: ODSUVNÁ STŘECHA JIŽ NENÍ NA KLIKU Miroslav Spurný, MSH

ASTR☺PATR☺LA´2012 2012-05-10

005/2012

2012-05-09: ODSUVNÁ STŘECHA JIŽ NENÍ NA KLIKU ☺ Miroslav Spurný, MSH Prioritou roku 2012 je kompletní rekonstrukce naší pozorovatelny. Celá úprava souvisí s realizací nového teleskopu VL-KVT s průměrem primárního zrcadla 17“ neboli 425 mm. Tento dalekohled bude spolu s několika dalšími určen pro odbornou činnost i popularizaci. Veřejnost tedy bude moci s tímto novým teleskopem pozorovat přímo na hvězdárně v rámci našich programů, zároveň ale bude možné pracovat s dalekohledem v on-line režimu dálkové správy a tudíž si s ním pozorovat přes internet. Novinkou bude i CCD kamera použitelná pro systematická pozorování v odborném programu pozorování proměnných hvězd a exoplanet. Odsuvnou střechu budeme brzy moci řídit dálkově přes internet, proto bude možné s dalekohledem pracovat zcela bez omezení odkudkoli. Rádi bychom proto pro hvězdárnu získali tým odborných a dobře vyškolených spolupracovníků, kteří s námi budou aktivně spolupracovat a reprezentovat tak naši hvězdárnu. Moc bych si přál, aby se do této zimy nový tým ustavil a svou činnost rozběhl v rámci Astronomického klubu. Uvedení kompletního přístroje do provozu proběhne za současné situace nejspíše v listopadu. Tehdy bude dalekohled již pravděpodobně zapojen do několika odborných projektů. Cena celého přístroje s CCD kamerou (viz obrázek), včetně vidlicové montáže vyrobené speciálně pro tento dalekohled, technických úprav pozorovatelny i namontování a usazení systému je 1,3 milionu Kč. Tuto částku věnovalo v tomto roce Město Karlovy Vary. Dalekohled o průměru primárního zrcadla 425 mm trubkové konstrukce znamená zvyšení atraktivoty hvězdárny pro veřejnost i zkvalitnění pozorovacích možností pro nás i pro veřejnost. Obraz objektů v takovémto přístroji bude mnohonásobně lepší, než v dalekohledem polovičních průměrů, které až dosud hvězdárna používala. Výhodou realizovaného systému je také bezpečnost návštěvníků a snadná dostupnost k okulárům i pro malé děti. Jednou z nejdůležitějších úprav byla motorizace odsuvné střechy, která vyžadovala zvýšení pojezdových kolejnic o 30 cm. Na střeše proto od 15. 4. probíhají úpravy a montáž nových kolejnic. Na ně se pak střecha přesunula a pozorovatelna se po obvodu obezdila. Celá akce je již v současné době před dokončením. Od pátku 11.5. bychom měli mít střechu opět zprovozněnou. Kolejnice, na kterých střecha nyní pojíždí, jsou ve výšce, která již nebude působit problémy, se kterými jsme se potýkali každou zimu. Když napadl sníh, střecha se nedala odsunout. A nebylo na terasu kudy vylézt, abychom mohli sníh odhrabat a střechu opět zprovoznit.

Úžasným zážitkem byl přesun střechy ve středu 25.4.. Tehdy byly hotové kolejnice na terase a začalo se pracovat na kolejnicích u stávajících obvodových zdí pozorovatelny. Stejným způsobem budeme pravděpodobně do kopule usazovat ještě v tomto roce 200 kg vážící montáž i nový dalekohled VL-KVT.

Připomeňme si opravu střechy nejzajímavějším snímkem pořízeným právě ve chvíli, kdy rameno jeřábu nadzvihlo a přesunulo 34 let starou střechu, která i po těch letech je překvapivě stále ve velmi dobré kondici. Nyní ji již nebudeme muset otvírat klikou ☺. Otvírání střechy byl často problém. Mnohým spolupracovníkům se často nedařilo ji fyzicky utáhnout. Nyní tyto problémy bude řešit motor. Pouze bude nutno vyřešit případné problémy s výpadky elektrické energie, při kterých by střecha nemusela jít zavřít právě ve chvíli, kdy začne třeba pršet…

