М М ИМЁИО tfrZKUMU
ÚJV 3434-M
l i . Vacek VLIV MĚDI A VANADU NA Í U D I K Č N Í ZKŘEHNUTÍ A ZPEVNĚNÍ CHROM-MOLYBDENOVB OCELI PRO REKTOROVÉ TLUCOVÉ NÁDOBY
Report Re2, l e 4 e n 1 9 7 6
NUCLEAR RESEARCH INSTITUTE ŘEŽ - CZECHOSLOVAKIA INFORMATION CENTRE
и.vaech
VLIV MfOI A VANADU NA RADIAČNÍ ZKŘEHNUTÍ A ZPEVNĚNÍ CHROM* OLYBDENOVf OCELI PRO REAKTOROVÍ TLAKOVÍ NÁDOBY
vliv eědi a vanadu no radiační zkřehnuti a zpevněni chro—oolybdendté ocall pro reekterové tlakové nádoby Anotace
Pro etudluu bylo připraveno S leioratorních tev*. chroo nolybdanovd ocall ao tratil různým obaahy oědl (0.09Б; 0 . 1 % a O.aOK) a dvooo ->baahy vanadu (0.04& a 0.27£). Zkuiebni ulbror^zove o ulkrotaliov* vzorky byly ozářeny olea lxlO^'n/eo* (i^l I1BV) při dvou teplotách, 310°C o pod 100°C. Vliv médi ее výrazně projevil Jtn při oboahu 0.20& Си a to и redleenlno zkfohnutl po ozářeni při 310°C. Nebyle zjliter.e iodná korelace oczl radiačním zpevněnin a zkřehnutie jak po ozářeni při 310°C, tab i pod 100°C. Zvýšený oboeh vanadu olmé zvitiil radiační zkřehnutí viech taveb po orireni při teplo tě 310°C.
The Effect of Copper and Venlduo Content on Radiation Enbrlttlaoont and Hardening of Chrooluu-MolybdenuB Preaaure Vaaael Steel.
Abatrakt
Six laboratory heata of chrooium-oolybdenuu ateel which have 2 levela of vanadiím (0,04»Л ond Q,Z7a.%) and 3 levele of copper (0.0SM.S, O.lSn.S and 0,20я.£) «к re atudled. Miniature iopact and tanaile epeciuene «ore Irradiot around lxlIT n/caS(f *»1 MeV) at too irradiation temperatures 310°C and be Ion Ю0°С. The copper induced inareaae in radiation eubrittleeeot nee distinct only for 0,SOm.% copper'' content after irradiation at 310°C. No the correlation of radiation herdeelno. with eobrittleeeňt woe found for 00001081» irradiated at 310°C and balon 10C°C. Moderate venediun induced increaaa in radiation ecbrittleaont nee uaaaurad after irra diatlon at 310°C.
0 b • ah 1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 3. 3.1. 3.2.
ÚVOD MATERIAL, EXPERIMENTÁLNÍ METODIKY A OZARCVACÍ PODMÍNKY Použitý materiel a zl.uiebnl vzorky Experimentální zařízeni a metodiky Ozařovacl podmínky EXPERIMENTÁLNÍ VÝSLEDKY Radiační zkřehnuti Radiační zpevněni - vlaotnoatl ve •tetičkám tahu
4.
DISKUSE VÝSLEDKU*
5.
ZAVERY
6.
LITERATURA
(e) Huelear Reeeareh Institute - fot near Prague - 1976
1. ÚVOD Rozsoh radiačního poikozsni oceli pro reaktorové tlakové nádoby je nejvice ovlivňován třeni faktory : jaderným prostředím (okaažitý • integrální neutronový tok e neutronové apaktrua) typem oceli (chemické složeni, technologie výroby, aikroatruktura) ozeřovaci teplotou. Radiační poikozsni je úměrné integrální neutronové dávce. Účinek okaaiitého n»itřeno vého toku a apaktra je nnohea aenii a z» určitých předpoklade zanedrfbatelný. Ozeřovaci teplotě ovlivňuje zotaveni z radiačního poikozani, ke kteréau dochází u oce li pro reaktorové nádoby při teploti kolea 200°C a vyiií. Mikroetruktura ovlivňuje velikost radiačního zkřehnuti hlavni při nižii ozeřovaci teploti (pod 2O0°C). Při atudiu vlivu chemického složeni oceli na radiační zkřehnuti bylo experiaentálni prokázáno, ze ocel typu Mn-Mo (A 302-8) es enlženýn obsshea přimisenin (P,S,Cé,Sn,Ae,
19 S b ) , dosažený» specielním výbirem surovin, nevykázala po ozářeni 3,1x10
n/cm
2 (E>lMeV)
při teplotě 290°C žádné radiační zkřehnuti / 1 / . и této oceli tedy nedoilo к žádnému zvýšení tranzitní teploty či к poklesu vrubové houževnatoeti vlivem neutronového ozáře ní. Oále bylo zjištěno, =«e nikteré prvky mohou tuto atabllitu ve větii či aenii aire ovlivňovat , jestliže jsou přítomny v množství nad určitou minimální hranici / 2 / : *ě30,15% a více i fosfor (za přitom-osti siry)- 0,03% a vies a v menilm rozsahu i vanad -0,0S%a vice. Významný vliv načietot se projevuje pouze při zvýšených ozařovacích teplotách, což signalizuje na uplatňováni určitého tepelné aktivovaného mechanizmu v tichto ozařovaných ocelích. Experimenty na ocelích A 533-B e A 543 potvrdily, že obsah mědí a tosforu v tichto ocelích hraje při .«tudiu jejich radiačního zkřehnuti velmi dOležitou úlohu / 3 / . udrženi obeahu médi v ocelich pro reaktorové tlakové nádoby pod 0,15% je úkol techno logicky obtižriiji realisovatslný s nákladný. V ČSSR je plánován značný objem výstavby jaderných elektráren lehkovodniho typu včstni vlsstní výroby reektořových tlakových nédob. Závažná problematika vlivu přimíienin ne radiační zkřonnutl oceli reaktorových tlakových nádob véek zde dosud nsbyla experimentálně studována. Proto bylo v ZV3E Sko da Plzeň připraveno 6 laboratorních taveb oceli typu chrom-molybden ae třemi různými obsahy mědi (0,09%; 0,15%, m 0,20%) a dvems obsahy vanadu (0,04% a 0,27%). Úkolem Ú3V bylo experimentálně vyietřit vliv uvedeného obsahu mědi a vanadu nm radiační zkřehnu ti a zpevněni použité chrom-molybdenová oceli.
