f
It
,_*
{i
f
&ti
LEDEN
I UNOR 2016
cnsoPts o vsEM, Go sE oE.le V DOMOVE PRO SENIORY LUDMILA
At'novy rok
201 6
splni Vaie tajnd pFdni,
at'anddl VaSe cesty chr6ni, a problOmy at'
se Vds strani.
VSe nejlep5i do nov6ho roku pFeji
zamEstnanci Domova pro senfory Ludmila
Smolkov
PAN| PINKASOVA OLENKA Dl PAN| MALKRABOVA ANNA DI
PAN| GRODOVA LUDMILA D2 PANI zDRAZttovA LUDMILA D2
KRAUS ERIGH PANi SIEBEROVA PAULINA PAN MATULA RADorvlin PANi oDsTncllixovA EDIrA PAN DEDEK Jlni PANI srnilKovA ANeZxn PANi RrcHTRovA vERA PAN KoruecruY JAN PANi FALHAROVA KRISTA PANi BUTEKoVA JARMILA PANi BAIEROVA MARTA
PAN
D2
z z D2
z z D2 D2 D2
z D2
PANI TE$t'tARoou l,tARI
. zAl,tE0m
D1 D1
fr[6, frgei{ yro nds arwmennji ceij wdt... tEEHy ztratit je a ucfr,osdvat jm ve vzpomfficft Jsorc
Lgdgh
podle gregoriansk6ho kalenddie prvnl m6sfc v roce. Me 31 dni. eeskli n6zev m6sice pochdzf od slova led - m6sic ledu. pfrvodnd byl tento m6sfc ve vlichodni Evrop6 oznadovdn jako m6sic vlka. Zpoc6tku byl leden v ifmsk6m kalend6ii a211. mesfc v roce. Teprve v roce 153 do5lo ke zm6n6 zadStku roku z 1. biezna na 1 . leden. Leden zadlnl vZdy stejnfm dnem v tfdnu jako kv6ten piedch6zejiciho roku a stejnlm dnem jako i'rjen s viijimkou piestupn6ho roku. renoy piipadd prvni lednovyi den na stejnyi den v tfdnu jako prvnf den dubna'a dervence. Astrologicky je na zad,Atku ledna Slunce ve znamenf Kozoroha a na konci ve znamenl Vodn6ie. V astronomickfch termfnech zacin1 v souhvdzdf Stielce a konci v souhv6zdi Kozoroha.
Pranostiky . . . . .
Co leden sndhem popr65i, to 0nor s vichrem odn55f. Hojnyi snlh v lednu, m6lo vody v
dubnu. Holomrazy - 0rody vrazi. Jak vysoko v lednu leZi snlh, tak vysoko tr6va poroste. Je-li leden nejostiej5f, bude rocek nejplodnejSf . Kdy2je leden bilf, je sedl6kovi milf KdyZ nenf konec ledna studenyi, 0nor to dvakrdt nahradf. KdyZ roste trdva v lednu, roste 5patn6 v dervnu. KdyL v lednu hrom se ozve, hojnost vfna je v odekdvdni. Kdy? v lednu vcely vyletuji, to nedob4f rok ohla5uji. Leden jasnf , rocek kr6snf . Leden studeny, dube* zefe*f. Lednov6 zima i na peci je ,, . Lednovyi de5t'z pecnu odkrajuje. Leniv6ho tah6 mrAz za nos, pied pilnyim smekd. Mnoho sn6hu v lednu, mnoho hrib0 v srpnu. Na Boii narozeni o blesf pievaleni, na Novli rok o slepici krok, na Tii kr6le o tii ddle (delka dne). Suchf leden, mokni derven. Teplii leden, k nouzi krok jen jeden. V lednu mSlo vody - mnoho vina, mnoho vody - m6lo vfna. V lednu mr6z - tegf n6s; v lednu voda - v6cn6 Skoda. .
zn6t.
.
