- krize církve (politické zápasy, papežské zajetí, dvojpapežství) odklon církve od prvotních ideálů křesťanství

Reformace - maturitní otázka z dějepisu || Studijni-svet.cz Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Reformace Předmět: Dějepis Přidal(a): Lakita

REFORMACE = velké náboženské hnutí, jehož cílem bylo napravit katolickou církev a vrátit ji k původnímu poslání (snaha o dodržování zásad Bible, odstranění světské moci)

PŘÍČINY: - krize církve (politické zápasy, papežské zajetí, dvojpapežství) – odklon církve od prvotních ideálů křesťanství → projevy: zájem o světské záležitosti, svatokupectví, mnohoobročnictví, korupce → krize společnosti - nedůvěra, nespokojenost věřících

Snahy řešit situaci reforma „shora“ – úsilí z řad církevních hodnostářů v sepětí se světskou mocí (Zikmund lucemburský) – neúspěšná → vznik konciliarismu – stoupenci prosazovali, aby o důležitých otázkách rozhodoval koncil ( = vrcholné shromáždění nejvyšších církevních hodnostářů) - měl se mu podřídit i papež (např. basilejský koncil (1431-1449), kostnický koncil (1414-1418))

1/6


- proti této myšlence vznikla opoziční teorie papalismu = názor, že nejvyšší institucí církve je papež reforma „zdola“ – ze strany lidu – úspěšná

Počátky reformního hnutí: - 14. stol. Anglie oxfordský teolog John Viklef – snaha o napravení církve, oddělení se od ní - poč. 15. stol. husitská revoluce v Čechách (Mistr Jan Hus, Mistr Jeroným Pražský) – hnutí širokých vrstev, s vojenskou silou → výsledkem basilejská kompaktáta – poprvé uznána dvojí víra a přijímání pod obojí (symbol mezilidské rovnosti) - inspiračním zdrojem pro německou reformaci

PŘÍČINY NĚMECKÉ REFORMACE: - nejednotnost, hospodářská rozdílnost (feudální partikularismus) - rozdrobenost (politická oblast) - špatné mezinárodní vztahy – hlavně s Francií (v Evropě 2 tábory – Habsburský (katolický) X Francie) - odpor proti církvi

PRŮBĚH: 1517 ve Wittenberku vystoupil Martin Luther proti prodávání odpustků a proti nešvarům v církvi – na dveře chrámu přibil 95 tezí, které kritizovaly církev a obsahovaly zásady křesťanského života - hlásil se k Husovu odkazu (1519 polemika s Římem – tříbení dalších myšlenek) - odmítal božský původ papežství - za jediný pramen víry uznával písmo svaté (=Bibli) - upíral kněžím nadpřirozenou moc – tvrdil, že nejsou prostředníky mezi prostými lidmi a Bohem – každý hluboce věřící člověk je ve spojení s Bohem → přijímání z kalicha

2/6


- nebezpečí pro papeže a císaře Karla V. → 1520 papež Lev X. vydal Zlatou bulu (Luther odsouzen jako kacíř, jeho spisy ke spálení) → Luther spálil papežovu bulu → uveden do říšské klatby – rozchod s církví – 1521 povolán do Wormsu, aby odvolala své učení – odmítl - v ohrožení života – pod ochranou saského kurfiřta Fridricha Moudrého na hradě Wartburg; přeložil Bibli do němčiny 1522 opět veřejně vystoupil a vybudoval novou církev – luteránskou (protestanskou, evangelickou) - němčina jako bohoslužebný jazyk - povolena kněžská manželství - omezil přijímání svátostí - změnil ideál člověka (důraz na občanskou angažovanost) – vychází z renesance; renesanční ideál

Lutherovi žáci spojili reformaci s bojem za zlepšení sociálního postavení ve společnosti:

NĚMECKÁ SELSKÁ VÁLKA (1524 – 1526) - Lutherovým žákem farář Thomas Müntzer – rovnost všech lidí, víra ve vznik králoství božího na Zemi - k jeho hnutí připojeni novokřtěnci (=reformní lidový proud, přijímali křest v dospělosti) a humanistická inteligence → obrovská lidová povstání 3 centra bojů. JZ Německo – Švábsko, Franky – v čele Thomas Müntzer Stř. Německo – Durynsko – nejradikálnější povstání (jádrem horníci a tkalci – chudí) s přáním odstranit zlo na Zemi; 1525 Müntzer zajat a popraven Tyrolsko, Solnohradsko – v čele Michael Gaismair - povstalci se zde udrželi nejdéle; měli nejvyspělejší program Zemské zřízení

- nejdéle se udrželi novokřtěnci – vytvořili komunu v Münsteru = münsterská komuna v čele s Janem Mathysem a Janem z Leydenu (nizozemští řemeslníci) - samostatná správa, společný majetek, povinnost pracovat a vojenská služba

