Ro ník III * íslo 5 * duben 2014 Vážení spoluob ané Dostává se Vám do rukou další jarní vydání „P íkosického brousku“, které bychom cht li evážn v novat našemu v ela skému spolku, historií jejich innosti, sou asností ... P ipomenout, ležitost jejich práce a t eba tímto oslovit nové mladé v ela e
Naši v ela i na posledním setkání v ela
Stejn jako v minulých vydání „P íkosického brousku“, bych cht l využít tuto cestu a pop át všem hlavn hodn zdraví, št stí, spokojenosti, vzájemného porozum ní, lásky, tolerance ………. Všem bych cht l vyslovit velké a v elé pod kování za práci pro obec íkosice, pro obecní ú ad P íkosice, hlavn p íkosickým zastupitel m, kte í odvád jí velký kus práce, ješt p i svých osobních starostech, ú etní obce, hasi m, fotbalist m, hokejist m, našim ženám, d tem, v ela m, myslivc m, rybá m, modelá m a všem……., kte í istupují vst ícn k pln ní požadovaných úkol a pot eb obce.
p ed Kulturním domem v P íkosicích 22. b ezna letošního roku
Pozn. Velký dík za sepsání tohoto „P íkosického brousku“ pat í op t celé redak ní rad ve složení: pánové Pavel Vaník, Mgr. Radek Honzík, tentokráte i novému korespondentovi Ing. Jaroslavu Pa oukovi, R žen Vl kové a všem Vám, kte í jste nám pomohli p i obstarávání podklad . Díky. starosta obce P íkosice Ing. Šmolík Jan nové internetové stránky obce
www.prikosice.rokycansko.cz www.obecprikosice.cz
O v elách a medu všeobecn Nejstarší doklady o chovu v el v úlech pocházejí z Egypta. Již 4.000 let p ed našim letopo tem zde lidé chovali v ely v hlin ných ležanech válcovitého tvaru. U starých Egyp an p i mírových smlouvách byly jako dary na prvním míst med, vosk a teprve potom otroci. Ve 3. století p ed naším letopo tem již byla v ela na minci eckého m sta Efezu a znakem bohyn m sta Arthemis. Také francouzský císa Napoleon uctíval v ely. Nechal si na sv j pláš vyšít mnoho zlatých v el. V Egypt je historicky doloženo lesní v ela ství v dutinách strom – brtích. Od prav ku prošlo brtnictví postupným vývojem. D ležitým mezníkem vývoje bylo p enesení ásti dutého stromu se v elami do blízkosti obydlí v ela e. V 15. až 16. století našeho letopo tu vzr staly špalkové úly – stojany a ležany z této doby jsou také u nás doloženy první bedn né úly a košnice. Podle zjišt ní zemského úst edí v ela ských spolk v echách z roku 1934 v ela ili jeho lenové celkem ve 109 r zných typech úl . ležitým mezníkem ve vývoji a výrob úl v SR byl rok 1985. Z iniciativy racionaliza ní komise ÚV SV byla zastavena výroba úl typu Bude ák a Moravský universál. Ve výrob nadále z stal Tachovský úl a echoslovák, které prošly podstatnými úpravami a nov p išel na trh Tenkost nný nástavkový úl.
Práce v el V jarních a letních m sících sbírají v ely potravu. Ta umož uje zvýšení po tu d lnic z p vodních 10.000 na 50-60.000 d lnic, ale zárove práv zvýšení po tu d lnic dává v elstvu možnost využít zdroje potravy vy erpávajícím zp sobem. Zdravé v elstvo vychová za normálních podmínek za rok asi 200 až 250.000 d lnic. V úlu se také narodí n kolik stovek trubc , kte í jsou v úlech pouze v letních m sících, pak je d lnice vyženou. V lét trubci slouží k oplození mladé narozené matky, které probíhá na trub ích shromaždištích ve vzduchu. Oplozená matka se vrací do úlu. Po kolika dnech klade vají ka do bun k. Trubci, kte í matku oplodnili umírají.
Narozené v elky – mladušky hned po vylíhnutí 1-20 dní istí bu ky, starší krmí plod, vynáší z úlu odpadky (mrtvolky a ne istoty, neposlední práce je hlídání esna i v trání). Po 20 dnech provádí orienta ní lety – v ela se stává „létavkou“, veškerý sb r pylu, nektaru, propolisu a vody. V ela žije 4-6 týdn . Zimní v ela žije p ibližn do 6 m síc .
Opylování rostlin Opylování rostlin je velmi d ležité. V tšina našich rostlin (asi 80%) je odkázána na p enos pylu hmyzem, jako nap íklad ovocné d eviny a zem lské kulturní plodiny. Po opylení v elami mají rostliny lepší úrodu po stránce kvalitativní i kvantitativní. Mezi hmyzem, který zajiš uje opylení hrají v ely nejd ležit jší úlohu.