NoW rok NoW rok - sv6tek zaddtku novdho roku. podle celosv6tov6 ne-jroz5fienej5iho gregori6nsk6ho kalend5ie piipad6 na 1. ledna. V noci z 31. prosince na 1 . ledna sv6t slavi konec roku a tak i zalAtek nov6ho jednoilivci, rodiny i firmy ci vtipnfm obr6zkem a s lm roce. Novyi rok je v e R, ale i v
-
Pgdle jinlich kalenddifr piipadaji oslavy nov6ho roku na jin6 dny: v julidnsk6m kalenddii, ktenf pouZiv5 privoslavnd cirkev, pfipaOd Novli rok na 14.ledna podle gregoridnsk6ho kalenddie. Pfrvodn6 se pocdtek cyklu roku odvozoval od rovnodennosti ci slunovratu stejn6 jako poddtek dne je stanovov6n rrlrznd (usvit, poledne, z6pad Slunce, p0lnoc).
. '
1.leden: Prvni oficidlnf den roku Gregoridnsk6ho kalend6ie, pouZivanyi v nejv6t5im poctu zeml. Ve Vfchodni ortodoxni clrkvi zacinA Novf rok 14. lednem (1. leden Juli6nsk6ho kalenddie). V mnoha zemlch, kde pievhdapravoslavf jak Gregori6nskli, tak i Juli6nskli. svdtkem zatfmco Julidnskli, evnim sv6tkem. Vlastnf cirkevnf iim Ddle pokraduje kaZdorocnd oslavami narozeni Je2ise Krista v zim6 (V6nocej, jeho smrti a mrtvfchvstdnim jaie (pesachA/elikonoce), t< 1a leho nanebevstoupeni v l6te aZ po nanebevzeti jeho matky (Dormition Theotokos/Panna Maria) na podzim.
pouZfvaji JuliSnskf kalend6i.
.
e fnskli novli rok,
h ortodoxnfch cfrkvf pievzaly kalenddi a sladily s nfm clvilni a vo Bulharska, Kypru, Egypta, ka slavf Novli rok 1. ledna. , Ruska a Srbska st6le je5te
tak6 znAm! jak ka2dorocn6la nov prvnfho lun6r tfdnri pied jarem. Piesn6 datum mfrZe en mezi 21. lednem a 21. 0norem. ProtoZe lunisoldrni cinskf kalendai je astronomicky definovanli, ne jako Gregoridnskf kalendai, mohou dfky precesi zemsk6 osy m6nit rodni oOOoUi svou d6lku. Ka2df rok
je symbolizov6n jednlm z 12 zviiata 5 element0, cyklujfcfch kazdyich 60 let. Jednd se nejdfrtezitejsr 6inskf svitekroku. 9 Vietnamskf novf rok je T€t Nguy6n Ddn, ktenf se slavi vdtsinou ve stejnf den jako Cinskf novyi rok. Tibetskf novf rok se naz,fvA Losar a piipad6 na leden azbfezen. .;r ;.
.
UnOf je podle gregori6nsk6ho kalend6ie druhlf m6slc v roce, Me 2g
dn[, v piestupn6m roce mA29 dni. Tiikr6tv historii m6l (nor i30 dni. Ceskf n1zev mdsfce vysv6tluji jazykovddci tfm, Ze se v tuto dobu pii tdni ponoiuji ledov6 kry na iek6ch (unor = noiiti se). J"9.u V iimsk6m kalend6ii byl 0nor poslednfm m6sicem v roce. pr6v6 proto tento m6sfc m5 prom6nlivli pocet dnir a pr6v6 k n6mu se piidivai v piestupn6m roce jeden den. Pii piechodu z juliSnsk6ho na gregoridnskf kalend6i se tento zavedenf postup nemdnil. Varianty privoOTne iimsk6ho (respektive lati nsk6ho) n6zv u Februari us obsa h uje vdisi na evropskfch jazykfr. Unor zacinav2dy stejnfm dnem v tfdnu jako biezen a listopad, s vlijimkou piestupn6ho roku. Tehdy zadinl ve stejnli den jako srpen. Unor zaclna v2dy stejnlim dnem v tfdnu jako lofiskf derven.
Pranostiky Sndhovf unor
sfli rihor. Unorov6 voda pro pole Skoda. Unor umor: kdyby mohl, umoiil by v krdv6 teleavkobylehrib6.
a
a
Kdyby m6l 0nor tu moc jako leden, nechal by v krdv6 zmrznout tele. Netr**e-li **or rohem, Steh*e Gffisem. Kdylv fnoru mr1z ostro drti, to dlouho jiZ nepodrZf.
