~
1ot
roku i pfesto,
že bylo
nenor-
málnì suché léto tekla voda do vodovodu v Pofíèí ze staré studnì. Až v záfí došlo na to, že jsme museli napojit novì postavenou, více než 10 m hlubokou novou studnu, v níž se drží hladina vody ve výšce mezi 3 a 4 metry a pemocí èerpadla ji dodávat do staré studny a odtud do vodojemu. Byla to záležitost zapojení pøívodu elektrické energie a automatického zapínání pfeèerpávání vody. 'Nová studna byla postavena hlavnì v roce 1991 a dákonèen8 na jate 1992 pomìrnì znaèným nákladem. V souèasné aobì provádime šetfani spotfeby vcdy v ?!)ti~í v jednotlivých domech podle poètu obyvatel,vybavení bytu a hospodáfského zvífectva.
Upozoròujeme obèany Pofíèí, že podle výsledku Itphoto šetøení budeme nuceni vymìøit poplatek 'za vodu v souladu s cenou, kterou ,od l.zátí t.r.
platí
obèané vemìstì. .Pod~kován1
..
sleènì
..i
Pernerové
V mìsíci záøí a øíjnu jsmé nìkolikrát navštívili sleènu Pernerovou. Mìla a má úptímný zájem darovat r--1 svého majetku menší èást naší základní škole. ~ne 30.zátí 1992 jsme podepsali se sleènou Pernerovou dohodu, že daruje škole pozemky v celkové výmìfe 5.483 m2 a sice stavební parcelu po zbouraném hospodáfství, stavební parcelu po domku,èást cesty a èást stavební plochy. ~ebude na našem mìstu požadovat náhradu za zbourané budovy, které byly zlikvidovány pøed asi deseti roky. Již døíve sleèna Pernerová vìnovala škole krásnou zahradu a prakticky dala k používání celý svùj dùm na námìstí vedle školy, kde je jídelna a školní družina. Sleèna Pernerová souèasnì požádala Osevu Havlíèkùv Brod o náhradu za živý a mrtvý inventáø, který byl vnesen jako její majetek do Ivlastnictví státu. I tuto pfípadnou náhradu ,jak
'Podle vypracovaného projektu na odkalovaci jimky ,byla stavba tìchto jimek smluvnì zadána VodohospoIdáfským stavbám Jihlava t.j.podnik, který nám ,bude zajištovat i $tavbu COV a sbìraèe. Souèasnì !jsme podepsali smlouvu na dodávku aerátoru /pfiIstroj na provzdušnìni vody z vrtù/ a dvou injektorù ,do úpravny vody. Obì tyto smlouvy pfedpokládaji provedeni praoi ještì v tomto roce s pøipadnými mal-ýini- dodìlávkami -na -jafe -roku 1993. Jakmile budou. óbì akce dokonèeny, po teèe voda z vt'tj do úpravny. P"otože má vy!ši obsah žsleza a manganu jsou uvedené dvì stavebni i strojní ,akce nutné pro jejich odstranìni. Ani potom nebude voda v Pøibyslavi vyfešena. Pokud bychom chtìli zajistit asp.oò po urèité èasové úseky napojit :vodovodni sit jenom vodou z vrtù, která prakticky 'neobsahuje žádné dusièòany,museli bychom mit v ;podstatì vìtši objem vodojemù, o èemž jsme již :informovali v minulosti. Bude zatim nutné michat 'vodu ve vodojemech s vodou s Rejholce. Mìli bychom timto novým opatfenim omezit ztráty, které vznikaji na vodì z vrtù jejím èerpáním do Rejholce. "
Èi~til.na "
~d1>adnich vod -
skládka
"TK o
ITyto dvì akce prakticky každý den zabirají nìkolik ;hodin èinnosti správního aparátu mìstského úøadu, Ije tedy pochopitelné, že o nich musi být zmínka !v každém èisle Obèasníku. Jsou to akce velké,které ;pfi jejich realizaci vyžaduji desitky milionù ,korun v nákladech. Je samozøejmé,že starosti kolem 'nich nejsou "jednoduché, že dennì musí být øešeny !ty nejrùznìjši komplikace, stejnì tak samozøejmé 'je ku pf. u skládky, že dnesse mìni to,co platilo vèera. Hlavni problém pochopitelnì jsou finanèní !zdroje" na uskuteè.nìni obou staveb. Hledáme partnery :na sdruženi finanènich prostøedkù, na druha stranì :se nám partnefi nabízí; pøemýšlíme, zda bychom do stavby skládky nemìli jit sami. Každopádnì se bliži den, kdy budeme muset s nìkým uzavøít smlouvu a jak je známo smlouvy jsou na to, aby se plnily.
