číslo 44
ČASOPIS KOPŘIVNICKÉ FARNOSTI
Z OBSAHU: NA ÚVOD, K ZAMYŠLENÍ, Z NAŠÍ FARNOSTI, ZE ŠKOLY SV. ZDISLAVY, SVĚTEC MĚSÍCE A MNOHO DALŠÍHO…
V každé životní situaci Kaţdá konkrétní situace, ve které se nacházíme, můţe být proměňována, protoţe je v ní skrze naši víru přítomen Bůh. Ať jsme kdekoli - doma s rodinou, s přáteli, v práci nebo na ulici, ve vlaku, ať jsme v jakékoliv situaci – i kdyţ se třeba schyluje k hádce, můţeme se vţdy usebrat a jednoduše říci: „Pane, věřím v Tebe, přijď a buď mezi námi.“ Tímto se můţeme přimlouvat u Boha, který přislíbil svou přítomnost, kdykoli o ni poţádáme. Někdy totiţ nemáme slova, jindy nevíme, jak jednat moudře, vţdycky však můţeme Boha poţádat, aby přišel a byl s námi. A pak uvidíme, jak se atmosféra změní, přijde pokoj a poţehnání.
Bible – kniha pro obyčejný život? Je to jiţ asi půl roku, kdy na začátku postní doby vyhlásili naši biskupové přípravu na oslavu výročí 1150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu. V pastýřském listě, který se tehdy četl, se píše: Vstupní rok, tj. tento, chceme věnovat Písmu svatému a učit se naslouchat Božímu slovu, které našim předkům zpřístupnili slovanským překladem svatí bratři Cyril a Metoděj. Je to sice pěkně řečeno, ale jak tuto výzvu naplnit? Vyprávěla kdysi jedna maminka, které se s dětmi doma měla co ohánět: Číst Bibli jsem zkoušela už vícekrát. Ale vždy to docela 2
rychle skončilo. Až jednou, na základě jakési rady, jsem Bibli přenesla z ložnice do kuchyně, tam ji otevřela na ledničce a položila k ní tužku. Trochu ta velká kniha překážela, ale měla jsem ji stále před očima. A protože mi někdo říkal, že prý je v Bibli hodně rad, které by se mohly týkat rodinného života, začala jsem je hledat. Vždy, když byla chvilička čekání (třeba než se dovařily brambory), jsem nakoukla do Bible, postupně četla a když se mi zdálo, že se něco týká toho mého tématu, tak jsem to podtrhla. Některý den toho bylo hodně, jindy zase skoro nic. Ale když jsem si po měsíci všechny ty podtrhané úryvky vypsala na jeden list, byla jsem hodně překvapena, kolik krásných vět a rad jsem tam našla. Jednou mě při tom přistihl syn a vyptával se proč čmárám zrovna do Bible. Vysvětlila jsem mu, že hledám v Bibli věty, které se týkají naší rodiny a pak si je zapisuji. Na to se mě zeptal jestli si může půjčit tu druhou Bibli, co je v obýváku a odešel. Po několika dnech pak přišel s popsaným papírem a otázkou: Víš, o kolika zvířatech se píše v evangeliu? Když jsem tipla číslo 4, tak mě opravil na 18 a hned mi je všechny začal vyjmenovávat. S vítězoslavným úsměvem odešel a říkal, že teď se vrhne na stromy a kytky. A já se těším na to, že zjistím, co vše se píše o rodinném životě v Pavlových listech. Asi všichni někdy hledáme způsoby, jak realizovat to, o čem víme, ţe je to dobré. Snad i toto vyprávění někomu pomůţe, abychom naplnili přání našich pastýřů biskupů: věnovat se Písmu svatému a učit se naslouchat Boţímu slovu. o.Jiří Ramík
3
I když se nám otec Mgr. Jiří Ramík již na počátku svého působení v Kopřivnici představil, požádali jsme jej o rozhovor a položili několik otázek. Můžete se nám, otče Jiří, blíže představit – odkud pocházíte a jaká byla Vaše cesta k nám do Kopřivnice? Narodil jsem se 4. září 1970. Pocházím z malebné obce Dobrá u Frýdku Místku, z věřící rodiny. Po vystudování frenštátské elektroprůmyslovky (silnoproud) jsem 2 roky studoval na Vysoké škole báňské v Ostravě. V těch letech ve mně časem uzrálo přesvědčení, ţe jsem povolán ke kněţství. Na podzim roku 1990 jsem nastoupil do právě obnoveného kněţského semináře v Olomouci. Po jáhenském svěcení jsem nastoupil na vojenskou sluţbu v olomoucké vojenské nemocnici do tzv. Humanitní sluţby, coţ byl předstupeň k později ustanovené funkci vojenských kaplanů v armádě. Po roce přišlo kněţské svěcení a nastoupil jsem jako kaplan do Oder, kde jsem slouţil dva roky. Odtud jsem odešel do Ostravy – Mariánských Hor, kde jsem strávil 12 let. Máte u tak náročného poslání čas na koníčky? Ano – udělám si jej. Kromě toho, ţe si někdy vyběhnu do okolí nebo vyjedu na kole, velmi rád vyráţím do hor. Mnozí z nás Vaši předchozí farnost neznají. Jaká je? Je to ve velkém městě stejné jako u nás? Jsem zde teprve krátce a tak ještě nemůţu srovnávat. Přesto si myslím, ţe hodně velké rozdíly nejsou. Ve velkých městech nejsou tak jasné hranice mezi farnostmi. Je dost lidí, kteří nemají 4
svou farnost, jen si někdy vybírají kostel na neděli podle své chuti. Ale také je mnoho lidí, kteří se ve svých farnostech nasazují velmi intenzívně. Mimo to je pro velké město typická větší anonymita. Má to své nevýhody – lidé jsou si někdy více odcizeni, ale na druhou stranu to můţe pro hledající lidi znamenat výhodu, ţe nemusí překonávat různé předsudky sousedů a jsou více otevřeni. Pocházíte z obce ze sousedního okresu. Nakolik jste znal Kopřivnici? Tak v Kopřivnici jsem byl pouze 2x. Ve 4 třídě jsme zde byli na školním výletě. Druhá návštěva proběhla nedávno. Byl jsem s farníky na turistice „po čtyřech kopřivnických kamenech“. Jinak jsem Kopřivnici blíţe neznal. Nyní se ale velice intenzivně seznamuji, včetně okolí. Rád se nechám někým provázet a poučit. Děkujeme Vám za rozhovor.
