OBSAH: * slovo k zamyšlení * schůzka ODV * František Stropek-Bobr vzpomíná * text Zd. Navrátila-Fetiška (pokrač.) * Stezka písmáků „v plném proudu“ * Betlémské světlo 2011 * příprava Husova jubilea * jubilejní rok Anežky Přemyslovny * další informace
_____________________________________________________________________________________
Kázání z evangelické farnosti v Praze – Nuslích Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. (Mt 6,33) K tomu vybízí evangelista každého, kdo hledá nějaké zakotvení v životě, každého, kdo hledá odpovědi na svoje životní otázky, každého, kdo má starosti problémy všedního dne. Volá i nás. Snad asi každý člověk hledá v životě štěstí, touží po něčem, z čeho by měl radost, co by našemu životu dodalo patřičnou hodnotu. Chce změnu. Hledá to pravé, co by do jeho života vneslo světlo, naději. Hledat se dá všechno možné a na různých místech. U druhých lidí vztahy, sami v sobě, hledáme v tom, co děláme a pro koho to děláme, hledáme u Boha. Hledat království nebeské – království Boží – jeho království může znamenat najít odpověď na to naše hledání a toužení. Ale co, kde jak, jaké je to království. Je to nějaká zvláštní říše, čas, prostor? Jak to popsat, jak to vyjádřit. Podobenství, obraz, symbol je asi jedinou možnou variantou jak ho v náznaku popsat. Nedá se nahmatat, nedá se ukázat, ale je. V těchto dvou krátkých podobenstvích se nám dostává obrazu, že království nebeské je jako poklad, jako perla, ale zároveň mluví o tom, jak se nalézá, jak vstupuje do našich životů - na světlo dne: Je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde… království nebeské je skryté, není na první pohled vidět. Nevystavuje se na odiv, nejsou na něho reklamy, které nám tak často nabízejí více ze života. Ono nabízí život celý a nový a přesto se dá tak snadno přehlédnout a minout, protože jsme oslepeni oněmi sliby překypujícími a oslňujícími reklamami – nabídkami, které jsou na první pohled dosažitelné, hmatatelné a zdánlivě nevyžadují naši jakoukoli námahu. Potom se velmi dobře stane, že se sami hledání království nebeského uzavíráme. Pro svou skrytost vyžaduje jeho nalezení vydání nějaké energie. Rolník na poli kope a obdělává půdu, aby vydala svou úrodu; obchodník s perlami musí jezdit za svým obchodem, protože ví, že nikdo by mu nepřinesl jen tak tu nejvzácnější. S rukama v klíně a nečinným čekáním, ve snění se ani nebeské království nenalézá. Je třeba hledat. Je třeba štěstí hledat především v hledání Božího království, zkoušení, zkoumání, prověřování. Jenže poklad ukrytý v poli? Kolik bylo, je a bude takových šťastných, kteří ho naleznou. To je spíše náhoda. Pravděpodobnost velmi malá. Ale jasně se ukazuje, že bez hledání to nejde. Poklad byl nalezen při všední práci. V našich všedních dnech, plných lopocení, někdy šedých a únavných, více nebo méně úrodných, je skryt poklad nebeského království, který může změnit náš život. Objeví se nám spíš jako dar, nečekaně na něj narazíme. Často ho neumíme popsat, můžeme ho však ve víře a důvěře přijmout a radovat se z jeho přítomnosti. Nenamáhejme se a nehledejme jinde, někde mimo naši všední realitu, v nějakém úniku třeba do církevního prostředí, či pustých místech, kde nám stejně naladění lidé rozumějí, nebo kde není nikdo, komu bychom museli něco vysvětlovat. Uprostřed světa a života máme hledat. 1
Ten nálezce sice jedná vypočítavě, po nalezení pokladu, jej nejprve ukryje, jde sehnat prostředky, aby mohl koupit to pole, kde poklad nalezl. Mohl velice dobře poklad vzít a někam s ním utéci a tam si ho užívat. Ale evangelista ukazuje, že je potřeba koupit celek, nejde vybrat jen drahokamy, jen tu třešničku na dortu, jen užívat to nejlepší a to ostatní zahodit. Je potřeba žít na tomto světě a v něm vykopávat poklady. Malá setkání a objevy všedního dne jsou jako perly rozházené na poli: úsměv, podaná ruka, slova díků, dětský vděčný pohled, květina, to jsou malé drahokamy, které zhodnocují náš život. Smíme koupit – přijímat - realitu jako místo, kde se objevuje Boží království. I když je kolem spousta balastu – zla, násilí, nevěry, prázdnoty. Platí to i mezi lidmi. Ty, se kterými se setkáváme, můžeme přijímat pouze jako celé osoby. S jejich stinnými stránkami a těžkostmi. Jen potom můžeme objevovat i jejich obohacující a hodnotné stránky. V každé člověku je poklad. Ale někdy to vyžaduje hodně trpělivost a