číslo 2
h
l
a
v
n
í
ročník 3
t
é
duben 2005
m
a
:
V
O
D
Čistá domácnost bez chemie? ■ Neznámým krajem krásného hřebce Aviváž je zbytečná, sušit se musí umět ■ Klíč k určování raků Ocet: šetrný, levný a skoro na všechno ■ Když Izraelci a Palestinci spolupracují Chcete šetřit vodu? Šetřete papírem! ■ Počítače za 18 miliónů litrů ■ Voda v právu Expedice Kvakoš ■ Evropský den koupání v řekách Příloha: Krajina & energie II
A
Jak rostlo Las Vegas... Kanálem Las Vegas Wash odtéká voda z celého údolí. Graf zachycuje, jak jeho průtok kopírujoval stoupající množství obyvatelstva. Odborníci si to vysvětlují zvýšeným odtokem odpadní vody a zrychlením povrchového odtoku vody ze zastavěných ploch v době
Sahra je v Arizoně. Centrum SAHRA (Center for Sustainability of semi-Arid Hydrology and Riparian Areas) se zabývá možnostmi, jak udržitelným způsobem zacházet s vodou v suchých a pobřežních oblastech. Zabývá se výzkumem, ale i šířením informací a vzděláváním v oblasti hospodaření s vodou. Jeho ředitel, profesor W. James Shuttleworth z University of Arizona v Tucsonu, je odborník na atmosférické procesy, ekosystémy, hydrologii – zejména pobřežních oblastí a mokřadů. „Vodohospodáři v USA i v zahraničí čelí hrozivým změnám,“ píše se na úvodní internetové stránce Sahry. „Čtvrtinu USA a třetinu veškeré pevniny na Zemi tvoří suché a velmi suché oblasti. Nejrychleji rostoucí státy USA leží na suchém jihozápadě a nejrychleji rostoucí země jsou soustředěny v suchých regionech planety. Populační tlak a znečištění způsobují, že města a zemědělské oblasti vyčerpávají regionální vodní zásoby a čerpají i těžko obnovitelné zásoby podzemních vod. Klimatické změny způsobují, že na Zemi stoupá množství lidí zranitelných suchem či povodněmi.“ Sahra usiluje o pochopení vody multidisciplinárně. Ve spolupráci s dalšími partnery včetně veřejnosti a soukromých firem se snaží o uplatnění nabytých znalostí v managementu vodních zdrojů i v politice. Nejnovější hydrologické poznatky nabízí Sahra zájemců prostřednictvím svého časopisu Southwest Hydrology, který je rovněž volně dostupný na jejích internetových stránkách. Letošní první číslo Southwest Hydrology s podtitulem Udržitelnost ve věku omezení například přineslo článek o využívání vody v oblasti Las Vegas. V centru Sahra považují za klíčové vzdělávání a informace – „hydrologickou gramotnost“, jak se doslova říká na ekovýchovných internetových stránkách centra. Najdete na nich zvláštní rubriky pro děti a studenty, pro učitele, výzkumníky i stránky pro nejširší publikum. Na interaktivním obrázku obytného domu to zurčí a bublá na všech místech, kde doma můžeme najít vodu. Dokonce můžeme kurzorem spustit i bouři… Každé z těchto míst otevírá odkaz s radami, jak si chránit vodu, jak s ní lépe zacházet. Přes „vodní tipy a nástroje“ se dostaneme až k „šedé“ vodě. „Šedá“ voda je to, co vypouštíme z umývadla, z vany, pračky… Na rozdíl od tzv. černé vody, kam se počítá nejen voda z WC, ale kupodivu i z kuchyně, protože s ní se mohou šířit choroboplodné zárodky, „šedou“ vodu můžeme celkem bez problémů shromažďovat ve zvláštní nádrži a znovu použít. Na WC, na kompost, na kropení trávníku, květin, ale raději už ne zeleniny a ovocných stromů. Samozřejmě bychom měli v koupelně a prádelně šetřit chemií. Používáme-li jen obyčejné mýdlo, je to bez problémů. Na stránkách sahra.arizona.edu se další používání „šedé“ vody propaguje. V suché Arizoně určitě vědí proč. Zároveň si tu ale přečteme upozornění, že v některých oblastech hygienici používání „šedé“ vody zakazují. A hned máme pocit nějaké společné zkušenosti… Pokud kliknete na „fun & games“, můžete si to na procvičení angličtiny rozdat se serverem Sahry v interaktivním testu o vodě. Zvládne ho určitě i český středoškolák a zároveň se pobaví.
EDITORIAL Vážení čtenáři, na zadní stránce Bedrníku věnovaného vodě najdete myšlenku staročínského filozofa Lao-c´ z nejvýznamnějšího taoistického spisu Tao-te-ťing, Knihy o Tao a ctnosti. Ve spisu jde hlavně o to, jak může malý stát a malý člověk přežít ve světě vražedných, soupeřících mocností a sil. Jak říká encyklopedie Universum, taoistická cesta bývá připodobňována k vodě, která je nejpoddajnější a zároveň i pronikající vším bez rozdílu; je vždy připravena vyhnout se sebemenší překážce, ale zároveň je i schopna odnést či rozdrtit skálu. Tao-te-ťing najdete v českém překladu z roku 1953 na internetu, nový překlad Václava Cílka se chystá k vydání. „Tao“ si oblíbil také jeden z guruů ekologického hnutí Fritjof Capra, autor knih Tao fyziky či Bod obratu. Citát ze Starého mistra Lao-c´ jsem objevila v McNeillových environmentálních dějinách světa, které nás tak trochu provázely minulým Bedrníkem, a hned na začátku bylo jasné, že to je přesně to pravé na zadní stránku Bedrníku o vodě. Takže jsme se od konce dostali na začátek aneb: vše obíhá jak voda. Z hlediska moderní hydrologie jsou procesy pohybu vody na Zemi příliš složité na to, aby jejich název evokoval prosté kolečko. Proto podle oficiální terminologie bychom neměli používat pojem koloběh, nýbrž prostě oběh vody. Upozornil mne na to Ing. Josef Hladný, CSc., z Českého hydrometeorologického ústavu, významný český hydrolog s mezinárodní prestiží, který byl tak laskav a pomohl z odborného hlediska s přípravou několika článků v tomto čísle. Bylo těžké držet se nepochybně moudrého doporučení pana Hladného, že méně je více. Téma voda je bezbřehé. Řád do věcí však mohou vnášet umělci: Modlitba za vodu básníka Jana Skácela zpívaná Jiřím Pavlicou a Hradišťanem, mnoho strhujících filmů, kde voda hraje nepominutelnou roli. Přímo na naše emoce zapůsobí nevšední snímek dokumentaristy Steva Lichtaga Tanec modrých andělů, oceněný na festivalech v Antibes, Istanbulu, Krumlově, Uherském Hradišti a dalších. Rozhodně stojí za zhlédnutí také dokument Myšlení vody od Tomáše Škrdlanta, který říká: „Voda plyne – život plyne – čas plyne – myšlení plyne. Tekutost je základní vlastností všeho živého. Naše myšlení však, poutáno betonovým korytem účelovosti, přestává plynout přirozeně. Má tendenci zastavit, znehybnět, spočítat, změřit, rozfázovat skutečnost, aby byla po-chopitelná a u-chopitelná, to jest abychom s ní mohli manipulovat.“ A ve svém filmu zachycuje, jak hluboce je voda přítomná v myšlení i řeči lidí: Život nás unáší jako dravý proud. V něčem se topíme. Život plyne jak voda… V Bedrníku o vodě najdete mnoho zajímavého a mnoho se také nevešlo: Vsetínský dům dětí a mládeže Alcedo zavedl do Česka pod názvem Živá voda britský projekt River Watch. Brněnská Veronica vydala všestrannou publikaci o vodních tocích sepsanou na základě mezinárodních zkušeností Řeky pro život. V části Berlína zbavuje vodu nečistot přírodní kořenová čistírna. Obec Boží Dar v Krušných horách chce obnovit předválečný systém na zachycování vody. Česká vláda schválila přípravu projektu kontroverzního jezu na Labi a jiný sporný projekt, průplav Dunaj – Odra – Labe, slíbil moravským stavům už Ferdinand III. roku 1656; dodnes průplav není a možná bude lépe, když nebude nikdy, myslí si mnozí. Plzeň vstoupila do projektu Čistá Berounka. Zdroje pitné vody jsou ohroženy vlnami tsunami i globálním oteplováním. U Pardubic, kde donedávna tekly Labem splašky, žijí lososi. Baltské moře pomáhá čistit popcorn, ano pražená kukuřice. Proutkaři vnímají, že voda se ztrácí z naší krajiny... A ještě bych ráda citovala jeden vzkaz adresovaný Bedrníku: „Blahopřeji ke vstupu mezi v akademickém světě akceptovaná periodika,“ napsal na první jarní den 2005 Jan Činčera z Technické univerzity Liberec při příležitosti zaregistrování našeho ISSN 1801-1381. Systém ISSN (International Standard Serial Number) celosvětově registruje pokračující zdroje – noviny, časopisy, edice… Děkujeme a snad to Bedrníku umožní nabízet čtenářům ještě zajímavější náplň.
O
B
S
A
H
Šedá voda v Sahře ........................................ 2
INSPIRACE Otázky a odpovědi (nejen) o vodě ........... 4 Živá voda pro obec ........................................ 8 Pod nebesy národního parku..................... 9 PROMĚNY Co je a kde se vzala
Voda v rukou člověka..................................11 NÁZORY Anketa
Recept na vodu: zadržet ji v krajině. ......17 Nerovnoměrnosti světa..............................17 Dopisy...............................................................18 DIDAKTIKA Oběh vody na Zemi .....................................19 Rak jako bioindikátor? ................................21 Rak v ekologické výchově .........................22 Test: Co víme o Rakovi ................................24 KALENDÁŘ...........................................................25 NABÍDKA...............................................................27
Evropská vodní charta ................................31
Příloha:
KRAJINA & ENERGIE II. uprostřed tohoto čísla 3
Hana Kolářová
INSPIRACE Otázky a odpovědi (nejen) o vodě Můžeme sami dělat něco proti přívalu chemikálií do vody? Alespoň něco jistě. Náměty jsme vybrali z katalogu Spotřebitelské otázky a odpovědi ekologických poraden, který v aktualizované podobě na CD vydala v roce 2004 česká Síť ekologických poraden (STEP). Pomůcka má devět hlavních kapitol: Odpady, Praní a čištění, Hračky a kreslicí potřeby, Škodliviny v životním prostředí, Ekologické stavění, Energie, Ochrana přírody a krajiny, Ochrana spotřebitele a označování výrobků, Dům a zahrada. Zájemci o CD se mohou obrátit na STEP. Praktické rady poskytne také kterákoli z jeho patnácti členských organizací: Calla, České Budějovice; EC Most pro Krušnohoří, Most; Ekoinfocentrum ZO ČSOP Jihlava; Ekologický právní servis, Brno a Tábor; Ekoporadna ZO ČSOP Uherský Brod; Hnutí Duha, Olomouc; Kosenka, Valašské Klobouky; Podblanické ekocentrum, Vlašim; Rosa, České Budějovice; SEVER, Horní Maršov; SmRS ČSOP Valašské Meziříčí; Veronica, Brno; VIS Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou; Vita, Ostrava; Zelený kruh, Praha.
Není mýdlo jako mýdlo Mýdla jsou relativně dobře biologicky rozložitelná, proto způsobují pouze malé zatížení vod. Mýdlo a mýdlové prací prostředky používejte alespoň na ruční praní a při praní za vyšších teplot. Chemie definuje mýdla jako sodné a draselné soli mastných kyselin s dlouhými řetězci. Pod tím rozumíme povrchově aktivní prací látku získanou z přírodních tuků a olejů. Tzv. neutrální mýdla jsou ale výrobky petrochemie, je-
jichž označení je odvozeno od neutrální hodnoty pH. Mýdla ze živočišných tuků a rostlinných olejů jsou zásaditá (hodnoty pH 9-12). Přírodní mýdla se v odpadních vodách působením bakterií za přítomnosti kyslíku rozloží za relativně krátkou dobu a beze zbytku na vodu, oxid uhličitý a soli. Takový stav se nazývá úplnou biologickou rozložitelností. Přívlastek ”rozložitelný” bývá v reklamách často zneužíván ve smyslu ”ekologický” či ”šetrný k životnímu prostředí”.
EKOLOGICKÉ TIPY PRO PRANÍ Při praní v pračce dáváme pozor na optimální vytížení. Prádlo předem roztřídíme podle barvy a stupně znečištění. Nepoužíváme předpírku. Jednotlivé skvrny je vhodné ošetřit předem. Silně znečištěné prádlo odmočíme při přerušení pracího programu nebo ve speciálním programu pro namáčení. Pereme za co nejnižších teplot. Vyvařování provádíme jen ve zvláštních případech - např. u prádla nemocných osob. Věnujeme velkou pozornost výběru pracího prášku - používáme prášky (nebo logiku) tzv. stavebnicového systému. Je-li stavebnicový systém nedostupný, zvolíme kompaktní
prací prášek nebo bezfosfátový prací prášek pro barevné prádlo. Prací prášky dávkujeme podle tvrdosti vody. Většinou stačí nejnižší doporučené dávkování. Opticky bělicí prostředky používáme jen na zašedlé bílé textilie nebo na silně znečištěné prádlo. Vyhneme se používání aviváží a jiných pomocných přípravků, např. pro lepší schnutí prádla. Prací prášky dávkujeme přímo do bubnu s pomocí speciálních nádobek nebo volně např. v kapesníku. Oděvy z přírodních vláken se po vyvětrání stanou opět svěží. Nemusíme je prát tak často jako syntetické textilie, které rychleji vstřebávají tělesný pach a špínu.
Chemické vazby jsou rozložitelné, pokud lze prostřednictvím chemických, fyzikálních a biologických procesů provést jejich rozklad na nižší molekulární stupeň. Pro posouzení vlivu na životní prostředí je však vždy rozhodující jednak doba rozkladu, jednak vzniklé produkty rozkladu (metabolity), jež za určitých okolností mohou být dokonce škodlivější než výchozí látky. Nejlepší je stavebnicový systém Odděleným dávkováním nejméně tří složek pracího prostředku (základního přípravku, změkčovací látky a bělicí látky) lze při správném používání v porovnání s univerzálními pracími prostředky podstatně snížit zatížení vod škodlivými látkami. Přestože se na našem trhu stavebnicové systémy pracích prostředků ještě běžně nevyskytují, je dobré se s nimi seznámit; jsou optimální pro praní šetrné k životnímu prostředí. Nižší zatížení životního prostředí, které se pojí s používáním tzv. stavebnicového systému, je patrné zejména při srovnání s běžně dostupnými univerzálními pracími prostředky. U těch je nutno pro tvrdou vodu zvýšit dávkování, a to pro všechny složky. Kromě potřebného zvýšení množství změkčovacích látek se tedy přidávají rovněž další chemikálie (tenzidy, sulfáty, bělicí látky, inhibitory, aktivátory, stabilizátory, enzymy, optická zjasňovadla atd.). Přidávat tyto ostatní látky není však pro účinnost praní nutné, a dochází tak ke zbytečnému a nežádoucímu zatížení odpadních vod. Používáním přípravků stavebnicového systému snižujeme znečišťování vod. Mezi jednotlivými výrobky existují odlišnosti, pokud jde o šetrnost k životnímu prostředí. Při výběru je třeba dbát mimo jiné na tyto zásady: Třísložkové prací prostředky by měly být co nejvíce koncentrované, tedy nemají obsahovat plnicí přísady. Jako změkčovací látka je vhodný zeolit A (nikoli fosfát – polyfosforečnan sodný). Jako bělicí látky, resp. čisticí soli na odstranění skvrn, jsou vhodné ty, které pracují s perkarbonátem (peroxouhličitanem) - neobsahují bor. V domácnostech, kde se pere v měk-
4
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Nejlepším čisticím prostředkem, který je zároveň šetrný k životnímu prostředí, zůstává obyčejný ocet. Silný i na vodní kámen… Na našem trhu jsou dostupné některé prací prostředky pro textilie nebo tekuté čisticí přípravky, které získaly spolehlivou ekologickou značku Ekologicky šetrný výrobek. V deníku o životním prostředí Ekolist po drátě (http://www.ekolist.cz/ dotaz.shtml?x=167998) najdete další informace o šetrných pracích prostředcích. Jihočeská společnost pro ekologické informace a aktivity Rosa České Budějovice (http://www.zelenabrana.cz/rosa/ index.php?id_h=0&id_m=5) vydává každý rok aktualizovaný letáček Jak si vybrat prací prášek. Rovněž vydala letáčky Jaký prostředek do myček na nádobí, Jak si vybrat mycí prostředek a poskytne další informace k tématu (http://www.ekospotrebitel.cz/).
Kompaktní prací prášky Kompaktní prací prostředky představují pohodlnou a v zásadě velmi ekologicky šetrnou volbu. Na rozdíl od běžných pracích prášků neobsahují plnidlo (nejčastěji síran sodný). Funkce plnidla spočívá – kromě toho, že zamezuje hrudkovatění – zejména ve vytváření dojmu, že zákazník dostává za své peníze dostatečné množství výrobku. Prací prášky, které již neobsahují plnidlo, musí být vyráběny jiným způsobem
a s jiným složením. Neobsahují fosfáty a vyrábějí se jak pro praní barevného, tak bílého prádla. Vzhledem k tomu, že kompaktní prostředky neobsahují plnidla, dávkují se v mnohem menším, zpravidla polovičním množství. Přesnému dávkování je třeba věnovat značnou pozornost. Aby se zamezilo nadbytečnému dávkování, používají se dávkovací nádobky, které se vkládají přímo do bubnu pračky. Aviváž je zbytečná, sušit se musí umět Používání avivážních prostředků bychom se měli zříct. Pro proces praní a čištění nejsou nezbytné a způsobují značné znečišťování životního prostředí. Mohou vyvolávat podráždění citlivé pokožky. To platí i pro pomocné přípravky obsahující aviváže, které jsou určeny pro sušení prádla. Pro kvalitní sušení prádla nejsou nezbytné žádné speciální přípravky. Lepší je sušit prádlo ve vzdušné místnosti nebo venku. Nepříjemnému - tvrdému - omaku látek lze zabránit tradičními osvědčenými postupy: Prádlo dobře vyždímáme a sušíme ve vzdušné místnosti
či na vzduchu venku. Pomůže rovněž důkladné protřepání prádla ve směru vlákna před pověšením. Na skvrny platí žlučové mýdlo Skvrny lze odstranit nejsnadněji a zároveň i nejvíce ekologicky, dokud jsou ještě čerstvé. Často si pak vystačíme s jednoduchými domácími přípravky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Speciální chemikálie pro odstraňování skvrn (roztoky i spreje) obsahují mimo jiné organická rozpouštědla, proto je nelze doporučit. Skvrny bychom měli ošetřovat bezprostředně po jejich vzniku, tedy když dosud nezaschly a drží se na vláknech méně pevně. Nejdůležitější pravidla pro odstraňování skvrn jsou: Skvrny bílkovinného původu (od krve, vajec, mléka atd.) čistíme chladnou vodou, skvrny od tuků horkou vodou, 90 % všech skvrn lze odstranit s pomocí tzv. žlučového mýdla. Žlučové mýdlo je snadno biologicky rozložitelné a zdravotně nezávadné. Lze ho již i u nás koupit v některých drogeriích. Jde o výrobky buď v podobě kusového mýdla, nebo ve formě gelu na skvrny. 5
ké vodě, lze jako základní prací prostředek používat čisté mýdlo. Základní prací prostředek by měl obsahovat co nejméně chemických složek. Při praní se stavebnicovým systémem je zvláště důležité jeho správné používání a šetrné dávkování. Návody k dávkování všech tří komponent je třeba přesně dodržovat. Čisticí sůl na odstranění skvrn (bělidlo) přidáváme jen k silně zašpiněnému nebo zašedlému bílému prádlu. Jednotlivé skvrny lze předem ošetřit odděleně. Změkčovací látku přidáváme teprve do vody o tvrdosti vyšší než 2 mmol/l a dávkujeme podle tvrdosti vody.
I Chemické čistírny Chemické čistírny dnes pracují převážně s perchlórethylénem (PER), některé též s uhlovodíky (těžkými benziny). V obou případech jde o chemikálie silně zatěžující životní prostředí. Proto bychom se měli chemickému čištění textilií vyhnout. Perchlórethylén je nebezpečný pro životní prostředí i pro zdraví. Patří mezi těkavé uhlovodíky obsahující chlór, dráždí sliznici, poškozuje mimo jiné játra, hromadí se v tukových tkáních a existuje podezření, že přispívá ke vzniku nádorových onemocnění. Zatěžuje i vodu a její sedimenty a ukládá se v organismech ryb. PER z chemických čistíren proniká do ovzduší, a může se tak dostat do přilehlých obytných budov, škol a obchodů, popřípadě i do potravin (zvláště pak do výrobků obsahujících tuky), které jsou poblíž skladovány. Textilie po čištění PER zadržují zbytky této látky. Měli bychom je proto nejméně po dobu dvou dnů nechat vyvětrat - nejlépe na čerstvém vzduchu venku. Abychom nemuseli navštěvovat čistírny, je důležitý výběr textilií. Nakupujeme pokud možno výrobky, které lze prát a ošetřovat doma a nejsou označeny symboly pro chemické čištění (P - PER, F - uhlovodíky, A - PER nebo benzíny). Mnohé textilie, u kterých je doporučeno chemické čištění, lze šetrně prát v ruce či v pračce. Riziko, které přitom podstupujeme, je vyváženo menším zatížením zdraví a životního prostředí. Čistá domácnost bez chemie? Řada chemických látek obsažených v pracích a čisticích prostředcích způsobuje značné zatížení složek životního prostředí - obzvláště vod. Tyto látky ohrožují též zdraví člověka - nebezpečí otrav, popálení či poleptání pokožky, vzniku alergií a kožních onemocnění. Pro čištění v domácnostech, které má být hygienické a zároveň šetrnější k životnímu prostředí, postačí několik málo prostředků: mazlavé (tekuté) mýdlo nebo víceúčelový čisticí prostředek, ocet, čisticí prášek, líh k čištění skla a prostředek na mytí nádobí. Též čisticí prostředky, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, je třeba používat pokud možno zřídka a v malých dávkách.