Svatá Terezie od Ježíše Narodila se 28. 3. 1515 v Avile ve středním Španělsku. Ve 14 letech jí zemřela matka a otec ji dal na vych ování k sestrám augustiniánkám. Jak píše později ve vlastním ţivotopise, klášter v té době nemusel být pouze místem hlubokého soustředění na Boha a odloučenosti od světa. Pokud člověk chtěl, mohl zůstat v rovině příjemného rozprávění se spolusestrami a návštěvami. 5
Pro dívku, která v dětství četla hrdinné dobrodruţné romány a dokonce přemluvila mladšího bratra k odchodu do misií - v poli za městem je odchytil a navrátil do domova jeden příbuzný - to tedy nebylo místo aţ tak odlišné od bohaté šlechtické rodiny, ze které Tereza pocházela. Teprve po vstupu ke karmelitkám a po období váţného neklidu a nemoci proţívá v roce 1557 nové obrácení. Je jí kolem 40 let a rozhodne se v této "krizi pravého poledne", jak toto ţivotní období nazývají psychologové, vyloučit ze svého ţivota všechno, co by ji odvádělo od Boha. Začne ţít ţivotem hluboké vnitřní modlitby a touţí po návratu k původní řeholi s přísnou klauzurou. Plodem tohoto období sv. Terezie jsou knihy, které napsala na pokyn zpovědníka. Je to jednak autobiografické dílo "Ţivot", které je jedinečným svědectvím o lásce člověka k Bohu, o věrnosti Církvi a touze po blízkosti ţivého Boha. Karmelitánský řád je především řádem kontemplativním. Ke stěţejním dílům křesťanské mystické literatury se řadí právě Tereziiny spisy. "Cesta k dokonalosti" je průvodcem duchovního ţivota, ve které uvádí své spolusestry do důvěrného spojení s Bohem v lásce, varuje před překáţkami a nebezpečími duchovního ţivota. Vrcholným dílem sv. Terezie o modlitbě je "Hrad v nitru". K sepsání této knihy dala nepřímý podnět španělská inkvizice, která zabavila "Vlastní ţivotopis" a dlouho ho prověřovala, stejně jako ostatní spisy sv. Terezie, zda neobsahují nějaký blud. Pater Gracián, její rádce, ji poţádal, aby si vzpomněla na vše podstatné v knize a znovu ji sepsala. Světice prosila P. Graciána, aby jí něco tak náročného neukládal, ţe chce zapadnout mezi ostatní, tkát, uklízet, vařit, zašívat, zametat, drhnout podlahy či prát, ale nebylo jí to dopřáno. Na příkaz zpovědníka dr.Velázqueza se pustila do psaní vrcholně mystického spisu psaného pod vlivem vidění věcí neviditelných "Hrad v nitru". V šesti komnatách duše prochází velkým očišťováním, aby pak prosta jakéhokoliv pozemského prachu, lpění a mravní špíny vstoupila do sedmé komnaty, kde se její duch spojí s Bohem 6
a stane se s Ním jedno jako voda, která padá z nebe do řeky, jako potůček, který se vlévá do moře, jako světlo, které padá do pokoje dvěma okny a stane se uvnitř jedním světlem. Kromě mystických spisů proslula sv. Terezie svým zakladatelským dílem. Po svém obrácení se pustila do reformy karmelitánské řehole, jejímţ výsledkem bylo zaloţení více jak třiceti nových klášterů. Strhující reportáţ o tomto Boţím díle se nazývá "Kniha o zakládání". Zakládání nových klášterů nebylo ţádnou idylou, ale těţkou namáhavou prací. Začínalo velice diplomatickým jednáním sv. Terezy s biskupy jednotlivých míst, se šlechtici a donátory. V několika případech vše pokračovalo nastěhováním v noci, s pár slamníky a rychlým vysvěcením nových prostor brzo ráno, aby jiţ nemohlo dojít k vystěhování karmelitek. Bohuţel někdy vše končilo i hrubým vyhnáním světice z města. Její vědomí toho, ţe mystika můţe být proţívána i v naprosto všedním ţivotě, se projevilo např. tím, ţe několikrát upadla do mystického vytrţení při běţné práci v kuchyni. Stejně tak, jako dokázala přijímat kříţe a pokání, kterých je ţivot plný, dovedla se také radovat a na hostině se třeba s velkou chutí zakousnout do pečeného baţanta. Ti, kdo Terezu od Jeţíše blíţe znali, ji popisují jako velice laskavou ţenu s půvabnou tváří, která se při hovoru o Bohu zardívala, dýchal z ní nebeský klid a člověk si ji hned váţil a měl ji rád. Sv. Terezie zemřela v Albě de Tormes 4.10.1582 a v roce 1622 byla prohlášena za svatou.
