

ctění

při

tu

sestárlá.

skvrny.

bylo napjetí

poznal jsem, jaké

ale

ušlechtilostí,

svou

se

dáti

přál

něho

pomáhaly

jež

skla,

tolik

do

pohlédnouti

změnilo

severu

si

usmrtila

jež ji

ženy,

zajíkání bych

Byl

hodinách,

velkých

po

uspokojivě

a

modré

hluboce

Teprve tilo,

sám

a

tiché

mlčel.

příliš

Snad

hračka

slavnosti,

známé

To

bojí.

a

do

až

vážném

styku

krví

Spa-

Všeobecná

hru

některého

osobnosti dála

se

jest hrou

7

MAX

ŠVABINSKÝ.

v

nitru

jeho

jeho

rozumu.

ta

kronika, Vnořit

dát

vyniklo

věk,

jak za

se

sebe

ze

trváním,

jest

kolem

hled!

a

kol!

padá

básníkův,

nebe

v

jak

zem,

obraznost,

jak

věcí,

od

pláč,

z

rozpjetí

člo-

touha,

tycí,

se

za

mocí,

spánku,

na

především,

jenž

jaký

země

k

stělesňuje

po-

hladí, i

zjev

básníka

vznětlivá

místní

a

větrnému

radost této

posla

byt

nic.

mocná

jest

chopit

chápe

bloudí,

dně

na

jak

je

jakou zdá

se

jasné,

obraznost,

nějakou,

radosti.

jiný

přijal se

smekají

aby

život ani

na

byly

duše

z

a

nesnila, k

že

ticho,

v

k

výrazu,

úst

liniích,

plastice,

jenž dně

na

by

tou

pod

skutečnosti

zachyceny

lidských

jest

duše,

jevy

se

věků

nedosáhne, býti

širé

ní

všech

krása

širé

jasné

jí

je

ne-

té

mohl

závidět.

Ne a

té

níž

po

fantasie,

šílenstvím, nebi

postavy

dává

chtějíc

Lee

Bůh

ruky.

krásným

péro

jak

jméno

hned

oh

král,

naděje,

a

že,

aby

panna,

všecko,

...

Alle,

oh

nich

dobře

teprve

matka,

jaké

věcností

za

neznámých

8

zvedá,

Novela

Zrak od

všecko,

jasu,

krve

princ,

smích,

sen,

ctižádost,

posvíceno,

divadlo

hrobník,

příroda,

láska,

cele

veliké

oh

šašek,

klidnému

tvoří

z

Tak

psány.

hlubinami

pod

a

ta

jisto:

bídně

jsou

vpít

svému

hladi, to

hra

ta

pohledem

jest

.

.

vssát,

rozestřít

jeho

tolik .

ní,

v

šírým

klidným,

Toliko

novela,

se

se

na

tím

pod

tento v

ve

clověk-umělec,

sobě své

jest tvrdé

Shakespearem,

syn

který

duch, vlasti.

jest

Co

jen

ta

jiné nás

doby laskavě

společného

jará

chuť

má po

J.

ÚPRKA. DĚDA.

VOLNÉ SMĚRY.

zápasu není

doba

dějiště

a

stává do

i

vášně

tisíciletého

podniká

ale

sebou

I

vždy hlavně

a

novým,

obraznost

jeho

radost

chopit

dle

chápe

radost

jest

obrazu

měšťansko-iístavní

zvíří,

boje

instinktem

klid,

do

tržena

níka

dětí

svých

a

nerozežene

se

níž

stál.

co

něho

bude

slovem

říše.

toho

vějších

let

zápasem loudavé

těžké, on

práce

Dichten

A tvář

tváří

bodného

volal

však

10

co

vždy

všeobecné,

by

namířili

ctivě

trpěl

nestačí

ku

oni

dostatkem

silách,

nom

mravní

Omezeným

říše,

k

dále,

svo-

celku,

jejímž

za

lidská.

v

pozadí

ví

kam

čím

úzce

jí vyslovené, dovost To

a

do

člověka,

pojem

tragiky,

Bylo

netrpí

nežli

co

stačí

ní

o

nedostatkem

dělati,

samému,

by se

u

vy-

již nás

smírný ností

svírá.

uzlinnným Zde

daly

vědy

zása-

jest

tragika

nový

člověk

že

jest

bytosti,

nebudou

sobectvím !

nás

celku

Již

ať

budou

vlastně

Ale

i

harmonií,

aby

sevřením

indiať

nad

na

jež

my Ne-

Co

budou

ji

!

člověka,

mezi

Za ať

jako

svobodě,

zvány

a

omeze-

řády

urážeti

nebudou

že-

žiti

jeho života,

pravdě,

hlavně,

nových

padl.

Za nové

chatrností

a

sobě

přisvěděujeme.

budoucí!

na

v

ale

ním,

zmocňuje lec

jest

mužem,

s

nutno,

mrzkým

zbudovány

důstojnost!

jsme

nás

se

nah

bezohledně

stejně

stát-

bezohledný ať

a

pout

z

pout

z

něm

v

Prudký,

my

Za

jež

jej

se

morálky,

zachvacuje

smutek

ciniti.

dou

ně-

nýbrž

Shakespearův

Vše

pravdu,

lidské

věcném

lživé

svému.

kýváme,

zdraví

vzepnouti.

by

co

nervů.

to

a

vynořil

on

mlh

z

jej

Má

slabostí.

dělati,

bůh

Sklamaná

obrysy.

Jako

chce

on

nadbytkem

měli

a

staré

vše

dosud

a

původu.

sobě,

o

Poznatky

člověku

středověku,

životu

nou,

ty,

byť

člověka,

Ibsenova

přec.

se

vidualism

a

sobě

závrať,

slabosti.

tragika

útvarů

ku

bude

pravda,

věěná.

o

tomto

v

mlh

komplikovaná

lidé

jest

toť

všech.

přece

nový

mluví

Alvinga,

pohlavních

chladné

smrtelnost

kterýmkoli

s

nebo

a

...

cinu

o

spjatým

mozku

mez

něěím

je-

věěného.

strašidla,

chtění,

nejsou

napjaty,

útvarem

a

cit,

touha,

ty

ělověka

téhož

jest

to

duchovního

Solnessova

a

ale

za

osudná

slabost

pak

jež

jejich

samy,

dějištěm

sesymbolizovaná,

rozhodovalo

samo

jest

jest

Rebbeky

Myšlénka,

svoboda,

ponořený

Taková

je-

ciniti,

ělověka

omezená,

jest

sama

Ne

chtění,

zápas

rámci

osudným

a

nedostatek

padá.

je-

se

osvobozování

sil

člověka

za

děje

celý

mravních

v

síly

ne-

neznala.

jenom

ne

lec

úkolu

co

jejich

ten

v

aby

lidí.

lidé

jejich

ty

samo,

nestačí,

nedostatkem

tito

menší

jest

předsudky,

svazem

Ibsenovou.

chtěli

tato

a

přítomnosti.

zodpovědnost

nýbrž

tvář

síla

byl

tragika

porazí,

je

by

činem,

Ibsenových

mají

které

a

chtění

jejich

ních

zápas

předsudky

s

nezmohou

n

ve

útvaru

fysiologického

Ibsen

jenom

ale

Hamleta,

u

chtění

svého

chtění

není

pak

po-

neschopností

lidé

stará

jejž

slova

tedy

a

životnímu

svému

novým,

jako

tito

Ano,

do

tragika,

zde

důslednosti

nedostatek

Tento

potom

úroveň

na

nálezcem. k

než

Takovou

on

povznesli

dotvoří

richten

padnul

a

pozdním se

činem

se

slova,

ne,

tato

stará.

let

říci

určení

Vážená

Hamletovou

tragikou

sta

povznésti

Než

Hirn.

Ibsenovi

třetí

tři

dříve

neboť

Ne,

již

svého

a

jeho

důslednosti

k

se

úkolu.«

třeba

ano.

jest

ona,

pra-

Stirn.

orgány

»Ibsenovi

přílišností,

Vědí,

tato

vlastní

nazvati

řeěeno: a

budoucí

hluboko

ovšem

dlužno

také

řekneme

Wichten

svobodného

a

zákoníkem

zápas

ten

osobní

dozorčími

diným

nejno-

ělověku

den

mit und

nejdrazší

právě

býti

jejímiž

prvním

jejž

špici

novém

selber

jsme

sobě

v

občana

toho má

sich

tento

Nuž,

době

jest

na

Krieg

Herzen

hledli

jest

vede,

na

unbefangener

zde

rozumějte,

však

nimž

chtění

svého

životního

svého k

úroveň

ta

člověka,

povznésti

neschopnost

na

nás

ein

unserem

mit

své

sobě,

podstatě

v

procesu,

ně:

za

sebou

sobě.

na

Leben in

sobě

v

jde ale

ve

ohromného

sto

prvním

bije,

Sám

vrstev-

patří

cinu

nového

spoleěnosti, a

říši

Buduje

třetí

ní

před

zuřivě

zpět

sama.

to

cuje

ní

do

Jest

osudná

dnešního

tragika

jest

jich

považovati jej

by chybou,

to

zá-

hromu«

po

A

vy-

nejsmrtelnějšími

svými

reformátora-odborníka

by

v

sám

zase,

její

o

býti

mocného

jakéhosi

za

o

bylo

může

»nesáhne

ní

po

Lee

blesky

ten

co

ni,

o

poznávajíc

hůře:

a

snadno

jak

rozporu,

a

ělověka

za

se

správným

i

jiti

něho

z

sestátněná,

něj,

v

zápasu,

podobného

v

za

že

posla

a

ovšem

může

tu

usazení,

svého

pasníku

že

vytuší,

její

o

nakukujíc

této

posla

nitra

společnost

neboť,

chtějíc

že,

Dobře

svého.

za

obrozeným,

chápe

jeho

z

pravdou,

samým,

vznětlivá,

hned

tam

a

vítězný,

za

sebou

za

tak

jest

nějakou,

leě

radosti;

sebou

se

rodového

brzy

sebou

se

nitra,

strašidel

světlem,

za

do

se

zápas,

za

staletí

který

svého

svých

jest

tam

boj,

svobodou

za

do

dědictví,

brzy osudný,

Propadl

roz-

zápasů

tři

ta

světa,

do

vy-

pudů

do

a

za

ze

svědomí,

do

nervů,

mizí

státním.

lhostejně

by

osudného

schladl

života

jeho

do

jiných

pudy

značně

jež

Ale

nadměrnosti

té

jedince

a

Člověk

nimi.

s

hnala

aby

nad

pjetí

Není

války.

vášní,

a

ctižádostí,

královských

volávaly

života.

mocnostmi

stojatými

se

na

nikoho

řády,

bu-

možností

K.

ŠPILLAR.

ARCHITEKT

K.

a

mezi

vůlí,

mezi

jež

uznávám

Kéž

nejdříve!

základů, palné

své

oběti

Ostatně,

na

a

duchem mezi A

životem, pak,

myšlénky vše

casy

casy

zajistil

v

si

jenž,

ní,

učiniv a

mezi

tělem,

a

ve

on

když

tomu, svory,

vděčnou

již

svobodou mi

krev

paměť!

důkladně

musí

dán, uložil

kterýž svou

mojí

sám.

celý

tmelem

a

svobodou

býti svůj

správy

jejich,

mé.

tomu

PEKÁREK

J.

A

NOVÁK. DETAIL FASADY.

druhých,

dlouhý,

KOTĚRA

JAN

SOCHAŘI

Za

tuto

drahý nechť

mezi

říši!

život v

ní

do

zákony Za

ni!

jejích

zahoří

zá-

J.K.HUYSMANSE UMĚLECKÝCH

KRITIK

Z

dnes

jící

umění mu

to

vyrostlo

nesmírně

mnoho.

kaceřované

kupují

hnutí

se

státní

pro

mistrům

věnují

má

»Geschichte

XIX.

Jahrhunderte«

ních

zákopníků

Renoira,

zajímavo

ného.

Po

si

Moneta.

by něco

kritickou

sluhy

konečném

Karl

z

světového

kritickou

pagne

časopisech umění kům

která

deme, Cert ai

vějším toho

knize

v

cam-

několika mladého

pámbíc-

její

k

mo-

knihou

nejzajímapublikacím

to

přirozeně

úsudky historikovy,

letech

uzavřenou

s

naopak

vášnivé

ramentního

který

uměleckou

je

raději

snad

bylo slední

JAN

KOTĚRA.

