, Hradec nad Moravicí

METAL 2002

14. – 16. 5. 2002, Hradec nad Moravicí

Současný stav a perspektivy zavádění metody sledování nákladové náročnosti výroby odlitků v našich slévárnách. Current state and perspectives of introduction of the method for determination and monitoring of cost intensity of production of castings in Czech foundries.

Kafka Václava, Jaroslav Šenbergerb ,Ledvoňová Alenac ,Záruba Pavelh ,Vévodová Janac, Zindulka Michalh , Miroslav Lančad, Josef Nejedlýe, Vladimír Vepřekf, Roman Reškag

a) b) c) d) e) f) g) h)

Racio & Racio, Vnitřní 732, 7356 14 Orlová, ČR,[email protected] VUT Brno, Technická 2, 602 00 Brno, VŠB - TU, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava - Poruba, ČR TATRA Kopřivnice a.s.,742 21 Kopřivnice, Slévárny a modelárny Nové Ransko s.r.o, Slévárny ČKD Kutná Hora a.s., Slévárny METAZ a.s. Týnec nad Sázavou Závod 2/20 - Slévárna, NOVÁ HUŤ a.s., Vratimovská 689, 707 02 Ostrava Kunčice, ČR, [email protected]; [email protected]

Abstract The paper deals with current state of solution of the fundamental problem of Czech foundries – introduction of operative cost control. Material describes monitoring and recording of costs of individual manufacturing operations. In conditions of the foundry NOVÁ HUŤ, a.s. Ostrava we picked three concrete castings for which we verify the developed methodology for cost exploitation. It gives also an information about conclusions of solution of the project ordered by the Czech Foundry Society. The three types of castings mentioned above were produced with use of total of eleven different manufacturing processes. ÚVOD Zavedení metody průběžného sledování nákladů výroby odlitků jako předpoklad jejich následného operativního řízení je perspektivním cílem našich sléváren. K dosažení tohoto cíle v současné době probíhá řada paralelních prací v naších slévárnách. V oblasti operativního řízení nákladů tekuté fáze je situace pro elektrické obloukové pece a další tavící agregáty rozpracována a již provozně v praxi využívána /1,4,5,6/ V podmínkách slévárny závodu VIADRUS ŽDB a.s. začaly práce, které se zaměřily na problémy sledování nákladovosti tavení litiny v kupolové peci /8/. Další šetřenou oblastí je ve Slévárně Třinec a.s. posouzení variability úplných vlastních nákladů devíti vyráběných odlitků v jednotlivých měsících roku 2001 /9/. K tomuto šetření se využívá ve slévárně dlouhodobě fungující program COST a SAP verze R3. S pracemi, které v současné době probíhají v slévárnách ŽDB a Třinec bude slévárenská veřejnost v brzké době podrobně informována. V předloženém příspěvku chceme podat přehlednou informaci o šetření ve slévárně NOVÁ HUˇT a.s. Ostrava /7/ a o závěru nákladového porovnání odlitků ve čtyřech slévárnách /2/. 1