výdrže, abychom ho našli. I ve vztahu sami k sobě: přijímáme se „komplet“, s tím dobrým co v nás je, i s tím, co bychom nejraději neviděli, na co bychom strašně chtěli zapomenout. I my jsme zaneřáděni jako nějaké zarostlé pole. Ale i tam se dá nalézt poklad. Z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má a koupí to pole. (nebo jako obchodník prodá všechny perly a koupí tu nejvzácnější). V tom prvním podobenství můžeme slyšet, že je třeba koupit celé pole, v tom druhém si můžeme zase uvědomit, že je třeba všechno nasměrovat, vyměnit za to nejcennější. K hledání a nalézání je potřeba přidat velkou odvahu. Když vím, kde se dá nalézt, kde je to nejvzácnější, tak všechno prodat a investovat do nově nalezeného. To je asi to nejtěžší. My přece dobře víme, co je dobré, poklad Božího království se nám myslím dost často i v těch našich zaplevelených životech zablýskne. Ale vzdát se všeho (totiž toho co nám brání rozhodnout se právě pro cestu Božího království, nechat za sebou jiné cesty, přijmout druhé i sebe celé), to bývá nejtěžší. Znamená to totiž rozloučit se s tím, co máme jisté a s třesoucím se srdcem vydat se za něčím, co svou pravou hodnotu ukáže možná až někdy za dlouho, v budoucnosti. A na takové cestě budou i bolesti. Což ti dva si toto všechno neuvědomovali? Oni mají radost, že něco nalezli a to je pro ně nejdůležitější, prodají všechno, co mají a koupí to. Cesta hledání, nalézání a objevování Božího království stojí za všechny poklady světa. Nemusíme vydávat všanc své životy reklamě (opakovanému klamu), že si můžeme užívat života bez námahy. Může se stát, že za to zaplatíme velmi mnoho a promarníme kus cesty životem. Mít oči, srdce i mysl vnímavou pro poklad nejcennější ať je také tím darem, který k cestě životem, dostáváme. Amen. Mgr. Marta Zemánková Poznámka: V historii této farnosti ČCE je zaznamenáno, že na jejím území do roku 1948 působily skautské homogenní oddíly; řada členů této farnosti resp. i ČCE jako celku je členy Junáka dodnes, a to ve všech kategoriích vč. dospělých členů. Informaci doplnil: Kamzík _____________________________________________________________________________________ Hlavní témata pro jednání odboru duchovní výchovy v říjnu 2011: - průběžné výsledky 1. kola Stezky písmáků - schválení programu podzimního semináře - definitivní otázky 2. kola Stezky písmáků ODV pro zájemce z necírkevního prostředí ___________________________________________________________________________________
2
3
CHUDÝ PASTÝŘ A CÍSAŘOVNA Ne, nečekejte žádný milostný příběh. Tenhle, z roku 1756, má zcela jiné jádro. Předem je ale třeba si připomenout zvláštní atmosféru té doby. Víme, že víra v čarodějnictví provázela lidi odpradávna. V 16. a 17. století však vyústila hlavně v Německu, ale i v našich zemích v inkviziční procesy s osobami, které byly z čarodějnictví obviněny. Počet upálených čarodějů, ale především čarodějnic a dalších lidí obviněných ze spolku s ďáblem, se počítal na stovky. Přisuzovala se jim vina za kdeco, od hladomoru, požárů, až k nemocem, smrti lidí i úhynu dobytka. U nás jsou známy nejdrastičtější případy pronásledování a upalování lidí nařčených z čarodějnictví v neblahých čarodějnických procesech, které se odehrávaly na panství moravského zámku Velké Losiny od roku 1678. Je třeba dodat, že vinu na rozpoutání vášní měli vždy fanatičtí jednotlivci, mnohdy zaslepení touhou po moci, vyniknutí, ale i majetku odsouzených. V 18. století díky osvíceneckým názorům začaly čarodějnické procesy mizet, přesto právě u nás přetrvávaly nejdéle. Posledním obviněným z čarodějnictví byl chudý pastýř Jan Polák ze vsi Jistebnice u Tábora, poddaný pánů Lobkoviců. Chudák byl nařčen, že čarováním škodí dobytku tamních sedláků. Protože se na mučidlech „přiznal“, byl odsouzen k trestu smrti upálením. Verdikt soudu následně potvrdil apelační, tj. odvolací soud v Praze a dokonce i Nejvyšší soud ve Vídni. Rozsudek se však naštěstí v červnu roku 1756 dostal do rukou samotné císařovny Marie Terezie. Ta se velmi rozhněvala a prohlásila, že na tomto případu není absolutně nic nadpřirozeného a že víra v čarodějnictví kraluje jen tam, kde je králem nevědomost. Pak zbavila obžalovaného ubožáka viny. Současně však nařídila, že nadále nesmí žádný soud v habsburských zemích zahájit procesy pro obvinění z čarodějnictví a o všech takových případech si vyhradila pro sebe