Ž N Ì V P L N É M P R O U D U

ROÈNÍK XXVI. ÈÍSLO 3 (154) 2015

L

etos se znovu pøesvìdèujeme o tom, jak je každý rok jiný. Díky velmi teplému a suchému kvìtnu nám klasy velmi rychle zezlátly a obilí dozrálo. Letošní žnì proto zaèaly v mírném pøedstihu, ale masívnìjší nástup brzdí èasté bouøky a lijáky. Stejnì jako každý rok v tomto období všichni s napìtím oèekáváme, jak to dopadne s kvalitou a jak se budou vyvíjet ceny. Ano, na základì dostupných informací a zkušeností je možné øadu vìcí odhadnout, ale také víme, že se mùže nìco pøihodit, a pak se vše zmìní. Pøece správný sedlák mluví o sklizni teprve tehdy, když má celou úrodu ve stodole. Podle statistických údajù je v Èeské republice ke sklizni pøipraveno 1307 095 hektarù obilovin bez kukuøice a tzv. ostatních obilovin. Z toho nejvíce je pšenice ozimé o výmìøe 778 199 hektarù. Odborníci odhadují, že letošní úroda obilovin bude spíše prùmìrná a rozhodnì nižší než v loòském rekordním roce. Došlo k celkovému poklesu osevních ploch pšenice ozimé a žita, ale na vý-

sledku se zejména podepíše vláhový deficit. Zrno je drobnìjší, a na nìkterých místech ani nedozrálo, a zaschlo. Výnosy proto budou ve srovnání s loòským rokem nižší u všech druhù základních obilovin, zejména pak u ozimého jeèmene a ozimé pšenice. U øepky jsou nižší osevní plochy o 23 tisíc hektarù. Èeský statistický úøad pøedpokládá sklizeò základních obilovin ve výši 6,815 milionù tun a øepky ve výši 1,202 milionù tun. Je to u obilovin ménì o 1,12 milionù tun (-14,1 procenta), než byl loòský rekordní výsledek. U øepky úbytek pøedstavuje 335 tisíc tun (-21,8 procent). Prùmìrný oèekávaný výnos se odhaduje na 5,23 tun/hektar. Odhady letošní skliznì základních obilovin jsou srovnatelné s pìtiletým (+0,9%) i desetiletým prùmìrem (+1,3%). Sklizeò ozimé pšenice se odhaduje na 4,391 milionù tun. Jarní pšenice se má sklidit 226 tisíc tun. Pøedpokládaná produkce žita se odhaduje na 102 tisíc tun a je o pìtinu nižší než loni. Osevní plocha žita se snížila o 3 tisíce

ŽNÌ V PLNÉM PROUDU

hektarù na 22 tisíc hektarù a je nejnižší v historii jejího sledování. Øepky se má sklidit 1,202 milionù tun. Podle šetøení SZIF k 13. 7. 2015 byla sklizeò ve 28. týdnu stále teprve v poèátcích a oproti minulému roku je patrný celkovì pomalejší poèáteèní prùbìh sklizòových prací (tj. k 13. 7. 2015 sklizeno 2,68 % ploch obilovin a 0,81 % ploch øepky oproti 4,19 % ploch obilovin a 2,99 % ploch øepky ke dni 14. 7. 2014). V tomto období se sklízel pøedevším ozimý jeèmen (sklizeno 24,50 % ploch). Sklizeò ostatních obilovin je stále teprve v zaèátcích. Postup skliznì vykazuje tradiènì lokální rozdíly. V Jihomoravském kraji, kde jsou žnì nejvíce pokroèilé, se z ostatních plodin zaèíná sklízet pøedevším øepka (sklizeno 8,4 % ploch) a pšenice ozimá (sklizeno 6,73 % ploch). Aktuální prùmìrný výnos obilovin podle šetøení SZIF k 13. 7. 2015 èiní 5,57 t/ha. V porovnání se sklizòovým rokem 2014 (výnos základních obilovin dle ÈSÚ èi-

nil 6,09 t/ha) Odhad výnosu bude prùbìžnì zpøesòován s pøibývajícím množstvím sklizených obilovin. Trh s obilím v ÈR bude ovlivòovat situace v Evropì a v celém svìtì. Je jisté, že tuzemská produkce pokrývá i tuzemskou spotøebu, a že pøebytky jsou urèeny na evropský trh. Lídrem obilního trhu v ÈR jsou právì obchodní organizace, které exportují. Mìøítkem pro exportní ceny jsou vìtšinou ceny na burze Matif v Paøíži mínus pøepravní náklady. Ceny na této burze ovlivòují i tuzemské ceny. V letošním roce to bude platit ještì více, protože u nás nejsou velké zásoby, zdroje z nové skliznì budou nižší, a Evropa bude potøebovat více než napøíklad loni. Lze pøedpokládat, že se do jisté míry budeme s obchodníky pøetahovat o zrno. Signály z termínovaných obchodù na záøí letošního roku pro nás nevìští nic dobrého. Ale poèkejme si až na celkové a skuteèné výsledky skliznì. PAVEL FILIP

Žnì 2015 – postup skliznì celá ÈR Stav ke dni: 13. èervenci 2015

Pšenice ozimá

Pšenice jarní

Jeèmen ozimý

Jeèmen jarní

Žito

Oves

Tritikale

Obiloviny celkem

Celkovì ke sklizni (ha) 2015

778 199

51 619

104 540

261 405

21 980

42 397

42 890

1 307 095 366 179

Celkovì ke sklizni (ha) 2014

790 690

45 251

102 928

247 791

25 136

42 289

48 499

1 302 584 389 298

Rozdíl v ha

-12 481

+6 368

+1 612

+13 614

-3 156

+108

-5 609

Sklizeno ke 13. èervenci (ha)

9 189

128,12

25 611,08

136

0

0

0

Podíl sklizených ploch (%)

1,18

0,25

24,50

0,05

0,00

0,00

0,00

48 342,94

832,78

145 659,26

527,68

0,00

0,00

0,00

5,26

6,50

5,69

3,88

0,00

0,00

0,00

5,57

2,75

Støedoèeský kraj a Praha

168 272

12 812

21 496

51 623

3 742

5 800

5 876

269 621

84 443

Jihoèeský kraj

72 823

4 933

16 821

19 957

3 462

10 527

8 966

137 489

40 143

Královéhradecký kraj

54 210

2 671

7 803

8 357

1 725

1 954

3 944

80 664

24 614

Karlovarský kraj

10 781

494

1 319

3 214

866

1 183

1 295

19 152

6 029

Ústecký kraj

57 179

6 642

4 492

18 311

959

799

846

89 228

22 541

Liberecký kraj

11 151

1 087

2 098

2 635

821

1271

1 548

20 661

5 630

Plzeòský kraj

54 586

4 084

16 652

12 157

2 061

6 777

5 763

102 080

32 053

Pardubický kraj

50 521

3 297

5 410

17 334

646

1 882

4 714

83 804

24 775

Kraj Vysoèina

68 715

3 372

11 831

36 102

3 732

5 823

4 673

134 248

37 550

Jihomoravský kraj

109 513

4 616

5 943

34 930

2 039

1 193

1 837

160 071

35 273

Olomoucký kraj

49 414

2 792

2 856

34 506

936

1 880

1 431

93 815

23 147

Zlínský kraj

32 619

2 393

2 649

8 634

99

1 163

462

48 019

12 608

Moravskoslezský kraj

38 415

2 426

5 170

13 645

892

2 145

1 485

64 178

17 373

Celkovì sklizeno (t) Prùmìrný výnos (t/ha)

