Na zasedání Představenstva ČKA dne 13. července 2010 vyslovil architekt Jan Sapák ostrou kritiku Pracovní skupiny ČKA pro památkovou péči. Tato kritika mne motivovala k napsání této stručné
Rekapitulace činností Pracovní skupiny ČKA pro památkovou péči od roku 1997 A/ 1997 – 2006, předseda JUDr, PhDr Jiří Plos -
-
-
-
-
-
V roce 1997 byla jmenována Pracovní skupina pro památkovou péči (dále jen PS PP) ve složení: Předseda: Jiří Plos, členové Roman Koucký, Petr Kratochvíl, Jiří T. Kotalík, Martin Peterka, Jakub Cigler, Josef Holeček. Okruh spolupracovníků: Daniel Špička, Mikuláš Hulec, Martin Němec, Petr Hrůša, Dalibor Borák, Alexander Gjurič, Jan Sedlák, Milan Pavlík, Petr Mráz, Martin Sedlák, Ivo Hlobil, Rostislav Švácha, Hana Hanzlíková, Mojmír Horyna, Dagmar Sedláková, Martin Stránský, Luděk Sequens, Zdeněk Lukeš, Jan Sapák JUDr, PhDr Jiří Plos napsal text Návrh politik a programových tezí České komory architektů ke koncepci památkové péče. (Nikde není dokladováno, zda tento text byl odsouhlasený představenstvem komory). V tomto období PS PP prakticky nevykazuje žádnou činnost. Na Valné hromadě v Litomyšli byla činnost skupiny pozastavena. Občasná „Stanoviska ČKA“ formuluje předseda skupiny, nejsou však předkládána představenstvu k odsouhlasení. V 1. čtvrtletí roku 2006 je na zasedáních představenstva široce diskutováno jmenování nového generálního ředitele NPÚ MUDr Tomáše Hájka a případné zastoupení Komory v tomto procesu. V této době bylo konstatováno, že je třeba obnovit činnost PS PP. Dr. Plos rezignoval na funkci předsedy PS PP. Jiří Merger byl pověřen zorganizováním veřejného diskusního semináře o památkové péči. 2. 5. 2006 na zasedání představenstva oznámil Merger, že diskusní seminář „Architekt a jeho postavení a úloha v památkové péči. Hlavní okruhy působení ČKA v památkové péči“, se bude konat 16. 5. 2006. Zároveň navrhl, aby se novým předsedou skupiny stal arch. Jan Sapák a aby tento seminář moderoval. Arch. Sapák nominaci přijal a byl jmenován předsedou skupiny. 16. 5. 2006 se konal výše uvedený seminář, který byl velmi početně navštíven architekty, pracovníky NPÚ i členy občanských sdružení, kteří se památkové péči věnují. Arch. Sapák se dostavil s hodinovým zpožděním; do té doby seminář moderoval Merger. Všichni účastníci obdrželi text arch. Sapáka Úvodní připomínky k památkové péči pro pracovní skupinu pro památkovou péči ČKA (viz příloha na konci tohoto textu). Text však byl účastníky přijat značně rozporuplně až odmítavě (např. Baše, Švácha aj.). Průběh semináře byl vzhledem k předchozím událostem na NPÚ dosti vzrušený; podrobnou referenci o semináři viz Bulletin ČKA 2/2006 (doporučuji k přečtení!).