2. MATERIAL, EXPERIMENTÁLNÍ METODIKY A OZAROVACÍ PODMÍNKY 2.1. Použitý materiál a zkuiebnl vzorky Ze experimentální materiál b,la zvolena chrom-molybdenová ocel, Jejíž chemické slože ni je uvedeno v tabulce 1, V elektrické peci byla nejdříve vyrobena eředtevbe o váze lngotu 13 tun, které byla rozřezané po cca 20 kg a potom v indukční pecí 100 kg byly vyrobeny jednotlivé tavby a odstupňovaným obsshsm mědi a vanadu. Po ohrubování byly Ingoty o váze kolea 80 kg rozkovény do tlouitky 25 a iířky 220 mm a pomalu ochlezsny z kovací teploty. Takto získané plechy byly potom ohřátý ne 1000°c • ochlazeny v oleji. Potom následovalo žíháni při teploti 695 až 70S°C po dobu 2,5 až 3 hodiny • ochlazením na vzduchu, Výslsdné tepelné zpracováni a velikost zrna jed* notllvých teveb jsou uvedeny v tabulce 2 . Mikrostruktura jednotlivých tavea je uvedena nt obr, 1 «ž 3 (optický mikroskop) 3
a na obr.4 a 5 (elektronový aikroakop - repliky). Převéině ae Jedné o atrukturu vysoce po puštěného aartenzitu a boinitu, kde velikost zrna jednotlivých taveb ae pohybovala mezi č. 5 až 7 dle ČSN. Z ti.kto zhotovených plechu byly vyrobeny zkušební vzorky aikrorézové dle obr.6 a mlkrotehové dle obr.7. Podélné oea v.-rorků byla rovnobéžné a oaou ingotu či podélnou oaou ple chu. Po obráběni с oznečeni byly viechny vzorky iihény na odetraněni deforaečnlho zpe vněni ve vakuu 10~ •• Hg po dobu 1,5 hodiny na teplotě 600°C e pomalu ochlezovény v pe ci.
2.2. Experimentální zeřizení e metodiky Mikrorázové zkušební vzorky byly vyhodnocovány na upraveném rezovém kladivu MK-0,5 v rozmez! zkušebních teplot -196 až •200°C. Mikrotahová vzorky byly vyhodnocovány na trhacím etroji Inatron pří teplotě místnosti a rychlosti posuvu příčníku 0,02 cm/min., což odpovidé rychloati deformace použitých
-4
vzorku 3,3.10
sec
-1
.
Neozářené i ozářené zkuěebni vzorky ЬДу vyhodnocovány vždy na etejném zařičení za stej ných podmínek. Některé neozářené tahové mirkovzorky byly Ještě před zkouienim žíhány nm teplotě 300°C po dobu 540 hodin v argonové atmosféře, což odpovídalo ozařovaci teplotě eordy ae vzor ky a době ozařováni. Část ozářených mikrotenových vzorků byla žihéna. na zataveni z radiačního poškozeni při teplotě 125 až 450°C vždy po dobu 1 hodiny. Žihaci teplota byla udržové.ia a přesnos tí - 1°C. Vzorky byly žihány v normální etmoaféře. Toto "regenerační žíhání" mělo uká zat na případné rozdíly ve atupnl zotaveni různých taveb. Oalěi část neozářených a ozářených mikrotahových vzorků byla podrobena umělému stárnu ti, které spočívalo v tahové deformaci .3 % a následujícím žihánim ne teplotě 100°C v normální atmosféře po dobu pul hodiny.
2.3. Oze'ovaci podmínky Mikrotenové a mikrorázové vzorky b>ly ozařovány v reaktoru W R - S Ú3V ftež při dvou různých teplotách. V ozeřovaci schránce při teplotě nížil než 100°C a v ozařovaci son dě č.l při průměrné teplotě 310°C. V ozařovaci sondě 1 schránce byl ozařován stejný počet zkuiebnlch vzorků, t.j. 24 mlkrorázových a 24 mikrotahových vzorků od každé ze ěeatl laboratorních taveb. V aondé byla udržována atmosféra technicky čietého argonu, ve echrénce atmosféra čisté ho helia. Ve echrénce i sondě byly vzorky uloženy stejným způsobem vo»ntrlckých hliní kových vložkách, které zajlětovsly dobrou tepelnou vodivost mezi vzorky, obalem schrán ky a ch* dici vodou. Podrobnější popis sondy je uveden ve zprávě O.Benetky / 4 / , B.Chemráde /5/ a A.Kříže /6/. Ozařovaci schránka byle ozařována v technologickém vertllálnlm kanále č.3/6 a okamžitý* neutronovým tokem 5,RxlO n/cm s (t > 1 MeV) a integrálním tokem 1,1x10 n/cm2 ( O l MeV). Sonda byl* expórována v podobném technologickém kaiále í.29/6 e okamžitým tokem rychlých neutronů (E 1 MeV) 9,6x10 о/ешг». Integrální tok doeéhl hodnoty 2xl0 le n/cm 2 (E»l MeV). Poměr toků ieutronů tepelných к rychlým se у obou případech pohyboval kolem 2. Měřeni toků rychlých neutronů bylo prováděno pomoci reakce Cu(n,«t) Co a účinným ргЭřezem 0>O,44 mbarn a poločaaem rozpadu T^., " s > 2 7 r oku. Příslušné měřeni provedli E.Listlk s 8.Rudolfova z odboru výzkumného reaktorj / 7 / . 4
3.EXPERIMENTÁLNÍ VÝSLEDKY 3.1. Radisčni zkřehnuti Valikoat radiačního zkřehnuti byla poauzovina podlá posunuti tranzitních křivek vrubo vé houževnatosti vllvsa neutronového ozářeni. Pro jednotlivé lsborstomi tavby jsou axperissntálni výsledky znézomény ns obr. 8 sž 13, kde je "idy nskreslens tranzitní křivka pro stav naozéřený, ozářený při vyěěi taploti v sondě a ozářený při nížil teplo tě (pod 100°C) v ozsřovscl schránce. Ns těchto křivkách byly určovány dvě tranzitní teploty. Pro řadu ocsli reaktorových tlakových nádob byly dříve vyhodnocovány jsk ner eálni rázové vzorky typu Chsrpy-V, tak i alkrorázové vzorky dis obr.6. Tranzitní teplo ta 30ft-lb (4,1 kpa) pro vzorky Chsrpy-V, použivsná v USA / 8 / nejčistěji odpovídalo o
hodnotě 2,85 kpce/aa ns tranzitní křivce pro sikrovzorky dis obr.6. Oruhá kriteriu» vychází z prskss v SSSR, kds trsnzltnl teplotě nsjčsstějl odpovídá 0,4-násobku M a i ntain i nářezová energie v houžovastá oblasti trsnzltnl křivky vrubová houževnatosti /9/. Uvedené trsnzltnl tsploty pro vischny lsborstornl tsvby jsou určeny v tsbulcs 3. Z tá to tsbulky vyplývá, ia hodnoty'trsnzitnich tsplot 1 přisluěné radiační zkřehnuti podle obou kriterií jsou pro otsjnou tsvbu vslsi blízká. V souhlsss s výsledky Hswthorns-ho s Stssls-ho /10/ nebyly pro ozsřovánl při teplotě pod 100°C (achránka) zjlětěna nějaká logická závlaloet sezl velikosti radiačního zkře hnuti s obsshsn sědi v přisluěné ocsli. Po ozářsnl při teplotě 310°C (tonds) bylo nsjvyěěi radiační zkřshnutl zjlitěno pro ocsl s •sxisálnls přidsvks» sedl (tavba A s I ) . Ns rozdil od jiných sutoro / 1 , 2, Э. 11/ věsk nsjssněi rsdisčni zkřehnuti nebylo nssěřano и teveb e slnisálnis obsshs* sědi (tavba С a F ) , ale и oceli ее atřednie obaahea mědi (tevbe В a K ) . Opakovaný cheaický rozbor obsahu sědi ve věech tavbách vfak potvr dil, že nedoělo к záaěně aatariálu. Z tebulky 3 je dále zřejsé, trn zvýěený obssh vansdu (0,25%) eirně zvyěuje rsdisčni zkřehnuti oceli po ozářeni při 310°C ve srovnáni ее stejnou oceli, ale nízký* obaahea venadu (0,04%).
