, Hradec nad Moravicí

METAL 2005 24.-26.5.2005, Hradec nad Moravicí _________________________________________________________________________________

Světová konsolidace v hutnictví a pozice českých hutí v tomto procesu World‘s consolidation in metallurgy and position of czech metallurgy plants in this action. František Chowanieca

Miroslav Stančíka Pavel Šedivýa

a

Mittal Steel Ostrava a.s., Vratimovská 689, 707 02 Ostrava-Kunčice, Česká republika

Abstrakt: Celosvětový trend konsolidace producentů oceli dynamicky pokračuje. Současní lídři tohoto průmyslového sektoru posilují své pozice a řada dalších uskupení vzniká, a to nejen napříč světadíly, ale globálně. Ekonomický, technologický a rozvojový potenciál velkých skupin je nejlepším nástrojem nejen pro řízení vztahů s dodavateli surovin, ale i pro cenovou politiku v prodejích. Hlad po oceli neustále roste, ocel se stává jednou z nejzajímavějších komodit a kapitálové trhy nejlépe ilustrují tuto skutečnost. Nicméně je nutno konstatovat, že doba malých a středních producentů skončila. Globální konsolidované ocelářské společnosti v blízké době převezmou vedení sektoru se všemi důsledky na aktivity proti i po proudu. Abstract: Worldwide trend of steelmakers‘ consolidation is still dynamically running. Current leaders of this industrial sector are strenghtening their positions and number of further groups is launched not only within continents but globally. Economical, technological and development potential of large groups is the best toy not only for relations control of raw materials suppliers but for price policy in sale areas too. Steel demand is still increasing, steel becames one of the most interresting commodity and this fact is showed by capital markets in the best way. Nevertheless it is needed to note, times of small and medium works are over. Global consolidated steelmaking companies are expected to take over the lead of this sector with all positive as well as negative impacts in the near future. 1. Úvod Rok 2004 byl nejlepším rokem pro ocelářský sektor v celé poválečné historii. Dle prognóz IISI byla 20. prosince 2004 dosažena poprvé v historii roční výroba 1 mld. tun surové oceli. Dosažení celkové výroby 1,035 mld. tun oceli bylo na základě vývoje v průběhu roku v podstatě očekáváno jako logický důsledek dynamického vývoje několika posledních let [1]. Tabulka 1. Vývoj světové výroby oceli v posledních letech (v mil. t) Table 1. World steel production development in the latest years (in mil. t) rok

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

výroba

725,1

752,3

750,0

798,9

777,3

789,0

847,6

850,2

903,8

968,3

1 035,5

Nebyly ovšem očekávány některé zásadní skutečnosti, a to především ceny surovin a ceny prodejů. Nečekaně strmý růst cen přivedl řadu společností k nečekaným ziskům a řadu společností, především ve zpracovatelském průmyslu oceli, k nečekaným problémům. Ocelářské kapacity v některých oblastech nebyly schopny pokrýt poptávku, především dodávky tenkých plechů pro automobilový průmysl se staly úzkým místem. To vedlo až k omezení výroby, např. u japonských automobilek Suzuki a Nissan a dodávky z Posco musely být nahrazeny pásy až z Arceloru. Snad nejvíce je možno podtrhnout tuto 1


krizi leteckými dodávkami oceli ze Spojených států pro pobočku automobilky Toyota v Austrálii pomocí velkokapacitních letadel Antonov. Toto opatření bylo nezbytné pro udržení výroby a jako řešení krizové situace v místním ocelářském sektoru [2]. Pro nejbližší období budou pro výrobu oceli nejvýznamnější tyto faktory: • konsolidace • vývoj v Číně • ceny vstupů • ceny prodejů • ekologie