B/ 2006 – 2007, předseda Ak. Arch. Jan Sapák - Nové složení PS PP bylo odsouhlaseno představenstvem takto: Předseda - Jan Sapák, členové - Zdeněk Jiran, Roman Koucký, Petr Malínský, Jiří Merger, Miloš Solař, Libor Sommer, Jindřich Škrabal, Petr Všetečka, Zdeňka Vydrová, přizvaní hosté – Jiří T. Kotalík, Ivan Kroupa - Předseda skupiny arch. Sapák nastínil v Bulletinu ČKA 2/2006 své vize o fungování skupiny a následně předložil představenstvu návrh harmonogramu činností PS PP:
ČESKÁ. KOMORA ARCHITEKTŮ - PROBLEMATIKA PAMÁTKOVÉ PÉČE ČASOVÝ PLÁN ČINNOSTI PRACOVNÍ SKUPINY A JEJÍ VÝSTUPY
1. Iniciační schůzky, počáteční rozpravy/ koncepce harmonogramu srpen 2006 2. Propracování úkolů na programových tezí a cílů 1-2 společná setkání do listopadového představenstva předložení inovovaných a finalizovaných tezí 3. Setkání se širším okruhem zájemců - moderovaná a strukturovaná diskuse Listopad/počátek prosince 4. Zahájení intenzivních prací na katalogu profilových příkladů cca 30 položek Uzavření prací a dokumentace do 15 března 2007 5. Započetí vážných prací na tezích i konkrétní formě zákona - užší skupina 3 max 4 osoby. 6. březen 2007 odborný seminář (konference) pořádaná a moderovaná ČKA na půdě komory 7. duben/květen 2007 ukončení prací na komorové verzi zákona
- Architekt Sapák následně napsal několik odborných, více méně obecně filozofujících textů o české památkové péči, které představenstvo odmítalo přijmout pro jejich malou konkrétnost ve vztahu k výkonu činností komory a autorizovaných architektů. Po celou dobu existence této PS PP se skupina ani jednou nesešla v plném složení. Osobně jsem zažil jedno pracovní setkání 31. 5. 2007, kterého se kromě mne a arch. Sapáka zúčastnil ještě arch. Všetečka. Během jednoho letního víkendu jsem se také sešel asi na hodinu v jedné restauraci v Praze na Pankráci s arch. Sapákem, který se vracel z Prahy do Brna. Brněnští členové se údajně sešli jednou v Brně. - Ve dnech 9. – 11. 5. 2007 se arch. Merger zúčastnil kongresu European Heritage Heads Forum, který organizovalo v Nosticově paláci Ministerstvo kultury ČR. (Setkání šéfů evropských památkových organizací) - V červnu 2007 Ministerstvo kultury ČR požádalo ČKA o zaslání námětů k právní úpravě nového památkového zákona v termínu do 30. 6. 2007. PS PP se nepodařilo připravit oficiální text v požadovaném předstihu a nakonec byly na MK odeslány dva samostatné texty J. Plose a J. Sapáka, nikoliv odsouhlasené stanovisko ČKA. Třebaže tak představenstvo určilo, ke spolupráci na textu jsem nebyl přizván. - Představenstvo na svých zasedáních pravidelně vyzývalo arch. Sapáka k písemné formulaci principů činnosti a stanovení jasných cílů PS PP a dodržení harmonogramu, který si sám stanovil, ale neplnil. Na zasedání 11. 9. 2007 arch. Sapák odstoupil z funkce předsedy PS PP.
C/ 2007 – 2010, předseda Ing. arch. Jiří Merger Po odstoupení arch. Sapáka z funkce předsedy PS PP 11. 9. 2007 vyzval arch. Borák architekta Jiřího Mergera, aby přijal nominaci na nového předsedu této skupiny a on po určitém váhání a také vzhledem k tomu, že nikdo jiný tuto funkci vykonávat nechtěl, nabídku přijal. Následně bylo nové složení PS PP odsouhlaseno představenstvem takto: Předseda – Jiří Merger, členové skupiny – Miroslav Baše, Tomáš Hradečný, Václav Jandáček, Martin Krise, Pavel Kupka, Jiří Plos, Miloš Solař a Petr Všetečka. Později byli na vlastní žádost jmenováni ještě Karel Doležel a Pavel Rada. Nakonec projevil zájem o členství a byl jmenován také Jan Sapák. Stručný přehled činností PS PP od září 2007: -
14. 9. 2007 byl Jiří Merger jmenován členem pracovního týmu Ministerstva kultury ČR pro přípravu nového památkového zákona. V rámci této činnosti (až do května 2008) proběhlo na ministerstvu cca 10 zasedání týmu, na kterých byly postupně precizovány texty nového zákona až do stadia věcného návrhu zákona. Všechny pracovní texty byly průběžně diskutovány a připomínkovány v PS PP a bylo o nich informováno představenstvo. Skupina vypracovala text připomínek k věcnému návrhu zákona, který byl doplněn členy legislativní skupiny dr. Plosem a arch. Peterkou a dne 27. 5. 2008 odeslán Ministerstvu kultury ČR. V průběhu podzimu 2008 ministerstvo další práce na přípravě zákona pozastavilo.
