Николай Левашов Россия в кривых зеркалах. Том 2. Русь распятая

Николай Левашов „Россия в кривых зеркалах“. Том 2. Русь распятая

Stichij Zla...“ — v těchto slovech je obsaženo poměrně mnoho informací, pokud se člověk důkladně zamyslí nad tím, jaký smysl v sobě každé slovo nese. Velký Vůdce postaví na zemi té, Kapiště Trojzubce Boha Moří… z těchto slov vyplývá, že na územích červené rasy zavedli přesídlenci bílé rasy svůj systém vidění světa – védickou tradici. Co může být špatného na tom, zdálo by se, že se na novém místě obnoví tradice... Nic přímo špatného v tom není, ale existuje jedno „malé“ „ale“, které proměňuje blahodárný čin v začátek konce! Pokud by přesídlenci bílé rasy na novém místě našli neobydlená území a nezačali by osidlovat zemi už zabranou červenou rasou, vše by mohlo být a bylo by v pořádku! Ale došlo k něčemu jinému... přesídlenci bílé rasy se usadili mezi kmeny červené rasy! A tím byl položen skrytý mechanismus proniknutí Temných sil na Midgard-zemi! A nyní, proč... Vzhledem k tomu, že mezi bílou a červenou rasou existoval velmi značný evoluční rozdíl, lidé červené rasy začali přijímat jedince bílé rasy jako bohy, vládnoucí, z jejich úhlu pohledu, nadpřirozenými silami! Mnoho z toho, čím lidé bílé rasy disponovali, jejich vajtmary a vajtmany, přivádělo kmeny červené rasy v posvátný úžas. Lidé bílé rasy vládli mnohým věděním, jak „magické“ podstaty, tak technické. Zvláštní ohromení vyvolávali v původních obyvatelích volchvové. Mohli v určitém stupni ovlivňovat přírodní procesy, vracet mrtvé k životu, mohli velmi dlouho zůstávat mladými a mnoho, mnoho dalšího... To vše pochopitelně nemohlo na příslušníky mladé rasy neudělat dojem, protože vše výše uvedené bylo za hranicemi jejich chápání. Právě tyto, velmi skutečné, velmi vnímatelné projevy evolučního náskoku bílé rasy před červenou rasou, a konkrétně, evoluční úkos-defekt, který díky nim vznikl, se stal úrodnou půdou pro zrození „páté kolony“ Temných sil mezi elitou Antlanie (Atlantidy). Tato „pátá kolona“ umožnila nejen proniknutí sil Pekla na Midgard-zemi, ale i následovné ovládnutí Midgard-země sociálními parazity. Když se jim (sociálním parazitům) nepovedlo realizovat ovládnutí Midgard-země zvenčí, dosáhli toho cestou ovládnutí zevnitř... 1.5. Obsazení Midgard-země Temnými silami: První etapa Více než pět set tisíc let se nemohly Temné síly ani přiblížit ke kolonii Staré rasy na Midgard-zemi. Metody přímého obsazení (útoku) neměly žádný výsledek. Tajné základny Temných sil na luně Lelje byly zničeny současně s ní hierarchou (bohem) Světlých sil Tarchem (Dažďbog), což se však neobešlo bez následků pro Midgard-zemi. Záměrně píši hierarchou Tarchem a ne bohem Tarchem, abych ještě jednou zdůraznil, že význam slova bůh se v současné ruštině i dalších jazycích podstatně liší od významu, který mělo v době napsání Slovansko-Árijských véd. Temné síly (sociální parazité) úskočně používají taktiku podvržení jiného smyslu slov v běžné řeči. Vezmou slovo, které je ukotveno v genetické paměti, jež u většiny lidí dosud spí, a vkládají do něj význam výhodný pro Temné síly. Princip je v tom, že člověk se spící genetickou pamětí reaguje podvědomě na samotné slovo a ne na jeho skutečný 79


význam! Zákeřně vymyšleno, což? – podvržení smyslu slov a všeho…spící si nevšimnou záměny a reagují na slovo tak, jak si přejí Temní! Tak se stalo i se slovem bůh, které původně znamenalo kvalitativní úroveň člověka! Když člověk ve svém rozvoji dosáhl úrovně tvůrce, byl schopen ovlivňovat a měnit hmotu a sám prostor! Samozřejmě toho nedosáhli zdaleka všichni, ale to je přirozené! Všichni lidé se rodí se stejnými možnostmi seberealizace, ale to neznamená, že všichni dosáhnou téhož. Například každý člověk, který má ruce a není slepý, může vzít do ruky pero nebo tužku a může začít…tvořit! Ale to ještě neznamená, že výsledkem takového tvoření bude něco smysluplného. A pokud vznikne něco smysluplného, neznamená to, že to bude klenot skutečného umění! Někdo může dosáhnout např. fotografické přesnosti v portrétování, ale nemůžeme ho nazvat skutečným umělcem, může být dobrým malířem, může být geniálním malířem, ale ne Tvůrcem! Tvůrce, který je schopen vytvořit dílo přetrvávající staletí, je schopen pomocí tužky a papíru zobrazit duši, myšlenky a city, celou hloubku portrétované osoby! Tak vidíte, stejné možnosti vzít do ruky tužku ještě neznamenají a nezaručují u všech stejný výsledek v tvoření. Vše bude záležet na velikosti talentu konkrétního člověka, jeho píli, soustředění, síle vůle, přání cele se oddat (zasvětit život) dílu, často na úkor svého osobního života, a mnoho dalšího. A hlavní je neprodat sebe a svůj talent za nějakou okamžitou výhodu. To zdaleka nedokáže každý talentovaný člověk! Tak či onak, stejné možnosti osobního rozvoje neznamenají, že všichni dopadnou stejně! V tomto momentu se objevuje nebezpečí přerušení osobního vývoje zvláště u člověka, který má na úrovni genetiky vysoké evoluční číslo! Tak či onak, stejné možnosti realizace osobního vývoje neznamenají, že všichni dosáhnou stejných výsledků! V tomto momentu hrozí nebezpečí přerušení vývoje i u člověka, který má na úrovni genetiky vysoké evoluční číslo. Snaha o dosažení maximální možné úrovně v určité etapě vývoje může nepozorovaně přerůst v přehnané ambice, které v konečném výsledku vedou k vlastnímu přeceňování a nespokojenosti s dosaženou úrovní (pozn. překl.: nebo nevyužití dosažené úrovně)! Přitom nespokojenost s dosaženou úrovní je v pokřivené formě, kdy člověk viní z vlastních neúspěchů ostatní, kteří mu „brání v růstu“! Ale vždyť nikdo nikdy nemůže bránit člověku v jeho růstu, v jeho krocích po Zlaté cestě rozvoje! Pro rozvoj a růst není důležité, jaké jsou „nárameníky (epolety) na uniformě“, ale kdo v „uniformě s epoletami“ je a čeho je schopen! O tom nemluví „epolety“, ale činy člověka! Už jen „malé“ přerušení vývoje člověka stačí k tomu, aby se stal snadnou kořistí sociálních parazitů. Ti jsou dokonalými mistry manipulace s vědomím člověka! To je jeden ze základních druhů zbraní Temných sil. Teď se vrátíme k podvržení smyslu slov při spící genetické paměti… Bohy naši předkové nazývali lidi, kteří byli schopni odolat pokušením (svědomí), projít zkouškami (poznání) a dostat se na úroveň Tvůrce! V současném jazyce tomu plně odpovídá slovo hierarcha-ierarch (rusky). Už samotné slovo významem označuje člověka, který pomocí prosvětlení poznáním se stal nositelem 80


světla. To slovo má dva kořeny. Dříve se psalo „ieraarch“. Jsou zde jasně vidět dva zrcadlové kořeny – RA a AR. Tyto dva slovní kořeny nejsou zrcadlové jen opticky, ale i významově. Kořen RA označuje světlo a kořen AR značí zrcadlově odražené světlo. Odražené světlo můžeme chápat jako prosvětlení věděním. Když někdo dosáhne prosvětlení poznáním, tzn. naplní se světlem, získá možnost posunout se ve svém rozvoji a dosáhnout kvalit Tvůrce. Podstata tvoření dovoluje člověku, aby silou své mysli a vůle řídil přírodu a vesmír za plného pochopení procesů a odpovědnosti za své činy (důsledky). Tímto způsobem slovo „ieRAARch“ popisuje člověka, který v sobě nese Světlo-RA, září Světlem-RA a dosáhl toho tak, že skrze sebe nechal procházet Světlo-AR! A slovo „ieraarch“ to prakticky doslovně popisuje – Imejuščij (mající) Ečšo(ještě) v sebě (sobě) RA (světlo), dále je třeba číst zrcadlově (od konce): čeres (pomocí, skrze) Chorošij (dobré, propuštěné sebou, skrz sebe) RA (světlo). Dobré je to světlo, které pomohlo prosvětlit a oživit duši! Je takové přísloví: svítí, ale nehřeje. A živé světlo svítí i hřeje. To znamená přináší prosvětlení (osvícení?). Dobré světlo je propuštěné skrz sebe (prošlo člověkem). Špatné světlo je to, které člověka nevezme za srdce (za duši). Tak slovo ieraarch mnohem lépe odRÁží samotný proces dosažení úrovně Tvůrce! Můžete se ptát, jak může být Světlo „špatné“? Samozřejmě může, vše závisí na tom, odkud přichází: …………………………………………………………………………………… 2.Aj, temnota pokryje zemi a mlha - národy a nad tebou zasvítí světlo Boha i sláva Jeho 3.A budou chodit národy světlem tvým i králové - v žáři světla tvého. 5.Tehdy uvidíš, zaraduješ se, tvoje srdce se naplní uspokojením, neboť se Tvým stane všechen majetek západu, bohatství národů přejde k Tobě. 16.A budeš pít mléko, brát národům, co mají nejlepší, z královských hrudí pít mléko, a poznáš, že já jsem Bůh Tvůj spasitel a stvořitel, vládce Jakoba. ……………………………………………………………………………………