2 . Konsolidace aneb těžší bere Před několika lety tvrdili nezávisle na sobě L. N. Mittal (Mittal Steel Company) a G. Dollé (Arcelor), že přijde doba, kdy pouze největší výrobci oceli budou ziskoví a konkurenceschopní. Potřebnou kapacitu takového producenta oba odhadovali na 100 mil. t ročně a počet těchto opravdu „těžkých hráčů“ na 5 – 7. První velkou fůzí bylo spojení skupin British Steel a Koninklijke Hoogovens v roce 1999, ale jako první opravdu silný hráč vznikl Arcelor. Spojením tří předních evropských výrobců oceli tak byl vytvořen největší výrobce oceli na světě. Největší rozmach vzniku velkých konsolidovaných fůzí byl započat s novým tisíciletím. Především rozvoj výroby oceli v Číně vedl ke vzniku řady uskupení a dnes prakticky každý evropský producent vstoupil nebo vstupuje s místními výrobci do některé formy spolupráce, především na bázi joint venture. Nejznámější jsou společné podniky Arceloru a společnosti Baosteel na výrobu plechů pro automobilový průmysl nebo spolupráce Baoshan a Nippon Steel ve stejné oblasti. V poslední době je nejdiskutovanější fůzí spojení společností ThyssenKrupp Stahl (10. největší výrobce) a Corus (9.). Tato zatím jen teoretická aliance by vedla ke vzniku třetího největšího světového výrobce oceli s kapacitou 36 mil. t [3]. Společnost ThyssenKrupp je i průkopníkem v oblasti diverzifikace a přesunu primární výroby do nákladově výhodnějších oblastí. Připravovaná výstavba společného hutního podniku s roční kapacitou výroby oceli 4,4 mil. t v Brazílii s důlní společností CVRD je jedním z prvních příkladů kooperací tohoto typu. Obdobné aktivity se začínají objevovat i v Indii, která se stává významnmou ocelářskou veličinou. Ve výčtu akvizičních snah nelze opomenout ani významné ruské a ukrajinské hutní firmy a jejich zájmy nejen v Evropě a Asii. Akvizice amerického Rouge Industries ruským Severstalem byla první svého druhu, v současné době je finalizováno i převzetí italské společnosti Gruppo Lucchini a zájem Severstalu se nyní soustřeďuje na kanadskou ocelárnu Stelco [4]. Dle slov vedení firmy, společnost Severstal strategicky připravuje své umístění mezi šesti největšími světovými výrobci. Významně rostou v poslední době i aktivity indických investorů, především na Ukrajině [5]. Situace kdy např. v Indii existuje 3000 subjektů produkujících ocel a asi 100 000 prodejců oceli je neudržitelná a životnost tohoto trendu je u konce [6]. Na prvním místě konsolidačních aktivit je však nutno jmenovat společnost Mittal Steel Company. Firma v posledních pěti letech významně zvýšila počet svých výrobních jednotek a celkovou výrobní kapacitu tekuté oceli. Akvizicemi dalších oceláren se společnost stala v roce 2002 světovou dvojkou ve výrobě oceli. Z hlediska rozšíření jednotlivých kapacit je však skupinou nejglobálnější, protože pokrývá, s výjimkou Austrálie, všechny kontinenty. Rovněž firemní kultura je velmi odlišná od jiných uskupení. Důraz je kladen na co nejužší spolupráci ve skupině a maximální využití synergických efektů. Především se jedná o společné řešení problémů od oblasti nákupu surovin, prodeje výrobků, jejich kvality, přes výměnu výzkumných poznatků, pokrokových technologií až po oblast bezpečnosti práce a údržby hutního zařízení.