2012-05-08: POZNÁTE NAŠI HVĚZDÁRNU? Miroslav Spurný, MSH Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary o.p.s. ve spolupráci se zřizovatelem a majitelem objektu hvězdárny nechalo zpracovat studii rekonstrukce a dostavby objektu hvězdárny. Protože si myslím, že je vhodná chvíle vám hotovou studii představit, připravil jsem obrázek z 3D vizualizace celé stavby, jak by měla vypadat po svém dokončení. Celý objekt je multifunkční a je pojat způsobem, aby zde mohlo probíhat několik akcí najednou, aniž by se vzájemně rušily. Studie počítá s ubytovací kapacitou 32 míst na ubytovně a se 40 místy v chatkách, je zde počítáno s bezbariérovým přístupem na terasy i do suterénu a také sálem stelária, který má mít 63 míst. V současnosti také s Lázeňskými lesy a Městem jednáme o možnosti vytvoření parkoviště pro autobus a 6 osobních automobilů přímo před hvězdárnou, neboť parkovací plocha hvězdárně chybí asi nejvíce.

2014 ?

2012-05-07: MEZINÁRODNÍ SEMINÁŘE IBWS / GLORIA Miroslav Spurný, MSH V termínu 23. – 27. 4. 2012 hostily počtvrté Karlovy Vary mezinárodní seminář Integral Bart Workshop (IBWS), který v předchozích letech trval celý týden. Letos však byla akce rozdělena na dvě nezávislé části. Ve středu dopoledne skončil seminář IBWS, aby po odpolední a večerní společenské části na Magistrátě a na hvězdárně začal seminář projektu GLObal Robotic telescopes Intelligent Array for e-Science (GLORIA). Ten zajímá také nás v souvislosti s realizací našeho nového dalekohledu VL-KVT. Do sítě dalekohleů Gloria máme zájem zapojit právě náš nový teleskop. O projektu si můžete přečíst na stránkách http://www.gloria-project.eu/en/

IBWS je seminář zaměřený na obor vysokých energií, tedy aktivity kolem družice Integral a pozorování prostřednictvím robotických teleskopů. Naše celooblohová kamera je jedním z příspěvků, který by mohl v tomto projektu pracovat. Nyní sice byla díky opravě střechy mimo provoz, ale o víkendu se opět vrátí na scénu s vysíláním noční oblohy na našich stránkách www.astro-webcast.eu. O zapojení našeho dalekohledu VL-KVT do projektu Gloria budeme jednat s ČVÚT v průběhu roku, jakmile bude náš dalekohled na pozorovatelnu postupně instalován a bude možno řešit technické detaily celého projektu, které v tuto chvíli díky tomu, že se montáž teprve vyrábí, nejsou úplně k dispozici. V pondělí 23.4.2012 se dopoledního programu v Krajské knihovně zúčastnili osobně dva účastníci Astrogate Lyridy 2012 Alex Peterka a Jáchym Baláž, kteří snad o ní napíší sami v některém příštím čísle zpravodaje. Asi nejcennějším momentem celého semináře bylo přijetí účastníků z řady evropských universit v zasedací síni Magistrátu města Karlovy Vary náměstkem primátora p. Jiřím Klsákem a vedoucím odboru kultury p. Františkem Škarydem. Níže je několik snímků z tohoto setkání. Proběhlo v úžasné atmosféře a poprvé se podařilo účastníky představit zástupcům vedení Města, zerjména panu náměstku Klsákovi, který má vřelý vztah k vědě. Proběhlo zároveň i neformální jednání o podpoře akce v dalších letech. Je výborné, že se i v roce 2013, tedy v roce 50.výročí otevření hvězdárny, podaří opět spolupořádat podobnou akci, která má pro naši hvězdárnu do budoucna zásadní význam.