Jak je vidět z tohoto úryvku z Tóry, světlo boha Jahve či Jehovy je tmou a temnotou pro všechny ostatní národy, kromě židů! Zdálo by se, jaký může mít význam, jak se kdo nazve? Má to kupodivu velmi značný význam. Za prvé, slovo bůh má v dnešní době zcela odlišný význam, který se již zapsal do vědomí lidí i na úrovni genetické paměti. Za druhé, slovo bůh je už dávno začleněno do systému Temných sil, a proto když je člověk pronese nahlas nebo se k němu obrátí v myšlenkách, automaticky se připojuje k systému Temných sil. To znamená, že při tom dochází k posílení „zombiování“ člověka a navíc dochází k předávání životní síly systému Temných sil! Jak je zřejmé z uvedeného příkladu, Temné síly využily mnoho triků, aby mohly snadněji vládnout sociálnímu organizmu. Záměna pravého významu slov za takový, 81


který se hodí jim, je jeden z těchto „triků“, které ve svém díle velmi účinně využívají. Zvláště pokud slovo původně mělo sakrální význam! A zvláště pokud je slovo ukotveno na úrovni genetické paměti. V takovém případě, kdy pronesené slovo rezonuje s člověkem na úrovni genetiky, ten se mu otevírá a... vstříknou mu dávku „jedu“, který podlomí jeho vůli, jeho schopnost samostatného myšlení. Tímto „jedem“ je zkreslený význam slova. Výsledkem je svého druhu „bonbónek“ s jedovatou náplní, o které většina lidí nemá ani tušení. Aby bylo možné pochopit, jakým způsobem se Temným silám podařilo vytvořit na Midgard-zemi svou pátou kolonu, je nutné vnímat takové detaily, které na první pohled nestojí za pozornost. Ve skutečnosti se právě tyto „detaily“ stávají těmi „časovanými bombami“, jež v potřebný okamžik vykonají své dílo, a... často se ani neobjeví protiakce, protože „jed“ už se dostal dovnitř sociálního organizmu! Jistě, všechny ty „časované bomby“ nevzniknou za jeden den a jistě se všechny nedostanou do sítě Temných sil. Ale nejhorší na tom je, že ti, kdo v těch sítích uváznou, nechápou a neuvědomují si, že dalšími a dalšími malými „krůčky“ se dostávají hlouběji a hlouběji dovnitř! A to není vtip, ale je to naprosto vážné, zvláště když tomu ještě napomáhá i samotné prostředí! Právě takovým prostředím se stala situace vzniklá poté, co část rodů bílé rasy osídlila zemi lidí červené rasy, jejíž evoluční číslo bylo znatelně menší než evoluční číslo bílé rasy! V SlovanskoÁrijských védách se o tom hovoří naprosto jednoznačně, a dokonce se říká, jaké kmeny bílé rasy osídlily zemi červené rasy: 4. (68). I dojdut oni do Velikich Vod Okeana-morja Zapadnogo i pereněsjot ich Sila Něbesnaja, na zemlju Bezborodych ljuděj, s kožej cveta plameni Svjaščennogo Ognja. Velikij Vožd' postroit na zemle toj, Kapišče Trezubca Boga Morej. I budět Nij — Bog Morej posylat' im bezsčjotnye

dary svoi, i stanět zaščiščat' zemli ich ot Stichij Zla...38 4. (68). A dojdou oni k Velkým vodám Oceánu-moře Západního a přenese je Síla Nebeská, do země bezvousých lidí, s kůží barvy plamenů Svatého Ohně. Velký Vůdce postaví na zemi té, Kapiště Trojzubce Boha Moří. A bude Nij – Bůh Moří posílat jim bezčíslné dary své, a bude chráni zemi jejich od Zla Živlů...

„…I budět NIJ — BOG MOREJ…“ – v těchto řádcích není jakoby žádná informace, kromě jména hierarchy Nije, kterého považovali za patrona moří. Ale to jen na první pohled, a pokud se obrátíme k tradicím a obyčejům našich předků, pak se po jejich nastudování jedna věta promění v „celou knihu“! U našich předků měl každý rod svého boha-ochránce. Svazy rodů (kmenů) pak měly i hlavního bohaochránce. 38

Slovansko-Árijské védy, Santie védy Peruna, První kruh, Santia 5, 38 s. 82


Bohové-ochránci obvykle odpovídali hierarchii představitelů Světlých sil. Bohem-ochráncem určitého rodu byl vždy hierarcha Světlých sil, zaujímající v hierarchii postavení níže než bůh-ochránce rodového nebo kmenového svazu. Bohové-ochránci rodů se na Midgard-zemi často objevovali ve fyzickém těle. Po katastrofě před 13017 lety mnozí bohové-ochránci dokonce mezi svými svěřenci velmi dlouho žili. Tehdy je nazývali také URY! Později byli donuceni Midgard-zemi opustit, ale to už je jiné téma. Vzpomínku na ně v ruském jazyce uchovala slova, z nichž nejlépe známé je dnes slovo kultura! Kult URa – to znamená systém pohledů na svět, který s sebou přinesli hierarchové Světlých sil po katastrofě, aby pomohli rodů a kmenům bílé rasy obnovit zničený sociální organizmus. Svým osobním příkladem, využívajíce své možnosti, pomáhali lidem následky této katastrofy přežít. K tomu se vrátím o něco později... Takže Nij – bůh moří byl bohem-ochráncem kmenového svazu Antů! Hlavní masu přesídlenců za Ripejské hory před 20 – 25 tisíci lety představovali v principu právě Antové! Je docela možné, že na územích Asie, na kterých kmeny tohoto svazu žily, se ochlazení projevilo nejvíce, anebo vůdcové tohoto kmenového svazu chtěli větší nezávislost a osobní vládu – těžko dnes říct! Není dostatek důkazů ani pro jednu variantu, ale to nyní není to hlavní. Hlavní je to, že kmeny Antů, když dosáhly břehů oceánu-moře Západního (Atlantický oceán), byly přeneseny na velký ostrov blízko jižního pobřeží Severní Ameriky. Je docela možné, že na tom velkém ostrově (Obr. 29) nebyli lidé červené rasy a přesídlenci bílé rasy zabrali neobydlený ostrov. Ale háček je v tom, že na blízkém kontinentu se rozkládala kolonie červené rasy, která byla evolučně ještě velmi mladá, s nevelkým evolučním číslem. Právě to byly podmínky, které dovolily Temným silám přistoupit k první etapě ovládnutí Midgardzemě! Negativní vliv Noci Svaroga, vytvářející vnější podmínky pro projevy individuálního evolučního defektu v počátečních fázích rozvoje člověka, neproporcionální ambice, přidávající se k vlivu Noci Svaroga, obklopení rasou, která je evolučně znatelně mladší – to vše dohromady vytvořilo podmínky, jejichž výsledkem se přesídlenci stali nástrojem v „rukou“ Temných sil. Chápali oni sami, zvláště vyšší hierarchové Antlanie (Atlantidy), co dělají, nebo byli slepými nástroji ve hře Temných sil? Zdá se, že chápali mnoho, pokud ne vše! Elita Antlanie měla dostatečně vysokou úroveň rozvoje a dostatečně hluboké vědění, aby si přinejmenším všimla, co se děje. Je celkem možné, že mezi volchvy Antlanie byli i tací, kteří se pokoušeli něco udělat, aby takové proměně zabránili, ale... nejspíše byli takoví lidé jednoduše odstraněni jakožto překážky „velikosti“ národa! V čem se taková „velikost“ projevovala? „Velikost“ se projevovala v přání ovládnout nejen mladou, evolučně níže stojící červenou rasu, ale i svou bývalou vlast – Asii! Hybridní civilizace – civilizace „Nového světa“ – která vznikla na novém místě, se vydala na „válečnou stezku“ s civilizací „Starého světa“! V Slovansko-Árijských védách se o tom píše následující: ……………………………………………………. 4. (69). No VELIKIJ DOSTATOK 83


OTUMANIT GOLOVY VOŽDĚJ I ŽRECOV. VELIKAJa LEN' I ŽELANIJe ČUŽOGO ZAChVATIT RAZUM ICh. I načnut oni LGAT' BOGAM i ljudjam, i stanut žit' po svoim zakonam, narušaja Zavety Mudrych Pervopredkov i Zakony Boga-Tvorca Edinogo. I budut ISPOL'ZOVAT' SILU STIChIJ Midgard-zemli dlja DOSTIŽENIJa SVOICh CELEJ I razgněvajut oni dějanijami svoimi

Nija — Velikogo Boga Morej…39 …………………………………………… 4. (69). Ale velký dostatek zamlží mysl vůdců a žreců. Velká lenost a touha po cizím zachvátí jejich rozum. A začnou lhát Bohům a lidem a začnou žít podle svých zákonů, narušujíce tak odkazy moudrých předků a zákony Boha-Tvůrce jediného. A budou využívat sílu živlů Midgard-Země, aby dosáhli svých cílů, a rozhněvají svými skutky Nije – Velkého Boha Moří…

V tomto úryvku se zřetelně hovoří o mechanismech, které přivedly přesídlence bílé rasy z kmenového svazu Antů k tomu, že se v konečném důsledku proměnili v poslušné nástroje v „rukou“ Temných sil. „…velký dostatek zamlží mysl vůdců a žreců…“ – to je jedna z příčin takové transformace. Vzniká jen otázka: odkud se vzal tento velký dostatek, který zamlžil hlavy vůdců a žreců? A vzniká další otázka: proč velký dostatek dříve nikomu hlavy „nemlžil“? Vždyť kolonie bílé rasy existovala na Midgard-zemi více než 560 tisíc let na velmi vysoké úrovni, ve velkém dostatku, kdy civilizace byla na mezigalaktické úrovni a vládla technologiemi současné civilizaci nedostupnými a tomu odpovídajícími možnostmi. Potvrzuje to i fakt existence plastické kamenné mapy se zaznamenanými stavbami neuvěřitelných rozměrů. Ale k žádné „závrati od úspěchů“ nebo zamlžení mysli u vůdců a žreců nedošlo! Nemyslím si, že by technologická úroveň přesídlenců byla zpočátku větší než úroveň technologií Velké Asie, kterou kmeny Antů opustily. Myslím, že s kmeny Antů nešli zdaleka všichni volchvové vládnoucí tajným věděním. A myslím si, že ti, co odešli, nebyli nejsilnějšími a nejznalejšími z volchvů! Nejspíše byla většina volchvů, kteří opustili vlast, nižší a střední úrovně rozvoje a měli mnoho ambicí a přání je realizovat při nepřítomnosti potřebných kvalit. Tak či onak, ani v Daarii, ani na 39

