ZVONKY ČASOPIS KOPŘIVNICKÉ FARNOSTI
ČÍSLO 73: Úvodník o. Jiřího · Dění ve farnosti Vzpomínky na Světové dny mládeže v Krakově Zprávy ze ZŠ sv. Zdislavy · Pozvánky · Básnické střípky
Zvonky 73
2016/03
Milí farníci, podzimní číslo farního časopisu je tady. A s ním čtení pro chvíle oddechu. Zveme Vás k návratu do prázdnin, během kterých se uskutečnily Světové dny mládeže, na které vzpomínají naši farníci na stránkách těchto Zvonků. Milovníky knih potěší knižní tipy i nový cyklus: Básnické střípky. Začal školní rok, tak přejeme všem školákům hodně zdaru v čerpání nových vědomostí a dovedností a všem učitelům mnoho trpělivosti a sil. V tomto školním roce bude probíhat v naší farnosti příprava na biřmování. Všem odvážným, kteří vstupují do přípravy na tuto svátost, chceme přát radostné a otevřené srdce, které ať je v pravou chvíli do plnosti naplněno Duchem Svatým. Jsme rádi za každý Váš literární příspěvek, tak pište a své články posílejte na email:
[email protected].
Děkujeme Stáňa a Vítek Raškovi
2
2016/03
Zvonky 73
ÚVODNÍK O. JIŘÍHO: Vždyť je toho potřeba tolik stihnout … Za Matkou Terezou jednou přišly sestry si postěžovat, že potřebných lidí je momentálně velká spousta a ony nestačí se jim věnovat. A prosily, jestli by nebylo možné dočasně trochu ubrat z předepsaného času modlitby, aby zbylo více času a sil na službu nejpotřebnějším. Matka Tereza velmi prostě odpověděla: „Sestry, máme málo lásky, potřebujeme více modlitby“. A určenou hodinu na adoraci zdvojnásobila. Po jisté době sestry zakusily, že všechnu službu zvládají a dělají ji laskavěji. Vlastní zkušenost je mnohem více než jakákoliv slova. Začíná měsíc říjen, který je měsícem modlitby svatého růžence. Je to modlitba velmi účinná. Obsahuje v sobě stále se opakující volání po Mariině přímluvě a zahrnuje v sobě všechnu bídu doléhající na člověka. Přijměme tedy toto pozvání církve ke každodenní modlitbě růžence. Jen ten, kdo to zkusí, může také zakusit to stejné, jako sestry Matky Terezy. o. Jiří Ramík
VZPOMÍNÁNÍ NA SVĚTOVÉ DNY MLÁDEŽE Světové dny mládeže (SDM) z pohledu tří účastnic – tak bychom mohli nazvat následující anketu. V ní tři naše farnice odpovídají na otázky: 1. Proč ses rozhodla jet na SDM do Krakova? 2. Byla už jsi na jiném celosvětovém setkání mládeže? 3. Co bylo pro tebe radostí, povzbuzením, překvapením? 4. Jak hodnotíš setkání? Bylo a je ti přínosem v duchovní i lidské rovině? 3
Zvonky 73
2016/03
Za zprostředkování ankety děkujeme Aničce Štefkové, která se také SDM zúčastnila. Její rozhovor o SDM pro Kabelovou televizi Kopřivnice si můžete pustit v rámci zpráv KTK na stránkách: http://www.ktkstudio.cz/archiv-studio/zpravodajsky-tydenik/16-zari2016/. Děkujeme také všem třem účastnicím, že se s námi podělily o to, jak SDM prožily. SDM z pohledu Karolíny Špačkové: 1. Rozhodování nebylo těžké, protože mě už delší dobu lákalo zakusit takové hluboké setkání s Bohem spolu s mládeží z celého světa. A když byla možnost takového setkání v blízkém Polsku, neváhala jsem. 2. SDM v Krakově bylo pro mě osobně historicky prvním setkáním na takové velké úrovni. Troufám si říct, že Panama bude v pořadí hned druhá, už začínám šetřit a pomalu už i balit! 3. Zážitků nejen z Krakova, ale i z předprogramu v diecézích je mnoho. Seznámila jsem se s mnohými lidmi z různých koutů světa, se skupinou z Ugandy, upovídanými Portugaly, s holkami z Brazílie... Ti všichni mají své příběhy, své různorodé životy. Ale všichni máme alespoň něco společné, to nejdůležitější, víru. Velmi velkou radostí pro mě bylo vidět papeže, který byl skoro na dosah ruky. Velmi velkým povzbuzením byla sobotní večerní vigílie, kdy jsem viděla "celý svět" spojený v modlitbě. A velmi velkým překvapením spojeným s radostí a povzbuzením bylo naše České národní centrum, kde nás bylo přes 6 tisíc! Bylo skvělé poznávat lidi z různých koutů republiky, tvořit nová kamarádství. 4. Setkání bylo velkým přínosem, jak v duchovní tak lidské rovině. Nevím jak to popsat ve zkratce, ale chtěla bych říct aspoň jednu myšlenku. 4
2016/03
Zvonky 73