Ze zem zvonek vyrostl a vypu el pak v modrý kv t. ilétlá v elka se jemn namlsala ob ma blahem zkrásn l sv t. (1794 Geothe)
Tuhnutí medu nebo-li krystalizace Krystalizace medu je p irozeným projevem jeho zrání. Za jak dlouho se tak stane, to záleží jen na vzájemném pom ru jednoduchých cukr . Pokud však neztuhne ani po dvou letech existuje podez ení, že byl n jakým zp sobem narušen, nej ast ji teplem. Pokud z n jakých d vod pot ebujeme med ztekutit, m žeme med zah át nejvíce na teplotu 45 °C, pak se ztrácí v medu d ležité enzymy. P i vyšších teplotách vznikají v medu toxické látky (HMF). Aby byl med dob e roztíratelný upravují se medy také pastováním. Pastování medu spo ívá v tom,
že v okamžiku, kdy med za ne krystalizovat, je kolik dn opakovan mechanicky promícháván. Med by se nem l v žádném p ípad zah ívat v mikrovlnné troub , dochází tak k poškození celé ady látek až na molekulární úrovni a tudíž ke znehodnocení medu. Každé ráno lži ka medu, d lá d du neposedu
Skladování medu Med je možno dlouhodob uchovávat, nejlépe v keramických a sklen ných obalech. Med by se m l uchovávat p i teplotách zhruba od 5 do 20 °C v temnu. Med by nem l zmrznout a dbáme, aby byl med dob e uzav ený, protože velice snadno p ejímá pachy z ovzduší.
Zajímavosti o medu: • Med se používá již min. 2700 let k lé ení znorodých zdravotních obtíží • Syrový med je skv lým lékem na 90% alergií • Med se m že aplikovat na povrchové a zanícené rány, obsahuje malé množství peroxidu vodíku • Med je už po staletí prost edkem k lé ení astma • Med je velmi dobrý proti chudokrevnosti • Med pomáhá ešit problémy se špatným trávením a tiší žaludek Med je vzácn vyvážený p írodní produkt. Je to velmi cenná p írodní látka, která by nem la chyb t v naší strav , díky svým vlastnostem se stal inným tradi ním lidovým lékem. Med odpovídá zdravé výživ a zvyšuje p irozenou odolnost lidského organismu. Ur ení pravosti v elího medu.
Spolehlivý a jednoduchý zp sob, jak ur it pravost elího medu. Na lžíci nabereme med a pokapeme jej lihem. Když se rozpustí, je pravý. Na dn lžíce z stane jen hustá p imíšenina, jinak je med falšovaný.
kolik p íklad využití medu jako p írodního lé iva: Ch ipka – do sklenice teplého mléka p idáme 2 lži ky medu a na špi ku nože másla. Užíváme kolikrát denn . Med se p i ch ipce m že užívat také s rozmixovanou cibulí. Cukrovka – záleží vždy na stupni onemocn ní. P i žkém stupni cukrovky je med zakázán. P i leh ích formách cukrovky med užívat m žeme, je však eba dát p ednost medu ovocnému (nap . akátovému). Je prokázáno, že po ovocném cukru ztrácejí diabetici mén cukru, než po cukru hroznovém (med epkový) ??? Pozor na med filtrovaný. Na etiketách je uveden, kde malým písmem. Do medu nesmí být p idány žádné látky – ovšem ani z n ho odebrány. Nakupujte jen u v ela e!!!!
