! ! ! ! ! ARCHITEKTURA MEZI UŽIVATELEM A TVŮRCEM
!
OPATSTVÍ NOVÝ DVŮR
JOHN PAWSON ! SAT // ZS 2013/2014
! PAVLA HRADILOVÁ, MAGDALÉNA ŠTEFLOVÁ
! ! !
ÚVOD
! Byli jednou jedni mladí muži, kteří se chtěli stát mnichy. Přicházeli do trapistického kláštera Sept-Fons až bylo nutností založit klášter nový. Protože většina odcházejících mnichů bylo z České Republiky, nové místo se hledalo právě u nás. Prošli několik lokalit, až objevili barokní rozbořenou usedlost Nový Dvůr obklopenou zpustlými poli a lesy. Zde založili novou komunitu. Na počátku vzniku kláštera je příběh, bez kterého by jedinečný klášter na našem území nevznikl. Opatství je výjimečné nejen tím, že v naší zemi se kostely spíše bourají natož zakládají nové kláštery, ale také svojí minimalistickou architekturou. V průběhu práce jsme si položili několik otázek. Tyto otázky se objevily při hledání odpovědi na otázku prvotní – zdali klášter funguje podle představy Johna Pawsona. Může architektura ovlivňovat člověka a pomáhat vytvářet co nejvhodnější prostředí pro danou činnost nebo záleží více na provozované činnosti, která nemůže být ovlivněna prostorem? Vnímá mnich žijící v klášteře, či návštěvník, ať už věřící nebo nevěřící, hledající týdenní útěchu v náruči Boha a kulturně nevnímavý člověk prostor kláštera stejně?
! Naší práci jsme rozdělily do dvou hlavních kapitol:
2004 – od návrhu po posvěcení kostela a 2013 – kde
jsme zkoumali, jak se žije v klášteře dnes.
! ! ! ! ! ! ! ! ZÁKLADNÍ DATA
1
léto– podzim 1991
Příchod prvních Čechů do opatství Sept-Fons ve Francii
léto 1998
První z příchozích skládají slavné sliby; rozhodnutí založit klášter v České Republice
30. ledna 1999
Objevení zchátralého barokního statku Nový Dvůr
květen 2000
Zahájení stavebních prací
21. března 2001
Položení základního kamene kostela ve svátek svatého Benedikta
20. srpna 2002
Založení kláštera Matky Boží v Novém Dvoře ve svátek svatého Bernarda
26. ledna 2003
První slavné sliby ve svátek zakladatelů, svatých Roberta, Štěpána a Albericha
25. března 2004
Otevření noviciátu, první udělení hábitu ve svátek Nanebevzetí Panny Marie
2. září 2004
Posvěcení kostela
1 "
! ARCHITEKT JOHN PAWSON
! Životopis John Pawson se narodil 1949 v Halifaxu ve Velké Británii. Po studiu na internátní škole rok cestuje a poté pět let pracuje v rodinné firmě na textil, kdy ho touha cestovat přivede do Japonska. Nejdříve je zaměstnán jako učitel angličtiny, později nastupuje u designéra a architekta jménem Shiro Kuramata, který ho přiveden na nápad studovat architekturu. Na rozdíl od většiny studentů architektury Pawson prošel dlouhou cestou, než zjistil, že se chce stát architektem. Studovat začal v 31 letech, v roce 1979 na Architectural Association v Londýně, kdy už měl jasně utříděné názory. V Londýně již o dva roky později zakládá vlastní studio. K jeho hlavním vzorům patří Mies Van der Rohe a Luis Barragán. Kromě architektury se zabývá také designem, navrh například příbory či jachtu. Vydal několik knih, z nichž jedna byla kuchařka. Se svou ženou Catherine mají dva syny.