-
Ve stejné době skupina pracovala na formulování textu Koncepce České komory architektů v oblasti památkové péče. Text vznikal poměrně složitě, byl průběžně připomínkován představenstvem komory a konečná verze koncepce byla odsouhlasena představenstvem v červnu 2008.
-
29. 10. 2007 se uskutečnil v prostorách ČKA seminář Systémy památkové péče v některých zemích EU, který zorganizoval arch. Merger ve spolupráci s Ústavem dějin umění FF UK (Mgr. Richard Biegel, Ph.D.). Byly předneseny 4 podrobné referáty (Francie, Rakousko, Bavorsko, Česká republika). Dva přednášející byli zahraniční.
-
PS PP zasedala v těchto termínech: 2007: 8. 10., 26. 10., 13. 11., 30. 11., 12. 12., 2008: 11. 1., 31. 1., 12. 2. (účast zástupců skupiny na zasedání představenstva), 28. 2., 14. 3., 9. 5. (připomínky k věcnému návrhu zákona), 17. 6., 27. 11., 2009: 15. 4. (setkání s novou generální ředitelkou NPÚ Ing. Arch. T. Goryczkovou, která následně navštívila i zasedání představenstva), 26. 11., 2010: 24. 6.. Celkem se uskutečnilo 15 schůzek pracovní skupiny.
-
Výsledkem navázané spolupráce s arch. Goryczkovou byl společný text ČKA, NPÚ a SFŽP Prohlášení k problematice podpory opatření směřujících k energetickým úsporám historických staveb, na jehož formulaci se podíleli členové skupiny architekti Solař a Všetečka. Oba jmenovaní byli také členy autorského kolektivu, který vydal manuál Architekti a Zelená úsporám.
-
V únoru až březnu 2010 se arch. Merger účastnil práce ve sboru expertů na vypracování posudku k II. etapě opravy Karlova mostu (zprávu viz Bulletin ČKA 2/2010)
-
V průběhu let 2007 – 10 se někteří členové pod organizací ČKA zúčastnili těchto
konferencí:
-
•
4-5. 10. 2007 Konference Sdružení památkových měst a obcí, Hradec Králové
•
23-24. 3. 2010 Konference Současná tvorba v historickém prostředí, pořadatel NPÚ
•
19-20. 4. 2010 Konference Úspory energie v historicky cenných budovách, pořadatel SFŽP, (zprávu viz Bulletin ČKA 2/2010)
Vzhledem k tomu, že někteří členové stávající PS PP se trvale neúčastnili zasedání a nejevili zájem v ní dále pracovat, předložil v květnu 2010 předseda skupiny představenstvu návrh na nové složení skupiny, které následně doplnil návrhem Programových tezí činnosti pracovní skupiny ČKA pro památkovou péči.
D/ Několik poznámek ke kritice arch. Jana Sapáka -
Architekt Sapák vedl PS PP v letech 2006 – 2007 (viz výše – no comment)
-
Architekt Sapák odmítl být členem PS PP v době, kdy jsem byl jmenován předsedou této skupiny. Později projevil zájem o činnost skupiny a byl představenstvem dojmenován. Nezúčastnil se však ani jednoho zasedání, ani nepředložil žádný podnět pro její činnost.