METAL 2002


1.0 NÁKLADOVÁ NÁROČNOST VÝROBY ODLITKŮ DLE VÝROBNÍCH FÁZÍ V PODMÍNKÁCH SLÉVÁRNY NOVÁ HUˇT a.s. Cílem práce bylo detailní podchycení všech nákladů výroby vybraných odlitků a posouzení jejich výše a variability. Pro naše šetření jsme si vytýčili následující postup: a) Nejprve jsme vhodně rozdělili výrobu odlitků do dílčích fází (výroba tekuté fáze, výroba forem a jader, odlévání kovu, vybíjení odlitků, čistírenské zpracování odlitku). b) následně jsme vytvořili metodiku stanovení (využívajícího měření skutečně spotřebovaných položek) nákladů vyrobeného odlitku pro definované výrobní fáze. Rozdělili jsme nákladové položky na ty, které lze zjišťovat přímo - tedy měřit či vážit a dále na ty, které se stanovují jiným způsobem. Prvním krokem při řešení projektu byl výběr konkrétních odlitků, na jejichž příkladě se daný projekt řešil. 1.1 Vybrané odlitky pro sledování Na základě skladby výrobního sortimentu odlitků ve slévárně NOVÁ HUŤ, a. s. Ostrava byly vybrány tři odlišné typy odlitků, u kterých výroba probíhá opakovaně, prakticky po celý rok. Pro nákladové posouzení jsme se při výběru zaměřili na: - odlitek z OCELI – s názvem „vozík“ o hmotnosti cca 0,71 t - odlitek z LLG – s názvem „stojan“ o hmotnosti cca 1,1 t - odlitek z OCELI – s názvem „kapsa“ o průměrné hmotnosti cca 121 kg Z důvodu odlišného výrobního postupu u jednotlivých druhů odlitků byla skladba dílčích nákladů ve výrobních fázích individuálně stanovena pro každý odlitek. Řešitelské práce u odlitku s názvem „vozík“ jsou nejdále, proto se mu věnujeme podrobněji. 1.2. Provedená sledování pro stanovení nákladů V úvodu sledování bylo nutné sestavit soubor veškerých nákladů, které jsou v příslušné výrobní fázi vynaloženy. Nákladové položky, se kterými jsme se ve výrobních fázích setkali bylo možné následně rozdělit na veličiny, které byly: a) přímo měřitelné (např. počet háčků ve formě – výztuhy ve formovací směsi, počet použitých brusných kotoučů, množství CO2 – dle počtu použitých nádob s plynem, atd.) b) stanovitelné přes souvztažnou veličinu – výpočet kupříkladu podle doby (množství formovací směsi – podle doby sypání mísiče; podobně mzdy a neměřená spotřeba elektrické energie u agregátů) c) stanovitelné na základě parametrů spotřeb udaných výrobcem agregátů, či přístroje na identifikačním „štítku“ (např. spotřeby acetylénu a kyslíku byly zjištěny s pomocí průměrných průtoků kyslíku a acetylénu tryskou při určitém tlaku. Podobně byla stanovena i spotřeba stlačeného vzduchu – podle jmenovitých údajů výrobce na identifikačním „štítku“ pneumatického sekáče nebo pneumatické pěchovačce)

2

METAL 2002

d) e)


vypočteny na základě podobnosti technologie (např. spotřeba svařovacího drátu přepočtena podle spotřeby zavařovacích elektrod udávaných v kusech) byly pro svou velice nízkou výši pominuty.

Pro naše hodnocení a následný rozbor jsme sledovali pro každý odlitek 6 sérií měření. Nákladové položky, které byly stanoveny na základě měření a aplikace výše uvedených metod tvoří ve svém celku tak zvané neúplné vlastní náklady odlitku (dále NVN). V současné době takto stanovené NVN doplňujeme o ty nákladové položky, které jsou na konkrétní odlitek přímo stěží stanovitelné (různé druhy režijních nákladů, spotřebu pitné i užitkové vody, apod.) s cílem přiblížit se úplným vlastním nákladům odlitku. 1.3.Kalkulace nákladů na odlitek První zásadou sestavení kalkulačního vzorce bylo členění nákladů dle výrobních fází. Následně jsme - v rámci příslušné výrobní fáze – členili náklady dle jejich druhů (materiál, suroviny, mzdy, energie apod.). Takto vytvořený kalkulační vzorec zahrnuje více než 150 nákladových položek. Každá nákladová položka v kalkulačním vzorci je uvedena nejprve ve svých fyzických ukazatelích – jednotky na odlitek (kupř. množství příslušného materiálu, trvání operace, apod.), dále pak nákladový údaj v Kč/odlitek a v Kč/kg odlitku. 1.4. Současný stav řešení úkolu a) Odlitek „vozík“ - ocel Byla ukončena veškerá sledování všech šesti sérií. Je sestaven podrobný kalkulační vzorec, kde jsou uvedeny veškeré měřitelné a počitatelné nákladové položky. Nyní jsou do kalkulace doplňovány na odlitek přímo nestanovitelné režijní náklady. Dále se vyhodnocuje variabilita měřených nákladů a času. b) Odlitek „Stojan „ - LLG Bylo ukončeno sledování série šesti kusů odlitků, je rozpracována kalkulace pro tento odlitek. Pro konečné porovnání se připravuje obdobné hodnocení jako u „vozíku“. c) Odlitek „Kapsa“ - ocel Odlitek je na rozdíl od předchozích dvou strojně formován. Začalo sledování nákladů série šesti kusů odlitků. V současné době je odsledováno třicet forem a jader. 1.5 Diskuse dosažených výsledků u odlitku „vozík“ Výsledky porovnání časové náročnosti jsou uvedeny v T1. T 1:Přehled pracovních časů výrobních fází odlitku „ vozík“ Doba zpracování (čas v minutách) Výrobní fáze Průměr Minimum Maximum 1 Výroba tekutého kovu jedné tavby 46,7 45 50 2 Formování jedné formy 169,5 142 224 3 Formování 8 jader pro formu 44,5 34 59 4 Odlévání dvou forem 11,3 10 12 5 Vybíjení dvou forem 17,3 15 19 6 Čistírenské zpracování odlitku 1274,3 1242 1330 7 Celkový čas*), min 1563,6 1488 1694