2


Obr. 1. Největší světoví výrobci oceli v letech 2002 a 2003 Fig. 1. The greatest steel producers in the years 2002 and 2003

Nucor ThyssenKrupp US Steel Corus Group Shangai Baosteel

2003

POSCO

2002

JFE Nippon Steel LNM Group Arcelor 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

mil t

Jako zcela ojedinělé prostředky sdílení informací jsou využívány KMP mítingy a virtuání databáze eRoom. V prvním případě jde o pracovní setkání odborníků ze všech jednotek skupiny s cílem ve velmi krátkém čase najít co nejefektivnější řešení především výrobních a jakostních problémů. Metody jako brainstorming, benchmarking, statistická analýza, moderní řízení projektů a nízkonákladová řešení jsou zde běžně aplokovány. eRoom je obrovským zdrojem informací pro každého pracovníka skupiny. Dnes je tato virtuální knihovna rozdělena na řadu oblastí od prvovýroby až po dopravu a je zde možno konzultovat téměř jakýkoli problém týkající se ocelářství. Výsledkem posledních změn je dohoda mezi Mittal Steel Company a americkou společností International Steel Group. Vznikla tak ocelářská jednička, která je největším producentem plochých i dlouhých výrobků na světě, s celkovou výrobní kapacitou cca 70 mil. tun surové oceli ročně. Tímto se i Mittal Steel Ostrava stala součástí největšího a nejglobálnějšího ocelářského uskupení. Konsolidační aktivity skupiny Mittal však zatím nekončí. Aktuální projekty v Číně, Turecku, Polsku a na Ukrajině svědčí o cílené snaze stanout jako první v nejtěžší váhové kategorii globálních výrobců se všemi pozitivy, která z tohoto postavení plynou. 3. Rok 2004, rok čínského draka Čína a její hutnictví je dalším výrazným faktorem, který formoval průběh ocelářského roku 2004. Neméně významný vliv bude mít i v roce 2005 a dle některých prognóz s postupným poklesem dopadů až do roku 2008. V rekordním roce čínského hutního průmyslu bylo vyrobeno asi 270 mil. t oceli, což je ve srovnání s rokem 2003 nárůst o 23 %. Obr. 2. Výroba oceli v Číně v posledních letech Fig. 2. Production of steel in China in the last years

výroba oceli v Mt

300

270

250

220 182

200 150 100

93

95

101

109

115

124

127

151

50 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 rok

3


V roce 2005 se předpokládá nárůst o dalších 15 % a výroba okolo 310 mil. t., nicméně poptávka je předpokládaná na úrovni asi 320 mil. t. Jen v loňském roce byly v Číně vybudovány nové kapacity na výrobu oceli v rozsahu více než 55 mil. t. a řada dalších je rozestavěna a připravována. Tento bouřlivý rozmach měl i řadu negativních dopadů, především v oblasti dostupnosti surovinových vstupů. Došlo k období přechodného nedostatku ocelového šrotu a železné rudy, příp. jejich derivátů. Vedlo to až k tomu, že v čínských přístavech zůstalo nevyužito asi 40 mil. t rudy [7]. Na druhé straně všichni silní hráči ocelářského sektoru rozvíjejí své aktivity na vytváření různých druhů spolupráce s čínskými partnery. Zisky čínských producentů v roce 2005 jsou odhadovány na 50 – 100 USD/t. To dává šanci na další investiční aktivity, především po proudu. V současné době kapacita primární výroby v Číně poněkud předbíhá kapacity válcovacích tratí, ale především následných technologií v downstreamu, tzn. finalizační linky. Zatím ještě není dosaženo ani optimálního poměru mezi dlouhými a plochými výrobky. Předpokládá se nárůst poptávky po dlouhých výrobcích o dalších 10 – 15 %, u plochých výrobků bude poptávka patrně ještě vyšší a její uspokojení má být dosaženo až v roce 2007. Z hlediska rozložení kapacit v Číně je stav zatím rovněž neuspokojivý, protože rozmístění výrobních kapacit je na severu a východě země a spotřebitelských kapacit na jihu a v centru. I tato skutečnost může hrát v dalším vývoji svou roli. Stejně tak nadále trvající závislost Číny na importu kvalitních plochých výrobků, především tlustých plechů a tenkých plechů s povrchovou úpravou. Někteří čínští výrobci jsou však v této oblasti velmi konkurenceschopní a dodávají tyto výrobky i tak náročným zákazníkům jako je BMW, Ford a další americké automobilky. Ve struktuře čínského ocelářství však převládají výrobky s jen nízkou přidanou hodnotou. Patrně i proto nadále trvá investorská horečka a některé připravované projekty jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka. 2. Přehled vybraných projektů nových výrobních kapacit v Číně Table 2. Review of selected projects of new production capacities in China firma