Z v ela ství nau il jsem se p írodu více znáti a více milovati, než z mnoha knih u ených." (J. A. Komenský)
Léka ství a med Med obsahuje • • •
Jednoduché cukry, které se nemusí št pit Složité cukry – dextriny, které jsou d ležité i lé ení popálenin Minerální látky, krom selenu
Tedy to, co v lékárnách za drahé peníze kupujeme jako tzv. stopové minerální látky, je v dostate ném množství obsaženo v medu. V poslední dob jsme sv dky toho, že i moderní medicína se pokorn vrací ke zkušenostem, které byly odzkoušeny generacemi p ed námi. Med obsahuje také bílkoviny a) rostlinného p vodu – jsou sou ástí pylových zrn b) živo išného p vodu – pocházení z vým šk trávicích žláz v el Tyto bílkoviny mohou být nositeli alergie – ecitliv losti na med. Med obsahuje adu p írodních látek, které podporují obranyschopnost, jsou to r zné enzymy, hormony, silice a jiné látky. Spot eba medu na osobu v naší republice je velice nízká, ro iní jen asi 40 - 60 dkg. Ve vysp lých evropských zemích je až 3x vyšší. Máme-li tedy na eteli zdraví populace, je jasné, že nejen v ela i, ale i všichni propagáto i zdravé výživy mají za cíl vrátit med op t na st l každé domácnosti. Lidstvo po celou dobu své existence hledá zázra nou látku, která by umožnila dožít se nejen vysokého v ku, ale být aktivní i ve stá í. Nápis ze 4. století p .n.l., který byl nalezen na pr elí chrámu zní: „ Neroz iluje se, pij mléko s medem,p stuj divadlo, gymnastiku a dožiješ se klidného a vysokého v ku. „
Pyl - je chléb v el
Víte že... Med je pro svou biologickou hodnotu ležitou složkou potravy nejen d tí, ale i dosp lých. Med by se nem l nikdy zah ívat nad 45 °C, ztratí tak cenné látky. Pozor tedy p i slazení teplého aje nebo mléka medem! Med má rád sucho, chladno a temno. Nádobu pe liv uzav ete, aby obsah nep ijal vlhkost a pachy. Zbytky medu lákají v ely a ty by se mohly nakazit chorobami, proto sklenice dob e vymyjte, d ív než je prázdné vyhodíte do popelnice. Zkrystalizovaný med není na závadu. Sta í nádobu s medem pono it do teplé (ne horké) lázn , med op t získá svou p vodní konzistenci.
Propolis Název propolis vznikl spojením slov: Pro – p ed, polis – m sto, neboli v elí tmel. Propolis znamená doslova p edm stí, p edstavba, respektive výstupek bránící nepovolaným vstup do elího m sta. Propolis sbírají specializované v ely. Obvykle už jinou innost nevykonávají, protože získávání propolisu je pro n namáhavá innost. Jeden výlet trvá asi 15-20 minut. Pak v elka déle odpo ívá a má v tší spot ebu krmiva. Je to mnohem v tší námaha pro v elku, než se domníváme. V ela vší silou tahá propolis jako gumu z poupat a v tvi ek vrb, topol , b íz, olší, kaštan , borovic a smrk . Barva propolisu je r zná, záleží na jeho p vodu. Pod tímto názvem propolis stále používají léka i tuto látku na masti a obklady. Proto je propolis vzácn jší než med. Propolis se nepoužívá do jídel a vnit se užívá jen pod léka ským dohledem, jeho hlavní použití je zevní. Také je využíván ve veterinárním léka ství p i lé ení zví at. Z propolisu se vyrábí laky, které se používají na nát ry strunných hudebních nástroj , ev ných nádob a lžic. V Egypt propolis používali p i balzamování zesnulých. Zabra uje hnilobným proces m, zp sobuje úhyn mikrob .
Bez pylu nemohou v ely odchovat své potomstvo. elstvo má pr rnou vlastní spot ebu pylu asi 30 kg za rok. V medu je obsažen v malém množství pyl, proto alergici na pyl by m li v zimních m sících sladit medem, získávají tak obranu proti jarním pyl m. elí jed – se používá jako lé ivo ela vynalezla nejen lék, ale také injekci dávno ed lidmi. V elí jed dokáže mírnit revmatické potíže, vysoký krevní tlak, zán tlivá onemocn ní a vysokou hladinu cholesterolu. elí jed je bezbarvá kapalina, která je sekretem jedové žlázy a je obsažena v jedovém vá ku v ely lnice. Spolu s dalším ústrojím slouží v elám k obran úlu proti vet elc m. Je dobré znát Zásady první pomoci p i bodnutí elou, pokud se nejedná o alergika a žihadlo není v jazyku, v ústech nebo v rohovce oka, pak sta í šetrn seškrábnout žihadlo. Nesmíme vymá knout jedový vá ek na konci žihadla. Místo vpichu ošet íme cibulí, pavkem, medem nebo p ípravkem Fenistil Gel, který tlumí sv ní a tvorbu otoku. Vysoce zdravé jsou nejen v elí produkty, ale sama práce se v elami prospívá zdraví. (pe liv p ipravila R žena Vl ková)
Patron v ela
je svatý Ambrož
(340 – 4. duben 397) Stará legenda vypráví o malém chlapci, který jednou spal s otev enými ústy a na tvá mu usedl v elí roj. Do úst mu vložil med a pak odlétl, aniž by chlapci ublížil. Tím chlapcem byl svatý Ambrož a tato událost p edznamenala jeho pozd jší výmluvnost. Víme o n m že byl velmi pe livý, pilný a pracovitý. Neví se, kdy se p esn narodil, ale bylo to n kdy v letech 335-340 v Trevíru. Studia konal v ím a v noval se dráze právnické. V roce 374 byl mimo o ekávání zvolen biskupem milánským. Toho asu byla totiž k es anská obec milánská roztržena bluda stvím Ariovým a po smrti biskupa Axencia nemohla se sjednotit na volb jednoho nástupce.
