Emanuel Frynta Had Byl strašidelnF starý had a tFžký jako cent, ten za;al život pomlouvat a chtFl psát testament. Už v duchu rozdal vše, co mFl, jen na papír to dát když najednou se rozpomnFl, že nedovede psát. I povzdechl a zaslzel a pak se rozesmál a zavázal se na uzel a vesele žil dál. Žába Jsem studovaná žába Mici a potrpím si na mluvnici. Moc vFcí dFlám jedinF jen kv5li správné ;eštinF. Vylezu t=eba z kaluže a jdu se dívat na plže to proto, že bych v kaluži hledFla chybnF na plži. (A je to fajn i kv5li tomu, že plži rádáda, u sta hrom5!)
- První je celkem jasný p=ípad je na myši, tak bude chytat. Druhému bude asi bližší, jak to tak vidím - chytat myši. Co bude se t=etím, b5h su , ur;itF nFco dFlat musí, a tak snad kdyby mFlo chu( k chytání myší - a( to zkusí. S tím ;tvrtým to je jiná vFc, to klidnF popadne, co bude a tak mu asi nakonec dám chytat myši, ty jsou všude. Ale s tím pátým bude k=íž no, co se tý;e živobytí, p=inejhorším si zkrátka chytí tu a tam nFjakou tu myš.
Tygr Když tygr jede do Pa=íže, nebo i t=eba nFkam blíže. vždycky si s sebou veze m=íže, protože totiž dob=e ví, že jakmile bude bez m=íží, tak se s ním nikdo nesblíží naopak, každý se mu vzdálí. Ubohý tygr, chudák malý!
Plž Mluvil jsem tuhle s plžem a smál se mi ten plž, že prý my lidi vržem.A já mu =ekl” ;Kuš! My totiž máme klouby, a( žena nebo muž. Vy o tom víte houby, tak bFž a nezlob už! Ko(ata PFt ko(at sedí ve ;tverci na bledF modrém koberci a žádné nemá ani zdání, jaké si zvolí povolání. A proto kocour nemá klid a uvažuje dennodennF, co pro které z nich vyvolit, aby v tom bylo spokojené.
Minulý ;tvrtek šel po mnF krtek, že jsem mu, potvo=e, jen taktak utek. Vylezl ze zemF dva kroky vedle mF a tak až tajemnF vám si mF zmF=il od hlavy k lopatF a já mu, proklatF, vždycky tak vF=il! Noky Má teta jen z vody a mouky vám dovede takové noky, že p5jdu k ní zas. když budu mít ;as, tak nejd=ív áž za ;ty=i roky.
ÿZalva Šla želva ráno za rosy a narazila na lva. Lev pravil:”Dobrý den, kdo jsi?” “Ta nevidíta? Žalva!” Lva popadla v tu chvíli zlost a metal hromy blesky: “Vždy( je to holá neslušnost! To nedovedeš ;esky?” Želva se hr5zou zachvFla, podívala se na lva a slušnF odpovFdFla: “Tak prami te, jsem žalva!” Jelikož a Tudíž Je jaro, potká mrože mrož. Pro; ne, dva mroži. Budiž. „Já jsem,” dí první, „Jelikož.” „A já,” dí druhý, „Tudíž.” A Jelikož hned tvrdí, že mu po=ád p=ipadá. že pana mrože Tudíže tak trochu jako zná. „Poslyšte, nejste vy ten mrož, co ležel tady vedle?” A Tudíž na to:„Ale což a celou zimu hnedle!” A up=enýma o;ima si mF=í Jelikože a taky už si vzpomíná: „Jakpak by ne, m5j bože! Vždy( vy jste ležel na b=íšku p5l roku tuhle na k=e!” „Hned vedle tebe, Tudížku! Jak žiješ, drahý brat=e? A copak dFlá Le; a By( a vaše malá Pakli?” A museli se políbit, až jim kly o kly cvakly. Co báse =íká? Jelikož je velmi moudrá, tudíž nám =íká,že mrž Jelikož mFl bratra jménem Tudíž.