Od SDM jsem měla jistá očekávání, chtěla jsem prohloubit svou víru, chtěla jsem zakusit tu atmosféru, chtěla jsem více pochopit jak být milosrdná. Z Krakova jsem odjížděla plná dojmů, odjížděla jsem jako proměněný člověk. Boží milosrdenství je neskutečné. Děkuji Bohu a také vám všem, kteří jste jakkoliv podpořili naši cestu do Krakova. Díky ní můžu radostnou zvěst šířit dál do svého okolí. SDM z pohledu Petry Sobkové 1. Na SDM v Krakově jsem se rozhodla jet, protože tam jely kamarádky, taky protože je to "za humny". 2. Nebyla jsem předtím na celosvětovém setkání mládeže. 3. Překvapením pro mě bylo, že na předprogramu, kde jsme byli ubytovaní v rodině, nás hostitelé nechali spát ve vlastní ložnici a sami spali na gauči. Povzbuzením byly slova Svatého otce, že se nemáme spokojit s málem, ale máme mířit vysoko v duchovních věcech. Byla možnost si tam koupit červený balónek ve tvaru srdce. Někdo si ho koupil a pustil ho. Když papež František říkal, že když spadneme, máme se podívat nahoru a chytnout se nabízené Ježíšovy ruky a nechat se vytáhnout z té špíny, podívala jsem se nahoru a ten balónek (symbol Lásky = Ježíše) se vznášel v oblacích. Radostí bylo celé setkání. 4. Setkání bylo super. Byli jsme v Čenstochové, na prohlídce v koncentračních táborech, v zámku Bobolice, opékali jsme klobásy, tančili jsme, poslouchali jsme přednášky, svědectví. Bylo a je mi přínosem v duchovní i lidské rovině. SDM z pohledu Kristýny Špačkové 1. Na celosvětové setkání křesťanské mládeže s papežem Františkem v Krakově jsem chtěla jet už od první chvíle, kdy jsem 5
Zvonky 73
2016/03
se dozvěděla, že bude tak relativně blízko České republice. A ke konečné volbě 2 týdnů (předprogram + Krakov) mě přesvědčil náš kněz otec Kuba . K rozhodnutí mě vedlo více faktorů, jedněmi z nich byly například: možnost vidět papeže, setkat se s mladými z celého světa a sdílet s nimi různé duchovní zážitky, strávit čas s mladší ségrou a také možnost trochu více poznat Polsko. 2. Ne, nebyla. Toto bylo mé 1. celosvětové setkání a doufám, že nebylo poslední. 3. Velikou radostí pro mě bylo srdečné přijetí v našich hostitelských rodinách, které se o nás staraly jako o své vlastní děti . A také to, že jsem mohla vidět papeže Františka v papamobilu, který byl ode mě vzdálený asi jen 4 metry. Taktéž nemohu opomenout dominikány, s kterými jsem strávila hodně času plného radosti. Největšími povzbuzeními, troufnu si napsat, že pro nás všechny zúčastněné, byla slova papeže Františka a tři různá svědectví lidí z jiných zemí v den vigilie, která se nám zaryla hluboko do srdcí. Hlavní myšlenkou bylo: pohnout se z místa, nežít na takzvané pohovce, zlepšit situaci ve světě, realizovat milosrdenství Pána Ježíše k lidem kolem sebe a hlavně poselství, že Bůh nás vždy a všechny bez rozdílu bezmezně miluje, neodsuzuje nás a v každé životní situaci nám odpouští se slovy: „Jdi a už nehřeš“. Mile mě překvapila má rodina (rodiče a dvě mladší sestřičky), s kterou jsem se setkala v sobotu při pochodu na Campus Misericordiae, když jsme se náhodou v asi miliónovém davu šťastně setkali . 4. Jak už vyplynulo z mých výše napsaných řádků, setkání se krásně vydařilo ve všech směrech (organizace, program, strava , blízká vzdálenost, počasí, atmosféra…). Určitě se mnohé přínosy našly a doufám, že z nich budu čerpat ještě hodně dlouho…
6
2016/03
Zvonky 73
O pohled člena přípravného týmu se s námi podělil další účastník: Můj Kraków Ze začátku jsem uvažoval, jak dál posunout ten svůj život. Světové dny mládeže se kryly s tatrováckou dovolenou, a tak jsem po několika rozhovorech se známými podal přihlášku. Ale nechtělo se mi jet jen tak. V SBMce, která se stala doprovodnou kapelou české části setkání, jsem měl kamarády, kteří pro mě zařídili, abych se stal členem tohoto velkého tělesa. Jel jsem si tak splnit velký muzikantský sen, ale víc šlo o to, že jsem mohl těm lidem a tomu setkání pomoct tím, co dovedu nejlépe. Začalo pro mě období, kdy jsem do Brna cestoval jednou, často i vícekrát týdně, protože byly zkoušky a další aktivity s tím setkáním spojené. Zpíval jsem ve sboru a jako sólista. Pod vedením