FASADA

VÁCL.

N.

DOMU NA V

ještě

dneska

výpady

bojovníka

v

lehko

tempe-

první

řadě Nám kde

korrigovati,

přehnáno, takové

zájem

jsou

;

šikem.

před

de-

klidné,

periodou chladnokrevně účtuje

a

s

druhu.

finitivní

to

i

kri-

L'art

druhou

s

r

jeden

Svoji

francouzským

Nejsou

po

bylo.

patří

n s

o

a

officielním

v

J

romanopisec

svobodu

pro

vydal

Du-

avant-

mladší

vedenou

proti

a

Po

uměleckých

jich kdy

co

zá-

po

jména,

nejbystřejších

tiků,

a

»kritiku

Huysmans,

dnes

část

vítězství.

časově

přišel

stála

literátů,

hezkou

slavném

rantym,

samot-

neohroženou

Zolovi

příteli

ne-

historie

z

boje

z

svou

činností

Manetovu

nebylo

mladých

získali

na

hlav-

profily

výtvarníkům

hrstka

tehdy kteří

boku

periodu

Claude

sice

a

im

Degase,

vybrati

hnutí,

Malerei

celou

že

jsme,

vý-

Maneta,

Pissara,

Myslili

tohoto

:

jako

své

ve

der

skizzuje

celé

a

to

je

který

tečné

a

vůdčím

historiků.

několik

přístupných

svět luje

veliké

monografie,

Muther,

se

obrazy za

gallerie,

se

už

nejblíže

vždycky

vy

Také

uznává;

peníze

děkuje

a

vděčně

všude

kdysi

Z

něho

náležesoučasné

celé

historii;

z

za

hnutí

je

Impressionismus

není

a

to

po-

retrospektivní

lektury. nám

Nenapadá ano

souhlasíme

PRÁZE.

kou,

a

kritika.

tak

a

tedy

tady

s

nejinak

Dokonce

ne.

říci

dnes:

každou se

má

Tak

čár-

psáti psáti

13

A.

HUDEČEK. VEČER.

VOLNÉ SMĚRY.

si, mohl

kritiku

jiný

to

náš

obdiv

něm

po

dnes

téměř

potvrdily,

pořád

snad

(až

BastienLepage), mladé talenty

na

cítíte

které

svědčení, jeho

Odillon

poctivost

nejkrajnější

a

odvaha, temperament, Jemu

bojuje. strhá

i

officielní

cítíte s

kritikou

sám

jak

člověka,

i

tělem

tečnosti

duší; 1879

r.

bezohledně

aby

redaktor

ba mu

lavější

rány.

umění.

Vlastně

Huysmanse. Huysmans

zdá

;

hněvu dílem

leckým

osvěžením.

radosti

i

je A

že

nad

našich

v

jeho

zůstanou

vždycky

svrchovaně

že

boj,

dnešního po-

čisti

jeho

ty

vý-

všechnu

přes

mnohými

stránkami

svými v

ta in

kapitolu

s

derne

sotva

jak

vždycky

odlišíme-li

zůstane

ještě

třeba

A

jeho

i

A

přesně,

jsou

lebný, tom

tak

Již

svém

slohu

které

miluje.

naleji dojem popisy

stejný

styl.

svém směru

typické.

slovníků,

Huysmans jako

popisu vystihujícího

stránky

Degasových,

tak

do

obrazu

Turnéra

ma-

a

je

při ve

člověk

krajů

vzhledy

století;

věcí

tovém

mlčení

je

voda

teče

po

Fromentin musí

že

má

a

řine

ale

vodovodů;

znova,

já

vy-

náleželo

život

malo-

několikaminuznova:

být

viděti ze

Já

záblesky

také

neutratil

se,

primi-

nicméně,

to

a

Pak

ale

nesmírná z

ná-

Orientu,

život

poslední

já aspoň

říci,

do

životu

k

ale

rapy,

duchaplný,

která

měl

nemalují!

je

šel jsem

vášně,

a

počal

tím

byl

smějou

tady;

začíti

jinak;

neživých.«

»Nechci

a

mohl

vymírající

váním

jak

jsou

velikých,

a

snad

jadřoval

mého

by

kdyby

malíři

a

Kdybych bych

ví

lidé

kontemplativní,

pracoval

do

paK.

moderní

je

které

obrazech,

se,

klidných

velikosti

Kde

a

tunisského

temperament?

baví

trpí,

Rivoli,

ulice

toho

namaloval,

život!

život,

jako kdybych

vší

jen

člověk duši

věcí,

přírody se

kdo

jako

podívejte,

mistři, *)

doko-

než jeho a

také

malířský

tivnímu.

je požitkem,

svrchovaně

impressionista

technické

obrazů

ze

jasný

Neznám i

ten

všech

;

dnešního

za

křičí, byl

dnes atd.

Worth

do

fran-

pracek ěibuk dle

za-

šatů,

pěti

po

z

hloupé!

těch

všech

ve

krejčí

staví

vysloveny

platiti

sopečný,

výrazy

dokonale

a

život

stejně

to

nebyly

dotyčných

datlí

život

alžírský

proto,

přivedeny

život

do

žialba

zvláště

právě tak,

to

vrazil

byl

mu

Je

Oh,

přemýšlení.

ve

žida.

Je

šatů,

bílých

byly

moderní

do

oblohu,

na

kteréhokoli

do

prodavače

vzal

maloval

hodou

překonané,

našeho

s

mohou

nepřeložitelný, beroucí

ku

dokonale

že

už

dnes

názory

do

atd.

seanci.

za

byl

mo-

jež

splněna

popudů

tak

v

Fromentinovým

plein-airu),

jakým stylem vysloveny!

ten

s

je

jednostranné,

vykrystalisovány a

v

věci

dost

byly

stanoviska

plně

aktu,

první polovice (akt

z

Čer-

L'art

požadavků,

z

ženského

chápání

na

»modernosti«

vizte,

výkladem;

Ctěte

amateurství,

o

o

passus

aktualni.

cích

ale

činu,

oblečena

děvče

nebo

dáma,

moderního

z

oblečeny

tam

a

do

která

šatů,

dívá

a

druhé

ve

žena,

je

modernosti,

slečna

při

že

stránky

fotografií

představovaly

byl

svou

oblečeno

summu

dáma,

kdybych

umě-

opravdovým

se

zajímavé

chyceny

já

které

je

kostýmy

modrých

děvče,

se

vyjádřiti

až

přicházejí

a

a

stejnou

než

vějíř

.

ta

aby

právě

to

a

dříve

do

spolu

figurami

s

svůj

na

šatů

atelieru

překládáme je

dívá

má

ale

nepřesvědčí,

mne

Deset

podá

věci

má malíř

že

rozumí,

se

to

a

Ty

neprší,

..

zajímavá

dopaluje,«

mne

vím;

je oblečena

a

se

vota

nejbo-

je skoro

city,

a

představují

poměrech skutečným

knihy

casovost

že

proto,

nám,

se

po-

veliký

dneska

proč

důvodem,

družným

nuceu

celého

moment

historický

od-

aspoň

pravý

osvobození

Ale tento

buchy

to

Byl

vzešlo

něhož

z

zkrátka

která

mezi

a

»modernosti«.

svrchovaně

dekorací,

s

Nikdo

psaní

potkal

odešel o

juž

to

dobu,

svou

růžových

»Saloniera«,

náplastěmi

svými

spravoval

byl

druhého

řadě.

jestli bez

»Toť

Fromentin.

mravy

čte

tak

se

také

nezůstaly

ještě

sta-

atd.

Voltaira

bok

po

boj

hovor

modernost

zevnějškem, její

prochá-

Neuvillem

Neuville

stenografoval

příslušenství.

Cabane-

proti nejslavnějším mistrům,

Huysmansovy kritiky

staviti

postaviti

Detaillovi

Tu-

kus

tomu

Francii

ve

Bonguereauovi,

poru,

svůj

k

patřilo

a

bojoval

zvolal

p.

de

rozpředl

se

vaše

»Ta

s

de

umělec

následují:

jež

malovat

záští«,

láva.

přátely

cizí

jistý

lety

Pan

Fromentina.*)

slova,

vynášenými

(MODERNOST

1879«.

výstavě

po

se

Posluchač

;

R.

několika

oběma

prací,

jako

říká,

který

o

»zbožné

vybuchne jeho

Baudelairovi

po

všude

lovi,

do

osobu

jeho

nebe

zeje

zásady

svoje

za

snahu

UMĚNÍ.)

V

řádkou,

jeho

uspokojen

prostřednostmi

pře-

naši

všechnu

přese

Překladatelé.

»SALONU

Před

tak

zrovna

věc, nikdy

o

není-li

Maneta,

před

a

jde vždy jen

a

Rolla

čtenářům

dostane

požitek

poslední

tento

seslabený.

ZE

pravdomluvnou,

jakým

s

na-

Redona)

každou

za

silně

upozorňoval

divoké

budí

úctu

svrchovanou

téměř

tak

a

našim

se

úsudky

impressionísty,

(všechny

Boldiniho,

Thaulowa,

kde

ještě více,

a

by-

Chavannes

de

Puvis

na

jeho

odsuzoval,

obtíže,

vzbuzuje

kritická

všechny

kde

tam,

jako

a

nesmírná

jeho

stroduchost se

nedovede;

větší

překladateli nej

ovšem

činí

stránky

Tyto

právě jenom Huysmans,

dovoliti

Goyy!

je o

a

Jeden

zároveň starém

z

nejlepších malířů-orientalistu

autorem

jedné

hollandském

výtečného

cestopisu

z

umění po

své

nejduchaplnějších

doby, knih

(Les maítres ď autrefois)

Sahaře.

15

VOLNÉ

jak tam

s

může

by

byl

se

malovat

být,

vstrčí

šat,

Měl

nosti!

jí

k

jít

do

dámu

opravdové

Nemám DLE

NÁVRHŮ

J. L.

ŠKOLY

V

téměř,

kám.

neštěstí

na

PRAZE.

moderní

Ne,

dle

časníky i

dobří

a

nutno

velké

z

a

druhou

stavící

šatech

silně

byla

ten

mimo

jestli

dovede

postavit

nice.

Všechny

a

vystupuje tivními

jasně,

uprostřed

svůj

denní

je

hlavně

pronikavé které

tempeiamentu, konvenčními

předvádí.

prostředky,

děděnými

hledání

plin-airu,

barvami

komplementerními,

dence

umění,

ohnivějších Letos ženu

si

na

cím

na

které

týkajícím

několika

štětce

cích

*) v

v

Je

Berlínské

reprodukce tur Alle«

16

a

cigáro.

posici,

do-

rukou

se

udělaných tahy

zdají

jsou

tam,

a

pouze

bude,

tomu

nyní

ve

raca

a

vedení

nohou.

ukazuje

barvy,

jednoduše

výročních

salonech,

jaké velmi

analysu

opovrhování effektů

světla,

malované

stíny

velmi

se

vydělá-

Tak

velmihlubokou

štětce,

každé

instink-

musí

umění

odli-

se

odráží

umělkyně,

vidění

taneč-

maluje

kteří

ne-

postava

nadáno

je

svých

vám

Podstata

práci. které

jestli

'»modistou«,

všechny

a

athletů,

silou

On

vyjadřování jistých

dosaženého

dojmu

vystavuje

k

jich

obličej,

jest.

stane

se

správné

široké

pohybu,

v

celkového

své

obzvláštní

úžasně

udělal

vizte,

a

látek

podání

impressionistické

určenými

a

Degase,

tanečnice

ženských

chléb

sametových

různá

a

jehož

čím

ve

které

ze

pozorování,

života

Manet, který

držíV

té

tom

zapo-

nyní

tuším

obrazárně; v

lavičce,

rostliny

cele, poskakují-

sem

p.

tonu,

hledání

Manetovi

zelené

se

které

a

byl

p.

velké

stran

něm!