+4 511

Øepka

-23 119

35 064,92 2 964,00 2,68

0,81

195 362,66 8 151,00

Osevní plochy podle krajù

Zdroj: SZIF

2

Poznámka: Obiloviny celkem nezahrnují kukuøici a ostatní obiloviny

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Svìtová produkce pšenice se v roce 2015 odhaduje na 722 mil. t (loni 726 mil. t). Spotøeba se odhaduje na rekordních 720 mil. t (z toho 130 mil. t pøipadne na krmné úèely). Koneèné zásoby mají meziroènì stoupnout o 2 mil. t na 202 mil. t. Aktuální odhad produkce pšenice v hl. producentských zemích na marketingový rok 2015/16: EU 151 mil. t (meziroèní pokles), Rusko 55 mil. t (pokles), USA 58 mil. t (nárùst), Kanada 29 mil. t, Ukrajina 23 mil. t (pokles), Austrálie 26 mil. t (nárùst), Kazachstán 13 mil. t a Argentina 12 mil. t. Oèekává se pokles produkce pšenice v Severní Africe v dùsledku nižší oèekávané sklizni v Alžírsku a Tunisku. Odhad produkce pro Rusko a Ukrajinu se podle nových údajù zvýšil. Svìtová produkce kukuøice na rok 2015/16 se odhaduje na 989 mil. t. Svìtová spotøeba má dosáhnout rekordních 991 mil. t (977 mil. t v r. 2014/15). Oèekává se mírný meziroèní pokles koneèných svìtových zásob o 2 mil. t na 195 mil. t. Odhad produkce kukuøice v hlavních producentských zemích v roce 2015/16: USA 346 mil. t (meziroèní pokles), Brazílie 75 mil. t, EU 68 mil. t (pokles), Ukrajina 26 mil. t, Argentina 25 mil. t. Svìtové vývozní ceny pšenice a kukuøice po jejich pádu v kvìtnu a èervnu zaèaly na konci èervna opìt stoupat v dùsledku obav z poèasí (silné deštì v USA, sucho v západní Evropì a Kanadì), s výjimkou cen pšenice Èernomoøské oblasti. Vývozní ceny obilovin v EU v souladu s vývojem na svìtovém trhu na konci èervna vzrostly. Ceny pšenice zùstávají o cca 15 $/t nižší než US ceny. Ceny kukuøice se vyvíjejí podobnì a ceny v EU

jsou v souèasnosti témìø na stejné úrovni jako v US. Jak je zøejmé z tabulek vývoje cen termínovaných obchodù, pøedpokládá se spíše další rùst cen než jejich pokles. Pøíèiny je tøeba hledat nejenom ve velikosti produkce, ale rovnìž v politické oblasti. V záøí budou evropské ceny pšenice nad 5 tisíci korunami. DG AGRI v èervnové bilanci obilovin pro EU 28 na rok 2014/15 ponechává nezmìnìný odhad využitelné produkce na rekordních 329,1 mil. t, odhad dovozù na 15,1 mil. t a celkovì dostupné množství na 378,9 mil. t. Spotøeba má dosáhnout 280 mil. t. Vývozy dosáhnou 47,5 mil. t, koneèné zásoby 49,2 mil. t. Na r. 2015/16 se rovnìž oèekává dobrá sklizeò, by je odhadován meziroèní pokles produkce na 307 mil. t. Pøíèinou je mírný pokles ploch na 57,7 mil. ha a mírný meziroèní pokles ko-

neèných zásob na 46,6 mil. t. Spotøeba obilovin na krmiva se oèekává v úrovni 173,1 mil. t. Z dosavadních informací lze pøedpokládat, že kvalitního obilí a øepky nebude v celé Evropské unii nadbytek. Odhady skliznì obilí z Velké Británie, Francie, Nìmecka, Belgie, ale i západní èásti Polska a Itálie se odhadují v meziroèním srovnání o 10-15 % nižší, ve východní Anglii až o 25-30 % nižší. Pøíèinou jsou vlny sucha a také velký výskyt škùdcù. Žnì v tìchto zemích už zaèaly. Ale do sklizòových prací témìø všude prší, což se mùže promítnout v kvalitì zrna. Nìmecko již avizovalo možnost dovozù obilí. U obilí jsou obavy, že opìt klesnou celosvìtové zásoby, dojde k úbytku exportu z Evropské unie, pøedevším do severní Afriky a na Blízký Východ. V Nìmecku je velký dopad sucha na plochy øepky (pokles z 1,48 mil. ha na 1,3 mil. ha), odhad výnosu se pohybuje okolo 3,2 t/ha a poèítá se s absencí zásob. Se snížením výnosù o 10–20 % kalkuluje také Francie. Z uvedených informací jednoznaènì vyplývá potøeba opatrnosti pøi projednávání souèasných a budoucích cen mouky a dalších mlýnských výrobkù. Jakékoliv snižování cen by mohlo být hazardem. PAVEL FILIP

Vývoj cen EUR/t na evropských burzách – pohotové zboží Zemì mìsto

27.11.14

18.12.14

29.1.15

26.3.15

30.4.15

28.5.15

25.6.15

Pšenice potravináøská Francie Rouen

180,72

191,65

194,58

184,51

172,37

169,30

—

Belgie Antverpy

185,00

193,00

198,00

190,00

185,00

176,00

179,00

Nìmecko Hamburg

191,00

200,00

201,00

192,00

—

185,00

183,00

Maïarsko Transdanubia

163,38

166,54

176,72

180,55

172,61

154,56

153,94

Polsko Slaski

160,40

169,33

183,66

181,32

174,72

157,95

167,14

Rakousko Vídeò

164,50

173,00

178,00

176,50

171,00

166,50

171,50

Èeská republika Brno

148,18

161,82

162,00

170,90

165,75

161,82

159,64

Žito potravináøské Nìmecko Hamburg

162,00

166,00

160,00

155,00

—

150,00

155,00

Polsko Slaski

117,51

123,71

122,93

126,25

126,45

109,16

113,53

Èeská republika Brno

136,55

136,55

134,40

152,70

141,82

138,18

134,62

MLYNÁØSKÉ NOVINY

3

Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody 19.4.

17.5.

31.5.

7.6.

14.6.

21.6.

28.6.

5.7.

Pšenice Èervenec 2015

4567

4541

4378

4640

4502

4321

5021

5263

Záøí 2015

4646

4598

4425

4679

4562

4357

5073

5306

Prosinec 2015

4791

4731

4561

4784

4689

4479

5144

5385

Kukuøice Èervenec 2015

3867

3479

3455

3466

3381

3348

3684

4041

Záøí 2015

3941

3546

3513

3533

3435

3400

3659

4125

Prosinec 2015

4033

3643

3619

3635

3538

3494

3847

4210

7.6.

14.6.

21.6.

28.6.

5.7.

Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t) 19.4.

17.5.

31.5. Pšenice

Záøí 2015

5057

4781

4824

5054

4921

4857

5289

5537

Prosinec 2015

5085

4843

4872

5089

4982

4905

5337

5564

Bøezen 2016

5119

4918

4941

5150

5051

4966

5392

5604

Kukuøice Srpen 2015

4659

4446

4379

4520

4457

4401

4724

5258

Listopad 2015

4714

4473

4454

4554

4464

4428

4779

5313

—

4514

4523

4630

4532

4490

4827

5340

Leden 2016

Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2014/15 Týden

13.

15.

17.

20.

21.

22.

24.

25.

27.

28.

Pšenice potravináøská

4438

4431

4347

4260

4400

4430

4319

4235

4296

4408

Pšenice krmná

3898

3898

3903

3905

3782

3917

3624

3549

—

3411

Žito

4227

—

4089

4063

—

—

4072

3894

4056

—

Plodinová burza Brno – obchody promptní ve vybraných týdnech 2014/15, cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání Komodita / týden

13.

15.

17.

20.

21.

22.

24.

25.

27.

28.

