~1~ Úkoly zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění od 1. 1. 2013: K hlavním povinnostem zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění patří dle ustanovení § 35a Zákona 582/91 Sb. především povinnost vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu, předkládat je orgánům sociálního zabezpečení a písemně hlásit změny v těchto rozhodných skutečnostech - do osmi dnů - neurčí - li zákon jinak. Přehled základních povinností zaměstnavatelů: A) Vedení podkladové evidence pro účely důchodového pojištění. B) Vyhotovování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění. C) Součinnost zaměstnavatelů v důchodovém řízení. D) Plnění ohlašovací povinnosti. E) Řízení ve věcech důchodového pojištění , námitkové řízení od 1. 1. 2010!! F) Základní informace pro žadatele o důchod.
a) b) c) d) e) f) g)
h) i) j)
A ) Vedení podkladové evidence pro účely důchodového pojištění: § 37 odst. 1 a 2 Zákona č. 582/1991 Sb. – rozsah evidence, obsah: příjmení, jméno, datum narození, místo trvalého pobytu, státní občanství rodné číslo vznik a skončení pracovního poměru, které zakládá účast na důchodovém pojištění vyměřovací základ pro stanovení pojistného na SZ-§ 5 Zákona 589/1992 dobu dočasné PN a karantény, dobu po kterou trvala POČR a dobu PPM dobu pracovního volna bez náhrady mzdy a neomluvenou nepřítomnost v práci záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní, plný nebo částečný důchod. U starobního ještě druh důchodu, datum vzniku důchodů, číslo rozhodnutí o přiznání důchodu. !! nově od 1.1.2010 též informaci , zda zaměstnanec pobírá starobní důchod dle ust. § 61a Zákona o důchodovém pojištění (jedná se o tzv. transformovaný invalidní důchod po dovršení 65 roku věku na důchod starobní) !! jde-li o obchodní společnost ještě seznam společníků a jednatelů a členů statutních orgánů. dobu vojenské činné služby. náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za prac. úraz nebo nemoc z povolání, které vyplácí.
~2~ Aa) Povinnost uchovávat v evidenci písemnosti nebo záznamy:
1) 2) 3) 4)
5)
§ 35a odst. 4 Zákona 582/1991 Sb. - archivace písemností či záznamů: evidenční listy důchodového pojištění - po dobu 3 kalendářních roků a to od následujícího roku po skončení roku uplynulého, jehož se týkají, podkladová evidence pro účely důchodového pojištění (viz odstavec shora) po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, mzdové listy nebo účetní záznamy po dobu 30 kalendářních roků po roce, kterého týkají, seznamy společníků a členů statutárních orgánů za období kalendářních měsíců, ve kterém nebylo za tyto osoby v jednotlivých měsících odváděno pojistné , po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká. ! S účinností od 1.1.2009 § 35a odst. 5 Zákona 582/91 Sb., výslovně ukládá, v případě zániku zaměstnavatele bez právního nástupce před uplynutím výše uvedených archivačních dob, že tento zanikající zaměstnavatel je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů do uplynutí těchto zákonem stanovených dob a písemně oznámit OSSZ, kde jsou tyto záznamy a doklady uloženy !
B)Vyhotovování a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP ): Obecné zásady vedení a předkládání ELDP upravuje § 38 a § 39 Zákona 582/1991 Sb. Evidenční list - vede zaměstnavatel plnící úkoly v důchodovém pojištění ve smyslu ust. § 36 Zákona 582/91 Sb. pro každého občana, který je účasten důchodového pojištění ve smyslu ust. § 5 odst. 1 Zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění. !! Novelizací ust. § 38 odst. 1 Zákona o provádění sociálního zabezpečení dochází ke změně právní úpravy účinné od 1. 1. 2009, která ukládala zaměstnavatelům vést ELDP pro pracující poživatele starobních důchodů pouze v případě, že poživatel starobního důchodu byl (je) účasten důchodového pojištění ( je výdělečně činný ) v cizině . !! Nově od 1. 1. 2010 jsou zaměstnavatelé povinni vést ELDP pro všechny pojištěnce, tedy i pro všechny poživatele starobního důchodu!! Evidenční listy vydává Česká správa sociálního zabezpečení a tyto tiskopisy jsou závazné pro každého zaměstnavatele. Běžně jsou využívány produkty VT.