Ambrož jako místodržitel odebral se do chrámu, kde se volba konala a výmluvnými slovy domlouval shromážd ným aby zanechali svár a sjednotili se v pokoji. Když se nato v hlubokém tichu po jeho i ozval d tský hlas „ Ambrož budiž Biskupem“, všichni shromážd ní nadšen vyhlásili mistodržitele svým vrchním pastý em. Brzy bylo patrno, že milánský stolec povolal B h pastý e neoby ejných vloh a schopnosti. Byl dobrotivým otcem chudých. D m jeho býval ustavi obklopen prosebníky a nikdo neodcházel od n ho bez pot chy a pomoci. Svatý Ambrož urovnával rozep e, smi oval nep átele, ujímal se potla ovaných p edevším vdov a sirotk . Ú adu biskupskému v noval se celou svou duši. Svatý Ambrož zem el 4. dubna 397 po 23 letech biskupské služby. Dnes je svatý Ambrož považován za patrona ela a jeho svátek, p ipadající na 7. prosince je i sv tovým dnem medu. Na obrazech je vždy zobrazován s knihami, husím brkem a v elami. Pravá síla lov ka tkví v tom, že dovede p emoci sebe, zkrotit sv j hn v a nepovolit svým vášním. Nikdo se nevylé í tím, že zraní n koho jiného. Zlo v nás je mnohem horší, než jakýkoli vn jší nep ítel. (sv.Ambrož)
Modlitba v ela e: Dop ej mi, Pane, vždycky dobrý med a abych ho ješt dlouhá léta jed. Taky zdravé t lo, Pane, cht l bych mít a s ním vždy v elám dob e posloužit. K tomu kdybys, Pane, dobrý rozum cht l mi dát jenž by pomohl mi o v eli ky pe ovat. d lám chyby z ídka a napravit je umím hned, ív než za trest v ely odep ou mn med. Taky trp livou duši dej mi, m j Pane, která zvládne všechno, co se v úle stane. Nad nezdarem nikdy nenechej mn klít, z úsp chu pak nedovol mi h íšn pyšným být. Dej mi humor, Pane, s kterým žihadla si vybírám, a a radost z v ela ení kolem sebe rozdávám.
O v ela ích v P íkosicích od historie po sou asnost Základní organizace eského svazu v ela , ob anské sdružení, P íkosice zahrnuje v sou asné dob ve své innosti všechny v ela e v celé jihovýchodní ásti okresu Rokycany. Pat í sem ela i z P íkosic, Mešna, Kakejcova, Kornatic, Trokavce, Vísek a Štítova, krom jediného všichni organizovaní lenové SV o.s. K 1.1.2014 v ela í na tomto území celkem 23 v ela s aktuálním stavem 231 v elstvo, p i emž jednotliví v ela i pe ují o 1 až 60 v elstev. Z toho je 17 v ela místních a 6 chata nebo chalupá , nejstaršímu v ela i je 87 let, nejmladšímu 27. ela ení má v P íkosicích mnohaletou tradic. Nejprve v ela il každý jednotliv , od roku 1937 spole a organizovan . Na sch zi, konané 14. ezna 1937 v hostinci p.Františka Bažanta, byl ustaven V ela ský spolek pro P íkosice a okolí, který p ijal stanovy úst edí v ela ských spolk . Svolavatelem sch ze byl Josef Spousta z P íkosic a zú astnilo se jí dalších 14 v ela z P íkosic, Mešna, Trokavce, Štítova a Kornatic. Ustavení ela ského spolku v P íkosicích bylo projednáno i se župou a v ela ským úst edím. Prvním p edsedou spolku byl zvolen Josef Spousta, místop edsedou Eugen B lský z Mešna, jednatelem Josef Suchý z P íkosic. Do výboru byli dále zvoleni Jaroslav Moulis, P íkosice 103, Josef Ostrovský, Štítov, Václav Houška, Trokavec, Karel Pouska, Mešno a Martin Šroub, Kornatice. Do ervna 1937 ke spolku p istoupilo celkem 35 len , kte í vlastnili 203 v elstva. Spolek neprodlen za al organizovat spole nou innost, nap . nákup sazenic medonosných strom a semen medonosných plodin (svazenka, švédský jetel, bílý jetel) a p es úst edí v ela ských spolk bylo každému v ela í p id leno na zazimování 10 kg cukru na v elstvo v cen 4,10 K za kg (cena nižší o 20%). Na valné hromad 2. ledna 1938 byl potvrzen stávající výbor spolku a mimo jiné usneseno koupit st íka ku na post ik strom o objemu 15 Iitr , která po zapo tení slevy stála 500 K . Každý len v ela ského spolku platil ísp vek 3 K na v elstvo. Za zajímavost stojí i to, že v roce 1938 p isp l každý ela z 1 kg zakoupeného cukru 10 halé do fondu na obranu státu. Dále bylo v témže roce doporu eno lenskou sch zí zakoupit spole ný medomet a lis na mezist ny.