! Tvorba Hlavním přístupem Pawsonovy tvorby je beze sporu jednoduchost a důraz na čistotu prostoru, který je podtržen nejen bílou barvou a světlem, ale vytvořen z dokonalé kompozice a proporcí všech elementů architektury od nejtlustší zdi přes dveře po jídelní příbor. Hlavní důvody jeho pohledu na architektonickou tvorbu můžeme najít už v jeho dětství. Pawson vyrůstal ve velkém domě v Halifaxu. Jeho ložnice byla rozdělena na dva pokoje, aby je měli se sestrou oddělené. Když se sestra odstěhovala, příčka se zbourala a vznikl obří prostor s trochou nábytku. A to se Pawsonovi líbilo. Kontrast mezi těsným prostorem plného nábytku a vzdušným střídmým pokojem na něj zanechalo dojem. Od té doby se snaží navrhovat velké prostorné místnosti bez vizuálních bariér jakým je nábytek. Tento pohled také mohl ovlivnit pobyt v Japonsku, kde tradiční místnosti mají nábytek zabudován do stěn. Dalším faktorem může být vliv jeho rodičů metodistického vyznání, jeho matka byla skromná a neměla ráda blyštivost. Jak sám říká, chce poskytnout lidem prostor, ve kterém se budou cítit dobře. Jeho tvorba je často nazývána asketickou. Jde ale o potěšení z čistého prostoru. Dále zde hraje roli příběh z dětství. Když jako malý byl na pláži, ztratil pero Parker. Od té doby si přísahal, že nebude připoután k věcem, jelikož je těžké neshromažďovat věci a ještě víc časově náročné se o ně starat. Jeho postoj vlastnit věci minimálně se projevil i v tvorbě, nikoliv v podobě asketismu, ale v podobě skromnosti. Další vliv na jeho myšlení mohla mít automobilová nehoda, při které zemřel spolujezdec. Bezesporu největší přínos pro jeho tvorbu byl pobyt v Japonsku, který způsobil jeho hledání základního (a tedy minimálního). Tento Pawsonův typický znak se projevuje ve všech jeho návrzích. Minimalismus není styl, ale způsob života. Jeho tvorba se vyznačuje jednoduchostí, která je formována jak západní tak i východní tradicí, kde můžeme spatřit vliv japonského zenu i cisterciácké klášterní architektury. Pro strohý klášterní řád je jeho přístup ideální. Čistota prostoru by měla podporovat modlitbu mnicha a život v blízkosti Boha.
! SPOLUAUTOR JAN SOUKUP Jan Soukup je spoluautorem Opatství Nový Dvůr. Zabýval se především opravou barokní části stavby a zasloužil se například o navrácení barokní fresky do kláštera. Dlouhodobě se zabývá ochranou církevních památek zejména v Plzeňském kraji, je autorem nebo spoluautorem některých rekonstrukcí. Dále je znám knihou zabývající se chátrajícími kostely Plzeňské diecéze a dalšími literárními díly s podobným námětem.
2 "
! !
2004 ! ! Trapisté V 17. století se opat z kláštera Sept-Fons (založen roku 1132, dceřiný klášter Citeaux) rozhodl s celou svou komunitou navrátit se k radikálnější verzi Benediktovy řehole, tedy k původnímu záměru přísnosti a strohosti prvních cisterciáckých mnichů. Ze jména kláštera vznikl název Trapisté. Jejich hlavní heslo zní „modli se a pracuj“. Řád je proslulý svým mlčením. Pro každého mnicha je nejdůležitější modlitba. Každá klášterní komunita Trapistů musí být soběstačná. V klášteře Nový Dvůr si zvolili výrobu a prodej hořčic a kosmetických výrobků, dále vlastní několik hektarů lesa a půdy. Život v trapistickém klášteře je velmi přísný. Mlčení dává mnichům možnost co nejvíce se odevzdat Bohu a tedy co nejvíce plnit svoje povolání. Mluví jen v nejnutnějších případech a mají svůj systém komunikačních posunků. Trapisté žijí v komunitě, společně se modlí, pracují a spí ve společné místnosti. Většina klášterů v Čechách jsou pouze malé komunity, které se rozšiřují jen zřídkakdy nebo vůbec. Klášter Nový Dvůr je ortodoxní