Celostátní setkání animátorů 2010:-) V týdnu od 15. do 21. srpna 2010 se konalo Celostátní setkání animátorů v Kroměříţi (animátor je člověk, který se aktivně účastní ţivota ve farnosti…). 7
Sešlo se zde na 500 mladých lidí z celé republiky a společně jsme se zamýšleli nad svým duchovním ţivotem. Pozváni byli různí hosté, mimo jiné i otec Tomáš Holub a paní Kateřina Lachmanová. Jejich promluvy posluchačům poukázaly na různé problémy a úskalí duchovního ţivota a jejich případné řešení. Po celou dobu setkání se všech účastníků i organizátorů drţela dobrá nálada. Náš den na setkání vypadal vţdy zhruba podobně – v sedm hodin byl budíček, o čtvrt hodiny později snídaně a v osm hodin modlitba a slovo na den buď ve skupinkách asi po deseti lidech nebo dohromady pro všechny. Poté se od devíti hodin konala přednáška. Po přednášce jsme se vţdy rozdělili do malých diskusních skupinek, abychom nové informace mohli lépe „vstřebat“ a pochopit Diskuze končila modlitbou Anděl Páně a potom následoval oběd. Od dvou hodin odpoledne probíhaly další přednášky nebo sportovní aktivity. Večer byla mše svatá a po ní následovala večerní modlitba. Mši svatou slouţili naši otcové biskupové – Duka, Posád, Herbst, Radkovský a taky náš otec biskup Lobkowicz. Týden uběhl jako voda a my unavení, ale zároveň plni nových nápadů a energie jsme se vrátili domů. Lucka Chalupová
Co se událo… 29. 6. 2010 – Primice P. Pavla Jiříka ve farnosti Lubina v kostele sv. Václava 1. 7. 2010 – Pouť dětí a rodin na Prašivou 5. 7. 2010 – Pouť ke sv. Cyrilu a Metoději v Závišících 5. 7. 2010 – Pouť u kaple a zvoničky sv. Cyrila a Metoděje v Lubině – Sýkorci 7. - 11. 7. 2010 – Katolická charismatická konference v Brně 19. – 23. 7. 2010 – Ministrantský tábor na Morávce u Praţma 25. 7. 2010 – Farní rozlučka s o.Karlem Doleţelem 2. 8. 2010 – Uvítání nového kněze v naší farnosti P. Mgr. Jiřího Ramíka 8
15. – 21. 8. 2010 – Celostátní setkání animátorů v Kroměříţi 29. 8. 2010 – Bartolomějská pouť v Kopřivnici 1. 9. 2010 – První školní den 2010/2011 4. 9. 2010 – Narozeniny o. Jiří Ramík – 40 let 12. 9. 2010 – Pouť ve farnosti Příbor – kostel Narození Panny Marie 13. 9. 2010 – „Primiční“ mše svatá P. Pavla Jiříka v naší farnosti 17. 9. 2010 – Den církevních škol – pouť základní školy k Panně Marii ve skále u Spálova 18. 9. 2010 – Slavnostní posvěcení nových varhan v Lubinském kostele 24.–26. 9.2010 – Duchovní obnova v Lubině pro letošní biřmovance
Co nás čeká… 26. 9. 2010 – Pouť ke sv. Václavu ve farnosti Lubina, mše sv.v 8.00h. a v 10.00h. 2. 10. 2010 – Farní pouť k Panně Marii frýdecké za nová duchovní povolání a naše rodiny a děti 21.10.2010 - biblická hodina (co 2 týdny v 18 hodin) 17. 10. 2010 – Svátost biřmování v naší farnosti, udílí biskup F. V. Lobkowicz 23. 10. 2010 – MMM – Misijní Most Modliteb (viz dále) 24. 10. 2010 – Misijní neděle – Ve farnostech sbírka na misie 1. 11. 2010 – Slavnost Všech Svatých 2. 11. 2010 – Památka na všechny zemřelé – „Dušičky“ 12. 12. 2010 – Misijní koláč v naší farnosti
Prašivá 2010 Po deseti měsíční dřině ve škole nastaly očekávané prázdniny. A jak je nejlépe začít? No přece setkáním s otcem biskupem na Prašivé. Prvního července jsme se vydali spolu s farnostmi Lichnov, rybí a Příbor do areálu Kamenitá. Cesta začínala 9