2012-05-03: HVĚZDÁRNA PODALA PROJEKT DO OP VK Miroslav Spurný, MSH Společnost v uplynulém měsíci – přesněji poslední den výzvy 23.4.2012 - podala na Krajský úřad projektovou žádost do 2.výzvy Globálního grantu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt s názvem „Astronomie a přírodní vědy interaktivní formou na školách Karlovarského kraje“ bych vám v krátkosti rád představil, protože souvisí opět s realizací našeho nového dalekohledu. Projekt má celkem 10 partnerů – osm základních škol a dvě gymnázia. Cílovou skupinou je 2.stupeň ZŠ a osmiletá gymnázia Karlovarského kraje. Projekt bude realizován v termínu od 1.6.2013 do 31.10.2014 ČERVEN 2013 ŠKOLENÍ UČITELŮ ZŠ A GYMNÁZIÍ Setkání kontaktních učitelů na jednotlivých školách, konzultace školních ŠVP na dané škole, příprava harmonogramu pro školní rok 2013/2014 ČERVENEC – SRPEN KONKRETIZACE PROGRAMŮ VE ŠKOLÁCH Prázdninové školení na hvězdárně – seznámení s přístroji. Přípravy materiálů, skript ZÁŘÍ 2013 ŠKOLENÍ UČITELŮ ZŠ A GYMNÁZIÍ Setkání s kontaktními učitelů na jednotlivých školách, konzultace školních ŠVP na dané škole, konkretizace harmonogramu pro školní rok 2013/2014 ŘÍJEN 2013 – ČERVEN 2014 Workshopy zařazené přímo do hodin školní výuky. V každé zúčastněné třídě proběhne program ve 2-3 vyučovacích hodinách v rámci tématu, který nejvíce vyhovuje dané problematice. Podoba přednášek a materiálů bude konkretizována v přípravné fázi projektu. Program rozšiřuje základní učivo ZŠ a Gymnázií o praktické využití astronomických poznatků. Témata přednášek navazují na ŠVP, volit si je budou sami učitelé na partnerských školách. Cílem je, aby astronomie nenarušila vyučování, ale naopak jej doplnila. Implementace programů do hodin školní výuky proběhne do těchto předmětů: 6.ročník ZŠ - zeměpis, informační a komunikační technologie, 7. a 8. ročník ZŠzeměpis, výpočetní technika, 9.ročník ZŠ - fyzika, výpočetní technika, 1.-4.ročník SŠ – matematika, fyzika Ve vyučovacích hodinách pak proběhne výběr dětí na základě testů na hvězdárnu, kde se následně zúčastní soustředění, která budou pořádána vždy 2x do měsíce za optimálních pozorovacích podmínek. Kapacita 10 dětí vybraných za pomoci testů ve školách na jednom soustředění. Program těchto školení bude následující: Pátek: základy praktické astronomie Sobota: kosmonautika, jednoduchá praktická astronomická měření Neděle: základy prakt. elektrotechniky, stavba el. zařízení, vysílání v radioamatérských pásmech LEDEN - ÚNOR 2014 ČERVEN 2014 ČERVENEC 2014 SRPEN 2014

ZÁŘÍ 2014 ŘÍJEN 2014

INSTALACE CELOOBLOHOVÝCH MONITORŮ, SID MONITORU a TV KAMER PRO POZOROVÁNÍ METEORŮ NA 3-4 PARTNERSKÉ ŠKOLY PROJEKTU VYHODNOCENÍ PROJEKTU UČITELI ZŠ A GYMNÁZIÍ Setkání s učiteli účastnících se projektu v Krajské knihovně PŘÍPRAVA SOUSTŘEDĚNÍ NA HVĚZDÁRNĚ TŘI TÝDENNÍ POZOROVACÍ SOUSTŘEDĚNÍ PRO STUDENTY zaměřené na Astronomii jasných objektů (planet a Slunce) Fotometrii slabých objektů – práce s CCD kamerou a velkým dalekohledem TV Meteory – pozorování meteorického roje Perseidy z více stanic KONFERENCE ZA ÚČASTI ODBORNÝCH GARANTŮ PROJEKTU Studetský seminář s prezentací výsledků projektu – příprava sborníku VYHODNOCENÍ PROJEKTU ORGANIZÁTORY

Odborní garanti projektu: Katedra radioelektroniky FEL, ČVUT Praha Skupina Astrofyziky vysokých energií stelárního odděleni AsÚ AV ČR v.v.i. v Ondřejově Společnost pro meziplanetární hmotu o. s. Česká kosmická kancelář o. p. s. Sekce pozorovatelů proměnných hvězd a exoplanet ČAS Radioklub OK1KVK lázeňského města Karlovy Vary o. s.