-
Nové Programové teze činnosti PS PP (červen 2010) byly předloženy k připomínkování všem členům skupiny. Arch. Sapák k nim nevznesl žádnou připomínku a nepředložil žádné náměty. Ústně mi sdělil, že má osobní námitky ke členům skupiny architektům Miloši Solařovi a nově navrhovanému členu skupiny Markovi Tichému. Domnívám se, že tento názor není objektivní, naopak je velmi subjektivní a vychází z osobních vztahů – oba pánové mají určitý vztah k rekonstrukci vily Tugendhat.
-
Představenstvo ČKA vyzvalo současnou PS PP, aby předložila návrh své činnosti pro příští období, který mu byl předán v červenci 2010. Pro srovnání uvádím text, který vydal arch. Sapák v květnu 2006, poté co byl jmenován předsedou PSPP: ÚVODNÍ PŘIPOMÍNKY K PAMÁTKOVÉ PÉČi PRO PRACOVNí SKUPINU PRO PAMÁTKOVOU PÉČi ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ
Dovolíte-li, skupiny,
mám pak
vyostřeným
je
za
úkol
pracovat
na
místě
abych
pojmenováním
na na
základních
pro
úvod
příště přispěl
východisek,
na ve
ze
vedení stručnost
kterých
třídění
prací
vyjádřením
památkové
pracovní
nebo
péče
spíš
vychází
(má vycházet), které jsou obhajitelné, co je její jednoznačný a zobecněný hlavní cíl. Znamená to ale, také pojmenovat i úskalí a konkrétní materie, se kterou se sledování takové vůle, či vlastně usilování o takový cíl v praxi střetává. Nelze také než reflektovat protikladné projevy a tendence ve společnosti i u jednotlivých osob, které jsou stejně tak přirozené jako snahy o uchování (památkovou ochranu). Památková ochrana se s nimi vlastně již jako reaktivní činnost střetává. Má se vyrovnávat s jejich působení. Základní
úkol
památkové
péče
je
jednoduchý
(a
i
banalitu
je
třeba
opakovat
pokud
není vnímána). Má usilovat o zachování dokladů, stop a artefaktů minulých událostí. Ty vpravdě a přirozeně mizí, chátrají a proměňují se, tak říkajíc unikají mezi prsty. Pokud by
neexistovala
žádná
tendence
opačná
(ať
již
spontánní
nebo
organizovaná),
v
nějakém čase by po minulosti nezbyla žádná stopa a to jistě rychleji, než se to stane při takové snaze. Aby proces vytrácení se nebyl rychle dokonán a stopy minulého než, mizely nadobro, ale
zachovaly
snaha.
se
Pak
je
konzervativní
a
alespoň jasné,
nic
nekompetentní.
Je
ve
že
než na
zlomkové
úkolem
konzervativní.
místě,
aby
míře,
je
památkové
nutná
péče
Konzervativní
záhubné
taková
je ale
záchovná
nebo
především
konzervovat
není
co
procesy brzdila,
totéž
čelila
jim,
brzdící a
svévolný
eliminovala
být nebo je.
I
přesto, a bude-li v tom mimořádně úspěšná, proces úbytku bude vždy převyšovat stav zachování. Proto
je
na
místě,
aby
takové
konala
činnosti
s
naprosto
největším
úsilím
a
zcela
nekompromisně. Pokud jsem pravil, že má být přísná, znamená to rovněž, že má být realistická
(realisticky
přísná,
produktivně
přísná),
správná
ve
strategii
i
taktice,
pro
to,
aby sledování základního cíle bylo ve výsledku co nejúčinnější a s největším efektem. Aby se tak stalo, vyžaduje to specifickou erudici a specifickou druh činnosti. Budeme jistě diskutovat, co tato kompetence vlastně znamená. Asi
nikdo
nepochybujeme,
že
erudice
pro
tento
předmět
je
kompetenci
velmi
pro
složitá.
tento
Rozložená
mezi uvědomělou teorií a zcela konkrétní prací, a to jak v uměleckém, technickém nebo organizačním smyslu slova. Proto je tak důležité správné a ostře vyjádřené, byť na první pohled
možná
notoricky
známé,
leč
pomíjené
základní
východisko.