kapacita

Baosteel

počáteční kapacita 8 mil. t, finální kapacita v roce 2015 bude 20 mil. t ušlechtilých ocelí, náklady 10 mld. USD kapacita 10 mil. t kapacita 10 mil. t, náklady 5,63 mld. USD kapacita 2,5 mil. t, za tepla a za studena pozinkované plechy a barevně povlakované plechy, náklady 2,26 mld USD servisní středisko s BlueScope, 250 tis. t pozinkování a 150 tis. t barevného povlakování, náklady 220 mil. USD 1,7 mil. t za studena válcovaného a žárově pozinkovaného pásů pro automobily, ve spojení s Nippon Steel Corp.,náklady 920 mil USD 800 tis. t, válcovna H nosníků, náklady 240 mil. USD

Guangzhou Shaoguan IaS Group Maanshan IaS Company Suzhou Baoshan Laiwu Steel

Rovněž společnost Mittal Steel má v Číně své zájmy. V lednu 2005 odkoupila 37 % podíl v osmém největším čínském producentu Hunan Valin Steel Tube and Wire Co. s roční kapacitou 8,5 mil.t. S pomocí společnosti Mittal bude výroba rozšířena na 10 mil. t, čímž se společnost posune na 5. místo mezi čínskými producenty. Dále bude poskytnuta ze strany Mittal Steel technická podpora, pomoc s obstaráváním surovin, s prodejem a marketinkem a také know-how pro řízení. Tento krok je základem pro další expanzi na nejdynamičtějším trhu s ocelí.

4. Kde je ruda tam je život Tato věta přesně popisuje situaci v loňském roce, kdy se železná ruda stala snad nejdiskutovanější tržní komoditou a nejkritičtějším bodem ocelářského sektoru. Obdobně charakterizoval vývoj výkonný ředitel fy Posco Lee Ku-Teak slovy „budoucnost oceli je 4


pouze tam, kde jsou suroviny“. Obchod s železnou rudou vykázal v roce 2004 nárůst o 16 % na celkových asi 670 mil. t, proti 580 mil. t v roce 2003 [8]. Rozložení světové spotřeby železné rudy v tomto roce je uvedeno na následujícím obrázku. Obr. 3. Světová spotřeba rudy v roce 2003 (v %) Fig. 3. World iron ore consumption in the year 2003 (in %) 35 30 25 20 15 10 5 0