Pšenice potravináøská

4442

4541

4492

4500

4401

4450

4466

4373

4390

4400

Pšenice krmná

3924

3929

3816

4000

3782

3900

3827

3834

3844

4400

Žito

3801

3852

3744

3750

3804

3800

3859

3710

3702

3650

Prùmìrné spotøebitelské ceny vybraných druhù potravin v Kè kg

12/2014

1/2015

2/2015

16.t.2015

20.t.2015

24.t.2015

Pšenièná mouka hladká

12,47

12,75

13,25

13,21

12,75

13,42

Tìstoviny vajeèné

43,70

42,96

43,68

43,20

44,42

43,96

Chléb konzumní

23,04

22,98

22,92

22,51

22,70

22,42

Peèivo pšenièné bílé

39,99

38,93

39,99

40,73

38,12

40,01

Pramen: ÈSÚ

4

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Ètvrtý základní technologický blok v procesu mlýnského zpracování zrna je finalizace èi finální úprava produktù. Chápání podstaty tohoto bloku bývá nìkdy zužováno pouze na koneènou úpravu parametrù mouk pomocí chemických (biochemických) prostøedkù, která se nìkdy (ne zcela systémovì) nazývá fortifikací mouk. V našem pojetí ale jde o souhrn všech procesù, které probíhají mezi ukonèením vlastního mletí a expedicí výrobkù ze mlýna a které by mìly navazovat na všechny tøi pøedchozí technologické bloky a vést ke koneèné profilaci jakostních parametrù. Úloha takto chápané finalizace je nezastupitelná, finalizace je dokonèením a potvrzením celého mlýnského procesu. Je posledním krokem, který v návaznosti na kroky pøedchozí vede k cíli. Finalizaci ve funkèním (cíleném) mlýnském procesu nelze oddìlit od sestavení smìsi na zámel, pøípravy k mletí a vlastního mletí, protože na nì pøímo a logicky navazuje. Základními principy finalizace výrobkù jsou: 1. Ustálení jakostních parametrù jednotlivých výrobkù. 2. Koneèná modifikace jakostních parametrù výrobkù smìrem k požadovanému cíli. 3. Pøevedení výrobkù do formy pro expedici.

Ustálení jakostních parametrù jednotlivých výrobkù Základem pro ustálení jakostních parametrù mouk je jejich promíchání, provzdušnìní a odležení. Mouky zejména v prvních hodinách po ukonèení mletí vykazují znaènou jakostní nestabilitu. Koneèné jakostní parametry se v tomto období teprve ustavují. Mouka je mechanicky poškozená živá tkáò, jejíž složky podléhají oxidaci vzdušným kyslíkem, v závislosti na teplotì a vlhkosti vzduchu se ustavuje její rovnovážná vlhkost a probíhají další fyzikálnì chemické a biochemické dìje. Nìkteré z tìchto dìjù dosáhnou ve stabilním prostøedí rovnováhy a po nìkolika hodinách se prakticky zastaví, nìkteré probíhají dále (oxidace), by podstatnì nižší rychlostí. Klíèem k úspìchu je zmínìné stabilní prostøedí a dostatek èasu. Kolik èasu mouky pro ustálení jakostních parametrù potøebují, nelze øíci zcela exaktnì, závisí to na jejich

povaze (granulace, složení a stupeò poškození hydrokoloidù (zejména škrobu a proteinù) a mnoha dalších parametrech), ale vždy jde o minimálnì 60 – 80 hodin, jistota ustálení nastává po ètyøech až sedmi dnech. Jakostní parametry mouk nejsou ani pøi velmi pøesném nastavení všech pøedchozích technologických operací zcela vyrovnané v èase. Pro vytvoøení kvalitní šarže je tudíž potøebná její homogenizace vymícháním v míchaèce. Míchání je pøitom zároveò nástrojem lepšího provzdušnìní a urychlení výše uvedených dìjù. Pro úèinné øízení dìjù smìøujících k ustálení jakostních parametrù mouk je nutné znát hodnoty tìchto parametrù na poèátku (tìsnì po vymletí) a v prùbìhu míchání a odležení. Kontrola jakostních parametrù vzorkù odebraných ze sbìrných šnekù, tj. bezprostøednì po vymletí, je tudíž velmi cenným nástrojem pro: a) potvrzení úspìšnosti pøedchozího technologického procesu, b) nastavení parametrù finalizaèního procesu. Po urèité dobì (nejlépe po 20 – 30 hodinách) je vhodné provést odbìr z míchaèky. Rozbor tohoto vzorku ukazuje na úspìšnost nebo pøípadné problémy ustalování jakostních parametrù a mìl by vést k pøípadnému zásahu (viz dále).

Koneèná modifikace jakostních parametrù výrobkù smìrem k požadovanému cíli V praxi se uplatòují zhruba dva modely modifikace finálních jakostních parametrù mouk. Prvním z nich je úprava parametrù do podoby, které se nepodaøilo docílit v celém pøedchozím technologickém procesu. Do jaké míry je tøeba v toto pøípadì jakostní parametry modifikovat, vždy svìdèí o úèinnosti øízení celého mlýnského procesu a je jedním z hlavních diagnostických kritérií pøi hodnocení funkènosti mlýna jako systému. Zároveò je tøeba øíci, že i plnì funkèní mlýn mùže tohoto nástroje zcela legitimnì využívat, pokud

není z objektivních dùvodù možné obstarat obilí v požadované kvalitì. Èastým pøíkladem z posledních let je nízká amylolytická aktivita (vysoké hodnoty FN – nad 350 s). Pøi sestavení smìsi na zámel pak pracujeme pøedevším s ostatními parametry (N-látky /lepek/, Zelenyho test), pøi vlastním mletí mùžeme volit intenzivnìjší proces s cílem zvýšit stupeò mechanického poškození škrobu. Pøi finalizaci se ale neobejdeme bez pøípravkù s amylolytickou aktivitou (enzymovì aktivní sladová mouka, enzymové preparáty). Naopak v obdobích, kdy jsou k dispozici spíše slabší pšenice, mùže být smysluplné pøimìøené dávkování kyseliny askorbové nebo enzymových preparátù s oxidasovou aktivitou. Modifikace musí být vždy øízena pøesnì a s ohledem na proces míchání a odležení mouk. Zásadnì a vždy musí být zpùsob a výše dávky øízena podle exaktního stanovení jakostních parametrù. Vycházíme-li z parametrù mouky odebrané ze sbìrného šneku (tìsnì „za mlýnem“) musíme poèítat se zmìnami parametrù bìhem odležení, a vyžaduje to tudíž znaènou zkušenost. Velmi vhodné je proto po výše uvedeném èase odebrat a zkontrolovat vzorek z míchaèky a parametry vymícháním nebo doplòkovým pøídavkem úèinné složky dále upravit. Za nutný je tento krok považovat zejména tehdy, mìní-li se jakost smìsi na zámel, a tudíž i režim finální úpravy. Pro plnohodnotné uplatnìní modifikace jakostních parametrù je vhodné mít možnost dávkování jak do sbìrného šneku, tak do míchaèky. Druhým modelem je cílená výroba modifikovaných mouk, tj. mouk, jejichž jakostních parametrù nelze bez modifikace dosáhnout. Ne vždy musí jít o chemickou (biochemickou) modifikaci. Existují pøíklady fyzikálních metod. Napøíklad systém práce s „atrièními“ moukami, kdy se èást mouky pøevede pøes speciální mlecí sestavu, na které dojde k velmi silnému poškození škrobu (i dalších hydrokoloidních složek) a tento produkt se v urèeném pomìru (zpravidla 5 – 10 %) vede zpìt do základní mouky. Cílem je úèinné zvýšení vaznosti vody ve finálním produktu. Jiným

MLYNÁØSKÉ NOVINY

5

takovým (v Evropì zøídka užívaným) postupem je separace èástic mouky ve vznosu v proudu vzduchu. Èástice se dìlí podle aerodynamických vlastností a lze tak vyseparovat mouku s podstatnì zvýšeným obsahem proteinù. Pøíkladem fyzikální modifikace je také dehydratace mouky nebo krupice. Nicménì nejèastìji se pracuje s (bio)chemickou modifikací. Mùže jít o pøídavek vitálního lepku pro nìkteré specifické pekaøské výrobky, o pøídavek komplexního zlepšujícího pøípravku podle požadavku zákazníka a podobnì. V takových pøípadech èasto nestaèí bìžné volumetrické ani gravimetrické dávkování do sbìrných šnekù, a do míchárny je vhodné umístit alespoò planetovou míchaèku, v lepším pøípadì mixer. Speciálním pøípadem takovéto modifikace je fortifikace mouk, která v pravém slova smyslu znamená obohacení mouky o nìkteré nutriènì významné složky (vitaminy, minerální látky apod.).