právo vyřknout konečné rozhodnutí. Zdálo by se, že rozumná slova císařovny budou v tomto případu konečná, ale bohužel tomu tak nebylo. Vídeňský Nejvyšší soud vznesl ihned proti císařovnině verdiktu důrazné námitky. Na ně Marie Terezie zareagovala zvláštním přípisem, v němž se uvádělo, že čarodějnictví se nalézá jen tam, kde vládne nevědomost. Podle jejího názoru nebohý pastýř není skutečným čarodějníkem, ale jen obětí vlastní nevědomosti a hlupství. Přes císařovniny rozhodné argumenty proces s odsouzeným stále nebyl uzavřen. Nakonec musela soudu alespoň částečně ustoupit a pastýř byl potrestán alespoň mírněji, a sice dvouletým trestem nucených prací. Marie Terezie vydala v listopadu roku 1766 umírněný Patent o kouzelnictví, čarodějnictví a věštectví. K úplnému zrušení obviňování lidí z čarodějnických praktik však došlo až roku 1776 výnosem Josefa II., jímž bylo také zrušeno mučení vězňů. Tento příběh je ukázkou skutečnosti, jak těžko se bojuje s hlupstvím. František Jiří Stropek - Bobr (další pokračování příště) _____________________________________________________________________________________ 4
Zdeněk Navrátil - Fetišek: R O V E R S T V Í Putování k hlubokému skautství
Rovering je putováním k roverství Rovering je konečným stupněm logické posloupnosti, jak ji nastínil B-P, totiž „vlče – skaut – rover“. A přece jsme si právě ukázali, že tohoto stadia nemusí mnozí naši mladí bratři vůbec dospět. Zda tomu tak bude, závisí na tom, jaká byla jejich dřívější skautská stezka, jací byli jejich dosavadní vůdcové, jak je dosud a jak dobře je k roveringu vedli. Je to jako uzavřený kruh – jaký je skauting, takový bude rovering, ale také současně – jaký je rovering, takový bude příští skauting, taková bude jeho úroveň v budoucnosti. Protože v dobrých roverských kmenech mohou pro hnutí vyrůstat nepochybně také dobří vůdcové. Roveři a také jejich dívčí protějšky – rangers – jsou mladí lidé na prahu dospělosti, kteří si dotvářejí své životní názory a priority. S nimi je možné už o věcech duchovních i o zásadách životního stylu otevřeně hovořit. Vědí, nebo by měli vědět, na jakých základních pilířích Baden-Powell své hnutí vybudoval. A také by si měli přiznat, zda jeho názory sdílejí a budou v jejich duchu prožívat své vlastní životní poslání. Víme, že B-P vědomě koncipoval skautské hnutí v podmínkách evropských na principech tradiční kultury, která tento kontinent po staletí budovala. Evropa je křesťanským dědictvím a má-li přežít, musí mu nadále zůstat věrnou. Také skauting vychází z priorit křesťanství. Jeho základním mravním principem je přikázání lásky, jak je podle slov Ježíše Krista zaznamenáno v Mt 22, 37-39. Z něho vycházející skautský zákon si vzal za předlohu židovsko-křesťanské Desatero Božích přikázání, jehož je explicitním vyjádřením formou srozumitelnou i současnému mládí. Ani přijetí skautingu v zemích s odlišnými duchovními hodnotami (buddhismus, šintoismus aj.) na těchto duchovních základech hnutí nic nemění. Kdysi se bratr Zakladatel (Londýn 1920) vyjádřil v tom smyslu, že si přeje „aby každý národ přinesl do našeho hnutí svou vlastní duši (...), ovšem pod zorným úhlem onoho všelidského bratrství, které je základní ideou světového skautingu“. Už ve svém základním díle „Scouting for Boys“ zdůraznil, že „nikdo
není dost dobrý, pokud nevěří v Boha a nežije podle Božích přikázání. Proto by měl každý skaut vyznávat nějaké náboženství“. Na tento zcela jasný výrok bychom neměli zapomínat, jestliže se k odkazu B-P hlásíme. Vše je ovšem trochu složitější. Skauting se nemůže stát jakousi zcela do sebe uzavřenou společností, dokonce svého druhu sektou. Zůstává otevřený všem, kdo jsou ochotni jeho poselství následovat. Otevírá se i těm, kdo upřímně hledají nejvyšší Pravdu a Lásku, jak tuto vysokou metu nazývá naše současná slibová formule. Takové hledání se patrně neobejde bez chyb a omylů, možná i tápání, nikdy by se však nemělo proměnit v bezcílné bloudění. Na tomto putování mohou skauta potkat různá nebezpečí i nástrahy, jak o nich hovoří Baden-Powell ve své „bibli roverů“ – „Rovering to Success“ – v českém překladu „Na pouti za úspěchem“. V čem takový úspěch spočívá, poznává putující a smysl všeho hledající rover postupně sám. Nám známý výrok Lorda Kitchenera o celoživotním skautství ovšem napovídá, že hledání cest, Pravdy, Dobra, Lásky a konečně Boha, je i v