31

16

13 9

Čína

Evropa

CIS

6

11

10

Japonsko

Ostatní

4

Sev. Amerika Již. amerika Afrika a Stř. Východ

Tato rekordní poptávka způsobila problémy s dodávkami vzhledem k omezené kapacitě námořní přepravy, cca 2 mld. t/rok a nutnosti přepravy rudy především z Brazílie a Austrálie. Objem expedice obou hlavních exportérů železné rudy v roce 2004 převýšil 400 mil. t. Integrované ocelárny vyrobily v minulém roce asi 700 mil. t tekuté oceli. Dle umírněných předpovědí se počítá s nárůstem výroby v roce 2005 na asi 720 mil. t a celková výroba dosáhne asi 1,15 mld. tun. Bude tedy nutno přepravit navíc dalších 50 mil. t rud. Poptávka po železné rudě zaskočila důlní společnosti a nastalo období, kdy je nutno investovat do dalšího rozvoje těžby. Uvádí se, že 70 – 80 % rudných zdrojů je kontrolováno pouze třemi společnostmi - CVRD, BHP Billiton a Rio Tinto. Ve srovnání s tím tři největší producenti oceli kontrolují pouze 12 % světového trhu. Tato skutečnost dává důlním společnostem ekonomické zázemí nejen pro potřebné investice, ale samozřejmě silnou pozici pro vyjednávání o cenách pro rok 2005. Například brazilská společnost CVRD plánuje miliardové investice na zvýšení produkce rudy ze 100 na 300 mil. t ročně v příštích čtyřech letech. Rovněž společnosti BHP a Rio Tinto chtějí zvýšit svou produkci a obě plánují investice okolo 1 mld. USD. Pozadu nezůstávají ani menší společnosti a zdá se, že rudy bude v příštích letech dostatek, i vzhledem k tomu, že byla nalezena nová ložiska s kovnatostí vyšší než 60 %. Dalším faktorem je stále rostoucí snaha čínské vlády redukovat neřízený rozvoj výrobních kapacit v zemi. Logickým závěrem vývoje v minulém roce je snaha předních výrobců oceli uzavírat s dodavateli rudy dlouhodobé kontrakty, případně aliance na výstavbu nových kapacit. Korejska Posco je v této snaze nejprogresivnější a mimo skupování podílů v australských a kanadských uhelných dolech připravuje plán na otevření rudného dolu v Indii s BHP a otevření ocelárny, celkem za 8,4 mld. USD. Jedná rovněž s CVRD o výstavbě ocelářského komplexu za 11,4 mld. USD v severní Brazílii [9]. Rovněž společnost Arcelor si vede v této oblasti velmi dobře, především svými aktivitami v Brazílii. Společnost Mittal Steel těmto tzv. aktivitám proti proudu věnuje pozornost již řadu let a výsledkem je značná soběstačnost v hlavních komoditách. Mittal Steel těží ve vlastních provozech asi 60 % potřebné rudy a asi 70 % koksovatelného uhlí a plánuje tento podíl dále zvýšit. Přes očekávané nárůsty cen rudy i uhlí v roce 2005 je společnost schopna omezit nárůst cen strategických vstupů pouze asi na 10 %, což je velmi silnou konkurenční výhodou.

5


Výše uvedené skutečnosti se staly klíčovými faktory pro vyjednávání o cenách rud pro rok 2005. Jestliže v roce 2003 byl nárůst cen rud asi 9 % a v roce 2004 asi 19 %, pro rok 2005 začala vyjednávání požadavkem dodavatelů na nárůst od 50 (BHP, Rio Tinto) do 90 % (CVRD) [10]. Producenti zdůvodňují tento nárůst investicemi do dolů, zvýšenými nálady na přepravu, investicemi do zvyšování kapacity přístavů a zvýšenými prodeji z nových investic až v roce 2007. Jednání zatím probíhají, ale různé zdroje uvádějí rozumné rozmezí pro růst ceny mezi 30 – 40 % a např. čínský Wuhan akceptuje pouze nárůst o 30 %. Na obr. č. 4 je uveden cenový vývoj železné rudy v posledních letech formou meziročních odchylek. Obdobná situace jako u železné rudy je i u koksu, kde došlo k až trojnásobnému nárůstu ceny proti roku 2003. Stejně tak cena koksovatelného uhlí pro je rok 2005 výrazně vyšší a nárůst o 125 % proti ceně roku 2004 již některé ocelárny akceptovaly [11]. V loňském roce byl na světovém trhu koksu citelný nedostatek a výsledkem jsou plány na oživení tohoto sektoru především v Číně, ale i v USA, Francii, SRN, Austrálii a Brazílii. Spotřeba ocelového šrotu v roce 2004 dosáhla okolo 450 mil. t a prognózy pro rok 2005 hovoří rovněž o dalším nárůstu poptávky asi o 25 mil. t a ve výhledu do roku 2010 o požadavku na dalších 90 – 100 mil. t. Možnosti recyklace neumožní plně pokrýt tyto potřeby a ceny šrotu i jeho dostupnost patrně i nadále zůstanou napjaté [8]. Významně stoupají i ceny dalších vstupních materiálů pro výrobu oceli, např. niklu, molybdenu, manganu a v poslední době titanu. Globální ceny oceli tak budou patrně poprvé zahrnovat přirážky za suroviny, a tím se i nadále prodlouží napjaté vztahy se zpracovateli. Obr. 4. Vývoj cenových odchylek železné rudy Fig. 4. Development of price deviations of iron ore