Kdy? t6 v unoru zasimr6 kom6r za u5ima, pob6hne5 jist6 v bieznu ke kamnfrm s u5ima. Lezi-li kodka v 0noru na slunci, jist6 v bieznu poleze za kamna. Jestli unor honf mraky, stavi biezen sn6hul6ky. V 0noru snih a led v l6trb nanesou vcely med. Teplf 0nor studen6 jaro, tepl6 l6to.
-
-
. . .' . . .' . . . . . . .
co si unor zazelenl
-
biezen si hdjf ; co si duben zazelenil
-
kv6ten mu to sp6li. Mnoho mlh v unoru piivodi mokr6 l6to. Kdy? v6trov6 na konec unora uhodl, moc obili se na poli neurodl. Jestli unor honl mraky, stavi biezen sn6huldky. v unoru-li vitr neburdcf, jist6 v dubnu krovy kdcf. Kdyz v unoru mr6z ostro drli, to dlouho jii nepodrzf. MfiZe5-li se v lednu vysl6ci do ko5ile, piipravuj si na 6nor koZich. Je-li v 0noru zima a sucho, byva pni horkf srpen. V f noru kdy2 skiivan zpiva, verkd ama potom bfva. Kdy? skiiv6nek v 0noru zpiv6, brzy se pod nosem slivd. skiiv6nek-li_v fnoru zpivat podne, v du'bnu jistd umlkne. Je-li unor mirnyi ve sv6 moci, piipilf s mrazem biezen iv noci. Kdy| v 0noru lusky lftajri, to v marcu robky v ruce chuchaju. Jestli unora m6sfce jest teplo, nepohrdej hned pici, kterd ti zfrstdv5, neb s ndmi r6da zima po velike noci zahr6v6. Nechce-li severfi6k v unoru vdti, v dubnu se to musi piec jenom st6ti.
Hromnice Svdcenl vody na Hromnice v Karpatech. Pocdtek 20. stoleti. Hromnice je oznacenf svdtku slaven6ho 2. 0nora, kter6mu v kiest'anstvi odpovid6 sv6tek Uvedeni PSnd do chrdmu. V lidov6m kiest'anstvf se Hromnice staly d0leZitou oslavou piichdzejiciho jara, podobnd jako keltskf piedkiest'ansky svdtek lmbolc. sv6tek byl take spojen s ochranou preo ohn6m, bouiia bleskem Sim piikladem t6to vf ry je sv6ceni 6 v tento den, kter6 se pak b6hem nit dom6cnost. K Hromnicfm se v cesKem prostredi v62e nejvlce pranostik, kolem dtyficeti. Nejznam6j5i pranostikou je "Na Hromnice o hodinu vice". Na Hiomni ice se tradicn6 sklizel betl6m a n6kde tak6 vdnocni stromek.
Svati BlaZej - 3. unora se v kostelich nfni. Svatii Bta2ej (t gt6) je a mucednik, dfe tradice oc]rrdnce pii onemocndni krku a usi. Blaz"j uyr biskupem v sebaste v Arm6nii (rok jeho narozenl neni indm), doz ;" dnesni sivas v Tureck u. za cfsaie Lucinia fodstoupir mucednickou smrt roku 316. Jeho ucta se ioxirir" po cef6 ndmo neni. O vdrohodnosti an uji pochybnosti. Svatli z6padnf cfrkvi jako patron
30.
fnor
Datum 30" unora se ndkdy objevuje jako dfrsledek lidsk6 chyby. piiklad z reklamy na billboardu. pravd6podobnd se nejednd o reklamni postup, kdy by cht6l inzerent piit6h nout pozornost viC iielnou chybou. V gregoridnrsk6m kalenddii md unor 28 nebo 2g dni. Av5ak tiikrdt v historii vybranfch zemi m6l 30 dnf. Svedskd t
. ,
y.r.t
Jri p;'il;;"'vvvr
v6dsku nepatiil mez .v6a[ byly v rozporu s pldnem op6t ka). Tak se Sv6dskf katenddi ocitl fm, ale stdle deset dni poza du za
a 11. bieznu v gregori6nsk6m oriSnskyi kalendfi byl nakonec dnou.