Jehož

přijali

šatů,

do

skutečného

k

a

stáda

Pe-

šatech,

byl by je

výtečným

v

děvčete,

nervosnost

také

staletí

od

pravé cvičí

není

tomu

a

máte

jedním

z

ten

nej-

původců.

sedící

všech

Přidejte

jistě se

ne-

Marchal,

člověk

p.

stvoření,

jasně,

pironettami

vati

obratnost

nohy

jak

toho

a

obraz

ukázal

se

vůli

černých

krejčího

malíři

cítit

skromných

v

mého

brněním.

říkají

jsou

šují způsobem,

aby

na

mluví

gesta

a

tímže

velkou

svou

prsy

slavného

pod

to,

na

šedých

v

dle

je

nevěstky k

dámy

nad

vysoko

a

balí sou-

velké

stojí

nebožtík

udělal

příklad některý

za

obmezí

se

i

Z

jako

malovat na

ohledu

dámu;

plné

»krejčí«,

posuje stejně

Talentovaný

téhož

od

nápadná

Vezměte

své

vystřižených.

oblečené

stejně

odiv

na

moder-

modernosti

nelze

ne,

nekonečně

šijící

jednu

Frynu,

výtečný

tomto

v

to

dala

předcházejícím poznám-

salonech.

jako

poběhlici

dobře

příteli,

záminkou

pod

velkou

dámy

namalovati,

nelopu

by

officielních

v

k

hedvábí,

hlavně

a

»vidět«,

milou

mladý

pouze

impressionisté

vystavujícími věstku

není

najatého modelu, který

nejnižší děvky,

na

mínění

umí

tak

jen

jak

dámu!«

kdož

těch,

hezká

na

byla

se

Přijde

týdnem.

který

hodí

připojil

různobarvého

do

mannequiny

by

velkou

malíř

většina

člověk,

Modernost,

bych

co

před

uličnice,

kouta,

která

malovat

NĚMCE.

PRÁCE ZLATNICKÉ

do

chinoiserii!

asi

vzezření

nádherná,

všoupne

chtěl

když

!

fabričky,

z

prohlížející

dámě,

očima

nich

z

dvacetileté,

kluka a

jednoho

u

asi

pod

umejt,

bibelot,

pracek

jsem

děvče

pruhů

nechá

ji

udělá

fabrička,

jako

tmavých

Malíř

Byl

předměstí

z

troškou

s

rozplýval.

sametový

modernosti.

usmrkánkem

malým

někdo

malíři

tito

hloupí

jsou

»Kunst

obě

na

udělány

velkými

kousek

pána

červené

levo

nazvané

Jedno,

která poslouchá

a

nádherný

plátna.

tahy

nakloněného

Žena,

květy. štětce,

provedení;

Ve

muž

jako s

na

ski

en

niku*), téže

přes opěradlo trochu

rychlo

obnaženou

upjatá oho,

hlavou,

se

a

představuje lavičky.

snící,

ale

oblečena

zkuste

světlem

Ze

to

po

hraiícím

SMĚRY

K.

L.

KLUSÁČEK.

NAŠE SPRAVEDLNOST.

VOLNÉ

menutí

se

postavy

hovoru

v

jímavé,

bitva

podniknutá

nebylo

nikdy

studováno

Jeho

pořád

zelené

tony

Byl

by

jedna

Že

lidí.

plno

už

hlavních

mulkou

ji,

neuvedou

a

chrastavce

se

dívali

a

že

krajinářů,

které

nebe,

má

pardon,

odhodlali

lidé

se

Ale

dílo

malovati

tom

v

proudí,

moderní,

velmi

slunečné

světlo,

před

břehy,

je

který

které

kdy, On

ji

s

které

ji

za-

jež

veslař

jako

ni-

udržují.

sedící

do

jako

vody.

To v

jak

a

v

bárce

tiscích

plného

rovněž

málo

Manet

jaká je

některých

v

najdeme

P.

sou-

předsudkům

žena

posazena,

modré

nutný

v

přírodu,

oblečená

energicky

silně

bohužel!

jakých

ji,

for-

roční

a

školách

ve

právě

je

napřed

vždycky. těm

jiné.

a

hodinu

malují,

pitomně

dobře

se

od

ji

jiné

už

má

jako

Ato

vroubí,

bohu,

modře

je

odráží

sebe!

přírodě

v

rámem

ponských

zoufalství

v

a

hotovou

kdy

zkracuje

Jeho

přeříznuté

a

řeku

tak

se

maluje,

vidí.

okolo

chvála

nepodléhal,

přivádí

břidlice

kamzicí,

okamžiku,

v

modrá

některých momentech,

v

trochu

se

zvuk,

ZLATNICKÉ

J.ŠKOLY L. NĚMCE. NÁVRHŮ DLE

silně

barvy

odráží,

ní

v

ji

přijdou

čas PRÁCE

to

Je

jak

Voda

zajímavý.

barvy

reflexy

současných

chyb

rovněž

je

barvu?

tu

má

aby

cas,

naučeným formulkám,

Vzduch

žije.

a

přírody.

voda

jako

flirtuje

která je obklopuje.

zeleně,

proti

člunu,*)

nemá

šedivé,

a

přec

z

V

obraz,

druhý

dle

té

od

vyhraná

a

krásná:

skutečně

postava

obdivuhodně

odrážejí

se

tato

je

ja-

svčtla,

bíle

oděný

jsou

obrazy,

tomto

nudném

Salonu!

MAŘÁKOVY KAREL

před

řákovi,

pomlčel

činnosti

docela.

pis malou

kapitolu

strova

přivodí obraz

doplnil níž

velké

ní

k

ještě

není

statě

praví,

práce

o

oc

nás

u

Juž

právem.

řákovi

ěeské

a

že

mnohé

že

na

tedy

v

přípravy,

a

býti že

budoucími

Starší

jako

a

kresbu

*)

tiskaře.

kteří

malíři,

vyžaduje jenom ného

můstkem

akvafortisté

měděnou

načrtávali

on

i

nás.

Titul

akvaforty,

J.

místo

věku

poslední

a

že

nejmladších

znovu

ni

pro

starší

tisku.

k

leptaná rytina

spojujícím

starší

ze

desku

také

vyMa-

velice

leptal

z

měděnou

ne-

díla

zabezpečila

některým

Mařák

že

proto

sobě

o

se

ale

Velikým

lucavkou

a

českém

zapomenuto,

jest

byl

připravit

pokolení

rytiny,

našeho

kreslil

pro

ne-

neboť

konal

české

k

tisku.

dobrého

Oproti

Reprodukován

ob

ostrými

v

do

vymřeli cas

jednoho.

rytce

schýlili

se

Technika

kreslíce,

mědirytině,

Mutheru.

v

nad

jehlami

skřípajícími

základech

zkušeného

přísné

a

Všichni

ni

není

leptaře tuhé,

byli

pocerněnou na

a

rychle obtížná, doved-

hovoří

o

lept

psal o

jest na

zde

jsem

arci

dat,

onu

Ma-

mohl

jednu

že

jeho

životo-

nepsal

na

jsem

Juliu

stránce

netušil,

ovšem

Když o

jedné

úplnost

jsem

Teď

novějšími.

čeští

Mařák

desku

novém

která

Mařák

akademii

kterak

i

neznámé.

silná,

a

něho

ni

na

jsem

NAPSAL

MÁDL.

Poněvadž

docela

zapomenouti

životní,

leptané

To

naděje.

mluvil,

jsou samy

listy

Jul.

jehlou

který

pro

umění

grafických

ní

o

skoro

a

kdo

sám

sice

vzpomínky

Mařákovy

poetická

letech

nesmí

ožije,

18

O

aspoň první návod,

Jestliže

Mistr

a

vhodnější.

se

nenechal

nerad

příjemné

proto,

generace,

posledních

dal

dokonce

jde

proto,

také

i

nepovšímané

dějinách

v

ěesíné,

v

tu

nežli

a

práce bezvýznamná,

pozoruhodná,

soce

s

ona

práce

snad

jinou,

dříve,

nevzpomíná.

ba

málo

asi

táhly

umělecké

nikdo

váhy,

chvíli

pro

vČasnost

tuto

jeho

nyní juž

kladl

ponechati

mi

nešlo

B.

měsíci

několika

LEPTY.

jsem smrt

čase,

si mi-

abych

stránku,

na

SMĚRY.

VOLNÉ SMĚRY.

DLE

volně

lehce,

a

přednáškou

demickou

Celé

myšlének. z

atelierů

moderní

Mařák

živu. v

kusu.

se

odchází

když

dle

jednotu vití.

roku

Shledal

Většina

Jsou

titulů,

velmi

ale

lety

vzácné

a

všechny jsou

komposice, Počíná

mezi

vlastní

týmž

Havránka, reprodukce

a

to

sice

Byl

každý

koněí,

když

do

»Sou-

Krasoumnou

neodvažuju

mistrově

jen

nebo ve

docela

Na

dle

v

vlastních

Vídeňském

dle

F.

každý

pravém

ze

albu

starého

že

ale

dostaly

smyslu. obrazů.

se

do

oběhu;

leptá

Tenkráte

je

židovského

vyšla

»Rodina

akvaíorta

Praze«

v

počíná

Jul.

rozměrů

období

nešlo.

O

Bylť

kresliěem

stránce,

kva-

přírody po

a

for-

tehdejším

s

příbuzný.

Všechny listy jsou

nalé kresby,

této

peělivé,

první doko-

proto

zevrubné.

a

tu

tehdá

již

ohledu,

Havránkem

mité

kresbu

detailního

do

rostlinné

skupiny

lesními

vynikajících

mnohém

mální

ne-

konci

a

on

zabraný

studia

Mařák

většími

komposicemi.

lit,

B.

studijními listy

velkých toto

a

Schmidtova

a

lupičů«.

římských

písma,

studie

paintre-graveur.

subtilní

velká

ani

vlastní

výlučně

v

nevelké

jsou

nemají

pouze

hřbitova

nalezl

listech.

dvou

po

provedl.

jsem

První

odlišující.

Mařák

uměleckém

Dobyaschofskyho

se

stano-

které

sbírkách

vídeňských

sebe

přesně

nemohu

všechny,

to

jsou

připadá

rok

poětu

ve

od

Číslo

dvacet.

přes

tvrditi,

zřetelně

nepatrném

v

»Partie

se

něco

pozůstalosti,

1861.

a

Pa-

provedl

reprodukci

originály

lept:

leptaná,

že

jehly,

skupiny

patrně

kdy

jeho nejlepší

rytá

tři

kresby,

rokem,

v

1858

za

Trvám,

stipendista

ale

se

dílo

toto

ve

leptů Mařákových je

25,

shledala

Tvoří

vzniklé

jich

jsem

po-

již

jako

vídeňskou

pro

Havránka

byli

leptů

velkou

na

tohoto

znal

chopil

znovu

výtvarprogram

desce.

jistě

státní

Všech

1875.

B.

Schmidt.

Mařákových jako

i

mědirytci,

leptání

Knorra

nich

z

ještě jiné. lepty

a

je ženou

Cechách

v

a

kovové

ku

společně

H.

zašel

svědky

Leop.

Mařák

se

Schmidtem

mrak«

řada

ní

jsou

býti

Jar.

a

Mařáka

První

Schmidt a

také

barvy

Jednota

Hellicha

Albech

techniku

ale

mědirytec.

říže

vyšlo

idealisté

reprodukci

chtěli

Zítek

přivedl

rytcem,

a

byla

as

Jos.

listy

kteří

Jan

tento

rozpadlá

výroěních

Dva,

Vídni:

realisté

Prahu,

uměleckou

Leptané

jejích

L.

opouštěl již

udržeti

její,

vlastních

muži

Romantikové,

malířských.

umělců

ných

akvafortní

ŠKOLY

a

před.

v

Když

hnutí

J.

L. NĚMCE.

PRÁCE ZLATNICKÉ

salonní

lept

sdílením

barvitým

nové

nálady, je započali, rychle

interpretací,

a

rozprávkou,

vtipnou

NÁVRHŮ

malebně, šťavnatě. Mědirytina jest aka-

svědo-

Jsou

to

houštiny lopuchových listí, porostlých kých

pňů

břehů, a

řídkých,

dalekosáhajících se

tu

také

pohledy

kde

mísí

do

kde s

stojí,

ale

hluboko Jsou

hloubky

mohutné

skupinách

sepnou, se

a

sklánějících větví.

lesa, ve

křivola-

duby vzhůru

jejich koruny úponkovitou

19

V

PRAZE.