3.2. Radiační zpevněni - vlastnosti vs ststlckás tahu vlaatnoatl ve statické* tahu neozářených a ozářených Mikrotenových vzorkA dl» jbr.7 jeou pro jednotlivá tavby uspořádány v tabulce 4. Metodika aěřani radiačního zpevně ni je znázorněna na obr.14. výsledky radiačního zpevněni ( á O . .) z tabulky 4 neuka zuji n» žádnou závislost mezi obsshsa mědi v ocsli s velikosti radiačního zpevněni a to jak pro ozařovacl teplotu 310°C, tak 1 pod 100°C. Neukazuji sni na ladnou korslscl sa zi vslikootl radiačního zpevněni (tabulka 4) a radiačního zkřehnuti ( A T T - tabulka 3) pro otajnou tavbu zkousaná oceli. Vlastnosti vs ststlckás tshu nsozářsných vzorku dlouhodobě žíhsných ns tsploti 300°C, ktsrá odpovldsls době a tsplotě ozařováni sondy č.l, jsou uspořádány v tsbulcs 5. To to dlouhodobá žíháni nemělo výraznějil vliv пш **ěnu šeřených vlastnosti slkrotshových vzorku vs ststlckás tahu vs srovnáni ss vzorky nažihenýrt dlouhodobě ns táto teplotě. Obdobná vlaatnoatl včetně indexu usělého etárnuti AY /12,13/ pro vzorky dle obr.7 usěle vyotárnutá jsou pro nsozářsná 1 ozářené vzorky uspořádány v tsbulcs 6. Hstodlks sěřsnl indexu usělého stárnuti 4Y js naznačena na obr.15. Výsledky die tab. в, potvrzuji, že neutronová ozářeni snižuje index usělého etárnuti /14,15/. Průběh zotaveni z radlsčnlho poikozsnl slkrotshových vzo.kfl, ozařovaných při tsplotě pod 100°C v ozsřovscich schránkách, js pro jednotlivé tavby znázorněn v závislosti ns ilhaci teplotě a výdrži 1 hodina ns obr.15 až 21. žlhecl teploty, odpovídájici •OwSiproaentníau zotaveni z radiačního zpevněni pro přlalulná tavby z obr. 15 až 21 , jaou uspořádány v tabulce 7. Z ni je zřejsé, ža po ozářsnl při teplotě pod 100°C vo 5
echrénce aa nejenedněji zotavuje ocol С a F, B, nejobtížněji ocel к. Výaledky žíháni po dobu 1 hodina v rozeehu ЭОО až 450°C na zotaveni z rediačniho poěko«eni nikrotahových vzorku, ozařovaných v eondě č.l při teplotě 310°C. jaou ohrnuty v taoulce 8. Nejdříve ae začala zotavovat ocel K, potom ocel I e А. и oetatnich taveb k začátku zotavování nedoilo ani při nejvyiii žihaci teplotě 450°C. U oceli K, I e A viek při použitá nejvyěii žihaci teplotě 450°C k upínánu zotaveni jeitě nedoilo.
4. DISKUSE VÝSLEOtcfi Zvýiená rediačni zkřehnuti oceli reaktorových tlakových nádob v důsledku zvětěenáho obeahu mědi při ozařovacl teplotě kole* 290°C je vysvětlováno na základě tři hypothěz /2,3, 16/. Viechny tři jeou založeny na přítomnosti a účincích stopových prvku či nežádoucích primasi v oceli. Prvni je založena na popouitěcim křehnuti, druhá na zářeníв zvýěená di fúzi a třetí na zvýiená nukleaci miřfkových poruch Si jejich aaakupeni. Prvni «oděl předpokládá, že otopová prvky v oceli jako antimon, arsen, cín a foafor sagreguji během žíhání při teplotě 350 až 6O0 o C na rozhráni cementitu a feritu e tak snižuji kohezni pevnost tohoto rozhráni. Podle druháho modelu by aa měla v důsledku zářeni* zvýiená koncentrace vakanci zvyšovat difúze stopových prvku, která by potoa *ěly mifcgrovat na hranice zrn nebo precipitovat na rozhreni různých strukturních složek a tla zvyiovat křehkost oceli. Experimentálně byla potvrzené pouze třetí hypotháza, založená ne heterogenní nukleaci dla Saldt-a. a Sprague-ho /17/. Podle tohoto modelu ve slitině, obsahující mii, atony mědi vytvářej! velká anožatví aalých ehlukú, která alouží jako nukleečni centre pro zá řením vyvolávená mřížková poruchy, která potom během zářeni roatou do viditelná veli kosti i při nlžiich zitegrálnlch neutronových dávkách. Vytvořená shluky poruch jsou po toa atabilnějii a Setnějií, než podobná shluky poruch, vzniklá bez přítonosti mědi. Oalekodoeahová migrace vakanci v Slátám zaleze je velice obtížná při teplotě pod 200°C. zatiaco interetlclály jaou pohyblivá až do teploty kolem 50°C /18/. Protože při ozořovacl teplotě pod 100°C (achránka) a 310°C (eon<e) by měly být intaraticiálová poruchy pohyblivá v obou případech, kdežto vakance jen při vyiii ozařovaci teplotě 310°C, zvý iená redieSni zkřehnuti při vyiii ozařovacl teplotě lze vysvětlit hlavně interekcl ato mů mědi a vakanci /17/. Řadou autoru bylo prokázáno /14,15.19,20/, že dueík výrazně ovlivňuje redlaSni zkřehnu ti Slatáho železa a ocali při ozařovacl teplotě pod 250°C. Oeho vliv apoSlvá v interakci ae zářením vytvářenými mžitkovými poruchami a va vytvářeni komplexu poruch atabilnějii konfigurace. Powere /21/ považuje rozdílný obaah volného dusíku za 72 experimente oceli pro reaktorová tlaková nádoby, ozařovaná.při teplotě 230 až 290°C, trn hlavní příčinu jejich rozdilnáho radiačního zkřehnuti za předpokladu atejnáho neutronového ozáření. Obsah dusíku alce v neiith jednotlivých tavbách nabyl otanovován, ale kvalitativně lze na jeho obaeh usuzovat podle velikootl indexu umělého atárnutl /15/. I když v neozářeném stavu byly k diepoaicl mikrotenové vzorky jen pro polovinu taveb, lze předpokládat, že index umělého atárnutl je v neozářanlm etavu bud rovný či vyiii než pro vzorky, ozařova né v aondě i va ochránce. Podle experimentálních výsledků dle tebulky 6 ее zdá, že obaah volného dusíku vieeh taveb je přibližně na atajné úrovni. Ozařováni pod než ozařování ilch komplexů ku, výsledkem
100°C pravděpodobně enižilo daleko výrazněji obaah volného dusíku v oceli, při 310°C (tabulka 6 ) . Při teplotě kolem 310°C jii dochází k rozpadu stabilnějporuch (duálk - interatlciál Si vakance) в dueík přechází spět do rozto je potom aenií změna e\Y, než Ja tomu při ozařováni pod 250°C.