dospělém věku trvalým závazkem. Na putování životem číhají různé překážky, které označuje B-P jako úskalí. Odhlédneme-li od některých jejich forem, odpovídajících jeho vlasti a době, shledáme, že ani za uplynulých osmdesát let se příliš nezměnily. Jejich obsah zůstává nadále aktuální i pro současnou generaci. To prvé úskalí označuje Baden-Powell jako koně. Rozumí tím neplodné maření času, jak ho tehdy přinášely sázky (jen tehdy?), boj o peníze, pasivní sport. Využití času vhodným způsobem je uměním, které je třeba získat včasnou průpravou a návyky. I dnes je značně rozšířeno sázení, výherní automaty, s jejichž problémy společnost jen marně bojuje. Navíc se nezdá, že by zodpovědné činitele zajímala mravní újma, jde tu pouze o přínosy ekonomické a především o zdanění takového hazardu. Jen málokdo si připouští dopady na morálku a duševní zdraví národa. Ale zdravá společnost stojí na jiných hodnotách, než jsou hmotné a ekonomické. Je to na prvém místě její základ – zdravá rodina a ta se nebuduje 5
na principu zištnosti, ale právě nezištnosti a dobrých mezilidských vztahů. B-P neodmítá záliby, koníčky, uznává však jen takové, které podporují osobní rozvoj, dovednosti, zručnosti a poznání. Druhé úskalí – víno, jímž rozumí alkoholismus a kouření, je dnes patrně větší hrozbou, než tehdy. Připočteme-li k tomu i velké ohrožení drogami, dostává se toto riziko do velmi akutní podoby. Na prvém místě poškozováním zdraví, ale i celkovou destrukcí jedince touto závislostí. Bystře poukazuje na to, že se tak oslabuje charakter, vůle, že se lidé stávají lehce manipulovatelnými, podléhají stádovitosti. V tom vidí velké nebezpečí pro vývoj mladého člověka v řádného občana. „Dav tvoří hlupáci, kteří se nechají vláčet ostatními, nebo svými špatnými vlastnostmi.“ Dotýká se např. i zlozvyku přejídání. To vše velmi oslabuje sebeovládání jedinců. Připomíná, že skaut nekouří. „Kluk, který kouří, je hlupák a skaut není hloupý.“ Bratře vůdce, skautský činovníku, vzore svého oddílu, je ti to jasné? Takto to platí nejen před skauty, kdy jsi jim na očích, kdy jsi jimi napodobován, ale i ve tvém soukromí. Ženy, posedlost sexem, je třetím úskalím. V dnešní společnosti, neznající zábran, v níž promiskuita je chápána jako samozřejmost, kdy lidé čistého života jsou považováni za podivíny, to zní téměř vyzývavě. Jak k takovým otázkám přistupovat? Skautský zákon na ně pamatuje nejen svým desátým bodem, ale také hlubšími souvislostmi skautského slibu. Právě roverský věk, jeho hledání cesty, přináší také porozumění vzájemného vztahu mezi pohlavími. Třebaže z řady důvodů, jimiž se v tuto chvíli nebudeme zabývat, preferujeme výchovu nekoedukovanou, přesto nezastíráme našim roverům a rangers jejich budoucí rodičovskou úlohu. Právě kooperace (nikoliv koedukace) obou kmenů může mladým lidem v tomto období být nápomocnou při jejich pozdějším hledání životního partnera. A možná, že tak budou někdy vznikat i dobrá skautská manželství, z nichž vzejde další generace budoucích skautů a řádných občanů. Měla by jim předcházet dobrá, čistá známost, která nebude završena ukvapeně pod tíhou nově vznikajícího života. Skaut, pamětlivý významu a závaznosti zmíněného desátého bodu svého zákona, si nenechá ujít to nádherné období vzájemného sbližování,
korunovaného po uzavřeném sňatku úplným odevzdáním a splynutím. Riziko čtvrtého úskalí je nebezpečí podlehnutí nepravým teoriím a názorům, jejichž nositele a manipulátory veřejným míněním nazval B-P poněkud zvláštně – kukačky. Má na mysli lidi velmi sebevědomé, nadřazující se nad ty „obyčejné“, jež se pokoušejí nejrůznějšími způsoby ovládnout pro své obvykle nekalé záměry. Předkládají proto nejrůznější módní trendy, ale mohou to být také političtí dobrodruzi, kteří pod nesplnitelnými sliby lákají ty neinformované za svými sobeckými cíli ke škodě celého společenství. Proto skauting trvá na důsledné výchově i sebevýchově, poznávání souvislostí, vzdělání a rovněž sebevzdělávání. BadenPowell doporučuje četbu dobrých knih, cestování a poznávání jiných krajů. Člověk musí mít svobodu svého vlastního rozhodování a myšlení, k té svobodě pak potřebuje být připraven předchozí průpravou. Ale také tato svoboda podléhá jistým pravidlům. „Svoboda jedince je oprávněná potud, pokud neškodí jiným.“ Zařazení skauta do veřejného života a celé společnosti je jedním z důležitých cílů skautského hnutí.