Velryby Už podle velikosti a pouhésíly kostí je patrné, že velryby jsou dukonale bez chyby a mají =adu ctností. Jsou veselé a hravé, a k tomu stFhovavé, víc ml;í nežli hovo=í a sem tam se i pono=í a za;ínají na vé. Jsou dítky slaných lán5, tak jsou vždy v ocaánu a žádná ani nezkouší žít ve vzduchu ;i na souši a nemají to v plánu. Už od mladosti plavou vzad zadkem, nap=ed hlavou a odedávna jakživy se ni;ím jiným neživí než samou zdravou stravou. Co do tFlesných forem jsou nedostižné skorem a jenom tak i v obleku všem zví=at5m i ;lovFku by mohly býti vzorem. Zví=ata jsou to skvFlá. A p=itom - co se dFlá? Všem dFtem zde i kdekoli po celém širém okolí se za vzor dává - v;ela! Profesor Pan profesor studuje hýly a rozli;né škodlivé býlí, a =íkává prý I studovaný se ;astokrát nepFknF zmýlí. Má p=edobré srdce i hlavu, a proto má v ulici slávu, a nemine den a nFkterá z žen ho chválí, když kupuje kávu: „Von profesor študuje hejly a r5zný to škodlivý bejlí, a =íkává prej:
I študovanej se kolikrát vošklivF zmejlí.” Soukal Když tuhle k nám p=išel pan Soukal, tak po=ád se po mnF tak koukal; já Soukale sem a Soukale tam a on to byl zatím pan Vácha. Záhada Znám záhadnou obludu ze sna, je nesmírnF velká a dFsná a i když mám jen ten nejmenší sen, tak ona se do nFho vtFsná. Hlemýž Muž odpo;íval vedle meze a zpozoroval hlemýždF, jak mu i se svým domkem leze neomalenF p=es hýždF. I civFl chvíli sladkobolnF na hlemýždího ni;emu, ;ekal, že zmizí dobrovolnF a on se nemFl k ni;emu.
Nosorožec Být nosorožcem není snadné což dítF nebo ;lovFka dost ;asto v5bec nenapadne, a nFkdy ani zdaleka. Je k tomu nutná tlustá k5že a celá =ada r5zných vloh. A ani to nic nepom5že, když není na rypáku roh. Být nosorožcem nFkdo jiný, nap=íklad kozel nebo pes, zvlád by to sotva z poloviny a v5bec by se neunes. Za;al by me;et nebo štFkat, podávat packu nebo výt, a kdyby toho musel nechat, stal by se z nFho škarohlíd. A svF=it to i t=eba krávF, dopadlo by to podobnF z ;ehož je vidFt, jak je správné být si sám sebou osobnF.
Že oby;ejnF, co nás hyzdí, nás také záhy otráví, muž náhle k=ikl:„Jdi mi z hyždí!” A hlemýž slezl do trávy.
Prase Nerozumíme kráse a bFžnF myslívá se, jak šeredné je prase, a my zas p=ekrásní.
A tak se =ítil proti vFtru ten hlemýž dbalý o svou ;est, že na stém pátém milimetru už upaloval o sto šest.
Že bývá umazané, hned každý =íká: Ba ne, ten tvor se nedostane jaktFživ do básní.
Hroch P=írodopisné názvosloví je u nás leckdy nep=esné a my jen koukáme jak sovy a nikdo ani nehlesne.
Ten omyl p=ímo bují. Já však si p=edstavuji básníka v temné sluji, jak sedí, hloubá, sní -
Brou;ek jak panímámy vlásek si =íká drze klikoroh a chudinka ten kolos hroch má jméní;ko jen ze ;ty= hlásek. To p=ísná vFda velmi š(astnF zve hrocha hippopotamus a tak je každému hned jasné, že je ho doopravdy kus.
a Múza ve své pýše snáší se k nFmu z výše a diktuje mu tiše sto krásných klobásní. ervoto; Mluvil jsem tuhle s ;ervoto;em, jenže už nevím p=esnF o ;em a taky p=esnF nevím pro; a jestli to byl ;ervoto;.
Vrab;áci Vrab;áci byli zvFdaví, co všechno o nich vFda ví i letFli to vyzvFdFt až do Akademie vFd.
Myš domácí Myš domácí je šedivá, jiná snad ani nebývá. Má stejnou barvu jako slon, vypadá úplnF jak on.
A od té doby vFda ví, že vrab;áci jsou zvFdaví.
NaštFstí, jak jsou navyklí, sloni dost ;asto mají kly a chobot nosí povinnF u slon5 každý v rodinF.
Páv Snad p=ed sto léty nebo d=ív v hospodF vypil páv pFt piv a dodneška se =íkává té staré kr;mF U páva. Když ;lovFk vypije pFt piv, nevidíme v tom žádný div a vypije-li pFt piv páv, je z toho celý svFt pif paf. Motouzy Našeho tátu popouzí a probouzí v nFm zlost, když slyší slovo motouzy prý je to ohavnost. MF naopak zas u táty kolikrát zarazí, pro; tomu =íká špagáty, když jsou to provazy. Pe;ivo Když byla malá naše bába, p=ekousla v dalamánku švába. Já sedFl zase u kávy s vykasanými rukávy, a když jsem sáhl pro mou;ník, vylezl z nFho klobou;ník. Vypadal chudák celý vzteklý. Povídám :”Snad vás nezapekli?” On ml;ky slezl z kolá;e a dal se tiše do plá;e. Z toho je vidFt, jak je smutné, když mistr peka=ský se utne. Tcho=i O tcho=ích toho víme málo, dokonce mí , než by se zdálo. Když o nich hovo=íte s kachnou, tak =íká, že prý tcho=i páchnou a slepice naopak tvrdí, že tcho=i,kam páchnou, tam smrdí.