Erudicí
nemůžeme
než myslet jak vynikající znalosti obecné v těsné součinnosti ze znalostmi technickými. Pro úplnost: řeč je sice o památce (památkách) obecně, ale nesporně se k pozornosti alespoň v této sešlosti uplatňuje památka stavební. Jistěže nás přirozeně zajímají nejvice. pojmu pod
Také a
nesou
nejvíce
důvodnost
tento
pojem
kolizních
počínaní,
jsou
také
situací.
připomínám, památky
že
Máme-Ii
vystihnout
konkrétními
nehmotné
-
např.
formami písně;
správnou (věcmi)
památky
obecnost spadajícími
zvláštní
např.
koně a památky za běžných podmínek nekonfliktní - např. pazourkový úštěp. Vedle
teoretických
konkrétní
potřeby
technickými
východisek a
procesy,
okolnostmi
a
je
hmatatelná
podmíněné
možnostmi,
praxe
spletitými
bohatstvím
nebo
každodenního tužbami
života
chudobou,
života. v
náladami
Naprosto přítomnosti,
uživatelů
a
jistě i okolnostmi organizačními. Tedy
nikoliv
jenom
odvěký,
přirozený
a
vlastně
nerozhodnutelný
svár
mezí
vůlí
tvořit
na jedné straně a vůlí schraňovat již vytvořené na straně druhé. Potřebou konzervovat a potřebou vytvářet nové. Svár mezi konservatismem a progresivismem. Architekti, směrech
kteří
tedy
takového
z
přirozenosti
problému
musí
svého
přispět
k
úkolu jeho
mají
smysl
precizaci
a
a
pochopení
dosažení
ve
všech
rovnováhy
mezi
oběma tendencemi. Co lze ale vedle toho označit a popsat jako nežádoucí. Čemu je potřeba zamezovat to jsou stále velmi bující snahy o vytváření iluze nebo jen ilustrace minulosti. Památková péče
(ochrana),
která
společenské podpory.
se
bude
zabývat
ilustrací
minulostí,
se
nemůže
nadát
legitimní
Nemůžeme hodnoty
nebo
také
rozhodovat,
naopak
hodnoty
jestli stáří.
je
Můžeme
správnější
princip
je
lépe
však
ochraňování
pojmenovat,
neboť
historické již toto
Rieglovo pojmenování je většině lidí nesrozumitelné a velmi to snižuje úspěšnost úsilí o legitimní cíl.
Jan Sapák (květen 2006)
E/ Pár slov na závěr Jsem přesvědčený, že umím přijmout kritiku, která je objektivní a založená na racionálních podkladech. Nikdo není dokonalý a vždy je možné činnost zlepšovat. Domnívám se však, že kritika vyslovená arch. Sapákem objektivní není. Nikdy v minulých letech nepracovala na půdě komory žádná památková skupina tak intenzivně jako tato v letech 2007 – 10 a nikdy také tak úzce nespolupracovala s představenstvem. Jsem přesvědčený o tom, že nepodložená kritika sráží iniciativu členů skupiny, odborně vybavených architektů, kteří jsou ochotni ve svém volném čase ochotni pracovat pro komoru. Jiří Merger, září 2010
Pro vypracování této rekapitulace byly použity zápisy ze zasedání Představenstva ČKA, Zápisy ze zasedání a další materiály PS PP, Bulletin ČKA, web ČKA