Štěpána Policera jsem se mohl naučit daleko lépe zpívat. A přestože to cestování a třeba také rušení dřív naplánovaných akcí kvůli Krakovu působilo dost velké komplikace, to rozhodnutí jet s SBMkou do Krakova se ukázalo být jako šťastné. V přípravném týdnu přímo na místě mnoho prostoru pro vlastní duchovní zážitky nebylo, zkoušelo se, připravoval se program. Ale dokázal jsem si najít silné chvilky u jedné z adorací. Hlavní český program už byl o něco pohodovější. Bylo víc prostoru k setkávání, hlavní program se odbýval hned vedle mě, a tak jsem mohl čerpat z homilií, katechezí i od spousty nových přátel obrovské poklady. Možná pro mě nebylo tak důležité sledovat program, ale samotné setkávání s lidmi, nové vztahy a ta služba hudbou. Závěr setkání, kdy jsme ve vedru a masách lidí putovali na hlavní prostranství, jsem se snažil hlavně vydržet fyzicky. Dva týdny jsme makali, zpívali a stáli. A tak si z posledních dvou dní vybavím hlavně vedro, hlad a vyčerpané nožičky. Nicméně dva silné zážitky byly, když dva a půl milionu lidí klečí před tím maličkým kouskem chleba kdesi daleko na hlavním pódiu, vzdávají chválu 7
Zvonky 73
2016/03
a vyznávají, že to je živý a pravý Bůh. A pak v neděli při mši svaté všichni vyznávají jednu stejnou víru. Vrátit se domů z takového ráje, který jsem tam zažíval, bylo trošku kruté. Ale ty poklady, které jsem na celém setkání čerpal, začínám víc používat. Bylo tam tolik myšlenek a svědectví, z kterých stále více můžu žít. Nejčastější otázka, kterou jsem Pánu Bohu v Krakově pokládal, byla: „A co bude dál?“ Zdá se, že Boží volání dostává reálné obrysy. Měl bych víc využít svých hudebních darů. V každém případě hodnotím setkání jako obrovsky pozitivní věc a dar české a moravské církve svým mladým. Mohl jsem být u celé přípravy a musím jasně říct, že program, který byl dán účastníkům, šel do velké hloubky, byl promyšlený a poctivě odpracovaný. Účastníci české části setkání se nesetkali s povrchními slovy nebo scénkami. V každém člověku dny strávené v Krakově musely dát do hloubky srdce něco krásného a nového. Václav Šablatura
DĚNÍ VE FARNOSTI Tábor broučků 2016 Na začátku srpna ti úplně nejmenší z naší farnosti – broučci a berušky se svými tatínky a maminkami zažili podivuhodnou věc. Na potoce v lesích pod Vsackým Cábem se objevila Noemova archa! Vystoupil z ní otec Noe a pozval broučky, berušky i jejich rodiče na dobrodružnou plavbu. Tedy: vlastně na ni pozval zvířátka. Kdo se k němu přidá, přečká potopu světa!! To je nabídka, která se neodmítá. Noeho volání vyslyšeli a na archu k němu se nalodili: zebry, tučňáci, rodina Ferdů Mravencových, žabky, čápi, sloni, motýli, myšky, kočky, zajíci, medvědi… Protože plavba na divokém moři není jen tak, museli všichni Noemu ukázat (a ne jednou), že si plavbu na jeho arše doopravdy 8
2016/03
Zvonky 73
zaslouží! A tak si musela zvířátka poradit s přežitím v divoké přírodě, kde jsou stráně strmé téměř jako sám žebřík do nebe (kdo jej zdolal, ocitl se na Vsackém cábu); musela prokázat obratnost a odvahu při hledání zlata v ledové horské bystřině. Obratnost a důvtip zvířátek prošly zkouškou při zdolávání nejrůznějších neobyčejných úkolů, které by si nezadaly ani s Olympiádou; období dešťů přineslo příhodné podmínky pro zkoušku zručnosti a ukázalo se, že zvířátka dovedou vyrobit krásné šperky a dekorace nejrůznějšího druhu… A konečně musela všechna zvířátka podstoupit dobrodružnou pouť, na jejímž konci čekal… sám Noe a poklad!! Tím největším pokladem bylo úspěšné společné přeplutí moří až do opadnutí vod: nikoho Noe nakonec nehodil přes palubu a ačkoli to v jedné chvíli nevypadalo úplně samozřejmě, ani divoké vody Archu nezatopily – a ještě k tomu si plavbu zvířátka skvěle užila a na lodi bylo pěkně veselo! Jak nám vzápětí vyložil otec Jiří – stejně jako na tuto archu, byli jsme všichni pozvání na cestu Následování. Ani tato cesta není jednoduchá (podobně jako plavba v nedozírných mořích, která se občas pořádně rozbouří a zdají se jako bez konce…), ale pokud si vzájemně pomůžeme a břemeno Kříže poneseme společně, dokážeme unést i to, co by pro jednoho jednotlivého z nás mohlo být neúnosné, a dojít tam, kam bychom se byli ani neodvážili dohlédnout: k Tomu, který nás k životu tady povolal. Navíc: nejsme na to sami – stejně jako po celou dobu plavby na Arše nás na této cestě provází Jeho blízkost. (Otci Jiřímu se tímto omlouvám za případné nepřesnosti vzniklé při troufalém parafrázování jeho slov ) Závěrem chci poděkovat: všem zvířatům i jejich mláďátkům za jejich nadšenou spoluplavbu; otci Jiřímu za krásnou duchovní podporu v závěru naší plavby; 9