Po okupaci eskoslovenska v r.1939 byla innost spolku omezena, nap . valná hromada spolku nebyla v roce 1940 okresním ú adem povolena. V roce 1941 došlo k vyst hování P íkosic, Štítova, Trokavce a Vísek a tak byl v ela ský spolek emíst n do Mešna, kde se scházel ve spolkové místnosti pana B. P ibíka, také v ela e. P edsedou byl v té dob Eugen B lský z Mešna. Na mimo ádné valné hromad 7. ervna 1942, podle na ízení ohlášené Oberlandrátu v Plzni a Okresnímu ú adu v Rokycanech byla mimo jiné p tena centráln zaslaná zpráva Úkoly eských chovatel v el ve výrobní bitv zem lské v roce 1942 a byla edána informace, že pro krmení v elstev je povoleno 7,5 kg cukru v cen 6,80 K /kg. Úpln všichni ob ané P íkosic a okolí však vyst hováni nebyli a tak nap . v P íkosicích dále v ela il Fr. Kebrle a ve Vískách Fr. Liška. K 1.1.1945 m l spolek 32 len inných a 2 p ispívající a celkem 232 v elstva. Protože se edseda B lský v íjnu 1945 odst hoval, byl zvolen nový výbor v ele s p edsedou Josefem Ešnerem a jednatelem Josefem Kocem, oba z Mešna. Nový výbor ešil mimo jiné úkol Zemského úst edí ela ských spolk zajistit povinnou dodávku medu od každého v ela e za rok 1945 ve výši 1 kg medu na v elstvo. Postupn byly konány p ípravy, aby se sídlo a vedení spolku vrátily zp t do P íkosic, což bylo definitivn rozhodnuto na valné hromad konané 18. ledna 1948 v budov obecné školy v Mešn . Na této valné hromad byl proto zvolen nový výbor spolku ve složení p edseda Jakub Schejbal, jednatel Václav Šmolík a pokladník Jaroslav Moulis, všichni z íkosic. Další lenská sch ze se pak konala 21. ezna 1948 již op t v P íkosicích ve spolkové místnosti p. Josefa Petra a kde stávající výbor byl potvrzen i na další období (formou tzv. ak ního výboru). V roce 1949 byl jednatelem spolku zvolen Adolf Svejkovský a výbor ve stejném složení pokra oval až do r.1956, kdy byl za p edsedu zvolen Václav Šmolík za jednatele Miroslav Šmolík, oba z P íkosic. Na lenské sch zi 13.7.1957 se V ela ský spolek pro P íkosice a okolí p ijetím stanov eskoslovenského svazu v ela (vzniklého na základ zákona . 68/1951 Sb.) p em nil na Základní organizaci eskoslovenského svazu ela v P íkosicích, která v té dob sdružovala ela e z P íkosic, Mešna, Nevida, Kornatic, Kakejcova, Trokavce, Vísek a Štítova. Výbor pokra oval ve stejném složení, celkový po et organizovaných v ela se pohyboval kolem 45
a po et v elstev kolem 200. Nejv tšími v ela i byli v té dob Miroslav Šmolík z P íkosic a Rudolf Raindl z Trokavce, oba s 10 v elstvy. Patronem organizace byl ur en okresním výborem Bohumil Kuchler ze Sko ic. V P íkosicích v té dob v ela ili: Ladislav Protiva .p. 5, Zden k Šmolik .p. 8, Václav Kozler .p. 12, Václav Šmolík .p. 27, Ladislav Brožík .p. 28, František Bartušek .p. 29, Josef Schejbal .p. 39, Václav Heindl .p. 40, Josef Kasl .p. 78, Václav Lukeš .p. 89, Jaroslav Moulis .p. 103, Miloslav Vl ek .p. 117 a Miroslav Šmolik .p. 126. Pozd ji se za al v novat v ela ení Josef Šimek, zatímco Jaroslav Moulis a Miloslav Vl ek postupn v ela it estali. Nap . v roce 1962 m la organizace celkem 43 v ela se 178 v elstvy, v roce 1964 38 len a 172 v elstev a t eba v r. 1966 45 v ela s 206 elstvy. Po et v ela a v elstev se m nil edevším v t ch obcích, kde postupn za ínali ela it také plze ští chata i. V roce 1966 došlo k volb nového výboru organizace a byli zvoleni: p edseda Eugen B lský, jednatel Josef Ešner, oba