dobrodruţně. Asi 2 km před cílem nám praskla pneumatika od autobusu. Do areálu jsme se rozhodli dojít pěšky. Bylo nám jasné, ţe mši svatou jiţ nestihneme. Otec Petr Kuník, ale prokázal své schopnosti, dostal se stopem do cíle první a poslal pro nás jiný autobus. Mši svatou jsme stihli včas. Letošní téma bylo „SVĚT MÝMA OČIMA“, „PANE AŤ VIDÍM“ (Lk 18, 47). Mnoho dětí nad tímto tématem přemýšlelo a také je výtvarně zpracovalo ještě mnohem dřív před prázdninami. Jejich dílka bylo moţno shlédnout v areálu Kamenitá. Otec biskup František Václav Lobkowicz se ve své homilii zamýšlel nad tím, jak ţít se svým handicapem. Přidal i svou zkušenost z dětství, kdy musel začít nosit brýle a od svých spoluţáků zaţíval posměch. Na otázku jednoho chlapce: „Co ho nejvíce trápí?“ odpověděl: To, kdyţ se zdraví lidé posmívají a zesměšňují lidi, kteří jsou jakýmkoli způsobem zdravotně znevýhodněni. Po mši svaté jsme se společně vydali na kopec Prašivá. Zde si mohli děti projít stanoviště, která byla označena v Braillově abecedě a vyzkoušet si třeba i toto písmo, znakovou řeč, jízdu na invalidním vozíku, malovat ústy či nohou. Obléci se pomocí jedné ruky, rozpoznat hmatem obrázky nebo se orientovat v mapě. Zakusit, jak se mohou pohybovat v prostoru pomocí slepecké hole. Mohli vyzkoušet, co je to hipoterapie (léčebná metoda, která vyuţívá přirozený pohyb koně v kroku). Vyzkoušeli si také canisterapii (vyuţití pozitivního působení psa na zdraví člověka). Hluboce se klaním před lidmi, kteří dokáţí svůj handicap přijmout a proţít šťastný ţivot. My zdraví si musíme o to víc tohoto daru váţit a chránit si jej. Jirka Háva + maminka
Z ministrantského prázdninového deníku aneb Jak se nám líbilo na táboře O prázdninách jsme byli na ministrantském táboře na Morávce. Bylo to vlastně i rozloučení s otcem Karlem Doleţelem. 10
Jeli jsme tam vlakem. Chodili jsme do místního kostela na mši svatou. Pobývali jsme na staré faře. Hráli jsme zábavné hry, pomáhali jsme lidem s nákupem, chodili jsme se koupat do ledové řeky. Bylo nám tam moc dobře a doufáme, ţe si to příští rok zopakujeme. ministrant Eman …..Vstáváme v 7h. a to je navíc budíček. Standa vezme kytaru a hraje. Otec Karel vţdycky spí. Já píši deník. Vstávání, to je prima věc! …..Na faře nám poroučí Standa a otec Karel. Anička je lékařka proti chorobám. Právě je u spacáku a dělá tam něco. Otec Karel spí. Anička dělá něco Standovi. Konečně se otec probudil. Najednou se kluci začali bít, ale otec Karel se Standou to vyřešili alespoň 20. kliky... …..Jsme u táboráku a opékáme vuřty, jsme blízko kostela. Je to skvělé. A dnes byl výborný oběd. Knedlíky, zelí a maso. Táborák byl super. Mě se líbil. Ale škoda, ţe v týdnu nebylo 5 táboráků, to by se nám vedlo:-). ministrant Jenda
11
Poutní odpoledne ve Frýdku… V sobotu 2. 10. 2010 jsme všichni zváni otcem biskupem Františkem z Ostravy a generálním vikářem otcem Martinem Davidem na pouť k Panně Marii do Frýdku. Je to po roce opět tradiční pouť děkanátu Nový Jičín. Budeme se společně modlit za dobré rodiny a za duchovní povolání z naších farností. Čím dál tím více je potřeba se modlit a prosit o Dary Ducha Svatého. Celý program začne v 16.00h.v bazilice Nanebevzetí panny Marie ve Frýdku společnou modlitbou růţence, poté bude následovat adorace a výstav Nejsvětější svátosti. Po celou dobu bude moţno přistoupit ke svaté zpovědi. V 18.00h. bude závěrečná mše svatá. Z naší farnosti bude vypraven poutní, zájezdový autobus, který bude v 15.00h. odjíţdět od kostela v Kopřivnici.