Zvonky 73
2016/03
paní kuchařce za perfektní jídlo (hlad na Arše nenastal ani jednou!) a Noemu, že to všechno spunktoval (a jeho choti i celé rodině za perfektní podporu).
Tábor broučků – prima čas, příští rok přijedem rádi zas! Jana Skácelová Knižní novinky a kalendáře 2017 V knihkupectví v kostele je nová nabídka knih, podle podzimního katalogu Karmelitánského nakladatelství. Knihy je možno zakoupit převážně v neděli, ale také ve všední dny po mši svaté. K nedávné kanonizaci svaté Matky Terezy vyšly např. tituly: Temné noci Matky Terezy Momentky ze života Matky Terezy Dále je v novinkách: Y Bible - Bible katolické církve pro mládež Byl jsem muslimem – o konverzi ke křesťanství Cestičky k Bohu – pro děti, a mnoho dalších
10
2016/03
Zvonky 73
K prodeji jsou i devocionálie, jako křížky, modlitby, obrázky, růžence či svíce. Současně se začínají prodávat kalendáře 2017, nástěnné i stolní. Knihy skladem je možno zakoupit přímo nebo také dle vlastních požadavků objednat, budou zajištěny k odběru převážně do týdne, nejdéle do 14 dnů. V Katolickém domě v Kopřivnici byla obnovena historická knihovna, doplněná o nové tituly. Půjčit knihu je zatím možno jen při farních kavárnách a některých akcích Katolické besedy. Výpůjčky knih se obětavě ujal pan Vítek Raška. Za malý poplatek je možno zapůjčit knížky pro děti i dospělé. Jaroslav Šula Farní kavárna Tak jako v minulých letech budou i letos pokračovat farní kavárny v malém sále Katolického domu v Kopřivnici. Termíny do konce letošního roku jsou o těchto nedělích: 11. září, 9. října, 30. října, 20. listopadu a 18. prosince., vždy po druhé mši svaté. Těšíme se, že nepromarníte příležitost setkat se s přáteli a známými a společně strávit chvíle před nedělním obědem. Ochotní pořadatelé mají vždy připraveno i něco dobrého k šálku kávy nebo čaje. Za pořadatele H.Pavlíková
11
Zvonky 73
2016/03
ZPRÁVY Z KATOLICKÉ BESEDY Vážení členové, příznivci a podporovatelé Katolické besedy v Kopřivnici, léto uteklo stejně rychle jako každý rok a nám v Katolické besedě, díky opravám a chystání na další sezónu, zdá se, ještě rychleji. Možná jste při pohledu na Katolický dům zaznamenali, že byla opravena a nově natřena střecha. Následně proběhla výmalba velkého sálu a zákulisí, obložení pódia a tyto jsou opět připraveny důstojně sloužit nejen potřebám spolku. V nejbližších dnech nás ještě čeká výměna plynových kotlů, které úplně dosloužily. Velkou radost máme také z opraveného bočního vstupu do KD. Byla to velká spousta práce a je potřeba poděkovat všem, kteří se na opravách podíleli. Ale teď už bych Vám ráda sdělila, jaký program nás v nejbližší době čeká, případně, které zajímavé akce už proběhly. Na začátku září jsme měli možnost poslechnout si zážitky účastníků krakovského setkání se Sv. otcem Františkem na přednášce Vzpomínky na Krakov. Poté jsme přivítali pana Jana Zajíčka z Centra pro rodinu v Ostravě s přednáškou Na cestě k sobě, která byla opět výborná, a všichni účastníci se shodli, že už konečně „ví, jak na to“. Problematice manželského vztahu se budeme věnovat i nadále, a to hned v měsíci říjnu, kdy přijali naše pozvání manželé Tkáčovi. V sobotu 17. září proběhla již podruhé Pouť mužů na Radhošť, která byla tentokrát obětovaná za rodiny. Zúčastnilo se jí deset mužů a pouť si, i přes brzké vstávání ve čtyři hodiny ráno, velmi pochvalovali. 12
2016/03
Zvonky 73