Pøevedení výrobkù do formy pro expedici Tato fáze finalizace v sobì zahrnuje pøedevším rùzné zpùsoby balení èi pytlování výrobkù, v pøípadì krmiv jejich eventuální peletizaci èi granulaci. Zastavme se u nejrozšíøenìjšího ze zpùsobù balení, tj. balení mouky do jednokilových (malospotøebitelských) sáèkù. Mouka se balí tímto zpùsobem správnì po odležení (ustálení jakostních parametrù). Existuje však jeden zásadní parametr, který je v tomto pøípadì prakticky vždy mimo rovnovážný stav. Tím je vlhkost. Mouku po vymíchání a odležení balíme zpravidla pøi vlhkostech 14 – 14,5 %. Po zabalení a bìhem uskladnìní však tato vlhkost (v závislosti na vnìjších podmínkách) klesá v prvních týdnech zhruba o 1,5 – 2 %. Vzhledem k tomu, že stávající znìní vyhlášky (333/1997 Sb.) s vlhkostí nepoèítá, mùžeme se snadno dostat nad povolenou hmotnostní odchylku, a jediný zpùsob, jak tomu zabránit, je „nadvažovat“, což má pøímé negativní ekonomické dùsledky. SPM proto (mimo jiné) iniciuje úpravu vyhlášky, která by pokles vlhkosti, a tudíž hmotnosti bìhem skladování, zohledòovala. PAVEL SKØIVAN [email protected]

6

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Evropská komise schválila finální znìní základního programového dokumentu Programu rozvoje venkova ÈR na období 2014-2020 dne 26. 5. 2015. Díky Programu rozvoje venkova do èeského zemìdìlství pøijde v pøíštích letech témìø 3,1 miliardy EUR (více než 84 miliard korun). Z toho bude 2,3 miliardy EUR (63 miliard korun) z unijních zdrojù a 768 milionù EUR (21 miliard korun) z èeského rozpoètu. Hlavním cílem programu je obnova, zachování a zlepšení ekosystémù závislých na zemìdìlství prostøednictvím zejména agroenvironmentálních opatøení, dále investice pro konkurenceschopnost a inovace zemìdìlských podnikù, podpora vstupu mladých lidí do zemìdìlství nebo krajinná infrastruktura. Program bude také podporovat diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytváøet nová pracovní místa a zvýšit hospodáøský rozvoj. Podporován bude komunitnì vedený místní rozvoj, resp. metoda LEADER, která pøispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potøeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérù na místní úrovni. Horizontální prioritou je pøedávání znalostí a inovací formou vzdìlávacích aktivit a poradenstvím a spolupráce v oblasti zemìdìlství a lesnictví. Pøedpokládané alokace finanèních prostøedkù (v % vyjádøení) do jednotlivých oblastí:

Program sleduje tyto priority: o Podpora pøedávání znalostí a inovací v zemìdìlství, lesnictví a ve venkovských oblastech. o Zvýšení životaschopnosti zemìdìlských podnikù a konkurenceschopnosti všech druhù zemìdìlské èinnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemìdìlských technologií a udržitelného obhospodaøování lesù. o Podpora organizace potravinového øetìzce, vèetnì zpracovávání zemìdìlských produktù a jejich uvádìní na trh, dobrých životních podmínek zvíøat a øízení rizik v zemìdìlství. o Obnova, zachování a zlepšení ekosystémù souvisejících se zemìdìlstvím a lesnictvím. o Podpora úèinného využívání zdrojù a podpora pøechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvìtvích zemìdìlství, potravináøství a lesnictví, která je odolná vùèi klimatu.

o Podpora sociálního zaèleòování, snižování chudoby a hospodáøského rozvoje ve venkovských oblastech. První kolo pøíjmu žádostí na projektová opatøení bude vyhlášeno již ve druhé polovinì záøí. Rozdìleno bude pøibližnì 5,4 mld. Kè. Pøíjem žádostí probìhne pro následující operace:

4.1.1 Investice do zemìdìlských podnikù Pøíjemcem mùže být zemìdìlský podnikatel, pøièemž podporovány budou investice na ustájovací a chovatelská zaøízení, speciální zemìdìlské stroje, skladovací kapacity na produkty rostlinné výroby, krmiva, steliva èi druhotné produkty živoèišné výroby. Budou podporovány také investice do nosných konstrukcí trvalých kultur, do staveb pro zahradnictví, èi budování peletáren, jejichž produkce bude spotøebována pøímo v zemìdìlském podniku.

4.2.1 Zpracování a uvádìní na trh zemìdìlských produktù Pøíjemcem mùže být zemìdìlský podnikatel, výrobce potravin, nebo výrobce krmiv, který splòuje definici mikro, malého, nebo støedního podniku. Budou podporovány investice do zaøízení a moderních technologií, která souvisejí se zpracováním zemìdìlských produktù a uvádìním výrobkù na trh. Konkrétnì budou podporovány investice do zaøízení pro výrobu potravin a krmiv, do vybavení pro finální úpravu, balení a znaèení produktù a do skladování.

4.3.2 Lesnická infrastruktura Žadateli mohou být fyzické nebo právnické osoby, sdružení a spolky s práv-

Pøenos znalostí, inovace, spolupráce Konkurenceschopnost zemìdìlství a lesnictví Organizace potravinového øetìzce, dobré životní podmínky zvíøat Ochrana životního prostøedí Úèinné využívání zdrojù, pøechod na nízkouhlíkovou ekonomiku Hospodáøský rozvoj, LEADER Technická pomoc Staré závazky - PUZÈ

ní subjektivitou, obce nebo jejich svazky hospodaøící v lesích. Pøedmìtem podpory bude rekonstrukce a budování lesnické infrastruktury vedoucí ke zlepšení kvality èi zvýšení hustoty lesních cest.

8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodáøství Pøíjemcem podpory budou fyzické nebo právnické osoby, sdružení s právní subjektivitou, obce nebo jejich svazky hospodaøící v lesích. Bude podpoøeno poøízení strojù a technologií (vèetnì konì) pro obnovu, výchovu a tìžbu lesních porostù vèetnì pøibližování, strojù pro zpracování po tìžebních zbytkù, strojù pro pøípravu pùdy pøed zalesnìním a strojù, technologií a zøízení pro lesní školkaøskou èinnost.

16.2.2 Podpora vývoje nových produktù, postupù a technologií v rámci zpracování zemìdìlských produktù a jejich uvádìní na trh Žadatelem bude uskupení minimálnì dvou subjektù, kdy minimálnì jeden subjekt bude muset prokázat podnikatelskou èinnost v odvìtví potravináøství nebo výroby krmiv a minimálnì jeden subjekt musí být výzkumnou institucí. Pøedmìtem podpory budou provozní náklady spolupráce vzniklé pøi vývoji a aplikaci nových produktù, postupù a technologií ve zpracování zemìdìlských produktù resp. výrobì potravin a krmiv. Dále bude poskytnuta finanèní dotace na pøímé náklady, které budou souviset s výrobou inovativních produktù a se zavedením inovativních postupù a technologií do praxe – tyto aktivity musí být výsledkem spolupráce s výzkumnou institucí (týká se i investic, pokud nebudou dotovány v rámci opatøení 4. Investice do hmotného majetku). Inovativnost projektu po-

soudí odborná komise pøed schválením projektu. Pravidla pro žadatele, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace, jsou v souèasné dobì témìø dokonèena a jejich schválení a zveøejnìní probìhne v druhé polovinì èervence 2015. K dispozici budou v elektronické podobì na internetových stránkách Ministerstva zemìdìlství www.eagri.cz v záložce Dotace/Program rozvoje venkova 2014-2020.