2012-05-02: SOUHRN POZOROVÁNÍ DUBEN 2012 Martin Lehký (LEH), Astronomická společnost Hradec Králové (ASHK) Odborné programy na hvězdárně prozatím neběží, ale pomalu se už k tomu schyluje. Abychom vám ukázali, jak pracují astronomové-amatéři jinde, budu od tohoto čísla publikovat i výsledky pozorování astronomů, se kterými naše hvězdárna spolupracuje. Na příkladu kolegy Martina Lehkého z Hradce Králové bych vám rád ukázal, co všechno smysluplné se dá stihnout, když je jasno. Martin se věnuje především vizuální a CCD fotometrii komet a supernov, dále aktivním galaktickým jádrům a na závěr všem možným proměnným hvězdám, které už v současnosti nejsou tolik sledované a data získaná astronomy amatéry mají pro pozorovací řady zásadní význam. Což takhle Martina napodobit? Všimněte si, že většina pozorování je provedena prakticky ve dvou večerech, kdy bylo v Hradci Králové jasno. Martin patří mezi velmi zapálené pozorovatele, za což si nedávno vysloužil i velké ocenění – Kvízovu cenu, kterou Česká astronomická

společnost uděluje každé tři roky zvlášť významným astronomům-amatérům. Před ním tuto cenu získal Kamil Hornoch za objevy asi 160 nov v galaxiích M31 a M81. Součástí výpisu uskutečněných pozorování budou návazně i mapky, které můžete využít také k pozorování. Rád s vámi cokoli zkonzutuji, ozvete-li se mi na e-mail: [email protected] COMET 29P/Schwassmann-Wachmann 1 Apr. 27.96, 13.5, 1'.6 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); COMET 246P/NEAT Apr. 27.94, 12.8, 2'.0 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); COMET C/2009 P1 (Garradd) Apr. 27.90, 8.2, 6' (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.90, 8.1, 6' (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); COMET C/2011 F1 (LINEAR) Apr. 27.92, 11.8, 2'.2 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); Apr. 26.92, 11.9, 2' (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); SUPERNOVA 2011aw (NGC 3351 Leo) Apr. 27.861, 13.50 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); Apr. 26.861, 13.42 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); ACTIVE GALAXY NGC 4151 CVn Apr. 27.875, 11.71 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); Apr. 26.875, 11.79 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); ACTIVE GALAXY MARKARIAN 421 UMa Apr. 27.868, 12.97 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); Apr. 26.868, 12.90 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); ACTIVE GALAXY MARKARIAN 501 Her Apr. 27.881, 13.78 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); Apr. 26.881, 13.78 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, 0.42-m reflector); PROMĚNNÁ HVĚZDA UU Aur Apr. 27.836, 5.52 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.836, 5.52 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA V Boo Apr. 27.847, 8.60 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.847, 8.75 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA XX Cam Apr. 27.833, 7.52 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.833, 7.52 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA U Cam Apr. 26.829, 8.27 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.829, 8.27 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA WZ Cas Apr. 27.822, 6.53 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.822, 6.47 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA AF Cyg Apr. 28.003, 7.78 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.961, 7.72 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA CH Cyg Apr. 28.000, 7.73 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.958, 7.65 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA RS Cyg Apr. 28.014, 7.26 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.972, 7.38 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100);

PROMĚNNÁ HVĚZDA W Cyg Apr. 28.010, 6.60 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.968, 6.65 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA V 1981 Cyg Apr. 28.007, 6.39 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.965, 6.47 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA TX Dra Apr. 27.850, 7.50 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.850, 7.56 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA SX Lac Apr. 28.055, 8.84 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 27.055, 8.70 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA Y Lyn Apr. 27.840, 6.98 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.840, 6.92 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA XX Oph Apr. 28.042, 9.25 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 27.048, 9.44 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA XX Per Apr. 27.826, 8.60 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.826, 8.60 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA R Sct Apr. 28.021, 5.69 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 27.041, 5.61 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA Z UMa Apr. 27.843, 7.87 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.843, 8.07 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); PROMĚNNÁ HVĚZDA V 336 Vul Apr. 28.017, 8.62 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100); Apr. 26.975, 8.75 (M. Lehky, Hradec Kralove, Czech Republic, binoculars 25x100);