SMĚRY.

VOLNÉ

hustou

změtí

také

tu

tiché

doškové Na

listech

jednom

v

čisté

je

Ale

dva

tomilé. DLE

NÁVRHŮ J. L. NĔMCE.

lepty

z

Působí

r.

Velký list,

je

jako

nebe

jemné

efektů

vše

péro-

světelných.

již

práce

roz-

ani

podle

a

práce

nemohu

to

Nenašel

jsem

fůr

bild.

že

možno,

jiné,

energicky vedená. Hmoty

mu

a

křovin

počínají

tehdá

povati.

A

dený

květnu

v

likátní

jako

jména lesa

téhož

kteréhos

lept

Listy

samo

vypadlo

se

ji

přidal

hloubil

širokého

poeticky

se

krásy

»Čapím

»Lesních

v

Reichelovy

který vedně,

První

Půl

bohatství

krajinu, v

do-

pro-

podání

ve-

vrcholí

vykrystaliso-

jimiž před

Eduard

1878

tím

dobyl zemřel

Willmann,

leptal,

spolužitím, i

tím

epocha

roku

Mařákovy

cykly

formě,

Mezi

druhá

interpret

citovým

s

tvarové

zmohutněl

a

(1866),

ceny.

celé

na

karakterech«

dosavadní

jeho

názoru

přírodní. sněmu«

malíř,

se

světla.

velice

vystihuje

do-

jejich

poetickou náladu. Ale Mařák

jako akvafortista nenásleduje svého reproducenta. Roku

1872

usadil

se

Vídni

ve

který svými barvitými, sytými jichž

techniku

mluvu si

a

tově samostatně

na

upravil, stal

též učitelem ostatních. Vliv

nepopiratelný. pohybovat mluví

není

akvafortní

litu. dal

Pro

větší

2850

Zavírá

se

Beseda

roku

20

Albu

vydala 1878.

Mařáka je svobodně od

36,

sílu,

shle-

listů, nej-

centimetrů.

Umělecká Téhož

Spoleěnosti

srdce

ohledy vázán,

»Jelenem«, prémiovým

který

v

asi

ctverec.

listem,

vyšel

období

devatenácte

nejmenší

na

přímo

origina-

a

později

vzorem,

sedmdesátých, Má

práce.

nové

toto

jsem

nichž

letech

se

kde

žádnými

malebnost

výraznost,

z

v

malebnými lepty,

může zcela

se

Unger,

základě Rembrand-

Ungerův

vyjadřovat,

a

ted,

se

vuje své

kde

Tam, kde

a

William

roku pro

náladu,

obje-

na

výši

šířku,

ohledy

rozlaďovala.

a

listy

které

si

rozměry při

čárek

o

málo

listů, Fr.

k

i

soký

a

kurs.

svědomitost

Jednou

lidské

postavy,

tosti

a

pých

a

na

těchto

a

ností,

žovali

za

tání

že

desky

místech

pří síla

R.

Vídni

dojista

při

kresbě

Graul

néurci-

Mnoho

oko

listech.

nespráv-

a

přílišnou rytin

nejvlastnější

bez

tu-

zkušené

těchto

Arciť

pova-

příěinu je

prav-

při každém

vždycky,

nalezl

vy-

svoji

nich

na

omylem

ne

kreseb

scény,

efektních

Mařák

osm

všechnu

jejich neúplnosti. dou,

ve

jen

byl

lovecké

kdybychom

rozměrnost

Mařák

uhlových

objeví

asi

by

mlži-

dobou

zase

a

jeho

v

předloh,

předlohy.

barvitých Bylo

myriádách

byl

tou

jeho

míst

prázdných

svými

Pozbýval

tu

se

měly

druhé

po

v

kde

srdcem

lomí

se

a

věnoval

ale

nevýraznosti

jinak

vlastní

Šly

síly.

alpské

jim

píli,

nebyl.

maleb

tenkráte

Mařák a

veliké

dojista

jeho

Leptal

jehož

kamzíci

tís-

kunstvereinské,

cizích

dle

více,

Pausingera,

jeleni

patří

tam,

reprodukci

ku

jej

zevšeobecňoval

Také

šťastnějším.

snad

veřejně

která

vyžádal.

a

U-

přivlečen

srdce,

Intimnost

rozplývala.

přiveden

nejednou

koncentrace se

ve

materielními.

Mařákovy

citové

výraz.

ustláno.

ale

Terke

zplošťoval

poetický nách

své

hojné

neměl

jist,kdykoli

romantiky

nad

plotny

nich

Terkem. své

růžích

ní

řidite-

s

vídeňské

produkci

od

mnohé

»Dostavenícko«,

něho

od

zažil

i

ustál

že

vší

při

byl

K

sladké

komposice,

Snad

jednoty

na

»Bludicka«,

foto-

také

jistě

a

Mařák

nešla

mu

jedi-

Totiž

samovládcem

přece

proto

která

práci, nila

byl

téměř

příčinou,*

vystoupil, k

reproduk-

světlotisk.

kterých

znáním

nové

stal

dlužny.

práci

Vídni

ruky

malebnost

mocnou

se

do

naskytly

se

černým

krásné

a

mnoho

na

vzal

kreslíce

Jul.

ještě

sametovým

a

a

ne-

jeho, nyní

Krasoumné

mno-

docela

v

Z

pracoval

jehlu

zase

se

tvářnosti.

vala

lem

vznikly

nezůstaly

trpkosti,

ze-

mrtvé.

a

této

»Zeit-

v

které

bylo

v

dubového

ploché

když

objevuje

v

1861,

nezdařilo,

Mařák odložil a

to

Ho-

Rakovic, jich nedostihují.

z

Leptání

let

starého

dvou

není

a

techniky

slova

gravura

půvabná

a

obraz

velký

ného

de-

rokuje

roku

z

měkkým kresbám

lept prove-

práce, jemná

lanďana.

hé

miniaturní

stro-

určitostí.

1875, let

že

Arci

nejprve

Mařákovi

nové

Mařá-

vyjímaje

ční, mechanické,

rozestu-

se

roku

později.

sice

listů,

označení

bez

PRAZE. a

desce.

uveřejněných

Kunst«

konci

naprostou

s

datovaných

rytinek

krásných schrift

tvrdit

»Sturm-

zvaný

vědomostí

mých

mědirytinkové

na

složitá

podobného karakteru, ale V

kova

hloubky,

jsou

je práce

PRÁCE ZLATNICKÉ ŠKOLY

bewegt«

1ept«

»originální

dle vlastního

»Hloub lesa«

obrazu

bez

1860

chalupy

1859

a

zvláštních

a

grafická

a

vísky.

1858

popředí,

v

mas

venkovské

umění

jsou

dosahující

rozložené

prázdné.

bez

kresby

nim na

roku

z

tonu,

a

k

pohledy dálce

v

a

země

ze

pravou

odporu

na

lep-

všech

míru

a

správně

VOLNÉ SMÉRY.

že

poznamenává, leptání

listů

ných

že

známe,

i

Malinká

tiskem

měký,

ton.

umělec

jícím

pozadí

se

Je

leptaných.

je

pokryta

čarami

To

jenými.

jsou

ce«, a

v

»Jelenu«

dvou

a

rozbíhají

se

výraznost

tichý

jezeře« hmot

vystihuje

subtilních

ztráce-

v

nádechem

zrovna

a

klid

na

čerh

pomoc.

totéž

mají

alpské jezero

mírně

tutéž

Celá plocha

desky

působivou

tonem

spo-

novému

roz-

plavým k

1875,

měsí-

»Východu

ve

v

krás-

činnosti

jeho

přihlásí

se

vníka

stopy

Kresbě

přišla

lepty

jímavou.

a

tutéž

Mařákovy

jako

Obsahují

stylu.

vždy

pohlížím-li

a

otázku

znovu

poli

tomto

na

nuancovaná

Tyto

práce

a

opakuju si bezděčně

ně Kdo

»Sturmbewegt«,

pendantech,

malých

doplněk

Nikde

výrazu,

druhého

jeho

kresby

září

nebo

snivou

stínů

a

přítmí

výmluvnost

hněď.

bohatost

světel

hru

a

papíře

poesii

zjednodušenou

uhlové

na

kouzlo,

sugeruji.

a

dostavily.

hluboká

teplá

účelně,

snáší

stínu,

bílém

Na

ploše

po

blýskají,

a

světla, se

jemné

jsou se

nerozhodnosti.

nebo

nebo

kladou

tech-

jistotou

jen umělecky

svítí

nálady

cáry

naznačují

se

Malebnost

úzkostlivosti barva

stíny

Světla

a

a

klikatí,

a

temné

Veliké,

přec

listy

umělec

pohybují

syté,

tom

Menší

plnou

s

svobodná,

a

při

a

náladový

přípravy

zr.

nenucené

záplavě.

vrcholící

»Podzimu«

dva

ale

hluboké

zase

v

hebkým

běhu, třetí skupině

to

akvafortu

volná,

je

energickou

za

ovládá

še-

roku

z

táhnoucí.

nich

V

prostředky

kresba

car

jako

je

nové.

Rukopisu

techniku

výhradně

malebností

docela

kresba

a

Mařákovu

vodě

při

»Jelen«

doby.

novou,

výraznou

jsou

i

s

neprovádějící

zbrázděno.

člunem

osamělým

desátého

polostín.

spojovací

den

jasný

níž

o

sobě

v

a

lehounce,

a

spojuje

a

téže

stromy

crtavá,

»Na

spletí

jemnou

pod

a

koutech

mařákovských

právě

volná,

plochých

a

onu

dokonalá,

nedokonalý,

ale

listu

ploch

velkých

Není

docílený

velkém

Na

výrazu,

významné:

karakterisující,

tvar a

uměleckém

tu

jsou

momenty

sedm-

let

ukazuje

nálady,

patrně

to

a

které

ných,

nické

počátku

z

mluvil.

chvílí

pokus

jen

asi

i

po-

mistr.

šeravé

technice

před

jsem

na

uchvacovalo,

vnitř -cele

dokonalý

pozdní

v

však

rozměrů,

velkých a

rytinka,

desátých, změnu

díle

při

jako

vystupuje

kresle-

Rukopisu Královédvorského,

rozehřívalo

však

jej

dovedně

jeho

svoje

přehnal

pohlédneme-li

těžký«,

je

»Jelena«

jeho

účinek

potom

a

ovšem

»někdy

:

následo-

za

pokračovatele?

a

J.

PRAHA S POZNÁMKAMI 1899.

— »VOLNÝCH SOUHRN ZPRÁV SMĚRŮ«. A POVĚSTÍ

Bez

schůzi

Reci

ve

ných

domech

a

hledání

V

nám.

na

bodu,

idee

na

kterém

na

architektů

3.

t.

inženýrů

a

opakujeme

jektů

jeden

na

obstaral

do

že

pustiti

projektant kovati

večer

i

je

se

přál

my,

»výstavy«

nazvati. Již

ve

ve

zapůjčení

schůzi

bez

si

toho

totéž

bychom

vůbec

byli

přišli.

s

tím

pro-

kon-

ukvape-

ac

měli

po-

Polívka

bylo

výtky

cis.

pan

opako-

úmyslem

932.,

motiv

druhý

řeci

na

začátku

mluvil vení

o

tom,

starého

ani rázu

jak

ani

být

nezmínila,

nové

pro

vání Podle

co

těch

kterých

náhledu

a

si

co

také a

neboli

nám.,

jakém

ne

Polívka

na

svoji

úlohou

jak pod

přednášejícího

je-

komise«

svém

dobrozdání slohu

( myslím,

slohů.

upra-

ani

zachováním

vlastně

pro

hned

osobu,

je

neví

»soupisná ve

domy postaveny

zachování

arch.

p.

náměstí,

chce v

bývalého

z

Václ.

nesnadnou

přejí (?),

nich

z

»staropražský«

nájezdů

korporace

nevěděla,

prý

si

způsob

Staroměstského

dnotlivci

se

na

na

Příkopě.

na

stěžoval

své

čtenáři, staví

Prvý

oné

opakuje na

svými

se

Polívka dva.

jiné

»Assicurazioni«

z

»živnostenské« V

domů

podobnou

fasadou

pop.

arch.

