co d láš b hem dne? - Torno alle otto. Vracím se v osm. - Ma lavori tutto il giorno? To pracuješ celý den? - Sì, più o meno. Jo, vícemén . - E non ti stanchi? A neunavíš se? - Sì, certo, mi stanco moltissimo. Jasn , že se strašliv unavím. - E quando ti riposi? A kdy odpo íváš? - Beh, mi riposo la sera; leggo, guardo la TV … No, odpo ívám ve er; tu, dívám se na telku … - E il finesettimana? A o víkendu? - Eh, il finesettimana mi diverto! Jó, o víkendu se bavím!
- Daniela, tu a che ora ti svegli la mattina di solito? Danielo, v kolik hodin se ráno obvykle probouzíš? - Di solito mi sveglio alle sette. Obvykle se probouzím v sedm. - Così presto? Ma ti alzi subito? Tak brzo? Ale vstáváš hned? - No, mi alzo dopo un pò. Ne, vstávám až za chvilku. - E poi? A pak? - Beh, mi lavo, mi preparo e poi vado in ufficio. No, myju se, p ipravuji se a pak jdu do kancelá e. - E quando torni a casa? A kdy se vracíš dom ?
! "#$ %
%
se liší od oby ejných sloves tím, že mají jiný infinitiv (lavare – mýt / lavarsi – mýt se) a v každé osob mají jinou zvratnou ástici: mi – ti – si – ci – vi – si.
LAV-ARSI MI lavo TI lavi SI lava CI laviamo VI lavate SI lavano
METT-ERSI MI metto TI metti SI mette CI mettiamo VI mettete SI mettono
VEST-IRSI MI vesto TI vesti SI veste CI vestiamo VI vestite SI vestono
MI – TI – SI – CI – VI – SI vyjad ují 3. nebo 4. pád, a proto je do eštiny p ekládáme „si“ nebo „se“: ci laviamo (myjeme se) ci laviamo le mani (myjeme si ruce). Zájmeno se m ní podle osoby a ísla, i když je p ipojeno k infinitivu: Vuoi lavarti? (Chceš se umýt?) Vado a cambiarmi. (Jdu se p evléci.)
ENTRATA Vchod TABACCHI Tabák ALIMENTARI Potraviny
OTTICA Optika
&
USCITA Východ
LIBRERIA Knihy
zvyknout si vstát nudit se roz ílit se jmenovat se bavit se uškodit si zastavit se zapsat se mýt se urazit se ztratit se esat se p ipravit se d lat si starosti odpo inout si sednout si sentirsi bene/male cítit se dob e/špatn sposarsi oženit se / vdát se stancarsi unavit se svegliarsi probudit se vergognarsi styd t se abituarsi a alzarsi annoiarsi arrabiarsi chiamarsi divertirsi farsi male a fermarsi inscriversi lavarsi offendersi perdersi pettinarsi prepararsi preoccuparsi riposarsi sedersi
CARTOLERIA Papírnictví
PASTICERIA Cukrárna
BIRRERIA Pivnice
FARMACIA Lékárna ABIGLIAMENTO Od vy
POSTA Pošta
'()
#$ *+ ,# - p ehled t ch nejpoužívan jších:
vicino (blízký) duro (tvrdý) asciuto (suchý) leggero (lehký) grande (velký) dolce (sladký) chiuso (zav ený) corto (krátký) caldo (teplý) basso (nízký) largo (široký) bello (p kný) chiaro (jasný) nuovo (nový) dritto (p ímý)
freddo (studený) lontano (daleký) morbido (m kký) amaro(ho ký) lungo (dlouhý) pesante (t žký) alto (vysoký) piccolo (malý) scuro (tmavý) vecchio (starý) storto (k ivý) stretto (úzký) bagnato (mokrý) aperto (otev ený) brutto (ošklivý)
veloce (rychlý) antico (starý) trasparente lontano (pr hledný) comune (obecný) rumoroso (hlu ný) crudo (syrový) raro (výjime ný) difficile (t žký) pubblico (ve ejný) femminile (ženský) lento (pomalý) piacevole (p íjemný) moderno (moderní) occupato (obsazený) migliore (lepší) opaco (nepr hledný) maschile (mužský) peggiore (horší) liscio (hladký) privato (soukromý) libero (volný) ruvido (hrubý) giusto (správný) sbagliato (špatný) facile (jednoduchý) scomodo (nepohodlný) cotto (va ený) silenzioso (tichý) comodo (pohodlný) sgradevole (nep íjemný)
Návrh: Propoj dvojice opa ného významu. Pokud jsi dote nepoužíval pastelky, nyní je doporu uji.