2012-05-01: POZOROVACÍ KAMPAŇ - HVĚZDA R CRB Miroslav Spurný, MSH R Coronae Borealis (R CrB) je typem velmi neobvyklé proměnné hvězdy. Její variabilita je způsobena vytvoření mraku prachu, který hvězdu zakryje. Mrak se vždy vytvoří v blízkosti hvězdné fotosféry a vytváří stmívání hvězdy až o několik hvězdných velikostí její vizuální jasnosti. Následně se ztratí, jak se vzdaluje od hvězdy. R CrB je představitelkou skupiny hvězd chudých na vodík, ale bohatých na uhlík a hélium. Jde o vysoce jasné hvězdy, které jsou současně eruptivními a pulzujícími proměnnými. Nutno podotknout, že tato hvězda je nejjasnější představitelkou skupiny a proto její jas lze monitorovat i malými dalekohledy. Níže zveřejňuji ukázku křivek jasu. Nalevo z observatoře Pic du Midi, napravo křivka napozorovaná pozorovateli české sekce Meduza. Počet známých podobných hvězd je malý, v katalogu GCVS jich najdeme pouze 26. Z dalších podobných hvězd lze jmenovat na severní obloze SU Tau, GU Sgr, MV Sgr, RY Sgr U Aqr, UV Cas, pro nás nepozorovatelné hvězdy jsou například UW Cen, V854 Cen, RS Tel.

POZOROVACÍ MAPKA HVĚZDY R CRB Pro pozorování samotné R CrB doporučuji provést nejprve podrobnou identifikaci hvězd v poli. Kolem hvězdy R CrB v případě jejího největšího jasu najdete bezpečně srovnávací hvězdy A – G. Na ty to hvězdy stačí obyčejný triedr. Na hvězdy H – M doporučuji menší dalekohled (alespoň o průměru 10 cm). Větší dalekohledy, minimálně o průměru 20 cm jsou nutné k nalezení hvězd N – ZF. Pokud si oblast zidentifikujete do svého pozorovací deníku třeba jen po částech (nenutím vás pozorovat všemi dalekohledy najednou, ale vybrat si třeba jen triedr, pak můžete hvězdu sledovat, pokud je v dosahu tohoto dalekohledu. I takové pozorování má ale velkou váhu. V příštím čísle AP´2012 si povíme něco o tom, co je Pozorovací deník (případně pro vášnivé noční astronomy Pozorovací nočník) a jak ho vést. Pokud astronom nemá pozorovací deník, tak nepozoruje, ale jen se kochá pohledem na oblohu a jeho pozorování nelze za pozorování považovat. Pokud již pozorovací deník máte, svěřte se s tím, jak si jej vedete, případně z něj některá pozorování oskenujte a pošlete. Za všechny zaslané příspěvky budu velmi rád.

2012-05-01: ČLÁNEK EXTERNÍHO REDAKTORA AP´2012 Martina Exnerová (MAX), Brno – Masarykova universita

JAK ČLOVĚK HLEDÁ HRANICE VESMÍRU… Každý velký vědecký pokrok vzešel z nových odvážných představ.“ Americký filosof John Devey (1859 – 1952) Pračlověk sedí u ohně a ohřívá si nohy. Právě poprvé a úplně sám rozdělal oheň, není tu ani živáčka, aby mu gratuloval a poplácal po ramenou za jeho velký objev. Tentokrát to ale nevadí, tahle dovednost je důležitá pro přežití a tak se ji postupně naučí jeho děti a děti jeho dětí. Jméno tohoto pračlověka bude dávno zapomenuto, ale o objevu ohně se bude mluvit ještě tisíce let po něm… Co se stane, když se skutečně vrátí ke svému kmenu a ukáže mu svůj objev? Podle historie všech velkých a neočekávaných objevů a za předpokladu, že třeba tito pralidé mají už božstva, ho pravděpodobně umlčí. Neboť oheň smějí dávat jen bohové v podobě velkých blesků z nebes a oni jsou velmi poctěni, mohou-li se o oheň starat, ale pokoušet se ho sami zapálit je rouhání… Náš pračlověk je vyhnán i s rodinou a nechápe to. Učinil přece tak velký objev… Spousta známých i neznámých vědců ve všech možných oborech se po staletí potýkají se stejným problémem. Konkurovat jinému člověku v objevech, chce kuráž a ostré lokty, odporovat učení bohů je skoro zločin a následuje vyhnání na okraj společnosti nebo smrt. Přijmout nové odlišné myšlenky je pro společnost velmi těžké, ale ne nemožné. Bezejmenný pračlověk sice byl vyhnán, ale svou dovednost přesto šířil dál a my jako lidstvo právě díky němu umíme zapálit oheň a nebojíme se toho. Když se podíváte na objevy v astronomii, jen málokdy se obešly bez hádek nebo odsouzením společností. Otázky okolo heliocentrismu nebo rychlosti světla byly v určité době tak odsouzeníhodné, že je společnost prostě nehodlala přijmout. Pojďme se podívat na to, jak se vyvíjela odpověď na otázku, která hýbala žlučí všem věřícím i nevěřícím po celá staletí a to: Jak je velký vesmír. Rytina ze 16.století Zdá se, že nebyl jediný důvod, proč by se tím lidé měli v historii zabývat. Opak je ale pravdou, neboť je-li vesmír veliký, kde potom sídlí bohové? Podle mýtů, přece sídlí na nebesích…