3

METAL 2002


8 Celkový čas,hod 26,1 24,8 28,2 *) Celkový čas – tento čas zahrnuje pouze pracovní operace (pouze výrobní část). Do této doby nejsou zahrnuty prostoje (organizační a ostatní), dále doba, kdy se na odlitku nepracuje (odlitek volně „leží“ a „čeká“ na další zpracování), přesuny a manipulace odlitku jeřábem. Také není zahrnuta doba chladnutí odlitku po jeho odlití. Z tabulky je patrné, že celkový výrobní čas odlitku je v průměru asi 26 hodin. Při komplexním pohledu se celý výrobní pochod (s prostoji, čekáním a další manipulací) tohoto odlitku prodlouží asi na šest dnů. Uvažujeme-li dobu do vyexpedování vyrobených odlitků, může se doba výroby (celková doba pobytu odlitku na slévárně) prodloužit na 14 – 21 dnů. Při porovnání jednotlivých výrobních časů můžeme konstatovat, že největší variabilita se vyskytuje ve fázi formování – výroba jedné formy trvá 142 až 224 minut. Na tento rozdíl má největší vliv skutečnost, že na odlitku pracují buď jeden nebo tři pracovníci. Nutno dodat, že při práci tří pracovníků se nepotvrzuje synergický efekt. Naopak v daném případě práce více formířů zvyšuje celkovou odpracovanou dobu vynaloženou na formování odlitku. Nevýhodou mohou být jistě rozdíly ve schopnostech pracovníků, rutinní organizace práce a také následně časová mzda. Nákladové hodnocení neúplných vlastních nákladů (NVN) je uvedeno v T2. T2:Rozdělení NVN v jednotlivých výrobních fázích sledovaného odlitku „vozík“ v Kč/kg (převedených do relativního vyjádření) NVN v % vyjádření Výrobní fáze průměr minimum maximum 1 Výroba tekutého kovu 52,32 52,32 52,32 2 Formování - výroba forem 21,63 19,70 24,44 3 Formování - výroba jader 7,42 7,18 7,71 4 Odlévání 1,77 1,71 1,84 5 Vybíjení forem 0,94 0,79 1,12 6 Čistírenské opracování 15,92 15,35 16,70 Neúplné vlastní náklady 7 celkem 100,00 98,36 102,71 Ve sledovaném případě jsou průměrné NVN v Kč/kg vyjádřeny 100 %. Ostatní náklady byly pro vzájemnou srovnatelnost vztaženy právě k této hodnotě. Zjišťujeme, že největší náklady tvoří výroba kovu, formování a čistírenského zpracování. Největší variabilita hodnot se projevuje právě u formování, na kterou má vliv variabilita pracovního času (viz T1). To se názorně projevuje v měnlivosti mzdových nákladů. Zjištěné poznatky potvrzují náklady jednotlivých měřených sérií odlitku v T3. T3: Zjištěné náklady jednotlivých sérií /Kč/kg) v relativním vyjádření pro odlitek „vozík“ Výrobní fáze 1 2 3 4 5 6 7 8

Výroba tekutého kovu Formování - výroba forem Formování - výroba jader Odlévání Vybíjení forem Čistírenské opracování Neúplné vlastní nákl. celkem Z toho mzdové náklady