a tím je přitažlivější pro mladé lidi hledající své povolání. Důkazem je, že každoročně naroste přibližně o 2 novice. „Způsob našeho života je motivován přesvědčením a vírou, které zdaleka nejsou pro všechny pochopitelné. Je tu však ještě něco více: mnišský život, jak se ho poctivě, v rámci svých možností snažíme žít v kontextu současného, Bohu vzdáleného západního i východního světa, spočívá výhradně v oslavě Boha a přímluvě za druhé lidi. Náš život má úzké zaměření, my ale ve víře víme, že má zvláštním a tajemným způsobem široký dosah.“ 2 Při zkoumání stavby jsme si přirozeně kladly otázku o smyslu mnišství. Student TF UK, který navštěvuje opatství a zanedlouho se stane knězem nám s odpovědí pomohl: „Apoštol Pavel hlásá, že každý věřící má v církvi nějaké povolání. Povolání je dar od Boha, který člověk musí objevit. Objevuje ho skrze svoje tužby, události v životě, myšlenky či lidi, které v životě potká. Většina lidí má povolání takové, že založí rodinu, mají děti a žijí normálním křesťanským životem. Existuje však asi 0,1 % lidí, kteří jsou povoláni Bohu, aby poodstoupili od světa a věnovali se mu naplno. Aby mniši mohli navázat opravdové přátelství s Bohem používají určité prostředky, jako je celibát nebo fakt, že nemají žádné osobní vlastnictví, nejsou tedy zatíženi běžnými problémy. Mlčení mnichům napomáhá kontaktu s Bohem. V církevním slova smyslu je mnich ten, kdo stojí před Bohem a přimlouvá se za ostatní a za spásu světa.“
! Hledání místa Kláštera Sept-Fons se postupně rozrůstal o novice z několika zemí světa a stalo se nutností založit komunitu novou. Protože většina odcházejících byla z Čech a Moravy, kteří sem po roce 1989 přišli, místo pro nový klášter se hledal v Česku. Klášter se zakládá na celá staletí, a proto je výběr místa velmi důležitý, s místem je spjat celý mnišský život. Prošli 40 lokalit, až je nakonec upoutal zchátralý statek u Dobré Vody zasazený do zpustlého pole a obklopený lesem. Usedlost byla postavena stavitelem z okruhu Kiliána Ignáce Diezenhofera. Opat Samuel tehdy prohlásil: „i ty trosky jsou překrásné, mají duši; jsou opravdové“. 3
!
Hledání architekta Po nalezení místa bylo potřeba vyhledat vhodného architekta. Opat Dom Patrik ze Sept-Fons se po společné diskuzi spolu s bratry obrátili na Johna Pawsona. Svou roli ve výběru měl bratr Tomáš, který
3 "
studoval architekturu a v průběhu navrhování se účastnil dolaďování projektu. Navíc opat kláštera má rád dílo Luise Barragána, které je Pawsonovou inspirací. Jelikož si vybrali světoznámého architekta, u kterého mohli předpokládat, že nová stavba vzbudí nechtěný zájem médií a veřejnosti, nabízí se otázka, proč nezadali návrh méně známému architektovi, jehož návrh by nebyl tolik mediálně obletován a tudíž by měli klid. Opat Dom Samuel vysvětluje: „Pokud by se pohled na náš klášter měl omezit výlučně na formu a styl, znamenalo by to deformaci, popření naší identity. [….] Sakrální umění musí být v první řadě uměním, být dílem s vnitřními kvalitami formy a vyváženosti. Na počátku je tedy dobré nalézt dobrého řemeslníka. To je důvod, proč jsme si vybrali Johna Pawsona“ 4 Pawsonovský puristický přístup založen na hledání základního, strohosti, přísnosti a vyčištění prostoru od zbytečného se ukázal být v souladu s cisterciáckou architekturou, která vznikla vyvážením krásy a funkce, jak dokazuje opatství La Thoronet v Provance založené na konci 11. století. Minimalismus Johna Pawsona se zdál býti ideální pro nový klášter. Bílé plochy stěn, plochy skla a vkládání dřevěných nebo kamenných prvků jsou hlavními znaky jeho tvorby a tedy i samotného kláštera.