z Mešna a místop edseda Miroslav Šmolík z P íkosic. Novým patronem byl okresním výborem ur en Fr. Drnec z Rokycan. Na zazimování v elstev (rozumí se nakrmení elstev cukerným roztokem po odebrání medu) dostávali v té dob všichni v ela i odb rní listy na zlevn ný krystalový cukr v množství 10 kg na elstvo s poukazem odb ru v místn p íslušné prodejn Jednoty. Jednota se také každoro smluvn zavazovala vykoupit jakékoliv množství medu s tím, že okresní svaz v ela bude garantovat, že každý v ela odprodá ur ité stanovené min. množství medu (nap . v roce 1962 to bylo 2,35 kg na v elstvo). Postupn pak byly odb rní listy na zlevn ný cukr nahrazeny státním ísp vkem na zazimované v elstvo, nap . v roce 1966 to bylo 25 K na v elstvo, v r. 1967 pak 22 K . Na výro ní lenské sch zi základní organizace 25.1. 1970 složili p edseda a jednatel svoje funkce a protože nedošlo k žádné dohod , nový p edseda a jednatel nebyli zvoleni a organizace byla bez vedení, dokonce padaly návrhy na její rozpušt ní. S aktivním p isp ním Okresního výboru v ela v Rokycanech došlo k ešení mimo ádné situace a na sch zi dne 15.8. 1970 byl p edsedou základní organizace zvolen první p edseda V ela ského spolku pro P íkosice a okolí Josef Spousta a jednatelem Josef Schejbal, oba z P íkosic. V té dob bylo v rámci ZO evidováno 43 v ela a 258 elstev. Funkce místních d rník zastávali
Miroslav Šmolík pro P íkosice, Josef Moulis Nevid, Václav Kylberger Kornatice, František Špa ek Mešno, Josef Vostrovský Štítov, Rudolf Raindl Trokavec a František Liška Vísky. V roce 1978 se od základní organizace P íkosice odd lili v ela i z Nevida, s nimi m la organizace 48 len a 331 v elstvo, následn došlo ke snížení po tu len o 12 a asi o 70 v elstev. V r.1976 byl op t zvolen p edsedou organizace Josef Spousta, jednatelem František Kapoun V r.1986 se stal p edsedou Jaroslav Zdrha z Milínova v ela ící v Kornaticích a po jeho odchodu z p íkosické organizace v r.1994 byl do funkce p edsedy zvolen Václav Lukeš, P íkosice .p. 89, který je p edsedou nep etržit dosud. Funkci jednatele pak dále zastávali Miroslav Šmolík z P íkosic, dr. Byst ický z Kornatic a od r. 1996 dosud Jaroslav Pa ouk ze Štítova. V sou asnosti v P íkosicích v ela í: lveta Bartošová, .p.149, Daniel Hajný, Žel any 29, Ing.Josef Kasl, .p.79, Václav Lukeš, .p.89, Jan Mála, .p.39, Josef Šefl, .p.57, Josef Šimek, .p.97, Filip Šlajch, .p.27, Ing.Josef Švehla, .p.21 a R žena Vl ková, .p.115 celkem to p edstavuje 94 v elstev. (Na základ dostupných dokument a zápis ze sch zí sepsal lng. Jaroslav Pa ouk, leden 2014)
Bomba o medu a sko ici Med a sko ice lé í v tšinu nemocí. Nemoci srdce: Smíchejte med a mletou sko ici a mažte na chléb místo džemu nebo marmelády a jezte pravideln k snídani. Snižuje to hladinu cholesterolu v krvi a cévách a chrání pacienty p ed infarktem. Ti, kte í už infarkt prod lali a budou jíst toto denn , budou se držet míle daleko od dalšího infarktu. Pravidelné snídan tohoto druhu ulevují i zadýchávání a posilují srde ní tep. Med a sko ice vracejí cévám a žilám jejich pružnost. Artritida: Pacienti mohou denn , ráno a ve er, jeden šálek horké vody s 2 lži kami medu a 1malou lži kou sko ice. Berou – li to pravideln m že se vylé it dokonce i chronická artritida. Infekce mo ového m chý e: Rozpustit 2 lžíce medu a 1 lži ku sko ice ve sklenici vlažné vody a vypít. Tím se odstraní infekce m chý e a mo ových cest. Bolesti zub : Smíchejte 1 lžíci sko ice a 5 lžic medu. Aplikujte 3x na bolavý zub a bolest p estane. Cholesterol: 2 lžíce medu a 3 ajové lži ky sko ice smíchané s 2dcl horké vody, které podávali pacient m s vysokou hladinou cholesterolu dokázaly snížit hladinu cholesterolu o 10% do 2 hodin. Podává – li se 3x denn je vylé en i pacient