~3~ Zaměstnavatel je povinen vyhotovit originál a dva stejnopisy ELDP a opatřit je podpisem odpovědného zástupce zaměstnavatele (mzdové účetní) spolu s razítkem. Originál vyhotoví pro potřeby příslušné správy sociálního zabezpečení. Jeden stejnopis opatřený podpisem pojištěnce a datem převzetí druhého stejnopisu si zaměstnavatel ponechá v osobním spise zaměstnance po dobu 3 let . Druhý stejnopis je zaměstnavatel povinen vydat pojištěnci, a to nejpozději v den, kdy předkládá originál ELDP na OSSZ. (viz. § 38 odst. 5). Ba) Vyplňování a předkládání ELDP viz. § 38 odst. 4 a § 39 Zákona 582/91 Sb.: Za každý kalendářní rok po účetní uzávěrce (roční zúčtování – uzavření mzdových listů), nejpozději však do 30. 4. následujícího kalendářního roku, za předpokladu, že trvá výdělečná činnost alespoň k 31. 12., nebo do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmu, v případě, že skončila výdělečná činnost v průběhu běžného roku tj. před 31.12. do 8 dnů ode dne, kdy zaměstnavatel obdrží výzvu (požadavek) od orgánu sociálního zabezpečení k předložení ELDP. při úmrtí občana se předkládá ELDP: a) na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení ve lhůtě jím určené, b) do 3 měsíců od úmrtí, nebyl - li ELDP vyžádán OSSZ . Bb) Zápis záznamů do ELDP: Do evidenčního listu se zapisuje: identifikační údaje zaměstnavatele, druh výdělečné činnosti, dobu účasti na důchodovém pojištění, dobu důchodového pojištění (kalendářní dny), vyměřovací základ (hrubou mzdu), vyloučené doby, kdy se za vyloučenou dobu považuje dle ust. § 16 odst. 4,písm. a): a) doba trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnci nepřivodili úmyslně , pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. b) doba karantény nařízené podle zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. c) doba trvání podpůrčí doby u ošetřovného tj. 9, nebo 16 kalendářních dnů .
~4~ d) doba trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, nejdříve však od začátku 8. týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu. e) doby po dni dosažení věku potřebného pro nárok na starobní důchod, které se nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry SD. f) v případech, kdy zaměstnavatel zúčtoval mzdu jen v částečném rozsahu, se podle § 16 odst. 7 celá doba, po kterou byl zúčtován příjem pouze v částečném rozsahu, vyloučí a částky vyplacené ( zúčtované ) zaměstnavatelem a ani částky vyplacené úřadem práce se nezapočítávají . C) Součinnost zaměstnavatele v důchodovém řízení: Za den, uplatnění nároku na důchodovou dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na místně příslušnou správu sociálního zabezpečení se žádostí o její přiznání. (viz. ust. § 81 Zákona 582/91 Sb.), dle místa svého trvalého pobytu. Žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisují s občany okresní správy sociálního zabezpečení (viz. ust. 82 Zákona 582/91 Sb.) a to již od 1. 1. 2007. Ve smyslu ust. § 83 odst. 1 je pak příslušná správa sociálního zabezpečen povinna sepsat žádost o důchod, a nesmí této žádosti vyhovět a to i tehdy, kdy má za to, že žadatel nárok na důchod nesplní. Na žádost příslušné správy sociálního zabezpečení je pak zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy obdržel žádost, sdělit písemně na předepsaném tiskopise „Potvrzení zaměstnavatele podle § 83 zákona 582/91 Sb. v platném znění“ - viz. příloha tohoto materiálu, následující údaje, zda: a) provádí z příjmu žadatele exekuční srážky (nařízené soudem, správním orgánem či dle dohody ve smyslu občanského zákoníku). b) trvá pracovněprávní vztah žadatele o starobní důchod ke dni, od něhož občan žádá o přiznání tohoto důchodu a na jakou dobu byl tento vztah sjednán, je-li podmínkou výplaty starobního důchodu sjednání pracovněprávního vztahu na dobu určitou, c) vyplácí náhradu mzdy, platu nebo odměny v době prvních 14 kal. dnů dočasné PN a datum vzniku této neschopnosti (karantény). ´
~5~ Poznámka: Česká správa sociálního zabezpečení v souvislosti se sepisováním žádosti o důchod doporučuje v případech, kdy zaměstnavatel je předem seznámen zaměstnancem (žadatelem o důchod) s úmyslem žádat o důchod, vybavit ho předem tímto tiskopisem viz.příloha „ Potvrzení zaměstnavatele ……….“. Evidenční list důchodového pojištění však zaměstnavatel odesílá, až po ověření skutečnosti, že byla žádost skutečně sepsána . D) Plnění ohlašovací povinnosti § 41 Zákona o provádění sociálního zabezpečení: V případech zaměstnávání poživatele starobního důchodu má zaměstnavatel povinnost ohlásit zaměstnávání této kategorie v případech , kdy tento starobní důchodce nesplňuje podmínky pro výplatu důchodu neboť : Vykonává výdělečnou činnost podle pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu delší než 1rok (tj. nesplňuje podmínky stanovené v ustanovení § 37 odst.1) Zákona 155/95 Sb. o souběhu starobního důchodu s příjmem s výdělečné činnosti ) Platí do 31.12.2009! !! Od 1.1.2010 se tato povinnost ruší a zaměstnavateli zůstává ohlašovací povinnost pouze u: Předčasného starobního důchodu, kdy je vykonávána výdělečná činnost v období do dosažení důchodového věku . ( viz.odkaz na ust.