1932 mds[ce ziskaly prlvodni pocty dni.
kalenddi, v kter6m ka2d!, byly svdtky bez pifslu5nosti o m6li 30. rinor, ale roku
V 13. stoletf udenec Jan Sacrobosco tvrdil, 2evjuliSnsk6m kalenddii
m6l 0nor 30 dnf v piechodnlich roci Octavianus Augustus zkr6tii unor, a pojmenovan6m po n6m, stejnou pojmenovanif po jeho piedchridc Zfldny jinf historickf drlkaz pro toto o mftus, i kdyZ velmi stani.
Tii kr6lov6, aneb slavnost Zjeveni p6n6 6.1. svdtek zleveni pdn6, ridov6 zvani "Tii Krdr0", je svfm obsahem t6m6i totoznf s vSnodnim svatkem Narozeni P6n6. svatet< "Tii kr6lr]" klade ale drlrraz na n6co trochu jineho. V obou jde o lo,2ese Bfrh jako =ieuuie dlovdk, dokonce jako narozen6 dite. piibrihnou prosti pastfii. Ti vych6zf z jejich srdce. Jdou za lzraele. K t6muZ diteti o n6co m6lo pohybu a postaveni hv6zd kr6l, a to v lzraeli. Jsou to cizinci a 6 vddy, modern6 iedeno o narozenf krdle krdl0 sloZitlimi ozeni do5lo, piljdou pozd6. Ve sv6tku "Ti[ Krdlfi" se tedy Kristus zjevuje i nevdFfcim, jinov6rc0m di a zosobndno piijeti Krista zakrAle v5ech. lclch dary piipomind holdov6ni velm oi& a korunovan6mu kr6li. svdtek rif y rfrzn6 lidov6 zvyky. ve stiednf Evrop6 je mz se na dveie sv6cenou kiidou
Krdlfr za2it6
3
i1fJ"[::t?;
p is m e n
a j m e n ff
![T ;,:lJ[ ?5*
ll
*ii
Baltazar, jak se lidovd traduje, nybrzzkratka latinsk6ho "christus mansionem benedicat": "Kristus zehnej tomuto domu".
"
il ;i;
ValenS.i fi ? (zkrdcene tak6 nglosaskych zemlch kaZdorocn6
tednl dobd se tento svdtek Siii i v Svdtek je pravd6podobn6 percalia slavendm ve starov6k6m
(ern" v n6sledujicfm roce. Legenda .:1; i,.:i ,:1; i,.vi ,r.., tak6 raKe rFfkd, rKa, ze lento tento oen den zacar zadar bft blit zn6mf iako Den dlky knezi Valentlinovi. Claudius fim, aby se Zenili nebo jen doma u svyich rodin a ne6li do n6 odddval mlad6 pery. Byl zatcen a Luprecalia splynul s oslavami mudednictvf Svat6ho Valentfna a vznikl romantickli sv6tet<, tteny je nynf 14.finora slaven.
1.1
Podle dal5ich legend6rnich zdroj0 vr6til sv. Valentin zrak dceii soudce Asteria pot6, co byl uvrZen cisaiem Claudiem ll. do 2alilfe.Valentin se ve vSzeni modlil za soudcovo obrdceni a ten piisel, aby Valentin, vyzkouiel. Rekl mu: ,,Je-li tv0j B[rh opravouleiiny praiy,jakiik6s, at skrze tebe uk52e svou moc a m6 slep6 ocefl vrdti zraki'valentin piiloZil svou dlan na oci nevidom6 a modlil se, aZ dlvka prohl6dla. Asterius s celou rodinou uv6iil v Krista a poZ6dal o kiest. ZprAvy o r=Or"ueni slep6 po m6st6 Kiest'a n6 se rad ova i, po h a n y y 3:::j::::i:":9.9.: :9, lo_=T' zachv4til h*6v, za*t+cili *a s+*dc*iv #**,*. Vafentina vyvlekli ven, zfloukli ho a odvedli na Flaminijskou cestu, kde byl st,at medem. I
K Valentynu se vAZe celd iada zvykir, kter6 por*alu pro*ikaji i do desk€ilo prosiiedi. Jednd se ptedev$fm o spolednou oslavu svdtku zg1 iJ gvanlim i pdry, da rovdni valentynsklich
pidnicek - vyznilni ldsky (tzv. Vale,itlintyl nebo uzamykdni zilmelkfr ldsky, kter6 p0vodne s . Valentfnem ale t6mei nesouvisi.