N
S
P
I
R
A
C
E
Ocet: šetrný, levný a skoro na všechno Ocet je jednoduchým tradičním prostředkem, jehož používání v domácnostech je rozumné a osvědčilo se též při čisticích a úklidových pracích. Lze ho prohlásit za velmi vhodnou, ekologicky šetrnou a navíc levnou látku s řadou užití v oblasti čištění v domácnosti. Ocet patří ke slabým kyselinám a vyskytuje se všude v přírodě. Potravinářský ocet, který se běžně používá v domácnostech, obsahuje 5 až 10 % kyseliny octové (nejčastěji 8 %). Nejsou známy žádné jeho vlastnosti škodlivé vodě a v čističkách odpadních vod je odbouráván rychle a beze zbytku. Ocet lze používat jak k čištění, tak k odstranění vodního kamene. Koncentrace závisí na vápenitosti vody, k čištění je rozumné ředit jeden díl octa dvěma díly vody. Při velké koncentraci (např. octové esence s obsahem kyseliny 15–25 %) je třeba pracovat opatrně. Účinnost octa lze podpořit použitím při vyšší teplotě. Tekuté prášky – dobrá varianta Používáním tekutých prostředků pro mechanické čištění se lze vyhnout silným chemikáliím. Prostředky pro mechanické čištění je dobré používat všude, kde nehrozí poškození povrchu. Mechanický účinek totiž vždy umožní snížit množství i „sílu“ chemických látek. Při mechanickém čištění - drhnutí ploch - spočívá rozhodující účinek na čisticích tělíscích. Používají se moučky z rozemletých hornin, jež se liší svou tvrdostí a velikostí zrníček. Normální velikost částic mají prášky z pemzy nebo křemenitá moučka. K jemným moučkám se řadí křída a křemičitý gel, velmi jemné je například tzv. vídeňské vápno. Čisticí tělíska jsou látky přírodní a pro životní prostředí neproblematické, proto při posuzování z ekologického hlediska hrají roli obsažené přísady. Výhodou práškových čisticích prostředků je, že se z 85–95 % skládají z vlastních účinných látek, tedy čisticích tělísek. Zvláště šetrné k životnímu prostředí jsou ty výrobky, které neobsahují žádné substance s chlórovými vazbami, těžko odbouratelné tenzidy a syntetická barviva či aromatické látky (parfémy). Jako vhodné lze označit též produkty složené převážně z měkkých čisticích částic
a dále z malého podílu mýdla, popřípadě i z rostlinných olejů a sody. Myčka, nebo ruce? Pořízení myčky na nádobí bychom měli důkladně rozvážit. Moderní myčky spotřebují na jeden cyklus cca 20 litrů vody a 1,3 kWh energie. Při šetrném ručním mytí nádobí včetně jeho oplachování v čisté vodě je zapotřebí asi 30 litrů vody a 1,4 kWh energie. V tomto srovnání není zahrnuta energie potřebná na výrobu a likvidaci myčky. Je rovněž jasné, že veškeré nádobí se pouze v myčce neumyje. Zejména v menších domácnostech je proto vhodné položit si otázku, zda je pořízení myčky na nádobí rozumné z ekonomického pohledu. Přípravky do myček nádobí obsahují zčásti látky zatěžující odpadní vody např. fosfáty, organické sloučeniny chlóru, silně žíravé louhy (např. hydroxid sodný) nebo špatně odbouratelné aktivní složky - tenzidy. Používané prostředky jsou silně žíravé, neboť musí nahradit mechanické působení při běžném mytí. Speciální prostředky pro oplachování a zvýšení lesku by se neměly používat vůbec, způsobují dodatečné zatížení kyselinami a tenzidy. Složení přípravků pro ruční mytí nádobí je podstatně méně problematické. Zde bychom měli dbát především na úsporné dávkování.
Na http://ekolist.cz/Z970101.HTM najdete ekologické srovnání různých prostředků na ruční mytí nádobí. Nejlépe dopadla česká Lena natur, která navíc nese spolehlivou značku Ekologicky šetrný výrobek.
6
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Při rozumném ručním mytí (nemyjeme-li pod plně roztočeným kohoutkem horké vody) je spotřeba vody stejná nebo dokonce nižší ve srovnání s mytím v myčce. V myčce se navíc myje při vyšší teplotě a s tím souvisí i větší spotřeba energie. Chemických prostředků se při ručním mytí dávkuje mnohonásobně méně a jsou vesměs bezfosfátové. Pro větší domácnosti má myčka své uplatnění, je ale třeba věnovat pozornost jejímu výběru kvůli spotřebě vody a energie. Dopady jejího provozu na životní prostředí lze podstatně snížit vhodným používáním.
Místo speciálních prostředků prevence Speciální čisticí prostředky pro použití v domácnostech mohou být vzhledem k obsaženým chemikáliím pro životní prostředí problematické. Mohou ohrozit i zdraví. Jejich zbytky většinou musí být zařazeny do nebezpečného odpadu. Stejně dobrých výsledků lze při čištění docílit s pomocí méně problematických běžných čisticích prostředků a mechanických pomůcek či tradičních domácích receptů. Snahou výrobců je umísťovat na trhu stále nové a dražší speciální výrobky, jejichž chemické složení bývá většinou čím dál komplikovanější. Otázky čištění a údržby by se měly brát v potaz již při zařizování domácnosti. Pak se může ukázat, že speciální čisticí prostředky nemusí být nutné. Většiny speciálních čisticích prostředků se lze bez problémů zříct, pokud čistíme pravidelně a nečistoty odstraňujeme bezprostředně po jejich vzniku. Troubu lze po pečení, ještě teplou, vytřít vodou a prostředkem na mytí nádobí či jiným šetrným přípravkem. Tvrdší spečeniny je dobré nechat odměknout přes noc. Přípravky na čištění oken lze nahradit levnějším čisticím roztokem, který si můžeme sami připravit z vody, menšího množství lihu bez pyridinu a malé dávky prostředku na mytí nádobí. I ty největší nečistoty v koupelně a kuchyni lze odstranit šetrnými čisticími prostředky pro mechanické čištění, víceúčelovými čisticími prostředky či zředěným octovým roztokem.
7
Ukázka z katalogu Spotřebitelské otázky a odpovědi
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Příklad koupaliště s přírodním čištěním vody. Zdroj: www.topbiotop.cz
Chemické přípravky pro čištění odpadů (odtoku, výlevek) zatěžují životní prostředí. Zásadité (alkalické) přípravky mohou způsobit poleptání pokožky. Mechanické čištění odpadů - jako např. použití vzduchové tlakové pumpy, odsávače trubek, zvonu či spirály nebo odmontování kolena odtokové roury - je ekologické a velmi účinné. Ucpávání odtoku lze předcházet používáním jednoduchých pomůcek a změnami chování: v umývadlech a vanách používáme sítka a nevyplavujeme do odtoku odpad (zbytky jídla, tuky). Čas od času (jednou
týdně) je vhodné prolít odpady konvicí vřelé vody, aby se odstranily mastné usazeniny v odtokových trubkách. Jestliže dojde přesto k ucpání odtoku, můžeme ho odstranit účinně a šetrně k životnímu prostředí - nejlépe mechanickými metodami.
RNDr. Zuzana Guthová, CSc. Vydala v roce 2004 Síť ekologických poraden – STEP, Panská 9, 602 00 Brno, e-mail
[email protected], www.ekoporadna.cz. Vybrala a redakčně upravila Hana Kolářová.
CD Spotřebitelské otázky a odpovědi ekologických poraden. Editorka části Praní a čištění RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc., lektorka Ing. Vladimíra Hejzlarová. Editorka části Dům a zahrada
Živá voda pro obec V tomto školním roce probíhá již druhý ročník projektu Živá voda pro obec, jehož nositelem je Sdružení Tereza. Projektu se momentálně účastní přes 50 škol v celé České republice. Protože konkrétní zprávy z tohoto ročníku budeme znát až v průběhu června, představíme vám projekt na základě ročníků předchozích.
Praktické vzdělávání o vodě „Studenti získali velké množství informací o vodě, naučili se formulovat cíle a problémy, stanovit konkrétní cestu ke splnění úkolů, pracovat v kolektivu a spolupracovat s orgány státní správy, místními podniky i s veřejností. Prakticky si vyzkoušeli měření vlastností vody pomocí přístrojů. Výsledky své práce dokázali jasně zformulovat, prezentovat je veřejnosti a předat odpovědným orgánům. Pokud se podaří alespoň některá doporučení realizovat, uvědomí si, jak se mohou občané podílet na ovlivňování svého životního prostředí.“ Takto hodnotila ředitelka gymnázia projekt v jedné z případových studií v pilotním ročníku. Právě to vystihuje smysl projektu Živá voda pro obec. Studenti se realizací konkrétních projektů naučí o vodě více
než pouhým memorováním ve školních lavicích. Navíc získávají nefalšovaný zájem o své okolí a učí se za něj cítit zodpovědnost. Tereza školám v rámci projektu poskytuje pracovní listy, metodiky pro učitele, základní pomůcky ke zjišťování kvality vody, stálý informační servis, odborné konzultace a vzdělávací semináře k prohloubení odborných znalostí o problematice vody a řízení projektu. Něco z historie projektu Pilotní ročník uspořádalo občanské sdružení Tereza za podpory Evropské unie v roce 2002/2003. Devět vybraných škol z celé České republiky se nadšeně zapojilo do nového projektu, učitelé a děti absolvovali řadu vzdělávacích seminářů, zúčastnili se studijní cesty do
Velké Británie, pomáhali s testováním nové sady pracovních listů a metodik a hlavně pak vytvořili a realizovali vlastní projekty. V Bystřici nad Pernštejnem sledovali například čistotu vody v místní řece a zkoumali přítomnost vodních organismů. V Bánově a Pomezí dokonce podobný průzkum posloužil k vytipování vhodných míst pro výstavbu čistírny odpadních vod. U Vraného nad Vltavou naopak průzkum odhalil částečnou nefunkčnost stávající čistírny v sousední obci a studenti a učitelé dodnes jednají o nápravě tohoto stavu s příslušnými institucemi. V Humpolci a Kadani se školní projekty zabývaly vyhledáváním a monitorováním vodních zdrojů, tvorbou podkladů pro aktualizovanou mapu studánek a vyhodnocováním vydatnosti pramenů. U Valašského Meziříčí děti
8
I
N
S
P
I
R
A
C
E
Studenti měří průtok vody ve Vraném nad Vltavou
pením zjistili, že některé obce raději platí pokuty za vypouštění odpadní vody do toku, než aby investovaly do čističky. Ve Vítkově při podobném projektu určili jako hlavní příčinu znečištění toku fakt, že některé ulice v obci nejsou napojeny na kanalizaci a vypouštějí odpad do potoka. Ve Dvoře Králové navázali s Krkonošským národním parkem spolupráci na dlouhodobém měření kyselosti dešťů. Projekt podporuje Nadační fond Veolia společnosti Veolia Water ČR a Ministerstvo životního prostředí ČR. a dospělí řešili dlouhodobou koncepci záchrany obojživelníků při jejich jarní migraci přes silnici I. třídy. Všechny realizované projekty pilotního ročníku byly prezentovány formou putovní výstavy, jejíž vernisáž proběhla v Muzeu pražského vodárenství v Podolské vodárně v Praze. Obce využívají výsledky První ročník, jehož garantem se stal Nadační fond Veolia a kterého se účastnilo 63 škol, vyvrcholil soutěží o nejlepší realizovaný projekt. Na základě zaslaných závěrečných zpráv bylo odbornou komisí vybráno osm nejlepších projektů, jejichž realizátoři byli pozváni na závěrečné setkání v Bedřichově v Jizerských horách přímo v areálu úpravny pitné vody. Většině vítězných projektů se podařilo navázat dobrou spolupráci s místním odborem životního prostředí a na řadě míst bude tento odbor získaných měření
využívat dlouhodobě. ZŠ v Karviné pak vedle mnoha jiných aktivit vyčistila okolí Železárenského potoka (péči o něj si vzala na starost i do budoucna) a s odborem životního prostředí projednávala zřízení městského ekologického informačního centra. Čištění potoka a studny se věnovali také v Rokytnici na Zlínsku. ZŠ náměstí Interbrigády v Praze 6 mapovala vodní plochy v parku Stromovka a jejich stav před povodní v roce 2002 a po ní. ZŠ Janouškova v Brně zjišťovala pH, tvrdost vody a přítomnost sinic ve vodě Doležalovy a Tomečkovy studánky a zkoumala možnou kontaminaci vody způsobenou parkovištěm u pramene. Na ZŠ Údlice odebírali vzorky z řeky Chomutovky od pramene v rašeliništích až po výstup z čističky, zkoumali příčiny průběžného znečištění a své výsledky srovnávali s měřeními Severočeských vodovodů a kanalizací. Purkyňovo gymnázium ve Strážnici měřilo kvalitu vody v obcích ležících na trase řeky Velička. S překva-
Něco více o Živé vodě Více informací o realizovaných projektech a zprávy o tom, co se školám podaří v letošním druhém ročníku projektu Živá voda pro obec 2004/2005, se můžete průběžně dozvídat na internetových stránkách Sdružení Tereza. Tereza je nezisková a nevládní organizace, která pomáhá dětem a mládeži vytvářet zdravé prostředí pro život a stát se zodpovědnými členy občanské společnosti. Již od roku 1991 se Sdružení Tereza věnuje vytváření a koordinaci školních projektů, výukových programů a dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků. Filip Hotový Sdružení Tereza, Haštalská 17, 110 00 Praha 1. Tel. 224 816 868, e-mail
[email protected], www.terezanet.cz.
Pod nebesy národního parku ní je větší naděje formovat osobnost dítěte v oblasti poznávání a ochrany přírody než při jednorázových akcích typu přednášky, exkurze či výukového programu. Systematické práci s dětmi se Správa NP věnuje již od roku 2000, kdy vznikl hravý přírodovědný oddíl Ranger. Náplň jeho činnosti tvořily a tvoří především turistika, tábornictví, sportovní aktivity, v menší míře také poznávání a ochrana přírody. Kromě pravidelných schůzek se
přibližně jednou měsíčně koná víkendová akce. Každoročně pořádá Správa NP ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže Tilia Ústí nad Labem pro děti z oddílu Ranger také čtrnáctidenní stanový letní tábor. V uplynulém roce rozšířila Správa NP své aktivity o další možnost. Děti ze 6. a 7. tříd krásnolipské základní školy si mohou od října vybrat volitelný předmět Ochrana přírody. Na přípravě předmětu 9
Od počátku fungování Národního parku České Švýcarsko pracuje jeho správa také s dětmi a mládeží. Vedle výukových programů, pořádání exkurzí, přednášek či soutěží je nezastupitelná systematická práce s dětmi v rámci fungování zájmových kroužků. Jejich vedení a příprava programu je sice poměrně dost náročná, ovšem má své výhody. Tou největší je možnost dlouhodobé práce s relativně stabilním kolektivem dětí. Při
I
N
S
P
I
R
A
C
E
SVĚTOVÝ DEN VODY V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Voda má svůj svátek 22. března - Světový den vody. Každoročně si ho připomíná i oddíl Ranger při Správě Národního parku České Švýcarsko. V minulých letech například děti vyčistily a upravily studánky Terezka v národním parku nebo si povídaly o návratu lososa obecného do vod Českého Švýcarska. Oddíl se také pustil do záchrany ohrožených obojživelníků ropuchy obecné a skokana hnědého, kteří v jarním období vyhledávají stojaté vody a v nich se rozmnožují. Cestu k rybníčkům a tůním jim však často přetíná silnice. Stovky bezbranných žab tak zahynou pod koly automobilů. Proto je nutné v těchto místech budovat tzv. žabí zátarasy doplněné o padací pasti, ve kterých se obojživelníci zachytí. Poté je možné je bezpečně přenést přes vozovku. Takovým místem je i silnice z Krásné Lípy do Doubice u rybníčku Dvoják nedaleko budovy Správy NP, kde členové oddílu Ranger postavili 80 m dlouhý zátaras. Děti kontrolovaly padací pasti a chycené žáby přenášely a vypouštěly do rybníka.
Děti z oddílu Ranger budují žabí plot Součástí výukového programu Život u vody bylo povídání o životě lososa Z Národního parku České Švýcarsko
se podílely ZŠ Krásná Lípa a Správa NP České Švýcarsko, které tak konkrétním skutkem naplnily jeden z bodů Prohlášení o partnerství, jež společně s ČSOP Tilia podepsaly v dubnu loňského roku v rámci oslav Dne Země. Dvouhodinová výuka probíhá přímo v budově Správy NP v Krásné Lípě pod vedením zaměstnance Správy NP. Po pravdě řečeno, ono se vlastně o výuku v tradičním slova smyslu nejedná. Jde napůl o hraní a napůl o povídání. Ve velké míře se uplatňuje samostatná práce dětí a prá-
ce ve skupinách. Využíváme pracovní listy, pomocí kterých se děti nenásilnou formou seznamují s určitým tématem. Probrané „učivo“ opakujeme např. formou křížovek a testů. Řadu věcí si děti vyzkouší na vlastní kůži, např. při mikroskopování, výrobě herbáře či ptačích krmítek. Snažíme se uplatňovat zásady moderního vyučování. Děti tedy nejsou jen pasivními příjemci kvant informací, se kterými by pak neuměly aktivně pracovat, ale v co možná největší míře si informace samy objevují, aktivně tvoří, řeší problémy. Samozřejmě nezapomínáme na nejrůznější hříčky a zábavy, při kterých si protáhneme těla a které oživí činnost. Pokud to počasí dovolí, chodíme ven. I podzimní a zimní plískanice se dají využít např. k pozorování ptáků. Na jaře pak máme jedinečnou šanci pozoro-
vat probouzení přírody na vlastní oči pod širým nebem. Myšlenka výuky pod širým nebem souvisí i s další aktivitou, kterou se v rámci výuky volitelného předmětu zabýváme. Pustili jsme se do přípravy výukových panelů, které budou umístěny na pozemku u základní školy. Tyto panely by se měly stát základem připravované „učebny pod širým nebem“, na jejíž přípravě se podílí Správa NP České Švýcarsko, ZŠ Krásná Lípa, ČSOP Tilia a České Švýcarsko, o. p. s. Richard Nagel Správa NP České Švýcarsko, Pražská 52, 407 46 Krásná Lípa. Tel. 412 354 048, 737 276 857, e-mail
[email protected], www.npcs.cz Foto autor
10
P R O M Ě N Y Co je a kde se vzala
Voda v rukou člověka „Voda má rozcuchané vlasy,“ zpívá hudební mistr Jiří Pavlica s Hradišťanem Modlitbu za vodu básníka Jana Skácela: Ubývá míst kam chodívala pro vodu / starodávná milá / kde laně tišily žízeň kde žila rosnička / a poutníci skláněli se nad hladinou / aby se napili z dlaní Voda si na to vzpomíná / voda je krásná / voda má / voda má rozpuštěné vlasy…
Voda je nejžádanější filmový herec na Zemi. Ve filmu se objevila prakticky dnem jeho zrození, upozornil profesor Jan Uhde na festivalu Ekofilm 2004. Voda hraje hlavní roli v první filmové grotesce o pokropeném kropiči bratří Lumièrů, hraje i v klasické hrůze s názvem Psycho. Voda je univerzálně použitelný symbol jako tekoucí, pramenitá, čirá, ale také může být naopak stojatá, temná a zahnívající. Mistrně s ní umějí zacházet japonští filmaři. Lapí divákovo srdce rytmem kapek dlouhého deště nebo ohromí silou tsunami. „Z vody čiší obrovská energie – proto filmy začínají a končí záběry na vodu,“ říká režisér Steve Lichtag. „Voda je mystérium, do nějž jsme ještě nepronikli. Neumíme odolat pokušení bydlet u vody, koukat na ni. Láká nás ta úžasná energie. A snažíme se zvítězit na vodou…“ V rozjímání filmových umělců pokračuje Christian Redinger: „Nic není víc fascinující a zároveň víc ohrožující než být uprostřed modré. Uprostřed oceánu.“ Voda léčí, vnitřně i zevně a dokonce i duši… Planeta vody Voda propůjčuje Zemi přátelskou modrou barvu v nekonečné temnotě vesmíru. Nebo možná je to naopak: Modrou vnímáme jako přátelskou díky své ontogenetické i fylogenetické zkušenosti s vodou… Hledá-li se ve vesmíru život, hledá se voda. „Mars nemá oceán, který by umožnil dlouhodobou biologickou
evoluci,“ shrnuje geolog Václav Cílek potažmo unikátnost naší biosféry. Voda, to jsme z nějakých 60 % my sami, tělo každého člověka. „Voda má paměť, obsahuje celou historii lidstva,“ doplňuje další rozměr filmový režisér Michael Havas, nejen v tom smyslu, že při povodni se vrací do původních koryt, ze kterých ji člověk vystrnadil… Voda je i nadějí budoucí energetiky jak svou mechanickou silou, tak jako možný zdroj vodíku získaný biologickou katalýzou. Vodní oběh je nejmohutnější látkový cyklus na Zemi. Ročně jím projde přibližně 500 bilionů tun. Jen 2,6 % tohoto objemu představuje voda sladká. Lidé mají pro svou spotřebu k dispozici zhruba 1 % z celkových zásob sladké vody, 0,007 % z veškeré vody na Zemi. Vodní civilizace Starověké civilizace vznikly u vody – u Nilu, Gangy, Eufratu a Tigridu… Jakmile říše zvládly umělé zavlažování plodin, rozvíjely se. Ale jejich znalosti zřejmě nestačily na to, aby v prostředí, které si osvojily, udržely ekologickou rovnováhu. Po rozkvětu přišel úpadek v důsledku zasolení půdy… Nedávný výzkum německých archeologů podpořil hypotézu, že také příčinou krachu vyspělé mayské civilizace byla opakovaná katastrofální sucha v 9. a 10. století. V polovině osmého století žilo na Yucatánu 13 miliónů Mayů, o dvě stě let později byla jejich města liduprázdná. Lepší konec – nebo spíš pokračování – má příběh Madánů. Příslušníci tohoto etnika žijí snad už 5000 let na dolním toku Eufratu a Tigridu v místech, kde
Světový den vody 22. března vyhlašuje OSN - Světová meteorologická organizace každoročně počínaje rokem 1992. Pro rok 2005 je to Voda pro život (Water for Life). Letošním Světovým dnem vody začíná také dekáda mezinárodních akcí ke stejné tematice2005–2015. Poster, který přetiskujeme z www.waterday2004.org, byl vytvořen pro loňský svátek vody.