To u myší se nevyskytne. A proto ko;ky, psi a bytné na první pohled odliší ve spíži slona od myši. Topi; Vážení,
;tu váš inzerát v Poslovi od Boti;e a doopravdy tuze rád bych k vám šel za topi;e. Topím už pFtat=icet let spolehlivF a hbitF, nastoupit mohu t=eba hned, dokonce okamžitF. VF=í, že budu zajisté posilou pro váš podnik. Máte-li zájem, napište. Topení zdar! Váš vodník. Sandály O sandálech se praví, že levý není pravý. Že pravý není levý, to ovšem každý neví, takže se nohám ráno stává, že dolevého leze pravá. Anebo zase naopak. No ale když už je to tak pro; z toho dFlat skandál ? Vždy( je to jenom sandál. Lev UkrutnF zu=il na psa lev, že v jeho jménF napsal ef a vynadal mu p=i kafi: “Copak se, tup;e, =íká lfi?”
Klokan Klokan je divné zví=e a strašnF naivní je vF;nF bez halí=e: má kapsu - a nic v ní. RozhodnF líp to dFlá nap=íklad t=eba pes ten, že nic nevydFlá, je radši bez kapes. Husa Chlubila se husa huse, že se vezla v autobuse, až si celé hejno hus vyp5j;ilo autobus. Autobus byl nový zbrusu, nebo aspo po výbrusu, ale te je plný trusu tak dopadly pokusy s autobusy pro husy. Slepice lovFk sice snese více, nežli by se zdálo, p=ece ale na slepice je to všechno málo. Doopravdy, pro ;lovFka je to smutné velice, že nesnese to, co snese malá hloupá slepice. ÿOda na lelky KromF paní u;itelky celá t=ída chytá lelky, tlustý, tenký, malý, velký, sedí jako p=išití, hledí neco chytiti. Už je lelk5 plná t=ída, okna, sk=ínF, st5l i k=ída, nadarmo se nepovídá, že se dílo poda=í, když se ruka k ruce p=idá. NFkdy se to vyda=í. Jenom paní u;itelka, chudák neš(astná, div nelká,
nechytila od pondFlka ani jediného lelka, jí se totiž nelekne nikdo, ani lelek ne. PFt myš5 Je jeden malý, milý myš, ten chodívá tak tiše, že =ekli byste nanejvýš, že slyšíte jít myše. Je druhý malý, milý myš a o tom prý se píše, že prochází se, jako když by chodil po kožiše. Je t=etí malý, milý myš, ten našlapuje z výše a tišší ch5zi uslyšíš prý leda u slepýše. Je ;tvtý malý, milý myš a ten má packy z plyše a sám se slyší nanejvýš, když zakru;í mu v b=iše. Je pátý malý, milý myš, ten z celé myší =íše je nejtišší, ten chodí spíš jen jako když se dýše. A nem5žeš-li tedy spát a do uší ti zní šum, nic nesmíš nikdy vy;ítat tFm pFti malým myš5m. Jeleni Máme doma krokodýla ve vanF, chová se tam strašnF nevychovynF jednou k=i;í, že je v suchu, pak zas, že má vodu v uchu, celý den si pouští sprchu, ještF nám ji porouchá kolikrát si =íkám v duchu: MFl bych radši koloucha. Kolouch totiž, to je zví=e neškodné, jistF tolik neutratí za vodné, nepustoší za=ízení koupelen, hlavnF ale ;asem z nFho je - jelen. Ale ten náš zatracený krokodýl, co už toho rozmlátil a poškodil!
Nikdy se v nic po=ádného nezmFní už jsme z neho doopravdy jeleni. Život je pes Život je pes to každý vidí, a nemusí být profesor. Život je pes a už to samo kdekoho ;asem poleká. Život je pes a pes, jak známo, je vFrný p=ítel ;lovFka. Život je pes a zuby cení a usmívá se po o;ku život je pes, a proto není, rozhodnF není pro ko;ku. ŽELVA Dnes ubývá všem pamFti, prý vlivem sklerózy! A já už jsem tu staletí a nic mi nehrozí. Tak kup=íkladu skute;nF už kdoví kolik let si pamatuji bezpe;nF, že je mi dvF stF pFt. SYSEL P=inesli jsme dom5 sysla, ale on tak trochu sislá. Má ten zatracený zvyk, ze si slape na jazyk. Strejda Béda, jak ho slyšel, povídá mu :”To jši šyšel? opak jši to ža šyšla? Šprávný šyšel nešišlá.” ZAJÍC Jeden zajíc fialový bFhá celé dny a loví myslivce a lesní, vFší si je do zahrádky hlavou dol5 na dva drátky, má jich na váno;ní svátky, že je ani nesní. Pro; by nelovil? Má zbranF
a má dobré oko. DFlá si je na smetanF nebo na divoko.