Pan tří

bývalých

opatřen

schůzi

výstava,

Pan arch.

místě

ze

výstava

kritisování,

kdybychom

ohle-

městskou

rada

nemožno, do

se

veřejná

městská

doprovod.

statováno, nosti

ráčila

bez

»veřejná na

Husův

by

ethické.

odbyla

plánů

schválených

tak

a

m.

zboře-

o

staroměstském

umělecké

dne

pátek

neboť

a

tamžeobstátimohl

pomník du

arch.

sdělujeme

tedy

shlédli:

jsme

co

in ž.

kritiky

bourání Pozn. musí

a

že

mají byla

navrho-

pisatele).

býti

hle-

21

BENEŠ.

VOLNÉ

děno

III. AKCESIT »VOL. ZE KAFKA SOUTĚŽE SMĚRŮ.« B.

pokrok

na

naň

ať

odvolávají, znešvařuje

tam

mluviti

ulic,

plynoucí

nemělo

robylého

váním

jednotlivých a

kostel

na

umístění

ukázal,

pak

jak

Mikuláše

Husova

na

a

náměstí

nejlépe

radnice

místě

zmíně-

zboření

opomenul),

pomníku

před-

odstraňonáměstí

bode

(přístavbu

Gránova, sv.

by

sta-

změn

jakých

nešťastné

jak

ukázal

to

vsunováním

názoru

jeho

ukázal

domu

ného

dle

co,

»Gránova

zachování

Na

budov,

malebnosti

Na

o

boří.

se

nám

jest

byla) »nejma-

(zz

mluviti

se

město«

konfiguraci,

zbořením

übude

modelu,

pomocí

svědčilo,

tomu

když

rázu,

nášející

dozná

naproti

by

je

pitoreskní«.

nejméně

konfigurace,

z

domu«

která

straně,

se

burg.

tentokráte

budov;

poměry

aěkoli

lebnější,

»nové

jak

starý

na

kdo

ti,

a

náměstí je charakteristické

severní

o

podívat

jdou

se

Praha

požadavky.

nedá

se

pohledy

Staroměstské

vyústěním

moderní

a

srovnávat

Norimberkem

s

odhlasovaném,

doby

SMĚRY

pohled

a

nevhodné

jak

městskou

radou

znovuB. ZE »VOL. KAFKA SOUTĚŽE SMĚRŮ.« I. AKCESIT

tolik

náměstí

náležité boření

domů

odevzdáno.

ho-li

a

Odmítnuv

historické

zboření; téměř

stavba

plánů

v

jedné

vystavení, chtěl

stavenstvo

nelze

mohlo

by proto

arch.

pojišťovnu architektů arch.

a

se

mu

žádá inž.

s

objednány Vystavením

zachování

jmenem

odboru

jsme

že

vytknul,

p.

doufal

starobylého

ale,

aby

to,

bez

staré

potřeby

hlášení

architektů

projevil

obavu,

budou

mí ti

Tím chtěli

bylý

a

k

Pan :

ty

patře

předseda bude

na

býti

najdou místo

vzato

najde

co

dneška

do

možnosti

o

viděli

domech

domy

městské

přednesené

pro-

tom

hned

kroky

sotva

při

další

místech

životu,

k

úřadovny

ale

úvahu,

v

Staro-

nahraženy

že

slíbil,

nejpřed-

tom,

výboru

zem.

nemohou

Jahn

plány

z

nám

se

zbořených

příslušných

na

byli

referátem

s

tomu,

co

projektant

docíliti

a

z

uložil

konečně

konce,

u

řeci

spojení

Mincovnou,

ráz

V

aby

výsledku.

vrátiti

najednou

vým

že

bychom

plynulo.

22

domy,

P.

pojišťovny.

změn

náhled

bořeno

prvním

jichž

v

tolik

přes

před-

domy přivésti

nezáleží

rázu

aby

náměstí

rámec

v

zbořené

radu,

sestavené

komisi,

závažným.

patricijské

činžovními,

pytváním

dobrého

co

měst.

budovy

malebného

a

Koulovi

prof.

tříčlenné

projektované

se

sl.

dožádalo

chvíli

dobrozdání

hodí-li

aystavitelství,

architekturu

pro

ještě

k

byly

nebylo je

večeru

vytknouti

přátelům boření,

veřejné

za

lehko

dotazem,

zachovalo,

svému

poslední

v

Polívkovi

při

mluvit

jediném

odevzdány

kdežto II. AKCESIT ZE »VOL. SMĚRŮ.« NĚMCE J. L. SOUTĚŽE

stavbu

tomto

se

osobní

o

propadly

považovat

po

mno-

pozdě

Kritisovat?

někdo

Panu

je

a

promluvil

Polívky

již

novou

začata.

spolku

našich

městského.

na

ne-

obligátním

krátce

že

které

tolik,

Po

arch.

tomu,

domů,

usuzování,

městskou

nějších

k

p.

bylo

Polívky

právě

Jahnem,

slova

při

co

přestavovány

novostavba.

plány

kdyby

p.

bude

toho

z

arch.

mnohokráte

schůzi,

kritisovat,

ukvapené

na

ceně

všecko,

museu

vyžadovala

by

poukázal

záležitosti,

co

a

mínění

předsedou

p.

Koula.

osudu

dle

bude

vyžadovati

díkůvzdání

prof.

byla

vypočítal

nalezeno

pojišťovny,

poskytnuto

pomník

pro

byly

ceny,

adaptace

jich

o

bylo

postavením

a

Konečně

Domy by

valné

měly

že

získá,

místo.

(?)

domu

Gránova

zbudováním

arch.

pana

si

kdybychom

vyhověti mezi

zachovati nalézti

se

Polívky

několika

domem

malebný

vhodného

jasně

úkolům

Schi a

ne-

r o

-

staro-

umístění

SMĚRY.

VOLNÉ

některý

6.

dům,

architekt

hned

a

kostela

osa

umělecké! kruhů

Nutí-li

uměleckých.

č.

V

marna.

Polívky

arch.

p.

UMĚLCŮ

JEDNOTA VÝTVARNÝCH zaráží

každou

vážnou

především zoufale

nutil

sám

vědomé

blahodějné

vraždí

co

a

si

by

se

jistě

vybrali

svrchovaně

nové

a

přednějšími může nové a

a

dámy,

oddaní

důvěru.

A

bývala

byli s

by

a

je

o

výmluvností a

a

a

díla

nadějná

překot

se

duši:

pá-

tady,

nej-

z

se

nimi

s

pá-

věrní

mládež,

lásky,

a

tolik

opravdového umění,

Tyršová závodili

duší,

byla

a

pan

své

ve

A

by

to

Čapek rubrice

několik

které

má

této

vznik

maskovati.

veliké

vše,

co

krásných

žurnálech.

Skoda,

a

a

silných že

není

a

naše

mizerná

a

tady ne-

mělo a

bez-

pravda,

my

se

skoro

vše

to

je

umění,

uměleckému děl.

sne-

ubohé,

obecenstvo,

tato

za

Jednotě

netušil

opravdové

brání

obral

si

v

člověk

kterou

A

snahy,

připuštěna

vyloučeno

jednoty

zploditi

najiti

pravdu,

po-

svrchovaně

to

rozhodující

zkažené

no-

a

rozvoji,

Bubnovalo

zvykem

že

stavětí

se

dry-

B. KAVKA.

AKCESIT

těch

opouštěly

I.

ZE

SOUTĚŽE

věci

mistrů,

radostná

dryácníkovou. dobrých

by

bezpodmínečnou

dojemné

Jaká

Renata

sotva

stařičkých

tolik

nej silněj-

cizina

a

z

byla

v

první

dekorativní

oklamáno

týdenníků

na

Kadraba

kdyby

být

výstavu

nej-

a

českou

vystavují

mělo

a

p.

toho

jsou

byli

byl

a

každou

se

a

všech

ve

a

lze

znemožňuje

dozvědělo

se

kapacitami

tolik

tu

Jednotě

Pánové

a

která

pánů,

deprimující

zatušovati

výstavy

půdy,

této

v

a

opravňující

dámy.«

pak

upřímných

by

malíři

kupí

života

událost.

úrodnost

chválil

byl

kolem

sateliti,

uměleckého

pánové

A

této

z

kruh

umělecký

i

zdá,

se

pomník

—ls—

vstupu,

nové

na

»výzdoba«

těchto

denníků

cas

tato

úpravou

náhodou

v

nejstateěnějšího

velikolepá

svými

měřiti.

vždycky

salony.

bylo

čeští

dámy,

snad

zárodky

povznášející

»Světoznámí

neuhodlo

stranách

toho

by

publikum

a

velkých

že

snah

»moderní«

touto

nej vy cvičenějším

s

Ten

hrdlem.

potil,

všech

vážnosti

a

na

při

ne-

zůstane

pro

inž.

a

výzdoby,

hřešení

jak

jež,

vůbec

světlo

kritikami

výstavě

umělecké

před

vkusu

o

tvoří

co

moment,

nejpodivnější

dovede

všechny

na

výmluvnějšího ším

že

znamená,

této

v

přímo

troubilo

"ácníky

Ten

aby

říci,

živné,

a

naopak

právě

tak,

žurnalistika

nebojíme

juž

úkol.

nesvědomitými

a

karakterní to

hřešení,

Prostě:

úmysl.

preparováno

být

applikované,

přemýšlení

vědomý

a

bezohledně

Ihned

ceny všech

patrona,

druhé

místo

o

se

vý-

přistoupiti

výbojnou

»umělecké*

nestoudné

umění

vrhá

sobě

o

k

jistě

by

jiný

životní

sehnaný juž

sena,

moderní

na

secessionistické

přání

ty

arch.

první

svoji

dano

nemůžeme.

přáti

Štajgrů«.

»u

také

spolku

a

ale

problematické

jednání

postup

nikdy

známo,

jak

tedy,

quasi a

věci

zájmu

v

místnostech

kompromitující

věc

si

pořádala vých

zevrubně

Granuv

uhýbá

již

a

nikdy

přesvědčit!

staroměstské

Jednotě

v

umělec

tvořící

libosti

vyhověl

aby

úlohy,

snaha

ale

vylíčili jsme

jakého

slátanina

horrentní

nezávisle

sebe,

sama

ročníku

nějaké

vyřešení

jako

by

přesvědčiti

se

pokračováním,

pokračováním

hled,

které

na

předchozího

5.

4.,

přednášky

Husův

věcem,

snaží

prací

svojí

mohl,

k

postupně

přichází

k

jednotlivec

se

ethické

přesvědčením

nikoli

ale

přesvědčením,

prstem

činžákem

oním

pomník

a

projektantovu

hnout

jen

spořitelně,

markirované

ose«

vlastním

»hantýrovat«

se

městské

místo

dne

ze

umělecké,

momenty

přesvědčení

již proti

a

své

ná-

na

Husův

pro

dle

přestaví

štítem,

se

íozmlu-

píípisem

umělecké

překážející

města

»slepé

na

dům

nejenom

udělala

která

místo

jakés

podřízené

Husova.

reformátora

velkého

komisi,

zástupci

jako

mnohých

ve

a

překážely

osu«

službách

ve

pomníku

dá

Tak

své

za

aby

Husovu

»slepou

na

prstem

Havla,

sv.

místo

značné

postaví

Jen hnout

ethické!

architektovi

Panu

-

vezmou

doporučující

návrh

podati

1896

ještě

promluví

Beneš,

a

pomníku

u

pomníku

umělecké

iv

zasedal

architekt

p.

umístění

Múnzberger

února

29.

úloh

dvou

prvých

maličko

se

umělecké

ankety

nemožnost

na

staroměstském.

Pan

dnes?

a

odmítla

1897

náměstí

týž

zdržíme

zatím

My

schůzi

ve

poukazoval

Staroměstském,

října

na

Polívka

pozdějších

městí

dobrozdání.

svém

ve

architekt

Pan vách

rady

arch.

učinil

než-li

zevrubněji,

rozluštění

O

Husův.

pomník

pro

architektů

pánů

z

městské

i

pozadí

vhodného

a

»V.