§ 37 Zákona 155/95 Sb.)!! Tuto povinnost ohlásí zaměstnavatel nejpozději do 8 dnů na předepsaném tiskopisu vzor číslo 891270 „Hlášení o zaměstnávání poživatele starobního důchodu“. Řízení ve věcech důchodového pojištění a námitkové řízení: V rámci řízení ve věcech důchodového pojištění budou orgány rozhodující o invalidním důchodu od 1. 1. 2010 uvádět ve smyslu ust. § 86 odst. 3 zákona o provádění sociálního zabezpečení následující údaje: jaký stupeň invalidity se jedná, den vzniku invalidity nebo změně stupně invalidity, procentní míru poklesu pracovní schopnosti pojištěnce a činí-li pokles pracovní schopnosti aspoň 70% , údaj o tom , zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek , označení orgánu, který posoudil zdravotní stav a pracovní schopnost včetně data, kdy k posouzení došlo,
~6~ v případě, že invalidita vznikla v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání uvede se tato skutečnost, že k invaliditě došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Každý účastník takovéhoto řízení může podat od 1.1.2010 do rozhodnutí o invaliditě písemné námitky a to nejpozději do 30. dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí účastníku řízení. Námitky se uplatňují prostřednictvím orgánu, který vydal rozhodnutí. Uplatněné námitky do rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení jsou řádným opravným prostředkem a podléhají správnímu řízení . Výsledek takovéhoto námitkového řízení může být pak dále šetřen v rámci správní žaloby až soudem viz. odkaz na ust. § 88 a § 89 zákona o provádění sociálního zabezpečení . Pro úplnost jsou uváděny základní informaci pro žadatele o důchod: Zaměstnanci se často dotazují svého zaměstnavatele, v případě, že uvažují o sepsání důchodu, kdo jim žádost sepíše a kde, jaké doklady k sepsání důchodu mají doložit a jak dlouho bude trvat vyřízení žádosti. A na tyto dotazy jsou níže podány odpovědi: Všechny žádosti o důchod sepisuje místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení v Praze, Brně je to Městská správa sociálního zabezpečení, příslušná podle místa trvalého pobytu občana, nebo místa hlášeného pobytu v České republice, jde-li o cizince. Žádost o důchod je možné sepsat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci. Tato plná moc musí přesně vymezovat účel, tj. „za účelem sepsání žádosti o důchod“. Většinou jsou to situace, kdy žadatel se nemůže dostavit z vážných zdravotních důvodů a zastupuje jej jeho nejbližší rodinný příslušník. Zde příslušná správa sociálního zabezpečení vyžaduje kromě specifické plné moci, ještě potvrzení od ošetřujícího lékaře, o tom, že zdravotní stav žadatele nedovoluje osobně žádost o důchod sepsat. Doklady potřebné pro sepsání žádosti o starobní důchod a invalidní důchod: Občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu. Doklady o studiu, učení (i nedokončené). Muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby.
~7~ Doklady prokazující výchovu dětí nebo péče o svěřené děti ( rodné listy dětí, doklady o svěření dětí do péče). Potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz. Potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům před rokem 1996. Pokud občan požaduje důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet. Doklady prokazující zaměstnání v cizině. Chybí-li některé doby pojištění, předkládají se náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost – potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké výpovědi. Evidenční list důchodového pojištění od posledního zaměstnavatele, který předkládá zaměstnavatel, na vyžádání správy sociálního zabezpečení. Pozůstalostní dávky – důchody: Při podávání žádosti o pozůstalostní dávku – důchod vdovský, vdovecký nebo sirotčí, se předkládá: Občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu. Úmrtní list zesnulého. Oddací list – při žádosti o vdovský nebo vdovecký důchod. Rodné listy dětí – při žádosti o sirotčí důchod. Potvrzení o studiu – při žádosti o sirotčí důchod, jestliže dítě již ukončilo povinnou školní docházku. Pokud osoba, po které se žádá o pozůstalostní dávku, dosud nepobírala vlastní důchod, předkládá pozůstalá osoba ještě veškeré doklady týkající
~8~ se zesnulého/é/, které se předkládají k žádosti o starobní, případně invalidní důchod.
