Baťova motta Dělejme třeba sebenepatrnější věc, ale dělejme ji nejlépe na světě! Všechno, co člověk dělá poprvé, dělá špatně! Proto potřebuje čas, aby poznal, co je dobré. Podnikat nelze s nikým, kdo nemá v podnikání co ztratit. Odpovědnost všech za všechno je odpovědnost nikoho za nic. Cena je diktátor. Den má 86 400 vteřin. Hloupost je vždy nadprodukce. Chytrý dělá na začátku to, co dělá hlupák na konci. Každý buďme podnikatelem na svém pracovišti. Lidem myšlení, strojům dřinu. Náš zákazník, náš pán. Nejlepší kvalita, nejnižší ceny. Nepokračuj na špatné práci. Plať hotově, nevypůjčuj si! Pomáhej si sám. Pro nás je dobré jen to nejlepší. Rozkaz zákazníka je svatý. Skromná žena, lenivý manžel. Učte se jazyky. Zkušenost matka vedení.
Podnikatelské začátky ź 1876 narození Tomáše Bati v ševcovské rodině ź 1890 čtrnáctiletému Baťovi se dostane do rukou kniha Obrazové dějiny národa českého ź 1894 Tomáš Baťa si se svými sourozenci vyzvedává dědictví po matce (asi 800 zlatých) a ve Zlíně
zakládá obuvnický závod 1895 firma Baťa má 50 zaměstnanců a dluhy 8 800 zlatých, ale hrozící bankrot odvrátí 1897 Baťovky lehké plátěné boty s koženou podrážkou laciný výrobek pro široké vrstvy 1900 první vlastní budova na náměstí ve Zlíně (120 zaměstnanců) 1903 založení odborů ve Zlíně – panuje shoda 1905 Tomáš Baťa se svými dělníky odplouvá do USA získat další zkušenosti 1906 všeobecná stávka dělníků v Baťových závodech, nikdo neustoupí, Baťa přijímá nové zaměstnance a zaučuje ź 1912 stavba Baťových domků pro zaměstnance ź 1912 15. dubna svatba Tomáše Bati s Marií Menšíkovou ź ź ź ź ź ź
Baťova firma v období 1. světové války a po válce ź ź ź ź ź ź ź ź ź ź ź ź ź ź
1914 první světová válka objednávka na 50 000 párů kožených vojenských bot 1917 denní výroba 10 000 párů bot 1919 Baťova závodní spořitelna s 10% úrokem na vklad 1922 1. září snižuje ceny bot na polovinu, riskuje, ale vyplatí se to 1923 stává se starostou Zlína, zakládá správkárnu obuvi a poštve si proti sobě ševce 1924 organizace výroby na principu samosprávných jednotek 1925 Baťova škola práce 1928 v Brně na Výstavě soudové kultury v Československu je instalován mamut - zaplacený Tomášem Baťou, velkolepá reklama 1930 otevřen Baťův dům služeb v Praze 1930 ruší sobotní práci a zavádí pětidenní pracovní týden 1931 ve firmě 29 500 zaměstnanců 1929-1932 Baťa se brání světové hospodářské krizi, posiluje nezávislost budováním nových vlastních odvětví (výroba pneumatik, textilní zboží, plynárna...) 1932 se Baťa podílí 75% na celkovém československém exportu 1932 12.červenec smrt
Baťova krizová řešení 1.krize 1895 - Baťa se svými sourozenci stojí před bankrotem, dluh je 8 800 zlatých. Devatenáctiletý Tomáš v noci připravuje výrobu, přes den pracuje s dělníky. O sobotách bere do nůše vyrobené boty, nese je na prodej, vrací se s tržbou. Dvacetiletý mladík bankrot odvrací. 2.krize 1906-1907 - zaměstnanecká stávka v čele s odbory. Obě strany neústupně trvají na svém, zápas se vleče a ochromuje firmu dlouhé čtyři měsíce. V lednu zůstává „baťovka” téměř bez zaměstnanců, protože dělníci odešli do jiných zlínských továren. Baťa přijímá a namáhavě zaučuje nové síly a na příště už odbory v podniku odmítá. 3.krize 1914 - 1. světová válka, výroba 50 000 bot pro vojáky. Zaměstnanci muži nemusí na frontu. 4.krize 1922 - poválečná krize, zákazníci nekupují. Baťa zlevňuje boty o 50%. 5.krize 1924 - 1928 - Baťa bojuje s konkurencí. Zřizuje vlastní impérium, tzn. gumárny, papírny.
Baťovo impérium Baťova nadčasovost V září roku 2008 se začíná světem plížit finanční a hospodářská krize. Někomu se zdá být podobná velké krizi z roku 1929. Na internetu se objevuje vzpomínka na Baťu a jeho slova z července roku 1932. „To, čemu jsme zvyklí říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek následek. (...) V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravního stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. (...) Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující. (...) Je třeba překonati krizi důvěry. Technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze. Důvěra je věc osobní a důvěru lze obnoviti jen mravním stanoviskem a osobním příkladem.”