SMĚRŮ.«

VOLNÉ

sál

této

výstavy

dovém

umění

sídle

nevkusem

ným

ánem,

by

ným

humorem

se

nad

plakati

hanebnou dost

A

naši

lidí.

passivních

výtvarníci,

zpupně

za

umění

lepšího

ve

svých

neměli

protože

právěli

kritiků

bezohledných, neměli

konečně

nadějemi,

jeho

s

obklíčeni

hříčkách.

technických kých

ohnivých

a

dech

vaha, cílům

trpí

nic

studené

Výstava hromada

jen

pláten,

bylo

ovšem,

já

smeknouti

—)

zbytečný Besedy

téká

že,

tvarného sla

PRÁCE musí boť

a

před

obrazu.

každý

Tato

revolucionář

Nejprvé

sebe

24

idejí sama.

a

kdo

chce

vlastně

dobrých

sám

Tedy

a

pak

vý-

musejí

zníti: které

cesty,

Ne-

bořiti.

nebylo

a

a

na

Ne-

cílů,

špatných sice

pro

svoje

veliká,

manifest

nápravu.

stavětí

nitro

pře-

A he-

mnoho

sebe

vlastní

cílů,

a

musí

dokazují, chlév

co

idejí,

a

pozdě.

dvě

jsou

nimi

českého

vrata

tu

je

hloupý

revoluční

nebylo

revoluce

své

To

tím,

nad

Umělecké

Listech

manifestu

nemá

námi,

mělo

Augiášův se

každý,

několik

j en

basi

revolučního PRAVDA.

kdyby

výminek

zítra bude možná

revoluce

nic

bylo

ne-

tato

odboru

Nár.

že

ZPRÁVY

ění,

um

tu

sfingu

se

si

hodina

dílu,

a

jejích

v

podejme

STAN.

Z

K.

je

bahna

NEUMANN.

y

jeden sebe.

pevnou

dílo

vážná

ze

obro-

Praze

v

láme

nám

nám

Černého

bení

všem

ku

tých

stojaté a

péra

jsou vým

na

práce

kamy

na

procesu

hodinkám, ve

tepané, smaltem, S

str.

přeska

Z

na

zlacené,

se

a

můžeme

z

20,

drahotónech

19.

ve

spona

stříbře

buňkovitým

českých

poukázati

20.

smaltovanými

průsvitným

závěsek

a

barevných

hlavička

s

str.

na

str.

tužky

povrcho-

tepané

Na

18.,

str.

různým

stříbře

přihlíží

str.

na

pasu

usi-

otisknu-

na

dále jehlice dámské

vlasech,

potěšením

k

galvanického.

dívčí

jehlice

ve

s

několika

v

kde

miska

19.,

jest.

zvláště

pražské,

tepané

16.

zdobené,

pomocí

květy

plechu

zbarvením,

hřebeny

k

v

pohybuje,

se

se

nás,

nejstarších

a

popelnícek

a

u

odkazováno

rámeček

str.

zvele-

po

technikám.

a

16.

str.

starých

pěstuje

škole

zrcadlo

hodiny

To-

PRO-

stříbrnictví

a

v

směru

na

snahy

ciziny

moderním

toiletní

Dr.

zlatnické

na

řemeslných

z

zlatnické

na

vedením

části čistě

tomto

v

začít

NĚMCE

L.

J.

zlatnictví

přívoz

na

Snažení

če-

ochotně

jež

laskavostí

ukázkou

jsou

namnoze

silně

lovně

téhož

valné

z

můžeme-li

Manesa,

NÁVRHŮ

pod

dosud

umění

Praze.

v

osvěžení

a

HOD-

vždy jednu

staršího

k reprodukci

Praze

kolejích

se

Josefa

Julia Mařáka.

čísla

milé

dvojnásob

DLE

vedené v

díla

akademie

SMĚRŮ«

»V.

každého

význačného

zapůjčeno

škole

do

PROF. V.

=

rektorem

místo zemřelého

na

létem«

DRÁČE

a

1900

r.

přikládat

Je

»Babím

jež

na

ČTVRTÉM ROČNÍKU

E

V

POZNÁMKY.

A

zvolen

Hynais

ského.

umělců,

bezpředmětný,

v

e

nám

povzbu-

nádherný.

je

99.

reprodukci

dobré,

příležitost před

výtvarného

XI.

umění

techni-

proto

rdít

se

pár

zabedněná

na

nastoupiti

tato

pak

čas,

uměni,

tohoto

by

jinde

nepřibije-li

dneska

Od-

zářivým

je

a

každé,

(

»zaslánu«

nejvyšší

a

hned

a

protest

v

jest

juž

17.

máše

muselo

t

e

zracích,

cíl

i

krásnou

společnému

a

nesmí

vi-

životu!

k

nahrazuje

skoro

výtvarných

pomalováno

a

k

málo

prostřední

nichž

z

krve,

měl

prud-

marné.

a

Jednoty

trochu

jak

dobré,

na

dláta.

a

máme

dobrá

jsme

jeho

s

nejlepší výtvar-

všechno

věcí,

než

víc,

životné,

že

uhzaností,

špatných

cky ale

pilností.

díla

nická

naše

a

ku

ruce

se

zaží hati

blesky

propastných

množí

a

nýbrž

miluj

úděsně

jste

ku se

Jednoty,

kdož

a

chuť

jakou

výstrahou,

Vy,

diskusse

Uzavřeni,

ani

výtvarníkům A tak

byli,

sladkou

ulpěli

rozlet

tvořivosti,

naším

zením.

viděli

stagnace,

výstavě

něco

umě-

celým

smělých,

štětce

pohybů

nové

chybí

nejvýš

se

Nemáme

Bahnitá

ka-

rozšiřují

cíle

se

pravda

život.

krásný

a

jen

vy-

sebedůvěra,

posunují

býti

osvícených,

života

od

síla,

vydává

krásných

vítězstvím.

a

vzrůstá

na

necítili

literárním,

polemik

veliký

přímých

s

žárem

práci,

i

soudruhů

ze

Ohněm

roz-

do

každému

jít

jednoho

samému.

obzory,

jim

by

a

styku

odříznuti

zdí,

kteří

poctivých,

bojem

a

pravda

sobě

pláč

okřídlenou

vzdělaných

hlavně

leckým životem,

ik

ku

na-

í

mu s

bezohledná

kritiky,

a

nesmrtelná.

a

prací

touto

poctivé ždého

těžká

sladká

s

krutá,

děli

neurčitě

pohádkově

intimního

na-

pak

pravda,

byli

passivními

přátel,

kritiků

kdož

nás

u

duší

objevených

neměli

zemích,

se

A

s

že

nesmírně

aletaké

Paralelně

passivními byli

cítili

a

srdcích.

neměli

nově

o

tušili

a

juž

a

právě ti,

brak

učitelů

dálek,

nových

Opravdu

jaký

dost

malomocné

to

je

nad

Čechách

v

málo

to

passivními

toho,

se

také

je

že

anebo

vzduchem,

my

se

že

nepomáhá,

vědomi

si

Ale

my

víme,

mahavá,

šibenič-

c

práce,

spatřešlendri-

se

í

zu

dryácníkovi

českým

půdou.

dnes

smích

rušení

chechtati

nachechtali,

plakali.

dole

jí

oprav-

kšeftovnictvím,

a

pathetickému

českou

juž

ani

sterilnosti

hanebným

tím

prostředností,

tou

mohlo

po

vším

übité

a

a

šablonou,

bylo

tesknící

nemocné,

SMĚRY

na

to,

granátů. že

vě-

VOLNÉ SMĚRY

nuje

Co

dbávanému.

vůbec

prvními

nesnadné

že

práce

že

se

ST.

DAN

A

nimi

s

tího

umění«, je

svěží

kde

»Rozhledů«

která

svojí

dnešní

názory

umění tímto

článkem,

vážně

klad

ůryvků

stránky

sopisu

našeho

hnutí

půdu,

odborové.

posice

i

dávno,

při

že

tak

je

výtvarných pomník

Je

ač

Došla

muje,

totiž

spolku sbírání

Ale

i

Zprávu

seznamem

V

z

Z

pro

dopustila

že

se

nebyla

ročníku

umělců,

kteří

soutěž

nesprávdůsledků.

nepříjemných

minulého

Jednota

se

domácí

lhůty jak

Kra-

konstatujeme,

PETROHRADE

jmen

pomníku

nám

jich

prací

Wurzel

členů

19

Ondrůšek,

Šikaneder,

28

s

Urban,

Slavíček,

Stretti,

Kalvoda,

Panuška, Preissig,

Němejc,

Spillar

Schusser,

Sucharda,

Úprka,

Bém,

pracemi:

Hudeček,

Hofbauer,

Švabinský,

Hynais,

Fiala,

Zvěřina.

a

Mánesu

zastoupeno

Márold,

Stibral,

Slabý,

Mařatka,

J.,

umělců

Liška,

Klusáček,

Wiesner.

Vlček,

Umělecká Beseda p. Schnirchem jednou prací. Vedle

těchto

ještě

společní

čítá

umělecké

tedy

ZA

DOPLATKY dvorní

jehož

od

vzbuzení Dosud

vídeňské

trojí

výhradně

deňského

vedené,

umění

vzorné

a

přímým

býti

umělecký

průmysl. Nyní,

velmi

taxenfondu.

Hoftitelvíce

umělec Je

v

na

na

smí

za

zlaté

vasy,

svých na

úrodné

honoráře

si

jakých paláců

natého skleněné

mašku

pro

popřáti.

ucházet.

a

na

na

kníže

zařízení

z

hodiny,

k

Konkurs

úbor

platiti

desetitisíců

mísy,

měšťanskou

prostou

více

se

porcelánové,

na

příbory

méně

Každý

školy.

konvice,

návrhy:

dělníka,

tím

mnohých

marnivý

jen

může

následující

nemají býti

oně

nebudou

emailové

a

užívání

!

návrhy

Z Hoftiteltaxenfondu

málo

ny-

Scala,

von

Vídeň,

se

pro-

ostatní

v

něho

z

ví-

jen

konkurs.

veřejný

jaké

Vídni,

pochyby

Artur

zmíněné

Rakousku

vypsán A

Požitky

profesory

na

pouze

ve

pro

statut

celý

jedině

omezeny

fondu

pompesnost

a

vší

beze

Byla

Z

jimi

předměty,

musea

změnil

pro-

a

zase

vzorem

vídeňského

radikálně

průmy-

palácové

a

osobnosti

nákladnost

nemohly

řiditel

způsobem,

zakázky

prospěch

na

svoji

pro

tím

nespravedlnost.

případu

po-

honosivosti.

a

K.

průmyslu.

luxusu

některé

jen

A

ku

umělecko

přímo

okázalosti a

užívá

uměleckého-

naprostého

objekty museální

nejlepším

nější

prací

jednoho fondu,

povzbuzování

toto

dvojí

do

statutu

dostávali

školy

těžili

54

TITULU »C,

plynou

podle

professoři

tom

v

let

dálo

páni

váděli

UDĚLENÍ

rakouského

se

slové

v

české

oddělení

cfodavatel«

se

nebo

Celkem

práci.

jedné

po

všem

Stránský

a

umělců.