Slovansko-Árijské védy, Santie védy Peruna, Kruh první, Santia 5, str. 38 - 39 84


území Velké Asie za stovky tisíc let k žádným „závratím z úspěchů“ nikdy nedošlo! Ale musí existovat příčina, v jejímž důsledku za velmi krátký čas po přesídlení došlo u přesídlenců bílé rasy k zamlžení mysli z velkého dostatku! A toto zamlžení hlav vůdců a žreců se událo za velmi krátký časový interval! Od přesídlení kmenů Antů za západní oceán do vzniku první světové války o nadvládu nad světem uběhlo jen o něco více než deset tisíc let! I ve srovnání s relativně nedlouhou existencí kolonie bílé rasy na Midgard-zemi – je to několik dní!! A hle, nehledě na celkem krátkou dobu existence dceřiné kolonie bílé rasy vzniká deformace! Jediným rozdílem mezi mateřskou a dceřinou kolonií bylo to, že druhá zmíněná se „rozkládala“ v oblastech, kde žila červená rasa. Zajímavá situace, není-liž pravda? Kmenům Antů stačilo ocitnout se v předělech území červené rasy a u vůdců a volchvů těchto kmenů velmi rychle vznikla „závrať od úspěchů“! Téměř šest set tisíc let předtím nevznikala, a zde vznikla! Co tak neuvěřitelného se stalo s vůdci a volchvy přesídlených kmenů Antů? Proč se vůdcům a volchvům Antů najednou „zamotaly hlavy“? Odpověď je tamtéž (v Slovansko-Árijských védách) – velký dostatek! Nyní zbývá jen vyjasnit, proč velký dostatek vedl k takovému žalostnému výsledku. Velkým dostatkem se rozumí neproporcionální rozdělení materiálního blaha! Když kmeny a rody bílé rasy žily společně, k ničemu podobnému nedošlo! Vzniklo to jen poté, co se kmeny Antů přemístily za západní oceán! A tam... žily kmeny červené rasy, mající znatelně nižší evoluční číslo. Pro příslušníky této rasy byly možnosti lidí bílé rasy, jak parapsychické, tak technické, za možnostmi jejich pochopení. Proto vnímali příslušníky bílé rasy jako bohy, kteří k nim přiletěli na ohnivých „dracích“ – vajtmanách a vajtmarách! A... jak vyplývá z výsledků takového „spojení“, nic dobrého z toho nevzešlo! Kmeny červené rasy měly do příletů kmenů Antů svůj sociální organizmus, který odpovídal evolučnímu číslu této rasy. Sociální systém se nacházel v harmonii – evoluční číslo červené rasy, ukotvené na úrovni genetiky, odpovídalo úrovni rozvoje sociálního organizmu, neboli jinými slovy, evoluční číslo zakotvené na genetické úrovni odpovídalo evolučnímu číslu sociálního organizmu! To neznamená, že u červené rasy bylo do příchodu Antů všechno úžasné a harmonické. Prostě jedno odpovídalo druhému, a vše bylo v rovnováze! Po objevení kmenů Antů na územích červené rasy byla tato rovnováha narušena! Nedošlo k harmonickému soužití dvou ras, dvou sociálních organizmů! Došlo k implantaci jednoho na druhý bez jakéhokoliv souladu! Dva různé sociální organizmy mající různá evoluční čísla, dvě různé rasy mající různá evoluční čísla, ukotvené na úrovni genetiky – jaký scénář nebo scénáře jsou v této situaci možné? 1. „Vytáhnutí“ sociálního organizmu s nižším evolučním číslem k sociálnímu organizmu s vyšším evolučním číslem. 2. „Vytáhnutí“ menšího genetického evolučního čísla jedné rasy k vyššímu evolučnímu genetickému číslu druhé rasy. 3. „Sklouznutí“ sociálního organizmu s vyšším evolučním číslem k úrovni sociálního organizmu s nižším evolučním číslem. 85


4. Duchovní transformace lidí bílé rasy s vyšším genetickým evolučním číslem. Přesídlenci bílé rasy na novém místě vytvořili pevný kastovní systém, v kterém ve vyšších kastách byli jen lidé bílé rasy a všechny nižší kasty byly obsazeny lidmi červené rasy. Důvodem takového řešení bylo pochopení toho, že smíchání dvou ras s tak odlišnými evolučními genetickými čísly vede ke vzniku evoluční deformace u mezirasových míšenců. Proto byl vytvořen pevný kastovní systém. Zdálo by se to vše pochopitelné, vše „znamenité“, ale... dokud každá rasa žila na odděleném území a nedocházelo k žádné interakci mezi nimi, bylo vše skutečně v pořádku! Každá rasa se rozvíjela ve svém sociálním organizmu, který byl v harmonii s jejím genetickým evolučním číslem. Kastovní systém Antlanie byl nutností! Ale zároveň i „časovaná bomba“... Evoluční i technická převaha bílé rasy vedla k tomu, že se červená rasa proměnila v otroky, což se nikdy v zemích bílé rasy nestalo! Bezvousí lidé s barvou kůže plamene svatého ohně nejen považovali jedince bílé rasy za bohy, ale také jim dávali na počest plody své práce. S každou generací si potomci přesídlenců bílé rasy stále více a více zvykali na tento stav, pozici živých lidí-bohů žijících na Midgardzemi. Čím dál více si zvykali na to, že se nemusí snažit, vše nutné jim dají lidé červené rasy. Vůdci a žreci Antů si stále více a více zvykali na takový stav věci a časem začali vytvářet kult, v kterém oni sami vystupovali v roli živých bohů. Vědění a možnost psi-působení nejen na psychiku lidí mladé červené rasy, ale i na přírodu přivodily lidem červené rasy náboženské vytržení. A taková situace se začala vůdcům a žrecům Antů více a více líbit. V takových podmínkách evoluční mezery rozvoje, které vznikaly z různých příčin, padly nakonec na úrodnou půdu a Temné síly v konečném součtu získaly svou „pátou“ kolonu. A přitom kdyby si vůdci Antů vytyčili za cíl pozvednout lid červené rasy na svou úroveň, postupně zrychlujíce rozvoj sociálního organizmu červené rasy v harmonii se změnou jejího evolučního genetického čísla, vše mohlo být jinak... Mohlo být, ale nebylo, a nestalo se to z jednoho důvodu – vůdci a žreci Antů měli nejspíše pro vznik té evoluční deformace předpoklady! A jakmile vznikly odpovídající podmínky, evoluční deformace vznikla! Mnohem později, už po planetární katastrofě před 13017 lety (2008) se vyšší volchvové bílé rasy pokoušeli tuto chybu Antů napravit, ale bylo už pozdě! Ale o tom později, nyní se vrátím k událostem v Antlanii... Anty vytvořený pevný kastovní systém v Novém světě, jakožto preventivní opatření proti vzniku evoluční deformace na genetické úrovni, se bez ostatních podpůrných opatření stal úrodnou půdou pro vznik evoluční deformace u samotných Antů, přesněji – jejich vůdců a žreců! Posledním zmíněným se velmi líbilo považovat se za živé bohy, zalíbily se jim s tím spojené pocty a podbízení ze strany mladé červené rasy. A to hovoří o tom, že vůdci a žreci Antlanie nebyli připraveni na zkoušku „božskosti“, tím také selhali v jednom z prvních evolučních testů a sami postavili svému rozvoji „kříž“! Bohužel, kvůli selhání vůdců a žreců Antů z Nového světa v tomto testu na „božskost“ se v konečném důsledku odehrála první planetární válka mezi Novým a Starým světem, mezi spřízněnými rody bílé rasy. Agresory byli v této válce, ke které došlo před 13017 lety (k roku 2008), právě přesídlenci Antů na nových územích, 86