Již od července avizujeme Taneční pro dospělé. Pro ty z Vás, kteří máte rádi tanec, nabízíme možnost se ještě na poslední chvíli připojit. První lekce, které se zúčastnilo 20 párů, sice již proběhla, ale ještě rozhodně není pozdě! V rámci naši další činnosti spolupracujeme s Mobilním hospicem Strom života v Novém Jičíně. Ve spolupráci s tímto hospicem bychom rádi pracovali na osvětě v oblasti hospicové péče a doprovázení blízkých v posledním úseku života. Cyklus přednášek jsme zahájili s paní Andreou Radomskou na téma „Hospice a umění doprovázet“. Přednáška byla i přes těžké téma velice radostná a pozitivní, a to díky charismatu, velké zkušenosti a pokoře paní Radomské. Cyklus přednášek bude v pravidelných intervalech pokračovat dále, a to 18. října opět na Malém sále. Abychom podpořili záslužnou činnost tohoto hospice, budeme organizovat spolu s farností Kopřivnice charitativní adventní koncert. Díky členům spolku také pokračuje cyklus přednášek s duchovní tématikou, který započal již v průběhu loňského roku. V neděli 9. října bude v Katolickém domě přednášet PhDr. Milan Novák, přední odborník na život blahoslaveného Karla I. Habsburského (posledního císaře Rakouska – Uherska). Seznámení s životním příběhem tohoto opravdového křesťana a velkého státníka rozhodně stojí za to. Již nyní vás všechny také můžu pozvat na listopadovou přednášku o. Marka Orko Váchy a také přednášku o. Vladimíra Heryána, kterou organizujeme ve spolupráci s ArteCafé Mandala. Pokud rádi během odpoledních procházek po Kopřivnici fotografujete, máte ještě jedinečnou možnost zaslat ukázky z Vaší tvorby do soutěže „Kopřivnice mýma očima“, která bude ukončena 30. září. Můžete vyhrát zajímavé ceny a z nejlepších fotografií vznikne v prostorách KD výstava. Jak jistě víte, na 12. listopad 2016 je plánován „Den pro farnost“, jehož smyslem je, abychom se mohli my všichni farníci neformálně sejít a prožít společně příjemné odpoledne (a snad 13
Zvonky 73
2016/03
i večer). Pokud jste ochotní jakkoliv pomoci při organizaci této akce nebo máte nějaký nápad, co zařadit do programu, neváhejte a ozvěte se (tel: 728 686 356). Věřím, že si z námi nabízeného programu něco vyberete, a jménem Katolické besedy se těším na setkání s Vámi. S přáním klidného podzimu Gabriela Holubová, ředitelka KD Pouť mužů na Radhošť V sobotu 17. září zorganizovala Katolická beseda již podruhé pouť mužů na Radhošť. Letos muži pouť obětovali za rodiny. I když nám počasí příliš nepřálo, tak se ve 4:00 hodin sešlo v kostele deset mužů, kteří pouť zahájili modlitbou ranních chval. Poté ještě ve tmě všichni v tichosti vyrazili směr Radhošť a měli možnost pro soukromou modlitbu či rozjímaní. V průběhu putování se na jednotlivých zastaveních četly katecheze papeže Františka právě na téma rodiny. Koho by tyto texty zajímaly, tak jsou dostupné na internetových stránkách radiovacitana.cz. Došlo také na modlitbu růžence, kdy se pamatovalo na všechny členy našich širokých rodin. Po desáté hodině jsme dorazili ke kapli sv. Cyrila a Metoděje a sešli jsme se u ní s ostatními poutníky, kteří jeli z Kopřivnice autobusem na Pustevny. Společně jsme poté slavili mši svatou. Po mši už následoval jen zasloužený oběd a přesun k autobusu na Pustevny. Tadeáš Holub Poklady knihovny Katolické besedy V tomto okénku farního časopisu bych rád čtenáře seznamoval s některými tituly, které dle mého názoru opravdu stojí za přečtení. 14
2016/03
Zvonky 73
Nejprve mi dovolte malou odbočku. V naší knihovně jsou totiž opravdové hodnotné skvosty. Vlastníme několik samizdatových knih. To jsou samozřejmě knihy s velkou historickou hodnotou. Můj věk se shoduje s věkem naší demokracie, a tak si samozřejmě nemůžu pamatovat doby, kdy bylo potřeba opisovat kvalitní zakázanou literaturu na stroji. Je to pro mě ale velké připomenutí toho, že opravdu nebyla vždy doba, kdy bylo možné katolickou literaturu svobodně šířit a studovat. Kolik je jen za jednou ručně přepisovanou knihou práce? Náš fond má samozřejmě i knihy nové – a jsem vděčný za to, že jejich počet rychle narůstá. V posledním měsíci patří náš dík zejména paní Miroslavě Moravcové, která věnovala do knihovny několik knih vydaných nedávno. Z těch bych rád upozornil na knihy o P. Toufarovi, o kterých jste již jistě slyšeli nebo četli. Knihy Jako bychom dnes zemřít měli a Krok do tmavé noci. Autorovi, panu Doležalovi, se v nich velmi zasvěceným, ale čtivým způsobem podařilo plasticky vykreslit životní běh komunisty umučeného P. Toufara. Výraznou část obou knih tvoří přetištěné dokumenty a fotografie. Díky tomu má čtenář po přečtení dojem, že se v těchto dílech seznámil s reálným člověkem, knězem a mučedníkem naší Církve. VFR