Výčet překážek roverova putování a hledání završuje páté úskalí, které B-P označuje jako bezbožnost. Vrací se tak k duchovní podstatě skautingu, k jeho prvnímu mravnímu principu. „Pro dosažení štěstí je nezbytné náboženství“, říká hned v úvodu této kapitoly. Těm, kdo váhají a hledají, doporučuje číst v knize přírody a hledat stopy Stvořitele a poznávat Boha v Jeho díle. B-P neagituje, nedoporučuje studium přírody jako formu služeb Božích, nejde mu o žádnou náhražku náboženství, píše, že „porozumění přírodě je v určitých 6
případech krokem k přijetí náboženské víry“. Boží dílo je velkolepé a svědčí o Jeho velikosti. Četba Bible je dle B-P správným krokem, vede k hledání vůle Boží mezi lidmi. Lidé dokáží být velkodušnými, užitečnými i laskavými, pokud „užívají lásku Boží, kterou v sobě nosí, při službě ostatním“. Heslem roverů je „Sloužím!“, heslo rytířů, které měl na svém štítě už kdysi dávno také český král Jan Lucemburský. Pokud se mladí lidé vychovávají k prospěšnosti, činí je to mnohem lepšími. V opačném případě propadají sobectví, nesoucí v sobě zárodek nespokojenosti a posléze závist, která je původcem mnohého zla. My už dobře víme, že to byla právě závist, jež byla hlavní oporou komunismu a všech zlořádů, které přinesl
všemu lidstvu. – „Bůh stvořil lidi, aby byli lidmi!“ Mohlo by se zdát, že jsme se zastavili poněkud déle nad stěžejní prací našeho Zakladatele. Nedomnívám se však, že to bylo zbytečné. Jednak si nejsem zcela jistý, že je jeho kniha „Na pouti za úspěchem“ našim skautům dostatečně známá a povědomá, jednak proto, že patrně nikdo jiný by jim tyto myšlenky lépe nepřiblížil, než právě on sám. Vede rovery k poznání a poznávání všeho bytí, k samostatnému myšlení a uvažování, nepodléhání žádným módním vlivům a různým „falešným prorokům“. „Sám řiď svůj člun!“, nabádá. (pokračování příště)
_____________________________________________________________________________
STEZKA PÍSMÁKŮ
2011
má vybrány biblické knihy:
Kategorie „N” (ve věku do 9 let včetně) evangelium Markovo a Lukášovo, 1. kniha Paralipomenon Kategorie „M” (ve věku od 10 do 12 let včetně) všechna evangelia, 1. kniha Paralipomenon a 1. Kniha žalmů (č. 1 až 41) Kategorie „S” (ve věku od 13 do 17 let včetně) všechna evangelia, 1. kniha Paralipomenon, 1. Kniha žalmů (1-41) a epištoly Titovi a Filemonovi Kategorie „P” (ve věku od 18 let výše) všechna evangelia, 1. kniha Paralipomenon, 1. kniha žalmů (1-41) a epištoly Titovi a Filemonovi Tato kategorie je zařazena poprvé. 1. k o l o p r á v ě p r o b í h á v místě bydliště účastníků během měsíců září a října 2011 – jedná se o zhruba 25 obcí i větších měst naší vlasti, včetně Prahy. Kontaktní osoby organizátorů: „Junák” - Vladislav Jech (
[email protected]) http://krizovatka.skaut.cz/organizace/ustredni-organy/odbory-akomise/odbor_duchovni_vychovy/stezka_pismaku/ „Klub Pathfinder” - David Čančík - (
[email protected]) www.pathfinder.cz/5rubriky/stezka/stezka.html O výsledku 1. kola a postupu do 2. kola budeme informovat v dalším čísle NDS.