NVN v % vyjádření 1.sledov. 2.sledov. 3.sledov. 4.sledov. 5.sledov. 6.sledov. 53,19 53,19 53,19 53,19 53,19 53,19 20,09 24,04 20,03 21,92 21,02 24,85 7,57 7,30 7,84 7,64 7,57 7,34 1,87 1,87 1,80 1,80 1,73 1,73 0,80 0,80 0,93 0,93 1,13 1,13 16,97 16,11 16,21 15,61 16,04 16,17 100,49 103,30 100,00 101,09 100,69 104,42 17,94 20,88 18,48 21,11 17,74 21,48

4

METAL 2002


Na příkladu formování vybraného ocelového odlitku (T4) lze popsat nákladovou náročnost výroby formy. Jak je zřejmé, převažující část nákladů tvoří materiálová spotřeba (formovací směsi) cca 90%. Následují s cca 10 % mzdy. Materiálová spotřeba se pohybuje od 79,77 % až 93,24 % z celkových nákladů výroby formy. Zanedbatelné nejsou ani mzdové náklady, u kterých se z výše uvedených důvodů objevuje i nemalá variabilita (9,76 % až 31,24 %). Naopak jako „zanedbatelné“ z hlediska nákladů se jeví zejména drobné položky, jako např. použití lepidel, separátoru, apod. T4:Kalkulační vzorec pro fázi formování odlitku „vozík“– příklad sledovaných položek Formování 1.sled. 2.sled. 3.sled. 4.sled. 5.sled. 6.sled. vyjádření v % VÝROBA FORMY (100 % - nejnižší náklad ze 6 sledování výroby forem) 1 A) Materiál 2 CT směs 46,62 45,77 43,23 40,75 47,18 46,05 3 Chromitová směs 10,08 10,08 10,08 10,08 10,08 10,08 4 Separátor 0,32 0,32 0,32 0,32 0,32 0,32 5 Šamotové součásti 11,68 11,68 11,61 11,61 12,96 12,96 6 Háčky 9,50 11,08 8,23 3,48 10,45 11,08 7 Tyče 1,19 8 CO2 – tvrdidlo 10,20 10,20 10,20 10,20 10,20 10,20 9 Lepidlo 0,01 0,01 0,11 0,11 0,01 0,01 10 Nátěr 2,03 2,03 2,03 2,03 2,03 2,03 11 Nesledované položky: 12 Polystyrén 13 Materiál celkem 90,44 91,17 85,81 79,77 93,24 92,74 14 B) Mzdy (včetně pojišt.) Příprava modelového 15 zařízení 0,26 0,26 0,47 0,47 0,69 0,37 8,86 23,11 11,82 24,22 9,50 24,06 16 Formování 17 Prostoje 0,26 4,12 1,21 3,17 1,06 5,54 18 Příprava nátěru 0,11 0,32 0,11 0,32 0,11 0,32 Vlastní 19 nátěr 0,26 0,95 0,47 1,42 0,26 0,95 20 Nesledované položky: Jeřáb,obsluha 21 mísiče,chromit 22 Mzdy celkem 9,76 28,76 14,09 29,60 11,61 31,24 23 C) Energie 24 El.en.-mísič CT směs 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 25 .-mísič chromitu 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 26 Tlak.vzduch na pěchování 0,08 0,07 0,10 0,07 0,08 0,07 Nesledované položky: 27 jeřáb 28 Energie celkem 0,08 0,07 0,11 0,07 0,08 0,07 29 Celkem výroba formy 100,28 120,00 100,00 109,44 104,93 124,05