možná bývala biblická rajská zahrada. Ještě v roce 1950 jich tu žilo na 400 000 v souladu s vodou tradičním způsobem. Saddám Husajn se zachoval s lidskou i ekologickou ingnorancí jako kterákoli jiná totalita. Nechal mokřady odvodnit, 11
Mystérium
P a rajská krajina se tak změnila v popraskanou zasolenou pustinu. Madánů tu zůstalo odhadem 20 000. Hned po invazi v roce 2003 Madánové začali hráze prorážet. Dnes je zaplavena asi třetina původní rozlohy. Vědci se zatím neodvažují říci, kdy bude život v bažinách obnoven. Ze vzorků odebraných v Eufratu a Tigridu ale zjistili, že kvalita vody je lepší, než očekávali. Madánů se domů vrátilo na 100 000. „Jsou to největší bažiny na Blízkém východě, místo, kde se při přeletech mezi Asií a Afrikou zastavují miliony ptáků. Zdejší mokřiny jsou důležitý filtr vod, jež se dostávají do Perského zálivu,“ říká Curtis Richardson z americké Dukeovy univerzity. Světová vodní krize „Po většinu času, co člověk existuje, potřeboval vodu jenom k pití,“ připomíná americký dějepisec J. R. McNeill. „Ale v posledních pár tisícovkách let jsme se na vodu začali spoléhat víc – zavlažuje úrodu, odnáší odpad, umýváme s ní svá těla i majetek a nejnověji její energie pohání stroje.“ Mnohé společnosti vynakládají na to, aby si zajistily dostatek vody, obrovské úsilí. Například na Středním východě má voda i dnes mnohdy větší cenu než ropa. Neúspěch při zajišťování vody znamená prakticky jistotu ekonomického úpadku. Na vodě závisí zdraví, blahobyt i bezpečnost. A tak může být překvapením, že až 4. prosince 2002 Organizace spojených národů poprvé deklarovala jako jedno ze základních lidských práv přístup každého člověka k dostatku kvalitní pitné vody. „Současná světová populace užívá 54 % všech dostupných zásob sladké
DOSTUPNÉ MNOŽSTVÍ VODY NA OSOBU A ROK Rok .. množství vody v tisících km3 1950..................................................... 16,8 1970..................................................... 12,9 1995...................................................... 7,6 2000...................................................... 6,8 2025...................................................... 4,8 Zdroj: Jaroslav Vrba – Voda, člověk, příroda. Sborník přednášek Lidé a ekosystémy, Praha 2000
R
O
M
Ě
N
Y
vody a do roku 2025 se tento podíl má zvýšit jen růstem populace až na 70 %. Jestliže však současně budou zachovány rostoucí trendy spotřeby vody, lidstvo bude za 25 let užívat až 90 % vodních zdrojů. Nedostatek sladké vody se již v současné době řadí za klimatické změny na druhé místo mezi největšími riziky dalšího vývoje,“ říká se ve zprávě Ministerstva životního prostředí ČR k Mezinárodnímu roku vody 2003. Od 90. let 20. století se otevřeně hovoří o světové vodní krizi. Století válek o vodu Podle zprávy UNESCO z roku 2003 se za posledního půl století dalo napočítat 507 mezistátních konfliktů kvůli vodě, z toho 37 provázelo násilí a 21 vojenské akce. Většina z nich se týkala Izraele a jeho sousedů. Bývalý generální tajemník OSN Butrus Butrus Ghálí se před časem vyjádřil, že další válka na Blízkém východě se povede o vodu, ne o politické názory. A voda se někdy označuje za vůbec hlavní možnou příčinu konfliktů ve 21. století. Prudký spor vznikl v roce 2002 mezi Izraelem a Libanonem o vodu řeky Vazání. Libanon provedl test, kterým začal realizovat projekt zásobování okolních suchem sužovaných vesnic. „Libanon má právo čerpat vodu do svých vesnic,“ prohlásil předseda Rady jihu Libanonu Kabalán Kabalán. Izrael ale vyjádřil kategorický nesouhlas. Realizaci projektu bude považovat za válečný akt. Vody řeky Vazání míří do Jordánu, a ten napájí Galilejské jezero, nejdůležitější vodní zdroj Izraele. Jak uvádí oficiální dokument Světové banky, nedostatek pitné vody je na velmi kritické úrovni ve většině států Blízkého východu a severní Afriky. Žije zde asi 5 % světové populace, ale k dispozici mají pouze 1 % světových zásob pitné vody. Podíl pitné vody na jednoho občana Jemenu dosahuje pouhých 500 m3, zatímco hranice, při které už hovoříme o kritickém nedostatku pitné vody, je 1 000 m3. „Důvodem většiny problémů je, že mnoho států v oblasti nemá žádnou dlouhodobější vizi,“ řekl jordánský ministr vody a zavlažování Hazim al-Nasir. Například Saúdská Arábie podle Britských listů exportuje pšenici, na jejíž pěstování užívá neobnovitelné vodní zdroje…
Každých devět měsíců milión žíznících Hrozba války o vodu visí také nad Egyptem, Etiopií a dalšími státy, které využívají vody Nilu. Podle koloniální smlouvy z roku 1929 má na většinu nilské vody právo Egypt, který nemá jiný zdroj. Počet jeho obyvatel roste každých devět měsíců o další milión. Města, jako je Káhira, jsou doslova přecpaná, 95 % plochy státu tvoří poušť – pokud se půda nezavlažuje. Etiopie ale také chce čerpat víc vody. Egypt se brání válečnými výhrůžkami. Etiopie podle smlouvy nesmí na svém území, kde pramení 85 % množství nilské vody, ani stavět přehrady, ani tok regulovat. V povodí 6 741 km dlouhého Nilu žije na území deseti států celkem na 160 miliónů lidí. Za účasti odborníků ze západních států se v roce 2004 těchto deset nilských zemí dohodlo na vytvoření společných expertních komisí a lepším systému využívání dešťové vody. Podobné dramatické spory vyvolává plán indické vlády vybudovat nejrozsáhlejší umělou vodní síť na světě. Propojením největších indických toků by se převáděla voda ze severu do suchem postižených provincií. O spoustu vody z Gangy by tak přišel Bangladéš, který navíc trpí zasolením půdy. Indická soustava má mít asi 300 vodních nádrží a více než 1000 kilometrů kanálů. Nesouhlas vyvolává projekt i doma v Indii. Podle bývalého ministra vodních zdrojů Rámasvámího Ijera by se měla nejdřív efektivně využít dešťová voda v desítkách tisíc již existujících starých nádrží. Vláda prý je nechala zpustnout a zanést bahnem. V Evropě zbraně kvůli vodě neřinčí, ale třeba Ukrajina a Rumunsko se dostaly v roce 2004 do tak vážného sporu o plavební kanál v deltě Dunaje, že Bukurešť požádala o vytvoření mezinárodní vyšetřovací komise. Polovina lidí trpí nedostatkem Problémy by mohla ještě vyhrotit postupující globální klimatická změna. Potvrdila to i studie, kterou si v roce 2004 nechal vypracovat Pentagon. Změny vodního režimu podle některých scénářů povedou k sociálním nepokojům i ozbrojeným konfliktům. „Z důvodu neúnosného znečištění nebo vysychání vodních zdrojů vznikla dokonce nová kategorie
12
tzv. environmentálních uprchlíků, do níž se ročně řadí 25 miliónů lidí,“ píše se ve zprávě MŽP ČR. Nadměrné užívání a znečišťování vody se projevuje nejenom bezprostředními těžkostmi lidí. „Polovina z 500 největších světových řek je velmi silně znečištěna, pětina rybích druhů je ohrožena,“ říká se v téže zprávě. „Byla již ztracena více než polovina z celkové rozlohy mokřadů, z toho většina v posledních 50 letech, se všemi důsledky pro obnovu vodních zásob, akumulační schopnost krajiny, druhovou rozmanitost atd. V posledních letech se dramaticky zvyšuje výskyt povodní a sucha, mj. jako důsledek odlesňování, likvidace mokřadů, špatného hospodaření s půdou, nárůstu produkce skleníkových plynů a urbanizační expanze.“ Oceánská voda jako teplonosné médium by navíc po eventuálním „vypnutí“ Golfského proudu v důsledku globálních změn přestala zmírňovat klima západní Evropy. Důsledkem špatného hospodaření s vodou ve spojení s rostoucí populací je, že téměř čtvrtina lidí na světě nemá přístup ke kvalitní pitné vodě a polovina trpí jejím nedostatkem k sanitárním účelům. Na nemoci přenosné vodou umírá ročně 5 miliónů lidí, což je desetkrát víc než ve válkách. Voda limitem dalšího hospodářského rozvoje Globální situaci zhodnotil na konferenci Lidé a ekosystémy v Praze v září roku 2000 takto RNDr. Jaroslav Vrba: „Pokud se nezmění přístup k využívání a ochraně vodních zdrojů, budou v roce 2025 žít tři miliardy lidí pod tlakem nedostatku vody, neboť budou mít dostupných méně než 1 700 m3 vody na osobu ročně.“ Globální vodní krize vyvolává mezinárodní i globální reakci. „Již v průběhu 80. let a zejména na počátku 90. let bylo zřejmé, že přístup k managementu vodních zdrojů vyžaduje zásadní změny,“ říká Jaroslav Vrba. Uskutečnila se řada konferencí na toto téma. Dublinská konference v roce 1992 zdůraznila, že efektivní management vodních zdrojů vyžaduje holistický přístup (posuzovat vliv zásahu vždy v pojetí celku – např. povodí). Pařížská konference formulovala předpoklady pro
R
O
M
Ě
N
Y
zvládnutí krize světových vodních zdrojů v horizontu let 2000–2025 z vědeckého hlediska. Z hledisek politických, ekonomických, sociálních a ekologických se problematikou zabývalo Druhé světové fórum o vodních zdrojích v Haagu v roce 2000. Na přípravě analýzy současného stavu a perspektiv se podílelo 15 000 lidí ze všech kontinentů. Haagská vize Mezi rozhodující předpoklady pro utlumení vodní krize patří omezení rozvoje závlahového hospodářství, zvýšení produktivity ve využívání vodních zdrojů, zvýšení objemu zásob vodních zdrojů, reforma institucí odpovídajících za plánování, využívání, ochranu a management vodních zdrojů, zvýšení spolupráce v mezinárodních povodích, ocenění funkce ekosystémů, podpora inovacím a mobilizace finančních zdrojů ve vodním hospodářství. Jaroslav Vrba upozorňuje, že především ze sociálního hlediska je výhodnější pro zvýšení zásob vody budovat malé nádrže než velké přehrady, neboť to „umožňuje decentralizované využívání a řízení vodních zdrojů na komunální úrovni“. „Již v procesu plánování musí být rozhodnuto, kolik vody lze využít pro ekonomický a sociální rozvoj a jaké množství vody je nezbytné pro zachování kvality a biodiverzity přírodních ekosystémů,“ říká Jaroslav Vrba. Základní jednotkou pro management vodních zdrojů má být povodí, respektive kolektor podzemní vody. Nutná je účast obcí na managementu. Státy mají dobrovolně omezit svou suverenitu v povodí řek a u kolektorů podzemních vod a připustit, „aby rozhodování o integrovaném řízení vodních zdrojů respektovalo přírodní, a nikoliv státní hranice“. Jaroslav Vrba shrnuje: „Existující krize ve vodním hospodářství je krizí managementu vodních zdrojů. Pokud nenahradíme sektorový management integrovaným managementem, založeným na holistickém přístupu, bude se krize prohlubovat a rozšiřovat. Je proto třeba přejít od vize k akci a docílit, aby se starost o vodu stala záležitostí každého z nás.“ Snad se za takovou akci dá považovat i přijetí Rámcové směrnice EU o vodě, která je závazná i pro ČR.
Sliby a kritiky Voda patřila také mezi nejvýznamnější témata Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu v roce 2002. Součástí Implementačního plánu přijatého na summitu je i vyjádření „zavazujeme se snížit do roku 2015 na polovinu podíl populace, která nemá přístup k nezávadné pitné vodě nebo si ji nemůže dovolit, a podíl obyvatelstva, které nemá přístup k základní hygieně…“. Podle očitých svědků se právě v přístupu k problémům s vodou na summitu projevilo dosud vzácné vzájemné pochopení rozvojových a bohatých zemí. Evropská unie slíbila v nejbližším roce pomoc ve výši 1,4 mld. eur, USA oznámily Water for the Poor Initiative a 970 mil. USD v letech 2003–2005. Soukromý sektor slíbil dalších 1,6 mld. USD. Další Světové fórum o vodě se konalo v březnu 2003 v japonském Kjótu. OSN předložila zprávu, podle níž se denně na světě vypouští do řek a jezer kolem dvou miliónů tun odpadů. Sestavila žebříček 122 zemí podle kvality vody a schopnosti a vůle zlepšit situaci. Nejhůř dopadla Belgie, která má velmi málo podzemních vod, ty jsou nekvalitní a průmyslově znečištěné, země není schopna s dobře postarat o použitou vodu. Nejlepší výsledky v indikátorech kvality vody vykázaly Finsko, Kanada, Nový Zéland, Velká Británie, Japonsko, Norsko, Rusko, jižní Korea, Švédsko a Francie. Osmnácté je Rakousko, 32. Polsko, 34. Česko, 44. Slovensko, 57. Německo. Nejšpinavější jsou řeky v Asii – bakteriemi z lidského odpadu, olovem… Města, zejména v rozvojových zemích, se stávají kvůli špatné nebo neexistující likvidaci odpadu nejnebezpečnějším prostředím planety. Ve 116 sledovaných afrických městech je pouhých 18 procent domácností napojeno na kanalizaci, v Asii necelá polovina. Účastníci fóra v Kjótu přijali doporučení, aby při snaze zvládat problémy s vodními zdroji více spolupracovaly vlády, místní správa, občané, průmysl, zemědělci, vědci a další skupiny. „Stále více se objevují další příklady, že sociálních cílů se dosahuje, když jsou chráněny ekosystémy a služby, které nám poskytují,“ říká se v doporučeních Světového vodního fóra. Objevuje se ovšem i kritika globálních konferencí a vizí. Například podle Britských listů „obyvatelé velkoměstských 13
P
P slumů, obyvatelé venkova a vesnic, lidé postižení nemocemi šířícími se vodou, oběti projektů přehrad financovaných Světovou bankou či postižení suchem nebo záplavami neměli téměř žádný podíl na vkladu do prováděcí vize,“ navzdory tomu, že se o ní hovoří jako o odrazu zájmů všech zainteresovaných. S kritikou se také setkává tendence k privatizaci vodních služeb, liberalizaci a deregulaci vodního sektoru. Když Izraelci a Palestinci spolupracují Bez fanfár politických představitelů a bez hrozeb sebevražených atentátníků funguje projekt spolupráce mezi Izraelci a Palestinci na revitalizaci Alexandrovy řeky, jak uvedly v březnu 2004 The New York Times. Projekt se realizuje díky podpoře australské Thiess Riverprize. Alexandrova řeka a její přítoky tvoří tzv. zelenou linii mezi oběma státy a také fungovala jako společná odpadní stoka. „Nejdůležitějším článkem celé obnovy řeky je systém kalových nádrží a čistíren odpadních vod vybudovaných v roce 2003 v Yad Hannah, uvnitř valů, které byly postaveny, aby oddělily Izrael od Palestiny,“ říká architekt Amos Brandeis. Břehy řeky jsou na mnoha místech zničeny erozí, bude třeba je opravit a zasadit množství rostlin, které zeminu udrží. „Měli jsme štěstí, že místní Palestinci jsou stateční lidé. Je to spolupráce mezi sousedy na místní úrovni. Snažili jsme se nezabývat se politickými otázkami, ale soustředit se pouze na otázky ekologie a problémy lidí na obou březích řeky,“ dodává Amos Brandeis. Spolupráce je jeden z nejdůležitějších prvků strategie, jak čelit vodní krizi. Voda nezná hranice států. Méně vody, větší úroda V celosvětovém měřítku se téměř 70 % vody užívané lidmi spotřebovává v zemědělství, především k zavlažování. Průmysl spotřebovává 23 % vody, domácnosti 8 %. Struktura spotřeby se ale velmi liší v různých regionech. V Evropě je největším hltounem průmysl s 54 %, zemědělství užívá 33 % a domácnosti 13 % vody. Podle zprávy MŽP ČR je zemědělství na světě celkově odpovědné za odběr většího množství vody, než je příroda
R
O
M
Ě
N
Y
schopna obnovit, a za 70 % znečištění vod, především plošné znečištění. Zavlažovat se ale dá podstatně účinněji, a dokonce zároveň zvýšit úrodu. Konkrétní reálné příklady přinesli ve svém ekologickém bestselleru Faktor 4 v roce 1995 Ernst Ulrich von Weizsäcker, Amory B. Lovins a jeho žena Hunter. Howard Wuertz na Sundance Farms v americké Arizoně dosáhl na 800 hektarech bavlny, pšenice, ovsa, kukuřice a vodních melounů čtyřnásobně vyšší efektivnosti. Díky podzemnímu zavlažování kapkami přijmou rostliny 95 % z rozváděné vody. Farmář také zjistil, že místo nákladných polních prací stačí zemi jen mělce zorat. Spotřebuje se tak polovina energie a sklidí i druhá úroda. Díky menším ztrátám vody se potřebuje o 50 % méně herbicidů a 25–50 % méně dusíkatých hnojiv, v půdě se ukládá méně soli. A co víc: Výnosy ze sklizně mu stouply o 15–50 %. Princip zavlažování kapkami je stejný jako před 1000 lety, kdy ho použili praobyvatelé amerického severozápadu Anasaziové. Zahrabali nevypálený hliněný hrnec, naplnili jej vodou a okolo vysadili kukuřici a boby. Kořeny sály vodu z vlhké hlíny, listy stínily víko hrnce. Jednou za týden se voda doplnila. Dnešní elektronicky kontrolovaná high-tech umožnila masové použití stejného principu s pomocí plastových rozvodů ve velkém komerčním podniku. Oblíbený přírodní materiál bavlna se celosvětově používá k výrobě oděvů asi z 50 %. Představuje to asi 18 miliónů tun bavlněného vlákna ročně. „Na výrobu 1 kg bavlněného vlákna se obvykle použije asi 5 tun vody,“ odhaluje Faktor 4 skryté ekologické náklady, „to znamená celkový obrat přibližně 100 miliard tun vody, který vede nejen k půdní erozi, ale způsobuje též místní nedostatek vody.“ S pěstováním bavlny je také obvykle spojeno mohutné používání pesticidů,
s výrobou bavlněného oblečení pak další znečištění vody z použitých barviv a ostatních chemikálií. Chcete šetřit vodu? Šetřete papírem! Podle Environmentálního výhledu OECD z roku 2000 však „průmyslové využívání vody v zemích OECD v současnosti zemědělské využití předbíhá“. Průmyslníci ale dokáží s vodou zacházet v důsledku její recyklace mnohem efektivněji, když se jim to vyplatí nebo pokud mají vyvinuté ekologické svědomí, jak je vidět na výrobě papíru. Kolem roku 1900 spotřebovali výrobci v Evropě na 1 kg papíru průměrně 1 tunu vody, počátkem 90. let už to bylo pouze 64 kg vody. „V poslední době se v Německu redukovala spotřeba vody na 20–30 kg na tunu papíru, především proto, že se zvýšily poplatky… Někteří výrobci šli ještě mnohem dál,“ uvádí příklad Faktor 4. Jedna severoněmecká továrna na balicí papír přestala úplně vypouštět odpadní vody. Voda z výroby se všechna zachytí, přefiltruje a vrátí k použití a doplní se pouze 1,5 kg čerstvé vody na kilogram papíru. V žargonu faktorů citované knihy „odpovídá úspěch této továrny přibližně faktoru 20 ve srovnání s hodnotami běžnými v Evropě a faktoru 8 ve srovnání s vlastním dřívějším výkonem. Vyššího faktoru zřejmě nelze dosáhnout, neboť voda je součástí chemického složení papíru a zpětné získávání odpařené vody by bylo příliš drahé.“ V případě takové téměř absolutní průmyslové ekologické šetrnosti můžeme uzavřít zkratkou ve stylu Haliny Pawlovské: Chcete šetřit vodou? Šetřete papírem. Počítače za 18 miliónů litrů Průmysl však zůstává obrovským znečišťovatelem. Platí to zejména v chudých zemích, kde 70 % odpadů vypouští do vod bez čištění. Ročně světový průmysl „produkuje“ až 500 mil. tun těžkých kovů, odpadních chemických látek a kalů.
Megalomanské zavlažování – z podstatné části bavlníkových polí – se také stalo příčinou přírodní katastrofy v podobě vysychajícího Aralského moře a lidské tragédie obyvatel celého regionu.
14
Například výroba komponent pro počítačové čipy vyžaduje asi 18 miliónů litrů vody denně. V celosvětovém měřítku použije průmysl informačních technologií každý rok 1,5 trilionu litrů vody a vyprodukuje 300 bilionů litrů odpadních vod, jak se píše v Britských listech. I tady je ale určitě nastartován trend k větší ekologické efektivnosti, která zahrnuje také šetrné zacházení s vodou. Voda se využívá v průmyslových procesech jako očistný nebo chladicí prostředek, ale také jako přímý výrobní prvek. Vodní paprsek pod silným tlakem umí vrtat kovy nebo obrábět. Konev vody na den Ještě v 19. století každý Čech vystačil s konví vody na den. Dnes celková průměrná spotřeba v našem státě činí zhruba 260 litrů denně na jednoho obyvatele. Taková čísla uvádí prof. Milan Straškraba a spoluautoři ve studii Trvale udržitelný rozvoj vodních zdrojů – analýza a perspektivy, publikované v roce 2001. Zatímco v pouštních oblastech světa nebo v chudých přelidněných slumech lidé nikdy neměli k dispozici víc než konev vody na den, často závadné, spotřeba vody v domácnostech bohatých zemí během 20. století vyletěla raketově nahoru. Dosáhla například v USA 600 litrů na osobu a den v 70. letech. Poté se stabilizovala nebo i mírně klesla. Americký Úřad pro geologický průzkum to přičítá především přijetí federálního zákona z roku 1992, který omezil užívání vody hlavně v průmyslu a energetice. Začaly se pak zavádět systémy s uzavřenou recyklací. V domácnostech bohatých zemí se o šetrnější zacházení s vodou přičinily především poplatky za vodu a široce zaváděné vodoměry, lepší spotřebiče, jako jsou úsporné splachovače WC, sprchy, myčky nádobí, pračky apod. Máme s tím v Česku vlastní zkušenost. V posledních asi deseti letech klesla spotřeba pitné vody v domácnostech například u Severomoravských vodovodů a kanalizací o 30 litrů. V Ostravě průměrná spotřeba činila v roce 2003 na obyvatele 120,5 litru. „Já už jsem se loni vsadil, že jsme se dostali na nejnižší hranici, a prohrál jsem,“ řekl tehdy novinářům generální ředitel SmVaK Miroslav Kyncl.
R
O
M
Ě
N
Y
Příliš mnoho bílkovin Problémem bohatých zemí je také to, že pitná voda se používá i tam, kde by stačila voda méně kvalitní – například k odvádění části domácího odpadu. Prof. Milan Straškraba se spolupracovníky upozorňuje také, že ve vyspělých zemích lidé spotřebovávají v potravě průměrně dvakrát více bílkovin na obyvatele, než je podle standardů Světové zdravotnické organizace fyziologicky potřebné: „Jedním z důsledků této nadměrné konzumace je i následné zatížení odpadních vod exkrementy s vysokým obsahem dusíku.“ Kaly z čistíren znehodnocené dalšími kontaminanty se pak obtížně likvidují, zatímco na pole se dodávají umělá hnojiva… Neudržitelný kruh se uzavírá Prof. Straškraba píše o skandinávských zkušenostech s úsporami nebo několikanásobným použitím vody: „V rezidenční oblasti Toftanäs v Malmö je pro dešťovou vodu z nepropustných ploch o výměře 190 ha zahrnující i průmyslovou zónu zřízen mokřad s plochou 2 ha s rybníkem s několika úrovněmi zaplavování a pro zlepšování kvality vody je využito 300 druhů rostlin. Rybník je rekreačně využíván a mokřad slouží také jako stanoviště ptactva.“ V německé hobby publikaci Ekologická výstavba domů najdeme námět, jak sbírat a využívat dešťovou vodu pro zavlažování i splachování WC pomocí druhého domovního rozvodu, a ušetřit tak množství drahé pitné vody. Do země se dají zabudovat relativně levné velké plastové nádrže, v nichž se shromažďuje přefiltrovaná voda z okapů. Výzvy a náměty k lepšímu využívání dešťové vody se objevují v nejbohatších zemích stejně jako v konfliktním povodí Nilu či v Indii. Krajina jako igelit „Jak jsme si neustále zabetonovávali a zaasfaltovávali krajinu, voda po ní stéká jak po igelitu. Objevila se i na místech, kde jsme ji nečekali,“ řekl pár týdnů po katastrofální povodni 2002 v Českém Krumlově přednosta okresního úřadu František Mikeš. V průmyslově vyspělých zemích je zhruba 10 % krajiny zastavěno – domy,
halami, parkovišti, silnicemi... Půda nevsakuje vodu, nežije, neplní ekologické funkce, které nezbytně potřebujeme, abychom mohli dobře hospodařit. Jak se ukázalo, fungující ekosystémy v podobě porostů mangrove také chránily pobřeží a zmírnily škody z vln tsunami o Vánocích 2004. A snad každému je dnes jasné, že vegetace, zejména lesy, a zdravá členitá krajina s mokřady a meandrujícími říčkami je základním předpokladem ochrany před suchem i povodňovými extrémy. V Česku se od začátku 90. let výrazně zlepšila kvalita vody v řekách především díky výstavbě a rekonstrukci čistíren odpadních vod. Tento trend by u nás měl pokračovat i díky vstupu do Evropské unie, jejíž legislativa nás nutí čistit vodu i v malých sídlech, kde se odpadní vody dosud vypouštějí volně. Přetrvává ale plošné znečištění především ze zemědělství. Asi na čtvrtině výměry zemědělské půdy jsou znečištěny povrchové i podzemní vody dusičnany. Konec věku obřích přehrad? Minulostí se možná stávají i megalomanské stavby přehrad, které dějepisec J. R. McNeill vnímá jako součást doby studenoválečného soupeření mezi USA a Sovětským svazem, a masivní odvodňování krajiny. Nedávno dokončená čínská obří přehrada Tři soutěsky se stala předmětem celosvětových diskusí. Španělská vláda v polovině roku 2004 zamítla plán převodu části vod z nejdelší řeky Ebro do suchých oblastí jihu. Místo toho chce na pobřeží Středozemního moře postavit nebo zmodernizovat odsolovací zařízení, z nichž se získá 60 % potřebné vody. Zbytek by se měl zajistit efektivnějším využíváním zdrojů. Navíc se tím má ušetřit oproti plánu „obracení řeky“ na 400 miliónů eur… Příklad člověkem skvěle a citlivě zvládnutého, fungujícího a navíc krásného ekosystému je Třeboňsko. Získalo i světové uznání zařazením do sítě světových biosférických rezervací. Společenskou užitečnost předvedl tento ekosystém prakticky při povodních v roce 2002, kdy dokázal zadržovat a zpomalit příval účinněji než velké přehrady. I v asijských zemích, o kterých se často hovoří v souvislosti s problematickým chováním k životnímu prostředí v mo15
P
P derní době, se najdou náznaky ekologicky sympatického přístupu. Internetový server BBC informoval, že některé vlády v monzunových oblastech jihovýchodní Asie nechtějí povodně chápat jen jako velkou přírodní katastrofu. Vietnamská vláda usoudila, že lepší, než marná snaha chránit před každoročním rozvodněním Mekongu všechno, bude využít i výhod povodní. Řeka vytváří záplavová pole, na kterých se pěstuje rýže a ve vzniklých rybníčcích zůstává mnoho ryb. Začaly se stavět domy i školy na pilotech, zavedly se speciální kurzy plavání pro děti i dospělé. Bohužel, v Česku jsme často svědky přístupu přesně opačného. Jak upozornil vrchní ředitel sekce vodního hospodářství Ministerstva zemědělství ČR Pavel Punčochář, starostové povodněmi postižených obcí se dožadují mnohdy ještě tvrdších úprav vodních toků než předtím. Problém je i dodržet stavební uzávěry i v místech, kam se víceméně pravidelně mohou toky rozlít. Co „platí“, jsou peníze. Výstavbu v záplavových zónách spolehlivěji než stavební úřady omezí, když je pojišťovny odmítnou pojistit. Jak ale věří účastníci 3. světového vodního fóra v Kjótu, mezi klíčové prvky, které mohou zlepšit lidské hospodaření s vodou, patří „vzdělání a přístup k informacím“. Nejdřív šetřit, pak čistit Evropská unie svůj současný politický a právní rámec vodní politiky zpracovala na sklonku 90. let. V době přípravy vodní direktivy, jak o tom píše prof. Straškraba, zaujímalo zejména německé Fórum nevládních organizací kritická stanoviska. Varovalo před přesvědčením, že vodu je možno znečišťovat až do povolené úrovně. Nutná je naopak motivace k minimalizaci emisí. Mělo by se postupovat tak, že v první fázi se zavádějí technologie co nejméně znečišťující, tzv. čistá produkce, a teprve ve druhé fázi likvidovat odpad pomocí dokonalého čištění. Fórum požadovalo zavedení environmentálních standardů také pro veškeré podzemní vody, vytvoření vodních parlamentů a vůbec zajištění účasti občanů a informovanosti. Důležité také je, aby zdroje pitné vody byly různorodé podle zásady: As little water as possible from as many sources as possible. Tak málo vody, jak jen je možné, z tolika zdrojů, jak jen je možné.