Zdroj: http://www.betlemskesvetlo.cz/
Motto letošního Betlémského světla zní: „Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo…“ (Iz 9, 1)
Předběžné termíny Betlémského světla 2011 Ekumenická bohoslužba ve Vídni spojená s převzetím Betlémského světla proběhne 10. prosince 2011. Následný rozvoz Betlémského světla vlaky po ČR se uskuteční 17. prosince 2011. 7
Ekumenická komise pro Husovo jubileum v roce 2015 Činnost komise, která se pod záštitou České biskupské konference, Ekumenické rady církví a ve spolupráci s akademickou obcí připravuje na blížící se výročí M. Jana Husa, byla představena na tiskové konferenci 27. června 2011 od 10.30 hodin v budově České biskupské konference (Thákurova 3, Praha 6). Na základě výzvy papeže Jana Pavla II. byla koncem devadesátých let minulého století kardinálem Vlkem ustavena komise, jejíž práce byla završena sympoziem na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Na tomto setkání vystoupil také papež Jan Pavel II. Uznal „morální odvahu” Husovu a přiznal mu přední místo mezi „reformátory církve”. Vyjádřil také „hlubokou lítost” nad Husovou smrtí a nad tím, jakou ránu způsobila v duši českého národa. Papež Jan Pavel II. poukázal na to, že osoba, která byla kdysi předmětem sváru, může být předmětem dialogu a prostředkem lepšího rozpoznání toho, co věřící různých konfesí spojuje. V roce 2015 uplyne 600 let od upálení Mistra Jana Husa. Jak ve svém dopise členům nové komise píše biskup František Radkovský, delegát ČBK pro ekumenismus, „celá práce první komise upadla na veřejnosti v zapomnění a osobnost Husova dál dělí náš národ”. Podle biskupa Radkovského spočívá důvod této situace pravděpodobně v tom, že „v naší společnosti přetrvává pohled na Mistra Jana Husa, který má svůj původ v 19. století v době odporu proti Rakousko-Uherskému státu a jeho ´spojenci´, katolické církvi. Hus se stal jedním z inspirativních symbolů tohoto odporu a tedy i výrazným symbolem náboženské polarizace. Tento pohled přetrvával i během první
Československé republiky. S pozměněným obsahem ho jako symbolu zneužili komunisté”. Tyto úvahy vedly k tomu, že Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví v ČR se rozhodly společně otevřít projekt komise s tématem „Mistr Jan Hus a jeho ´druhý život´” a s cílem zhodnocení a objektivní pojmenování obrazu, který se o českém reformátoru vytvořil v minulosti s těžištěm v 19. až 21. století. Do projektu byly zapojeny důležité vědecké instituce, především teologické fakulty a Akademii věd ČR. Členy komise, která má připravit důstojnou oslavu významného výročí, jsou mimo jiné také pražský arcibiskup Dominik Duka OP, kardinál Miloslav Vlk, historik prof. Petr Čornej, děkani teologických fakult a další osobnosti akademického a církevního života. Na tiskové konferenci o činnosti komise hovořili členové komise: Mons. Prof. Dr. Tomáš Halík – prezident České křesťanské akademie, Mons. František Radkovský – delegát ČBK pro ekumenismus, Mgr. Joel Ruml – předseda Ekumenické rady církví, ThDr. Tomáš Butta – patriarcha Církve československé husitské a prof. ThDr. Jan Lášek – děkan Husitské teologické fakulty UK. Znovuobnovení činnosti ekumenické komise, ve které se sešlo celkem 19 lidí, představitelů církví, zástupců teologických 8
fakult a také historičtí badatelé, je motivováno blížícím se významným jubileem, 600.výročím upálení Mistra Jana Husa, které si nejen v České republice budeme připomínat v r. 2015. Hus je, dle slov dr. T. Halíka, jednoho z účastníků tiskové konference a člena ekumenické komise, klíčovou postavou našich duchovních dějin a komise by se ráda podílela na uvedení jeho osoby v kontextu našeho národní povědomí. V ekumenické komisi tedy nepůjde primárně o badatelskou či historickou práci, ale spíš představení Husova "druhého života", tedy jako náboženskomravní postavy, která jako symbol putuje dějinami.
Další z účastníků tiskové konference, biskup F. Radkovský, představil připravované nové webové stránky věnované celému projektu, a sice www.jan-hus.eu. Předseda Ekumenické rady církví v ČR a synodní senior ČCE Joel Ruml, připomněl, že komise si klade za jeden z cílů také vyvrátit obecnou českou představu o tom, že státní svátek výročí upálení Mistra Jana Husa - je hlavně o tom, mít den volna navíc. Takto je tento den totiž běžně většinou české veřejnosti vnímán. Bratři J. B. Lášek, děkan Husitské teologické fakulty UK a patriarcha CČSH T. Butta poté připomněli některé badatelské projekty k osobnosti Mistra Jana Husa z minulosti. ______________________________________________________________________