ZPRÁVY ZE ZŠ SV. ZDISLAVY Co nového ve škole – září 2016 „ Čas letí jako bláznivý……a jsou za námi prázdniny“ Malinko parafrázovaná píseň našeho zlatého slavíka Karla Gotta vystihuje prostou pravdu. Je tu opět nový školní rok. Škola letos doslova praská ve švech. Historicky poprvé máme dvě první třídy, ve kterých je dohromady 31 žáků, a ostatní třídy jsou 15
Zvonky 73
2016/03
také zaplněné. Otevřely se již tři oddělení školní družiny a fronta na oběd také ukazuje, že strávníků přibylo. Snad přibude i v budoucnu školní výtah, aby se obědy nemusely do patra vynášet ručně. A jak to letos začalo? Prvňáčky ve třídách přivítal ostrov, jeden bylo třeba objevit, druhý byl již objevený a probíhala na něm olympiáda. Nakonec však objevitelé i olympionici získali jakou jinou než zlatou (dřevěnou) medaili za odvahu vstoupit do školního světa. Ve většině tříd také vládlo heslo „seznamte se, seznamte se…“ Ať už to byli noví žáci či nová paní učitelka či paní asistentka. Asistentky letos na prvním stupni máme čtyři. Díky za ně a jejich pečlivou a mnohdy neviditelnou práci. Po vítání ve škole, kde jsme mohli přivítat i místostarostu města pana Stanislava Šimíčka, jsme šli poděkovat za nový rok do farního chrámu sv. Bartoloměje na slavnostní bohoslužbu. Školní sbor Než se řádně rozkoukali, už nám pěkně zazpívali. První vystoupení školního sboru bylo již 1. září odpoledne na Fojtství u příležitosti Festivalu medu a písničky. Školákovo „trápení“ Některým žákům návrat do lavic nedělá dobře, povinnosti, úkoly, aktovka, dva měsíce neznámá slova se stávají opět skutečností. Čas na ně nečeká a tak musí bojovat, jak se dá. Ti nejmenší zatím objevují školu i své starší kamarády. A taky už umí několik písmen. Schválně, syčí had? A jak slyší? A je větší 16
2016/03
Zvonky 73
než Kačenka? A máte svaly jako silák Vašík? Aby nevyšli z vodních prázdninových radovánek, začínají druhá a třetí třída s plaveckým výcvikem. Také pravidla silničního provozu je nutné u mladších opět oživit na dopravním hřišti. Den církevních škol A je tu šestnáctého, pátek, církevní školy slaví svátek. Svátek mají nejen školičky, ale také Ludmily a babičky. I naše škola slavila poutí do Ostravy. Před katedrálou Božského Spasitele jsme se společně s otcem biskupem pomodlili, abychom pak mohli vejít branou milosrdenství do katedrály. Slavnostní mši celebroval otec biskup, který nás svou přítomností a přívětivým slovem velmi potěšil. Vyprošujeme mu pevnější zdraví a hodně úsměvů. Po mši jsme vyslechli pár slov o katedrále a rozešli se, abychom zbytek dne strávili aktivitami dle věku. Starší žáci vyrazili přímo ke hvězdám do planetária, mladší se věnovali světu techniky a ti nejmenší šli obdivovat faunu do ZOO. Naštěstí jsme nikoho nemuseli nechat v kleci a mohli se po krásně prožitém dnu vracet autobusem zpět. Bonusem byl prolet útvaru stíhaček nad autobusem, blížily se totiž Dny NATO. Díky Bohu za krásný den plný úsměvů a slunce. Adaptační pobyt Šestá třída má několik „nej“. Je nejpočetnější třídou na škole a přišlo do ní nejvíce (to je 8) nových žáků. Proto společně vyrazili na adaptační pobyt do Diecézního střediska mládeže ve Staré Vsi nad Ondřejnicí. Cílem takového pobytu je, aby se noví žáci lépe poznali s těmi stávajícími, a tak se lépe začlenili do kolektivu. Jedinečným 17
Zvonky 73
2016/03
prvkem pak je bezesporu spaní v železničním lehátkovém vagonu. Takové nocování nemají nikde jinde a děti byly z vagonu nadšené. Program během dne zajišťují čtyři „týmáci“ v čele s otcem Janem Slavíkem, kterého mnohé děti znají z jeho kněžského působení v Kopřivnici a Lubině. Adapťák se všem líbil a snad to bude na kolektivu třídy znát.