! Minimalistický klášter Mniši přesně věděli, co chtěli. Sepsali obsáhlý text se všemi údaji a detaily, například o potřebné teplotě v místnostech, nutnosti sklepa pro víno a sýry a dalších nezbytných částí kláštera. Jejich život jasně definoval rozvržení prostorů - kde pracují, studují, kde se rekreují. Podkladem pro návrh Pawsonovi bylo mateřské opatství Sept-Fons, kde sledoval život mnichů a mohl prostory lépe uzpůsobit pro jejich denní rituály. Dále usedlost Nový Dvůr, která podléhala ochraně památkové péče a zároveň dala klášteru formu. Poslední inspirační stavbou byl cisterciácký klášter z 11. století La Thoronet. Hlavním motivem je strohost a jednoduchost po vzoru rané cisterciácké architektury. Chybí kostelní věž převyšující budovy kláštera. Stavba je tvořena z bílých ploch. Hlavní změnou v přístupu je oproti cisterciácké architektuře tektoničnost a použití nejnutnějších materiálů pro stavbu bez dalších dekorací a materiálová jasnost. Původní usedlost se půdorysně podobá klášteru, i když některé části musely být z důvodu špatného stavu strženy, podoba statku se do stavby vryla. Samotný klášter funguje jako zemědělská usedlost a můžeme ho přirovnat i k malé vesnici. Části staré a nové jsou sjednoceny zejména bílou barvou, pouze kostel má plochou střechu, což vůbec nenarušuje celkový charakter opatství, jak je tomu v několika textech a názorech vytýkáno. John Pawson si určil hlavní myšlenku a to napomáhat mnichům k jejich povolání, tedy napomáhat k soustředění se na Boha. Chtěl vytvořit nadčasový klášter hlavně po stránce formy, který bude sloužit po celá staletí. Svojí architekturou chce v klášterních prostorech odstranit veškerá rozptýlení. Prostor zachovává v co nejčistší podobě bílý a bezesparý „Klášter není jen architekturou, ale architektura zde má sloužit jako prostředek.“5 Pro vytvoření správného dojmu použil Pawson sádrokarton k vytvoření například klenby v křížové chodbě. Je otázkou, zda jeho snaha vše začistit a zahladit neproměnila architekturu v umělecké dílo. Myslím si, že pokud budeme na jeho klášter nahlížet jako na umělecké dílo a budeme z něj mít stejný požitek jako například z obrazu od oblíbeného umělce, zapomeneme na přemíru dutého sádrokartonu.
! ! ! ! !
4 "
2013 ! ! Téma této semestrální práce je architektura mezi uživatelem a tvůrcem, proto jsme se snažily najít pohled uživatele na tuto stavbu. Hledali jsme tedy někoho, kdo byl v Novodvorském klášteře jako host a strávil tam tudíž určitou dobu, mohl tedy stavbu opravdu zažít. Takovýchto lidí se nám podařilo najít 5. Ani jeden z respondentů není architekt a přesto všichni projevili nesmírný cit a vnímavost. Všem 5ti respondentům upřímně děkujeme za jejich čas a především ochotu. Pokusily jsme se také kontaktovat samotné mnichy, na náš email však bohužel neodpověděli.
! Statek Klášter Matky Boží v Novém Dvoře je původně barokní rezidence, statek uprostřed polí, na největrnějším pahorku v dalekém okolí. Architekt Pawson se o tomto místě vyjádřil takto: ,,Byl jsem ohromen krásou stávající architektury i jejího umístění uprostřed hektarů opuštěné zemědělské krajiny a zalesněných kopců.“6 Jedna z otázek, kterou jsme našim respondentům položili, se týkala právě statkovistosti této stavby. Přestože se jedná o cisterciáckou architekturu a klášter musí být funkčním statkem, respondenti se shodují, že navenek jako statek rozhodně nevypadá, přestože ve skutečnosti funkční statek určitě je.8 Klášter Nový Dvůr také dostal v roce 2005 hlavní cenu Klubu za starou Prahu o nejlepší novostavbu v historickém prostředí, vyzdviženo bylo především velmi dobré zasazení do krajiny. K tomuto tématu se také vyjádřil Norbert Schmidt v knize Dům boží a brána nebe ve 20. Století, a to takto: ,,Celý objekt působí na diváka v podstatě stejně jako vnímání původní barokní usedlosti, navíc povznesl historické prostředí na vyšší úroveň.“ 7
! Kostel Obě autorky této práce Novodvorský klášter navštívily a jelikož jsme zde nepobyly jako hosté, měly jsme možnost vidět především kostel a to při pravidelné večerní mši zvané Nešpory. Pro obě to byl zážitek nevšední a mimořádně silný. Právě tato zkušenost nás přiměla k vytvoření této práce. Trapisté se netají skutečností, že během svých modliteb kladou velký důraz na estetiku. K tomuto můžeme pouze dodat, že se jim to nesmírně daří. Obě jsme však také byly ohromené nevšedním prostorem, světlem procházející skrz ohromné zavěšené betonové stěny, které vytváří světlíky. Proto jedna z otázek, na které jsme se našich respondentů zeptaly se týkala jejich vnímání kostela. Odpovědi na tuto otázku byly poněkud rozporuplné, respondenti se názorově velmi rozcházejí. Pro některé je to pro modlitbu velmi dobrý prostor, přes svou velikost překvapivě útulný8 pro jiné hrozný, neútulný, studený a suchý.8 Možná právě proto je tato stavba dobrá, je natolik silná že v každém vzbuzuje emoce. Nikomu to není jedno. Není to snad typický znak mimořádně kvalitní architektury?