1894-1932 Tomáš Baťa - 36 oborů průmyslu, obchodu a služeb výroba obuvi, strojírenství, polygrafie, koželužství, elektrárenství, maloobchod , zemědělství, tuzemské prodejny obuvi, lesnictví, stavební hmoty, vydavatelství novin, zpracování dřeva, zahraniční prodejny obuvi, závodní spořitelna reklama, správkárny obuvi, gumárenství, stavebnictví, železniční doprava, letecká doprava, projektování staveb, chemická výroba, zpracování papíru, automobilová nákladní doprava, vydavatelství knih, biograf, filmová tvorba, zpracování potravin, chemický výzkum, pedikúra, výroba pneumatik, pojišťovnictví, textilní výroba, plynárenství, uhelné doly, hotel, námořní lodní doprava 1910 - 1930 Nevýrobní činnosti – Tomáš Baťa závodní stravování, podpora umělců – Gahura, Kobzáň, byty pro zaměstnance, závodní knihovna, závodní mateřská školka, zdokonalovací vzdělávání, zpřístupnění továrny exkurzím, promítání filmů zaměstnancům, závodní hudba, zdravotní a sociální oddělení, sportovní klub SK Baťa, odborné vzdělávání: učňovské (Baťova škola práce) středoškolské, reforma veřejného vzdělávání , zaměstnávání tělesně postižených, Baťova nemocnice, Baťův podpůrný fond, podpora vědy – Anthropos Brno, specializované odborné časopisy, muzeum obuvi, ZOO 1932 – 1939 J. A. Baťa, D. Čipera, H. Vavrečka – 6 nových oborů Výroba letadel, kaučukové plantáže, výroba umělých vláken, export – velkoobchod, říční doprava (Baťův kanál), lázeňství (Bojnice)
Baťova prodejna ·
·
· · ·
· · ·
Prodavač seděl v obchodě na zkoušející stoličce a zákazník proti němu v pohovce. Každý prodavač musel předložit minimálně 5 párů rozličné obuvi, kterou si zákazník přál a prodavač mu je musel osobně vyzkoušet. Baťa nechal vytvořit pro prodavače instruktážní videa. Hlavní byla absolutní ochota, a vstřícnost a laskavý přístup. Heslem bylo „Tvářit se vesele, i když se zákazník tváří kysele“. Vitríny byly nejen vnější, ale i uvnitř v obchodě. Všechny modely musely být absolutně čisté, naleštěné a skvěle vystavené Generální ředitel firmy objížděl obchody a dělal „přepadovky“ . Za nedodržení standardu následoval trest. Vedoucí prodejny byli vždy jen ženatí muži.( Jejich ženy tvořily levnou pracovní sílu pro obchod) ( V zimě brzy ráno zatápěly, aby začátkem otevírací doby bylo v obchodě příjemně teplo, děti musely utírat prach z bot a leštit je) Baťa zřizoval kromě prodejen také Domy služeb, kde doplňovala prodej obuvi také nabídka punčochového zboží, pneumatik a správkárna obuvi. V roce 1920 byla pro velký zájem zavedena „Služba péče o nohu“, jejíž náplní byla pedikúra či masáže nohou. Baťovy prodejny, které byly strategicky rozmístěné po celé republice, sloužily jako zdroj informací o možnostech potřebách spotřebitele.
Samosprávné dílny a systém odměňování · · · · · · ·
Systém vedl zaměstnance k iniciativě, odpovědnosti a efektivnosti výroby. (Snaha dosahovat s nejmenší námahou největších výkonů). I níže postavení zaměstnanci byli do řídící činnosti více zainteresovaní – posty nadmistrů (manažerů), mistrů, kontrolorů, předáků, účastníků. Důraz kladen na úsporu času, energie, materiálu. Odpovědnost každého dělníka za vykonanou práci. Každé oddělení mělo jednu odpovědnou osobnost, odpovědnou za práci, zisk a ztrátu, mělo svůj výrobní a finanční předpoklad, který muselo samo sledovat. Jednotlivá oddělení vedla své účty zisků a ztrát , které týdně vždy veřejně vyúčtovala. Výrobní oddělení si musela od ostatních zboží „nakupovat“, sledovat jakost, termín dodávek, pokutu za opožděné dodání.