Děkanátní pěší pouť do Frýdku - Místku V sobotu 2. 10. 2010 se společně s mládeţí děkanátu Nový Jičín můţete vydat na pěší pouť k Panně Marii do Frýdku. Pouť pro Vás připravují animátoři mládeţe Nový Jičín. Tato pěší pouť je součásti děkanátní pouti s otcem biskupem ve Frýdku. Na společnou cestu se vydáme v 9.00h. z Příborského kostela Narození Panny Marie. Celá trasa bude vedena po bočních cestách s celkovou délkou nepřesahující 22 km. Cesta zpět bude zajištěna autobusy do jednotlivých farností. Bliţší informace na plakátcích v kostele nebo na tel. čísle 603 736 152 u Stanislava Štefka. Standa Štefek
Biřmování v naší farnosti… V neděli 17. 10. 2010 v 10.00h. bude v naší farnosti udělovat otec biskup František svátost biřmování. Tato svátost je povaţována za Svátost křesťanské dospělosti a pro se uděluje ve vyšším věku a ne malým dětem. 12
Kaţdý z nás si jiţ před delší dobou měl vybrat svého budoucího biřmovacího kmotra a své nové biřmovací jméno. To hraje u této svátosti také důleţitou roli. Kmotr by měl být člověk se kterým se mohu bavit o věcech víry a také kdyţ budu mít nějakou nejistotu, tak jej s mým problémem oslovit. Biřmovanci se na přijetí svátosti biřmování připravovali od loňského září a to ve dvou skupinkách. Jendu vedl o. Vladimír Zelina a druhou o. Karel Doleţel. Na společných hodinách se probírali základy katolické církve a její nauku a téţ četbu bible a nějaké oblíbené duchovní knihy, kterou si kaţdý mohl vybrat. Od letošního září se s námi téţ schází o. Jiří Ramík a naše příprava vrcholí. O posledním zářijovém víkendu máme na faře v Lubině společnou duchovní obnovu s našimi otci. Prosíme všechny o modlitbu, abychom byli otevření pro přijetí Darů Ducha Svatého a Jeho síle konali to, co po nás Bůh ţádá. biřmovanci
Sedm darů Ducha svatého KDO JE DUCH SVATÝ? Duch svatý není neurčitá duchovní energie, projev boţské moci, ale Boţí osoba. Spolu s Otcem a Synem patří Duch svatý do společenství tří boţských osob - Nejsvětější Trojice - trojjediného Boha. CO V NÁS DUCH PŮSOBÍ? Jeho úkol je stejný jako v Trojici - tvořit společenství lásky, vztah. Při křtu Duch svatý naplňuje srdce kaţdého křesťana a uvádí ho do intimního vztahu s Bohem. Všechny nás naplňuje tentýţ Duch, aby nás proměňoval a i z nás navzájem udělal jedno společenství - církev. Podívejme se na toto dvojí působení Ducha svatého podrobněji.
13
Za prvé moudrost není ve skutečnosti ničím jiným neţ láskou, která cítí, okouší a dozvídá se, jak dobrotivý a laskavý je Bůh. Za druhé rozumnost není ničím jiným neţ láskou, která zaměřuje svou pozornost na to, aby uváţila a pronikla krásu věroučných pravd a mravoučných zásad, aby v nich poznala Boha, jaký je sám v sobě, a pak sestoupila z těchto výšin a poznávala jej také v jeho tvorech. Za třetí vědění naproti tomu není nic jiného neţ tatáţ láska, která naši pozornost zaměřuje na to, abychom poznali sami sebe i ostatní tvory, a tím došli k dokonalejšímu poznání sluţby, kterou jsme povinni vůči Bohu. Za čtvrté rada je také láska, působí-li v tom smyslu, aby nás učinila pečlivějšími, pozornějšími a způsobilejšími ve volbě vhodných prostředků, jak Bohu svatě slouţit. Za páté síla jeţ povzbuzuje a pobízí srdce, aby vykonala, co rada rozhodla, ţe musí vykonat. Za šesté zbožnost je láska, jeţ nám ulehčuje práci a vede nás k tomu, abychom se věnovali skutkům, které se líbí Bohu, našemu Otci, srdečně, rádi a s dětskou láskou. Za sedmé bázeň Boží není ničím jiným neţ láskou, působí-li v tom smyslu, aby nás nechala prchat před tím, co se nelíbí boţské vznešenosti, a vyhýbat se tomu. A.Štefková
14
Kalendář - Surinam 2011 V knihkupectví u pana Najsara jsou v prodeji misijní kalendáře 2011, které kaţdoročně připravují zaměstnanci papeţských misijních děl ve Špindlerově Mlýně. Kaţdý rok se kalendář věnuje jiné zemi a to právě té, kterou v tom určitém roce pracovníci misií navštívili a materiálně, finančně i duchovně tam hodně pomohli. Proto poděkování patří Vám všem, kteří při Misijní neděli, při farní akci „Misijní koláč“ a dalšími cestami přispívají na dobré rozvíjející se dílo, které by bez pomoci Vás všech nemohlo být. Pán Bůh zaplať! Letošní misijní kalendář, nám představuje ţivot v Jiţní Americe a to konkrétně v jedné z nejchudších oblastí světa, leţící na pobřeţí Atlantického oceánu - místo se jmenuje Surinam. Ředitel papeţských misijních děl P. Jiří Šlégr kaţdoročně tyto oblasti navštěvuje a snaţí se přinést co nejvíce informací o ţivotě lidí. Je aţ někdy nepochopitelné v jakých podmínkách ţijí lidé, učí se děti a vůbec všichni obyvatelé těch krajů. My si kolikrát neváţíme toho dobra co máme a chceme pořád víc a víc, zkusme se zamyslet, ţe někteří lidé si nemůţou vymýšlet co by chtěli, jsou rádi za kaţdou maličkost, kterou bychom my ani jako velký dar chápat nemohli. Finanční částka, za kterou si můţete koupit tento kalendář záleţí na kaţdém člověku, je to Váš osobní dar misiím. 100Kč - zachrání 1. obyvatele Surinam z největší bídy na půl roku 200Kč – zachrání 1.obyvatele na celý rok A.Štefková