s chronicky vysokou hladinou cholesterolu. Nachlazení: Ti, kdo trpí na asté nachlazení, by li užívat 3x denn 1 lžíci vlažného medu s 1 lži ky sko ice po dobu 3 dn . Tím se vylé í nachlazení, chronický kašel a pro istí pr dušky. Potíže se žaludkem: Med se sko icí úsp šn lé í bolesti žaludku a chrání žaludek od vzniku žalude ních v ed . Med a sko ice zabra ují tvo ení nadbyte ných plyn p i trávení. Posílení imunitního systému: Každodenní užívání medu a sko ice posiluje imunitní systém a chrání lo p ed viry a bakteriemi a brání útok m virových infekcí. Med obsahuje obrovské množství železa a vitamin . Pravidelné užívání medu posiluje bílé krvinky v jejich boji s viry a bakteriemi. žký žaludek: 1 lži ka sko ice a 2 lžíce medu p ed jídlem zabra uje zvýšení kyselosti žaludku i u nejt žších jídel. Ch ipka: Med obsahuje p írodní látky, které zabíjejí kmeny ch ipky a chrání p ed ní pacienty. Dlouhov kost: aj vyrobený z medu a sko ice, je–li brán pravidelné, zabra uje potížím dlouhého v ku. Vezm te 4 lžíce medu, 1 lžíci sko ice a uva te jako aj spolu se 3 šálky vody .Pijte 1 šálku 3x denn . To udržuje k ži erstvou a hebkou až do vysokého ku. Délka života stále vzr stá a i 100 letí lidé mohou být sv ží, jako ve 20 letech. Pupínky: 3 lžíce medu a 1 lži ka sko ice se smíchá v pastu. Ta se aplikuje na pupínky p ed spaním a ráno se smyje teplou vodou. Když to d láte denn pupínky do týdne zmizí i s ko eny. Aplikace medu a sko ice na postižená místa lé í ekzémy i pásový opar a všechny typy kožních infekcí. Hubnutí: Každý den ráno,1/2 hodiny p ed snídaní na la ný žaludek a ve er p ed spaním vypijte šálek medu se sko icí. Pravidelné užívaní sníží váhu i u mimo ádn obézních osob. Pravidelné užívání zabra uje usazování tuku i p i požívání mimo ádn tu ných jídel. Rakovina: I pokro ilá rakovina kostí, žaludku a st ev m že být s úsp chem lé ena. Pacienti trpící mito druhy rakoviny by m li užívat lžíci medu a lžíci sko ice m síc 3x denn . Chronická únava: Cukr obsažený v medu nejvíce pomáhá p i regeneraci t lesných sil. Pacientisenio i užívající med a sko ici v pom ru 1 : 1 jsou ilejší a ohebn jší. 1 lžíce medu a malá lži ka sko ice smíchané s vodou a branné n kolikrát denn a hlavn kolem 3 hodiny odpoledne, kdy za íná klesat t lesná vitalita obnoví do týdne vitalitu t la.
ECHIE P ÍKOSICE - JARO 2014 – ROZPIS
MUŽI ,,A"
MUŽI" B"
ŽÁCI
kolo
datum
den
za átek
DOMÁCÍ
HOSTÉ
25·
10. 05.
10.15
26.
18. 05.
27·
24. 05.
28.
31. 05.
29·
07. 06.
30.
14. 06.
SO NE SO SO SO SO
17.00
ECHIE HOLÝŠOV ECHIE CHOTÍKOV ECHIE VEJPRNICE
HORNÍ B ÍZA ECHIE ROKYCANY "B" ECHIE BOLEVEC ECHIE
kolo
datum
den
za átek
DOMÁCÍ
HOSTÉ
21.
10. 05.
22.
17. 05.
23·
25. 05.
24·
01. 06.
14·
04. 06.
25·
08. 06.
26.
15. 06.
SO SO NE NE ST NE NE
17·00
VOLDUCHY ECHIE B MYTOB ECHIE B CHEZNOVICE ŠKOV ECHIE B
ECHIE B ZBIROH B ECHIE B RADNICE B ECHIE B ECHIE B ÍV TICE
kolo
datum
den
za átek
DOMÁCÍ
HOSTÉ
16.
04. 05.
NE
10.00
MÝTO
NE NE SO NE SO
10.00
ECHIE VOLNO RADNICE ECHIE STRAŠICE ECHIE HRÁDEK
17.00 10.15 16.00 10.15
17.00 17·00 17.00 17.00 17.00 17·00
17· 18.