obsazených lidmi červené rasy! Ale vzniká otázka: kam se dívali hierarchové, kteří tímto testem prošli úspěšně a již velmi dávno?! Odpověď se nachází opět ve Slovansko-Árijských védách: „…A začnou lhát Bohům a lidem, a začnou žít podle svých zákonů, narušujíce tak odkazy moudrých předků a zákony Boha-Tvůrce jediného…“ Ohledně lhaní lidem není třeba komentáře, ale lhaní bohům stojí za detailní analýzu! Někoho možná napadne: jak je možné bohům lhát, copak nemohou poznat lež? A pokud nemohou, jsou to vůbec bohové? Za prvé – ne bohové v tom smyslu, jak se to chápe dnes, ale vyšší hierarchové, pro které jsou děje připisované bohům běžnou záležitostí! Pak vyvstává další otázka, jak ty vyšší hierarchy mohli žreci Antlanie oklamat? Za druhé – vytvořili iluzi, že bůh-hierarcha ví vše o všem. Za třetí – lidem není nic známo o planetách-zemích Staré rasy a jejich představách, obyčejích a tradicích. Aby vše zapadlo na svá místa, je nutné objasnit situaci... V Slovansko-Árijských védách je uveden jen jediný případ, kdy bůh-hierarcha navštívil Midgard-zemi ve svém fyzickém těle – návštěva Peruna Hromovládce. Osobně informoval rody bílé rasy o další hvězdné válce mezi Světlými a Temnými silami, informoval o tom, jak obnovit přerušené spojení s planetami-zeměmi Staré rasy a… informoval o budoucnosti Midgard-země na dalších 40 tisíc let! Ale ani jednou neinformoval o tom, že by v příštích čtyřiceti tisících letech měl kdokoliv z bohů-hierarchů navštívit Zemi ve fyzickém těle! Je jistě docela možné, že návštěvy bohů-hierarchů Světlých sil ve fyzických tělech byly, ale... pokud byly, potom byly tajné, protože o nich nejsou žádné informace. Že je to nejspíše takto, potvrzuje i fakt, že informace o budoucnosti dané Perunem Hromovládcem byly plně potvrzeny událostmi, což je velmi pádný důkaz jejich hodnověrnosti. Ale ve své předpovědi budoucnosti Midgard-země se Perun ani jednou nezmiňuje o tom, že budou nějaké další návštěvy bohů-hierarchů v budoucnosti! To dává možnost vyvodit závěr, že žrecové (volchvové) Antlanie, stejně jako všichni ostatní, byli v kontaktu v hierarchy Staré rasy telepaticky nebo přes speciální prostředky spojení. To za prvé a za druhé je nutné znát tradice a koncepty hierarchů Světlých sil... Hierarchové Staré rasy, která vytvořila kolonii bílé rasy na Midgard-zemi, celý svůj život, stejně tak jako všichni před nimi, poměřovali všechny své činy a postupy kodexem kosmických pravidel. Jedním ze základním bodů tohoto kodexu bylo to, že za lež v libovolné formě se ukládal velmi tvrdý trest! Tím trestem bylo kompletní vynulování (vymazání) bytosti (i její podstaty), která se lži dopustila. Jinými slovy, úplné zmizení dané bytosti, bez jakékoliv stopy, bez možnosti se znovu vtělit do fyzického těla, jak k tomu dochází při smrti pouhého fyzického těla! Proto všichni velmi dobře věděli, že jakkoliv lhát může jen úplný idiot, a… nikdy nelhali! Když si během mnohých tisíciletí všichni v civilizaci Staré rasy bez výjimky zvykli na to, že nikdo a nikdy nelže, pak když žrecové a vůdci Antlanie začali lhát, nikoho vůbec nenapadlo, že by informace mohla být lživá. Síla zvyku v tom 87


bezesporu sehrála roli – nikdo nikdy dříve nelhal, včetně několika set tisíc let před touto událostí. Ale existovala i další příčina – určitá samolibost a nepřípustné přesvědčení o tom, že se něco takového nikdy nemůže stát! Všichni hierarchové si tak zvykli na to, že nikdo a nikdy nelže, že se ani neobtěžovali informace ověřovat skenováním! Přitom stačilo jednoduše dodávané informace ověřovat, aby k podobné situaci nedošlo! A to je něco, co nikdo neudělal! A právě na to se Temné síly spolehly, a… vyšlo jim to! Někdy je zvyknout si na dobré nepřijatelný luxus! Pokud civilizace Světlých sil žily a žijí podle svého kodexu morálních kvalit, neznamená to, že ho civilizace Temných sil musí a budou dodržovat také! Takto přemýšlet je přinejmenším naivní, nezávisle na tom, že odmítnutí klamu je nezbytnou podmínkou pro jakýkoli vzájemný vztah. Naneštěstí vůdci a žreci Antlanie v podmínkách evoluční mezery mezi bílou a červenou rasou začali plánovitě klamat. A bohužel, hierarcha Světlých sil Nij, který byl bohem-ochráncem pro rody Antů, či jinými slovy – byl pozorovatelem jejich rozvoje, neskenoval jemu dodávané informace z Midgard-země, slepě důvěřuje žrecům (volchvům) Antlanie. Slepá důvěra není vždy odůvodněná! To neznamená, že nelze nikomu důvěřovat, vůbec ne! Znamená to, že je třeba skenovat libovolnou informaci na důvěryhodnost. Není v tom nic ponižujícího a urážlivého pro toho, kdo informaci dodává. Temné síly mají mnoho způsobů předávání dezinformací a na to nelze nikdy zapomínat. Zvláště pokud se jedná o dlouhodobý střet Světlých a Temných sil. A hlavně v případě Midgard-země, která je pro civilizaci Staré rasy velmi důležitá a která vyvolala značný zájem ze strany Temných sil. A zvláště tehdy, když všechny pokusy Temných sil o přímé ovládnutí Midgard-země selhaly. Dalo se očekávat, že Temné síly změní svou taktiku a hierarcha Světlých sil Nij na to měl být připraven! To, že Světlé síly nepřehodnotily svou taktiku a strategii, hovoří o tom, že se nechaly ukolébat a začaly si myslet, že vždy budou o krok napřed. Samolibost je rovná slepotě! A právě kvůli takové slepotě vyšších hierarchů Světlých sil Staré rasy byl možný klam ze strany žreců (volchvů) Antlanie. Přitom úroveň rozvoje žreců Antlanie byla nesrovnatelná s úrovní rozvoje vyšších hierarchů Světlých sil, jedním z nichž byl i bůh-hierarcha Nij! Vůdci a žreci Antlanie se nejspíše setkali se lží mezi národy červené rasy, která patřila k evolučně mladší rase a ještě neprošla přes všechny „dětské nemoci“! Když se setkali s tím, že možnosti žreců Antů u nich vyvolávají „božský úžas“, pravděpodobně se to rozhodli využít pro vlastní prospěchářské cíle. Nejspíše když viděli i to, jak vůdci a žreci červené rasy udržovali nadvládu nad svými lidmi lží a silou, vůdci a žreci Antů se rozhodli využít své možnosti k tomu, aby přinutili národy červené rasy pracovat pro ně. Nebyl to pro ně problém uskutečnit, protože jejich možnosti mnohokrát převyšovaly možnosti vůdců a žreců červené rasy! Nejspíše všechny tyto faktory dohromady přivedly vůdce a žrece (volchvy) Antů na cestu klamání světlých hierarchů-bohů, v prvé řadě jejich patrona – Nije! Tak či onak, rody Antů, které přesídlily za oceán-moře Západní, vytvořily na novém místě novou říši postavenou na kastovním systému a proměnili evolučně 88


mladou červenou rasu v otroky! Evoluční mezera mezi bílou a červenou rasou v konečném součtu vedla k evolučnímu defektu uvnitř samotné bílé rasy! Jistě, tato evoluční mezera (defekt) se neformoval jeden rok, dokonce ani jedno století! Tato evoluční degradace se rozvíjela několik tisíciletí, dokud nedosáhla kritického bodu – bodu, z něhož nebylo návratu! Bodu bez návratu v tom smyslu, že vůdci a žreci Antlanie se proměnili z šedých na černé – vědomé sociální parazity! V tom okamžiku říše Antů zahrnovala větší část národů červené rasy, které proměnila v otroky, jimž bylo dopřáno „velké štěstí“ sloužit živým „bohům“ žijícím mezi nimi! Zde je vidět, k čemu v konečném důsledku vedly nadměrné ambice vůdců a žreců Antlanie a naivní důvěřivost Světlých hierarchů-bohů! K čemu vedlo bezmezné uvyknutí tomu, že nikdo a nikdy nelže! Někdy se i dobré zvyky ukáží nebezpečnými a majícími následky! Vůdci a žreci Antů vytvořili svůj systém, založený na zotročení evolučně mladé červené rasy, a začali na jejích územích vytvářet říši v protikladu ke své nedávné vlasti – Velké Asii! Vůdcům a žrecům Antů už nestačilo vládnout červené rase, snili o vládě nad celým světem. A jedinou „překážkou“ takové vlády byla Velká Asie, rozprostírající se na území dnešního Ruska. Říše vytvořená Anty se rozkládala v centrální Americe, včetně částí Severní a Jižní Ameriky (Obr. 30)! Když vůdci a žreci říše Antů promysleli plán získání nadvlády nad světem, přistoupili k jeho realizaci, nacházejíce se již pod kontrolou sociálních parazitů, ale nemajíce o tom nejmenší tušení! Začali budovat technickou převahu, víc a víc se vzdalujíce od harmonické interakce s přírodou. Pokoušeli se získat značnou technickou převahu nad svou bývalou vlastí – Velkou Asií. Když byli schopni vytvořit vlastní základny na bližší ze zbývajících lun – Fattě, rozhodli se, že přišel čas proklamovat své přání vládnout nad světem. Zároveň ale nezapomněli na magii, pokračujíce v rozvíjení svých magických schopností, zvláště v oblasti bojové magie, konkrétně – kontroly přírodních elementů (živlů) Midgard-země: 4. (69). ………………………………. I budut ISPOL'ZOVAT' SILU STIChIJ Midgard-zemli dlja DOSTIŽENIJa SVOICh CELEJ I razgněvajut oni dějanijami svoimi Nija — Velikogo Boga Morej… A budou využívat sílu živlů Midgard-Země, aby dosáhli svých cílů, a rozhněvají svými skutky Nije – Velkého Boha Moří…

Jak vyplývá z těchto řádek, vůdci a žreci (volchvové) říše Antů (Antlanie) se pokoušeli využít sílu elementů Midgard-země jako zbraň. Převedeno do moderního jazyka, žreci Antlanie se pokoušeli za využití svých psi-schopností kontrolovat síly přírody – uvedli do chodu meteorologické a tektonické zbraně souběžně se zbraněmi technického charakteru ve vojenských akcích proti Velké Asii (Svaté Rassénii). 89


Mimochodem, v této válce o nadvládu nad Midgard-zemí vůdci a žreci Antlanie použili i atomové a termojaderné zbraně, o čemž bude řeč o chvíli později, ale nyní se vraťme k využití psi-síly vůdci a žreci Antů. Jak vyplývá z textu SlovanskoÁrijských véd, zjevně své možnosti ovlivňovat přírodu přecenili: 2. (82). ……………………………… Ibo ISPOL'ZUJuT LJuDI SILU STIChIJ Midgard-zemli i UNIČTOŽAT Maluju Lunu i Mir svoj prekrasnyj… I POVERNJoTSJa togda Svarožij Krug

i užasnutsja ljudskije duši…40 2. (82)……………………………… Neboť lidé použijí Sílu živlů Midgard-země a zničí Malou Lunu i Svět svůj překrásný… A tehdy se posune Svaroží Kruh a lidské duše žasnou…