Interakce zářením vyvolaných mi rekových poruch a ootatními v kovu existujicíui porucho ví mřížky slině zavlál na teplotě. Procaay, které ae odehrávají v určitých teplotních intervalech, jaou obtížné identifikovatelná i и čletých kovů. Oeleko obtižnéjil a čaato G
zcelo naaožnb ja tato idantlfikaca и tak složitá «litiny, jako ja ve arovnáni a člatýa kován nizkolegovaná ocal. Při ozařovaci teploti 310°C bylo nejaenil radiační zkřehnuti (4TT»9°C, tabulka 3) zjiétěno и ocall a nejvyiiie obaanaa volného dusíku (tavba K, tabulka 6 ) , и ktaré bylo zároveň změřeno nejvyíéi radiační zpevnění ( A O Q 2 "11.5 kp/aa , tabulka 4 ) , Nejvyiilau radiačnímu zkřehnuti (tavba A, ATT»58°C, tabulka 3) vlak odpovídá třeti nejnlž*! hodno2 ta radiačního zpevněni ( 4 * 0 2 " 6 » 5 kp/aa , tabulka 4 ) . Při ozařovaci teplot* pod 100°C patři tavba К rovnái к ocella o nejasnila radiační* zkřehnutia a nejv*t*ia radiačním zpevnění». Nejvyiilau radiačními zkřehnuti (tavba A) via к v toato připedi odpovídá nejaanii radiační zpevněni za viech eledověných oceli, ozařovaných ve echrance při teplot* pod 100°C. Del*ia faktorsa, který by aohl interakční proceey aezl porucheai ařiiky ovlivňovat, ja rozdílná atruktura ocall. I když z aetalograflckých onlakO (obr.l až S) nejeou etrukturn< rozdíly přili* zřetelná, rozdílná hodnoty aaze kluzu v tabulce 4 a ponákud v aanil ai re i aeze pevnoatl, lze vyev*tlit jen rozdílnou atrukturou jednotlivých taveb a ne rozdíl ným cheaickýa aloienla (tabulka 1 ) . Zdá ее tedy, že podalnky tepelnáho zpracováni dle tebulky 2 ve okutečnoetl aai nebyly vždy dodriany. V řad* teoretických přeci byl odvozon táaný vzájeaný vztah aazl radlačnia zpevnánia (*6 0 2 ) a zkřehnutia ( A T T ) . Expariaantálnl ovAřanl tohoto vztahu bylo zatíženo značný* rozptyle» a t*aný vztah potvrzen nebyl /21/. Zaéřená výsledky z tabulky 3 a 4 nadávají dokonce žádnou funkční závleloet mezi Д О . _ a ATT a to Jak pro ozařovaci teplotu 310°C, tek i pod 100°C. Proto radiační zkřehnutí těchto laboratorních taveb nanl možno vyavětlo ve t jen jako pouhý náaledak radiačního zpevnini. Vzhledea к toau, že alkronázové a alkrotahová vzorky z jedná tavby byly vždy uaiotnány v aond* i achránce apolačn* v Jadnoa iiiati, mučely být ozařovány při atajná teplot* • stejná dávce. Příčina tohoto chováni tedy nemůže být v rozdílném otupni ozářeni či rozdílné ozařovaci teplot*. Na zjištěné neexis:ujicí závleloet i m e z l A 0 o , a ATT «a může podílet též vy**i ozařova ci teplota, přídavek mědi včetn* deliich interetltických prvků i rozdíly v deformační rychlosti obou typu zkouiek. V k.iždém připelě při táto ozařovaci teplot* a použitém experimentálním materiálu nelze ze zmařeného radlačrlho zpevnini dělat žádná závěry co do velikosti radiačního zkřehnuti a to ani v připsd* nízkého obaahu a*di. и větilny studovaných taveb, která byly ozařovány při teplot* poď10p°C a potom žíhány na zotavení z radiačního poikozeni (obr.16 až 21), doilo při žihaci teplotě kolem 125°C к daliiau zpevněni. Toto dodatečná zpevnini je podle Harrlaae /22/ vyevitlováno shluko váním vakanci, jejichž dlapersnost při této teplot* doeáhna kritická hodnoty, což má za následek zvýieni odporu proti pohybu dlalokacl, U taveb С e F e nejnlžiim obssha» medl nebyl к disposici doetatačný počet mikrotahovýcb vzorků, ala přesto sa zdá, ia и tichto taveb к uvedenému dod*.~čnéau zpevnini nciloilo. Ob* tavby (C a F) sa nejsnáze zotavovaly z radiačního zpevněni (tabulka 7) po ozářeni při teplot* pod 100°C, ala nejhůře po ozáře ni při 310°C (tabulka 8 ) .