3/6


- 1535 poraženi, upalováni a vražděni - poraženi pouze radikálové, boje pokračují o politickou moc (účast humanistické inteligence) 1529 Karel V. svolal říšský sněm do Špýru – nechal hlasovat o správnosti reformačních myšlenek – zastánci reformace „protestovali“ proti hlasování o teologických otázkách → protestanti - protestanti proti katolíkům uzavřeli obranný spolek = Šmalkaldská jednota (1531) - zásady nového církevního učení vypracovány v tzv. augsburské konfesi – autorem Lutherův přítel Philipp Melanchton - ozbrojený konflikt – šmalkaldská válka (1546 – 1547) – vojensky zvítězili katolíci 1547 v bitvě u Mühlberka, ale mocensky posílili protestanti 1555 augsburský mír – zrovnoprávnění šlechtických protestantů s katolíky (poddaní se museli podřídit; heslo: „Čí panství, toho náboženství.“, „Čí země, toho víra.“) → zlomen ideový monopol katolické církve (S – reformní, J – katolický)

VÝZNAM: podlomen feudalismus – majetek katolické církve sekularizován zlomen ideový monopol katolické církve rozvoj národních kultur – na bohoslužbách národní jazyky rozvoj kapitalismu – podnikání, investice, ... podpora aktivity a angažovanosti člověka – ukázala lidem, že špatného panovníka se dá zbavit; vliv na evropské politické myšlení – revoluční charakter myšlení (=nová cesta k řešení společenských problémů)

ŠÍŘENÍ REFORMACE: - do Pobaltí, Skandinávie (1530 – státním náboženstvím ve Švédsku, 1536 v Dánsku, ...) - do uherských měst (Slovensko, česká i slezská města) - na J – šíření curyšský farář Huldrich Zwingli – větší důraz na etickou stránku života křesťana, nová evangelická církev (zwingliánství) - po jeho smrti sklon zpět k luterství či kalvinismu

4/6


- kalvinismus – Jean Kalvín (Ženeva) – nejradikálnější reformační proud - domyslel Lutherovy a Zwingliho myšlenky do velmi přísné podoby, jejímž základem je učení o predestinaci (=člověk je predestinován, předurčen bu´d ke spáse nebo k zatracení) – do té doby život podle desatera důraz na lidskou aktivitu, pracovitost, skromnost, přísný mravní život, přijímání pod obojího za smysl života považoval práci a podnikání (→podpora kapitalismu) odpor proti vrchnosti, která porušuje zásady státu nebo boží přikázání (možnost násilí proti špatnému panovníkovi) – na panovníka by měla dohlížet rada starších v čele náb. obce = konzistoř (= církevní sbor, členové z rady starších a kazatelé, náboženské otázky, dohled nad mravním životem obce) nesnášenlivost k jiným náboženstvím - vliv na Z – Francie = hugenoti; Anglie = puritáni - hlavní myšlenky kalvinismu důležitým předpokladem pro vznik USA 1566 helvétská konfese – všechna nekatolická křesťanská náboženství označována souhrně evangelická (kompromis mezi zwingliánstvím a kalvinismem)

PROTIREFORMACE - vedena úsilím katolické církve omezit úspěchy nekatolíků a znovu získat ztracené pozice (u papežské moci Borgiové – renesanční, více světské záležitosti než náboženské) 1549 změna postoje katolické církve – obnoven inkviziční soud, ustanoven tribunál Svaté officium v Římě – pověřen vedením procesů kacířů po celém světě, zavedena cenzura seznam zakázaných knih - cílem a nástrojem katolického působení se staly školy – v rukách jezuitů 1534 nositelem protireformace nový řád založený Ignácem z Loyoly – jezuitský řád = Tovaryšstvo Ježíšovo (1540 potvrzen papežem) – nositelem protireformace - splynutí jedince s řádem, uplatnění vojenské disciplíny a tvrdosti – úspěšné, velice pevně organizovaný, misijní a kazatelská činnost - působení na mládež (učitelé, profesoři, zpovědníci) - soustředění na vzdělání, důraz na důvěru v autoritu církve, principy humanismu 1773 papežem Klimentem XIV. zrušen, obnoven po napoleonských válkách

5/6


- snaha řešit problémy – tridentský koncil (1545 – 1563) = důležitý přelom v dějinách katolické církve, který dovršil vnitřní obnovu katolické církve (platnost až do 20. stol.), pod vlivem papeže přijata řada dogmat namířených proti reformaci - upřesnil katolickou věrouku; za nejvyšší autoritu uznal papeže; ustanovil povinnost složit vyznání víry (credo) =stvrzení katolické pravověrnosti zřízeny; biskupské semináře - k propagaci využití baroka - protireformace využita Habsburky jako nástroj k prosazení centralizované absolutistické monarchie místo centralizovaného státu

6/6 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

- krize církve (politické zápasy, papežské zajetí, dvojpapežství) odklon církve od prvotních ideálů křesťanství

Recommend Documents