Neodpovědné zásahy do rovnováhy přírody vedly k narušení gravitační rovnováhy mezi Midgard-zemí a bližší lunou – Fattou (Obr. 31). Toto narušení způsobilo, že Fatta opustila svou oběžnou dráhu a začala klesat na Midgard-zemi! Přitom se začala rozpadat na části (účinkem slapových gravitačních sil). Tak či onak, říši Antů, která tuto válku rozpoutala, se nepodařilo dosáhnout svých cílů. Nedosáhli svého cíle a způsobili smrt své vlastní říše. Úlomky padající Fatty zničily ostrov říše Antů a zabily mnohé vůdce a žrece této říše (Obr. 32). Naneštěstí však při dopadu úlomků Fatty na Midgard-zemi došlo k celoplanetární katastrofě. Úlomky Fatty nezničily jen říši Antů, ale i mnoho dalšího. Jednou z příčin planetární katastrofy takového měřítka je to, že Fatta obíhala Midgard-zemi „v protisměru“, proti směru rotace Midgard-země. Proto při kontaktu částí Fatty se Zemí došlo k „čelní srážce“, v principu podobné například srážce dvou automobilů jedoucích proti sobě obrovskou rychlostí. Výsledek srážky automobilů je každému jasný, ale „čelní“ kontakt Midgard-země s úlomky Fatty vyvolal nejen posun tektonických desek, ale i změnu osy rotace Midgard-země vzhledem ke své vlastní oběžné dráze! „…A tehdy se posune Svaroží Kruh…“ – tak je o tom referováno ve Slovansko-Árijských védách! Svarožím kruhem naši předkové nazývali hvězdné nebe viditelné z povrchu Midgard-země a rozdělovali ho na konkrétní čertogy (souhvězdí). Při pohybu Midgard-země okolo Jarilo-slunce se poloha souhvězdí na hvězdném nebi mění. Za rok (jeden oběh okolo Slunce) vykoná hvězdné nebe viditelné z povrchu Země jeden obrat. Plný obrat souhvězdí na hvězdném nebi nazývali naši předkové Svarožím kruhem. To znamená, že změna pozice Svarožího kruhu znamená změnu pozice 40



hvězd na nebi, což je možné jen při změně náklonu osy rotace vzhledem k rovině ekliptiky. Prudkým trhnutím, způsobeným změnou náklonu osy Midgard-země, došlo k mírnému posunu tektonických desek, voda oceánů a moří vystříkla v přímém smyslu slova ze svých „nádrží“ a kilometry vysokými vlnami se „prohnala“ rovinami i údolími, ničíc nádherná města, kosmodromy a brány mezisvětí. Zemřelo při tom velmi mnoho obyvatel Midgard-země: ………………………………………………….. 3. (83). Velikaja Noč' okutajet Midgard-zemlju …i OGON' NĚBESNYJ UNIČTOŽIT MNOGIJe KRAJa ZEMLI… Tam gdě CVELI PREKRASNYE SADY, budut prostirat'sja Velikije Pustyni… Vmesto ŽIZN'RODJaŠčEJ SUŠI BUDUT ŠUMET' MORJa, a tam gdě PLESKALIS' VOLNY MOREJ, POJaVJaTSJa VYSOKIJe GORY

pokrytye večnymi sněgami…41 3. (83). Veliká temnota zahalí Midgard-zemi … a Nebeský Oheň zničí mnohé krajiny země… Tam, kde byly překrásné sady, se rozprostřou rozsáhlé pouště… Namísto souše, rodící život, bude šumět moře, A tam, kde se mořské vlny tříštily o pevninu, se objeví vysoké hory, pokryté věčným sněhem…

To vše vedlo k probuzení starých vulkánů a vzniku nových; v místech prudké srážky tektonických desek se magma z nitra Midgard-země dostávalo na povrch; v řádu dní se z mořských hlubin zvedly vysoké horské hřbety. Zvýšená sopečná aktivita vyvrhla do atmosféry ohromné masy vulkanického popela, který se usadil ve vrchních vrstvách atmosféry a začal blokovat sluneční svit. Na velmi dlouhou dobu se Midgard-země stala zemí soumraku, prudce se ochladilo... krátce, nastoupil „konec světa“, apokalypsa, o které se hovoří téměř ve všech světových náboženstvích a v legendách a mýtech prakticky všech národů! Pravda, už k ní došlo před 13017 lety (2008), a jak se ukázalo, „konec světa“ přežili ne bezhříšní lidé, ale ti, kdo v době katastrofy byli vůlí osudu či náhody vysoko v horách. Nebo velmi daleko od břehů moří a oceánů, nebo za horskými hřebeny, které se staly „vlnolamy“ pro gigantické tsunami. Ale většina měst se rozkládala právě na pobřežích, podobně jako mnoho měst i dnes. Touto událostí byla zničena vysoce rozvinutá kolonie bílé rasy – v důsledky války rozpoutané říší Antů, usilujících o nadvládu nad světem! Ale to ještě není vše! Vůdci a žreci říše Antů použili v této válce proti Velké Asii, či jak se začala nazývat později – Svaté Rassénii – jaderné zbraně. I o tom se ve Slovansko-Árijských védách přímo 41



hovoří: 4. (84). Ljudi stanut PRJaTAT'SJa OT DOŽDĚJ OTRAVLENNYCh, SMERT' NĚSUŠčICh, V PEŠčERACh, i pitat'sja načnut plot'ju životnych, ibo PLODY DREVESNYE JaDAMI napolnjatsja i mnogije ljudi UMRUT, OTVEDAV ICh V PIŠčU… OTRAVLENNYE POTOKI VODY priněsut mnogo SMERTĚJ Dětjam Rasy Velikoj i potomkam Roda Něbesnogo,

i stradanija ljudjam PRINĚSJoT ŽAŽDA…42 4. (84). Lidé se budou ukrývat v jeskyních před jedovatým deštěm, přinášejícím smrt, a začnou jíst maso zvířat, neboť plody stromů se naplní jedy a mnozí lidé je budou jíst a zemřou… Otrávené proudy vody přinesou mnoho smrti Dětem Velké Rasy a potomkům Rodu Nebeského, a žízeň přinese lidem velké strádání…

Tento „konec světa“ se už odehrál před 13017 lety (2008). V důsledku tohoto „konce světa“ – planetární katastrofy – se přeživší ocitli ve skutečném „pekle“! Nijak jinak podmínky, ve kterých se „přeživší“ po katastrofě ocitli, nazvat nelze! Radioaktivní zamoření proměnilo zemědělské plodiny a vodu v jed, z nebe začaly padat radioaktivní deště! Na jedovatou stravu a vodu zemřelo velmi mnoho lidí a ti, kdo pochopili, co se děje, byli nuceni strádat žízní, zatímco okolo nich bylo plno čisté a průzračné vody, ale... vody radioaktivní, to znamená nesoucí smrt každému, komu by se zachtělo napít se. Je docela možné, že ve vzpomínce na ty těžké časy se mezi lidmi objevily pohádky o špatné (mrtvé? pozn. překl.) vodě, jako například v pohádce „O sestrice Aljonuške i bratce Ivanuške“! Vzpomeňte si, co říká Aljonuška svému bratru: „…Ně pej, bratěc Ivanuška, vodicy iz sleda kozljonka, sam v kozljonka prevratiš'sja…“ Starší sestra se pokouší vystrašit svého malého bratra, aby nepil vodu z kůzlečí stopy (otisku v půdě) – ale tam se shromažďuje právě dešťová voda! Malý bratr má žízeň a... chce se mu pít a je mu zatěžko pochopit, proč se nemůže napít dešťové vody z různých kaluží, vzniklých na místě stop divokých zvířat. Ale pokud svou sestru poslechl v ostatních případech, kdy ho strašila proměněním v různá divoká zvířata, kůzle v něm strach nevyvolalo nebo měl příliš velkou žízeň, a napil se. Co se dělo v pohádce dál, všichni znají, ale ve světle výše popsaných katastrof planetárních rozměrů nabývají slova starší sestry mladšímu bratrovi úplně nového smyslu! V okolí je plno vody, a... nelze ji pít, ale dítě nechápe, že je voda otrávená a že ji proto nesmí pít, i když má velkou žízeň. Starší sestra musí vymýšlet různé „strašáky“, aby odradila mladšího bratra od pití, ale ani to nepomohlo. V pohádce pochopitelně vše končí dobře, ale proto je to také 42

tamtéž 92


pohádka. V reálném životě tehdy napít se dešťové vody znamenalo zemřít neviditelnou smrtí! Lidé před všemi těmito problémy prchali do jeskyní a do podzemí, kde se také zachránili. Před 13017 se lidé skutečně proměnili v jeskynní lid! A právě o to Temné síly usilovaly – srazit civilizaci Midgard-země z kosmické úrovně na úroveň doby kamenné, kdy z bývalé velikosti nezůstalo stopy! Hlavní město Velké Asie Asgard Irijský touto katastrofou příliš nestrádal, byl ochráněn silovým polem jak od padajících úlomků Fatty, tak před gigantickými vlnami tsunami. Zachránily se i některé kosmodromy, ale brány mezisvětí byly zablokovány z vnějšku a zde je důvod: 5. (85). I po SOVETU ČUŽEZEMCEV TAJNO PRIBYVŠICh na Midgard-zemlju, ljudi stanut lišat' drug druga Žizni… radi glotka svežej vody, radi kuska čistoj pišči… I načnut zabyvat' oni Drevnjuju Mudrost' I Zakony Boga-Tvorca Edinogo… …………………………………….. …………………………………….. Velikaja Razobščjonnost' pridjot v Mir Midgarda I tol'ko Žrecy-Chranitěli Svjatoj zemli Rasy Velikoj budut chranit' čistotu Drevněgo Znanija,

něsmotrja na lišenija i smert'…43 ...................................................... 5. (85). Nasledujúc rady cudzozemcov Ktorí v tajnosti prídu na Midgard-Zem, Ľudia začnú si navzájom brať svoje životy... len kvôli glgu čerstvej vody, len kvôli kúsku čistej potravy... A zabudnú na staré poznanie A zákony Boha-Tvůrce Jediného ………………………………………. ………………………………………. A veľké nezhody prídu na Midgard-Zem A len Žreci-strážcovia posvätnej Zeme Veľkej rasy budú chrániť čistotu Dávneho Poznania Napriek všetkým súženiam, ťažkostiam a smrti… ............................................................