5. ZAVÉRY Vliv různého obsahu m*dl so и zkoumaných chroa-aolybdenových ocall projeví, pouze při vyiil ozeřovscl toploti 310°C a obsahu mědi 0,2O* a to Jen и radiačního zkřehnuti. Nížil obsah mědí (0,15 a 0,09%) neměl převládající vliv пя velikost radiačního zkřehr.utl, tak<* poněkud vyiii zkřehnuti ( 4 T T 0 7 a 39°C) bylo naměřeno и taveb s obsahem mědi 0,09%, než pro tevbu o obsahem 0,15% mědi ( ATT» 9 a 26°C). Tyto neočekávaná výsledky jsou prsvdépodobně způsobeny použitou vyiil ozařo/acl teplotou, než v rofarovaných experimentech /1, 3, 11, 16, 17/ a působením některých materiálových faktorů (technologie výroby s zpra cováni), jejichž vliv byl v tomto přlpadi pronlkavéjii, než vliv midl. 7
Nebyla zjištěna žádná fjnkčni závislost mezi rediPÍnin zpevněním (ДО. ~) a zkřehnutím ( ДТТ) zkoumaných oceli jak pro ozařováni při teplotě 310°C, tak i pod 10O°C. Při ozařovaci teplotě 310°C se • ůbec neprojevil vliv růz.iého obsahu médi ns radiai \ zpevněni. V tomto případě potoii nelze vysvětlovat zvýšeni radiační zkřehnuti jako pouhý následek zvýšeného radiačního zpevnění. Při nižší ozb'ovaci teplotě (pcd 100 C) se neprojevila žádná závislost mezi obsahem mědi a velikostí radiačního zkřehnuti či zpevnění. Zvýšený obsah vanadu mírně zvětšil radiační zkřehnuti všech taveb po ozářeni při teplo tě 310°C. Vliv vanadu se vůbec neprojevil po ozářeni při teplotě pod 100 С a dále и ra diačního zpevnění, při obou použitých ozařovacíh teplotách. Nariřené výsleďcy jsou závažné a dosti neočekávaná. Jejich podrobněji! interpretaci a možné zevšeobecnění by mél umožnit další výzkumný p-ogran, založený na studiu in terakce mřížkových poruch v závislosti na ozařovaci ceplotě v rozsah i kolem 280 až 380 С včetně studia alespoň dvou různých obsahů volného dusíku v oceli, více odstupňovaného obsahu mědi e vlivu různé deformační rychlosti. Pečlivá konť-ola a dodržení stejné technologie véech taveb až po vykované či vyválcované tyče pro výrobu zkušebních vzor ců je velice důležitá a bylo by třeba ji věnovat maximální pozornost. Současně uv se měla zlepšit i analýza dalších interstitických prvků, které by mohly sledovanou inte rakci ovlivňovat.
Poděkováni Autor děkuja všem spolupracovníkům ÚOV z odděleni 181, 221, 224 a 225 za obětavou práci při přípravě a prováděných experimentech i experinjntálním vyhodnocováni. Zvláštní dik patři s.Z.Malované a 9.J.Zadražilovi za numerické zpracování výsledků včetně nakresle ni všech obrázků a s.Ing.O.Indrovi CSc. a s.RNOr.M.Brumovskému CSc,, ZVOfc ákoda Plzeň za poskytnutý experimentální materiál a soustavný zájem o tuto práci.
0
6. LITERATURA / 1 / U.Potepové, J.R.Hawthorne, The Effect of Realduel Elements an 550°F Irradiation Reeponee of Selected Pressure Vessels end Veldaenta, Nuclear Application* 5, 7 (1969). / 2 / L.C.Steele. Neutron Irradiation tmbrittlement of Reactor Pressure-Vessel Steele, Ato•ic Energy Review. Vol.7, No.2, 19БЯ. /3/ F.A.Saidt and L.E.Staeele, RaeUduel Elements and Irradiation čmbrlttlenent, NRL Report 7310,1971. /4/ J.Benetka a j., Reártorová aonda КЗ-8 pro ozafováni kovových konstrukčních aateriálu. Zpráva Ú3V 2000. /5/ B.Chaarád, Připrav; ozařovaní porovnávacích vzorku oceli tlakové r.áooby reaktoru KS-150 Ca. jader, elektrárny A-i v ozafovacich sondách typu K-3-Br"l«ro, Zpráva Of-M UJV 24/70 (1970). /6/ A.Kříž a j.. Zpráva o ozarovaclch zkouškách reaktorové sondy M3-B, Zpráva OFH ÚOV 21/69 (1969). /7/ E.Listik, S.Rudolfova, Protokol o méření integrální dávný rychlých neutronů v ozar. schránkách, (1974). /3/ W.S.Pellini and P.P.Puza*, Fracture Analyeis Oiagram Procedur»» for the Fracture Sefe ťgineering Design of Steel Structures, NRL Report 5920 (1963). /9/ N.F.Pravdjuk, A.O.Amaev, P.A.Platonov, V.ři.Kuznecov, V.M.Gol'arov, vlijarue nejtronnogo oblučenija na svojstva konst r:.*cionnych naterialov, "Oejstvie jaderných t z lučeni i na aaterialy, Moskva 1962, 34-57. /10/
J.R.Hawthorne and L.E.Steele, Initial Evaluations of Metali .rtiica! Variables as Possible Factors Contrcl-'ing the Radiation Sensitivity of Structural Steels, ASTM STP 426, 1967, 534-Г7?.
/11/
J.R.Hawthorne, demonstration of Improved Raciation Embri 11 ier-.en t Resistance of A533B Steel Through Control of Selected Residual tler.ents, ASTM STP 4»4 , ;l97l), 96-126.
/12/
J.Vrtél, The Ageing of Steel, Technical Oldest Э, 1967, 163-ir>9.
/13/
S.Sakino and T.Fujshlma, Yielu Svess and Otner Tensile Properties of Nitrogen or Carbon Charged Pure Iron, Trans. JIM, 1966, Vol.7, 14,-146.
/14/
E,A.Little and O.R.Harries, Rediat ion-Hardenlr.g and Recovery in Mild Steels and tne Effects of Interstitial Nitrogen, Metal Science Journal , 1970, Vol.4, 188-95.
/15/
E.A.Llttla and O.R.Harries, The Correlation of Rertiation-Hardening with Interstitial Nitrogen Content in Kild Steel, viz /14/, 195-^00.
/16/
L.E.r.teele, Structure and Compos it lor, Effects on Irradiation sensitivity of Pressu re Vessel Steels, ASTM STP 484, 1971, 1J4-.I75.
/17/
F.A.Smidt Jr., and O.A.Sprague, Property Changes 4esi.ltir,r, from lnpurity-0«fect Interaction* in Iron and Pressure Vessel Steel Alloys, ASTM STF 529, 1973, 7Й-91.