Misijní neděle na Radiu Proglas – 93,3 FM V sobotním růţenci 23. 10. od 20.30h. budeme pamatovat na misie, kaţdý desátek obětujeme za jeden kontinent. V sobotu 23. 10. ve 21.00h. se moderátor pomodlí modlitbu za misie z Kancionálu č. 032. Přímluva za misie a na misijní úmysl zazní ve chválách v sobotu večer, v neděli 24. 10. ráno a večer. 15
Misijní Most Modliteb 23. 10. 2010 Před 84 lety vyhlásil Sv. otec Pius XI. Kaţdou předposlední říjnovou neděli za Misijní neděli, kterou od té doby na celém světě organizuje Papeţské misijní dílo šíření víry. Tento celosvětový den modliteb je spojený s finanční sbírkou, z níţ se pravidelně podporují projekty na pomoc nejpotřebnějším (dnes přibliţně v 1100 misijních diecézích). Letos opět přicházíme v rámci misijních oslav s nabídkou vytvoření společného Misijního Mostu Modliteb (dáleMMM), a to v předvečer letošní Misijní neděle, tj. v sobotu 23. října ve 21.00h. Všichni zájemci se mohou doma či v kostele sejít, zapálit svíčku a pomodlit se růţenec nebo jakoukoliv modlitbu za misie, misionáře, chudé a trpící, za šíření radosti evangelia na celém světě. Svíce pro tuto aktivitu mohou být předem poţehnány v kostele. (PMD-Špind.Mlýn) A.Štefková
Příprava k 1. sv. přijímání I letos bude probíhat příprava dětí ke svátosti smíření a svátosti eucharistie podle metodiky „Dnes budu Tvým hostem“. Příprava je rozdělena na tři tématické celky: - obnova křestního slibu – děti si připomenou, ţe byly pokřtěny, ţe Bůh vstoupil do jejich ţivotů a stal se nadějí na nový ţivot v Kristu. - příprava ke svátosti smíření – děti se seznámí s novozákonními biblickými příběhy, kde Jeţíš je blízký lidem, vidí jejich nouzi a pomáhá jim, uzdravuje je a odpouští. Tak i dnes je nám Bůh blízký, vidí naše osobní viny, ale stále nás miluje a odpouští. - příprava ke svátosti eucharistie – děti se budou seznamovat se symboly chleba a vína. A podobně jako se miska a kalich naplní Kristovým tělem a krví jsou i děti „nádobami“, které přijmou ve svátosti eucharistie Krista.
16
Příprava byla zahájena 12. září příjemným setkáním rodičů. Na tomto úvodním setkání rodiče zdobili svíce pro své děti a seznámili se s průběhem přípravy. Novinkou je společná příprava s dětmi z Lubiny, kterých je asi polovina z celkového počtu 12 dětí. Další změnou jsou termíny schůzek. Ty budou dvakrát měsíčně v Katolickém domě, a to v neděli odpoledne. Prosíme o provázení dětí modlitbou. Pavlína Janková
Milé maminky, ve čtvrtek večer se scházíme ke společné modlitbě za naše děti, rodiny, farnost, … Scházíme se co dva týdny ve školní kapli v 19:30 hod. Termíny příštích setkání jsou 30.9., 14.10., 11.11., 25.11., 9.12. Moc se těšíme na setkání a pozvěte i své kamarádky a blízké. „Sami cítíme, že to, co děláme, je jenom kapka v oceánu. Ale oceánu by něco scházelo, kdyby tam ta kapka chyběla.“( Matka Tereza) Pavlína Janková
Díky tobě, milý Pane, za dar mateřství. Je to důstojné a požehnané povolání. Pane, často zapomínáme, jak velice nám věříš, když svěřuješ své drahocenné děti do naší péče. Prosíme tě, pomoz nám, abychom vždy uměly docenit poslání matky. Amen.
17
DOBRÉ ZPRÁVY od Broučků a Cvrčků
BROUČCI uţ zahájili nový školní rok a sešli se poprvé 8. září ve škole sv. Zdislavy. Máme radost z toho, ţe nás stále přibývá! SCHŮZKY BROUČKŮ JSOU: 6. října 2010 – Drakiáda v Závišicích – sraz u školy sv.Zdislavy v 9h a společný odjezd auty k Jaškům. Sebou: draka, svačinu 20. října 2010 – Povídání o misiích ve škole sv.Zdislavy od 9h 3. listopadu 2010 – Vzpomínáme na zemřelé – v 9h u kostela, jdeme na hřbitov zapálit svíčku. Pak na čaj ke Kostelníkům. 17. listopadu 2010 – výlet k Randusovým do Hostašovic na kolaudaci jejich nového domu. Sraz v 9h u školy nebo v 9:20 přímo u Elišky R. 1. prosince 2010 – Sv. Mikuláš ve škole sv.Zdislavy od 9h. 15. prosince 2010 – Vánoční schůzka u Macků od 9h – ul. Záhumenní 715. Sebou: dárek do 30 Kč, cukroví na ochutnávku + recept. Schůzky Cvrčků: Budou probíhat jednou za čtrnáct dnů ve středu od 15 do 17 h ve škole sv. Zdislavy. Cvrčci jsou pro předškolní děti a děti z 1. tříd a program je zaměřen na náboţenskou výchovu. Nechybí však také výtvarné tvoření a dovádění v tělocvičně. 29. září, 13. října, 27. října, 10. listopadu …..