Základní nastavení dotací zùstává stejné jako v pøedchozím programovacím období, ale je nutné upozornit na nìkolik novinek: 1) Hodnocení finanèního zdraví, které bude aplikováno na všechna projektová opatøení Programu rozvoje venkova 2014 – 2020 vyjma opatøení 19. Podpora místního rozvoje na základì iniciativy LEADER a operace 4.3.1 Pozemkové úpravy. Bude urèeno pro projekty, jejichž zpùsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, pøesahují 1 mil. Kè. Hodnocení bude vycházet zejména z úèetních výkazù a dalších informací ovlivòujících riziko možného úpadku žadatele. Schválená metodika vèetnì excelového nástroje pro výpoèet finanèního zdraví je k dispozici na internetových stránkách MZe. Pro vyhodnocení finanèního zdraví se používá deset ekonomických ukazatelù finanèní analýzy, kterým jsou podle dosaženého výsledku pøidìleny body (viz tabulka bodového ohodnocení). Posouzení FZ se provádí za poslední tøi „úèetnì“ uzavøené roky, tj. tøi po sobì navazující období pøedcházející roku podání žádosti. Vzhledem k nutnosti doložit zároveò daòová pøiznání ovìøená Finanèním úøadem, lze s ohledem na platnou právní úpravu (zejména zákon o daních z pøíjmù) akceptovat tøi poslední období (fiskál-

ní roky), za které je podáno daòové pøiznání u místnì pøíslušného správce danì, pøièemž poslední øádné Daòové pøiznání musí pøedcházet nejdéle roku podání žádosti. Pøíklad: Žádost o dotaci z PRV v roce 2015, poslední tøi uzavøené roky: 2014, 2013 a 2012. Výjimka platí pro pøípady, kdy byl podnik založen nebo zemìdìlec zahájil èinnost (tj. subjekt bez historie). Pak se finanèní zdraví prokazuje pouze za dva uzavøené roky. Výpoèet se provede pro každý rok a výsledný poèet bodù pro posouzení je aritmetickým prùmìrem. Celkovì je možné dosáhnout maximálnì 30 bodù, pro splnìní podmínky FZ (jakožto kritéria zpùsobilosti) je zapotøebí získat minimálnì 9,01 bodù. Žadatelé, jejichž prùmìrná výše pøíjmù (daòová evidence), respektive prùmìrná výše souètu tržeb za prodej zboží a výkonù (úèetnictví) je nulová, budou hodnoceni jako nevyhovující. 2) Realizace a dokladování zadávacích/výbìrových øízení. Pro tuto oblast je v novém programovacím období zpracována detailní metodika vèetnì formuláøù, která bude zveøejnìna souèasnì s Pravidly pro žadatele. Nejvìtší zmìnou bude povinnost žadatele/pøíjemce dotace doložit výsledky výbìrového/zadávacího øízení již pøed schválením Žádosti o dotaci, resp. pøed podpisem Dohody o poskytnutí dotace. 3) Pøíjem žádostí bude probíhat 14 dní, pøièemž Žádosti o dotaci budou zájemci registrovat pøes Portál Farmáøe (pøístup pøes www.szif.cz). Ministerstvo zemìdìlství bude poøádat 3 semináøe pro pøíjemce dotace týkající se prvního kola pøíjmu žádostí, a to v následujících termínech: o 19. srpna 2015 – Praha, Ministerstvo zemìdìlství o 28. srpna 2015 – Èeské Budìjovice, Pavilon Z (souèást odborného programu mezinárodního veletrhu Zemì živitelka 2015 o první polovina záøí 2015 – Morava (termín a místo bude upøesnìno) Pozvánky na semináøe vèetnì programù a organizaèních pokynù budou zveøejnìny na internetových stránkách www.eagri.cz v záložce Dotace/Program rozvoje venkova 2014-2020. Doplòovat je budou regionální školení organizovaná Státním zemìdìlským intervenèním fondem. Zdroj Ministerstvo zemìdìlství

MLYNÁØSKÉ NOVINY

7

Tradièní oslava pekaøského a mlynáøského øemesla s celostátním významem se letos uskuteènila v sobotu 18. èervence 2015. Již 22. roèník tohoto setkání pekaøských mistrù na pùdì Valašského muzea v pøírodì v Rožnovì pod Radhoštìm byl tentokrát provázen slunným a velmi horkým poèasím. Každé osvìžení se tedy hodilo. Podívat se pøišlo pøes 4 tisíce návštìvníkù. Proti rekordním 9 tisícùm pøed dvìma lety se to mùže jevit jako málo, ale tropické teploty øadu zájemcù odradily. Návštìvníci mìli možnost ochutnat a také nakoupit pekaøské výrobky od 25 zúèastnìných pekaøských firem. Akce je provázena soutìží o nejlepší chleba a rohlík. Vynikající chleba pøedvedli: Pekaøství Fryèovice, ARETE Rožnov p. R., JAVORNÍK Štítná n. Vl, Pekaøství MAJA Dolní Dunajovice a SLOVÁK Jan Valašská Senice. Vynikající rohlík: GOBE Pekaøství Zlotý P횝, CONSI Vsetín, Køížák Boleradice, Integrovaná støední škola Val. Meziøíèí a Pekaøi a spol. Ostrava. Hodnocení provádìla odborná porota složená z pøedních odborníkù oboru. Každý úèastník navíc mohl ohodnotit svým hlasem tu svoji pekárnu. Pekaøi také soutìžili v „trojboji“ netradièních disciplín, jako jsou bìh s trakaøem a tøemi pytli mouky, bìh na chùdách s pekaøskou nùší na zádech a bìh s plným pùllitrem piva na lopáøi. K pekaøské sobotì také neodmyslitel-

8

MLYNÁØSKÉ NOVINY

nì patøí peèení chleba v chlebové peci vodního mlýna z Velkých Karlovic – Podatého v areálu Mlýnské doliny. Letos zde pekli pøímo pracovníci muzea. Naopak na valašské dìdinì v peci v objektu domu è.24 z Nového Hrozenkova pekli pracovníci Ireks Enzyma. Vùnì èerstvého chleba lákala všechny návštìvníky. Za zmínku stojí také expozice spoleènosti Ireks Enzyma, kde tradiènì pøedstavuje výstupy svého vývoje. Nechybìly zde netradièní chleby s pøídavkem jeèmene a ovsa, kde je uvedeno výživové tvrzení a deklarovaný obsah rozpustné vlákniny, tolik potøebné pro lidské zdraví. Mlynáøské øemeslo se pøipomíná nejenom expozicí zmínìného vodního mlýna, ale také mlýna vìtrného z obce Kladník v podhùøí Hostýnských vrchù. Ve

Valašské dìdinì mùžete vidìt také nìkolik malých pøenosných mlýnù na drcení rùzných druhù obilovin. Nejen vùnì èerstvého peèiva, ale i bohatý program jsou typické pro Pekaøskou sobotu. Na pódiu u rybníèka vyhrávala Dechová hudba Valašské Meziøíèí a komorní amfiteátr hostil dìtský folklorní soubor Valášek z Horní Lidèe. Pozdní odpoledne patøilo vystoupení písnièkáøe Jiøího Dìdeèka. Pekaøská sobota je významnou propagaèní akcí na podporu prodeje pekaøských výrobkù, a tím i mouky smìrem k veøejnosti, i pøímým spotøebitelùm. Proto je tøeba jí dále podporovat. Rozhodnì stojí za pozornost vedení našich mlynáøských a pekaøských svazù a také dalších výrobních podnikù z celé republiky.