Blíží se konec prvního školního měsíce. Prvňáci přivítají své babičky, všichni se setkáme na třídních schůzkách, a desetina roku je za námi. Kéž i těch zbývajících devět desetin je požehnaných. Za ZŠ sv. Zdislavy sestavila Mgr. Vladimíra Kupčíková
POZVÁNKY Pozvánka do Broučků Po prázdninách jsme se opět sešli. Jsme malí Broučci a scházíme se s maminkami jednou za čtrnáct dní. Někdy na ZŠ sv. Zdislavy, kde řádíme v tělocvičně a pak si v družině povídáme, hrajeme a tvoříme. Jindy jsme venku nebo na návštěvě u některého z Broučků. Přijď mezi nás s maminkou nebo tatínkem! 18
2016/03
DATUM
Zvonky 73
MÍSTO
CO SE BUDE DÍT
5. října 2016
ZŠ sv. Zdislavy v 9h
Program v tělocvičně a školní družině…
19. října 2016
Drakiáda u Pavliců - sraz v 9h
Procházka a pouštění draků
Rybí vedle č.p. 298 2. listopadu 2016
Sraz u kostela v 9h, půjdeme na hřbitov (za každého počasí)
Zapálení svíčky na hřbitově a modlitba za zemřelé
16. listopadu
ZŠ sv. Zdislavy v 9h
Program v tělocvičně a školní družině…
30. listopadu
ZŠ sv. Zdislavy v 9h
Program v tělocvičně a školní družině…
14. prosince 2016
Vánoční schůzka u Macků v 9h, Kopřivnice Záhumenní 715
S sebou dárek (do 30 Kč) pro Broučka, dobrotu a vánoční náladu
Pozvánka do Velké scholy Asi jste si všimli, že v neděli na druhé mši svaté pravidelně někdo zpívá z kůru s kytarou či jinými nástroji. Kdo to zpívá? Velká schola. Co to je Velká schola? Skupina mladých lidí, kteří se schází v neděli v 9 h ve zkušebně na kůru a chtějí hudbou chválit Boha a aktivně se účastnit mše svaté. Jsi-li mladý člověk (věkem od 8. třídy), rád/a zpíváš nebo hraješ na nějaký hudební nástroj vhodný do scholy, neboj se a přijď mezi nás. Rádi tě mezi sebou uvidíme. Za scholisty Stáňa Rašková
19
Zvonky 73
2016/03
CYKLUS: BÁSNICKÉ STŘÍPKY Bohuslav Reynek V líbezné krajině Vysočiny, na pomezí Čech a Moravy, se v malé obci Petrkov v r. 1892 narodil Bohuslav Reynek, básník, grafik a překladatel. Dlouho byl u nás záměrně zapomínán, ač byl v Evropě vnímán jako oduševnělý překladatel francouzské poezie a vizionářský grafik. Své básně plné hlubokého citu, vroucí víry v Boha a lásky k rodnému kraji vydával už od r. 1912. Dobře poznal Francii a její kulturu. Ve francouzském Grenoblu poznal francouzskou básnířku Suzanne Renaudovou, s níž se oženil v r. 1926. Narodili se jim dva synové. Ač žil převážně v ústraní svého rodiště v Petrkově, nejvíce přátel našel ve Staré Říši, mezi katolickými mysliteli a básníky (Josef Florian, Otokar Březina, Jan Zahradníček, Josef Deml a další). Uznání mu vyslovil Karel Čapek, jeho bratr Josef Čapek, František Halas a mnozí jiní. Jeho grafické listy se upínají k duchovnímu pochopení víry v obrazech Ježíše Krista, jeho zrození a smrti, Panny Marie a mnoha postav ze Starého a Nového zákona. Častými motivy jeho grafik jsou obrazy Vysočiny a okolí Grenoblu. Po letech nepochopení a úředních zákazů vyšel průřez jeho tvorbou až v roce 100. výročí autorova narození. Zásluhu má vydavatelství Odeon (sbírka Vlídné vidiny – 1992), vydavatelství Paseka v Litomyšli přispělo sbírkou Ostny v závoji (2002). Dagmar Halasová vydala životopis básníka s četnými reprodukcemi jeho grafik. Nedávno bylo jeho souborné dílo vystaveno v Praze. Magická krása jeho tvorby je opravdu trvalá. Přitahuje nás duchovní působivost grafických listů, nadčasová křesťanská etika jeho veršů. Seznámením s jeho tvorbou se všichni obohatíme, jeho dílo je ryzí klenot. 20