Chlapi sobě Do chlapů jsou zváni všichni, kdo se chlapy cítí a hlavně ti co nechtějí být mrtvými brouky v tradiční docházce do kostela, ale chtějí ze sebe něco víc vymáčknout. Chlapi se rozjeli po jarní chalupě, která je kaţdý rok. Rok je dlouhá doba, a tak jsme si to dlouhé čekání zpříjemnili spolčami. Scházíme se kaţdé první 18
pondělí v měsíci v 20.30 hod v různém počtu a na různých místech. Forma spolča je různorodá podle toho kdo si jej připraví (přednáška, kříţová, růţenec, pozvaný host, ap.). Tady je krátká ukázka z toho co jiţ proběhlo: DUCH SVATÝ - Petr Buzek, ČTYŘI PODOBY KRISTA - Martin Macko, PŘÍRODNÍ A DUCHOVNÍ SÍLY V DOMECH -host Jaroslav Ulehla, UČEDNICTVÍ - Martin Kramoliš a do příště se připravuje Martin Ţárský. Těšíme se na kaţdého kdo ještě dýchá :-) Ahoj Martin Kramoliš
Ministrantský den Rychaltice 11. září 2010 Ministrantský den byl naplánován na sobotu 11. září a to v Rychalticích. Vyjíţděli jsme z Kopřivnice autobusem, který byl vypraven pro celý děkanát. Cestou jsme dobírali ministranty z okolí a potom hurá do Rychaltic. Dojeli jsme a hned jsme zamířili na registraci. Byli jsme rozděleni do skupin, které se dělily ještě na starší a mladší. Skupin bylo deset mladších a deset starších. Po registraci jsme zamířili do kostela. Šli jsme v průvodu. První ministranti a za námi kněţí a na konec pan biskup. Mše svatá byla v místním kostele. Tak tak jsme se vešli. Po mši svaté byl oběd v podobě bramborového guláše. Po obědě začala ministrantská hra. Běhalo se po základní škole, protoţe nám počasí nepřálo. Jakmile jsme skončili, nastaly workshopy. Bylo jich osm. Mohli jsme si vybrat a naše skupinka si vybrala workshop s názvem: co všechno ze dřeva umí hrát. Jeden pán nám ukazoval své dřevěné výrobky z Lašska a Valašska a ze Slovenska. Měl asi 20 fléten a na všechny uměl hrát. Po workshopech byla naplánována katecheze o Jeruzalémě a horách kolem. Byla zajímavá a pěkná. Nakonec nás čekalo vyhlášení výsledků. Příjemné překvapení bylo, ţe jsme se dozvěděli, ţe naše skupinka obdrţela první místo. A tak domů jsme si dovezli nejen plno nových záţitků, ale i zlatou medaili. Vojta Kupčík 19
MINISTRANTSKÝ tábor na Morávce Na ministrantský tábor jsme se vypravili z kopřivnického vlakového nádraţí a uţ jsme jeli. Jednou jsme přestoupili na autobus a hurá na tábor. Náš cíl byla stará fara na Morávce pod tamním kostelem, kde jsme společně slavili mši svatou. Fara byla akorát stvořená pro nás ministranty. Celý tábor byl o třech postavách ze starého zákona (David, Mojţíš, Samson). Kaţdý den byl ve stopách jedné postavy. Šli jsme na horu Sinaj, kde nám padala mana. Dále jsme si vyráběli svůj prak, nebo jsme zkoušeli svou sílu v přetahované s lanem. Na táboře nám bylo dobře taky proto, ţe se o nás staraly paní kuchařky a parádně nám vařily. Na faře byli taky jiní obyvatelé poněkud menší postavy s ocáskem, ale ti nám vůbec nevadili. Na závěr jsme si udělali ministrantská trička a společně jsme se vyfotili s otcem Karlem a tradáá domů… Myslím si, ţe ministrantský tábor byl opravdu super a moc se těším na další :-D Dominik Kupčík TÁBOR RODIN VELKÉ KARLOVICE Letos jiţ popáté se našli odváţlivci a vyrazili na společný tábor rodin, který se konal v krásném prostředí Valašska ve Velkých Karlovicích. Uţ jen dostat se ke skautskému táboru byl docela dobrý atletický výkon. Ale výhled ze stanu pak stál za to. Tématem byla stará řemesla. Zedník, kovář, tesař i truhlář, pekař i perníkářka, kominík, poštovský, dráteník, zahradník, myslivec, ponocný, košíkář, rybář, sedlák, švec, řezník … Tatínkové a maminky se proměnily v mistry svého řemesla, či řemesel a dítky se staly tovaryši. Kaţdý den měly splnit několik praktických úkolů (vymést komín, přitlouct podkovu, chytit rybu, vyřezat lodičku, zasít obilí, uplést košík, poznat zvířata, vyrobit obálku a poslat dopis aj.). Kdyţ byli šikovní (coţ teda BYLI), dostali od mistra výuční list. A rázem byl tábor plný mistrů svého řemesla. Někteří tatínci to nesli těţce, vţdyť oni sami vlastnili jen
20