R
O
M
Ě
N
Y
Voda v právu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, která stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodohospodářské politiky, platí od 16. 12. 2001. Vymezuje základní pojmy, mezi něž vedle povrchové a podzemní vody nebo povodí patří také dobrý ekologický, chemický či kvantitativní stav, dobrý ekologický potenciál, environmentální cíle, ukazatele kvality životního prostředí nebo vodní služby. V praktickém průvodci Právo životního prostředí Evropských společenství se dovíme, že mezi základní povinnosti členských států ES patří „zajistit, aby požadavky zaměřené na dosažení cílů ochrany životního prostředí… byly koordinovány v rámci celého povodí. Pokud jde o mezinárodní oblasti povodí, musejí dotčené členské státy takovouto koordinaci zajistit společně.“ Členské státy musejí zajistit, aby se pro každé povodí vypracoval plán řízení. Vymezuje se také, jaké údaje musí být zpřístupněny veřejnosti. Do české právní úpravy tuto evropskou směrnici převádí zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Jak informoval Pavel Punčochář z Ministerstva zemědělství, i v Česku tedy nyní stojíme před úkolem, že kvalita žádného vodního zdroje se nesmí zhoršit, většina se má zlepšit. Přistupovat se k nim začíná ekosystémově. Nyní se zpracovávají ekologické a také ekonomické analýzy povodí – i s použitím historických map. Do roku 2009 se musí realizovat integrované řízení vodních zdrojů, tvorby plánů se mají zúčastnit všichni uživatelé. Do roku 2015 mají české povrchové vody dosáhnout alespoň dobrého stavu. Kompletní oficiální zprávy o tom, jak se situace ve vodním hospodářství u nás vyvíjí, jsou dostupné na webu Ministerstva zemědělství www.mze.cz.
Ekologicky vhodné postupy Lidská společnost by se bez manipulace s vodou nemohla rozvíjet. Na začátku 21. století ovšem začínáme chápat, že efektivní mohou být „technologie založené na znalosti přírodních procesů. K jejich využívání jsou nutné hlubší znalosti ekologických zákonitostí,“ píše Milan Straškraba. Jsou to kombinace různých ekologicky vhodných postupů a činností (BEP – Best Environmental Practices),
ekotechnologie. Jejich součástí má být i informování a vzdělávání „o environmentálních důsledcích určitého výběru aktivit a produktů, způsobu jejich použití a o jejich konečném osudu“ a široké partnerství všech zúčastněných. Ekologickou efektivitu mohou zvyšovat i „vychytaná“ high-tech řešení využívající počítače kombinovaná s low-tech čili technicky nenáročnými a levnými způsoby. Mezi ně patří například kořenové a vegetační čistírny odpadních vod. Zřídila je i více než stovka českých obcí, jako je Hostětín, Slavošovice, Mořina, Spálené Poříčí... V kontrastu k tomu „komplexní čisticí stanice napojené na centrální sběrače využívající high-tech představují relativně nákladnou alternativu „na konci řetězce“, která se tradičně uplatňuje v rozvinutých zemích. Nemohou představovat pro příští generace v celosvětovém měřítku „definitivní“ a univerzální řešení…“, soudí Milan Straškraba s kolegy. Užitečná by měla být také decentralizace ve využívání vody, čili spoléhání na místní zdroje, na zanedbávané malé vodní elektrárny, na řešení šitá na míru ve spolupráci kvalifikovaných odborníků a tradičních znalostí…
Nad vodou se nedá zvítězit Vráťme se k počátku, k vodnímu mystériu, které fascinuje. „Nad vodou se nedá zvítězit,“ řekla na Ekofilmu 2004 Katarína Javorská. Dá se pouze využít prohlubujících se znalostí o ní. Kameraman Vladimír Haviar dodal: „Voda se musí umět číst. Když poznáte vodu, její vlastnosti, jak se chová… Bylo by méně problémů. Když si lidé myslí, že silným motorem to urvou, nemusí to tak být...“ Jan Skácel pokračuje v Modlitbě za vodu a Jiří Pavlica ve zpívání: „…chraňte tu vodu / nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd/ A přiveďte k té vodě koníčka / přiveďte koně vraného jak tma / voda je smutná voda má / voda má rozcuchané vlasy/ a kdo se na samé dno potopí / kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek/ Voda je zarmoucená vdova / voda má voda má popelem posypané vlasy / voda si na nás stýská Hana Kolářová Konzultace Ing. Josef Hladný, CSc., Český hydrometeorologický ústav Text písně převzat z www.hradistan.cz.
16
příloha časopisu Bedrník
KRAJINA & ENERGIE II. ČLOVĚK MĚNÍ TOKY VODY, LÁTEK A ENERGIE Nedostižné klimatizační zařízení – strom
energie se váže do vodní páry při evapotranspiraci (výpar vody z porostů) na ploše 20–30 km2 pokryté vegetací a dostatečně zásobené vodou. Něko-
Představme si větší samostatně stojící strom o průměru koruny 10 m. Na
lik desítek kilometrů čtverečních porostů tedy váže do vodní páry takové
korunu stromu o ploše 80 m2 dopadne za den například 450 kWh sluneční
množství energie, jaké je srovnatelné s množstvím energie vyráběné ve
energie (4–6 kWh/1 m2). Část sluneční energie se odrazí, část se spotřebuje
všech elektrárnách v ČR.
na ohřev půdy, část se přemění na teplo. Pokud je takový strom dobře zásoben vodou, vypaří (transpiruje) za den například 400 litrů vody. Na přeměnu
Propojení energie a vody
vody z kapalného skupenství na vodní páru se spotřebuje 0,7 kWh/l, tedy na odpaření 400 litrů se spotřebuje 400 x 0,7 = 280 kWh sluneční energie.
Elektrárny v ČR vyráběly v polovině devadesátých let za rok přibližně
Toto množství energie představuje tedy rozdíl mezi stínem stromu a stínem
59 000 GWh elektrické energie. Takové množství energie dopadne za jediný
slunečníku o stejném poloměru.
slunný den přibližně na 11 000 km2. Pokud dopadne na odvodněné plochy,
V průběhu slunného dne takový strom chladí výkonem 20–30 kW, což je
přemění se v teplo. Zrychlí se transport látek do atmosféry, zvětší se rozdíly
výkon srovnatelný s více než deseti klimatizačními jednotkami, které známe
teplot mezi dnem a nocí, zvětší se i rozdíly teplot mezi místy (např. mezi
z moderních staveb. Strom je přitom „poháněn“ pouze sluneční energií, je
pevninou a mořem, mezi odvodněnými plochami a horami), což má za ná-
„stavěn“ z materiálů recyklovatelných, vyžaduje minimální údržbu, výdej
sledek zrychlené proudění vzduchu i přívalové srážky. Ubývá srážek malých
vodní páry automaticky regulují miliony průduchů, které reagují na teplotu
a častých, přibývá srážek mohutných, i když méně častých. Klima se mění na
a vlhkost v okolí a na množství vody v pletivech. Podstatné je, že sluneční
kontinentální, na stepní.
energie vázaná ve vodní páře se přenáší jinam. Uvolňuje se až při kondenzaci
Pokud odvodňujeme velké plochy – a to lidské civilizace provádějí
vodní páry na místech chladných. Vyrovnávají se tak teploty v čase (noc, den)
– znemožňujeme vyrovnávání teplot, vytváří se velké teplotní rozdíly mezi
i v prostoru. Na rozdíl od stromu lednice nebo i složitější technické klimatizač-
místy. To lze doložit několika schématy a teplotními mapami krajiny ze
ní zařízení uvolňuje teplo přímo do nejbližšího okolí.
satelitních snímků. Člověk tedy svou činností výrazně mění toky (způsob di-
Celkový instalovaný výkon všech elektráren v ČR je přibližně 14 000
sipace) sluneční energie v krajině. Vytváří se teplotní rozdíly na velkých plo-
MW. Tolik sluneční energie dopadá v letní den na 14 km2. Stejné množství
chách, krajina se mění ze systému živého, dynamického, nerovnovážného na systém neživý, fyzikální bez schopnosti autoregulace a sebezdokonalování. Změny toků sluneční energie působené neuvědoměle hospodářskou činností člověka jsou o několik řádů vyšší, nežli jsou toky energie člověkem produkované a registrované v ekonomice. Satelitní snímky krajiny pořizované v infračervené oblasti spektra poskytují názorný obraz o distribuci teplot v krajině, ukazují místa přehřátá a místa chladná. Cílem hospodaření v krajině by mělo být dosáhnout pokud možno rovnoměrného rozložení teplot. Energetickou (teplotní) účinnost povodí lze posuzovat podle denních výkyvů (amplitudy) teplot na povrchu půdy nebo na povrchu porostu. Krajina, která rozptyluje a přeměňuje (disipuje) sluneční energii převážně prostřednictvím vodního cyklu (evapotranspirace), vykazuje malé rozdíly teplot mezi dnem a nocí, zatímco krajina, která postrádá vodu a vegetaci, vykazuje velké denní výkyvy teplot. Denní amplituda teplot je tedy měřítkem energetické účinnosti krajiny. Jak funguje krajina Toky energie a toky vody jsou spolu neoddělitelně propojeny. Podobně nelze oddělit od toků energie a vody toky látek v krajině. Látkami rozumíme materii přenášenou vodou a vzduchem. Nejvíce látek se přenáší vodou. Studium vývoje jezer, rašelinišť, říčních niv ukázalo, že toky látek v naší krajině (rychlost jejich usazování na dně jezer) se výrazně měnily od konce poslední doby ledové, tj. v posledních zhruba 12 000 letech. Poměrně vysoký transport látek na konci doby ledové se postupně zpomaloval, jak se krajina pokrývala přirozenou vegetací, od středověku, tj. v posledních tisíci letech, se transport opět zrychluje.
-I-
příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE
Výluh látek ze sedimentu při různém režimu průtoku vody (© prof. W. Ripl)
Ztráty látek z krajiny jsou neudržitelně vysoké Z úrodných zemědělských půd se ročně s vodou vyplavuje řádově tuna rozpuštěných alkálií za rok (Ripl 2003). Krajina tak nevratně přichází o vápník, hořčík, draslík a uhličitany. Takové množství nelze nahradit hnojením. Vyhodnotili jsme údaje ČHMÚ o průtoku vody a koncentracích látek v Labi na odtoku z ČR v Hřensku. Ročně tudy odtéká na milion tun čistého vápníku, hořčíku, draslíku a sodíku (Pokorný et al.2003). Takové ztráty alkálií jsou provázeny okyselením, protože za každý uvolněný ion vápníku se uvolní dva protony (ionty vodíku) do prostředí. Není v lidských silách ani v ekonomických možnostech navracet takové množství alkálií zpět do půdy. Propočtem zjistíme, že bychom museli dovážet nákladní automobil alkálií
Přirozené dlouhodobě funkční ekosystémy se vyznačují nízkými
každou druhou minutu, dnem i nocí, abychom ztráty alkálií kompenzovali.
ztrátami látek. Látky v nich obíhají, koloběhy látek jsou uzavřené. Takové
Tyto ztráty alkálií přitom nelze vysvětlit jejich vytěsňováním kyselým
ekosystémy jsou energeticky otevřené a co do toku látek uzavřené. V jejich
deštěm. Matematicky zjistíme, že kyselý déšť vytěsňuje pouze několik
fungování lze hledat inspiraci pro strategii hospodaření v krajině. Ochrana
procent z alkálií, které od nás odtékají. Vysoké ztráty alkálií si tedy vysvět-
přírody má nesmírný význam nejenom z hlediska zachování biologické
lujeme rozkladnými procesy v půdě (mineralizace organických látek), při
rozmanitosti, ale i proto, že zachovává přirozené funkční ekosystémy, kde
kterých vznikají silné kyseliny (sírová, dusičná). Navíc se mineralizační
se můžeme poučit o přirozeném funkčním uspořádání krajiny. Z tohoto
procesy zrychlují v půdě odvodněné, jak se zvětšuje vrstva provzdušněné
hlediska jsou zejména názorné a hodnotné pralesní porosty.
půdy, která je střídavě vlhká a střídavě prosychá. Tak se zrychluje rozklad organických látek v půdě, organické látky ubývají, do vzduchu se uvolňuje
Kritéria funkčnosti krajiny –
oxid uhličitý a do vody se uvolňují alkálie a později i další látky, jako jsou
– měřítko udržitelného fungování krajiny
těžké kovy. Rozklad se urychluje velkými amplitudami teplot povrchu půdy zbavené funkční vegetace.
Odstraňování vegetace na velkých plochách a odvodňování znemožňují měkkou disipaci sluneční energie přes vodní páru. Vedou k vytváření tep-
Krajina ztrátami látek stárne
lotních rozdílů na velkých plochách, protože teplotní rozdíly se vyrovnávají nejplynuleji prostřednictvím vodní páry. Energetickou účinnost využívání
Z půdy mizí organické látky, půda se okyseluje, z živé půdy se stává fyzikální systém s malou schopností autoorganizace. Taková půda je pro
krajiny tedy lze posuzovat podle teplotní amplitudy (rozdíly teplot mezi dnem a nocí a rozdíly a rozložení teplot mezi místy).
některé organismy dokonce toxická. Uvolňují se v ní těžké kovy, toxickým
Chemická účinnost krajiny je potom definována (Ripl 1995, Ripl et al.
se stává i hliník, hlavní složka půdy. Půda postrádá alkálie a živiny, ty voda
1996, Ripl 2003) jako celkový koloběh látek v ekosystému – nevratné ztráty/
odnáší do moře. Okyselení půdy, snižování její úrodnosti a následný nedo-
celkové množství látek v ekosystému.
statek vápníku v potravě na straně jedné a vysoký obsah živin, eutrofizace
Udržitelné fungování krajiny lze tedy vyjádřit ze zjištěné hrubé produk-
vody (snižování její kvality, rozvoj vodních květů sinic) na straně druhé jsou
ce ekosystému a změřených úniků látek z tohoto ekosystému (povodí).
propojenými jevy špatného hospodaření v krajině.
Ztráty se dají zjistit měřením průtoku vody a jejího složení na konci povodí. Měřítkem chemického složení vody je její vodivost (odpovídá celkovému obsahu iontů), kterou je možno sledovat nepřetržitě stejně jako průtok. Dlouhodobé měření chemické účinnosti krajiny prováděl Wilhelm Ripl s kolegy (1996) v rozsáhlém projektu v severním Německu. Laboratoř aplikované ekologie demonstrovala správnost a využitelnost tohoto přístupu na třech malých povodích (zhruba po 200 ha ) v CHKO Šumava na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže v projektu Laboratoře aplikované ekologie ZF JU v Českých Budějovicích (Pechar 2000, Procházka et al. 2001). Nejvyšší ztráty látek a největší rozkolísanost toku v závislosti na srážkách se projevuje v odvodněném zemědělském povodí, přestože zásoby látek v půdě jsou již nižší než ve dvou dalších srovnávaných povodích, kde převažuje les, přirozené vlhké louky, mokřady. Počínání člověka v krajině je co do toků energie, vody a látek zatím náhodné. Měli bychom se snažit uzavírat cyklus vody a látek v krajině, dbát
Pohyb vody a látek (© pfof. W. Ripl)
- II -
příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE
Model obnovy koloběhu vody v povodí s cílem zvýšení udržitelnosti krajiny (© pfof. W. Ripl)
ho klimatu), snižuje se i biodiverzita krajiny. Obnova a zachování principů udržitelného hospodaření vychází z nízkých ztrát látek, recyklace a disipace sluneční energie přes vodní cyklus, nevylučuje činnost člověka a jeho trvalou přítomnost v krajině. V dnešní době jsou ve vyspělých evropských zemích v zemědělství zaměstnána přibližně 3 % populace. Když přibližně před 200 lety začala ve střední Evropě průmyslová revoluce – v různých regionech a zemích na světě probíhala s určitým časovým posunem, ale obecně byl rozvoj skoro všude stejný – bylo 90 % lidí činných v tzv. primárním sektoru, tedy převážně v zemědělství. Na konci 19. století bylo 50 % lidí činných v průmyslu. Okolo roku 2000 ale už sekundární sektor (průmysl) dávno hlavní roli nehrál. Vystřídal ho terciální sektor veřejných a privátních služeb. Dnes je na naší polokouli přes 50 % lidí činných v terciálním sektoru, v pomalu se zmenšujícím sektoru sekundárním (průmysl) oficiálně snad ještě 35 % a v EU pouze 2–5% v tzv. primárním zemědělském sektoru. Považuje se to za „přírodní“ zákon ekonomického vývoje a modernizace národního hospodářství. Jedna dostatek odpařovacích kapacit v nivách řek, na dostatek kondenzačních
nou z variant dalšího vývoje společnosti je návrat lidí zpět do primárního
ploch s funkční vegetací na horách a kopcích. Vodu odtékající z čistíren
sektoru, do zemědělství – což znamená respektování distribuce sluneční
odpadních vod a ze zemědělských půd je potřeba předtím, než odteče
energie a její efektivní využívání (Scheer 2000).
řekami do moří, filtrovat přes ekosystémy, které snášejí zatopení a které
Pokud bychom přijali princip vyššího zdanění zdrojů a nižšího zdanění
využijí a naváží živiny a látky ve vodě obsažené. Zabráníme tím nevratným
práce, stimulovali bychom recyklaci, stimulovali bychom místní výroby,
ztrátám látek, zvýšíme množství vody kolující v krajině a zamezíme vytváře-
a tím uzavíraní cyklů látek. Současný způsob hospodaření v krajině není
ní velkých teplotních rozdílů na velkých plochách.
udržitelný, krajina jej dlouho neunese; navíc je závislý na dodatkové energii z fosilních paliv.
Povodně a sucha jako následek lidské činnosti Cíl: Fungující ekosystémy Studium sedimentů jezer a studium říčních niv na území naší republiky i jinde v Evropě prokázalo, že v posledních asi 15 000 letech, tedy po po-
Člověk svým hospodařením neuvědoměle mění ohromné toky
sledním zalednění, se povodně objevují zejména v posledních tisíci letech,
energie, vody a látek. Ztráty látek, které odcházejí řekami do moří, jsou
to jest od středověku. Rozsáhlé porosty lužního lesa na jižní Moravě jsou
v perspektivě lidské civilizace nevratné. Podobně člověk mění toky vody
poměrně mladé, vznikaly před tisíci lety jako následek odlesnění a koloni-
a energie. Naše současné hospodaření v krajině se vyznačuje odstraňo-
zace horních částí povodí. Hospodaření na velkých plochách, odstranění
váním trvalé funkční vegetace a soustavnou dehydratací (odvodněním)
vegetace a vody z velkých ploch vede nevyhnutelně ke změnám disipace
krajiny, tím likvidujeme autoregulační schopnosti krajiny, převádíme ji na
sluneční energie, protože mění toky energie o několik řádů vyšší, než sami
fyzikální systém. Krajina ztrácí schopnost klimatizovat, protože postrádá
produkujeme. Na základě toho lze očekávat změny v proudění vzduchu
vodu a vegetaci. Naším cílem by měla být krajina využívaná člověkem
a změny v distribuci srážek. Proudění vzduchu a distribuce srážek je totiž
na principech dlouhodobě fungujících ekosystémů, které jsou charakte-
způsob, jakým se přenáší sluneční energie a jakým se vyrovnávají energické
rizovány uzavřenými cykly látek, vysokým množství trvalé biomasy jak
potenciály mezi místy.
v produkční, tak v dekompoziční fázi a z toho pramenící disipací sluneční energie přes vodní cyklus. V takové krajině se recykluje i metan, oxid
Strategie hospodaření v krajině vycházející
uhličitý a další látky, které se jinak dostávají s teplotním prouděním do
z principů fungování přirozených ekosystémů
vyšších vrstev atmosféry. Nerespektování principů udržitelně fungujících ekosystémů při našem hospodaření v krajině vede k rychlému vyčerpání
Hospodáři na velkých plochách, tedy zemědělci a lesníci, určují kvalitu
produkčního potenciálu krajiny, ke zhoršení kvality vody, změnám místní-
vody, která odtéká z ploch, na kterých hospodaří. Zacházením s vegetací
ho klimatu. Sluneční energie přichází na velké plochy, hospodařením na
na velkých plochách ovlivňují též místní klima. To je nezastupitelná úloha
těchto plochách řídíme osudy sluneční energie a kvalitu odtékající vody.
hospodářů s půdou. Za zajištění základních ekologických funkcí krajiny
Společnost by měla uznat rozhodující úlohu hospodářů na velkých plo-
(toky energie, vody a látek), za udržitelné hospodaření by měli být odmě-
chách a zaplatit je. Nejde o dotaci, ale o odměnu.