/18/ W.Glaeser and H.iVever, (juencnlriq Expennents with Hlgh-F'urif, Iron, Phys.Stat .Sol. 35, (1969), 367-379. /19/
N.Igate, R.R.HaaUqutl and S.Seto, Transactions, Iron and Steel Institute of Japan, Vol.10, 1970, p.il.
/20/ M.Caatagns et el. On the tffect of Nitrogen in the Mechanical Properties of Neutron Irradiated Iron, ASTM STP 4^6, 1967, 3-20. /21/
R.w.Nlchola, Work at the U.K.A.E.A. Reactor Materials Laboratory on the fcmbnttloЭ
ment and Fracture of Steel roccedings of the Colloquium on Brittle Fracture and Safety Problems in Nuclear Pressure Vessels, Brussels, Oam лгу 11-1Э (1966), 525-644. /гг/
R.W.Nichols and D.R.Herriee, Brittle Fracture and Irradiation Effects in Ferritic Pressure Vessel Steels, ASTM STP 341, (1963), 162-19B.
10
Tab.l. Cnaalaké alolaní aKparlaantaliríah tavab та таЬотуеЬ aroea&laab.
Oanaě.
čía. tavby
С
A
117
I
s
Cu
»
2,61
0,04
0,72
0,25
0,21
0,019
2,58
0,03
0,73
0,04
0,20
0.009
0.02
2.56
0.03
0.74
0,27
0,15
n
QJS1. 0,019
2,S9 2,58
0 F C3
0,31
,QM 0,008
0,03
0.72 0,74
0.03 0,27
0.15 C,J9
0.4,4
0,008
0,021
2,60
0,03
0,72
0,04
0,09
Si
0,19
0,38
0,27
0,006
0,021
114
0.13
0,46
0.34
0,008
>
112
0,14
0.38
0.23
* С
"í 113
í,,»7
ot4i
0,12
0,15
0,41
T
116
0.14
0,53
P
Cr
7
11
BB
tab. 2. Yýaladaf tapalaa apxaeováni a •allkeat a n a axaarlaaBtáliuab tavab • Sía. OanaS. tavby
Talikoat
H v30 (0 měř.}
taaalaa •araaování
A
U7
5
1000 v C / o l a j • 695"C/3 b / таоиеЬ
236
I
114
6
1000 °C/el»J • 695 ° C / 2 , 5 h/ radech
226
8
112
5-6
1000 °C/olaj • 705 °C/2,5 b / radách
238
К С
11%
5-6
211
113
7
1000 e C / o l a l • 695 toC/2 h/ vaduah 1000 °C/elaJ • 705 °C/3 ta/ radech
f
116
6
1000 °C/olaJ • 695 °C/3 b / raduch
199
18/
Tab.3. Transltní taplaty rrubova beuiaanatoati alkroráaevýeb vsorku dla abr.6.
Kriterium 0,4 В аах
K r l t a r i t a 2,85 крв v»
i
i
i
OMab Cu/T
•
VI
aaot.
•voda 1)
•ehránka 2)
Я
W
И
2,8!
2,8! **2,8!
e
Я 2,85 * 2,8!
e
/•с/
/°C/
/ c/
/ c/
пае».
асггаяка
aaata W
0,4 *И0,4
И
0,4
лП
0,4
e
/ c/
/•с/
/•с/
/°С/
/°С/
/°с/
A
117
Q21/Q25
•116
-58
58
-35
81
-117
-62
55
-39
78
I
114
Q2O/C04
-i24
-74
50
-74
50
-128
-79
49
-74
54
В
112
qi5/Q27
- 92
-66
26
-45
47
- 97
-72
25
-52
45
К
115
ОД5/РРЗ
10
IS
9
61
51
- 20
-12
8
28
4В
с
113
q09/Q27
- 94
-55
39
-46
48
- 97
-59
38
-47
50
F
116
QP9/Q04
-122
-85
37
-62
60
-131
-93
38
-64
67
Гааа. i 1) 0% • 2Л0 19 а/вв 2 ( В>1МаТ )> T og * 310°С 2) 0t т 1,1«10 19 п/ва 2 ( 1>1МаТ )» Ť <100°С
13
Таи.л. Vlastnosti číslo 1 a t.
likrotahovych vzoruj ve statickém tahu před a po ozářeni.
Obash Ci./V
A 0 0 . : «Jb.2 G
[кр/,.м 2 ]
tavby
A
117
6.5
а,5
69.8 t Ц
8.2
13.3
ú
С
112
113
63 .7 i ».< 0 , 1 5 - 0 , 2 7 sonda 68 .7 í fi schránka72,8t Jí • 4 0 , 0 9 / 0 , 2 7 sonda 39 .4 t 5* schránka 5 0 . 3 í 55
73.1 76.4 75.3 74.1 76,0 76,2
5,0
7,t
9.1
14,3
9.5
20.4
31.8 68.2
58.3 57,3
I
К
116
114
115
52.0 I 5« 0 , 0 7 / 0 , 0 4 sonda schránka 54.1 - To
3.1
6,3
15,2
11.1
62,7 63,8 68,1
>7.1 * # neoz. 0 , 2 0 / 0 , 0 4 sonda 52.9? g schránka ГО.0 t 8 » 4* 17 6 " 4 0 0 , 1 5 / 0 , 0 3 sonda » 9 r l - Ы> achránka ) 4 . 2 t 55
3.3
4.5
2.2
3.0
1.9
2.6
2.1
2,8
3.7
6.8
54,6
4П,9 - а.» F
©F A 0 F [ k p / : ^ [í
Pt
kp/miiQ p p / f • ,
neoz. 61.68» 0,21/0,23 eonda(i;68.1 - *i schr
w
(t [kp/:..,
11.9 22,6
6.8
12,9
Pozn. Ozefovací podmínky (1) sonda : (It«2xl0
68.1 73,3 73,2
fifl П 30.6 76.2 .«iti. 67.3
11.5 16.6
л/сп
á6F
AOpt
0.2
174.1 163,8 163.3 182,6 152,3 170.3 143,4 143.6 154,7
2.7
4.9
1,1 5.4
1,8 8.6
5.2
7.6
V
7.5
7.4
1?9 7 10.8 131.0 2 , 2 122.3
-1.5
fot. vzorki f"
-10.3
5
-10 . 8
6.2
f9
5
s 10
- 3 0 , 3 16,6 -12. Э 6 . 7
5
16,6 10
0.2
o,i
5
11,3
7.3
5 10
1ÉZÁJ 133,2 154.4
-9.J 11.9
100.5
5
8.4
5
173.8 154,0 161,6
-19.8 -12.2
11,4
10
7
f6
5 5
m 1.8
-6.9
1.4 5,3
5 5
T »31C w 19
(2) schrtnka : ( I t . l ,ЭхЮ п/см^ T
< 100°C
l b b . 4 . PokimioTání. Síalo IUt. Urby
A
В
С
117
112
113
Obmb Сц/Т
^5
0,21/0,25
0,15/0,27
0,09/0,27
I
к
116
114
115
0,07/0,04
0,20/0,04
0,15/0,03
Af
^ 5
/*/
ÍV
DSOS.