5

METAL 2002


Zjištěné závěry vyjma přímé využití v provozu jsou podkladem pro vývoj metody operativního řízení nákladů. 2.0 Porovnání nákladů odlitků ze železných kovů prováděné ve čtyřech slévárnách České republiky 2.1 Systém (metoda) řešení projektu Po zvažování možného řešení se použila metodika jejímž principem je „vytipovat“ odlitek z konkrétní tekuté fáze (kupříkladu z oceli), který je alespoň v některých (některé) slévárnách podílejících se na řešení projektu vyráběn. Pro tento odlitek sestavit náklady jeho výroby. Tyto náklady budou konstruovány ve slévárně vyrábějící tento odlitek dle skutečně dosahovaných nákladů. Ve slévárnách, kde tento odlitek není zařazen do výrobního programu budou náklady konstruovány na základě obdobných odlitků ve slévárně vyráběných a dle systému konstrukce nákladů k vytvoření nabídkové ceny. 2.2.Porovnávané odlitky Po průzkumů vyráběného sortimentu (a potenciálních možností výroby) ve slévárnách, které byly zařazeny do řešitelského týmu, byly zvoleny pro nákladové porovnání následující odlitky: a) LLG (litina s lupínkovým grafitem) – název „těleso“, hmotnost 10,9 kg , výběr podobného (identického) odlitku ve slévárně A a B. b) LKG (litina s kuličkovým grafitem) – název „náboj kola“, hmotnost 48 - 49 kg, výběr podobného (identického) odlitku ve slévárně A a C c) Ocel – název „výkyvná vidle“, hmotnost 47,9 – 48,5 kg, výběr podobného (identického) odlitku je ve slévárně A, C a D Dle zpracované metodiky byl sestaven kalkulační vzorec, s pomocí kterého bylo možné následně stanovit příslušné dílčí nákladové položky na výrobu příslušného odlitku v dané slévárně (tedy na určitý výrobní způsob). Vybrané odlitky byly následně nákladově porovnány v jedenácti výrobních způsobech. 2.2 Porovnání výsledných neúplných vlastních nákladů pro odlitky vyrobených z vybraných slitin železa a) Litina s lupínkovým grafitem Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou výsledných NVN činí 1,56 Kč na kilogram odlitku, tj. 10,9% vztaženo na minimální hodnotu. S ohledem na rozdíly v technologickém vybavení sledovaných výrobních postupů je zjištěný rozdíl v prvním přiblížení „přijatelný“. Při porovnávání nákladových rozdílů mezi jednotlivými výrobními fázemi zjišťujeme rozdíly významně vyšší než mezi výslednými NVN odlitku. Rozdíl mezi nejvyššími a nejnižšími náklady jednotlivých výrobních fází jsou: - tekutý kov

0,65 Kč/kg….. 7,9 %

- formovací směsi

0,45 Kč/kg ….58,8 %

- výroba formy

0,38 Kč/kg…..11,2 %

- liti tekutého kovu

0,07 Kč/kg…..56,5 %

- čistírenské zpracování

1,72 Kč/kg….98,2 %

- kontrola odlitku

0,19 Kč/kg.. ..47,2 % 6

METAL 2002


- zmetky

0,08 Kč/kg….11 %

- dobropisy

0,39 Kč/kg…..25,5 %

Uvedený přehled variačního rozpětí NVN jednotlivých výrobních fází dokládá vysokou měnlivost. Vyjma tekutého kovu a nákladů na zmetky nepotvrzuje relativně nízké a snad tedy i téměř „přijatelné“ rozpětí výsledných neúplných vlastních nákladů odlitku. b)Litina s kuličkovým grafitem U výrobního postupu 6 byla původně zpracovaná kalkulace (výrobní postup 6A), která byla následně přepracována (výrobní postup 6B). Výrobní postup 6A vykázal pro litinu s kuličkovým grafitem náklady srovnatelné s náklady na výrobu odlitku z oceli. Navržená technologie odpovídala také ve skutečností více výrobě odlitku z oceli než z litiny. Uvedený příklad demonstroval příčiny potíží sléváren oceli při zavádění výroby litiny s kuličkovým grafitem. Pokud je použita na odlitek z litiny s kuličkovým grafitem technologie shodná s technologií používanou na ocelový odlitek, pak mohou být skutečně náklady na výrobu takového odlitku z LKG vyšší než náklady na výrobu stejného odlitku z oceli. Výrobní postup 6A neodpovídal technologií výrobě litiny s kuličkovým grafitem, proto jeho náklady nejsou v této kapitole brány při následujícím srovnání v úvahu. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou neúplných vlastních nákladů činí 3,5 Kč na kilogram odlitku, tj. 21,9 %. Uvedený rozdíl je vyšší oproti LLG (prakticky dvojnásobný) a je nad naše původní předpoklady. Výše uvedeného rozdílu může být vysvětlena výslednými neúplnými vlastními náklady u výrobního postupu 6B. U tohoto výrobního postupu není použita u některých operací technologie odpovídající výrobě odlitku z LKG. Např. náklady na tepelné zpracování ve výši 1,15 Kč/kg jsou podle názoru řešitelů vynaloženy zbytečně. Rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími náklady jednotlivých výrobních fází jsou: - tekutý kov …………..