80

odchylka v %

60 40 20 0

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

rok

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

-20

5. Kup nebo zajdi Tento výrok byl použit na konferenci v Düsseldorfu a plně charakterizuje vztahy mezi dodavateli a odběrateli oceli v roce 2004. Výrazný převis poptávky nad nabídkou určoval strategie prodejů všech producentů oceli. Vývoj kvartálních cen jednotlivých hlavních produktů v roce 2004 je uveden na následujícím obrázku.

Obr. 5. Vývoj cen ocelových výrobků 6


Fig. 5. Development of steel products prices 700 600 EUR/t

500 400 300 200 100 0 HRC

CRC

HDG

Plates

Sections

Rebars

Merchant Bars

Product groups 1. Q - 2004

2. Q - 2004

3. Q - 2004

4. Q - 2004

1. - 2. 2005

Největších nárůstů bylo dosaženo mezi prvním a druhým kvartálem, v dalším průběhu roku byl nárůst cen již mírnější. Situaci na trhu odpovídaly vyšší nárůsty cen plochých výrobků, zatímco u dlouhých výrobků se ceny ve druhém pololetí více stabilizovaly. Poklesem aktivity trhu byli dokonce někteří výrobci v zimních měsících donuceni své ceny snížit, případně omezit kapacity. V současné době trhy opět rostou a připravuje se i růst cen. Tento nárůst cen ocelářských výrobků je v podstatě jen přibližování k původním cenám a je postupně ohlašován všemi velkými producenty. Vzhledem k celosvětové konjunktuře se počítá s tím, že se nejedná o nějaký krátkodobý výkyv, ale vysoké ceny oceli budou trvat po delší období. Vzhledem k přirážkám za suroviny se předpokládá i jejich další nárůst v průběhu roku. V extrémním případě může opět dojít ke kritickému nedostatku ocelářských výrobků a tato situace by dostala řadu zákazníků do velmi obtížné hospodářské situace. Zdá se, že i automobilový průmysl bude muset akceptovat vyšší ceny požadované jeho dodavateli. Podobně tomu bude i ve strojírenství a v elektrotechnice. Prognózy vysokých cen oceli trvají dle různých zdrojů ještě pro dobu 18 – 24 měsíců s následujícím pomalým sestupem. Tyto předpovědi vycházejí z různých rozvojových analýz a vývoje prodlužování konjunkturálního ocelářského cyklu až na 32 měsíců [12]. 6. Ocel a ochrana životního prostředí Ekologie bude dalším limitujícím faktorem pro vývoj ocelářství, především v Evropě. V posledních letech je ovšem celosvětově možno zaznamenat výrazný tlak na snižování zátěže prostředí zplodinami z výroby oceli. Řada oceláren v USA se potýká s vysokými náklady na ochranu vod a ovzduší a pro některé to byla, mimo nákladů na důchodové fondy, významná příčina jejich úpadku. Tato problematika se stává aktuální i v Číně. Dochází už i k přemisťování výrobních kapacit z městských aglomerací a nové kapacity musí splňovat požadavky přísnější legislativy. Nejvýraznější problémy s ekologií však čekají evropské producenty. Důsledky protokolu z Kjóta a směrnice EU pocítí všichni producenti a následkem toho je zde potenciální konkurenční nevýhoda proti společnostem, které vyrábějí vně Evropské unie. Složitá situace nastala např. v SRN , kde byly vydány povolenky pro 44,5 mil. t oxidu uhličitého, ale oceláři vyprodukují 47 mil. tun. Navíc některé země si výklad směrnice přizpůsobily a pojaly individuální řešení. Nadnárodní společnosti, které produkují v několika zemích v důsledku toho nemohou nakládání s emisemi optimalizovat a musí postupovat v každé zemi dle místní legislativy. Ještě významnější jsou tyto problémy v případě rozvojových záměrů. Pro novou kapacitu 5 mil. je potřeba povolenky pro asi 8,5 mil. t oxidu uhličitého v hodnotě 85 mil. €. Přesun primárních výrob do zemí mimo Evropu je pak naprosto pochopitelný. Společnost Mittal Steel Ostrava podniká kroky ke snížení negativního vlivu na životní prostředí od poloviny devadesátých let. Největší ekologické investiční projekty vedly k odsíření koksárenského plynu, odprášení ocelárenských agregátů, odprášení provozů aglomerace. Současně byla realizována řada dalších menších projektů pro ochranu půdy, vody a ovzduší. Celkové náklady na tyto projekty dosáhly výše 4,8 mld. korun a pro další