S Pavoučkem skautují celé rodiny Katolický týdeník 32/2011 ze dne 3. 8. 2011 Hned 14 velkých indiánských tee-pee upoutalo minulý týden pozornost každého návštěvníka Měsíčního údolí u Vlašimi. Navíc jejich osazenstvo bylo poměrně nezvyklé: v každém z nich bydlela jedna rodina, nechyběly ani nejmenší děti. Tento netypický tábor se jmenuje Pavouček Iktomi a je charakteristický právě tím, že se ho účastní celé rodiny. Jedná se o zatím u nás nepříliš rozšířený family skauting. Zjednodušeně řečeno jde o skautování, které je ale přizpůsobené tomu, aby ho mohly absolvovat celé rodiny i s dětmi, většinou předškolního věku. Větší děti už pak obvykle pokračují v klasických skautských oddílech. „Bylo nám líto, že už jsme přestali jezdit jako aktivní vedoucí skautských táborů, ale pak nás napadlo, že bychom si tyto tábory mohli přizpůsobit,“ vysvětluje důvod vzniku Pavoučka Ondřej Remeš, hlavní koordinátor tábora. Postupně se proto seznámili s principy fungování family skautingu a rozhodli se ho vyzkoušet. A letos díky tomu mohli být už na šestém táboře. Pavouček Iktomi je navíc úzce propojen se dvěma pražskými farnostmi – kobyliskou a bohnickou. Svědčí o tom i fakt, že celý tábor absolvoval i P. Ondřej Matula z kobyliské farnosti. Každý den sloužil u ručně vyrobeného oltáře mši svatou, dvě z nich – zahajovací a závěrečná – byly pojaty slavnostněji a účastnilo se jich v podstatě celé osazenstvo tábora. „Beru to jako velmi obohacující čas, kdy si mohu se svými farníky příjemně popovídat, společně se zasmát a modlit se. Myslím, že je velmi cenné, když lidé mohou mít svého kněze s sebou i na dovolené,“ říká P. Matula a přiznává, že 9
během toho týdne si odpočine, protože organizační zátěž neleží na něm, ale rozdělí si ji mezi sebe jednotlivé rodiny. Každý den má na starosti dvojice rodin. Během týdne se všichni prostřídají, a každou část táborové hry tak připravuje někdo jiný. Letos se děti spolu se svými rodiči vžili do rolí indiánů. Slavnostní nástupy proto probíhaly v indiánských krojích, které ušily většinou maminky, a nechyběly ani indiánské pokřiky. Týdenní tábor je sice vrcholem aktivit Pavoučka, není ale jedinou akcí, kterou spolu rodiny podnikají. Během roku se snaží pravidelně jezdit na jednodenní výpravy, v zimě na hory, v adventu vyrábějí různé vánoční ozdoby apod. V rámci kobyliské farnosti pak pod hlavičkou Pavoučka vzniklo též rodinné modlitební společenství, které je otevřené i těm, kdo se táborů neúčastní. Autor textu: Tomáš Kutil Odkaz: http://www.stopari.org/iktomi
Telegraficky o 4. semináři ODV uskutečněném v Kopřivnici ve dnech 8. – 10. dubna 2011 na základně VANAIVAN Nejúspěšnější body programu: - originální Pašijové hry ve Štramberku - ICCS – představení a aktivity - hra „Aukce hodnot“ - aktivita „Jak si stojím v životě“
- večerní táborák - aktivita „Jak si stojím vůči Bohu?“ - netypická mše v lomu - hra ve zřícenině hradu Šostýna
_____________________________________________________________________________
10
Oslavy osmistého výročí narození svaté Anežky České. Přemyslovskou princeznu, jejíž svatořečení v listopadu 1989 předznamenalo návrat svobody do naší země, připomene i limitovaná série medailí. Vychází jako oficiální pamětní medaile pražského arcibiskupatví a záštitu nad ní převzal pražský arcibiskup a český primas Dominik Duka.
výročí nechalo zhotovit pražské arcibiskupství. Medaile, jež byla oficiálně představena začátkem února, zhotovili ji v České mincovně v Jablonci nad Nisou. Vyraženo je 800 kusů ve stříbře a 80 kusů v ryzím zlatě. „Byla to pěkná práce. Na finální podobě medaile jsem spolupracoval přímo s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou,“ říká autor návrhu pamětní medaile akad. sochař Jiří Dostál, ředitel SUPŠ a VOŠ Jablonec nad Nisou, jenž se podle vlastních slov při práci inspiroval Myslbekovou sochou svaté Anežky u sochy svatého Václava na pražském Václavském náměstí. ANEŽKU UCTILI VE ZNOJMĚ Odkaz významné Přemyslovny uctili např. také věřící při mši svaté na Hradišti svatého Hippolyta ve Znojmě. Důvod je prostý: zatímco v Čechách a ve Slezsku existuje řada míst spojených s působením svaté Anežky, na Moravě zůstalo Hradiště v tomto smyslu osamocené. „Zda někdy svatá Anežka u nás na Hradišti byla přítomna, nevíme. Jisté ale je, že zřízení zdejšího proboštství světice osobně vymohla na svém bratru, králi Václavu I. Stalo se to roku 1240, pouhé tři roky od počátku existence našeho řádu. Naše patronka se tímto způsobem snažila zabezpečit špitální bratrstvo i materiálně,“ vysvětlil situaci člen křižovnického řádu, probošt a farář na Hradišti, P. Josef Hudec.