38

že

Kuba

p.

jednotám

výzdobě

je

vypsán

pokoje

že-

fajansové

a

plátěného

da-

pracovní

do-

mácnost ! Umění

ozna-

přijata.

získání

o

Amort,

pracemi:

Boudová,

A.

správu

Beseda

23

Skramlík,

to-

uměleckých

při

Ovšem,

která

omeziti

Umělecká

vypsavši

celá nena-

a

v

T7YSTAVA

od-

postavení

pro

důsledně

r

*

Husově

Jablonského

Maroldův.

jediná práce,

že

Smetanově,

podobné

určené

odsu-

nikoho

našich

jiný.

neradi,

bez

NE-

přispívá

příspěvků

při

náhled

umělců,

do

něž

na

pomníku

desce

TO

omezených

vypisování

u

zvláštní,

jenž

nezůstala

nost

od-

jednání výtvarného

Veleslavína

nesprávnosti

pro

aby

pro

souhlasu

členy

při

Dnes,

kov.

zneužity

všeobecného

vzal.

se

z

kopí

působí,

za

při

pomníku,

Ad.

byl

celému

i

BYLO

Besedy

na

korporacích

D.

láme

zde

za-

že

MAROLDA.

př.

jen

učinila

jen

proto

tomu

nebyly

jejich

a

podotýkajíce,

podnicích,

ku

na

architekti

k

však

nařeřavou

L.

veřejnost.

soutěž

tomuto

jsme

ohně

který

nesprávné

boru Umělecké

padne,

ča-

oproti jednotlivcům

orgány

co

jsme

česká

ročníku

právě

jsme

tyto

houževnatě

POMNÍKU

soutěží

druhém

této

modernu.

suzovanou

zovali

V

který

list,

historii

Pro

stati

odbornou

jeho

nás

naší

neodborný,

jenž

stavu,

u

kon-

tu

jež

sdru-

umělecká

ona

výtvarných

Knúpfer,

Koula,

Architektur

zůstali

stojí

PŘE-

PŘINJÍ

přilili jsme spíše

které

časopis věc

se

věnovali

znamenáváme

jich

mělo

v

hlásí,

se

Jednoty členův

16

že

výrazu

by

potěšením

sloupců

ba

na

středisko

hoto

ani

(ostatně,

lidí

Modeme

S

ujal.

se

několik

osamoceni,

K

se,

cítěného

mnoho

spisu

ze

našel

že

bolavé

pro

autor

umění

STRN

Wagnera.

Otty

Z

od

ČESKÁ

statujeme,

to

psaní,

přemýšlet.

pASOPIS od

obsahu

Těšíme

přímě

tak

ani

se

výtvarné

kterých

o

a

je

přičinila.

se

TRE-

způsobu

obsahu.

na

DO

jasností

a

nedostává

došly

vůbec)

pozornosti

Undividualism

dnešním

tom

vlastnímu

k

se,

nimž

Trsek,

stať

přímostí

frásovitost

pro

čtenář

čísla

v

těšíme

a

NAPSAL

NEUMANN

krůpějí

obtížné

k

žení,

Praze

v

shledáme.

častěji

K.

vřele

zasloužené

dojdou

tyto

(úplně

ale

ušlechtilé,

vítáme

techniky

druhu

zaradujíce

súčastnili,

zane-

uveřejněné ukázky

toho

této

velmi

průzračného

dnes

pracemi

Zavedení

provedené.

nás

u

smaltu

se

podložky) týče jsou

bez

a

smaltování

péče

se

bohatých

nemá

tříd,

býti má

na

svým

dále

předmětem

leskem

luxusu

osvětliti

a

ozá-

V

A

MOSKVĚ.

doplňujeme se

výstavy

řiti

domácnost

nouti

do

každého

příbytku

muže

práce,

nejjednoduššího,

vznášet, zušlechťovat,

umravňovat.

má zde

John

vnik-

po-

Ruskin

25

SMĚRY.

VOLNÉ

a

nyní

nárok

že

30.

fond

Mají

nárok

ně

na

našich

konkursu

musí

nalézti

kde

Naše

umění,

jinde.

obrátiti

ku

MANETŮV

-C'-

stal

Jejich

důvodu,

českými

které

penězi.

potence

themata nežli

stále touží musí

lidovým, k

do-

o

větší

přece

a

volá

jaké

se

nový

pracemi

předáka

dnech

impresionismu

de

Puvisa

Chavanna

s

M,

De-

Saloně

Berlín Září

udržování

a

Národní

na

samotném

umění

a

průmyslu.

um.

umělecký

vě-

Doba.

bolestně

vážného

umění,

nichž

napsal

pastvišť,

ocích

jasných

země,

mně

krev

vykuzeleně

jasné

v

6

se

líbám

a

země,

nesmírnou

při

jako

lásky

první

ze

a

potom

skal

věci a

a

díla

nade

jaro

vše,

živoucím

skřivani.

jasných 6

které

umělecká

obchodnicku

sebe

stačí

jen

rádce

na

poslední

»Studia«.

Muž

s

zakládání

pro do-

jako

tato

chybí

ji-

zna-

instinkt.

umělecký

a

nebo

prospívat

a

jimž

vykladač jiným,

a

a

Amateuru

sbírky.

umění

po

obrazův

zisk,

pro

dobrá

buď

znalosti,

prodeji

a

zná

kdo

ab-

BIBLIOGRAFIE ■*)• POHORECKÁ-ŠEBKOVÁ.

Ž.

Žízním,

která

jest

pak

slunce,

je

vytryskujou jasně země,

Slunce

krev

jako duše,

je

jest její plodnost.

protože nám

O

Dante

přinášejí

jež

Ty

lidem,

TOM

tři

zemi

radost

stránce

hliněnkou,

DEBATUJE

V

Rossetti.

č.

hledy

C.

99.

ST.

—

Panák,

99.

K.

—

Praze.

v

EMERSONOVY

Stráž

jednoty 99.

Naše

—

Doba

Individualism

NEUMAN.

ST.

Č.

51.

přírodě.

o

OTTO

Výstava

Praha

Zl.

Statě

K.

—

MÁDL.

B.

umění.

—

architektuře.

moderní

O

99.

Č.

Několik

applikovaného 1.

Roz-

Salon.

NEUMAN.

K.

ř

JIRI

—

umění.

Topičův

Revue

Moderní

um.

99.

©

—

představitelů

WAGNER. 99.

99.

r.

Tiffany.

41.

ročník

1.

Protiindividualismus

2.

1.

Revue

číslo

Rozhledy

KARÁSEK.

umění.

Rozhledy

výtv.

99.

5.

Radik.

um.

NEUMAN. 2.

99.

3.

Lumír

Segantini.

99.

um.

99.

46.

SE

svazku

Umělecký

MÁDL.

B.

99.

Maroldova Revue

2.

J.

K.

—

Moderní

99.

© Památka

—

V

pomocí

*)

V

oddílem

šímu

ALBUM

ved

rubrice

referáty, pak

umčm

Rus.

na

C.

statě,

umělců«

umění.

upozorňovat a

současně

přehledu snahy

a

díla

má

české

o

být

PŘED

VYDÁNO

výtvarných

»Jednotou

Akademie

této

České

—

MAROLDOVO

MĚSÍCEM

ST.

Revue.

/

Mařák.

G.

jednoty

Výstava

126.

výtv.

Čas

Totéž,

—

—

Listy

Výstava j.

K.

—

V

značné

zářijového

Gabriel

co

věcných

a

země,

bytostem

AMATEUR?

koupi

obdivovat

se

své

oceňorázu

spíše

je

uměleckých

při

sama

veselost.« JE

při

výtvorův

ných

užívá

a

zna-

znalec

;

kdežto

ten,

je

umě-

s

příliš

ne

r

žilami

žilami. a

Znalcem

si

kratochvíli.

řemesla,

ze

amateurova

znalost

a

ač

neboť

divu,

povrchní

pro

znalce,

od

se

soudcem

jaksi

straktního.

1.

zatím

kvítí,

miluju,

prameny,

život

miluju

všem

po

26

nejvíc

našimi

dává

trylkují

krev,

protékají

a

protéká zemi

Co

krví.

nikdy nevysychá,

a

tvých

z

tvou

piji

která

traviny

modru

piju

a

pramenů;

jaro

láskou,

tou

nezměrném

mou

je

výtv.

Opíjím

liší

Amateur

umělce

na

kdo

jen

je

jako

domníval

Malíř

toho, má

jenž

provozuje

a

se

mladické.

klekám

umění

moderních

obráží

kypí,

dobách

v

růže

nebes

žilách

horách,

na

pociťuji

tu

v

milenky,

spatření

jaře,

nebo

oblouk

modrý

a

člověka,

hraje,

umění,

Není

amateurem

něm

o

jako

něj

na

náramně.

se

rozumějí

mluvil

umění.

o

utočí

skrytě

rozhněval

lidé

»Ano,

takového

za

alpské

pučící

skalisk,

šedivých

dubnu:

v

přírody; na

majestátně

jeho

loni

v

dne

když

žiju,

ze

ctitele

a

slunného

krásného,

radost,

že

se,

spisovateli

jeho

na

PŘEKVAPILA

SMRT

zbožhovatel

jsem vášnivý

o u

soudném

o

užívaje

Kritik,

posuzovateli

a

výstavách

nenarážel

nýbrž

může

se

V

JEHOŽ

přátele

milovníku

jakožto

národních

»amateur«,

malíře,

jako

lost

99.)

OEGANTINI,

v

M.

Jakubec.

Naše

v/

kuj

museum

(J.

vědecký.

a

sbírek

časopisů

10

vychází

po-

100.044

galerii

7

na

JE

umělecko-průmyslové

na

M,

novaných

PRUSKÉM

rozmnožování

na

Berlíně

V

stav

slova

způsobem,

malíři

zemí.

evropských

tuctu

jenž

vynikajícím,

jichž

na

slova

kdysi

obvyklým

diplomů,

vystoupil

a

něm

o

Francii

ve

všech

si

dostat,

lost

pracemi

a

se

dobyl

ostatními

berlínském

v

ROZPOČTU

V

471.944

vzdělal

užil

odporu

bez

špatně

nedorozumění

i

kritik

vý-

o

tolikrát

a

omylův

Umělecký

malíři

o

vání

BERLÍN, 400.000

toho

vykládají

tu

denně

tolik

a

zavinujícího.

ním

E.

Cassirerově.

ložka

užívaného,

Zoly

románem

těchto

v

KTERÝ

»SNÍDANĚ«,

tolikrát

slova

znamu

půl

umění

Reformátor

kritik,

a

historický

se

vystaven

a

toho

z

sympatie

OBRAZ

»Dílo«,

gasa

ná-

poměrech

pak

podobné,

práci

dodání

Hoftiteltaxenfondu.

konkurs

P

i

své

národním

býti

tom,

čeští

příště.

na

také

podle

V

také

je stejně oprávněný

juž

vídeňských

rozmnožován

je

i

život,

v

Změněný

mají

lhůta

kdy

vednosti.

po

ať

fondu

z

nám.

k

listopadem,

požitky

na

umělců

jako

letos,

zřeteli,

na

končí

vrhů

i

Hoftiteltaxenfondu

program

zásady

tyto

přichází

vlna

jejich

umělci

uvedli

Moris

William

Publikaci

budeme

umění

na

vůbec;

poslouženo

literatury

v

za

vý-

pivým

snadněj-

tomto

směru.

VOLNÉ

SMĚRY.

řadíme

tuto

oboru

v

stránkou

vlastně

Marolda

Při

cemž

vadí

ale

jeho,

činnosti

Z

techniky.

příliš

svojí

Praze

v

že

se,

kací

musí.

našich

za

Marolda

poměrů je

VYŠLÝMI

TŘEMI

REVUE« dokonale

o

vycházet

nákladem

Boušky.

Obrázky list

ohlašovaný

Dr.

*

plný

alb

kolik

se

seznámit

levněji

Comedy«,

mimochodem: docela

Jam.

Táž na

a

umění

ního

života.

liam

Morris)

Knihu

BYAM

vydává

sh.

Green

kupní Chiswick

6

Hamlet,

d.

v

Co.;

G.

půvabných

knížek

Macbeth,

je

dosud

Othello

mladý

jeho

velice

Kupec a

jež

vazbou

Bell

and

těchto

jež doporučujeme

Shakespeare),

(Vyšel

sh.

Cokoli

nízká

benátský, chcete).

by

vyzdobila

než

400

dáno s

londýnské

u

názvem

»Hans

sešitech

14

Druhou

sbírku

datelství

Leonard

1889 číslo

umělcově v

několika

si

sbírky

letech,

bizarní

kuriosní, smrti

do

krajnosti

se

této

pošetilé

lidé

konečně

dílo

SKÉM

od

ANGLICKÉM

o

doby

dokončeno

šlým záleží

hlavně

teď,

164

děl

statí of

painters sh.

je

7

v

DES

přináší v

toto v

německých

dobrý

a

s

před-

každý histo-

čtyř

»The

Master

kvartu

článek

V.

Bell

&

Sons 2

st.

sh.)

jiných.

»Evoluce

ZÁŘÍ ar-

dobrých

Horta.

moderních detail

se

Pre-Raphaelite

vyobrazeními

vídeňských,

stojí

obírá

DECORATIVS,

architekta od

výboru

jichž

libry

ilustrací

ARTS

typem

se

G. 2

vy-

Whitea

Edinburgh.)