JEN PÁR KILOMETRŮ NEBO NE? První představy byly jednoduché: Země je placatá a hvězdy nejsou daleko, určitě ne dál než kam dohlédneme z nejbližšího vrcholu hory. Změna nastala až v 6. století př. n. l., kdy se začala rozvíjet filosofie. V Řecku si lidé začali uvědomovat, že Země je kulatá. Jedním z důkazů bylo zakřivení lodi na obzoru a pozorování zatmění Měsíce, kde se stín zdál také kulatý. Jestliže je Země ale koule, pak musí být prostor kolem Země větší, než se původně předpokládalo. Hádky okolo kulatosti naší planety trvaly přes tři staletí a zastavila je až řada učenců (mezi nimi např. Eratosthenes), kteří nejen, že dokázali vypočíst její průměr, ale i její vzdálenost od Měsíce a od Slunce. V té době již lidé znali také některé planety, které se vešli nejen mezi Slunce a Zemi, oni byly dokonce vzdáleností od Slunce mnohem dál než Země. Tím se pro veřejnost vesmír nafoukl do obřích rozměrů, jeho konec byl ale stále vkládán na nebeskou klenbu se stálými a nehybnými hvězdami. Bůh či bohové sídlí v tomto prostoru anebo za hvězdami, i s tím se dá přeci smířit…

…JE NEKONEČNÝ Myšlenka konečného prostoru spolu s představou významné polohy Modré planety (Země je uprostřed vesmíru, má velmi významné místo) byla uznávána od té doby, co nad tím člověk začal vůbec uvažovat, proto překonat a změnit v tomto ohledu všeobecné mínění bylo skoro nemožné. Prvním člověkem, který se o to pokusil, byl Mikuláš Koperník (1473 – 1543), muž který zastavil Slunce a pohnul se Zemí. Původně byl jedním z kandidátů na biskupa, ale poté co dokončil své dílo „Šest knih o obězích sfér nebeských“, kde přichází s myšlenkou heliocentrismu (Slunce je uprostřed Sluneční soustavy, nikoli Země), ho z této „kandidatury vyškrtli“. Než byly jeho myšlenky dány do tisku, zakázali mu kázat a ještě sto let po jeho smrti bylo jeho dílo považováno za nepřijatelné. Dalším přestavitelem revolučních myšlenek byl Giordano Bruno (1548 - 1600), který nejenže tvrdil, že vesmír je NEKONEČNÝ, ale také to že Země není významnou planetou, protože podobných planet je spousta. Jeho tvrzení se mu stalo osudným, po dlouhém stíhání inkvizice (právní křesťanská instituce, která se měla vypořádat s kacířstvím) byl roku 1600 upálen na hranici jako kacíř.

Do doby než přišli tito dva astronomové, nikoho zřejmě ani nenapadlo jít proti tehdejšímu učení. A ani když Galileo Galilei (1564 – 1642) pohlédl na oblohu dalekohledem a zjistil, že hvězd je mnohem více než se předpokládalo, nechtěli věřit v jeho nekonečnost. Až když Issac Newton (1643-1727) přišel s již s vypracovaným modelem vesmíru, široká veřejnost se začala smiřovat s tím, že prostor kolem naší planety je nekonečný. Jeho model říkal také to, že vesmír je všude stejný a hvězdy i s planetami jsou rovnoměrně rozmístěné po celém vesmíru, který je dokonce nezávislý na čase (kdekoliv a kdykoliv bude stejný).