Svatoanežské oslavy zahájila ve čtvrtek 20. ledna 2011 slavnostní bohoslužba v kostele svatého Františka z Assisi u Karlova mostu v Praze. Tento kostel nebyl pro zahájení oslav výročí Anežčina narození vybrán náhodně, neboť je hlavním řádovým kostelem křižovníků s červenou hvězdou, rytířského řádu, u jehož zrodu Přemyslovna osobně stála. Ani datum nebylo zvoleno náhodně. Právě tohoto dne se totiž měla Anežka Přemyslovna roku 1211 narodit. O tom, zda je 20. leden skutečným dnem Anežčina narození, však mezi historiky panují pochybnosti. „Nevíme s jistotou, který den přesně se Anežka narodila. Dokonce není úplně jisté ani to, zda se tak stalo v roce 1211, nebo až o rok později. V každém případě je ale 20. leden 1211 datem nepravděpodobnějším,“ říká k tomu historik umění Jan Royt. S tímto datem ostatně počítali i tvůrci pamětní medaile, kterou u příležitosti letošního
Poznámka: Pamětní medaile Anežky Přemyslovny se v portrétní části (averz) opřela o tvorbu Parléřovské huti v triforiu katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Tím je vystižena souvislost sv. Anežky s jejím rodem a Českým královstvím. Na reverzní straně je variace na iniciálu S z Oseckého lekcionáře ze 13. stol. Tato strana ilustruje Anežčino odhodlání sloužit potřebným a její velkorysé zakladatelské dílo. Informace o medaili, ražené v počtu 80 ks zlatých a 800 ks stříbrných, lze nalézt na: www.numismatikus.cz. /redakčně upraveno/ 11
Amerika). Budou zde návrhy také na nějaké aktivity s oddílem a ke slavení nedělní mše. Byla bych ráda, pokud bychom se i my u nás do této akce zapojili. Pokud budete mít zájem, tak Vám ráda pomůžu s překladem, popřípadě i se samotnými aktivitami. A pokud to bude možné, ráda bych se na nějakou Vaši akci v rámci tohoto týdne přijela podívat.
ICCG má na facebooku svoji skupinu - neváhejte a staňte se členy. Dozvíte se zde všechny novinky, ale i podrobné info o chystaných aktivitách, zejména v zahraničí: https://www.facebook.com/iccg.cicg
* Ve dnech 29. 10 – 2. 11. 2012 se bude v rámci završení oslav 100. let výročí skautek konat celosvětová pouť skautek do Lurd. Bližší informace o programu, ceně atd. budou přístupné začátkem roku 2012 (a samozřejmě taky na facebooku). Informace podává: Petra Hrušková – Hruška
[email protected]
Najdete zde i fotky a další informace, jako např.: * Ve dnech 10. - 16. 10. 2011 pořádá ICCG skrz tuto facebookovou stránku v rámci oslav 100-letého výročí skautek "Týden modliteb." Na Facebooku bude přístupná modlitba na každý den (připravená kaplanem pro skauty, každý den z jiného regionu (Evropa, Afrika, Blízký Východ, Latinská
Změna ve vedení redakce Na dobré stopě a zmenšení rozsahu tohoto zpravodaje ________________________________________________________________ Odbor duchovní výchovy vydává zpravodaj NDS jako interní médium, které však může sloužit i pro účely komunikace s naším „okolím“. Dosavadní redakce pod vedením br. Vladislava Jecha – Kamzíka svoji práci skončila číslem 200. Nyní vede redakci br. Jiří Zajíc – Edy, předseda Odboru duchovní výchovy Junáka. Budoucí směřování zpravodaje: Poslání NDS zůstává zachováno, tj. bude přednostně sloužit duchovním zpravodajům resp. duchovním rádcům oddílů v rámci Junáka. Snížení rozsahu - již od tohoto čísla - a v důsledku toho i předplatného (od roku 2012) je reakcí na současnou situaci, za které i šetření financí hraje nepřehlédnutelnou roli. Všichni, kdo na letošní rok zaplatili předplatné 150,- Kč, prosíme, aby souhlasili s tím, že jim nebudeme alikvotní část (20,- Kč) vracet – tyto finance použijeme na útraty biblické soutěže Stezka písmáků. Také uveřejňování NDS na www.skaut.cz/duchovni bude nadále pokračovat. Novou adresu redakce oznámíme do konce roku. Pro účely zasílání předplatného resp. příspěvků je možné do konce roku 2011 ještě používat adresu: Vladislav Jech, Zelenečská 34, 198 00 Praha 9.
_____________________________________________________________________________________
NA DOBRÉ STOPĚ – duchovní rádce skautských oddílů * Vydává: Odbor duchovní výchovy Junáka, v rozsahu 12 stran a v počtu 90 výtisků * * Redakce: Jiří Zajíc (
[email protected]) tel.: 723 963 939 * * Technické zázemí: Vladislav Jech a Adéla Čapková. * * Předplatné pro rok 2011 zasílejte redakci podle těchto pravidel: pro dodání poštou 150,- Kč, příspěvek čtenářů webových stránek 50,- Kč; předplatné pro dodávání počtou pro rok 2012 je sníženo na 100,- Kč. * * Sponzorské předplatné je neomezeno. * * Prosíme o přesné údaje pro rozesílání poštou. * Bez jazykové korekce. *
12