„Nasledujúc rady cudzozemcov, ktorí v tajnosti prídu na Midgard-Zem“ – v těchto řádcích se hovoří o proniknutí sociálních parazitů – Temných sil na Midgardzemi! Zbývající funkční brány mezisvětí byly po katastrofě zablokovány právě kvůli 43

Slovansko-Árijské védy, Santie védy Peruna, První kruh, verš 6, str. 45 - 46 93


tomu. Sociální parazité uspěli v první etapě ovládnutí Midgard-země! Využívajíce znalostí o povaze člověka, Temné síly rozehrály velmi umné představení, manipulujíce slabostmi člověka. Výsledkem těchto nepřímých zásahů ztratila Midgard-země další lunu a tím Temné síly zničily i zvláštní prostorovou zónu stability, tvořenou zpočátku třemi lunami Midgard-země, ve které se nacházela. Se zničením každé další luny na Midgard-zemi sílilo negativní působení Noci Svaroga. Sociální parazité tímto velmi promyšleným tahem „zabili“ jednou ranou několik „much“. Za prvé – odstranili ochranu před negativním působením Noci Svaroga vytvořenou Světlými silami prostřednictvím systému lun. Za druhé – po planetární katastrofě začala zbylá luna Měsíc negativně působit na všechny žijící na Zemi. Zvláště pak poté, co uvnitř Měsíce Temné síly – sociální parazité – instalovaly své generátory psi-působení. Za třetí – civilizace Midgard-země byla svržena z kosmické úrovně na prvobytně pospolnou. Při tom se zformoval odpovídající sociální organizmus, který odpovídal nízkému evolučnímu číslu. Přeživší lidé bílé rasy ale zůstali nositeli vysokého evolučního čísla na úrovni genetiky, což přineslo vážné následky, protože takové podmínky vytvářejí úrodnou půdu pro vznik většího množství odpadlíků bílé rasy. Člověk bílé rasy mající vysoké evoluční číslo na úrovni genetiky prochází evolučními fázemi – živočicha, rozumného živočicha a vlastního člověka – v sociálním organizmu, v sociálním prostředí s nízkým evolučním číslem. „Nasledujúc rady cudzozemcov, ktorí v tajnosti prídu na Midgard-zem, ludia začnú si navzájom brať svoje životy... len kvôli glgu čerstvej vody, len kvôli kúsku čistej potravy...“ – jinými slovy, ne bez pomoci sociálních parazitů začaly u části lidí bílé rasy dominovat instinkty namísto svědomí! Takto, přes chytrou manipulaci vědomím lidí, kteří se ocitli v kritickém situaci, je sociální parazité vedli k poměrně rychlé osobní degradaci a tím zároveň vytvářeli pro budoucí pokolení velmi primitivní a pro Temné síly výhodný model chování! Větší část lidí žila před katastrofou v sociálním organizmu s vysokým evolučním číslem velmi pasivně! Normy chování v sociálním prostředí byly jimi přijímány bez uvědomění na osobní úrovni, bez prosvětlení věděním! Z tohoto důvodu v kritické situaci po katastrofě začali rychle přijímat nové „normy“ chování ve změněných podmínkách existence, přesněji spíše přežívání! Libovolné formální přijetí, byť i těch nejkrásnějších morálních a etických norem, je pouze navenek, pokud se nestanou uvědomělými pro každého člověka skrze prosvětlení věděním! Právě o tom se hovoří v Slovansko-Árijských védách: 5. (85). …………………………………………… I načnut zabyvat' oni Drevnjuju Mudrost' I Zakony Boga-Tvorca Edinogo… …………………………………… …………………………………… Velikaja Razobščjonnost' pridjot v Mir Midgarda I tol'ko Žrecy-Chranitěli Svjatoj zemli Rasy Velikoj 94


budut chranit' čistotu Drevněgo Znanija,

něsmotrja na lišenija i smert'…44 ...................................................... A zabudnú na staré poznanie A zákony Boha-Tvůrce Jediného ……………………………………… ……………………………………… A veľké nezhody prídu na Midgard-Zem A len Žreci-strážcovia posvätnej Zeme Veľkej rasy budú chrániť čistotu Dávneho Poznania Napriek všetkým súženiam, ťažkostiam a smrti…

„…I načnut zabyvat' oni Drevnjuju Mudrost' i Zakony Boga-Tvorca Edinogo…“ – v této frázi je zachycena podstata právě popsaného procesu, kdy lidé ocitnuvší se v extrémních podmínkách se začnou velmi rychle proměňovat v dravce na dvou nohách, pokud jim chybí prosvětlení věděním a pokud se pro ně stanou určujícími instinkty přežití, ne přežití rodu, ale osobního! A to odpovídá velmi malému evolučnímu číslu sociálního organizmu. „…I tol'ko Žrecy-Chranitěli Svjatoj zemli Rasy Velikoj budut chranit' čistotu Drevněgo Znanija, něsmotrja na lišenija i smert'…“ – i tato fráze nabývá s ohledem na výše uvedené velmi vážný smysl. Za prvé, žrece (volchvy) nazývali žreci hlavně proto, že dosáhli prosvětlení věděním a žádné vnější faktory člověka nemohly změnit, pokud dosáhl skutečného prosvětlení věděním! Ve slovech je obsažena ještě jedna nuance: „…i tol'ko ŽrecyChranitěli…“. Žrec-ochránce (strážce) v překladu do současného jazyka znamená knihovník, ne sice ledajaký, ale stále knihovník! Nejedná se o náhodu, protože v mnohých starých knihách se informace zapisovala na několika úrovních s ohledem na to, aby se nežádoucímu člověku nemohlo dostat do rukou vědění, které se v černých rukou může stát mocnou zbraní. V podmínkách proniknutí představitelů Temných sil na Midgard-zemi vznikla reálná možnost toho, že žrec-ochránce může padnout do rukou sociálních parazitů zároveň s knihami svěřenými mu do opatrování pro budoucí generace. A takové případy se naneštěstí nejednou staly! Proto žreci-ochránci neměli možnost číst informace na dalších úrovních jim svěřených knih, ale mohli číst jen významy run na fyzické úrovni, často nemajíce ani podezření o tom, že zásadní informace je v těch knihách zapsána právě na úrovních neviditelných obyčejným zrakem! Bylo to vynucené opatření – preventivní opatření! Z textu Slovansko-Árijských véd jasně vyplývá, že žreci-ochránci měli chránit vědění Světlých sil tak dlouho, dokud nepřijdou ti, kteří to vědění budou schopní rozvinout! To přinejmenším plánovali ti, kteří institut volchvů-ochránců zavedli. O zániku Antlanie (Atlantidy) Perun hovoří v Santii 5 a 6. V mnohém se překrývají navzájem, ale... jsou i některé odlišnosti. Odlišnosti, nikoliv protimluvy, a doplnění:

44

Slovansko-Árijské védy, Santie védy Peruna, První kruh, verš 6, str. 45 - 46 95


6. (70). I uničtožat Nij i Stichii zemlju tu, I skrojetsja ona v glubinach Velikich Vod, Tako že skrylas' v Drevnije vremena V glubinach severnych vod — Svjaščennaja Daarija… 6. (70). A zničí Nij a Živly zemi tu, A skryje se ona v hlubinách Velkých Vod, Jako se skryla v Dávných časech V hlubinách severních vod – Svatá Daaria... Bogi Rasy SPASUT LJuDĚJ PRAVEDNYCh I SILA NĚBESNAJa PERENĚSJoT ICh NA VOSTOK, V zemli ljuděj s KOŽEJ CVETA MRAKA… A BEZBORODYCh LJuDĚJ S KOŽEJ CVETA PLAMENI SVJaŠčENNOGO Ognja, PERENĚSJoT SILA VELIKAJa v bezkrajnije zemli

Na zachodě Jarily-Solnca ležaščije…45 Bohové Rasy zachrání lid spravedlivý a Síla nebeská přenese je na Východ, Do země lidí s kůží barvy mraku... A bezbradé lidi s kůží barvy plamenu Posvátného Ohně, přenese Síla veliká do bezhraničné země Na západě Jarily-Slunce ležící...

Z tohoto úryvku vyplývá, že před zánikem ostrova – hlavního sídla říše Antů – byli zachráněni spravedliví lidé, které síla nebeská (vajtmany a vajtmary) přenesla na východ, do země lidí s mračnou barvou kůže (černá rasa). Pokud si uvědomíme, že ostrov Antlanie se nacházel v oblasti Bermudského trojúhelníku, ve vztahu k němu leží na východ africký kontinent. Lid s kůži barvy plamene Svatého ohně (červenou rasu) ta stejná síla nebeská přenesla na západ, na pobřeží Severní Ameriky, tam, kde dodnes žijí jejich potomci – indiáni. S lidmi červené rasy je vše jasné, ale situaci se zachráněnými spravedlivými lidmi bílé rasy je třeba trochu rozebrat! Na východ od centrální Ameriky, na jejíž zeměpisné šířce se nacházel i ostrov-kontinent Antlanie, leží africký kontinent. Upřesnění toho, kam přesně na africký kontinent budou zachránění lidé bílé rasy z Antlanie (Atlantidy) přeneseni, se nachází opět ve Slovansko-Árijských védách: 7. (71). Ljudi s kožej cveta Mraka budut počitat' potomkov Roda Něbesnogo za Bogov… i budut učit'sja u nich mnogim naukam. Ljudi iz Velikoj Rasy postrojat novye Grady i Kapišča, i naučat ljuděj s kožej cveta Mraka 45

Slovansko-Árijské védy, Santie védy Peruna, První kruh, Santia 5, str. 38 - 39 96


vyraščivat' zlaki i ovošči… Četyre Roda Rasy Velikoj smenjaja drug druga, budut obučat' Drevněj Mudrosti novych Žrecov… i stroit' Trirany-Grobnicy,

v vidě GOR RUKOTVORNYCh, ČETYRJoChGRANNYCh…46 7. (71). Lidé s kůží barvy Mraku budou považovat potomky Rodu Nebeského za Bohy... a budou se u nich učit mnoha umům. Lidé Velké Rasy postaví nové Hrady a Kapiště, a naučí se lidé s kůží barvy Mraku pěstovat obilí a ovoce... Čtyři Rody Rasy Veliké vymění se, budou učit Dávné Moudrosti nové Žrecy... a stavět Trirany-Hrobky, ve formě Hor Rukotvorných, čtyřhranných...