2,17 Kč/kg ….23,7 %

- formovací směsi …………1,36 Kč/kg ... 69,3 % - výroba formy…………….0,67 Kč/kg…..58,2 % - liti tekutého kovu………. 0,31 Kč/kg…112,7 % - čistírenské zpracování ….. 1,21 Kč/kg … .88,2 % - tepelné zpracování ………1,15 Kč/kg - kontrola odlitku …………0,49 Kč/kg…..66,8 % - úprava povrchu…………..0,05 Kč/kg……8,2 % - zmetky …………………..0,21 Kč/kg…...44,7 % - dobropisy celkem………...1,19 Kč/kg….106,8 % Podobně i u LKG zjišťujeme, že měnlivost NVN jednotlivých výrobních fází je vyšší a u některých fází významně vyšší než u výsledných NVN. c) Odlitky z oceli Od sledovaných výrobních postupů se jistým způsobem odchyluje výrobní postup 10. Rozdíl v nákladech u výrobního postupu 10 oproti výrobnímu postupu s nejnižšími NVN činí 10,23 Kč/kg tj 53,4 %. Jak bylo již uvedeno, zvolený odlitek není vhodný pro výrobní 7

METAL 2002


postup 10. Z tohoto důvodu není také vybraný výrobní postup 10 v oblasti nákladů s ostatnímu výrobními postupy srovnatelný a dále nebude v tomto odstavci posuzován. V dalším šetření jsme se tedy zaměřili na úvahy vycházející z VZ 7, 8 a 9. U těchto výrobních způsobů je rozdíl mezi výslednými NVN odlitku ve výši 6,53 Kč/kg, což odpovídá 34,1 %. Rozdíly mezi nejvyššími a nejnižšími náklady jednotlivých výrobních fází jsou: - tekutý kov …………..

0,8 Kč/kg …….7,5 %

- formovací směsi …………1,34 Kč/kg ... 104,1 % - výroba formy…………….0,90 Kč/kg……80,6 % - liti tekutého kovu………. 0,29 Kč/kg……95,1 % - čistírenské zpracování … ..2,39 Kč/kg … ..53,5 % - tepelné zpracování ………1,09Kč/kg …..117,5 % - kontrola odlitku ………….0,63 Kč/kg……67,3 % - úprava povrchu…………...0,09 Kč/kg……12,6 % - zmetky …………………...0,50 Kč/kg……57,5 % - dobropisy celkem………...1,42 Kč/kg…….17,2 % U odlitků z oceli se opět potvrzuje, že variabilita výsledných NVN je nižší než variační rozpětí u jednotlivých výrobních fází (s výjimkou tekutého kovu, úpravy povrchu odlitku a dobropisů). d)Souhrnné porovnání měnlivosti nákladů u odlitků z LLG, LKG a OCELI Jak bylo výše uvedeno v tomto případě jsou posuzovány pouze VZ 1, 2, 3, 4, 5 , 6B, 7, 8 a 9. Snad jako pozoruhodné se jeví, že rozpětí u výsledných NVN stoupá od LLG (1,56 Kč/kg – 10,9 %), přes LKG (3,5 Kč/kg, 21,9 %) až k OCELI (6,53 Kč/kg, 34,1 %). Patrně nebude možné stejný závěr stanovit u NVN dle výrobních fází (viz výše body ad a až ad d). U jednotlivých výrobních fází se v prvním přiblížení jeví, že u dílčích odchylek nelze postihnout nějaké závislosti. Položíme-li si otázku, u kterých výrobních fází je variabilita nákladů relativně nižší pak budeme moci asi hovořit o nákladech na tekutý kov (nákladová odchylka se pohybuje od 7,5% do 23,7 %), dále o nákladech na úpravu povrchu odlitku ( 8,2 % - 12,6 %) a snad s výjimkou LKG ( 106,8 %) o dobropisech (17,2 % - 25,4 %). U dalších výrobních fází je měnlivost významně vyšší ( v desítkách procent) a ve dvou případech přesahuje dokonce 100 %. V oblasti nákladů zaujímají specifické postavení mzdové náklady. 2.3 Porovnání mzdových nákladů u odlitků vyrobených z vybraných slitin železa Pro výpočet vycházíme z údajů o výši mezd a pojištění, tak jak jsou uvedeny pro jednotlivé výrobní způsoby a tekuté fáze /2/. U porovnávaných VZ z vybraných slitin železa zjišťujeme následující nákladové rozdíly: 8