Tomáš Baťa užíval čtyři základní druhy mezd: Pevná mzda - brali technicko-hospodářští a administrativní pracovníci Individuální úkolová mzda - dostávali dělníci na některých speciálních postech Kolektivní úkolová mzda - pro dělníky v dílnách Mzda účasti na zisku - pobírali někteří vedoucí pracovních úseků
3. 4.1876 Zlín Projektové vyučování 2014/2015 podzimní termín Vedoucí projektového týmu: Markéta Novotná Členové týmu:Iveta Belásová, Tereza Soběslavová, Matěj Percl, Kateřina Paprocká, Petra Blažejová Konzultant: Ing. Dagmar Černá
Baťa zaměstnavatel V organizačním systému Baťových závodů byl v centru pozornosti člověk. Dělalo se všechno proto, aby mu byly poskytnuty nejlepší podmínky k práci a životu. ź
·
· ·
· · · ·
Pracovní týden- byl pětidenní, víkendy byly volné (jen čtyřiceti hodinový týden) Pracovní prostředí- veškeré druhy prací byly prováděny v normalizovaných budovách, umístěných v zeleni parků a květinových záhonů. Dílny, ve kterých zaměstnanci pracovali, byly prostorné, s dobře vyřešeným osvětlením a větráním. Úspory- zaměstnanci měli takové příjmy, aby si z nich při levném bydlení a opatřování životních potřeb mohli vytvářet úspory (10%). Výživa- Zabezpečena vydatná výživa zaměstnanců a jejich rodin. Vědecky zaručená kontrola správného množství a složení potravy. Lékařský dozor na výrobu potravin. Zdravé a čisté prostředí k jídlu. Zdraví- Trvalá pracovní péče o člověka od narození až do stáří. Zdravotně nezávadné pracovní prostředí. Zvláštní školní lékařství pro zdravotní péči o mládež. Vzdělání- Baťova škola práce, založena 1925. Firma Baťa si ve Zlíně vychovávala nejen obuvníky, ale odborníky, jenž potřebovala. Současně byli z těchto lidí vychováváni i mistři. Organizace volného času- Mnoho příležitostí ke sportu. Rozsáhlá zařízení sloužící k zábavě a společenskému styku. Příležitosti dobré četby v šesti veřejných knihovnách. Zajištění stáří- Sociální systém Baťových závodů (starobní, invalidní a úrazové pojištění). Trvalá potřeba starších na vychovatelských a vůdčích místech v průmyslových dílnách, kde se uplatňuje rozvaha, moudrost a bohaté životní zkušenosti.
Reklama Baťa si uvědomoval, že reklama velice ovlivňuje prodejní úspěchy na trhu, proto ani v této oblasti nebylo nic ponecháno náhodě. ·
· · ·
Každý deník v Československu přinášel denně nějaký inzerát Baťových závodů a také týdeníky a časopisy, jenž měly větší počet čtenářů , mohly celoročně počítat s takovouto inzercí. Plakát- hrál v reklamě další významnou roli Reklamní akce- byly vedeny organizovaně, významně totiž ovlivňovaly prodejnost. Úprava výkladních skříní- byly připravovány před zahájením prodejní akce přímo v reklamním oddělení Baťových závodů.
Důvody úspěchu firmy 1. Prodejní cena 2. Kvalitní výrobek pro masovou spotřebu 3. Koncentrace na omezený počet druhů obuvi 4. Standardizace ve výrobě a zavedení vzájemné vyměnitelnosti dílů 5. Prodejní systém, který zaručoval firmě Baťa vliv na všechny rozhodující činitele obchodního cyklu.
Zajímavosti ź Od šesti let vyráběl botičky pro panenky
Obsah
ź Baťa s cenami zakončenými devítkou nepřišel, ale převzal je od zdatných židovských ź ź ź ź ź ź ź ź
ź ź
obchodníků V roce 1917 tvořil prodej cca 2 miliony párů bot za rok. Roku 1926 věnuje milion korun na zřízení nemocnice ve Zlíně. V roce 1925 nabízel v jarní kolekci 80 modelů bot, o 7 let později už to byla téměř tisícovka. Stěžejní druh sortimentu tvořily dámské lodičky. Jedno z možných řešení v době hospodářské krize je hledání nových trhů. Tomáš Baťa se proto vypravil do Indie, kde poblíž Kalkaty koupil objekt určený k přestavbě na továrnu. Baťa zavedl pětidenní pracovní týden, od pondělí do pátku na 45 hodin, soboty byly volné, do práce chodí jen vedení firmy. Na počátku II. Světové války zaměstnával 42 000 tisíc lidí. Na internátě Baťovy školy práce panovala přísná pravidla. Vyžadovala se kázeň, a také hygiena: umytý krk, vyprané ponožky, vyčištěné boty, upravený oděv, vychovanost a zdvořilost. Prostě příprava pro život. Komu se to zdá přísné nebo nesnesitelné, může odejít. Sbírky Baťova muzea čítají více jak 10 000 párů obuvi.
Podnikatelské začátky Baťova firma v období 1. světové války a po válce Baťova motta Baťova krizová řešení Baťova nadčasovost Baťovo impérium Baťova prodejna Samosprávné dílny a systém odměňování Baťa zaměstnavatel Zajímavosti Reklama