Z tohoto úryvku je jasné, že zachránění lidé z Antlanie byli přeneseni na vajtmanách a vajtmarách na severovýchod Afriky, k ústí řeky Nil! Protože právě v Egyptě se do dnešních dnů uchovaly tehdy postavené Hory Rukotvorné – pyramidy! Lidé bílé rasy zachránění z potápějící se Antlanie si uchovali své vědění a um a jejich možnosti taktéž byly za hranicemi chápání lidí černé rasy, žijících na africkém kontinentu. Evoluční číslo jak sociálního organizmu, tak na úrovni genetiky bylo u této mladé rasy nevysoké. Přeživší obyvatelé Antlanie se na novém místě vyhýbali chybám Antlanie velmi dlouhou dobu. Na vlastní oči viděli výsledek interakce ras s velkým rozdílem evolučního čísla. Navíc po katastrofě byla i civilizace bílé rasy vržena daleko zpět, lidé si sice zachovali vědění a možnosti, ale technická úroveň byla prakticky nulová. Kosmické lodě – vajtmany a vajtmary, které je zachránily z potápějící se Antlanie, odletěly tam, odkud přiletěly. Ale i to vědění a možnosti, které jim zbyly, jim dovolily naučit mnohému národy s kůží barvy mraku: pěstovat ovoce a zeleninu, stavět nová města a kapiště, stavět trirany-hrobky ve tvaru čtyřhranných pyramid. Čtyři rody (dynastie) Rasy Veliké (bílé rasy) budou vládnout v novém státě, který bude později nazván Egyptem! Státní útvar starověkého Egypta byl vytvořen bílými lidmi zachráněnými vajtmanami a vajtmarami z Antlanie zhruba před třinácti tisíci lety, potomky těch Antů, kteří se zhruba před dvaceti pěti tisíci lety přemístili na vajtmarách a vajtmanách přes oceán-moře Západní. Ale ačkoliv zachránění potomci Antů přišli do území starověkého Egypta před 13017 lety (2008), potřebovali nějaký čas na vytvoření nového státu. Většinu jeho obyvatel tvořili místní obyvatelé černé rasy, zatímco samotných běženců bílé rasy bylo relativně málo, a za nějaký čas se nuceně smísili z místními obyvateli, předávajíce svým potomkům některé znaky bílé rasy, 46

Slovansko-Árijské védy, Santie védy Peruna, První kruh, Santia 5, str. 39 97


zvláště mezi aristokracií starověkého Egypta. O jedné věci však není sporu, ve starověkém Egyptě se zachovaly manuskripty o tom, odkud tam přišli lidé bílé rasy, které místní obyvatelé považovali za bohy – uchovaly se legendy o příchodu z Antlanie (Atlantidy), která byla zničena potopením do Západního moře-oceánu během planetární katastrofy, kdy vody moří a oceánů zničily vlnami tsunami vysoce rozvinutou civilizaci bílé rasy, jež na Midgard-zemi existovala téměř šest set tisíc let! To je důvod proč mohl Kritias, který navštívil starověký Egypt a získal přístup k manuskriptům tamních žreců, informovat své druhy o tom, co se sám dozvěděl. Platón ve svých „Dialozích“ uvádí jeho vyprávění a v tom vyprávění je obsažen popis války mezi Atlantidou a Velkou Asií a její následky. Platon přitom uvádí, odkud tu informaci získal (pozn. překl.: uvádím i texty v ruštině, v českých překladech Platóna je význam poněkud zamlžen): „…Nu, vot ja i pereskazal těbe, Sokrat, vozmožno koroče to, čto peredaval so slov Solona starik Kritij. Kogda ty včera govoril o tvojom gosudarstve i jego graždanach, mně vspomnilsja etot rasskaz, i ja s udivlenijem zametil, kak mnogije tvoi slova po kakoj-to porazitěl'noj slučajnosti sovpadajut so slovami Solona…“47 „...To jest, Sokrate, stručný obsah vypravování starého Kritia, jak to byl slyšel od Solóna; a když jsi včera mluvil o tom státu a o všech těch mužích, s podivem jsem se rozpomínal na toto vypravování a pozoroval, jak zvláštní náhodou, ne úmyslně, jsi se v mnohém shodoval s podáním Solónovým...“ Takovým způsobem Platón dává konkrétní odkaz na zdroj informací o Atlantidě – žrece starověkého Egypta, kteří tu legendu řekli Solónovi a ten ji obratem převyprávěl Kritiovi, jenž ji jako devadesátiletý stařec převyprávěl svému desetiletému vnuku – také Kritiovi – jednomu z účastníků „Dialogů“ Platóna. A žreci starověkého Egypta řekli: „…Ved' po svidětěl'stvu našich zapisej, GOSUDARSTVO VAŠE POLOŽILO PREDĚL DĚRZOSTI něsmetnych voinskich sil, OTPRAVLJaVŠIChSJa NA ZAVOJeVANIJe VSEJ EVROPY I AZII (pravil'no — Asii), a PUT' DĚRŽAVŠICh OT ATLANTIČESKOGO MORJa (Zapadnoje More-Okean ili Atlantičeskij okean). Čerez more eto v tě vremena vozmožno bylo perepravit'sja, ibo ješčjo suščestvoval ostrov, ležavšij pered těm prolivom, kotoryj nazyvajetsja na vašem jazyke Geraklovymi stolpami (Gibraltar). Etot ostrov prevyšal svoimi razmerami Liviju (tak drevnije nazyvali Severnuju Afriku) i Aziju (pod Azijej ponimali v to vremja Bližnij Vostok), vmestě vzjatye, i s něgo togdašnim putěšestvennikam legko bylo perebrat'sja na drugije ostrova, a s ostrovov — na ves' protivoležaščij matěrik, kotoryj ochvatyval to more (kontiněnt Severnoj Ameriki)...“48

47 48

"Dialogy", Platón, XXVII Timaeus, 1070 s. tamtéž 98


„...vypravují totiž písma, jak vaše obec zastavila kdysi velikou moc zpupně se valící od Atlantického moře (oceán-moře Západní) na veškerou Evropu i Asii. Tenkráte totiž bylo lze se dostati přes ono moře, neboť mělo před svým ústím, které vy jmenujete ve své řeči Hérakleovými sloupy (Gibraltar), ostrov; ten ostrov byl větší než Libye (severní Afrika) a Asie (pod Asií se tehdy chápal Blízký východ) dohromady a tehdejší cestovatelé mohli se z něho dostati na ostatní ostrovy a z těch ostrovů zase na celou protější pevninu (americký kontinent), prostírající se kolem onoho pravého moře...“ V tomto místě „Dialogů“ se hovoří o státu-říši, která stála proti Atlantidě (Antlanii) ve válce o světovou vládu! Mluví se i o cíli válečných operací: „… ZAVOJeVANIJe VSEJ EVROPY I AZII…“! Ale před třinácti tisíci lety byly tyto země územími Velké Asie či Svaté Rassénie!!! Protože z Velké Asie v dobách ochlazení, ke kterému došlo před dvaceti pěti tisíci lety, se část rodů bílé rasy přemístila do Evropy (do té doby byly západní hranicí Ripejské hory – Ural). V dialogu se hovoří i o velkém ostrově-základně říše Antů i o tom, že z toho ostrova šlo lehce přejít na další ostrovy a z nich na protější kontinent – kontinent Severní Ameriky! Jak vyplývá z tohoto popisu, Atlantida se nacházela hned vedle severoamerického kontinentu, konkrétně tam, kde Slovansko-Árijských védy umísťují zemi... lidí s kůží barvy plamene Svatého ohně – zemi červené rasy! Dále se hovoří o tom, že Atlantida se nachází na západ od Héraklových sloupů (Gibraltar), což často pletou s Kanárskými ostrovy kvůli tomu, že na Kanárských ostrovech přežívali v izolaci lidé bílé rasy, když je v roce 1341 „objevili“ Portugalci. Ale to je omyl nebo záměrná lež, protože Kanárské ostrovy se nacházejí vedle afrického kontinentu, který je od nich na východ, a ne na protilehlém břehu Atlantského moře, jako starověcí Helléni (Řekové) nazývali Atlantický oceán! Že je to právě tak, potvrzuje i následující úryvek z „Dialogů“ Platóna: ……………………………………………………………….. 25 „…čto i vprjam' zasluživajet takoje nazvanije (ved' more po etu storonu upomjanutogo proliva (imejetsja v vidu Geraklovy stolpy — Gibraltar) javljaetsja vsego liš' zalivom s uzkim prochodom v něgo (imejetsja v vidu Sredizemnoje more), togda kak more po tu storonu proliva est' more v sobstvennom smysle slova, ravno kak i okružajuščaja ego zemlja voistinu i vpolně spravedlivo možet byt' nazvana matěrikom). Na etom to OSTROVE, imenovavšemsja ATLANTIDOJ, VOZNIKLO UDIVITĚL'NOJe PO VELIČINĚ I MOGUŠčESTVU CARSTVO, Č'Ja VLAST' PROSTIRALAS' NA VES' OSTROV, NA MNOGIJe DRUGIJe OSTROVA I NA ČAST' MATĚRIKA, a sverch togo, PO ETU STORONU PROLIVA ONI VLADĚLI LIVIJeJ VPLOT' DO EGIPTA...“49 ………………………………………………………………