METAL 2002


Odchylka mezi nejvyššími

Průměrné náklady

Rozmezí

a nejnižšími náklady

skupiny

nákladů

-------------------------------

-----------------------

----------

Kč/kg

%

Kč/kg

Kč/kg

LLG

3,43

283,5

3,45

1,21- 4,64

LKG

0,80

62,0

2,64

1,35 – 2,09

OCEL

1,53

88,0

2,40

1,74 –3,27

Z údajů výše uvedených vyplývá, že pásmo mzdových nákladů u LLG je prakticky nejširší a zahrnuje pásma jak pro LKG tak i pro OCEL. Tomuto konstatování odpovídá i zjištěná odchylka mezi nejvyššími a nejnižšími náklady ve skupině odlitků dané tekuté fáze. Mzdové náklady na výrobu odlitků z litiny s kuličkovým grafitem jsou nižší než třetina mzdových nákladů na výrobu odlitku s lupínkovým grafitem u výrobního postupu 2 a 3. Toto do jisté míry překvapující zjištění si vynucuje nutnost bližšího prověření této skutečnosti. Srovnání mzdových nákladů na výrobu odlitku z LLG a oceli vypovídá také obdobně. Mzdové náklady na výrobu odlitku z oceli u výrobního postupu 7 až 9 jsou nižší než na výrobu LLG u výrobního postupu 2 a 3. S přihlédnutím k technologii čistírenského zpracování LLG a oceli se očekával výsledek právě opačný. Mzdové náklady u sledovaných odlitků jsou nejvyšší ve formovně a v čistírně. U odlitků z LLG tvoří mzdové náklady na formovně a čistírně 83 až 94 %, u odlitků z LKG 66 až 78% a u odlitků z oceli 79 až 89 % veškerých mzdových nákladů.

mzdové náklady (kčúkg)

Na základě technologie čistírenského zpracování lze předpokládat nejvyšší mzdové náklady při zpracování ocelových odlitků ( řezání nálitků plamenem, broušení velkých ploch po nálitcích, broušení povrchových vad, opravy odlitků svařováním, broušení po svařování, tryskání odlitků po tepelném zpracování ). U sledovaných postupů 3,5 jsou však nejvyšší mzdové náklady 3 na čistírenské zpracování odlitků 2,5 z LLG ( za uražení nálitků a vtoků y = 0,4064x + 0,1673 2 a obroušení malých ploch ). Mzdové R = 0,8742 1,5 náklady v čistírně na zpracování odlitků korelují s celkovými náklady. 1 Regresní přímky pro závislost 0,5 y = 0,0907x + 0,2774 R = 0,8581 mzdových a celkových nákladů 0 0 2 4 6 8 v čistírně jsou graficky znázorněny celkové náklady (Kč/kg) na obr.vlevo. Přímky od pravé strany grafu k levé platí pro ocel, LLG a LKG. Všechny tři závislosti vykazují vysokou korelaci. y = 1,0141x - 3,7613 R 2 = 0,9767

2

2

Práce dále obsahuje konkrétní doporučení zúčastněným slévárnám vedoucí ke snížení nákladů 3.0 Závěr Příspěvek je zaměřen na řešení úvodní etapy operativního řízení nákladů výroby odlitků. 9