ňováni. Pokud jsou hospodáři na velkých plochách vrženi do konkurence trhu, aniž se v prvé řadě zohlední jejich společenská funkce, potom jsou
RNDr. Jan Pokorný, CSc.,
nuceni využívat krajinu nešetrným způsobem, vzdáleným od udržitelného
ENKI, o. p. s, a Ústav ekologie krajiny AV ČR Třeboň,
hospodaření. Nemohou hledět ani na ztráty látek (vyčerpávání a stárnutí
Dukelská 145,379 01 Třeboň.
krajiny), ani na disipaci sluneční energie přes vodní cyklus (tvorba místní-
Tel. 384 724 346, e-mail
[email protected], www.enki.cz
- III -
příloha časopisu Bedrník KRAJINA & ENERGIE i n z e r c e LITERATURA:
KLIMATIZAČNÍ ZAŘÍZENÍ PRO CHLAZENÍ ZAHRADY A OBVODOVÝCH ZDÍ RODINNÉHO DOMU
Capra, F., 1996, The Web of Life. A New Synthesis of Mind and Matter. Flamingo, harper Collins Publishers. Capra, F., 2004, Tkáň života. Nová syntéza mysli a hmoty. Acade-
Strom s průměrem koruny pět metrů zaujímá plošný průmět přibližně 20 m2. Na takovou
mia, Praha 290 stran
korunu dopadne v jasném letním dni nejméně 120 kWh sluneční energie. Jedno její procento se
Clive Ponting, A green history of the world, Životní prostředí
spotřebuje na fotosyntézu, pět až deset procent je odraženo zpět ve formě světelné energie, pět
a kolaps velkých civilizací, Penguin Books, 1991, 412 pp.
až deset procent se odrazí ve formě tepla a zhruba stejné procento ohřeje půdu. Největší část
Pechar, L., 2000, Laboratoř aplikované ekologie a managementu
dopadající energie (asi 80 %) je vložena do procesu výparu rostlinou – transpirace. Je-li strom
zemědělské krajiny, Projekt MŠMT VS 96072. Závěrečná zpráva.
dostatečně zásobený vodou, odpaří za den více než 100 litrů, čímž využije (vlastně „zrecykluje“)
Pokorný, J. (2001): Krajina jako dynamický, živý systém – člověk
250 MJ sluneční energie (tedy 70 kWh). Na výpar jednoho litru vody se totiž spotřebuje 2,5 MJ
řídí toky energie, vody a látek v krajině. – In: Sborn. konf. Tvář
(0,7kWh), tj. hodnota skupenského (výparného) tepla vody – kdysi jsme se o něm učili ve fyzice.
naší země – krajina domova, 21.–23. února 2001, Pražský hrad
Jinak řečeno, strom během slunného letního dne odpaří 100 l vody, a tím své okolí ochladí
a Průhonice, p. 38–44, Praha.
o 70 kWh, průměrně v průběhu deseti hodin chladí výkonem 0,7 kW. Pro srovnání, klimatizační
Pokorný, J. (2001): Krajina jako dynamický, živý systém – člověk
zařízení v luxusních hotelích mají výkon 2 kW, mrazničky a ledničky o více než řád nižší.
řídí toky energie, vody a látek v krajině. – Stavba, Praha, 8:
Nejpozoruhodnější je regulační schopnost stromu a osud sluneční energie vázané ve vodní
11–13.
páře. List má množství průduchů, jimiž voda prochází a které ovlivňují rychlost jejího odpařo-
Pokorný J. (2001): Dissipation of solar energy in landscape – con-
vání (chlazení) podle celkového množství vody, jež je k dispozici, a podle intenzity slunečního
trolled by management of water and vegetation. – Renewable
záření. Na jediném milimetru čtverečním najdeme přibližně 50 až 100 průduchů, každý reaguje
Energy, Amsterdam, 24: 641–645.
na teplotu a vzdušnou vlhkost okolí a podle ní se zavírá a otvírá. Na každém stromě jsou tedy
Pokorný J., Čeřovská K., Macák M. et Pecharová E. (2003): Matter
desítky milionů průduchů – regulačních ventilů s teplotními a vlhkostními čidly. Dovedete si
losses from large catchment expressed as acidification – how
představit množství drátů, kabelů i techniky potřebné k tomu, abychom takové zařízení sesta-
much does acid rain cause? – In: Vymazal, J. (ed.), Wetlands:
vili? Příroda je prostě nedostižná!
nutrients, metals and mass cycling, p. 293–306, Backhuys Publ.,
Odpařená vodní pára obsahuje vázanou sluneční energii, a jak postupuje krajinou, sráží se
Leiden.
(kondenzuje) na chladných místech, přičemž se uvolňuje teplo vázané při výparu. Tak sluneční
Procházka, J., Hakrová, P., Pokorný, J., Pecharová, E., Hezina, T.,
energie plyne prostorem. Podle fyzikálních podmínek se vodní pára může srážet až ráno (tvorba
Šíma M., Pechar, L., 2001, Effect of different management practi-
rosy, drobné ranní srážky) a skupenským teplem uvolněným při kondenzaci ohřívá okolí. Slu-
ces on vegetation development losses of soluble matter and so-
neční energie tak plyne (přenáší se) i v čase.
lar energy dissipation in three small submountain catchments.
Na základě této malé připomínky základů fyziky lépe pochopíme rozdíl mezi stínem stromu
– In. Vymazal J. (ed.) 2001: Nutrient Cycling and Retention in Na-
a stínem slunečníku či přístřešku. Je podstatný. Zatímco slunečník záření pouze pasivně odráží
tural and Constructed Wetlands – Backhuys Publishers, Leiden,
(podle barvy povrchu), strom jej aktivně přetváří v chlad a vlhko. Zmínil jsem, že koruna stromů
The Netherlands 2001 (in print)
o průměru 5 metrů chladí průměrným výkonem 7 kW, což za deset hodin provozu představuje
Prigogine, I., Stengers, I. 1985. Order out of Chaos (Man´s Dialo-
kolem 140 Kč (při sazbě za odběr elektřiny pro domácnost) a 240 Kč (při podnikatelské sazbě).
gue with Nature), Flamingo, Harper Collins Publishers.
Aby strom dobře „fungoval“, vyžaduje od nás jen občas zalít. Kromě toho listnatý strom před
Ripl, W., 1995, Management of water cycle and energy flow for
oknem na zimu opadá a propouští sluneční záření, které může pasivně ohřívat dům.
ecosystem control: the energy-transport-reaction (ETR) model.
Zacházením s vodou a rostlinami ovlivňujeme klima zahrady i jejího nejbližšího okolí.
Ecological modelling, 78, 61–76
Odvodněním a odstraněním zeleně na velkých plochách navozujeme zvláště ve městech či
Ripl, W., 2003. Water: the bloodstream of the biosphere. Phil.
na polích pouštní klima, které nevyváží žádné technické zařízení. Je to proto, že na plochách
Trans. R. Soc. Lond. B. 358, 1921 - 1934
bez vegetace se většina dopadajícího sluneční záření přeměňuje na teplo, okolí se přehřívá
Ripl, W., Janssen, T., Hildmann, Ch., Ott, I. et al. 1996, Entwicklung
a vysychá. Na malou zahradu o ploše 300 m2 dopadá v létě sluneční záření o výkonu až 300
eines Land-Gawasser Bewirtschftungskonzeptes zur Senkung
kW, což za letní den činí 1500 až 1700 kWh sluneční energie. Stejné množství energie se na
von Stoffverlusten an Gewasser (Stor-Projekt I und II), Tech-
suchých neozeleněných plochách odráží v podobě nevyužitého tepla. Je-li však plocha pokryta
nische Universitat Berlin, Deutsche Forschungsanstalt fur Luft
rostlinami a zásobená vodou, potom se více než polovina energie váže do vodní páry a naše
und Raumfahrt, Christian-Albrechts-Universitat Kiel.
zalitá zahrádka se stromy a dalšími rostlinami chladí sebe i okolí výkonem kolem 100 kW. Činí
Ripl, W., Pokorný, J., Eiseltová, M., Ridgill, S., 1996. Holistický pří-
tak nehlučně, nenápadně, za zpěvu ptáků, vůně květin a zrání plodů. Jenom za energii nutnou
stup ke struktuře a funkci mokřadů a jejich degradaci. In: Eisel-
k provozu chladicího zařízení srovnatelných technických parametrů bychom zaplatili 3000 Kč,
tová, M (ed). Obnova jezerních ekosystémů – holistický přístup,
respektive 6000 Kč denně.
Wetlands International publ. No. 32 The Nature Conservation Bureau, Ltd. Newbury, UK
Zn. KAŽDÉMU BĚŽNĚ DOSTUPNÉ
Scheer, H. 2000. Solare Weltwirtschaft. Strategie fur die Okologische Moderne. Verlag Antje Kunstmann, München
KRAJINA & ENERGIE. II. Člověk mění toky vody, látek a energie. Autor RNDr. Jan Pokorný, CSc., Ústav ekologie krajiny AV ČR a ENKI, o. p. s., Třeboň. Text k PowerPoint prezentaci Krajina & Energie. Prezentace je provázena větším počtem obrázků a schémat v českém, resp. anglickém jazyce. Obrázky jsou přístupné na www.enki.cz.
- IV -
Vyšlo jako příloha časopisu Bedrník 2/2005. Redakčně upraveno.
N Á Z O R Y Anketa
Recept na vodu: zadržet ji v krajině Na anketní otázky Bedrníku na téma voda odpověděli: Vladimír Burda, člen výkonného výboru sdružení Ochrana vod. RNDr. Jan Pokorný, CSc., ředitel ENKI, o.p.s., vědecký pracovník Ústavu ekologie krajiny AV ČR Třeboň, odborné zaměřní – ekofyziologie rostlin, ekologie mokřadů.
a jako vodní pára nenávratně odchází. Měli bychom využívat povrchovou vodu jako pitnou a opakovaně. Máte nějaký osobní recept, jak zacházet s vodou šetrněji?
Myslíte, že světu hrozí války o vodu? Vladimír Burda: Tuto možnost nelze vyloučit. Bude záležet na dalším vývoji klimatu na celém světě. Oteplování klimatu v důsledku skleníkového efektu je zřejmé a důsledky těžko předvídatelné. Jan Pokorný: Existují mezinárodní dohody, kterými jednotlivé státy, které sdílejí postupně tok řek, určují minimální průtoky vody a omezují odebírání vody v horní části povodí. Příkladem je Nil – Uganda nesmí využívat vodu odtékající z Viktoriina jezera. Na světě je několik území, kde hrozí vyhrocení konfliktu o vodu. Co považujete za důležité k tomu, aby se zacházení lidí s vodou stalo udržitelné?
Vladimír Burda: Odvodňování krajiny tak zvanými rekultivacemi a regulacemi toků prohlubuje deficit koloběhu vody, protože voda, která dopadne za zemský povrch, odtéká stále rychleji a nestačí se zadržet v půdě. Nejdůležitější je proto využívat potenciálu krajiny k zadržení vody a zvyšování infiltrace povrchové vody do podzemní. To znamená vhodnou výsadbu, revitalizace říčních systémů, využívání terénních nerovností k zadržení vody atd. Jan Pokorný: Důležité je zadržet vodu v krajině jejím opakovaným využíváním, tedy obnovou krátkého cyklu vody, kdy voda v krajině od člověka odteče k vegetaci, ze které se odpaří a opět se srazí v lesích a stéká zpět. Nejhorší je krajinu zbavovat vody a vysušovat, potom se musí vodou šetřit, protože neobíhá v krátkém cyklu
Vladimír Burda: Domnívám se, že při ceně vody, kterou platíme, už jsou tyto recepty zavedeny. Neznám nikoho, kdo by dnes plýtval vodou, pomineme-li správce toků, u nichž převládá názor, že vodu je pořeba co nejrychleji odvést z krajiny upravenými koryty vodních toků. Recept: obnovit funkce říčních niv za účelem zpomalení zvýšených průtoků, a tím zvýšení retenční schopnosti krajiny. Jan Pokorný: Ano, snažit se porozumět souvislosti mezi tokem sluneční energie, koloběhem vody a koloběhem látek. Neposílat vodu rychle dolů vodotečí, ale vracet vodu zpět do krajiny jako tzv. zelenou vodu (vázanou v rostlinách a v půdě). Připravila Hana Kolářová
Nerovnoměrnosti světa režimů dělá z takovéto oblasti jedno z ohnisek nepokojů a možných konfliktů dnešního světa. Snad nejvýrazněji si toto tvrzení uvědomujeme v souvislosti s nedostatkem vodních zdrojů. Sucho může každý z nás vnímat jinak a s jinými následky. V zeměpisné šířce České republiky máme ve srovnání s centrální Austrálií, Sahelem nebo Blízkým východem, kde cena vody často převyšuje ceny benzínu, stále vody dostatek. Na nedostatek vodních zdrojů upozornil článek v Týdnu 14/2003 Voda nad zlato. Článek informuje, že problém vodní krize řešilo Světové vodní fórum, které se konalo od 16. do 23. března v Kjótu a dalších japonských městech. Debat se účastnilo téměř 12 000 delegátů ze 160 zemí světa. BBC k tomu poznamenala,
že to byl takový „slovní hypermarket“, vypilo se hodně kávy a saké, ale výsledky jsou vágní. Nadcházející potíže si uvědomují všichni, je tu ale příliš znát střet vládních organizací a soukromého sektoru. Dále uvádí, že 1,4 miliardy lidí nemá přístup k čisté vodě, 2,3 miliardy lidí nemá dostatek vody pro kvalitní hygienu a že 7 miliónů lidí každým rokem zemře na nemoci pocházející ze špatné vody, přičemž třetinu tvoří děti mladší pěti let. Průměrná denní spotřeba vody na jednoho obyvatele v Severní Americe a Japonsku činí 600 litrů, v Evropě 250–350 litrů a v subsaharské oblasti Afriky 10–20 litrů. Mnoho médií přineslo o fóru zprávy začínající slovy: jako se teď v Iráku válčí o ropu, mohlo by se v budoucnu válčit 17
„Dnešní svět se vyvíjí nerovnoměrně.“ Toto tvrzení je nám v dnešní době vrýváno do mysli od prvních školních dnů. V prvních fázích si jej uvědomujeme na příkladu nerovnoměrné spotřeby potravin. Chvíli trvá, než ji pochopíme se všemi důsledky a v celé šíři. Zatímco jedna pětina obyvatel vyspělých států světa si snaží udržet štíhlou linii, zbylé čtyři pětiny obyvatel Země strádají. Nerovnoměrnost dnešního světa lze spatřovat i v rozmístění fosilních paliv, v dnešní době pak především ropy a zemního plynu. Země disponující velkým množstvím těchto surovin prodělávají v posledních desetiletích bouřlivý vývoj, který je však doprovázen často pouze pomalým vývojem společenským. Přítomnost „černého zlata“ spolu s častým výskytem diktátorských a totalitních
N o vodu. Právě konflikt v Iráku logicky zatlačil fórum do pozadí. Tomu odpovídá i fakt, že do zpracování a přepravy ropy svět ročně investuje čtyřicetkrát více peněz než do péče o vodu, což zahrnuje její rozvod, čištění a kanalizaci. Dnešní a budoucí spory o vodu mají svoje odůvodnění: 215 světových řek protéká více než jedním státem a 32 % státních hranic tvoří řeky. Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov na fóru varoval: „Voda je nezadatelným právem každého člověka.
Á
Z
O
R
Y
Lidé někdy udělají cokoliv, aby se k vodě dostali. To může vést k problémům.“ Ani jeho projev nepomohl k tomu, aby byla odsouhlasena rezoluce o právu každého člověka na vodu. Fórum problémy vyjmenovalo, jejich globální řešení však delegáti, mezi nimiž bylo i na 100 ministrů z celého světa, hledali marně. Výsledkem jsou povětšinou doporučení a dílčí projekty. Následným krokem, bez kterého však i tyto projekty ztrácí na významu, je jejich úspěšné převedení do praxe. Pokud
se to alespoň u těchto projektů povede, ukáže to schopnost lidstva dohodnout se i na komplexnějších řešeních vodní krize. Taková řešení budou v tomto století pro život člověka na planetě Zemi esenciální.
Víte, já do toho však trošičku vidím. Přece jen
… sprcha… potrubí… čistírna… řeka… moře…
jsem to pět let studoval a i koloběh vody jsem
výpar… mraky… déšť… podzemní voda…
To byl ale zase den… Už se těším do sprchy, až
dětem již několikrát vysvětloval. Možná proto
úpravna… potrubí… sprcha…
to ze sebe všechno smyji. Znáte to, že? Kolikrát
vím, že v podstatě ani jediná kapička nepřijde
A víte co, zkuste se zamyslet: Co je tou tajnou
se člověku zdá, že na sebe přes den nachytal
nikdy nazmar. Nikde se nemůže schovat, nikdo ji
přísadou vody svěcené? Jaká je to barva, chuť či
snad všechnu špínu světa. Ať žijí sprchové
nemůže ukrást a nikam se ani nemůže ztratit. Vše
vůně? A kterým smyslem poznáte ten rozdíl?
kouty.
se vždy vrátí, vše je v jednom kole.
Bez vody by to vážně nešlo. Jak by si například
Bez vody by to nešlo. Co všechno že to však ze
Jednou jsem si také uvědomil, že by bylo docela
mohl člověk odplivnout nad lidskou blbostí
sebe člověk smývá? Špínu, pot, emoce… no
možné tento „dětský pokus vodního koloběhu“
a sobeckostí? Vždyť by mu to ani z úst vyjít
prostě ledacos. Vše pak odteče jednou malou
převést do praxe denního života. Pak by se k nám
nemohlo…
dírkou. Co se s tím děje dál, už nás v podstatě
ovšem vracelo úplně všechno. Každý skutek,
vůbec nezajímá. Hlavně, že zas zítra poteče tak
každý čin i každá myšlenka. Třebaže s časovým
Jura Sadila,
teplá.
zpožděním, ale znáte tu dlouhou pouť, že ano
ZO ČSOP Ekocentrum Čtyřlístek
Voda, chléb a sůl…
s čistou vodou a s barevnou šťávou, vodu nepijí.
nápojích, odborník by mohl dodat údaje o čisté
Ale když o vodě promluvíme, stává se, že si vyža-
vodě. Všichni bychom to mohli využít k osvětě
Řekneme-li slovo voda, vybaví se nám mnoho
dují čistou vodu.
mezi dětmi i rodiči. Já se pamatuji na jednu
podob vody. Já mám nyní na mysli vodu jako
Třeba by někdo zapochyboval, že děti mohou
lékařskou přednášku, která mne velice oslovila.
nápoj, nápoj nejzdravější, ale zapomenutý mezi
jíst suchý chleba ke svačině. Už delší dobu
Přednášející řekla, že je lepší pít i nedobrou pit-
všemi těmi barevnými a bublajícími nápoji, které
při týdenním pobytu beru s sebou do lesa boch-
nou vodu z vodovodu než slazené nápoje, které
se navíc těší masivní reklamě. Naše střediska,
ník chleba, sůl a nůž a láhev čisté vody jako pře-
se nabízejí v prodeji.
ale i školy by mohly pro renesanci čisté vody
kvapení. Po určité době práce se o chleba podě-
jako nápoje hodně udělat. Vymyslet vůbec pří-
líme a většinou pak ještě chybí. Prvně to byl jen
ležitost, aby děti čistou vodu ochutnaly. Máme
pokus, nyní to považují děti i učitelé za zážitek.
zkušenost, že když se před děti postaví džbány
Bylo by dobré zjistit škodliviny v “barevných”
a výchovu v přírodě Chaloupky
Krajina ekologická – krajina estetická
Mgr. Karla Bárty, ředitele 3. ZŠ Turnov a před-
projektů směřujících k pomoci Jizerským horám.
sedy asociace základního školství ČR, o tvorbě
Na závěr dopoledního jednání poprosil autor
V tělocvičně SOŠ zemědělské v České Lípě probí-
rámcových vzdělávacích programů (RVP), jaký
tohoto článku přítomné, aby svou pozornost
hala 11. listopadu 2004 už 4. krajská konference
to vše má cíl a smysl – zkrátka o přeměně (přímo
při tvorbě RVP věnovali i drobným kulturním pa-
o ekologické výchově Libereckého kraje v rámci
revoluci) našeho školství. Jeho slova pak vhod-
mátkám v krajině, a to nejen na venkově, ale i ve
projektu M.R.K.E.V. Stovka účastníků (jaký
ně doplnily učitelky – průkopnice z České Lípy
městech, neboť v rámci jednotlivých předmětů
pokrok v účasti proti konferencím úvodním!),
a z Liberce zkušenostmi z příprav i vlastního
mohou je vyhledávat, pečovat o ně, sbírat o nich
hlavně pedagogů – garantů ekologické výchovy
průběhu výuky dle RVP, byl to návod pro všech-
informace historické i přírodovědné, vymýšlet
na školách, se dověděla, co nového uplynulý rok
ny přítomné s výrazným zaměřením na ekologii.
pověsti, kreslit je…
přinesl ekologům v legislativě. O tom zasvěceně
Pobídkou pro uplatnění ekologie v RVP škol,
referoval jako vždy ekologicky zapálený RNDr. Ji-
a tím i v pomoci přírodě severních Čech byla
Petr Hušek,
ří Kulich, ředitel střediska SEVER Horní Maršov.
výzva ředitelky Nadace pro záchranu a obnovu
ZŠ Raspenava
Avšak jistě aktuálně nejžádanější byla slova
Jizerských hor Mgr. Marešové školám k podávání
Mgr. Adam Podlaha Epilog: Nerovnoměrnost vývoje dnešního světa. Z magisterské práce Vliv geografických faktorů na režim minimálního odtoku v povodích ČR. Katedra geografie a geoekologie PřF UK Praha 2003
DOPISY Bez vody by to nešlo
Květoslava Burešová, Středisko pro vzdělávání
18
DIDAKTIKA Oběh vody na Zemi
Co to je oběh vody? Je všude kolem nás. Oběh vody znamená přítomnost a pohyb vody na Zemi, v Zemi i nad Zemí. Voda je stále v pohybu a neustále mění svoji formu, z kapalné do plynné či pevné, a naopak. Oběh vody existuje již po miliardy let a veškerý pozemský život je na něm závislý; Země by bez něj byla již pěkně „okoralá“. Za poslední doby ledové byla hladina oceánů o zhruba 122 metrů níže než dnes. Asi před třemi miliony let, kdy došlo na Zemi k oteplení, mohla naopak voda v oceánech stoupnout i o 50 metrů výše než dnes. Jsou to mořské proudy, které ženou masivní množství vody kolem světa. Tyto pohyby ovlivňují značnou měrou oběh vody a počasí. Golfský proud při rychlosti 97 km za den přenese stokrát více vody než všechny řeky na Zemi. Tepelná energie ze slunce je nutná k tomu, aby došlo vůbec k vypařování.
Tato energie obvykle naruší vazby mezi molekulami, které je drží pohromadě. To vysvětluje, proč se voda snadno vypařuje při bodu varu (100° C) a daleko pomaleji při bodu mrazu (0° C). Když relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 % (stav nasycení), výpar nemůže probíhat. Vypařování spotřebovává teplo z okolí, proto voda, která se odpařuje z vaší kůže, vás ochlazuje. Molekula vodní páry zůstává ve vzduchu zhruba 10 dní. Objem vody v atmosféře je prakticky vždy zhruba 12 900 krychlových kilometrů. Kdyby veškerá voda v atmosféře spadla naráz ve formě deště, pokryla by zemský povrch do výšky asi 2,5 centimetru. Kondenzace je proces, při kterém dochází k přeměně vodní páry v kapalnou vodu. Vytváří mlhu a také způsobuje, že se vaše brýle orosí, když jdete ze studené místnosti ven za horkého a vlhkého dne.