49

"Dialogy", Platón, XXVII Timaeus, 1070 s. 99


„...Neboť toto naše moře, které leží uvnitř řečeného ústi, jeví se jako záliv se zcela úzkým vchodem; ale tam to jest vskutku moře, a zemi, která je úplně obklopuje, vším právem by bylo lze zváti pevninou v pravém smyslu slova. A na tomto atlantském ostrově povstala veliká a neobyčejná královská moc, panující nad celým tím ostrovem i nad mnoha jinými ostrovy a částmi pevniny; mimo to pak ještě na této straně k nám vládli nad Libyí až po Egypt a nad Evropou až po Tyrrhénii...“ V „Dialozích“ Platóna jsou Héraklovy sloupy referenčním bodem, který je starověkým Hellénům (potomkům Antů, kteří zůstali v Evropě) dobře znám, a právě proto žreci starověkého Egypta tento průliv využili ve svém objasnění Solónovi, protože v časech Solóna se starověcí Helléni za hranice Středozemního moře neplavili! Zajímavé je i to, že žreci starověkého Egypta – přímí potomkové bílých obyvatel Atlantidy, kteří byli zachráněni – informují v mnoha detailech i o říši Antů. Detailech, které nejsou obsaženy v Slovansko-Árijských védách, což slouží jako potvrzení jejich objektivnosti a doplňuje informace o Antlanii, které poskytl Perun. Z těchto detailů vyplývá, že říše Antů v okamžiku vypuknutí války o nadvládu nad světem v sobě zahrnovala nejen ostrov Antlanii, ale i část amerického kontinentu, který starověcí Egypťané nerozdělovali na severní a jižní. Říše Antů dále zahrnovala i země severu Afriky a dokonce část jihozápadní Evropy, o čemž se hovoří v následujícím úryvku z Dialogů Platóna: …………………………………………………………… b „i Evropoj vplot' do Tirrenii (Tirrenija, ili Etrurija, ili Etrussija — oblast' v Sredněj Italii, u poberež'ja Tirrenskogo morja). I vot vsja eta spločjonnaja mošč' byla brošena na to, čtoby odnim udarom vvergnut' v rabstvo i vaši i naši zemli i vse voobšče strany po etu storonu proliva. Imenno togda, SOLON, GOSUDARSTVO VAŠE JaVILO VSEMU MIRU BLISTATĚL'NOJe DOKAZATĚL'STVO SVOJeJ DOBLESTI I SILY: VSECh PREVOSChODJa TVJoRDOST'Ju DUChA I OPYTNOST'Ju V VOJeNNOM DĚLE, VSTALO VO GLAVE ELLINOV…“50 ……………………………………………………………… „...a nad Evropou až po Tyrrhénii (Tirrhénie či Etrurie – oblast ve střední Itálii na pobřeží Tyrhénského moře). Nuže, celá tato moc sebrala se kdysi v jedno a pokusila se jedním nárazem porobiti si vaši i naši vlast i veškerou zemi na této straně úžiny. A tehdy se mohutnost vaší obce, Solóne, před celým světem zaskvěla statečností a silou: postavila se totiž na ochranu všech a jsouc zprvu v cele Hellénů...“ Na tomto místě žrec starověkého Egypta objasňuje Solónovi roli, kterou sehrál v době té války mezi Novým s Starým světem o vládu nad světem státní útvar, který se 50

tamtéž 100


nacházel na místě tehdejšího (pro Solóna současného) Athénského království-státu! Jinak by mu Solón nerozuměl, nehledě na to, že byl jedním z nejvzdělanějších lidí své doby z jeho státu. Bez vysvětlení by v žrecově vyprávění nic nepochopil! A ještě – žrec starověkého Egypta hovoří o tom, že starověký státní útvar, který byl na místě Athénského království, vedl všechny ostatní Hellény! Jinými slovy, žrec starověkého Egypta ztotožňuje kmeny bílé rasy žijící v té době v Evropě s Hellény, jeho současníky! Ale podle současné „verze“ historie světa před třinácti tisíci lety žádní Hellénové neexistovali, stejně jako neexistovaly žádné jejich státní útvary! Vznik starověké řecké civilizace datuje současná „historie“ jen do druhého tisíciletí př. n. l., ne dříve! Také ji současná „historická“ věda rozděluje na několik časových period: archaická doba (800 – 500 př. n. l.), klasická doba (500 – 336 př. n. l.), helénistická doba (336 – 146 př. n. l.). Právě k poslední periodě antického Řecka se vztahují události popsané v „Dialozích“ Platóna. Jinými slovy, v době svého největšího rozkvětu se civilizace antického Řecka nacházela na „náctileté“ úrovni svého rozvoje v poměru ke svým vzdáleným předkům! Právě proto hovoří žrec starověkého Egypta se Solónem jazykem, který je on schopný pochopit. Je to identické se situací, kdy se dospělý člověk pokouší odpovědět na dotaz dítěte slovy, jež je dítě schopno pochopit. Takže ten žrec starověkého Egypta hovoří o dalekých předcích „Hellénů“, kteří také patří k příbuzným kmenům i jeho národa, jen proto, že jinak by ho Solón – „dítě“ nepochopil! A díky tomu je možné nyní prohlásit, že starověká řecká civilizace není nic jiného než civilizace, kterou vytvořili potomci Slovanů-Árijců, potomci Antů či Pelasgů, jak je také nazývali ti, kdo přežili katastrofu před 13017 lety. Vždyť i soudobá „historie“ skromně zmiňuje, že před civilizací antického Řecka byla na jejím místě civilizace Pelasgů-Slovanů, která zmizela „neznámo kam“! Žrec starověkého Egypta dává několika frázemi pochopit, že kmeny bílé rasy Starého světa (Staré říše), která utržila úder říše Antů (Nového světa), jsou dalecí předkové i Pelasgů i Hellénů! Právě proto, aby zdůraznil kontinuitu, nazývá vzdálené předky i jeho současníky – Hellény! Oficiální historie si však vykládá věci velmi svérázně — žil byl ohromný kmenový svaz, který oni nazvali Pelasgy, a ty kmeny obývaly země současného Blízkého východu, celou jižní Evropu, měly svou kulturu, umění, mocnou armádu a námořnictvo! A v jeden překrásný, nebo ne tak překrásný den mizí neznámo kam a místo nich se objevují antičtí „Řekové“!!! Ale ti samí hisTORici neříkají nic o tom, odkud se ti samí antičtí „Řekové“ „objevili“! Ale vždyť pokud by měla být přijata „verze“ lžihistorie, nabízená širokým masám, musely by být zmínky o tom, odkud přišly kmeny antických Řeků, a ty kmeny by musely mít mnoho dobrých vojáků! A ti kvalitní vojáci by museli porazit neméně dobré vojáky Pelasgů, kteří by do posledního chránili svou rodnou zemi... a ti kvalitní vojáci by museli do posledního vybít armádu Pelasgů, a potom buď vyvraždit všechny ženy, děti a starce Pelasgů, nebo zabít všechny muže, všechny příslušníky mužského rodu a přivlastnit si ženy a dívky Pelasgů jako válečnou kořist. A pokud část Pelasgů unikla, opět – kam šli, co se s nimi stalo? O tom všem soudobá „historie“ „skromně“ mlčí! Stejně jako o mnohém, mnohém dalším a při tom bazíruje na označení věda! Ale o tom trochu 101


později, nyní se vrátím k „Dialogům“ Platóna: ………………………………………………………………… c „no iz za izmeny sojuznikov okazalos' predostavlennym samomu sebe, v odinočestvo vstretilos' s krajnimi opasnostjami i vsjo že odolelo zavojevatělej i vozdviglo pobednye trofei (vozdvigalis' iz otnjatogo u vraga oružija). Těch, kto ješče NĚ BYL PORABOŠčJoN, ono SPASLO OT UGROZY RABSTVA; vsech že ostal'nych, skol'ko ni obitalo nas po etu storonu Geraklovych stolpov, ono VELIKODUŠNO SDĚLALO SVOBODNYMI. No pozdněje, kogda prišjol srok dlja něvidannych zemletrjasenij i navodněnij...“51 ………………………………………………………………… „...a jsouc zprvu v cele Hellénů, ale pak po odpadnutí jiných donucena bojovati samojediná, podstoupivši krajní nebezpečenství, svou odvahou i válečným uměním přemohla útočníky a dobyla vítězství; tím zabránila, aby nebyli porobeni, kdo ještě nebyli v porobě, nás pak ostatní obyvatele zemí uvnitř Hérakleových hranic všechny nezištně osvobodila. Ale v pozdějším čase nastala jednou neobyčejná zemětřesení a povodně...“ V tomto úryvku se hovoří o počáteční etapě války vyvolané říší Antů (Atlantidou). Utočníci-Antové obraceli všechny lidi na jimi dobytých územích v otroky! Včetně lidí bílé rasy, jejich vzdálených příbuzných. To potvrzuje evoluční degradaci Antů, přenesených na vajtmanách a vajtmarách přes západní oceán. Zotročivše zpočátku lidi s kůží barvy Svěceného ohně (červenou rasu), později rozšiřujíce svou říši, proměňovali v otroky už všechny, nezávisle na barvě kůže. Včetně svých bývalých soukmenovců-Antů, kteří zůstali v Evropě! Nejzajímavější na tom je, že Antové, kteří zůstali v Evropě, se neodklonili od védických tradic, přinejmenším ne do války s říší Antů. Protože z uvedeného úryvku jasně vyplývá, že na územích osvobozených od zaoceánských Antů vraceli otrokům svobodu! pokračování...

51

tamtéž 102

Николай Левашов Россия в кривых зеркалах. Том 2. Русь распятая

Recommend Documents