METAL 2002


V prvé části je v podmínkách slévárny NOVÉ HUTĚ a.s. posuzována nákladovost tří různých odlitků. U odlitku „vozík“ jsme měřili v šesti sériích náklady na jeho výrobu. Při řešení jsme si ověřili, že lze stanovit zdánlivě v prvním přiblížení nezjistitelné náklady (např.spotřeby plynů u hořáků). Z šetření v současné době vyplynuly náměty na změny organizace práce, možnosti záměny použití některých komponentů při výrobě – háčky nebo tyče jako výztuž do formy apod. Druhá část příspěvku shrnuje závěry nákladového porovnání tří odlitků vyráběných jedenácti výrobními způsoby ve čtyřech slévárnách. Konstatují se významné nákladové rozdíly (od cca 10 % do cca 34 %) mezi šetřenými výrobními postupy. Práce obsahuje řadu konkrétních doporučením jednotlivým slévárnám. Všechna uváděná šetření směřují k vývoji metody operativního řízení nákladů v českých slévárnách. Práce je řešena v rámci projektu č. 106/01/1385 za finanční podpory Grantové agentury ČR. LITERATURA [1] KAFKA V., ŠENBERGER J., PALÁN P., SZMECK V., PACOLA D., KUPKA F., HÝVNAR V., STONAWSKI J., KNIRSCH V., REŠKA R.,: Porovnání použitých technologií a jejich nákladů při výrobě tekuté fáze litin s lupínkovým a kuličkovým grafitem a ocelí na odlitky.ISBN 80-238-6762-8, Brno, březen 2001 [2] KAFKA, V., ŠENBERGER J, LEDVOŇOVÁ A., LANČA M., VIZNAROVÁ J., ČERNÝ J., KOUTNÍKOVÁ I, NEJEDLÝ J., VEPŘEK V., POVOLNÝ M., LÁNA I., REŠKA R.: Porovnání nákladů na výrobu odlitků ze železných kovů, sborník II.semináře OK ekonomické ČSS, 21.3.2002 Brno, s.1-61 [3] MARTÍNEK, L., FILA, P., KAFKA, V., BŮŽEK, Z., PROKEL, M.: Zkušenosti s využíváním znalosti nákladů jednotlivých taveb v operativním řízení elektrických obloukových pecí Ocelárny ŽĎAS a.s. In Sborník z 17. Konference „Teorie a praxe výroby a zpracování oceli. Rožnov, 2001, s. 243-250. ISBN 80-85988-55-0 [4] ČAMEK, L., BAIL, V., UHER, T., KAFKA, V., PETER, M., RAŠKA, P., BŮŽEK, Z. : Provozní zkušenosti konvertorové ocelárny VÍTKOVICE STEEL, a.s. s využíváním nákladového modelu při řízení výroby. In Sborník z 15. celostátní konference „Výroba a vlastnosti oceli na odlitky a litiny s kuličkovým grafitem“. Žďár nad Sázavou, 2001, s. 150-155. ISBN 80-02-01464-2 [5] MERTA, P.: Zkušenosti s uplatňováním nákladové kontroly taveb v podmínkách PSP slévárna a.s. Přerov. In Sborník z 15. celostátní konference „Výroba a vlastnosti oceli na odlitky a litiny s kuličkovým grafitem“. Žďár nad Sázavou, 2001, s. 135-141. ISBN 80-02-01464-2 [6] MATUŠKA, D. : Sledování nákladů při výrobě tekutého kovu. Diplomová práce VŠBTU. Ostrava, 2001. [7] KAFKA V., LEDVOŇOVÁ A, ZÁRUBA P., SMOLÍK M., VÉVODOVÁ L., ZINDULKA M., KOŘÍNKOVÁ V., BĚČÁK L.,: Tvorba systému sledování nákladů ve slévárnách s pomocí nákladových modelů. NOVÁ HUŤ, Závod 2 – slévárna, rukopis, březen 2002 [8] MACHULDA J., ČÁP M., POLCER M., KLOSKO M., KAFKA V.: Problematika ekonomické náročnosti tavení litiny na kupolové peci, ŹDB a.s. Bohumín, duben 2002, rukopis,

10

METAL 2002 [9]


SZMEK V., ŽIŽKA I., VÉVODOVÁ A., KAFKA V.: Variabilita nákladů vybraných odlitků v jednotlivých měsících roku 2001v podmínkách Slévárny a.s. Třinec, duben 2002, rukopis

11

, Hradec nad Moravicí

Recommend Documents