JE KONEČNÝ… Posuneme se teď o pár století dál. Skoky, které děláme, nám sice seberou mnohé okamžiky slávy a objevů v astronomii, poskytnou nám ovšem také představu kdy a proč se myšlenka o nekonečnosti, rovnoměrnosti a věčnosti vesmíru zhroutila. Albert Einstein (1879 – 1955) byl geniální fyzik, který už od 16 let vyvracel nesprávné teorie a zasahoval do vývoje astronomie a fyziky. Díky své speciální a později obecné teorii relativity převrátil smýšlení o gravitaci, jak ji doposud znali. Narazil na stejný problém, se kterým přišel i Newton (ten se na rozdíl od Einsteina o tomto problému ve svém díle nezmínil) a to: kdyby byl vesmír rovnoměrný, potom by i otočení stránky knihy způsobilo nerovnoměrnost prostoru a gravitačně silnější tělesa by začala okamžitě přitahovat ostatní takovým způsobem, že by z vesmíru vznikla jenom malá kulička. Tenhle paradox trápil oba dva. Einstein se rozhodl poprat se s ním tak, že zavedl tzv. kosmologickou konstantu, která podle něho představovala tlak, který zabraňuje hmotě ve vesmíru, aby skončila výše zmíněnou katastrofou. Jako věřící dával své konstantě i božskou sílu. Nezávisle na sobě přišli s jiným řešením Alexander Friedmann (1888 – 1925) a George Lemaître (1894 – 1966). Ti tvrdili, že vesmír nemůže být věčný, že musel vzniknout a pravděpodobně také někdy skončí. Nazvali svou představu „nenarozeného“ vesmíru pravejce nebo také prvotní atom. Einstein se jim vysmál, v té době byl považován za „špičku ve svém oboru“, a tak se nikdo dál touto myšlenkou nějakou dobu nezabýval. Vlastně až do chvíle dokud s ní nepřišel Ralph Alpher (1921 – 2007), mladý student, který společně se svým učitelem Georgem Gamowem (1904 – 1968) rozšířili tuto myšlenku natolik, že se jí začali lidé opět zabývat. I Albert Einstein později přiznal svou chybu a tím strhl spoustu vědců, kteří v nekonečnost vesmíru stále věřili. Bohužel to nepomohlo Gamow se studenty na George Washington zakopat válečnou sekeru a hádky pokračovali, my už dnes University výsledek známe ☺. Dlouhá cesta konečnosti a nekonečnosti již zřejmě skončila, ale cesta k hranicím vesmíru ještě nekončí a končit nebude, co bude lidstvo existovat. Kolik teorií a myšlenek, kolik hádek a odsuzování ještě zažijeme my a budoucí generace, než se skutečně dopočítáme k hranicím vesmíru?

2012-04-30: SOUTĚŽ PRO VŠÍMAVÉ POZOROVATELE Zadání úlohy číslo 1 nesplnil bohužel nikdo. Do 15.4. nám dorazila jediná odpověď. Děkuji jedinému účastníkovi soutěže za snahu, i když úlohu nesplnil podle zadání. Poslal jen jakýsi výčet objektů, ale nikoli požadovanou identifikací snímku z naší allsky kamery. Proto soutěž podle pravidel anuluji. A všem doporučuji, aby si přesně přečetli zadání. Úloha číslo 2: Poznej objekt na snímku vlevo a napiš o něm kromě názvu i několik základních informací. Především vzdálenost od nás a také v jakém období (od kterého datumu do kterého datumu) můžeme u nás tento objekt pozorovat. Řešení dnešní úlohy přijímáme nejpozději do 30.5.2012 na adrese [email protected]. Za úspěšné splnění soutěžních úkolů celkem v pěti zpravodajích bude vždy každý řešitel odměněn. Poznámka pod čarou a malými písmeny: Podmínkou je, že se každého kola soutěže zúčastní minimálně pět soutěžících účastníků v horní věkové hranici 18 let. Pokud jejich počet klesne pod 5 bude kolo soutěže anulováno. Soutěže se mohou zúčastnit i nečlenové Astronomického klubu. Výsledek soutěže bude zveřejněn vždy ve druhém následujícím čísle zpravodaje. Uzávěrka jednotlivých soutěžních kol je souběžná s termínem vydání dalšího čísla zpravodaje. Soutěže se nesmí zúčastnit ředitel hvězdárny, ale jeho rodinní příslušnici ano ☺ - nebojte se, bude napovídat úplně stejně jako ostatním. Potřebujete-li pomoc, kontaktujte ředitele na čísle 777953421. Ceny do soutěží věnuje pořadatel v rámci rozbíhajících se odborných programů projektu AP´2011. Informace o odměnách zveřejníme v jednom z příštích čísel zpravodaje. Půjde většinou o vouchery na astronomickou techniku dle vlastního výběru. Výherce neobdrží poukaz do konkrétní firmy, ale voucher na konkrétní astronomický výrobek s určenou částkou. Výherci doporučíme prodejce nebo jiné možnosti s ohledem na kvalitu současných sériových výrobků, především vyráběných v Číně ☺. Vybraný výrobek pak uhradí pořádající společnost. Vítěze prvních pěti soutěžních kol vylosujeme jakmile první soutěžící splní 5 úloh. Pokud bude v daném kole vylosován výherce, všem ostatním se nebudou odevzdaná řešení tohoto kola započítávat, započítána jim ale dál zůstanou všechna předcházející kola. Výherce pak může soutěžit opět od nuly.