! Světlo Téměř všichni respondenti se vyjadřují k světlu v kostele. Všímají si zvláštní hry světla pozorovatelné v určité denní doby.8 John Pawson řekl, že: ,,pro mě je architektura spojená s vášní pro prostorové kvality.“9 Bere však pan Pawson v potaz fakt, jakým způsobem těchto prostorových kvalit dosahuje? V časopise Světlo je k nalezení článek věnovaný světelné technice právě v kostele Matky Boží, podle kterého se zdá, že tyto hry jsou spjaty s velmi náročným technickým zázemím. Konkrétně v každém světlíku je 29 svítidel, z toho sedm
5 "
jich svítí teplým světlem a 22 světlem bílým. Dále se zde nachází směrové osvětlení v presbytáři, kde jsou dva druhy halogenových žárovek po 4 kusem, všechny se stmívatelnými transformátory.10 Možná je tedy namístě výrok Rostislava Šváchy v rozhovoru pro Stavební fórum, že: „Je to taková spíš scénografická než ontologická architektura. Nemá to v sobě ontologično – tohle slovo mi přijde docela výstižné -, které byste u kostela cisterciáckého řádu čekal.“ 11
! Je to příliš japonské? Při této práci jsme se také setkaly s úvahou, zdali je to ideální prostor pro křesťanské mnišství. Jeden z respondentů dokonce vyslovil, že Pawsonova architektura se mu zdá poněkud Japonská, nekřesťanská a tudíž netradiční.8 Vzhledem k pětiletému pobytu Johna Pawsona v Japonsku ve studiu Shira Kuramaty je tento postřeh poněkud namístě. Sám Pawson v rozhovoru týkajícím se stavby Novodvorské kláštera řekl: ,,Význačnou roli tu hrají mé roky strávené v Japonsku.“6 Nacházíme se však v České Republice, není toho Japonska tedy přeci jenom nějak mnoho?
! Klášter a jeho vliv Hlavní tématem, které jsme si na začátku určily byla otázka, zdali prostředí kláštera má vliv na duchovní život v něm. Zdali minimalistická architektura napomáhá hostům, ale především mnichův k oproštění se od veškerých světských problémů a umožňuje jim tedy naplno se věnovat Bohu. John Pawson k tomuto tématu řekl, že: ,,Cílem řeholního života je soustředit se k bohu. A to musí klášterní architektura podporovat.“6 Bohužel, odpovědí od samotných trapistických mnichů jsme se nedočkaly, mohly jsme tedy pracovat pouze s názory hostů, které jsme oslovily. Odpovědět na tuto otázku bylo pro většinu našich respondentů velmi obtížné, opakovaně zdůrazňovali, že život v klášteře není o budovách, nýbrž o mezilidských a lidskobožských interakcích, které se mimo jiné v budovách odehrávají.8 Přesto jsme se dočkali i odpovědí, jako jsou tyto: Prostředí kláštera mělo na mou duchovní cestu rozhodně pozitivní vliv. Není jedno v jakém prostředí se člověk nachází. Věřím, že nás ovlivňuje stejně jako my ho můžeme přetvářet 8 či Ta odlehlost, ta jednoduchost a přece stylovost stavby jistě působí.8 Na druhou stranu, jeden z respondentů napsal, že život mnichů v daném klášteře je inspirativní navzdory architektonickému prostředí, ve kterém žijí.8 My se však domníváme, že takto výrazné architektonické prostředí určitě působí. Doufejme, že na samotné mnichy působí pozitivně.