(The

(za

84

a

Belgii«

moderního

liší

Gl.

krom

Jack,

firmy

u

knize

fotogravur

chitektury

jeho

C.

Bate-a

vydaná

REVUE

1899,

E.

E.

Percyho

Londýně;

prací

&

dny

autorově,

dílech

4

o

ctyř-

reprodukcích;

Dílo

že Be-

—•

naše

po

PRAERAFAELITSKÝMI

painters), v

C.

(J.

MALÍŘI kniha

Britain«

bude, od

uměleckých,

úvodních.

stře-

Výsledkem

vytříbeném

výkladem,

je

těchto

Práce a

krásných

v

doprovozen

rických

po

zralém

charakteristických

význačné,

UMĚNÍ MALÍŘ-

smrti

posledním. ve

stránky,

se

Hogarthovy

právě

svazkem

přepínají

WHITE'ovo

Gleeson

ardsleyho!

vždy,

od

odvrátí

slepých

slabší

napodobovací

nevolí

s

nyní

jenž

dost

stranou.

jsou

mánie

vypracoval

kdežto

umění

jeho

nechávány

svazkové

jeho

idiosynkrasie,

a

vlastnosti

dobré

jako

se,

ženou

Beardsley

styl,

Anglii

básni

k

list

vystoupiv,

v

rozumí

napodobitelů;

neuveřejněných.

osobitý

nalézá

jeho

14 kreseb

Tannháuser*.

sotva

nakla-

Londýně,

v

je

titulní

je

and

»Venus

nimi

dosud

90,

Marilier.

C.

Co.

loň-

v

uspořádalo

mezi

listů;

ve

kresby

(jak

H.

and

;

anglického

vydal

jeho

ltd.

tales«

Fairy

umělce

Smithers

Vy-

Newnes

uvedeno),

výtvorů

50

shromáždivši roku

S.

neméně

Starší

bizarního

V.

ročníku

ském

pro

STRATONOVÉ,

G.

firmy

BEARDSLEYHO

AUBREYE

pohádky

pencích.

zemřelého,

záhy

naši

roztomilých.

a

Andersen's

6

po

d.

ilustrá-

pohádky

Andersenovy živých

vydal

6

sh.

výtvory

HELENY

práci

obrázků

3

měli

by

svými

v

jež

30

svazeccích,

nakladatelství

čtenářů,

ji

ilustrovat

uměleckou

našli

list

článek.

práce

doprovázet

děti,

jak

básni-

knihu

cena

vý-

jeho

opravdovou

vyspělost;

Londýně,

v

poučení,

Lecjaké toři

cit,

pravý

sonety;

jeho,

výtvorech

na

technickou

Lane

John

vedeno

Wil-

32

cena

krásné

s

všed-

oť

anglický,

pěti

ši-

vydala

úlohy,

se

úpravě,

cena

svých

life

příležitostně

výsledky

londýnské

hlavně

Mackail,

umělec

d.

životopis

projevů

a

and

6

sh.

a

(The

W.

podjal

vkusné

pozornosti

J.

zatím

se

velmi

něm

duchaplný

Shakespeara; objevily

koutův

přineseme

SHAW,

10

básníka

o

napsal

Longmans,

a

papíře, po

tištěné

ručně

dvousvazkový

všech

do

0 Morrisovi

1

vyšel

MORRISA,

řitele

Poetický

šilink.

stojí

a

štěnců

studovat.

odtud

zarámování

Londýně

WILLIAMA

(The

četné

evropského

Londýně,

v

hedvábném

k

napjaté

sons;

od

ckost

marotty

humoristů

humor

úsudek,

a

vydává jednotlivé kartony Gibsonovy

žaponském

V

ve

mo-

»Picto-

jsou

kritika

tečný

po

žurnalistou«

publikaci

v

dobře

Hendersona

firma

firma

přístupny.

amerických

lze

odchylný

ně-

značně

pro

shromážděny

americký

jmenovitě

chválí

ale

Shakespeara,

část

ilustrace

pro

HENRY

anglický,

rovněž

si

vyvolil

nevděčnější

Nejlepší

ducha-

vydal

OSPOVAT

domácí

umélec

svérázný

Jiný

z

měsíčně publikace Piet. comedy vycházející

Sešit u

níž

v

bytí.

výborných

jeho

vychází

nejlepších

kresby

které

»uměleckým

řada

;

sociálních

mentek rial

tímto

s

nemá

Bystrý

každému

nejsou

cenu

lze

svého

kruhů,

kartonů,

S.

důrazně

takový

společnosti,

vysokých

z

svých

vysokou

Nyní

lícitel

počal

redakcí ne

jako

DANA GIBSON.

žen

amerických

který a

oprávněnost

americký

tento

publi-

přesvědčila

však

umělecký,

CHARLES

poně-

touto

listu,

Podlahy

ano

»Obrázková Revue«

litovati,

čísly

titulu

případnosti

místě

»OBRÁZKOVÁ

sketováno.

definitivně

kvalitou

jež

Maroldem

s

stalo

tak

a

posledním

toho tím více

Je

pracím,

ku

věci,

na

té

hlavně

Je toho

většině

se

než

dostoupil

disposici

nalézají

činnosti

řáděny býti

k

dob

manýry

on

málo.

po

byly

Albu

v

v

vadž

přihlíženo

kdy

stránky.

prvních

z

více

je

kterých

zde

je

věcí

mnoho

ve

Hleděno

technické

s

jeho,

že

zde

jež

více

70

Slabší

vkusné.

výběr prací.

období

největší síly, příčinou,

však

je

nás

u

obsahuje

Album

úpravě

v

alba

které

nejlepším,

vydány.

tom

Marolda

prací

na

těm

k

Práce

architektur

jeho

je větších

27

SMĚRY

VOLNÉ

mohutnějších linií; duchosti

je

že

vidět,

snaha

ostatními

s

dnešní

poctivý,

historie

architektury

mít ráz

doby

a

opět

ne

žená,

bez

je

»co

norvéžskému, vychází

nákladem

A.

Jacobsena

půlletně.

Redaktor

V.

sešitech

věnován

prvý

P.

S.

V

datel

dalších

četně

průmysl

řadu

pointelisty

léty ač

v

»Wiener

K.

u.

D.«

Knackfusově

právě

sbírce

svazek

JANA

Meuniera díla

který

přec

jeho,

neobyčejné se

daleko

před

3

STUCK

Franz.

Hanfstángel

kterého

Maxu

spisů,

»Les

jusqiúá chot

»Les

sesion -C

du 11

as

D.

vyšel

dýn

livre«

e

1895); Fr.

gardt);

104

rovněž

reprodukcemi sbírce

téže

v

jeho

vyšel

von

(Berlín,

Gegenvvart

Boude

(Londýn 1893); (Londýn

ke

pos-

Egerton

1893);

book-plates«

ihrem

(Lon-

(Berlín,

»Die

Ursprung

sbírka

Star-

deutschen bis

Nákladem

Stargardt). též

vyšla

gardtovým

Ex-libris

zur

StarSatt-

lerových.

KLINGEROVI, sbírku

*) Největší se

marques

»Ex libris« c

origine

H.

1890);

»American

Búcherzeichen

leur

1875);

les

(Paříž

e

:

book-plates«

depuis

et

Warn

obírajících

Poulet-Malassis

(Paříž

Seyler

vzkří-

následující

se

»Book-plates«

Allan

vydal

tohoto

prací

»English book-plates«

Hardy

mk.

mk.

poslouží

franqais

ex-libris

Hanf-

mape

75

»French A.

jours«

v

24 mk.

u

90

za

Lipsku

podobizen

byla

oborem

Bell);

nos

dle

cena

umění

tímto

ex-íibris

za

fotogravur

Hamilton

Ch.

známé

Ve

cituje.

s.

G.

dřevorytů

Sběratelům

přehled Walter

v

mape

Mnichove;

v

libri

Kúht-

marek.

Webera

gravur

V

ŽA-

SEIDLITZ,

Gerh.

18

vydána

Třicet

drobného

ob-

»D.

Sbírka

šeného

J.

od

Toorop«

z

Ex

W.

měsíci

Kúnstlermonographien

věnovaný

v

J.

15

Mnichove.

stángla

po-

upozorňujeme

»Jan

Zilckena

několika

Práce

tomu

uveřejněný

témže

v

před

stávají

a

J.

malovaných,

(Londýn,

posled-

v

symbolisty

Glaspalastě.

illustracím

k

dánského

přináší

sochaře

K

nakla-

Týž

vystavoval

Ph.

Ně-

v

»DEUTSCHE

Rundschau«

umělcova

jsou

mistrem

umělecký

»Historie

dnes

článek

vyšlých

Cena

BOCKLINOVÝCH

maleb

nakladatelství

LENBACH.

Franke.

u

Cena

úvodem A. Fendlera;

korun

téhož

zastoupen

malíře

jasnějšími.

a

6

s

dle

dřevorytů

Jaro

v.

vyšel

obrazy

Drážďanech.

v

vydalo

*

přístupné,

docházely,

Sacrum«

95

a

OSTA-

DŘEVORYTU

BAREVNÉM

vyzdoben

manna

Fischera

u

mapě

vydal

reprodukcích

v

Berlíne

v

O

Mapu

portrétistovi

silně.

Ryselbergha,

výborný

přítele

dělali

lepty

mk.

jenž

tomto.

sedmi

Madsena.

prací

málo

sažnějšími

ve

K.

mnichovském

tehdy

kteří

vystavovaných

nijak

reprodukovaná

zornosti

na

prací

současníka

TOOROPA,

listě

Ta-

slepená.

kresby

DEKORATION«

U.

čísle

PONSKÉM napsal důkladný spis

známému

vydání

redakcí

KUNST

vytě-

»Ver

V

Dorph.

sešitech

aČ

oznamuje

umění«

ním

slabší

daleko

mecku.

5

Kodani;

v

Obsažené

Kroyerovi.

však

platit

bude

DEOVY

V

A.van

Springer

iv

úpravě

v

mk.

9

za

bude

dost,

jsou

a

reprodukcí

Stein

A.

medirytů.

že

měsíčník věnovaný umění dánskému

»KUNST«, a

módě«

v

16

faksimile

ve

J.

vydal

celé

lacino

nových

vždy

bylo

svůj

Norimberce

v

Krista

detailů

nýbrž

umělecké

snahy

a

opičáků

kových to

citu

z

poctivá práce děl

detailů

z

ne

opětně

mít

bude

a

sebraných,

ovšem

;

může

Umučení

ROVO

jedno-

Zde

společná.

doba

architektury,

typ

noblesa

celku,

děl;

cena

STUCK.

4

mk;

DURE-

hrabě

Leiningen

sedmnáct

tisíc

-

»Ex-libris«

Německu

v

sbírka

Westerburg;

vykazuje

má

přes

čísel.

ČÍSLO ČÍSLOJEŽ »VOLNÝCH BUDE Z DOSUD DVOJITÉ, O SCHWAIGROVI VĚNOVÁNO VYDANÝCH PUBLIKACÍ NEJPŘJTÍ TO, BUDE VÝHRADNĚ H. SCHWAIGROVI. SMĚRŮ«,

ÚPLNĚJŠÍM OCENĚNÍ

DĚL,

Z

TITELÉ

Péci

a

OBRAZEM

UMĚLECKÉ

NICHŽ ZA

ŘADA

VELKÉ

ČINNOSTI BUDE

OBYČEJNÝCH

nákladem

spolku

TVORBY

»MANES«.

JEHO,

OBSAHOVATI BUDE VEDLE

SCHWAIGROVY

Zodpovědný Reprodukce

PÉRA

ČÍSLO

BAREVNÝCH.

PODMÍNEK;

Z

JEDNOTLIVĚ

redaktor

ST.

fotocinkografie

K. B.

MÁDLA,

OBDRŽÍ

TO

SUCHARDA. v

Praze.

REPRODUKCÍ

CELOROČNÍ PŘEDPLA-

PRODÁVÁNO

J.VILÍMA

80

LITERÁRNÍHO

Tiskem

BUDE

Dra

ZA

EDV.

3

ZL.

GRÉGRA

v

Praze.