Pøístup ke spotøebiteli Mlýnský i pekárenský obor mají pøed sebou ne pøíliš optimistické vyhlídky. Objemy spotøeby a výroba z dlouhodobého hlediska postupnì klesají. Projevuje se to pøedevším u nìkterých druhù výrobkù, ale také celkovì. Když k tomu pøipoèítáme zmìny ve struktuøe maloobchodního prodeje, které se pøímo promítají do zmìn naší výrobnì technické základny, ratingové hodnocení bude nižší než pøed nìkolika lety. Ano, pøímo nás ohrožují na jedné stranì obchodní øetìzce, a na druhé stranì kolísavé ceny hlavních surovin a vstupù. Je tedy namístì spoleènì dìlat nìco pro zlepšení situace. První a možná i nejdùležitìjší je ovlivòovat povìdomí veøejnosti o našich oborech a pøedevším o jejich významu ve výživì. Znovu jsme si to uvìdomili ve chvíli, kdy nás oèernila kampaò proti lepku. Na údajích z Nìmecka námi otøásla èísla o desetiprocentním poklesu výroby a také o vývoji veøejného mínìní ve vztahu ke konzumaci potravin, které lepek obsahují. Doslova to vyburcovalo naší aktivitu k pøípravì veøejné kampanì. Chceme také využít pøipravovaný dotaèní titul v programu Rozvoje venkova na propagaci spotøeby „chleba“. Ale musím se Vám pøiznat, že Pekaøská sobota v Rožnovì pod Radhoštìm mì nalévá optimismem. Když vidím lidi u stánkù, jak se zájmen a s chutí nakupují a odnášejí plné tašky, mám hned jinou náladu. Je jisté, že podobné akce jsou velmi úèinné. Není potøeba jen teoretizovat, ale ideální je dát ochutnávat a k tomu také neformálnì sdìlovat. Podobné akce udìlají více než televizní reklama. Druhou podmínkou je kvalita výrobkù. Aby v jejich složení bylo to, co tam má být, a co je „zdravé a jedlé“. Úspìch má jistì také návrat ke klasickým recepturám a rozhodnì je tøeba prosadit vyšší využití dalších obilovin kromì pšenice. Zde jsou jistì namístì spoleèné inovaèní projekty. V tomto smìru si totiž nejsme konkurenty navzájem, našimi konkurenty jsou zahranièní výrobci mouky a mouèných smìsí, nebo zlepšovacích pøípravkù. Tøetí podmínkou je fandovství a vztah k našim oborùm. Správní srdcaøi nevyklízí pole a nepøecházejí do oborù, kde to více sype. Ale tu svou angažovanost a zaujatost musíme dát najevo jistì pøed svými zamìstnanci, ale pøedevším na veøejnosti. A to se u nìkterých manažerù ztrácí. Bylo by dobré, kdybych se mýlil.

MLYNÁØSKÉ NOVINY

9

Valašské muzeum v pøírodì v Rožnovì pod Radhoštìm letos slaví 90. výroèí svého založení. V této souvislosti chceme pøipomenout jeho význam a trochu i historický vývoj. Toto muzeum pøedstavuje lidovou kulturu v národopisném regionu Moravské Valašsko. Jeho souèástí jsou 4 areály – nejstarší areál Døevìné mìsteèko, nejvìtší areál Valašské dìdiny, nejmenší a nejmladší areál Mlýnské doliny. Patøí sem i malebné stavby na Pustevnách.

Myšlenka muzea v pøírodì vznikla v mysli bratøí Jaroòkù, zejména pak staršího z nich, Bohumíra, který pocházel z Malenovic u Zlína. Inspiraci našel pøi svých toulkách svìtem jako malíø porcelánu, fotograf, malíø a grafik. V jeho diáøi najdeme mìsta Káhiru, Dubrovník, Budapeš, Mnichov a další. Dùležité však bylo, že v roce 1895 navštívil Národopisnou výstavu èeskoslovanskou v Praze, jejíž nejpøitažlivìjší a nejpozoruhodnìjší èástí se stala „výstavní dìdina“ a v ní právì valašská osada, skupina lidových staveb z Valašska, jak ji navrhl architekt Dušan Jurkoviè. Stála tu i povìstná hospoda „Na posledním groši“, kde vyhrávala valašská Pelárova kapela. Bohumír nechybìl ani na mileniální výstavì v Budapešti, kde taktéž vystavìli soubor lidových staveb z celého tehdejšího Uherska.

10

MLYNÁØSKÉ NOVINY

V roce 1909 se oba bratøi natrvalo usazují v Rožnovì. Již tehdy v nich zrála myšlenka muzea v pøírodì inspi-

rovaná úsilím o uchování m욝anských domù z rožnovského námìstí. Vše usmìrnila cesta Aloise Jaroòka, druhého z bratrù, do skandinávských ze-

mí. Navštívil právì vznikající muzeum v pøírodì v mìstì Aarhus v Dánsku a poznal první a nejstarší muzeum v pøírodì na svìtì, Skanzen u Stockholmu. V roce 1911 byl v Rožnovì založen muzejní spolek a v roce 1913 byl pøedložen první projekt muzea. K výstavbì Valašského muzea v pøírodì však mohlo dojít až nìkolik let po válce. Bratøi Jaroòkovi pohotovì využili pøíznivé atmosféry pøípravy prvního valašského folklórního festivalu v roce 1925, zvaného Valašský rok. Prosadili, aby se tyto slavnosti konaly už v areálu novì vzniklého muzea v pøírodì. A tak v èase slavnosti stály na mýtince lázeòského parku už dva velké domy z námìstí, radnice a m욝anský Billùv dùm z poloviny 18. století, kromì nich také nìkolik drobných staveb. V roce 1928 pøibyla Vaškova hospoda, pocházející snad už ze 16. století. V èase Bohumírovy smrti v roce 1933 se dostavìla kopie fojtství z Velkých Karlovic a v èase druhé svìtové války vystavìla skupina tesaøù mistra Michala Fabiána døevìný kostel. Vycházeli pøitom z plánové dokumentace kostela z Vìtøkovic u Pøíbora, jenž vyhoøel v roce 1878. Tak skonèila první etapa výstavby Valašského muzea

v pøírodì. Vzniklý areál dostal pozdìji název Døevìné mìsteèko. V 50. letech vznikl projekt a v 60. letech došlo k jeho realizaci. Cílem výstavby se stala pravdivá rekonstrukce modelu valašské dìdiny. Tak se na rožnovské pasece, zvané Stráò, postupnì vystavìlo na 40 objektù, vše, co k valašské vesnici patøí. Ještì nároènìjší byla výstavba tøetího areálu muzea, Mlýnské doliny, zpøístupnìné v roce 1982. Nezùstalo jen u zajímavé technologie prací mlynáøských, pilaøských, valchaøských a hamernických. Všechny tyto technické objekty jsou organicky zaèlenìny do vesnického urbanismu.

Další okruh aktivit patøí lidovému øemeslu a lidovým umìlcùm. Kromì výrobkù na prodej pøedvádìjí svoji zruènost poèetným návštìvníkùm muzea. Iniciativa muzea na tomto poli pomáhá udržet pøi životì staré tradièní techniky. K potìšujícím skuteènostem patøí zjištìní, že se s tìmito technikami seznamují mladí lidé. Nejvìtší popularitu získal folklór. Po celý rok se konají v muzeu poøady tradièního folklóru v podání souborù

lidové tvoøivosti a také autentických interpretù. K nejvìtším akcím tohoto druhu patøí Rožnovské slavnosti a Valašský jarmark. Rožnovské muzeum tak plní odkaz svého zakladatele Bohumíra Jaroòka, který si pøál, aby se skanzen stal živým muzeem. Za èeské mlynáøe pøejeme muzeu vše nejlepší do dalších let a dìkujeme za péèi o bohaté expozice z historie mlynáøského øemesla.

Nejvýraznìjším rysem souèasného dìní v muzeu je cílevìdomé úsilí o oživení zapomenutých tradièních technik, lidového umìní a obyèejù i o rekonstrukci spoleèenského života, obchodu i zábavy našich pøedkù. Velká pozornost patøí právem zemìdìlství. Tradièní plodiny potom mùžeme sklízet tradièními technologiemi. Zastoupena je také salašnická produkce, na jejímž poèátku je ovèí mléko a vlna. Pøipoètìme k tomu ještì kolekci, èítající více než sto starých odrùd ovocných stromù a ještì více druhù okrasných kvìtin, užívaných na Valašsku, spolu s takzvaným živým hospodáøstvím na Matochovì usedlosti, v nìmž nalezneme snad všechny druhy hospodáøských zvíøat.