•Г.9
•ondá
19,0
•ehráate
16.9 19,4 18,5
-0,9
4,6
16.1
-3rl
17,0
naos. •onde schránka naos.
T7
*,* 15,1
т
г'
1
r
1
V V
-2.0
6,2
0,8
7*,^
_Z4*1_
•ondá
22,8 18,6
-4,2
18,4
5.0 2.6
•ehránka
17,3
-5,5
sto*. ionte •ehránka.
20,7 19,9 16,8
M0I, •ondá
29,4 17,5 18 r 3
-6,2
7,9
« . 9
»*.*
•1 &
At.
76rá 25,5 27,6
75,4 77,5
lf3
24,1
38,5
-0,8 -3,9
3,5 10,1
6,7 7,4 0,7 3,6 - 3 f l
10,4 46,3
78.0 72,8 75,0
-2,?
14.2 10,3
2TP7
•".7 56f4
24,1
58,8
—и*г_ 8.1 - 3 . 1 8,5 -2,7
5
5
„ ÍO
-0.7 1.1
0,9 1.4
-1.5 3,5
2,1 4,9
71, q 70.4 75,4
« 10
71,9
7,9 0 , 1 4,8 - 3 , 0
1<
-í,* -2.0
14,8
7.8
-2,1
10
78.1
-4,0 -3,7
",h-*'b-
*7,7 32,}
řoist Tiorki
76,1
«f2
-0.9 -3,0
28,2 ?4,2 24,5
•ondá •ehránk»
f/.J
f%7
*,* _ i , e 14.5 14,í 10,8 3.7 13,1 10,5 4 , 0
MM. p
ÓS5
5 5 IQ
5 5 10
_=5*2_ -3,0
3,7
6,1
6,7 3,8
5 5
7,0
5
11,6
5.
9*».5.
On.
A
X
В
к
ty T l M t M a t i libásí
51..
ОаааЬ / » /
с* / т ш U4
114
115
0,21/0,25
0,20/0,04
0,15/0,27
0,15/0.03
•ť.taratateijaji «•plot» 300 *C p* «aw 537 ТараШ spn*. yV/
v
113
ДО
0,09/0,27
0,09/0,04
«г5
r*Mt
15.5
7«.1
10
5.2
17,2
74.0
1
«.7
20,7
70.0
10
ffpt
• 20eC
tt.*
73.1
174,1
•.2
•300/5371
•1.1
72.1
1(2.5
•20
5T.1
«e.i
173,7
"35675ЭТ*"
rf
-
-
-
fJW a po
Г [v.]
0.2
-
-
, - .
-
-
• 20
«3.7
74.1
1*».«
5.4
15.4
70.1
10
300/537h.
•2.4
72,4
143.5
5.5
1*.4
75.1
2
• 20
37.«
«•••
129,2
11.2
20.4
52.7
10
300/57». • 20
с
v* atetlakéi
.
в
ж
•»
m
•
29.9
54.4
143.4
14.5
293.2
7*,4
10
300/53Ж
эзд
54.3
125,*
14.5
29.0
74.Х
1
• 20
40,5
«Í.7
142,5
7.0
22.0
71.9
10
УЮ/ЪТТк. 4в,«
«1.5
140,0
7.4
20.0
73,1
1
Tab.6.Hodnoty vlaatnoati aikrotahových vzorkO va atatlckéa tahu po uatléa atérnuti (daforaaca 3% * 100°C/30 n l n . ) . V l a a t n o a t i po u a a l é n Ozna- Č i a l c Caní
tavbj
Obaah Co /
Озб
117
8
114
112
etérnutl efpt
OP,
«f5
Poíat vzorki
.0,21/0,25
ftp/mm2]
lep/a» 2 ]
naozářano
69.4
0,9
•ondá
1)
74.6
ochranM
77,2
ПШЯ-Ж
I
<*0,2
V
/V A
Д Y
0,20/0,04
0,15/0,27
řcp/a«2J [ k p / « m 2 frp/имЗ
/V
/V
/V
70,3
71,0
164,6
3.0
17,8
75.1
1
0.2
74.8
77.5
184,3
4.4
16,5
76,2
2
0,0
77,2
77,4
145,5
0,2
12,6
.70,4
2
a»
a»
0
m
!
•>
—
—
•ondá
69.0
0.4
69.4
77.2
193.6
4.0
17.1
77.8
2
•chránka
7Э.Э
°l 7 „
74.0
76.1
188,4
3
14f3
78,2
2
á
°f ,
71 ft
-0-7
и
*
74,1
leSj.t
*,
is, a
76 r «
1
•ondá
75.5
0.2
75.7
•0.3
211,1
3,1
10.2
77f8
2
•chránka
78,8
0£_
78,8
70 ,2 199,0
0,3
12,4
77,8
2
•ondá
62.8
1.0
64,6
76,3
159,1
5.5
14 f l
64 f 4
•ehrénka
62,8
0,0
62,8
65,6
169,6
з,в
16,0
71,5
2
•>
O
0 К
с
115
0,15/0,03
naťi. 11»
0,09/0,27
•ondá •ehrénka
•
•
116
0,09/0,04 •ehrénka
M
49.8 59.1
.
m
50.9
0,0
59.1
«1 я
A9
e i ,a 71,9
61 r6
.
Of* -0,3
A
7Í,o
54.3
188.2
10.0
24.4
79,8
2
60.2
174,0
0,4
18,4
75,7
1
•a,a
lílAjl
(71гв (202.9 H,6 1 6 2 , 2
Potnaaka 1 1) aonda 1 #t-2*10 l 9 „/cm 2 (E>litoV)f TM«310PC 2) echrénka > pt>l ,l*10 1 9 n/om 2 ( E > 1 mv)i T <100°C
13
m
2
*f"
хл л
,
i*t\ Ш Ц ]
1,6
12,8
'
a
g*
71,3
t
-1Ш
IB».7. tftairi toftety m i o - t l UBMBtai Mtav«u • твМвЛаТЬ» BBBBMBBÍ alfaHBtaijiB «вив*. м pfl %«у1вМ p*4 100*
вшыы !
ЛЯ
!