I
MSte svou oblibenou barvu? Napadlo v5s n6kdy, co o v6s vase obliben6 barva iekne ostatnim?
Bila Tuto barvu majf rddi lide otevienl, upiimnl a nekompromisnl, kteii nic neodpusti sob6 ani sv6mu okolf.
iervenf vdte dasto impulzivni, dokonce aZ dy2 nemdte pravdu. NejbliZsim ecnost.
dern6 Vyznavaci t6to .b:.ryv s.e vyznacuji ciflivosti a tajn0stkaienfm. Bavf je i filozofovani, dokdzou Sikovnc vyinazet s lidmi, jsou to rozenf diplomati.
Fialovd atnli dlovdk s nezdvislfmi ndzory okolf i na sebe mdte nekdy
Hn6di a klidn6 povahy. Nechybi mu dlnost, diky dem u2 jej mir2ete astnosti. 16
Modri
Oraniovd zallma v6s sv6t i ride okoro. Mdte zv€davou povahu, nov6torsk6 a ctizddostivost. pii uskuteenovani svfch preosevzetr jste i"..HfltX?|
Rfiiovf Prozrazuje sentimentaritu a jemnost. Romanticke city jsou pro vds piimo charakteristick6. Vds smysr pro praktidnost 2ivota se piikrdni k
*kra5**v4*i sebe-sgr*a podre v*ast*ich piedstav, coi vdm easto zprisobuje zklamdnl a pioblemy. Zelen6 Piedstavuje kreativitu, ciilivost a ochotu pomdhat jinlim ridem prostiednictvim pochopeni. Rozddvdte rgrtr, -.' uzdravujete a motivujete je. Pozor ale, abyste se piflis nevycerpali. fo?erunksv6
nd stimuluje a m&Ze rozpustit a odstranit nto barevnli odstin, kteni je nejbliie narve du Zivotnf energii a ziemRu.l" pl"t,.
jasn6,
Je nejsveflejSi z pestnich barev., prisobi a rozveseluje. Je to symbol moudrosti, uysole in pozitivnim, magnetitklim cnudnim p,:,rooiziuia ,t]Ot zt61es fi uje pocit svobod n 6h o, ne=aftikeneh o uliuo chdpavost, schopnost kontaktu, zpracov avani za2itktta dojmir a ozivuje mySleni. Pfisobi pozitivn6 na pam6t,.
p
.i: , :i r.:.1 i.il1-j
DAva pocit hojnosti, resku a nadbytku. Je to barva sprdvn6ho, prav6ho stiedu, barva univerz6lni ldsky a nejvy5sich h
!'
t
JJJ n6 ochlazujtcl potraviny, proto se v teplej5i s citronem. ka vody s citronem?
1. Sila
pro va5i imunitu
2. Trdveni na jednidku
3. Nejlep5i parthk va5ich jater se vyrovndvat se v5emi
4. Start6r metabolismu
5. Poctivd d6vka energie
*okol6da, kter* omlazuie plet, Nejvet5f svdtovf vfrobae cokolfdy ozn6mil, 2e vyvinul cokoidOu, kter6 zpomatuje st6rnuti a vznik vrdsek V6dcijiZ diive zjistih., Ze tmavd cokoldda mrj2e prospfva t zdravi. Diky vysok6mu obsahu antioxidantir cili flavanol0 mtze snizovat krevn[ flak a zmens0vat riziko mrtvice. Sqicarskli viirobc" i"J'prli pri$eG novou technologii, kteni urnoiriuj" pfi vlrobe dokofirlrr r,^h.',,1+ v6t5f pro""n;
vyi
ftavanott eo[or,ac3
;ljlfi';:TJ :::JIli':,::
!a t9 bezna tmavd cokotdda sladkostf a patii d; md prrvod v h' praZenfch a mretfch zrnek tropick6ho cacao- Zrna poch6zejl z kakaovfch tonolef _ n zndmf jako,,dokolddi,,, kakac. V americk€r* c suSina kakaovlich zrn, k kombinacf sudiny a tuku. Tato smds je obvykfe -tio p if sad a.m i a zpracov6 n a do coko raodvf Ln u oznacuje jako cokof6da kao nebo hork6 eorotaia.'ii"]ui"" zrna Criolfo z maysk6 oblasti (nrexil
azte
eoro
i:,S;liiitlff,,frlT-tnejrir kakaov6ho
r
cen6r Stiedr neZ ostatn
Fora ste ro -'s trom Fo rastero jso v u zn a cn6- ron .