Kondenzace také produkuje vodu, která odkapává z vnější strany vaší sklenice, i vodu na vnitřní straně vašich oken za chladných dnů. Jedna dešťová kapka může obsahovat až milióny oblačných kapiček, ze kterých byla původně vytvořena. Světový rekord v ročním srážkovém úhrnu drží Mt. Waialeale na Havajských ostrovech, kde v průměru spadne 11 400 mm. Naopak v městě Arica v Chile již 14 let nepršelo. Voda, shromážděná po dlouhou dobu v ledu, sněhu a ledovcích, tvoří část světového oběhu vody. Největší množství, a to téměř 90 %, tvoří ledová hmota v Antarktidě, zatímco grónský ledový příkrov obsahuje 10 % z celkového objemu ledu. Tloušťka ledového příkrovu v Grónsku je v průměru 1 500 metrů, ale místy dosahuje až 4 300 metrů. Ledovce pokrývají 10–11 % zemského povrchu. Kdyby všechny ledovce dnes roztály, hladina moře by se zvedla o 70 metrů. Mnoho lidí se pravděpodobně domnívá, že když srážky spadnou na zemský povrch, voda z nich odtéká po povrchu a vtéká do řek, které potom ústí do moří. Ve skutečnosti je to mnohem komplikovanější, protože řeky jsou také napájeny podzemními vodami, ale také voda z řeky prosakováním obohacuje zásoby podzemních vod. Lze ale říci, že většina vody v řekách pochází z odtoku ze srážek, který nazýváme povrchovým odtokem. Obvykle se část dešťové vody vsákne do země, ale když déšť spadne na již nasycenou nebo nepropustnou zem, jako je cesta nebo parkoviště, voda začne stékat ve formě odtoku směrem po svahu. Během silného deště lze spatřit i stékající malé potůčky. Kolik vody se vsákne, závisí na množství faktorů. Infiltrace ze srážek spadlých na ledový příkrov v Grónsku bude asi velmi malá, ale vodní tok může také mizet v podzemních vodách celý. Část vody se může vsáknout hlouběji a doplňovat zásoby podzemní vody (tzv. zvodně – zóny nasycení). Jestliže nejsou zvodně příliš hluboko nebo jsou dostatečně propustné, lidé mohou na19
Zapněte počítač. Na internetu najděte http://answers.usgs.gov/ AtoZIndex.htm. Otevře se vám přírodovědná a ekologická encyklopedie s dlouhým seznamem témat na výběr . Chvíli si zabrouzdáte… a octli jste se v národním vodním informačním systému United States Geological Survey, kde jsou informace ze zhruba 1,5 miliónu zdrojů. Že se vám dělají mžitky z angličtiny? Nevadí. Brouzdejte dál… Na http://ga.water.usgs.gov/edu/ watercycleczech.html se „hovoří“ česky. Ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem tam U. S. Geological Survey představuje oběh vody na Zemi. Ze vzdělávacího textu doplněného řadou obrázků a grafů jsme pro vás vybrali pár zajímavostí.
D Objem vody, v krychlových kilometrech
Vodní zdroj Voda v oceánech, mořích a zálivech Voda v ledových příkrovech, ledovcích a věčném sněhu Podzemní voda Sladká Slaná Půdní vlhkost Suchozemský led a věčně zmrzlá půda Jezera Sladká Slaná Voda v atmosféře Voda v bažinách Voda v řekách Voda v rostlinách Celkový objem vody
I
D
A
K
T
I
K
A
Procento z celkového objemu vody
Procento sladké vody
1 338 000 000
--
24 064 000
68,7
23 400 000 10 530 000 12 870 000 16 500
-30,1 -0,05
1,7 0,76 0,94 0,001
300 000
0,86
0,022
176 400 91 000 85 400 12 900 11 470 2 120 1 120
-0,26 -0,04 0,03 0,006 0,003
0,013 0,007 0,006 0,001 0,0008 0,0002 0,0001
1 386 000 000
--
100
vrtat studny do zvodní a využít vodu pro své potřeby. Voda v podzemí může urazit i velké vzdálenosti nebo i zůstávat v podzemních zásobách po dlouhou dobu, než se vrátí na povrch či prosákne do jiných vodních útvarů, jakými jsou vodní toky či moře. Jak voda ze srážek prosakuje do půdy, obvykle zásobuje nenasycenou a nasycenou zónu. V nenasycené zóně je voda přítomna ve spárách v hornině a otvorech (pórech) v půdě pod povrchem, ale půda (hornina) není nasycená vodou. Pod touto nenasycenou zónou se nachází nasycená zóna, kde jsou póry a spáry v půdě a hornině zcela naplněny vodou. Do této zóny lidé mohou navrtat studny a čerpat odtud vodu. Vodu můžete vidět všude kolem v podobě jezer, řek, ledu, deště a sněhu. Existují však také obrovská množství vody, která nevidíte – voda existující a pohybující se pod zemí. Život na Zemi závisí na podzemní vodě zrovna tak jako na té povrchové. Pramen je místem, kde se stýká hladina podzemní vody se zemským povrchem a dochází k výronu podzemní vody na zemský povrch. Prameny mají různou velikost (vydatnost). Malé prameny mohou třeba vzniknout a existovat pouze po vydatném dešti, zatímco prameny tekou-
Rozdělení zásob vody na Zemi
Odhad rozložení světových zásob vody
96,5
cí z velkých zásobáren podzemní vody mohou dávat až stovky miliónů litrů vody denně po velmi dlouhou dobu. Termální prameny jsou normální prameny až na to, že voda v nich je teplá, někdy až horká, jako např. v bahenních pramenech v národním parku Yellowstone ve Wyomingu v USA. Množství termálních pramenů se vyskytuje v regionech se stálou sopečnou činností, kde voda je ohřívána díky kontaktu se žhavou horninou hluboko pod zemským povrchem. Teplota horniny stoupá s hloubkou, a pokud voda hluboko v podzemí vtéká do široké pukliny vedoucí na zemský povrch, může vzniknout termální pramen. Termální prameny se vyskytují po celém světě, a to třeba i společně s ledovci, jak mohou potvrdit lidé z Grónska.
Odpařování je proces, kdy vlhkost je přenášena rostlinami z kořenů do malých pórů na spodní straně listů, kde se mění v páru a je uvolňována do atmosféry. Odhaduje se, že zhruba 10 % vlhkosti v atmosféře pochází z odpařování vody rostlinami. Velký dub může odpařit až 150 000 litrů za rok. Sladká voda je vzácná. Pouze asi 3 % veškeré vody na Zemi tvoří sladká voda a sladkovodní jezera a bažiny činí pouze 0,29 % pozemských sladkovodních zásob. Dvacet procent veškeré sladké vody je v jediném jezeře – Bajkal. Dalších dvacet procent je shromážděno ve Velkých jezerech (Huronském, Michigenském a Velkém) ve Spojených státech. V řekách je pouze jen 0,006 % světových zásob sladké vody. Život na Zemi závisí opravdu na tom, co je jen „kapkou v moři“ z celosvětových zásob vody. Domovská stránka k oběhu vody http://ga.water.usgs.gov/edu/ watercycleczech.html –Water Science home USGS Water Resources. Český správce: Český hydrometeorologický ústav, oddělení povrchových vod, Na Šabatce 17, Praha 4 – Komořany, Česká republika, Ing. Petr Šercl. Vybráno, zkráceno a upraveno –red–
20
D
I
D
A
K
T
I
K
A
Rak jako bioindikátor? Z nadpisu tohoto článku zaznívá určitá pochybnost. Je oprávněná? Vzácné, chráněné či ohrožené druhy organismů jsou často vnímány jako indikátory kvalitního životního prostředí – bioindikátory. Právě vzácné a chráněné druhy organismů nacházíme v posledních letech v oblastech, které tradičně posuzujeme jako silně znečištěné. Jak to, že se vzácná fauna a flóra vyskytuje v ostravsko-karvinské průmyslové aglomeraci, když je v ročenkách životního prostředí oblast řazena mezi nejzatíženější oblasti v ČR? Proč si pro život vybral tuto oblast například rak bahenní, rak říční, moták pochop, ledňáček říční, rosnička zelená či kuňka žlutobřichá? Proč se rak a vážka plavá, která byla v České republice považována do roku 2001 za vyhynulý druh, usadili na odkališti s černým uhelným bahnem? Jakými vlastnostmi se tedy vyznačují organismy, které označujeme jako bioindikátory?
Pro bioindikaci se využívají stenovalentní organismy (organismy s úzkou ekologickou valencí – nesnášející přílišné výkyvy podmínek) se známými nároky na prostředí. Nezáleží na tom, zda z lidského pohledu vnímáme kvalitu daného prostředí jako vysokou či nízkou. Pro organicky silně znečištěnou vodu je typickým bioindikátorem například nítěnka (Tubifex tubifex). Zatímco vodu velmi čistou indikuje ploštěnka alpská (Crenobia alpina) nebo blešivec (Gammarus). Mezi chráněnými a ohroženými živočichy nacházíme velké množství stenovalentních organismů, ale zdaleka jimi nejsou všichni. Limitující může být přítomnost určitého chemického prvku, pH, teplota, hnízdní možnosti, potravní zdroje, obsah kyslíku ve vodě. Pro ledňáčka budou limitující břehy vhodné k hnízdění, zatímco pro naše druhy raků a vzácné druhy vážek to bude množství rozpuštěného kyslíku ve vodě. Naopak bobra evropského mezi typické bioindikátory vzhledem k jeho toleranci k znečištění vody řadit nebudeme. Jak to, že vzácné vážky a raci, jako stenovalentní organismy, nacházejí vhodné životní prostředí na poklesech a odkalištích mezi opuštěnými doly a haldami? Můžou za to havíři Klíčovou úlohu sehrála právě důlní činnost. Vlivem důlních poklesů a otřesů, prašnosti a dalších neblahých podmínek se celá oblast stala pro člověka neobyvatelnou. Vesnice zanikly, byly zbořeny a lidé byli přestěhováni do panelových sídlišt, postavených na
místech vhodnějších k životu. V původní převážně zemědělské krajině se objevily haldy, odkaliště, velké plochy poklesly, a tak vzniklo mnoho vodních ploch. Celá oblast také přestala být využitelná pro intenzivní zemědělskou výrobu Dalo by se říci, že člověk zničil, co mohl, a odešel pryč. Nechal zdevastovanou krajinu svému osudu.
Chcete na vlastní oči spatřit přírodu „černého trojúhelníku“? Přibližně na polovinu června chystáme exkurzi pro učitele a další zájemce k odkališti Mokroš v Karviné. Zájemci o exkurzi se mohou hlásit na Vitu.
Jenže díky vzniku hald, odkališť a poklesů se zvýšila pestrost dříve jednolité zemědělské krajiny, která posléze vedla k zvýšení biodiverzity. Ale co se znečištěným životním prostředím? S člověkem a intenzivním zemědělstvím odešel z krajiny problém zvýšené eutrofizace vody. Intenzivní zemědělství a sídla totiž mají na svědomí silné organické znečištění vody, které má za následek zvýšený nárůst autotrofních organismů (jsou schopné přeměňovat dostupné anorganické sloučeniny na látky organické) v jarních a letních měsících. Sinice a řasy vyprodukují velké množství biomasy, která časem začne zahnívat, což má za následek prudký pokles rozpuštěného kyslíku ve vodě. A tak když se černý trojúhelník zbavil eutrofizace, stačilo „jen pár desítek let“ bez lidského zásahu a oblast se stala refugiem vzácných a ohrožených druhů živočichů.
Černá voda jako bonus Z odchodem člověka odpadl problém eutrofizace. Jak se však vyrovnaly tyto skvosty naší fauny s černou vodou odkališť? Uhelný prach zbarvil vodu do černa, že nevidíme hlouběji než pár centimetrů. Jak se ukazuje, rakům i vážkám není jedno, jestli je voda černá nebo průhledná. Paradoxně využívají černého zabarvení vody jako bonusu. Přírodovědci z Ostravské univerzity tvrdí, že právě černá voda se mohla stát jedním z limitujících faktorů. Uhelný prach totiž omezuje průsvitnost vody, což zabraňuje velkému nárůstu autotrofních organismů. Sinice a řasy vytvoří velké množství biomasy, která časem začne zahnívat a způsobí nedostatek kyslíku ve vodě, což stenovalentní druhy nepřežijí. To, že vážka plavá, rak říční, rak bahenní, moták pochop a další vzácné organismy žijí v antropogenně nejzatíženější oblasti ČR, není náhoda. Je to důkaz, že příroda má velikou moc přijít do míst, která člověk zničil a odešel z nich pryč. Příroda má velikou moc, když dostane prostor a čas… Pavel Matějka, Vita - občanské sdružení, Středisko ekologické výchovy, Gen. Janouška 4, 702 00 Ostrava. Tel. a fax 596 616 155, e-mail
[email protected], www.vitaova.cz 21
Kdo je bioindikátorem
D
I
D
A
K
T
I
K
A
Rak v ekologické výchově Středisko ekologické výchovy o. s. Vita v Ostravě má ve své nabídce výukové programy o životě raků. Pro žáky 1.–2. třídy ZŠ a předškoláky má Vita ve své nabídce program Jsou, jsou na potoce ráčata, pro starší žáky pak program Rak jako bioindikátor. S těmito programy přichází lektoři Vity přímo do škol v Moravskoslezském kraji. Školy si je mohou objednávat pomocí přihlášky, kterou školy dostávají vždy na začátku školního roku s nabídkou programů, nebo je ke stažení na internetových stránkách Vity.
Jsou, jsou na potoce ráčata Autor programu: Kateřina Sedlačíková Cíl programu: Vytvořit u dětí kladný vztah k rakovi, a tak i k celému vodnímu ekosystému. Děti poznají základní vodní živočichy. Věk: MŠ, 1.–2. tř. ZŠ Místo: herna, třída Doba trvání: 45–60 minut Formy: Hádanky, básnička, výklad, diskuse, pohádka, hry
Dětem ukážeme obrázek raka. Kde žije? V řece, v rybníce? Pověsíme před děti obrázek řeky čisté a znečištěné, a pak si s dětmi povídáme o tom, ve které chce rak žít a proč? Co ho v řece trápí a podobně. Hra: Každé dítě dostane jednu třetinu rozstříhaného obrázku raka. Jeho úkolem je najít další dva spolužáky, aby raka mohli společně složit. Povídání: Děti si usadíme do kroužku a povíme jim o tom, jak rak žije Rak je jako rytíř z pohádky. Má na sobě brnění, které ho chrání. Brnění se říká krunýř. Když rak povyroste, začne mu být v brnění těsno a musí si brnění svléknout. To je ale pro raka velmi nebezpečné. Proto se rak schová do svého domečku pod kameny a čeká, až mu nové brnění naroste.
Průběh programu: Hádanka: Černé zvíře vidím v díře. U hlavy růžky, v rukou má nůžky. Má hladký kabátek a chodí nazpátek. Kdo je to? Uhádl někdo zvířátko, o kterém byla řeč? Pokud ne, podívejte se na obrázek. Znáte to zvířátko? Jak mu říkáme? Jmenuje se rak a dneska si budeme povídat o něm a jeho kamarádech… Naučíme se o něm básničku… Raci Raci ve svém potoce Vědí co jsou nemoce Když je potok špinavý žít v něm je nebaví. Ve své chůzi pozpátku, vyprávěj si pohádku, o tom jak se krásně žije v čistém světě bez chemie. (Roman Šmejkal: Zvířátková Abeceda, Knižní klub)
Malí raci
Pohybová aktivita: Co jí rak? Má nějaké nepřátele? Musí se bát, že ho někdo slupne k večeři? S dětmi si zahrajeme na život v rybníce. Vždy ukážeme obrázek živočicha, na kterého si právě hrajeme. Ted´ jsme vodními rostlinkami, řasami a proud řeky s námi pohybuje. Ale
v rybníce jsou i malá zvířátka, které se jmenují buchanky (předvádíme, jak se vznášejí), rak (předvádíme klepítka). A pak připlave třeba okoun. Děti se při této aktivitě odreagují, a tak si zase sedneme do kroužku a můžeme si zopakovat, na čem si rak rád pochutná. Živí se rostlinkami i drobnými vodními živočichy. O zvířátkách, které jí rostlinky i maso, říkáme, že jsou všežravci. Rak ale slupne i mrtvé ryby. Tak jim pomůže, aby ve vodě neshnily. Protože hlídá vodu, aby byla čistá, říkáme mu také vodní policie. Víte, jak vypadá račí miminko? – Povídání: Ukážeme obrázek. Malí ráčci se rodí z vajíčka velkého jako korálek. Mají hodně moc sourozenců. Maminka je má přichycené na zadečku a drží je nožičkama. Když se vylíhnou z vajíčka, maminka je má ještě chvíli přichycené nožičkama. Pak se svléknou z malých šatiček, počkají, až jim narostou nové, a vydají se do světa. Básnička: Žabák z dálky na raka překvapeně zakváká: „Něco není v pořádku, jdeš na výlet pozpátku.“ Co to volal žabák na raka? Chodí rak opravdu pozpátku? Ano, ale jen někdy, když mu hrozí nebezpečí. Je totiž rytíř a rytíři se k nebezpečí stavějí tváří v tvář, čelem. A taky pod ocáskem bývají schována miminka, a ta je třeba chránit. A když se nepřítel koukne na račí klepeto, nechá si na raka nebo malé ráčátka přejít chuť. Hra: Račí pochod Děti jdou račím pochodem ke šňůrce, kde jsou pověšeny obrázky raků. Každý
22
D
I
D
A
K
T
I
K
A
Raci žijící v ČR
velikost dospělce: do 10 cm barva klepet zespoda: světlá až bělavá kloub klepet: světle červený hlavohruď: 1 pár lišt
RAK ŘÍČNÍ
velikost dospělce: i nad 15 cm barva klepet zespoda: červená kloub klepet: červený hlavohruď: 2 páry lišt
RAK BAHENNÍ
velikost dospělce: nad 15 cm klepeta: dlouhá a úzká barva klepet zespoda: světlá až bělavá hlavohruď: 2 páry lišt
RAK SIGNÁLNÍ
velikost dospělce: 13-16 cm klepeta: velká, široká barva klepet zespoda: červená kloub klepet: bílá skvrna hlavohruď: 2 páry lišt
RAK PRUHOVANÝ
rak (dítě) si může jeden obrázek na památku ucvaknout a později vybarvit. Rak jako bioindikátor Autoři programu: Kateřina Sedlačíková, Pavel Matějka Věk: 2. stupeň ZŠ Cíl: Vytvořit u žáků pozitivní vztah k vodním ekosystémům. Žáci budou znát pojem bioindikátor a poznají některé bioindikátory. Uvědomí si, že existuje vztah mezi jejich domácností a kvalitou povrchových vod. Formy: Diskuse, výklad, hra, test, práce s pracovním listem a klíčem. Délka trvání: 45 min. Průběh programu: 1. Motivační úvod: Dnes si budeme povídat o jednom zajímavém a mystickém živočichu. Ve stře-
velikost dospělce: do 10 cm barva klepet zespoda: žluto – hnědá hroty klepet: oranžové hlavohruď: 1 páry lišt pruhovaný zadeček (červeno – hnědé pruhy)
dověku byl nezbytný k přípravě různých čarodějných mastí a nápojů. O vápnitém tělísku v jeho žaludku se věřilo, že má zázračnou moc při léčení očí. Věřilo se, že jeho maso uklidňuje nervy, a snad i proto se stalo vyhledávanou lahůdkou. Podívejte se na plakáty. Co mají všechny pojmy společného? (Po třídě máme vyvěšené pojmy: Obratník raka, souhvězdí rak, erb s rakem, mapa ČR s vyznačenými městy jako Rakovník, Rakov, Rakůvky...) Z těchto pojmů je vidět, že rak byl velmi známý a oblíbený, i když trochu tajemný živočich, jehož přítomnost v přírodě pokládal člověk za naprostou samozřejmost. 2. Proč dnes rak není v každém potoce? Kdo z vás viděl doopravdického raka? Jaké jsou důvody toho, že je dnes vzácný a chráněný, když kdysi žil v každém potoku? Žáky otázkami navádíme k odpovědím.
a) Nemoci – račí mor Pro raky smrtelná nemoc, kterou způsobuje plíseň (Pestis astacorum), zdecimovala populaci raků téměř v celé Evropě i Rusku. Na území ČR nejvíce řádila v letech 1898–1904. Rak je v počátku onemocnění velmi aktivní, potom začíná mít křečovitou chůzi, je malátný. Později je krunýř poset bílými skvrnami, odpadávají mu končetiny. Asi po týdnu od projevení prvních příznaků rak hyne. b) Znečištění vodních toků – eutrofizace Rak je citlivý k množství kyslíku ve vodě. Do vody se díky zemědělství a sídlům dostává velké množství živin, díky kterým naroste hodně sinic a řas, které později hynou a zahnívají, a tak spotřebovávají ve vodě kyslík. c) Regulace vodních toků d) Přílišný lov 3. Bioindikátor Řekli jsme si, že rak potřebuje vodu s vysokým obsahem kyslíku. Můžeme tedy říci, že nám ukazuje kvalitní životní prostředí – je bioindikátorem. Kolik máme na našem území druhů raků? Celkem se u nás vyskytuje pět druhů raků, z nichž dva jsou původní. Jsou všichni raci bioindikátory dobrých vodních ekosystémů? Seřaďte jednotlivé druhy podle nároků na čistotu vody (kyslík) a náchylnosti k nemocem. (Žákům do skupin rozdáme kartičky s obrázky raků, názvy a biotopem v němž žijí.) Raci seřazeni sestupně podle nároků na kvalitu vody: Rak kamenáč Je náš původní rak. Dorůstá velikosti 10–12 cm. Zbarven bývá různě podle lokality, často domodra. Výskyt: Horské a podhorské toky, je velmi vzácný. Rak říční Dříve byl běžný v nížinných mírně tekoucích tocích. Dnes velmi vzácný. Rak bahenní Obývá především stojaté nížinné toky. Původně pochází z Haliče (část dnešní západní Ukrajiny), k nám byl vysazen 23
RAK KAMENÁČ
I
D
A
K
T
I
K
A
Žáci dostanou do skupinky obrázky těla x končetiny raka x názvy končetin. Jejich úkolem je správně k sobě jednotlivé části přiřadit a pojmenovat. 5. Podle klepeta urči raka Skupinky 4–5 žáků dostanou obrázek klepeta a jednoduché klíče k určování raků. Žáci pomocí jednoduchého klíče poznávají druh raka.
v 19. stol. Má narůžovělé zbarvení těla, klepeta má úzká a štíhlá. Americké druhy raků – rak signální, rak pruhovaný. U nás vysazeni ve dvacátém století. Často jsou chováni i v akváriích. Jsou nebezpeční přenašeči račího moru, ke kterému jsou tolerantní. Při kontrole seřazení raků upozorníme na to, jak je nebezpečné americké druhy raků vypouštět do volné přírody. Také na to, že se račí mor často přenáší na holinkách rybářů. 4. Stavba račího těla Pokud chceme raky chránit a určovat podle nich znečištění vody, musíme je dobře poznat. Podle čeho raky poznáme? Podle stavby jejich těla. Pomocí obrázku raka společně s žáky popíšeme. Stavba těla: Hlavohruď, zadeček, 2 páry tykadel (hmat, čich), kusadla (kousání potravy), čelistní nožky (přidržování potravy), tři páry končetin s klepety a klepítky (ulovení potravy a pohyb), dva páry končetin s háčky, panožky (přidržování vajíček), ocasní ploutvička (plavání). Rakůvka – je vápnité tělísko v žaludku raků. Používaly se ve středověkém lékařství k léčení očí. Rak si zde ukládá soli vápníku potřebné pro stavbu krunýře, který chrání vnitřní části těla a tvoří vnější kostru. Před svlékáním krunýře rak zalézá do úkrytů pod kameny, protože jeho tělo je měkké a mohlo by se stát snadnou kořistí predátorů. V prvním roce života se rak svléká osmkrát, v druhém pětkrát. Později se samci svlékají jednou a samice dvakrát ročně. Račí samice snáší 50–250 vajíček.