! Chyby Klášter Nový Dvůr byl vysvěcen v roce 2004. Některé stavby stárnou hezky, jiné se časem mění k nepoznání. Přirozeně jsme se zajímaly, jak stárne právě tato stavba a zdali jsou zde nějaké technické nedostatky. Snad všichni respondenti se shodují v tom, že stavba je příliš vlhká, v kostele jsou viditelné mapy od zatékání či opadající omítka.8 Zářivou bělobu dnes podle našich respondentů střídá spíše zašedlost.8 Již po pouhých 9-ti letech se tedy zdá, že minimalismus Johna Pawsona důstojně stárnout příliš neumí, což je poněkud paradoxní, jelikož z Pawsonovy statě Minimalismus jasně vyplývá, že se snaží o architektonické formy, které jsou stále znovu zajímavé a existují mimo síly času a módy.9 Jak Pawsonova architektura tedy může být nečasová, když neumí stárnout? Dále si naši respondenti všimli nevhodného materiálu podlahy v kostele, která je příliš studená a nepohodlná pro modlitbu vkleče8 či přetékajících sifonů při vypouštění umyvadel v kuchyni.8 Naproti tomu pozitivně hodnotí velikost a umístění oltáře, podél kterého se údajně dá velmi dobře koncelebrovat.8 Zdá se tedy, že pan architekt John Pawson opravdu svědomitě nastudoval své vzory, kterými byli domovský klášter trapistů v Septh-Fons a opatství Le Thoronet v Provence.
6 "
Také jsme se setkali s výroky, že Pawsonova architektura je celá ze sádrokartonu. K tomuto tvrzení jsme našly fotografie ze stavby, ze kterých se zdá, že tomu tak skutečně je. Zmiňuje se o tom také Norbert Schmidt, který nastiňuje tyto otázky: Opravdu ty hladké plochy chtějí jen uklidňovat, neodvádět pozornost (…) nebo jsou to promyšlené slupky skrývající skutečnost? Odpovídá Pawsonův dutý sádrokarton pravdivosti naší „duté“ doby, nebo je sádrokarton prostě jen dutý?7 My dodáváme - je architektura, která je takovýmto způsobem lživá opravdu ještě kvalitní architekturou? Dále dodáváme dvě citace dom Samuela z rozhovoru pro časopis Salve: ,,Krása jde velmi dobře ruku v ruce s duchovním životem, ale ne rafinovaná, do krajnosti vedená krása. Je třeba krajní prostoty a velmi účelných míst, aby mniši neztráceli čas, protože čas pro modlitbu naplňuje veškerý jejich volný čas. Pokaždé, když byla estetika ustanovena ke škodě účelnosti, bylo z toho fiasko. A i to se někdy stalo. A pak nastaly velmi těžké časy.“ 14 ,,Správně formované prázdno prostoru a plochy není pouhou negací obraznosti, nýbrž jejím protipólem. Vztahuje se k obraznosti podobně jako mlčení ke slovu. Jakmile se mu člověk otevře, pocítí v něm tajuplnou Přítomnost. Vyjadřuje aspekt posvátna, který nelze zachytit tvarem a pojmem.“ 15
! ! Závěr Je to jako v životě. Zamilovaný člověk. Opojen dokonalostí toho druhého. Svět už pro něj nikdy nebude jako dřív. Čím víc se však dozvídá, čím víc proniká do hloubi duše svého nového protějšku, ztrácí růžové brýle a nastává styk s realitou. Přesně takové pocity nastaly při tvorbě této práce. Klášter Nový Dvůr jsme si původně vybraly proto, že jsme z něj byly opravdu nadšené, doslova okouzlené jeho až nadpozemskou krásou. Jak jsme se ale postupně dozvídaly detaily o této stavbě – sádrokartony či technická náročnost osvětlení kostela Matky Boží aj. tak naše nadšení pomalu opadalo. Ztratily jsme růžové brýle, zbyla jen realita. Realita, kterou přesto považujeme za krásnou.