18. 05.
19·
25. 05.
20.
31. 05.
21.
08. 06.
22.
14. 06.
Výpis z usnesení zastupitelstva obce 2013 - 2014: USNESENÍ z ve ejného zasedání zastupitelstva 1. 12. 2013 Zastupitelstvo obce schvaluje: - Sjednocení Kulturního, sociálního a školského výboru s výborem pro životní prost edí a i s výborem pro ve ejný po ádek a odm n pro leny kulturní komise - Schválení Kupní smlouvy na odprodej p.p. .1378/20 dle GP 38737/2013 z p.p. .1376/8 v k.ú. P íkosice a p.p. . 358 v k.ú. Štítov za cenu 5000,- K od M sta Rokycany. - Rozpo tová opat ení . 4/2013 - Ohodnocení nalezeného majetku obce – Pevný stánek s ob . a p íst. 10000,- K a hlavní fotbalové h išt 2442580,- K a jejich za azení - Plán inventarizace na rok 2013 - Smlouvu o pronájmu sálu KD – mladší fotbalisté a florbalisté - Fin. p ísp vek pro fotbalisty echie P íkosice ve výši 33.000 K na rok 2014 a pro mladší p ípravku ve výši 10.000 - Smlouvu o pronájmu rybníka sdružení místních rybá - Další postupu akce „Nový vodní zdroj P íkosice“– pot eba vody z pr zk. vrtu pro další využití pro ob any obce P íkosice, jeho evedení na vodní zdroj a napojení na vodov. systém obce. Vypracování proj. dok. na vodní zdroj, jeho napojení na vod. systém - výše poplatku za odvoz popelného na rok 2014 – ve stejné výši jako loni a sice 12 svoz 800; 26 svoz 1400 a 42 svoz 2100; majitelé velkých popelnic dvojnásobek ástky - Rozpo et obce na rok 2014 v ásti p íjm 3884700 ,- K a v ásti výdaj na hodnot 3884700 , - K jako vyrovnaný Zastupitelstvo obce bere na v domí: - podání žádosti na proplacení hydrogeol. pr zk. vrtu na SFŽP v Praze - informace o stav. pracích na stavb garáže pro hasi ská auta, o stav. pracích na dokon ení kaple na h bitov , o dalších stav. pracích – oprava komín hasi ská zbrojnice a oprava komínu mate ská škola Zastupitelstvo obce ukládá: - zastupitelstvo ukládá starostovi obce zajistit smlouvu na zimní údržbu obce s P íkosickou zem lskou a.s.
10.00 14.00 10.00 10.00
ECHIE RAKOVÁ ECHIE ASY ECHIE
USNESENÍ z ve ejného zasedání zastupitelstva 20. 1. 2014 Zastupitelstvo obce schvaluje: - Schválení Sm nné smlouvy pozemk st.p. .140 a st.p. . 176 s p.p. . 193/2 dle GP v k.ú. P íkosice. - Rozpo tová opat ení . 5/2013 Zastupitelstvo obce ukládá: - zastupitelstvo ukládá starostovi zajistit nabídky na opravy místní komun. v ásti „Po Zápotoku“ v letních m sících
USNESENÍ z ve ejného zasedání zastupitelstva 24.3. 2014 Zastupitelstvo obce schvaluje: - Rozpo tové opat ení . 1/2014 - Zám r odkoupení p.p. . 214/5, 214/6, 217/7, 218/17 - Poskytnutí fin. p ísp vku SOP 2000 - Poskytnutí fin. p ísp vku CpZP 500 - Návrh opravy místní komunikace „Po Zápotoku“ - Zastupitelstvo obce schvaluje, na základ výsledk uvedených v Záv re né zpráv k dokon enému vrtu HV 02, kde byla shromážd na hydrogeol. a techn. dokumentace provedených prací a vyhodnoceny výsledky pr zkumu, tento vrt bude ve výhledu využit jako zdroj podzemní vody pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. - Vy azení dlouhodobého drobného majetku - Poskytnutí fin. p ísp vku Lokálka Group 500 - Poskytnutí fin. p ísp vku Rokycanské nemocnici 2000 - Návrh Autoopravny, kryté garážové stání a p íst ešek – Kodl Vít. - Poskytnutí fin. p ísp vku echii P íkosice oddíl ledního hokeje 20 000 Zastupitelstvo obce ukládá: - zastupitelstvo ukládá starostovi obce zajistit Smlouvu na opravu místní komunikace „Po Zápotoku“ a její realizaci - zajišt ní n kolika návrh na opravu poškozené ásti komínového lesa mate ské školy Zastupitelstvo obce bere na v domí: - Informace o bezp. situaci v obci P íkosice za rok 2013