2016/03
Zvonky 73
Úryvek básně ze sbírky Básnické spisy: „…Smutkem jsme opilí, kam jdeme, nevíme: požehnej duši mé, Pastýři prastarý s hlubokými dary měsíce a bdění, s trny na temeni, těžkém, rozbodaném jako srdce. Amen.“
Miroslava Moravcová
KOUTEK POEZIE Se svolením kopřivnické autorky rádi uveřejňujeme báseň: Díky Bože za Moravu i českou zemi kde krásná je příroda a dobře je nám se všemi Díky za přátelství k Synu Tvému za to že křesťané patří Jemu Díky za všechno co denně nám dává za víru, naději, lásku, která je pravá Za Ducha sv. i Božímu slovu že můžeme k Tobě Bože přicházet stále znovu Díky že můžeme být pod ochranou Panny Marie v každý čas Svatý Václave, oroduj za nás M.N. 21
Zvonky 73
2016/03
DĚTSKÝ KOUTEK V tomto čísle Zvonků jsme vzpomínali i na tábor Broučků, kteří se letos ocitli na Noemově arše. Na následujícím obrázku (nebo spíše fotografii) je osm zvířátek, která si na Archu Noe vzal. Vašim úkolem je zvířátka správně doplnit do krátkých básniček. A bonusový úkol: Poznáte, kdo se skrývá v masce slona?
Když Noe Archu dodělal, i těchto osm zvířátek pozval dál: Domeček na zádech nosí, nohu jen jedinou má, ale vždy chodí bosý. _____ - zahradní hrdina.
22
2016/03
Zvonky 73
Pojídá banány, věší se na lijány. _____ na stromě v pralese dělá opičárny a směje se. Jednu, dvě, tři bodliny vystrčí. _____ na zahradě v klubko se zatočí. Trsy trávy okusuje, pomalu si přežvykuje. Jetel a vojtěška jsou pro ni strava zdravá. Má čtyři žaludky. Jmenuje se _____. Hřívu má bohatou a tlapu chlupatou. Král zvířat z Afriky je _____, kocour veliký. Má dlouhý krk, má dlouhé nohy, má prý taky k běhu vlohy. I když má hnědé skvrny po těle, _____ se furt tváří vesele. Chobotem mává na všechny strany _____ pomalu kráčí na výlet do savany. Tatínek beran, máma _____, po louce běží vzhůru i z kopce. Když je oba ostříháme, vlněný svetr v zimě máme.
23
Zvonky 73
2016/03
ZVONEC NA KONEC Aneb všechno, co jste o mě nechtěli vědět, a proto jste se neptali. V naší farnosti vypukla příprava na biřmování. Tedy příprava na udělení svátosti, které se říká svátost křesťanské dospělosti. Donutilo mě to zamyslet se nad tím, od kdy se já považuji za dospělého člověka. Kdy jsem si vlastně poprvé uvědomil, že už jsem za tou Wolkerovou Těžkou hodinou? Že jsem dospělý a ne dítě? A opravdu jsem si vzpomněl na přesný okamžik! Byl jsem asi v patnácti letech nakupovat v malém obchůdku a díval jsem se na vystavené zboží ve výloze zevnitř. Kolem obchodu šly dvě dívky asi v mém věku a vesele klábosily. Byly tak zabrané do hovoru, že si mě jedna z nich všimla periferním pohledem až ve chvíli, kdy byla na mé úrovni. Hrozně se lekla a nadskočila. I přes sklo výlohy jsem slyšel, jak říká své kamarádce: „Fuj, to byl ale hnusnej chlap.“ Dodnes cítím, jak se ve mně rozlil hřejivý pocit obrovské radosti. Opravdu. Řekla „chlap“! Takže už ne kluk, chlapec, dítě. Ale muž, dospělák, CHLAP! Bylo mi v tu chvíli naprosto ukradené to přídavné jméno, které s tím bylo spojeno. Stokrát raději budu hnusnej chlap, než roztomilý chlapeček. A vlastně to tak vnímám dodnes. A vnímám to tak i s dospělým křesťanstvím. Směšný, chybující, ješitný, ale křesťan. Výborně. Stokrát raději než být dokonalý a neznat se k víře. Přeji biřmovancům hodně zdaru a sil. VFR 24