7


období jsou připravovány nové ekologické projekty. Rozdělení ekologických investic v tomto období do jednotlivých projektů je patrné z následujícího obrázku. Obr. 6. Rozdělení investic společnosti Mittal Steel Ostrava do ekologie Fig. 6. Ecological investments at Mittal Steel Ostrava

Ekolog. nakládání s odpady 1,63%

Ochrana přírody a krajiny 1,98%

Ochrana půdy a podz. vody 0,33%

Ochrana vod 13,42%

Ochrana ovzduší a klimatu 82,65%

Mittal Steel Ostrava se velmi aktivně zapojuje do příslušných procedur tvorby nové legislativy a spolupracuje se všemi zainteresovanými hutními firmami, státními orgány a institucemi. Přes příslušnost k největší ocelárenské firmě není naše společnost firmou uzavřenou před svým okolím. Mittal Steel Ostrava je součástí tohoto regionu a jako taková se chce podílet na jeho dalším rozvoji. Chceme dále řešit ve spolupráci s ostatními firmami naléhavé ekologické problémy, nejen v oblasti snižování zátěže životního prostředí regionu, ale i na poli legislativy. Nabízí se i možnost využití zdrojů Evropské unie, které jsou určeny pro výzkumné projekty, především s pozitivním dopadem na ekologii. Cílem těchto projektů je výroba lepší, levnější a čistější oceli v Evropě, jíž je i náš region součástí. 7. Závěr Světové hutnictví má za sebou velmi důležitý a dynamický rok. Konsolidace odvětví postoupila značně dopředu a význam sektoru významně vzrostl a rovněž české ocelárenské podniky se tohoto procesu úspěšně účastní. Rok 2004 byl velmi úspěšný pro všechny producenty oceli. Výhled na rok 2005 je rovněž velmi optimistický a i přes očekávané nárůsty cen vstupů a nižší poptávku na počátku roku se očekávají vysoké tržby z prodejů. Investiční aktivita producentů oceli je na silně vzestupném trendu, což odvětví dále posílí. V nejbližším období lze očekávat další posilování pozice největších výrobců a další zvyšování jejich výrobních kapacit, ale i vznik nových aliancí, přesuny výrob do nákladově výhodnějších lokalit a vyšší nároky ekologické legislativy.

8


Literatura: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12]

IISI Steel Statistical Yearbook 2004 The Sunday Times, 2.2.2005 FT.com, server Financial Times,4.1.2005 DOWNJONES/VWD News, 9.2.2005 DOWJONES/VWD News, 28.1.05 business-standard.com, 31.1.2005 Metal Bulletin, 7.2.2005 Metal Bulletin, 10.1.2005 FT.com 5.1.2005 AMM.com, 1.2.2005 DOWJONWS/VWD News 4.1.2005 Steel Week online, 7.1.2005

9

, Hradec nad Moravicí

Recommend Documents