jeden pravoplatný výuční list, zatímco jejich malé ratolesti měly výučních listů plné album. Oslavili jsme i jednu vyjímečnou událost. Nejmladší účastník tábora Davídek, zde oslavil své 1. narozeniny. Spíš slavili jeho spolutáborníci, on sám byl poněkud vyděšen. Ale piškotový dort byl dobrý. I kdyţ nám počasí letos moc nepřálo a většinu tábora jsme prochodili v gumácích, na náladě nám to neubralo. A protoţe buď, jak buď s dobrým jídlem roste chuť, vařili nám dobře nejdřív Lojza s Jiřkou Jankovi a po jejich odchodu ochotné ruce Jolany a Petry a všech, kdo měli hlad. Tábor uběhl rychle a i kdyţ jsme jej opustili vzhledem k počasí o den dříve, stál za to. Díky všem, kteří se podíleli se snad můţeme těšit na příští rok. Vladimíra Kupčíková
Co nového ve škole sv. Zdislavy Cestička do školy pěkně se vine, přivítá včeličky i děti líné…To je trošku parafrázovaná klasika, ale moţná ne tak úplně nepravdivá. Ve středu 1 září se to na cestách opravdu hemţilo školáky. Někteří šli svou cestičku poprvé, za ruku mámu, tátu a v očích očekávání. Všech sedmnáct prvňáčků se nedočkavě vrtělo na ţidlích a nemohli uvěřit svým očím. Uprostřed třídy byl ostrov, a ne obyčejný, byl obmývám ohromným oceánem a měl i své obyvatele – ostrovana Oldu, opičky, ovečky a oslíka. Paní učitelka vyprávěla příběh o Oldovi, který obloţil oblázky ohniště a odpálil oheň (odváţný otec zapálil 21
louč), o tom jak Olda opatroval ovečky, otloukal ořech o ořech, okukoval obzor a dělal spoustu jiných ohromně zajímavých věcí. Děti pomáhaly být opičkami a čekala je samozřejmě ÓÓÓ odměna. Dostaly bonbón v podobě O a obálku s uvítacím dopisem. A pak uţ se šlapalo společně na mši svatou. Nejen prvňáci zaţívali svůj první den. Otec Jiří Ramík měl svou první mši školní zahajovací mši svatou. Jeho příjemný úsměv rozzářil trochu nevlídný den. Svou premiéru měly i dvě nové kolegyně. Třeťáci uvítali paní učitelku Radku Buzkovou, která se vrátila po mateřské dovolené a v druţině přivítali novou paní vychovatelku Pavlu Oujeskou. Ať se jim daří a provází je boţí poţehnání. Snad jen počasí mohlo být k těm naţehleným šatičkám vlídnější. První školní den byl u konce a cestička do školy nyní uţ dostává řádně zabrat.
Den církevních škol V pátek 17. září jsme se jako jiţ kaţdoročně vydali oslavit poutí Den církevních škol. Naše cesta vedla ke Spálovu k Panně Marii ve skále. Počasí si s nám a trošku hrálo, ale nepršelo, ba i sluníčko zasvitlo. U šumící řeky jsme slavili působivou mši svatou, kterou celebrovali bývalý a současný školní kaplan společně, tedy O. Petr Kuník a O. Jiří Ramík. Seznámili nás s příběhy, které se k tomuto místu váţí a bylo to moc zajímavé. Potom jsme se rozdělili do dvou skupin. První aţ pátá třída šla procházkou do nedalekého Klokočůvku, do kapličky sv. Antonína, kde měl O. Jiří opět připraven příběh ze ţivota tohoto světce. Šlapali jsme pak dolů krásnou a klidnou vesničkou, obdivovali čapí hnízda, vrásnění skal, staré nářadí a někteří i traktory. Starší ţáci putovali cestou zvanou „mlýnice“ a pak ke „Švédské skále“. A protoţe putovali tak podivnými místy, nemohli tak rychle najít správnou cestu. Naštěstí i oni dorazili k autobusu a vydali se na cestu domů. Vladimíra Kupčíková 22
Vědomostní test – vědomost je základ života:-) (správné odpovědi na konci časopisu)
1. Kde se vzalo slovo Kristus? a) překladem hebrejského slova Mesiáš b) delší verzí pojmenování Bůh c) z anglického slova Vánoce 2. Co znamenala v kalendáři písmena AD? a) všechno dobré b) Léta Páně c) Nový rok 3. Co znamená evangelium? a) radostná zpráva b) evangelická mše c) andělská Eva 4. Která izraelská dívka se stala královnou? a) Rút b) Ester c) Judit 5. Proč Ţidé slaví Paschu? a) aby se dobře najedli b) na památku postavení chrámu v Jeruzalémě c) na památku, kdy Mojţíš vyvedl Izraelity z Egypta 6. Co je to Magnificat? a) hebrejsky Marie b) ţivotopis Panny Marie c) Mariin chvalozpěv Bohu 7. Jakým jazykem mluvil Jeţíš? a) řecky b) hebrejsky c) latinsky 8. V Bibli se píše o blahoslavených. To znamená… a) ţe jsou slavní b) ţe jsou šťastní c) ţe mají dost peněz 23
9. Který je nejstarší nalezený záznam evangelia? a) řecky text Janova evangelia z první poloviny 2. století b) latinský opis evangelia z desátého století c) aramejská sbírka Jeţíšových výroků z 2.století 10. Čemu se říká Modlitba Páně? a) desateru b) modlitbě Otče náš c) modlitbě v tichosti
Správné odpovědi: 1.a), 2.b), 3.a), 4.b), 5.c), 6.c), 7.b), 8.b), 9.a), 10.b) 24