6. Další zástupci bioindikátorů Ukazuje každý bioindikátor na dobré životní prostředí? Ne, bioindikátorem jsou organismy citlivě reagující na změny prostředí. Některé organismy nám naopak ukazují na vodu znečištěnou. Rozdáme pracovní listy se zástupci bioindikátorů. Žáci mají za úkol vybrat organismy indikující znečištěné a neznečištěné vody. 7. Slož potravní řetězec s rakem Rak je všežravec, živí se rostlinami, drobnými vodními živočichy a uhynulými vodními živočichy. Kdysi se věřilo, že stahuje pod hladinu kačeny i nepozorné plavce. Rakovými predátory jsou vydra, okoun. Pstruzi uštipují rakům vajíčka zpod zadečku. Skupinkám po 4 – 5 žácích rozdáme kartičky s obrázky nebo názvy živočichů. Jejich úkolem je vytvořit potravní řetězec z rakem. Příklad potravního řetězce: Uhynulý kapr – rak – okoun. Mikroorganizmy – larvy hmyzu – rak – okoun - vydra. 8. Co můžeme udělat pro raka? Žáků se ptáme, co můžeme dělat pro to, aby se raci stali zase běžnou součástí naší přírody. Snažíme se, aby žáci přišli na tato opatření: Budování čistíren odpadních vod, obezřetnost při používání chemických přípravků a přihnojování v zemědělství. Používání bezfosfátových pracích prášků, používání biologicky rozložitelných mycích prostředků v domácnostech. Nevypouštět cizí druhy raků do naší přírody. Pokud se nám stane, například při rybaření, že raka vytáhneme ven z vody, zpátky do vody jej vracíme po zádech, aby mohl uniknout vzduch zpod krunýře a k žábrám se dostala voda.
TEST: CO VÍME O RAKOVI? 1. Jak se jmenuje nebezpečná račí nemoc? a) Zelená rýma b) Račí mor c) Račí kašel
2. Co je to rakůvka? a) Malé vápnité tělísko v žaludku raků b) Sestřenice bydlící v Rakovníku c) Vodní rostlina s červenými květy 3. Co se stane, když si rak ulomí klepeto? a) Zemře buď okamžitě, nebo časem hlady b) Naroste mu nové, ale menší c) Rak nikdy o klepeto přijít nemůže 4. Panožky jsou: a) Malé nožičky na zadečku raka b) Označení ponožek do rybářských bot c) Překlep ve slově ponožky 5. Potravou raků jsou: a) Děti i dospělí, kteří neumí dobře plavat b) Vydry, dravé ryby, kachny c) Rostliny, uhynulí živočichové, žáby, larvy hmyzu 6. Co je nitěnka? a) Označení zvláštního rybářského vlasce b) Bioindikátor znečištěné vody, kterého lze použít ke krmení akvarijních rybek c) Druh vodní rostliny 7. Co je to eutrofizace? a) Norma o znečištění povrchových vod platící ve státech EU b) Druh jedlé řasy c) Přítomnost velkého množství živin ve vodě, které má za následek vznik tzv. vodního květu
Správné odpovědi:
Pavel Matějka, Kateřina Sedlačíková
1-b, 2-a, 3-b, 4-a, 5-c, 6-b, 7-c
D
24
KALENDÁŘ
18.-24. duben 2005 DEN ZEMĚ NA TRUTNOVSKU Hlavní téma: Chraňme zdraví našich dětí a naši budoucnost. Pořádá Středisko ekologické výchovy Sever s dalšími partnery. Z programu: 20.-21.4. Filmy s ekologickou tematikou – Trutnov. 22.4. Igelitiáda – úklid břehů řeky Úpy. 22.4. Benefiční koncert pro Tatry – Úpice. 23.4. Jarní zdravotní výlet – start ve Svobodě nad Úpou, divadelní představení pro děti a nejen pro ně, Horní Maršov. 1.5. Přednáška Erazim Kohák – Dvě tváře zbožnosti – Martin Luter King junior versus George W. Bush – Trutnov. Středisko ekologické výchovy SEVER, 542 26 Horní Maršov 89. Tel. 499 874 280, e-mail
[email protected], www: sever.ecn.cz 23. duben 2005 DEN ZEMĚ V KRÁSNÉ LÍPĚ Dopoledne den otevřených dveří v budově Správy NP České Švýcarsko. Odpoledne zábavné soutěže pro děti i dospělé, živá hudba, divadlo, prodejní a výstavní stánky regionálních výrobců, výstava v Galerii Českého Švýcarska, stavba tetrapakového hradu, hromadné malování a další atrakce. Vstupné: 1 prázdná a vymytá tetrapaková krabice. Správa Národního parku České Švýcarsko, Mgr. Richard Nagel, Pražská 52, 407 46 Krásná Lípa. Tel. 412 354 048, 737 276 857 e-mail
[email protected], www.npcs.cz
i velké návštěvníky. Pestrý program: soutěžní hry, videoprojekce a přednášky, ukázky a prodej řemeslných výrobků, koncerty a divadélka, tvořivé dílny, aktuální informace, prohlídka hradu, občerstvení i pro vegetariány, koncert Přístav a Natalika. Pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje. Lipka – dům ekologické výchovy, Lipová 20, 602 00 Brno. Tel. 543 211 264, e-mail
[email protected], http://www.lipka.cz 24. duben 2005 KRATOCHVILNÁ NEDĚLE PRO DĚTI I DOSPĚLÉ Oslava Dne Země na Chaloupkách. Den plný soutěží, her a rukodělných činností. Zveme všechny do nově zrekonstruovaného střediska. Kontaktní osoba Iveta Vorlíčková. Chaloupky - středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě, o.p.s., Kněžice 109, 675 21 Okříšky. Tel. 568 870 434, 568 870 359,
[email protected], www.chaloupky.cz 27.duben 2005 ZELENÝ BALÍČEK V OSTRAVĚ SEV Vita pořádá seminář pro pedagogy s názvem Zelený balíček. Základní aspekty ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje prostřednictvím stejnojmenné učební pomůcky, která se skládá z metodické příručky pro učitele obsahující učební plány a pracovní listy pro žáky, videokazety s animovanými klipy a vzdělávacími filmy, interaktivního CD-ROMu s obsáhlými informacemi o různých tématech, hry. Všechny součásti balíčku jsou přizpůsobeny výuce žáků 2. stupně základních škol. Seminář má akreditaci MŠMT. Vita – Středisko ekologické výchovy, Gen. Janouška 4, Ostrava, 702 00. Tel. a fax 596 616 155, e-mail
[email protected], www.vitaova.cz 28. duben 2005 BAŤŮŽEK NÁPADŮ NA LOUKU Akreditovaný vzdělávací program v Hájence v Semetíně pořádá Alcedo Vsetín pro učitelky MŠ, ZvŠ, 1. stupeň ZŠ vychovatelky ŠD, DD, SVČ. Aktivity a náměty z oblasti EVVO, OSV, dramatiky, výtvarky. Účastníci získají manuál. Alcedo – dům dětí a mládeže, Ivana Machalová, Z. Kalandry 1095, 755 01 Vsetín. Tel. 571 417 704, 737 259 255, e-mail
[email protected]
23. duben 2005 DEN ZEMĚ V PRAZE Den Země se letos slaví již po pětatřicáté! Přijďte oslavit toto jubileum na Toulcův dvůr v Praze. Tradiční dílničky a aktivity s ekotematikou, hry, divadelní vystoupení a zpívání s kytarou u táboráku. Svou činnost zde budou prezentovat rozličné organizace a firmy z oblasti ekologie a ochrany životního prostředí. Součástí budou koncerty spřátelených kapel Petřín, Bezefšeho, Pilgrim Pimple, Parník a dalších. Záštitu nad akcí převzal radní hl. m. Prahy RNDr. Miloš Gregar. Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy Toulcův dvůr, Kubátova 1/32, 102 00 Praha 10–Hostivař. Tel. a fax 271 750 548,
[email protected], www.toulcuvdvur.cz
28. duben 2005 VÝUKA V ZOO Systematická zoologie, etologie a ekologie. Seminář určený především pro učitele biologie, přírodopisu ZŠ a SŠ. Místo konání: Zoo Praha. Kompletně o možnostech využití prostoru zoologické zahrady při výuce biologických disciplín. Přednáška, práce v terénu, ukázky samostatných prací a simulačních her, praktické ukázky výroby vlastních pomůcek, využití běžně dostupných přírodnin ve výuce, tvorba pracovních listů, příprava exkurze. Pořádá SEV Toulcův dvůr Praha s partnery. Lektor: Mgr. František Šusta. Přihlášky: Mgr. František Šusta, Zoo Praha, U Trojského zámku 3/120, Praha 7. Tel. 296 112 116, 737 208 994,
[email protected]
23.–24. duben 2005 JIHOMORAVSKÝ DEN ZEMĚ NA HRADĚ VEVEŘÍ Pořádá Lipka se správou hradu Veveří a dalšími brněnskými organizacemi pro všechny malé
30. duben 2005 GEOLOGICKÁ EXKURZE NA NOVOHRADSKO Pořádá 15/06 ZO ČSOP Šípek Český Krumlov. Trasa: Č. Krumlov – Velešín - Strážkovice - Trh. Sviny
- lom Rejta (granodiorit, krystalovaný hematit, geomorfologické tvary, rýžování) - kamenolom Stipton u Nových Hradů (krystalovaný pyrit, křemen, chlorit) - pískovna Nakolice u Nových Hradů (zkřemenělá dřeva). Lektor PaedDr. Václav Pavlíček z Jihočeské univerzity. Středisko ekologické výchovy Šípek, Chvalšinská 112, 381 01 Český Krumlov. Tel. 380 714 048 (záznamník), 721 179 755 (mobil), e-mail
[email protected], sipek.roklinka.cz 30. duben a 1. květen 2005 DVEŘE DOKOŘÁN NA JEZÍRKU Lesní škola Jezírko, odloučené pracoviště Lipky – domu ekologické výchovy Brno, slavnostně představí jedinečné výukové a herní prvky. Ukázky, setkání s autorkami projektu, vycházka s ukázkami terénních výukových programů. Lesní školy Jezírko, odloučené pracoviště Lipky – DEV, Mgr. Pavlína Horká, vedoucí pracoviště, Bílovice nad Svitavou 97, 644 00 Brno, pošta Soběšice. Tel. 545 228 567,
[email protected], www.lipka.cz/jezirko
1. květen 2005 EKOJARMARK V OLOMOUCI V rámci Ekologických dnů Olomouc 2005 na Horním náměstí. Občané, ekologická hnutí, humanitární organizace, řemeslníci a umělci. Informace o životním prostředí, tradiční řemesla, alternativní životní styl, netradiční zdroje energie, hudba, divadlo, hry a divadlo pro rodiče s dětmi. Středisko ekologické výchovy Sluňákov, tel. 585 513 225(2),
[email protected]. Podrobnější a aktuální informace www.olomoucko.cz/slunakov a teletext ČT1 v rubrice Ekologie 5. květen 2005 EXKURZE MEANDRY BOTIČE Pořádá SEV Toulcův dvůr v Praze-Hostivaři. Určeno zejména pro učitele přírodopisu a biologie ZŠ a SŠ. Lektor: Mgr. Jiří Nešpor, ZČ HB Botič - SEV Toulcův dvůr. Terénní hydrobiologická exkurze Přírodní památkou Meandry Botiče s pestrým ekosystémem malého vodního toku a přilehlým mokřadem. Nápady a inspirace, jak tematiku přiblížit žákům a studentům ve školní výuce. Charakteristické vlastnosti přírodního toku, jeho dynamika, funkce v krajině a biologická rozmanitost. Hydrobiologické odběry vzorků společenstev dna Botiče a mokřadu. Problematika úprav vodních toků a jejich znečištění, ochrana vodních ekosystémů a jejich revitalizace. SEV Toulcův dvůr, Mgr. Martina Chvátalová, Kubátova 1/32, 102 00 Praha-Hostivař. Tel. 271 750 548,
[email protected], www.toulcuvdvur.cz 10. květen 2005 EKOLOGIZACE PROVOZU ŠKOLY Třetí seminář čtyřdílného cyklu Ekologická výchova ve školní praxi. Vzdělávací akce pro školní koordinátory EVVO vhodná pro učitele, studenty učitelství a další pedagogické pracovníky základních a středních škol. Pořádá SSEV Pavučina ve spolupráci s Podblanickým ekocentrem ČSOP Vlašim. Lektoři: Mgr. Michal Medek (DEV Lipka Brno, pracoviště Krásensko), Mgr. Blanka Toušková (SSEV Pavučina), Václav Broukal (SSEV Pavučina). Jak ekologizovat prostředí, provoz i celkovou atmosféru
25
18. duben 2005 POCHYBNOSTI O SOUČASNÉM ZPŮSOBU VZDĚLÁVÁNÍ Seminář pořádaný v rámci Ekologických dnů Olomouc 2005. Aula Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci od 9 hod. Tomáš Škrdlant: Škola demokracie? Jan Zrzavý: Věda, pravda, školení. Zdeněk Kratochvíl: Pochybnosti a současný způsob školního vzdělávání. Stanislav Komárek: Školství - ano či ne? Ivan M. Havel: Chceme být vzdělaní do šíře nebo do hloubky? Jiří Fiala: Dělání vzdělání. Veřejná rozprava: Vzdělání a výchova v přírodě, informace a příběh, věda a smysl, znalost a pochopení, odhalení a tajemství, úzkost a radost. Středisko ekologické výchovy Sluňákov, tel. 585 513 225(2),
[email protected]. Podrobnější a aktuální informace www.olomoucko.cz/slunakov a teletext ČT1 v rubrice Ekologie
K školy? Na co se při ekologizaci zaměřit, konkrétní příklady z praxe, okrajově i legislativní otázky. Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1. Tel. a fax 234 621 386,
[email protected], www.pavucina-sev.cz 10. květen 2005 ŽIVOTNÍ STYL A DOPRAVA Vzdělávací seminář pro učitele 1. a 2. stupně ZŠ v Tereze Praha. Lektorka Barbora Semeráková, Sdružení Tereza. Přehled a využití metod výuky rozvíjejících iniciativu, vlastní úsudek a tvořivé myšlení žáků – např. projektové vyučování, diskuse, komunikace, řešení konfliktů, brainstorming, esej, průzkumy veř. mínění a ankety, psaní dopisů. Nakupování, pitný režim ve škole, světový jídelníček. Přínosy a dopady jednotlivých druhů dopravy, dopravní průzkum, cyklostezky. Konkrétní nápady, hry a aktivity, motivace dětí, využití témat ve výuce. Účastníci obdrží pracovní listy pro děti Sdružení Tereza, Martina Lafatová, Haštalská 17, Praha 1. Tel. 224 816 868,
[email protected] 11. květen 2005 HAJDY NA HALDY Co má společného halda a nový ostrov v oceánu? Jak probíhá sukcese na starých doutnajících haldách? Jaké životní strategie mají organismy žijící na haldách? Pokud chcete na tyto otázky hledat odpovědi a přitom vystoupit na nejvyšší vrchol Ostravy, tak právě vám je určena exkurze pro pedagogy Hajdy na haldy. Na vrcholu ostravské „sopky“ se pokusíme najít vzácného drabčíka a pokocháme se výhledem na město a okolí. Exkurzi vede Mgr. Pavel Matějka. Vita - občanské sdružení, Gen. Janouška č.4, Ostrava 702 00. Tel. a fax 596 616 155,
[email protected], www.vitaova.cz 12. květen 2005 STEPNÍ SPOLEČENSTVA NA PITKOVICKÉ STRÁNI Vzdělávací seminář pro učitele přírodopisu, biologie, zeměpisu a ekologie v PP Pitkovická stráň – terénní exkurze. Lektorky: Eva Kopecká, ZČ HB Botič - SEV Toulcův dvůr, Mgr. Zdena Pecková, ČSOP. Zdejší květena, management ochrany, výukový program pro žáky 2. stupně ZŠ a SŠ, písemné materiály, ukázky pracovních listů, kontakty na odborníky. SEV Toulcův dvůr, Mgr. Martina Chvátalová, Kubátova 1/32, 102 00 Praha-Hostivař. Tel. 271 750 548,
[email protected], www.toulcuvdvur.cz
A
L
E
N
D
Á
Ř
při Lipce Brno. Cesta povede málo známým krajem na pomezí Čech a Moravy, kde druhohorní křídové moře omývalo starohorní horniny zábřežského krystalinika, krajem červených kopců - pozůstatků prvohorních pouští. Prohlídka geologické expozice v zámku v Moravské Třebové Průvodcem a lektorem bude RNDr. Hynek Skořepa, Gymnázium Jevíčko a ing. Pavel Slezák, Demonstrační objekt LČR Boršov. Lipka – DEV, Eva Kučerová, Lipová 20, 602 00 Brno. Tel. a fax 543 211 264, e-mail
[email protected] 22. květen 2005 LOUKA PLNÁ ORCHIDEJÍ Den otevřených dveří na chráněném území Na Podlesích u Hrutova spojený s rodinným poznáváním přírody. Na této chráněné ploše a v jejím okolí budete mít možnost poznat bohatý život na mokřadní louce. Chaloupky - středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě, Iveta Vorlíčková, Kněžice 109, 675 21 Okříšky. Tel. 568 870 434, 568 870 359,
[email protected], www.chaloupky.cz 27.–29. květen 2005 JARNÍ PLZEŇSKO A KŘIVOKLÁTSKO Tradiční jarní víceoborová exkurze po zajímavostech naší vlasti se zaměřením především na geologii.Zkrátka ale nepřijde ani botanika, ornitologie a ochrana přírody. Na Křivoklátsku PR Týřov – naleziště četných fosilií, PP Čertova skála se zkamenělinami trilobitů. Na Plzeňsku Přírodní park Horní Střela, údolí Berounky – hrad Krašov, Hromnické vitriolové jezírko, záchranná stanice ve Spáleném Poříčí a mnoho dalšího. Akce je akreditována MŠMT v rámci DVPP, účastníci obdrží účastnické listy. Chaloupky - středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě, o.p.s., Iveta Vorlíčková, Kněžice 109, 675 21 Okříšky. Tel. 568 870 434, 568 870 359,
[email protected], www.chaloupky.cz 28. květen 2005 SKLENÍK FATA MORGANA Prohlídka, Pražská botanická zahrada Trója, sbírky masožravých rostlin, náměty k využití botanické zahrady ke školním exkurzím. Vzdělávací akce pro pedagogické pracovníky, výjezd autobusem, pořádá Centrum ekologické výchovy Dřípatka Prachatice. Lektoři: pracovníci Pražské botanické zahrady. SVIS MŠMT, CEV Dřípatka, 383 01 Prachatice, Rumpálova 402. Tel. a fax: 388 317 806, e- mail
[email protected], http://www.dripatka.cz
13.–15. květen 2005 PŘÍRODOVĚDNÁ TERÉNNÍ EXKURZE NA VYSOČINĚ Víceoborový přírodovědný víkend zaměřený zejména na pozorování a poznávání ptactva a obojživelníků. Chybět však nebudou ani informace z botaniky či entomologie. Akce je určena zejména pro studenty gymnázií a ostatních středních škol. Chaloupky - středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě, Mgr. Alena Ruxová o.p.s., Kněžice 109, 675 21 Okříšky. Tel. 568 870 434, 568 870 359,
[email protected], www.chaloupky.cz
4.– 5. červen 2005 PRACOVNÍ TÁBOR PRO FESTIVAL DOTEKY Již třetím rokem se u staré památkově chráněné barokní fary v Horním Maršově v Krkonoších, která je ve vlastnictví Střediska ekologické výchovy Sever, bude konat hudebně-divadelní benefiční festival Doteky (18. 6. 2005). Na přípravu fary a okolí pořádáme pracovní tábor. Čeká vás nejen práce, ale i zábava, hry a zpěvy u táborového ohně. Bude třeba kosit zahradu, hodně zametat, umývat, vytrhávat atd. Pokud nám pomůžete s prací alespoň jeden celý den, dostanete vstupenku na festival zdarma. Středisko ekologické výchovy SEVER, Lea Kolářová, 542 26 Horní Maršov 89. Tel. 499 874 280, 499 874 326, e-mail
[email protected], www. sever.ecn.cz
14. květen 2005 NEZNÁMÝM KRAJEM KRÁSNÉHO HŘEBCE …aneb Lesy a lidé kolem Hřebečského hřbetu. Terénní exkurze Ekopedagogického klubu Tilia
8. červen 2005 ZA VZÁCNÝMI VÁŽKAMI Vydejte se s námi na odkaliště a poklesy u Karviné. Žije zde více než 30 druhů vážek. V černém uhel-
ném bahně se zde na jediném místě v ČR vyvíjí vzácná vážka plavá. Proč si vzácní živočichové jako rosnička zelená, kuňka žlutobřichá, bobr evropský nebo ledňáček vybrali pro život toto na první pohled nehostinné místo? Odpověď můžete hledat na exkurzi pro pedagogy, kterou vede Mgr. Pavel Matějka. Vita - občanské sdružení, Gen. Janouška č. 4, Ostrava 702 00. Tel. a fax 596 616 155,
[email protected], www.vitaova.cz 16.-18. červen 2005 PŘÍRODNÍ ZAHRADA …jako možnost zprostředkovat dětem setkání s živou přírodou. Filosofie přírodních zahrad, využití školních pozemků, seznámení s publikací Seznamujeme se s léčivými rostlinami (praktické ukázky), prohlídka naučné trasy při ZŠ Zlatá stezka Prachatice, návštěva školní zahrady ZŠ Vyšší Brod, exkurze do zahrad Dolního Rakouska, včetně areálu Ráje motýlů v Langschlagském lese. Lektoři: Mgr. Květoslava Burešová, pracovníci CEV Dřípatka, rakouští průvodci zahrad. Pořádá CEV Dřípatka. Možnost zúčastnit se pouze jednodenní exkurze do přírodních zahrad Dolního Rakouska, Waldviertelu a ZŠ Vyšší Brod. SVIS MŠMT, CEV Dřípatka, 383 01 Prachatice, Rumpálova 402. Tel. a fax: 388 317 806, e- mail
[email protected], http://www.dripatka.cz 14.–20. srpen 2005 KANTORSKÉ POBEJTKOVÁNÍ …na sklonku krkonošského léta. Praktický kurs k začlenění průřezových témat (zejména tématu Ekologická/environmentální výchova) do školních vzdělávacích programů dle RVP na ZŠ a SŠ. Určen učitelům ZŠ a SŠ, zvláště vhodný je pro školní koordinátory EVVO a učitele, kteří připravují školní vzdělávací programy dle RVP. Již šestým rokem ve Středisku ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER se sídlem v Horním Maršově. Účastníci se postupně seznámí se všemi bloky programu Člověk a prostředí. Základním přístupem je vyzkoušet si všechno na vlastní kůži (tvořivé aktivity, simulační hry, terénní pozorování, celodenní exkurze po zajímavých místech Krkonošského národního parku, smyslové vnímání přírody, diskuse). Tipy pro práci s dětmi, příklady z praxe ekologicky orientovaných škol, nabídka literatury a pomůcek. Náměty do jednotlivých předmětů využitelné pro Školní plány EV a pro zpracování průřezových témat dle RVP. Kurs je akreditován MŠMT SEVER, Hana Kulichová, Horní Maršov. Tel. 499 874 280, 499 874 326, e-mail
[email protected] 22.–26. srpen 2005 HURÁ Z LAVIC DO PŘÍRODY Každý den v průběhu týdne bude tematicky zaměřen (botanika, entomologie, ornitologie, savci, práva zvířat a jejich ochrana a další) pod vedením odborníků v daném oboru. Součástí pobytu bude přednáška Františka Morkese z Pedagogického muzea J. A. Komenského o historii našeho školství. Poslední den bude věnován přípravě RVP – environmentální výchova. Akce je akreditována MŠMT v rámci DVPP, účastníci obdrží účastnické listy. Chaloupky - středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě, o.p.s., Mgr. Květoslava Burešová, Mgr. Alena Ruxová, Kněžice 109, 675 21 Okříšky. Tel. 568 870 434, 568 870 359, e-mail
[email protected], www.chaloupky.cz
26
N A B Í D K A
Jak hledat úctu k řekám „Přirozené řeky jsou fascinujícím přírodním útvarem. Vytvářejí své koryto podle krajiny, kterou protékají, a zároveň samy krajinu mění a formují,“ píše Vlastimil Karlík ze sdružení Arnika v úvodu k příručce Účast ve správních řízeních při povolování staveb na vodních tocích. Autorem příručky je Vladimír Burda. Publikaci vydalo sdružení Arnika v roce 2003. Představuje možné způsoby argumentace při správních řízeních o stavbách přehrad, úpravách říčních koryt a stavbě protipovodňových opatření. Brožura se zabývá výkladem ověřených metod, jak účastí ve správních řízeních zabránit poškození životního prostředí a ochránit vodní toky před zbytečnými umělými úpravami. „Teprve v průběhu posledních asi 250 let dosáhly lidské vlivy na řeky a krajinu kolm nich takového stupně, že vodní toky jsou ze své původní rovnováhy trvale vychýleny. Jsou napřimovány, spoutávány přehradami a jezy, opevňovány hrázemi a zdmi, a krajina kolem nich se mění v industrializovanou poušť. Pokusme se znovu pocítit a nalézt úctu k přirozeným řekám a usilujme o jejich ochranu,“ vyzývá Vlastimil Karlík. Sdružení Arnika, Chlumova 17, 130 00 Praha 3. Tel. 222 781 471, e-mail
[email protected], www.arnika org.