2012-04-29: POZVÁNÍ NA NEJBLIŽŠÍ AKCE HVĚZDÁRNY

V 19:15 přednáška TRANZIT VENUŠE PŘES SLUNEČNÍ DISK

Přihláška na expedici: http://astropatrola.cz/projektap2011.htm#prihlaska 5. - 7. 6. 2012: ASTROGATE TRANZIT VENUŠE 2012 AKCE PRO POZOROVATELE PROJEKTU ASTROPATROLA 2011 Poslední šance vidět tranzit Venuše za našeho života. Další nastane až v roce 2117. Z hvězdárny Karlovy Vary jsme tento úkaz pozorovali 8.6.2004 v celém průběhu, tentokrát lze z ASTRO GATE Evropy pozorovat pouze konec úkazu těsně po východu Slunce. Proto samotný úkaz plánujeme pozorovat v ranních hodinách po východu slunce z vrcholu Sněžky (1602 TRANZIT 2012 m.n.m.). Astronomický výjezd je plánován také jako prohlídka astronomické pozorovatelny ALTAN OBSERVATORY v Peci pod Sněžkou. Výjezd je určen dětem starším 10 let, ale i všem zájemcům do 99 let. Uzávěrka přihlášek 20.5.2012, kapacita 6 míst (dvě osobní vozidla). Akce je pro členy Astronomického klubu praktiky zcela zdarma, účastníci si hradí pouze sami potraviny nebo se mohou na dobu akce vybavit vlastním jídlem. Nečlenové klubu uhradí příspěvek ve výši 500,- Kč na úhradu dopravy.

5. - 22. 8. 2012: ASTROGATE PERSEIDY 2012 ANEB LETNÍ ASTRONOMICKÝ TÁBOR „MLÁDÍ PLANETY ZEMĚ“ ASTRO

GATE

PERSEIDY 2012

Pojeď s námi pozorovat Perseidy z více stanic Západních a Středních Čech. Letošní expedice by měla konečně umožnit zachytit společné meteory, neboť roji Perseidy přejí pozorovací podmínky. Podařilo se nám vylepšit technické vybavení expedice. Třeba právě Tobě po táboře zapůjčíme domů na pozorování funkční kamerový set, aby ses pozorováním meteorů mohl věnovat celoročně v rámci projektu CEMENT.

Přihláška na tábor: http://astropatrola.cz/tabory-objednavka.htm

ASTR☺PATR☺LA´2012

005/2012

Číslo Číslovychází vyšlo 16.dubna 10.května2012 2012vv10:00 11:30LSEČ LSEČ––šířeno šířenovvrámci rámcikonferencí konferencí [email protected] [email protected] aa [email protected]. [email protected]. Vyjímečně Vyjímečně ii tištěné tištěné podobě. podobě. Uzávěrka Uzávěrka čísla čísla 006/2012 006/2012 bude bude 10.6.2012 27.4.2012 ve ve 22:00 22:00 LSEČ. LSEČ. Své Své příspěvky příspěvky do do té té doby doby posílejte posílejte na adresu [email protected], na adresu [email protected] číslo vyjde 13. 6. 2012

Vydavatel: Vydavatel: Hvězdárna Hvězdárna aa radioklub radioklub lázeňského lázeňského města města Karlovy Karlovy Vary Vary o.p.s. o.p.s.