MLYNÁØSKÉ NOVINY

11

Již desátý roèník BIOSLAVNOSTÍ ve Starém mìstì pod Snìžníkem letos pøivítal kolem 3500 návštìvníkù. Hlavní motto tentokrát znìlo „Na dovolenou s PRO-BIO“. I mimo domov se dá vaøit ze zdravých surovin snadno, rychle a velmi chutnì. Proto se zde tentokrát hodnì vaøilo a ochutnávalo. Stánky biojarmarku nabídly sortiment PRO-BIO i výrobky dalších ekofarmáøù a ekovýrobcù. Jako novinka byly pøedstaveny smìsi na peèení domácího chleba øady BIOLINIE - Chléb šestizrnný a Chléb žitno-pšenièný. Pro využití bioproduktù v restauracích a jídelnách jsou nabízeny i gastro balení o velikosti 2,5 až 4 kg. Návštìvníci si mohli prohlédnout mlýn a sklady firmy PRO-BIO, která se stále rozvíjí. Patøí k prvním výrobcùm a zpracovatelùm biopotravin u nás. Na trhu pùsobí již pøes 22 let a dnes èítá více než 100 zamìstnancù. Má vlastní vývoj výrobkù, prvotøídnì vybavenou laboratoø vèetnì mikrobiologické sekce, oddìlené èásti technologie pro výrobu bezlepkových výrobkù a nechybí zde ani optický tøídiè, dodaný firmou CIMBRIA. Kromì toho provo-

12

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Trh s bioprodukty V Èeské republice v souèasnosti podniká v ekologickém zemìdìlství pøes 4220 zemìdìlcù a 518 výrobcù biopotravin. Ke konci roku 2013 celková výmìra ekologicky obhospodaøovaných ploch pøedstavovala 494 tisíc hektarù, což je 11,7 procenta z celkové výmìry zemìdìlské pùdy. Prùmìrná velikost ekofarmy byla na konci roku 2013 ve výši 126 hektarù. To pøevyšuje prùmìr v EU-27, který je 40 hektarù. V bio kvalitì se dnes nabízejí prakticky všechny druhy potravin.

zuje dvì ekologické farmy o rozloze 350 ha. Zde se produkuje až 1/3 produktù pro vlastní výrobu. Pìstuje se zejména pohanka, špalda, èervená pšenice a další. V nabídce je již 1400 druhù certifikovaných výrobkù v kvalitì BIO. Výroba se stále zvyšuje, o èemž svìdèí údaje o poètu balení, kdy v roce 2012 šlo o 3 miliony kusù, o rok pozdìji 3,6 milionu a v roce 2014 již 4 miliony kusù. Od poèátku svého fungování se firma zamìøuje na zpracování alternativních plodin, jako jsou pohanka, špalda èi dvouzrnka. Z kapacitních dùvodù zprovoznila uzavøený Èeškùv mlýn v Jarcové na Valašsku a navýšila produkci svých bio mouk. Èinnost Èeškova mlýna firma zahájila v listopadu 2014, kdy byl certifikován pro výrobu biopotravin nezávislou kontrolní

organizací KEZ, o.p.s. V Èeškovì mlýnì se prozatím mele žito a pšenice setá. Do budoucna plánuje firma navýšení kapacity výroby o 100% a celkový roèní výkon 3 000 tun mouky. Výsledky a vývoj firmy jsou jistì chvályhodné. Není tedy divu že se firma PRO-BIO, s.r.o., stala vítìzem soutìže TOP odpovìdná firma 2014 v Olomouckém kraji. Ale zpìt k BIOSLAVNOSTEM. Odpolední a noèní hodiny patøily pøedevším hudebnímu programu. Se skupinou Hromosvod vystoupil folkový klasik Vladimír Merta a festival svým energickým výstupem završilo seskupení muzikantù SUPERGROUP.CZ. Další roèník BIOSLAVNOSTÍ se koná v sobotu 9. èervence 2016. PAVEL FILIP

V oboru škrobárenství je významná firma Amylon. Nabízí pudinky, smìsi na pøípravu pizzy, knedlíkù a palaèinek, ale i vanilkový cukr a další pøísady do peèení. S biomasem pøichází tøeba firma Biopark. Ta také zajišuje spoleèný odbyt a finalizaci zemìdìlských produktù pro ekologické zemìdìlce. Patøí také k nejvìtším dodavatelùm èeských biopotravin do prodejen zdravé výživy i obchodních øetìzcù v Èeské republice a na Slovensku. V projektu biohovìzí je zapojeno 150 èeských farem z podhorských oblastí. Bezlepkové potraviny a extrudované výrobky v podobì køehkých chlebù a instantních polotovarù nabízí spoleènost Extrudo Beèice. Polabské mlékárny jsou jedním z nejvýznamnìjších výrobcù tvarohù. Mražené a sušené lesní ovoce, šávy a jáhly nabízí spoleènost Solex Agro. Speciální èaje zase firma s pøíznaèným názvem Èajová kvìtina. Sladké biosušenky a slané biokrekry nabízí Biopekárna Zemanka. Biozeleninu pak pìstuje Miloš Kurka v Èervníkovicích na Královéhradecku. Ekologické zelináøství sází na peèlivou ruèní výrobu, a to jak na poli, tak pøi zpracování. Josef Sklenáø chová v Sasovì pøeštická prasata a vyrábí biosádlo doplnìné o výluh z konopí. Pøeštické èernostrakaté prase je v Èeské republice vyšlechtìno, ale trochu se na nìj pozapomnìlo. Petr Marcinèák pìstuje révu v mikulovské vinaøské podoblasti a mùže se pochlubit biovínem. Význam v rozvoji tohoto sektoru mají také Svaz ekologických zemìdìlcù a Svaz producentù a zpracovatelù biopotravin PRO-BIO, které se letos slouèily v jedinou organizaci, zastupující zájmy ekologických zemìdìlcù a výrobcù biopotravin. Nabízí odbornou podporu v podobì poradenství, vzdìlávání, vydává informaèní materiály. Zajímavý je svépomocný fond, který poskytuje pùjèky svým èlenùm. Svaz má 606 èlenù, z toho je 50 bioprodejen a 139 èlenù PRO-BIO ligy.

MLYNÁØSKÉ NOVINY

13

Svaz mlýnù je spolkem Valná hromada Svazu prùmyslových mlýnù ÈR, která se konala 14.5.2015 v Prùhonicích u Prahy, schválila nové stanovy a podle Obèanského zákoníku se svaz stal spolkem. Zamìøení èinnosti a hlavní priority zùstaly stejné. Svaz se snaží více systematizovat svou informaèní èinnost, dále chce pokraèovat v poradenské èinnosti, a to zejména v souvislosti s novým programovým obdobím Programu rozvoje venkova, pokraèovat bude ve vzdìlávacích aktivitách pro pracovníky v oboru, vèetnì poskytování akreditovaných zkoušek profesních kvalifikací. Staronovým úkolem je vìtší pùsobení smìrem k veøejnosti, s využitím finanèních podpor. Aktuálnost tohoto úkolu souvisí mimo jiné i s kampaní proti lepku, ale také s dlouhodobým trendem poklesu spotøeby výrobkù z obilovin. Prvoøadým úkolem rovnìž zùstává zastupování zájmù mlynáøù pøi zajišování surovin pro mlýnskou výrobu. Tento úkol je velmi složitý, protože prakticky nelze ani z pozice státu, natož svazu, ovlivòovat trh z hlediska množství produkce a cen. Ceny navíc nepøíjemnì kolísají, což zpùsobuje ekonomické problémy firem. Vzhledem k tomu, že se touto otázkou zabývá i Evropská mlynáøská asociace, nesmíme takøíkajíc házet flintu do žita. Zvoleno bylo nové pøedstavenstvo ve slo-

Ze zprávy Evropské mlýnské asociace Mezi hlavní priority Evropské mlýnské asociace stále patøí: 1) bezpeènost a kvalita vyrábìných potravin, 2) udržitelná produkce s maximálním využitím vstupních surovin, vèetnì omezením tvorby odpadù,

žení: Pavel Hrdina (pøedseda), Stanislav Alt (místopøedseda), Bøetislav Pszczolka, Jaroslav Horák, Jan Kantorek, Aleš Ressler a Pavel Filip. Dozorèí a rozhodèí komise ve složení: Josef Vítek (pøedseda), Petr Schaffer a TomᚠFranìk. Tato komise má podle nových stanov øešit spory, stížnosti a pøipomínky.