+ .# POŠTA il francobollo il pacco la lettera la cartolina la busta la bucca delle lettere
známka balík dopis pohled obálka, taška poštovní schránka
Pozn.: Na pohled i dopis v Itálii i do Evropy nyní stojí známka 800 LIT.
TELEFONOVÁNÍ la scheda telefonica telefonní karta una telefonata (jeden) telefonát il telefono non funziona telefon nefunguje non sento bene neslyším dob e la cabina telefonica telefonní kabina le pagine gialle Zlaté stránky il prefisso p ed íslí telefonare / fare una telefonata /chiamare = telefonovat
/ #$"0 A. - Pronto? - Prosím. - Pronto, c’è Mario? - Prosím, je tam Mario? - No, Mario non c’è, chi parla? - Ne, Mario tu není, kdo to je (mluví)? - Sono Bruno. Quando torna Mario? - Jsem Bruno. Kdy se Mario vrátí? - Mi dispiace, non lo so. - Je mi líto, nevím to. - Posso lasciare un messagio? - Mohu zanechat vzkaz? B. - Pronto?! - Prosím. - Pronto, sono Barbara, posso parlare con Andrea? - Prosím, jsem B., mohu mluvit s A.? - Ciao Barbara, sono io. - au Barbaro, to jsem já.
C. - Pronto? Giovanna, sei tu? - Prosím? Giovanno, seš to ty? - Sì, Carla, ciao. - Jo, Karlo, to jsem já. - Allora, vieni a trovarmi a Firenze sabato? - Tak p ijedeš m v sobotu navštívit do Florencie? - Non lo so ancora, possiamo sentirci domani? - Ješt nevím, m žeme si zavolat (“se slyšet”) zítra? - Sì, va bene. Mi telefoni tu o ti telefono io? Jo, dob e. Zavoláš mi ty, nebo ti zavolám já? - Ti telefono io domani sera. Qual è il prefisso per Firenze? - Já ti zavolám zítra ve er. Jaké je p ed íslí do FI? - 055. Ciao, a domani allora. - 055. au, takže zítra! - Ciao, ciao.
12 #. 3 4 % 56 %% " 6! %% + 7 se tvo í pomocí sloves avere nebo essere: HO mangiato SONO andato/a HAI mangiato SEI andato/a HA mangiato È andato/a ABBIAMO mangiato SIAMO andati/e AVETE mangiato SIETE andati/e HANNO mangiato SONO andati/e
Pravidelné koncovky t ech konjugací: ho studiato -ARE -ATO sono restato/a ho ricevuto -ERE -UTO sono caduto/a ho finito -IRE -ITO sono partito/a
$ "
%
! (
&' )
S pomocným slovesem “essere” se pojí následující typy sloves: 1) Slovesa pohybu:
arrivare-arrivato, andare-andato, cadere-caduto, partire-partito, tornare-tornato, uscire-uscito, entrare-entrato, salire-salito, scendere-sceso, …
2) Slovesa stavu (jeho zm ny): essere-stato, restare-restato, diventarediventato, stare-stato,…
3) Zvratná slovesa:
alzarsi-mi sono alzato/a,…
! " !
#
Dob e si všimn te, že koncovka participia spojeného s essere se m ní podle ísla a rodu. mužský rod: sono andato / siamo andati, ženský rod: sono andata / siamo andate. (Kdežto s avere z stává vždy stejný tvar.)