1i
Cu/7
0.4
АОГ
0.2
/•с/
lltawí t e p l e t e pro S0-ti p m oitBÍ Mtev w i p M **drtt в» tep l a t * 1 ted.
/V те
•.2
254
0.20/0.04
54
U.9
275
• IU2
0.15/0,27
44
9.1
240
E U5
A 117
0.21/0.25
Z |114
0.15/0.03
40
1М
205
С 113
0,09/0,27
50
20,4
215
r
0,04/0,04
«7
15.2
235
lit
fen.
*t - 1,1 ж 10 1 9 a/ea 2
(Ж>1в»Т)
• . 711т UBBBÍ při t«pl*t« 300-450*0 p» orta 1 Ьва. •AksBtaliBvjBb vBftvM,
1 •
Obsah
1 •я •
Oiáfwk» T s«a*t #в-2жЮ 1 , в/«в 2 (1>ив»Т>:* м в ЗЮ*С A
«0.<
Jff
tetBTWBÍ i TBdlBJBfta ваавэвав! • * 0 . 2 pro j**B»tUvtf TlBBBBMtl в*вго)«т11* • 4 o» Í Í B M Í
!
Ce/7
při ЗЮ*С.
/ •с/Лв/вв2/
taptotf/'o/
«...
« И
' i
*n
A 117
0.21/0.25
55
4.5
•25
490
450
490
X 114
0.20/0.04
49
*.§
425
450
450
429
•
112
0.15/0.27
29
5.0
400
400
450
400
I
115
0.15/0,03
0
11,5
375
400
375
375
0
Ш
0,09/O v 27
3t
5.5
450
450
450
450
»
Ш
0.09/0.0»
3§_
3.1
450
4J9
450
4K
Vro l í b a t i t y l * в BBŠ44 tavta/ pMiite «VBB m i M ,
14
I ( 6. t. 114 )
A ( č. t. 117 )
-
-
•
-
•
*
,
;
.
•
'
~ ' л _ - '
•••••
•
O r . 1. ;:i Uros mi'; tu га oceli A a I, č. tavby 117 J 114 ( optický nikroskop )
a ( с. t. п : )
К (
Č.
Obr. i., ililtroatruktura o c o l i В a K, č i a . tavuy 112 a 115 ( optický ni!
t.
11J
)
200* С ( č . t . 113 )
Obr. 3 .
ffikrostruktura
F ( č . t . ПП )
o c e l i С a F, č i s . tavby 113 a 116 ( o p t i c k ý Mikroskop )
*""LL
• > . *
0
•*.
( Č. t . 117 )
•;»,. / - , • - « *
Г
; V £ 4 **>'*> ;/4>V>' •< ' ( č . t . 114 )
( í. *Í
'
t. lli! )
•Mf.2
^/Л*7* V ^ * T ! Í Ь^й í&^Sv^v^ Obr, 4 . Mi.:.rout r:.:'.: t ,ro n c . h A, I , ÍJ, č . tovijy 1.Г/, 114, 11<_ vo zvčtScni C.OOO X ( c i ( . ' : t r i i i , , - i, roi!.u|i - , i l i ; ; o v ó r r j p l i l . y ) ,
18
( č. t. 115 )
( č. t. 113 )
• &У •*
( i. t. 11G )
Obr, 5. Mikrostrukture ocolí K, C, F, i . tavby 115, 113, 116 ve zvčtěeni B.OOO x ( elektron. Mikroskop - uhlíkové repliky ).
19
шв»
Ofcr.f.MUnréwtý таюак ус*
«Mtt.
rjUr <*
4
«о,
«>
"I _3 5
и
2CB02
Okr.T. -l
6
•
5
•
•гоо Okr.*.
P
уж» й м Н п * • •«•tlektfa
г
•100
О
Í00
-— *c гоо
kflvkf mbrré ШтОты*9в*1 ym a««iáf«4 • o i t f t a f a l k m t f M v * U t o n t n a í ««v* A (l.t.UT).
5 < -
J г i
-
-
-гоо .*.
-
*
-«о mi kfitkr
-
ta«ty I («.«.114).
гоо Oto.lO.
-fOO
imi ifiviv
I
fOO
•
•
T
200
?
J
.
•
.
.
I
.
.
i
•
L
-200 -Ю0 0 100 •-*€ 200 OtavU. Tnaaltai kMvky waini Ы и м И Ш pra i i n t f r t a м«Г м « ^ ^ , ^ , , 1 «иску lakanrtaxaď tavby Ж ( l . t . U * ) .
-гоо
-юо
о
loo ——.% 200
Okr.12. ttmrnitmi kflrky т я й т < I w i w u m t i pro awsářMtf a ава»«4 alfctaraaoftf гамку latofatatai tarky 0 ( f . t . l l j ) .
22
-I
Is
з •
2 -
I
•200
-юо
Mr.lJ.
1
Ю0
1
•C
200
Г (l.t.Uf).
i
1
I P
m*u
i
»/¥**
i
#t.l,X»1019n/eM2
tt.l.1х1019п/вш2(Ь?ГМ»У) 20
% , < iooec
(B>UUT)
A 20
OS
7QÍS
?0
Ш
ó
J
a,3
jmmj
i
- 15
15
o 60
60-
-I»
10 50\-
50-
401
пеог 02.
10
200
300
<ч.
1
JO
í»w
Obr. 16. РгйЪЯЬ aotavaní alkrotaboTých таогкй tavby A в radla&nxbo Boškoaaní po osárani та aohráne*.
Ю0
200
300
пеог. o
oz
o
a
•
» , 400i , .
Obr. 17. PrflMto •otíraní tlkrotabovýeh Tiorků tavby I в radlaSnlbo poikoaaaí yo osáfaní • • «ohřána*.
* ^в
<*ЙГ я ^s
Й • у
• — i
w•—
•^" i•
t
*
1^4
8» • о о
* -i
nil
ji » !
™ .*
J
*
*
*
'
J
*
*
*
25
* _ L *
^1
о
i
i
70 1» • 0«-l,lxlO tj—ř ( M M )
• t - l . l x l O 1 ' в / м 2
*e,<100'0 ^0
О* •wrof"
1 *
- /5
•
—
X
.
Ok
/О
50-
40-
АО-
юг. о
neo7 ог 5... ° •
30
<*,
4 CO
200
300
<0li
i«tf
0*r.20. M U h M t i m i afttoatabaiyab vaaia* tavky С s i*41»talto aaaaaaaai у» aatfaal та
100
200
J00
ог. •
о
^íra
Obr. 21. ГгДМЬ м«атав2 aUr*tabav?eb тмгкб «airly У a laélaeaiho aalkaaaaí ao oaáfmí v« м а г а м * .