Intenzivnìjší kontroly Státní zemìdìlská a potravináøská inspekce (SZIF) zjistila v minulém roce celkem 4276 nevyhovujících šarží potravináøských výrobkù. Je to o necelých 5 procent více než v roce 2013. Z toho 3974 bylo pozastaveno v maloobchodní síti, 183 ve výrobì, 89 ve velkoobchodì a 30 v ostatních provozech. Nejvyšší podíl závadných výrobkù se vyskytl v sektoru èokolád a cukrovinek, kde požadavkùm legislativy nevyhovìlo 68 procent odebraných vzorkù. Následuje segment medu s 67 procenty, dále pøídatné a aromatické látky s 62 procenty, a dehydrovaných výrobkù s 54 procenty. Pokraèují Pokud jde o námel, asociace podpoøila návrh maximálního limitu 0,05% v obilí urèeném k lidské spotøebì. Podpoøili také tøídìní a èištìní obilovin již v centrálních skladech. Pokud jde o námelové alkaloidy, tak požadavek na stanovení maximálních limitù zatím pozastavili. Asociace se úèastní monitorování EFSA pro sterigmatocystin. Nejvíce náchylné

3) zdraví a výživa. Hlavním posláním a prioritním cílem jsou a vždy budou také otázky konkurenceschopnosti a inovativnosti mlýnského oboru. Odborníci asociace analyzují kvalitu a bezpeènost mlýnských výrobkù, prosazují správnou výrobní praxi a zprostøedkovávají kontakty s vìdou a výzkumem. Politikou asociace je vytváøení volného podnikatelského prostøedí a odmítání nadmìrných regulaèních zátìží. Nelehkým úkolem je zajištìní konkurenèního pøístupu k surovinám v požadované kvalitì a množství, vèetnì øízení extrémní cenové volatility. Cílem asociace je rovnìž usnadnit restrukturalizaci mlynáøství na úrovni EU, aby se snížily pøebyteèné výrobní kapacity. Velké úsilí vìnuje zachování dostateèné vývozní èinnosti mlýnských výrobkù. Z hlediska bezpeènosti potravin a krmiv asociace v posledním období øešila pøedevším: námel a námelové alkaloidy, rezidua Sterigmatocystin pirimifos-methyl (p-Me), køížovou kontaminaci alergeny a potravináøské pøídatné látky.

14

MLYNÁØSKÉ NOVINY

ke kontaminaci jsou zrna rýže a ovsa. Pro pirimifos-methyl bylo podpoøeno zachování limitu 0,01 mg/kg, vzhledem k riziku køížové kontaminace v silech. Pokud jde o køížovou kontaminaci alergeny, pozornost je zamìøena na sóju, hoøèici a vlèí bob. V tomto smìru je dùležitá spolehlivost technologie èištìní zrna pøed mlýnským zpracováním. V otázkách konkurenceschopnosti se pozornost soustøedí na evropský trh s cennými papíry komodit, které mlýnské spoleènosti stále více využívají pro zajištìní rizika kolísání cen obilí. Diskutuje se smìrnice ohlednì finanèních nástrojù. Starosti zpùsobuje i pøipravovaná Transatlantická dohoda o obchodu

vína, vejce a vajeèné výrobky, jedlé tuky a oleje, zpracovaná zelenina, houby, nealkoholické nápoje a mléèné výrobky. Naopak nejménì závadných potravin inspekce zjistila u obilovin, kde nevyhovìla pouhá 2 procenta, a u výrobkù z brambor sedm procent. SZPI spolupracuje s Celní správou ÈR pøi kontrolách dovážených surovin. Všechny kontroly jsou zamìøené nejenom na bezpeènost potravin, ale také na jakostní parametry. SZPI disponuje dvìma špièkovými laboratoøemi, které se mimo jiné zamìøují na komplexní analýzy vína a odhalování podvodù u kakaa, èokolády, ovocných výrobkù, doplòkù stravy, výrobkù z ryb a mnoha dalších komodit. SZPI provedla v minulém roce celkem 35361 kontrol. Od zaèátku ledna 2015 mùže SZPI spoleènì s krajskými hygienickými stanicemi kontrolovat i restaurace, jídelny, rychlá obèerstvení a cukrárny. Za první tøi mìsíce 2015 doèasnì uzavøela 55 provozù. Nejvíce šlo o pochybení v provozní hygienì a výskyt škùdcù. Objevily se i pøípady zastavení provozu v prùbìhu rekonstrukèních prací. Pøi rekonstrukcích za provozu je vhodné informovat pøedem SZPI, a pøedejít následným nedorozumìním. SZPI uložila v roce 2014 pokuty ve správních øízeních v celkové výši 99 429 300 korun. a investicích, která pøedpokládá volný obchod mezi EU a USA. Prùmìrný mlýn v USA totiž produkuje 13 krát tolik jako prùmìrný mlýn v EU, ale v EU je také strukturální nadbyteèná kapacita a stagnující spotøeba chleba. Rozdíly jsou také u nákladù na energie. Asociace souèasnì poukázala na problematiku GMO a používaných pesticidù v USA, které jsou v EU zakázány. Evropská komise zatím pøislíbila, že bude pøistupovat k mouce, jako ke strategické surovinì. Vzájemný obchod mezi USA a EU je doposud bezvýznamný. Vìtší nebezpeèí pøedstavuje Turecko a Rusko. Propagaèní kampaò zamìøená na vytváøení pozitivních zpráv o mouce a chlebu, má být pøedložena v lednu 2016 a realizována na úrovni EU i v èlenských státech. Nové naøízení bylo oficiálnì pøijato dne 22. øíjna 2014 a umožní spolufinancování EU na podporu chleba a pekárenství ve vnitøním trhu. Èlenskou základnu tvoøí národní mlýnská sdružení z 27 evropských zemí. Ty pak pøedstavují více než 90% mlynáøské kapacity v Evropì. Èleny Evropské mlýnské asociace jsou: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Èeská republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Nìmecko, Øecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Španìlsko, Švédsko, Spojené Království. Pøidruženými èleny jsou: Švýcarsko, Island a Turecko.

Dny chleba v Pardubicích - 21. roèník Dny chleba, které se letos uskuteènily 4. èervna v Pardubicích, se staly pøedevším soutìží o Chléb roku a pøíležitostí k setkání pekaøských odborníkù a dodavatelských firem. Celé akce se zúèastnilo pøes 400 pekaøských odborníkù a hostù. Ve výstavní èásti se prezentovalo 50 dodavatelských firem. Je trochu škoda, že sem nemá pøístup veøejnost, která by jistì ocenila kvalitu pøedvádìných chlebù a dalších pekaøských výrobkù. Vlastní soutìž se uskuteènila již popáté v partnerství se spoleèností Tesco Stores ÈR. Vítìzné chleby Tesco zaøadí do svého sortimentu. Tím se zvýšila atraktivita celé této akce a zájem pekaøských firem o úèast v soutìži. Letos se utkalo 65 soutìžících vzorkù. Tradiènì se soutìžilo ve dvou zavedených kategoriích: o nejlepší konzumní chléb z prùmyslových pekáren a o nejlepší øemeslný chléb, který je vyrábìn s vyšším podílem ruèní

práce. Novinkou byla kategorie Chléb bez hranic, která je urèena pro chlebové speciality. Kvalitu posuzovalo 15 zkušených odborníkù s využitím propracovaného 100 bodového systému. Vítìzem obou tradièních kategorií se stala ENPEKA a.s. – pekárna Žïár nad Sázavou. V nové kategorii Chléb bez hranic zvítìzila firma Jizerské Pekárny spol. s r.o. Soutìžilo se také o Atraktivní výrobek roku, kde se pøihlásilo 12 výrobkù. Vítìzem v kategorii pekaøský výrobek se stal Bohumil Kubíèek z firmy NOPEK a.s.. V kategorii cukráøský výrobek zvítìzila Martina Pøenosilová ze Støední školy gastronomie a služeb Nová Paka. Odborný semináø na letošních Dnech chleba se mimo jiné zabýval otázkou návratu k tradiènímu kvasovému chlebu se zvonivou kùrkou a vonící støídou a renezance voòavého peèiva s pšenièným omládkem. Pokøtìna zde byla i nová odborná publikace, kterou vydává Podnikatelský svaz pekaøù a cukráøù v ÈR.

Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip. Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected] DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov. ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921