Minulé p í estí má již samo o sob význam: amato – milován, capito – pochopen, … Záporová ástice NON a osobní nep ízvu ná zájmena se dávají p ed pomocné sloveso: Non ho avuto tempo. Nem l jsem as. Ti ho portato le casette. P inesl jsem ti ty kazety. Non mi ha detto niente. Ne ekl mi nic. P íslovce GIÀ, MAI, ANCORA, PIÙ (již, nikdy, ješt , více) stojí v tšinou mezi pomocným slovesem a p í estím: Ti ha già scritto Luigi? Už ti Ludvík napsal? Non gli ho ancora risposto. Ješt jsem mu neodpov d l. Non ho mai fumato. Nikdy jsem nekou il. Non ne abbiamo più parlato. Už jsme o tom nemluvili.
)% , "8
)!
la testa hlava i capelli vlasy la faccia tvá l’occhio – gli occhi oko - o i le orecchie uši la bocca ústa il dente zub la lingua jazyk la gola krk la spalla rameno la mano ruka il gomito loket il braccio paže il dito prst il cuore srdce il polmone plíce lo stomaco žaludek il fegato játra le reni ledviny la gamba noha il ginocchio koleno la caviglia kotník il piede chodidlo l’osso (m) kost il sangue krev
il gruppo sanguigno krev. skup.
la pelle il nervo il musculo
k že nerv sval
" 6! 9 ,+ 0
il raffreddore nachlazení l’angina (ž) angína l’influenza (ž) ch ipka la febbre hore ka il colpo di calore úpal il colpo di sole úžeh
l’ulcera (ž) v ed l’infiammazione (ž) zán t l’allergia (ž) alergie allergico alergik l’astma (ž) astma la convulsione k e
l’indisposizione (ž) nevolnost avere mal di… mít bolesti… (ho mal di testa) bolí m hlava
la diarrea la costipazione la ferita sanguinare la puntura - di zanzara - di vespa - di ape
pr jem zácpa zran ní krvácet píchnutí - komára - vosy - v ely
il morso l‘abrasione (ž) la bruciatura la bolla il taglio il dolore la malattia
kousnutí od enina popálenina puchý íznutí bolest nemoc
lo choc l’infarto (m) la frattura l’attacco (m) l’ematoma (m)
šok infarkt zlomenina záchvat výron
essere malato být nemocen avere un incidente utrp t úraz
,
'% $ 6 +
Aiuto! Aiuto! Pomoc! IL PRONTO SOCCORSO První pomoc Chiamate l’ambulanza! P ivolejte sanitku! il medico léka la farmacia lékárna l’ospedale nemocnice È grave. Je to vážné. È urgente. Je to naléhavé. la fasciatura obvaz la dieta dieta la ricetta recept l’assicurazione sanitaria (ž) zdravotní pojišt ní
A ješt trochu gramatiky…: 3. pád os. zájmen A ME = MI mn A NOI = CI nám A TE = TI tob A VOI = VI vám A LUI = GLI jemu A LORO = GLI jim A LEI = LE jí (= zesílený) (= b žný) Telefoni a Claudio? Sì, GLI telefono. Telefoni a Simona? Sì, LE telefono. Telefoni a J.R. e Clif? Sì, GLI telefono. Telefoni a Simona e Lia? Sì, GLI telefono.
4. pád os. zájmen MI – TI – LO – LA (m – tebe – jeho – ji) CI – VI – LI – LE (nás – vás – je (m) – je (ž)) Conosci Claudio? Sì, LO conosco. Conosci Simona? Sì, LA conosco. Conosci J.R. e Clif? Sì, LI conosco. Conosci Simona e Lia? Sì, LE conosco. Ve spojení s „avere“ lze LO a LA zkrátit. Nap .: Hai comprato il pane? Sì, l’ho comprato. Hai comprato la pizza? Sì, l’ha comprata. Ostatní p ípady nelze zkrátit: li ho comprati, le ho comprate, gli ho scritto