Energie prostředí, geotermální energie, tepelná čerpadla Zásady výstavby nízkoenergetických domů Úsporná opatření v bytových domech Úsporná opatření v rodinných domech Energie biomasy Energie slunce – sluneční teplo, ohřev vody a vzduchu Energie slunce – výroba elektřiny Energie vody Energie větru Kombinovaná výroba elektřiny a tepla Ekonomika Obdobné, v roce 2005 aktualizované, odkazy s bohatými informacemi najdete na internetových stránkách EkoWattu http: //www.ekowatt.cz/library/infolisty/. –kvá–
PROGRAMY Expedice Kvakoš
Kvakoš; Foto P. Macháček
-kváEnergie podle EkoWattu Sérii skládaček o úsporách energie a ekologicky šetrných zdrojích energie vydalo středisko pro obnovitelné zdroje a úspory energie EkoWatt Praha v roce 2002. Letáčky jsou nabité informacemi včetně grafů a dalších názorných obrázků. Série obsahuje tituly:
Vydejte se s námi do lednického ptačího království, do ráje kachen, hus a volavek. Nejlépe v květnu, kdy se všechno klube z vajíček a začíná plavat. Vybavíme vás dalekohledem, pracovním listem a určovacím klíčem a na tři hodinky se stanete „profesionálním“ ornitologem. Budeme společně procházet umělým souostrovím Zámeckého rybníku v Lednici, a když půjdeme tiše a budeme se pozorně dívat, uvidíme mraky (nebo spíš hejna) vodních ptáků s mláďaty. Zjistíme, že mladé lysky mají na hlavě krásné červené chocholky, že o mladé kačenky se stará pouze kachní samice a kačeři se starají jen sami o sebe, otcové malých potápek se naopak stávají živými loděmi a svá mláďata vozí na zádech a navíc se dokáží potopit až na minutu na dno rybníka. Uvidíme plovoucí hnízda, hnízda v rákosí
i na stromech. Uslyšíme volání mláďat, zpěv rákosníků, klapot čapích zobáků a mávání labutích křídel. Bonbónkem celé expedice je pozorování smíšené kolonie kvakošů nočních a volavek popelavých. Na majestátních dubech letních hnízdí 250 párů kvakošů a 200 párů volavek. Louky a rozvolněný anglický park v těsném sousedství rybníka jsou domovem mnoha známých pěvců, na nejvyšším stromě hnízdí rodinka čápů bílých a nad rybníkem sem tam zakrouží i káně, luňák nebo kormorán. Profesionální ornitolog ptáky spočítá, sepíše do deníčku a kráčí k domovu. My si ale ještě zahrajeme simulační hru ze života ptačích opeřenců. Staneme se na malou chvíli kačerem, samicí labutě nebo třeba čápem, čeká nás hledání a namlouvání ptačího partnera. Musíme si najít příhodné místo, kde postavíme hnízdo, a ten pravý materiál, z kterého hnízdo vyrobíme. A pak už samice sedne na snůšku vajec (některé druhy se mohou v sezení na vejcích i střídat), ostatní musí nalovit a nasbírat dostatečnou zásobu potravy pro hladové krky svých mláďat. Když zjistíme, jak je život ptáka na rybníce těžký, staneme se opět člověkem. Vylezeme na romantický Minaret a prohlédneme si celý lednický park z ptačí perspektivy. Pochopíme zákonitosti, které dali krajinní architekti právě anglickým parkům, uvidíme průhledy na krajinné dominanty a romantická zákoutí. Volavky budou kroužit v úrovni našich očí a my s dalekohledy nahlédneme přímo do jednotlivých hnízd této obrovité kolonie. Komu by prohlídka ptačích ostrovů nestačila, může nasednout do motorové lodi a vydat se po staré Dyji k Janohradu. Zjistí, že v přírodě si řeka nachází neustále nové koryto, že meadruje. Uvidí obrovskou dřevinnou pestrost lužního lesa, práci bobrů a – když bude mít štěstí – i slunící se želvu nádhernou, americkou emigrantku. Nedivme se, že celé to krásné okolí, zvané Lednicko–valtický areál, bylo zařazeno do památek světového dědictví UNESCO a zároveň je součástí naší nejmladší biosférické rezervace Dolní Morava. Lednické rybníky jsou navíc národní přírodní rezervací, ptačí oblastí Natura 2000 a významným světovým mokřadem. Proč? Přijďte a uvidíte. Co dalšího ještě nabízí Centrum ekologické výchovy Pálava? Expedice Kvakoš není jediným programem „s novou tváří“. Pokud se k nám vydáte, 27
PUBLIKACE
N
A
B
Í
D
K
A
Přírodní památka Osypané břehy
nemine vás ani Vyprahlá step na Stolové hoře, práce Lesníka v lese (v našem případě tom Milovickém) a na podzim se společně s Potulným sadařem zakousneme do sladkého českého jablka. Mladší děti se s námi mohou vydat Za barvami podzimu nebo je pozveme na Kopeček. Probíhají i tradiční programy v útrobách Turoldské jeskyně, procházíme Rozkvetlou Pálavou a v červnu se s námi můžete vydat Bobří stezkou na Křivé jezero. Centrum ekologické výchovy Pálava ZO ČSOP 56/15, Náměstí 32, Mikulov. E-mail
[email protected], www.cev.palava.cz Ing. Martin Kříž
Exkurze na vodě: Řeka, poušť a lužní les Na jarní a letní výpravy do přírody se lidé těší a připravují, kam letos zavítají. Podobně jsou na tom školy. Výběr správného poznávacího, zábavného a ještě naučného výletu je velmi důležitý. Proto si pro všechny milovníky přírody v okolí zbytku neregulované řeky Moravy připravilo Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s., z Veselí nad Moravou novou nabídku terénních výukových programů a exkurzí na vodě. Výukové programy realizované na nafukovacích člunech i pěšky jsou určeny 2. stupni ZŠ a školám středním. Směřují na řeku Moravu, do jejího těsného okolí a především do přírodního parku Strážnické Pomoraví. Kromě pozorování krásné přírody, kolonií volavek a čápů, bobřích ohryzů, pískových pláží a meandrů řeky budou děti provádět jednoduchá měření a zkoumání řeky Moravy. Výukové programy jsou rozděleny podle náročnosti, místa i času takto: Lodí k lužnímu lesu (plavba po Baťově kanále ke zbytku lužního lesa u Vnorov)
Dobrodružství na řece (plavba na člunech meandry Strážnické Pomoraví) Kněžpolský les (pěší návštěva lužního lesa, slepá ramena PR Kanada a Trnovec u Jarošova, Uherské Hradiště) Poušť a řeka (pěší návštěva NPP Váté písky a přírodního parku Strážnické Pomoraví) Exkurze do objektů Vodovodů a kanalizací Hodonín (ČOV Veselí nad Moravou, Strážnice, Bzenec) Přesný popis programu, náročnost, dostupnost a cenu si mohou zájemci vyhledat na www.bilekarpaty.cz/vis/exk.html, nebo se přímo domlouvat s našimi lektory. Nová nabídka programů by nebyla možná bez finanční podpory projektu Regionálním environmentálním centrem pro střední a východní Evropu (REC) v rámci Dunajského regionálního projektu. Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s., Bartolomějské náměstí 47, 698 01 Veselí nad Moravou. Tel. 518 322 545, e-mail
[email protected] Mgr. Radka Nekardová, ředitelka VIS Bílé Karpaty
Evropský den koupání v řekách Evropský den koupání v řekách je letos vyhlašován poprvé. Hlavním koordinátorem této akce je Evropská říční síť se sídlem ve Francii. „Posláním Evropského dne koupání v řekách je pomoci lidem najít živý vztah k řekám, u nichž žijí, oslavit zlepšující se čistotu vody a upozornit na problémy a příležitosti spojené s ochranou vod,“ uvedl Ing. Vlastimil Karlík ze Sdružení Arnika, které na sebe vzalo roli českého koordinátora Evropského dne koupání v řekách. Podle aktuálních odhadů se 17. července Evropané současně vykoupou na více než stovce míst ve 21 zemích a 22 povodích. Akce
by se mělo zúčastnit nejméně 100 000 lidí ve všech zemích EU. „Zatím zveřejněný počet koupacích míst rozhodně není konečný. Noví pořadatelé se nám hlásí každým dnem,“řekl 22. března, ve Světový den vody 2005, Roberto Epple z Evropské říční sítě. Nejvíce návštěvníků pravděpodobně přitáhnou akce ve Vídni, Hamburku, Berlíně a v Paříži. V České republice budou zřejmě největší akcí děčínské Slavnosti Labe. Společné koupání připravují například i pořadatelé z Mostaru a z Černé Hory. „V České republice se soustřeďujeme na povodí Labe, kde má koupání v řekách již tradici – první Mezinárodní den koupání v Labi zde Arnika se svými partnery pořádala již v roce 2002. Labe se pyšní největším počtem již dohodnutých koupacích míst ze všech evropských povodí. Na území ČR a SRN je jich zatím dohromady přes 40,“ říká koordinátorka koupacího dne pro ČR Kateřina Hlavatá z Arniky. Kromě Děčína by koupání mělo proběhnout také v Litoměřicích, Mělníku, Lysé nad Labem a Špindlerově Mlýně. Evropský den koupání v řekách se nebude konat každoročně, jako tomu dosud bylo na Labi, ale v pělitelých periodách, tedy v letech 2005, 2010 a 2015. „Tento výběr není náhodný,“ sdělil Ing. Vlastimil Karlík. „Souvisí s důležitými kroky při naplňování Rámcové směrnice o vodách Evropské unie. Podle této směrnice má být v Evropě dosažen dobrý ekologický stav všech vod právě do roku 2015,“ dodal Karlík. Kontakt: Ing. Vlastimil Karlík, Sdružení Arnika,
[email protected] Tel. 737 551 108 Tisková zpráva sdružení Arnika, upraveno –red-
Kyselý déšť S pojmem kyselý dešť jste se už jistě setkali. Víte ale, co pro nás kyselé deště znamenají a jak se taková kyselost deště vlastně měří? Chcete zjistit situaci ve vašem okolí a porovnat ji s výsledky dalších skupin v České republice? Projekt Kyselý déšť, který nabízí pražské sdružení pro ekologickou výchovu Tereza, představuje řadu aktivit, které je možné provádět ve třídě a které vysvětlují pojmy jako kyselost či pufrační kapacita půdy. Projekt je určen žákům a studentům základních
28
N a středních škol, do projektu se může zapojit celá třída, ale i zájmový kroužek, oddíl nebo jiná skupina. Náplní projektu je například měření kyselých dešťů, různé aktivity s pomocí pracovních listů, které dětem přibližují problém znečištění ovzduší. Tereza, sdružení pro ekologickou výchovu, Haštalská 17, 110 00 Praha 1. Tel. 224 816 868, e-mail
[email protected], www.terezanet.cz Podle www.terezanet.cz –red–
POMŮCKY Vodní kufřík
V roce 1998 byl v České republice poprvé nabídnut školám projekt Tajemství vody. Všechny plzeňské základní školy tehdy dostaly pomůcku vodní kufřík od společnosti Vivendi Water Česká republika (dnes Veolia Water). Poté vodní kufřík získaly i další školy v Praze, na Ústecku či Teplicku a pedagogická a ekologická centra. Jedná se o malou přenosnou laboratoř, která umožňuje žákům 4.-7. tříd vyzkoušet si v praxi a pochopit proces úpravy a čištění vody, názorně vysvětlí, kde se voda bere, jak se čistí, jaký je koloběh vody v přírodě… Kufřík doplňuje manuál pro učitele a pracovní sešit pro žáky, kde jsou popsány všechny pokusy. Děti se ve škole díky kufříku aktivně podílí na průběhu výuky a prostřednictvím několika pokusů se seznamují s tajemstvím této vzácné tekutiny. Formou hry získají řadu praktických a zajímavých poznatků.
A
B
Í
D
K
A
ORGANIZACE Deset let na zlatém SEVERu Dotek mezi minulostí a budoucností Tak se jmenovaly oslavy, které společně s přáteli, příznivci a podporovateli prožilo osazenstvo Střediska ekologické výchovy Sever v Horním Maršově při příležitosti desátého výročí od založení. Součástí byl i kulatý stůl na téma Střediska ekologické výchovy – nač a zač? za účasti zástupců MŽP, MŠMT, kraje a partnerských organizací, návštěva bývalé maršovské fary, kde se rozbíhá projekt DOTEK (Dům obnovy tradic, ekologie a kultury), s nímž Sever do značné míry spojuje svou budoucnost. Širokou veřejnost kulturně oblažilo loutkové divadlo Forman end Herodes, navazoval společný sáňkařský sjezd z Rýchor. Odešli z Prahy Počátkem devadesátých let manželé Jiří a Hana Kulichovi – přírodovědec a právnička – odešli z Prahy za ekologickou výchovou nejprve na Správu Krkonošského národního parku a v roce 1994 byli u toho, když hrstka nadšenců založila občanské sdružení Sever. Věděli, že se budou mít co ohánět, protože ekologická výchova, jako většina vzdělávání, si na sebe nikdy v úplnosti nevydělá. V roce 1994 začínali bez haléře a stálého objektu, dnes působí celkem na třech pracovištích v České republice, z toho na dvou v Královéhradeckém kraji (a budují další). Přestože mají jen asi tucet pracovníků, stali se jedním z nejvýznamnějších zařízení svého druhu u nás, ví se o nich i v zahraničí. Co je to za obor? Část veřejnosti stále ještě netuší, kam zařadit obor, kterému se věnují – environmentální
vzdělávání, výchova a osvěta či jak se běžně ve zkratce uvádí ekologická výchova. „Má oblíbená stručná definice říká, že je to výchova k odpovědnému jednání vůči přírodě i lidem, s tím, že důraz je především na přírodě, protože normy odpovědného chování vůči lidem se výchova snaží utvářet už dlouho, ale naléhavost odpovědnosti vůči přírodě si uvědomujeme až v posledních desetiletích. A nejde jen o znalosti o přírodě či pocity, ale o právě o změnu jednání – o to, abychom se chovali šetrně a prospěšně. Také se dnes říká výchova k udržitelnosti rozvoje a života,“ vysvětluje Jiří Kulich, předseda občanského sdružení Sever a ředitel stejnojmenného vzdělávacího střediska v Horním Maršově. Jak čelit odcizení přírodě „Dnes už rozhodně nejde o „zábavu“ pro omezenou skupinu lidí. Dřív fungovaly vztahy mezi přírodou a lidskou společností přirozeně, lidé věděli, co jim příroda dává – obživu, přírodní suroviny a podobně, ale při dnešním technickém pokroku se kontakty člověka s přírodou vytrácejí, autentické zkušenosti s přírodou jsou nahrazovány zkušenostmi zprostředkovanými – či jak se dnes říká virtuálními – dejme tomu teoretickou výukou či médii. Toto odcizení vede k tomu, že poměrům v přírodě nerozumíme či dokonce nechceme rozumět. Příkladů je dostatek – moje generace zažila například vzestup kyselých dešťů způsobených znečišťování ovzduší a v jejich důsledku zkázu lesních porostů. V tomto směru se díky lidské snaze již mnohé změnilo a zlepšilo, ale nyní hrozí ještě závažnější potíže v podobě globálního oteplování, hrozícího přírodními a následně i sociálními katastrofami – a přesto mnozí raději skrývají hlavu v písku a nemíní proti tomu nic podnikat. A právě úkolem ekologické výchovy je tohle změnit – a je zřejmé, že nikoliv k uspokojení potřeb jednotlivců, ale všech lidí. Nejistota, ale ve svobodě „Začínali jsme skutečně průkopnicky,“ vzpomíná Jiří Kulich, „doslova a dopísmene bez koruny, jen s vírou, že se náš záměr musí podařit! Pomohlo nám i šťastná shoda okolností – dostali jsme tip na finančně přijatelný pronájem prostorů v budově základní školy v Horním Maršově. Obec nám vyšla vstříc a získali jsme půdní tělocvičnu, kterou jsme teprve museli přebudovat na vzdělávací zařízení. Nakonec z toho byla investice za víc
Středisko Sever nepořádá jen vzdělávací akce, ale produkuje i zajímavé publikace, jako je Bioindikace a biomonitoring, z níž pochází tato ukázka.
29
Podle tiskové zprávy Veolia Water –red-
N než dva miliony korun: vznikly kancelářské a pracovní i společenské prostory – klubovna, kuchyňka a jídelna i ubytování zhruba pro jednu třídu. Nabídky a směřování I když už od počátku jsme měli hodně zájemců o ekologické programy hlavně ze škol, zprvu to bylo zařízení zcela dostačující, ale dnes již některé moderní typy akcí nemůžeme pořádat nebo se sem prostě nevejdou. Středisko nám začíná být těsné, a hledáme proto možnosti dalšího rozvoje. Školám nabízíme průřez problematikou životního prostředí, snažíme se ukázat jeho problémy pokud možno v plné šíři a probudit zájem účastníků. Během týdenního pobytového programu se sice nedá naučit celá problematika životního prostředí, ale jsme spokojeni, když u větší části účastníků probudíme zájem a potřebu vlastního hledání informací a zapojení do řešení problémů. Dospělou klientelu Severu zastupují především pedagogové. V posledních letech ale přibylo i akcí pro místní veřejnost ve východních Krkonoších či Hradci Králové, kde také sídlíme a působíme. Jsou to různé výstavy a jiné kulturní programy, akce ke Dni Země a podobně.“ Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, 542 26 Horní Maršov 127. Tel. 499 874 326, 499 874 280, e-mail
[email protected], www.sever.ecn.cz
A
B
Í
D
K
A
INTERNET Zajímavé adresy o vodě Ministerstvo životního prostředí ČR, ochrana vod http://www.env.cz/env.nsf/voda?OpenFrameSet Světová vodní rada http://www.worldwatercouncil.org Výzkumný ústav vodohospodářský TGM http://www.vuv.cz Časopis Vodní hospodářství http://www.vodnihospodarstvi.cz Český hydrometeorologický ústav http://www.chmi.cz Vodní portál UNESCO http://www.unesco.org/water III. světové fórum o vodě, Kjóto 2003 http://www.world.water-forum3.com Světový den vody 2005 http://www.unesco.org/water/water_celebrations/ecards/index.shtml Odborné subjekty v oblasti ochrany vod řízené MŽP ČR http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJMF65TSEA Občanské sdružení Ochrana vod http://sweb.cz/ochranavod/ostwww/vstup.html Publikace o vodě (z nabídky Ekologického centra Most pro Krušnohoří) http://www.ecmost.cz/ver_cz/pujcovna/voda.htm Udržitelné čištění vod – příklady ze světa http://www.otterwasser.de/english/refere.htm#Konzepte Mezinárodně významné mokřady v ČR http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=295 Nové Heřminovy – kontroverzní projekt přehrady na řece Opavě http://herminovy.arnika.org/info_publikace.shtml Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPLVF3TWUPO Vodohospodářský informační portál Ministerstva zemědělství ČR http://www.voda.mze.cz Vodárenské a kanalizační muzeum – http://www.pvk.cz/show.asp?column=28 Evropská vodní iniciativa Water for Life http://europa.eu.int/comm/research/water-initiative/index_en.html Připravila Hana Kolářová
S využitím rozhovoru Petra Rybáře –red-
Tento časopis dostávají základní a střední školy v rámci sítě M.R.K.E.V. (Medodika a realizace komplexní ekologické výchovy) v jednom výtisku zdarma. Projekt je koordinován SSEV Pavučina, podporován MŠMT. Ostatní zájemci si jej mohou objednat na adrese SEVERu (viz níže). Cena jednoho výtisku je pak 35,- Kč, předplatné na celý ročník stojí 210,- Kč. BEDRNÍK duben / 2005 časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina
Šéfredaktorka: Mgr. Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200 142 00 Praha – Písnice tel. 261 910 608 e–mail –
[email protected] Grafická úprava, sazba + návrh obálky: Petr Kutáček
SEVER, 542 26 Horní Maršov 89 tel. 499 874 280, 499 874 326 e–mail
[email protected] www.sever.ecn.cz
Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1500 ks
ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710.
SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 tel. 234 621 386 e–mail
[email protected]
Redakční rada: Helena Kujanová (Jihočeský kraj), Eva Kučerová (Jihomoravský kraj), Jiří Kulich (Královéhradecký kraj), Jiří Bureš (Pardubický kraj), Aleš Kočí (Liberecký kraj), Věra Jakubková a Šárka Klišová (Moravskoslezský kraj), Michal Bartoš (Olomoucký kraj), Eva Chvojková (Plzeňský a Karlovarský kraj), Tereza Malá (Praha), Lenka Daňková (Středočeský kraj), Ivana Poláčková (Ústecký kraj), Květoslava Burešová (Vysočina), Iva Hlinská (Zlínský kraj), Silvia Szabóová (Slovensko).
Časopis Bedrník v r. 2005 finančně podporuje MŽP ČR
Uzávěrka příštího čísla 10. května 2005 H l av n í t é m a : E KO N O M I K A Toto číslo vyšlo 10. dubna 2005 Vytištěno na recyklovaném papíře Příspěvky posílejte na adresu redakce.
Bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina. Zásoby sladké vody nejsou nevyčerpatelné. Je proto nezbytné udržovat je, chránit a podle možností rozhojňovat. Znečišťování vody způsobuje škody člověku a ostatním živým organismům, které jsou na vodě závislé. Jakost vody musí odpovídat požadavkům na různé způsoby jejího využití, zejména musí odpovídat normám lidského zdraví. Použitá voda vrácená do zdroje nesmí zabránit jeho dalšímu použití pro veřejné i soukromé účely. Pro zachování vodních zdrojů má zásadní význam rostlinstvo, především les. Vodní zdroje musí být zachovány. Příslušné orgány musí plánovat účelné hospodaření s vodními zdroji. Ochrana vody vyžaduje zintenzivnění vědeckého výzkumu, výchovu odborníků a informování veřejnosti. Voda je společným majetkem, jehož hodnotu musí všichni uznat. Povinností každého je užívat vodu účelně a ekonomicky. S vodními zdroji by se mělo pečlivě hospodařit v rámci přirozených povodí, a ne v rámci politických a správních hranic. Voda nezná hranic, jako společný zdroj vyžaduje mezinárodní spolupráci.
Vyhlášena 6. května 1968 ve Štrasburku Zdroj: http://www.arnika.org/, jazykově upraveno –redObrázky ze soutěže Můj život s řekou, kterou uspořádalo Sdružení Arnika. Zdroj: http://herminovy.arnika.org/fotogalerie.shtml
Pavel Rath (13 let) ::: Řeka Jana Červinková (15 let) ::: Bez názvu Lenka Tarabíková (13 let) ::: Bez názvu Markéta Selveková (15 let) ::: Večer se řeka uklidní... Ivana Honzáková (6 let) ::: Napajedlo 2 Pavel Mlynář (16 let) ::: Bez názvu
Voda je nejměkčí a nejslabší bytí na světě, v překonávání tvrdého a silného je však neporazitelná a není jí na světě rovno. Voda je dobro; přináší užitek všem a nesoupeří. Přebývá na nejnižších místech, jimiž všichni pohrdají. Lao-c‘ [ Z k n i h y Ta o - t e - ť i n g ]