rrtffi il!'ff:#f
--l B no o a kakaovA zrna z nich jsou levnejdi. Do prodeje piichdzi cokorada ponejvice ve form6 taburek nebo jinfch geometricklich tvar (obvykfe zvlfat,lidi urcitfm svdtk0m, jako ii k vdnodnf ci mikuldsske fi Valentina. Navfc dokol6 potravindch jako zmrzltna, koldde, su5enky, buchty a v jinlich dezertech.
n
r
eeskf dom6c i zabijacka: tradice a ritudl Zimni obdobf zabrladek trvd aZ do
hJ r f
.t
t!
yll1ivfch m6sicich,
e u c h o va t I p roto," svatebnlch hostin, p nesmdly chyb& Dnes, r,ty ,'iJ" star6 vepi souzen podle ,,hrd ortel, pot6 posledni v0li |
6p
ani
kdy byto mozn6 mnoZstvi
:' 'jIXT" "',i*i; Tfllh? f"tJ1ffi#m;"l jelit pecen6ho a masa 5i5ky abo2l milosti.
z
Trocha historie ProtoZe je prokilzdno, obZivu uLOi" ikotu se ta ripln6 prvni
;
lddfdval pole a pro svou nem0Ze byt znamo, kdy z 10' stoleti na5eho
cho, za tetopo&u rJui, Z" ii patiif i t62 iezntci.
Ri por62enim dobytka. St roce 1234 za hibitovem sv. Mikuf65e
panovAni
se musejl pii
v
ziizen a2 i2 v roce 1 kr6l Karel seiazovat iezn*ckf. Fe* tedy krdcel u korouhvi, na nii byl na jedn6 strand Inrm ocasem bez koruny a na druh6 strane brSna
slavnostn[
n v, oii i:"i: i:?H ::-A: g I::::?l',yS ::" Lucernburskgr.rg " '1?
y
m; iil:
; :,, "
3{d*ilH"Jhll!?r,i,"?,?, elqnu obsadita
I-.J..
IOV
Fr---t
.
r3r#, korutanrla vojska.
Reznici se v5ak na Zoldnefe u leOne z m6stskyich bran vrhfi, br6nu oievieli a toysffm.vojdk&m rak u*oJniu pr&nik ' do m6sta. V&dce feznikri pak byl jmenovdn praZskyim prim6tor"..
ff
TEK --,
U
o
KAZDE
axcr BUDETe pneoEltr rNFOnuovAr.il
v
byte Evs*i telefe*. Gtec tii dcer t* zve#*e. ,,Fc js* ?y, i*fofue?. ceve se muiskli hras z druhdho konce. ,,Ne, u tedfo;u je majiter rybnika!,,
,,Tati, co je to krdr parketu?" ,To
je pa*ety noilama a kdyi re ol*ni, drovek, kteni za svobodna resti tak ,ulo"m"i" Pt6 se otec synl;,,Co to tam gum.ujg:, pepfcku?,, ,,pan ucitel mi iikal, abych si co nejdiive opravit tu"pdtkul.
Franti5ek ukazuje otci vysvdddeni: ,,Teda, n6co tak stra5n6ho jsem jedte *evid6l.. ." uJE taky ne, vdera jsem to naiel ve tvich v8cech.,,
,,Mami, pamatujes si na tu vdzu, jak ses vzdycky b6ra, 2e by se mohra rozbit?",,Ano, a co m6 bft?,,,,Nic... jenom, Ze ted,ui se b*t *emusi$.,,
Anicka donesra ze ikory pozndmku: ,,vase dcera nic neumi.,,otec si pozndmku piece* a piipsar pod ni: ,,erauJpllio;; posffdm do skorvr,, zlobt se Pepid",k nldedecka: ,Ty nejsi tatfnek m6ho tatinka _ pani ucitefka iikara, ze *6d praotec le,;*enu*e
b*-Jr"