!
7 "
! OBRAZOVÁ PŘÍLOHA:
!
! ! ! ! ! ! ! !
www.novydvur.cz
8 "
! !
http://jarousch.blog.cz/0601/klaster-matky-bozi
http://arch3611f10kccnyc.blogspot.cz/
http://archrecord.construction.com/projects/interiors/archives/07_Monastery/
www.apolloart.cz
http://www.novydvur-obchod.cz/o-nas
http://www.touzim.
9 "
! POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE
! 1
URL http://www.novydvur.cz/
2
Nesložili jsme slib minimalismu, rozhovor s Don Samuelem OCSO, Salve, 2004, č.4 ročník 14 s. 94
3
http://www.souvislosti.cz/101/pawson.html
4
Dům Boží a brána nebe ve 20. století, Aleš Filip, Norbert Schmidt (eds.), 2009 Brno, s. 139
5
http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=417
6
Martin Valášek, Architektura v prostoru a čase, Souvislosti 1/2001, Rozhovor s architektem Johenm Pawsonem
7
Aleš Filip a Norbert Schmidt, Dům boží a brána nebe ve 20. Století, Příliš hluku kolem prostoru ticha? Úvahy o klášteře Matky Boží v Novém Dvoře, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2005 8
Odpovědi námi oslovených respondentů
9
Jana Tichá, Architektura: tělo nebo obraz?, texty o moderní a současné architektuře III, John Pawson: Minimalismus, Zlatý řez 2009 10
Jiří Pavelka, odborne časopisy.cz, časopis Světlo, Osvětlení klášterního kostela řádu trapistů v Novém Dvoře, URL: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=34920 11
stavebni-forum.cz, Švácha: Přísnost v architektuře může být i na škodu II, URL: http://www.stavebni-forum.cz/cs/ article/5706/svacha-prisnost-v-architekture-muze-byt-i-na-skodu-ii/ 12
Nesložili jsme slib minimalismu, rozhovor s Don Samuelem OCSO, Salve, 2004, č.4 ročník 14, s. 91
13
Nesložili jsme slib minimalismu, rozhovor s Don Samuelem OCSO, Salve, 2004, č.4 ročník 14, s. 149 - 150
14
Nesložili jsme slib minimalismu, rozhovor s Don Samuelem OCSO, Salve, 2004, č.4 ročník 14, s. 155
!
1 " 0
! PŘEHLED LITERATURY:
! EL CROQUIS 127_PAUSE FOR THOUGHT JOHN PAWSON, 1995-2005; Madrid IV/2005 Dům Boží a brána nebe ve 20. století, Aleš Filip, Norbert Schmidt (eds.), 2009 Brno, s 134 - 161 Nesložili jsme slib minimalismu, rozhovor s Don Samuelem OCSO, Salve, 2004, č.4 ročník 14, s. 91-102 filmový dokument Prostor ticha, Maria Šandová, 2004 URL: http://www.novydvur.cz/ URL: http://www.johnpawson.com URL: http://www.souvislosti.cz/101/pawson.html URL: http://www.sacredarchitecture.org URL: http://www.tarsicius.cz/clanky/clanek.php?id=253&cislo=5&rok=11 URL: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=34920 URL: http://www.telegraph.co.uk/culture/art/architecture/7975043/John-Pawson-interview-Plain-speaking.html URL: http://www.areopag.cz/content/verim-ze-buh-ma-vlastni-facebook URL: http://www.josefhurt.cz/na-navsteve-u-trapistu-aneb-lecba-tichem URL: http://instinkt.tyden.cz/rubriky/ostatni/reportaz/modli-se-a-pracujosm-dni-v-trapistickem-klastere_24523.html URL: http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/5706/svacha-prisnost-v-architekture-muze-byt-i-na-skodu-ii/ URL: http://www.nytimes.com/2001/06/14/garden/where-minimalism-is-a-calling.html?pagewanted=all&src=pm URL: https://www.mrporter.com/journal/journal_issue56/3#1 URL: http://ltcdesign.wordpress.com/2013/04/30/john-pawson-a-central-figure-of-the-minimalist-movement/ URL: http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=417
1 " 1