.:podepsala, po realizaci vìnuje zdejší škole. Ze vš~ch jednání s ní je zcela ztejmé,jaké uspokoje~ ní a -štìstí má z toho, když mùže nìco darovat.Velmi ráda by ještì škole dala pùlku dvora, kde byla bývalá octárna. V souèasné dobì tuto èást jejího bývalého majetku vlastní Metodické centrum Pfibyslav, které tento majetek zaplatilo kdysi Jednotì. ~Obì aKce" byly podrobnì rozvedeny na veøejném zaseMetodické ;centrum je prakticky již sedmým uživ~tedáni mìstského zastupitelstva dne 27.øijna.Clenové !z~stupitelstva schválili jednáni s a.s.Ždas ve lem pozemku i budovy octárny a je velmi obtížné,kde je místo a èasový okamžik, který by; byl rozhodující !Ždáte n/Sáz.,již lO.záfi letošniho roku bylo schvápro uplatnìní jejího nároku na. zpìtné získání :leno jednáni s MÚ Ždár n/Sáz. -oba tito pøipadní objektu. I když se o to pokoušíme, zatím jsme :partneøi maji veliký zájem i o skladováni odpadkù. nedošli k fešení. JI ve svìtì se na realizaci velkých staveb sdružují Sleèna Pernerová je velice skromná a dobrá žena, I 'partneøi, je to zcela obvyklé.Pti našem prvním ,která vùbec. není zatrpklá vùèi bezprávím, která jsetkání se švýcarskými partnery v Bohdanèi pøi ji potkala v uplynulých ètyticetiletech. Za její ptedná!ce o skladováni odpadù bylo teèeno,že existu'dobrotu jí '" velmi srdeènì dìkujeme. :ji sdruženi ku pø. 30 rózných obci. .-" ~~.;
~. 1
letošního
ÚPRA VNA VODY V PØIBYSLA VI
~dý náš
obèan
mU-s
•-
dObUdoucna--pocí-t-a:t
tím, že množství odpadù se bude snižovat -niliv zvyšovat I Ke sníženi mimo jiného dojde ídìním odpadù u každého obèana. Odpady se v doucnu bud o u tøídit již u domácností minilnì na dvì skupiny: v té prvé skupinì budou odpady, z nichž se neneá nic dalšího získat v té druhé skupinì pak odpady, z kterých. je "ožno cokolov vyrobit Ta druhá skupina se bude muset zase tøídit kupø. na kovové odpady,plasty,sklo a další a další suroviny vhodné k dalšímu zpracování.Tak se to dì~á na západì a tak se to bude dìlat i u nás.Co nejdøfJe nusí nastat -øíkejme tomu "OSVÌTA". Její :Jèátek nastane otevøením nové skládky, která u s í být øízena. Nebude možno tam odkládat se jako dnes. ,to a všechny další okolnosti musíme zvažovat ~ž dnes pøi jednání s našimi budoucími partnery '0 výstavbu a užívání skládky.
-
,ínil Jvání
jsem obou
se o akcí.
finanèních starostech pøi Každá z nich pøeqstavuje
zajišnìjaké
.ves t ièní-nákl ady: D-t-ecnto~mOzeme--jeïna t..s'-'okø-es-
~m úøadem,s fondem životního prostøedí,s bankou :i !ádosti o úvìr a podobnì.Avšak prOvodním jevem a!dé investièní akce jsou i náklady provozního ;harakteru a o tìch nemùžeme jednat s uvedenými .nstitucemi. A právì tyto náklady potøebujeme !ajistit ve spolupráci s nìkterým z našich part-
nerù.
.
Je mnoho budoucích problémO kolem èistírny odpadních vod a kolem skládky tuhých komunálních odpadù. Je samozøejmé, že v prùbìhu výstavby v roce 1993 bude naší povinností obèany seznamovat s jejich budoucími povinnostmi. Jinými slovy' vše se musí 3mìrovat k tomu, abychom v našem mìs~ì zahájili 'osvìtu" a mìlo by být naším spoleèným úkolem, abychom ji skonèili ke spokojenosti obou stran v co nejkratším èase. " -. F'rodej domO -- "Zastupltelstvo na svém veøejném zasedání dne 27-.øíjna 1992 projednalo a schválilo prodej nìkterých domù. Zatím je možno prodat pouze celé bytové domy,nelze prodávat jednotlivé byty. Jedná se pøedevším o bytové objekty,které byly mìstu pøedány od Lesniho závodu, dále dva domy, které jsou majetkem mìsta a mìsto obdrželo žádosti od zájemcù na jejich odkoupeni. Zásadní rozhodnuti o prodeji domovních objektù uèinilo zastupitelstvo již na døívìjších veøejných zasedáních. V úterý dne 27.øijna t.r. byly projed~ány finanèní záležitosti prodeje, to znamená u všech domù byly èlenùm zastupitelstva pøedloženy ~e zváženi navržené prodejní ceny,které byly pfe-
-. :em proJednány na rozšíøeném zasedání mì~tské :ady. Tyto hodnoty u každého jednotlivého domu ~ycházi z ceny poøizovací, zùstatkové/úèetni/, jále z ceny pozemku. Prodejní cena byla stanove.,a sníženým procentem ceny úèetní. . 'ìstské zastupitelstvo schválilo prodej za pøija-' elné ceny, dále odsouhlasilo, že ~o podepsáni .Jpni smlouvy obìma stranami je možno èást kupní :eny zaplatit ihned po zaregistrováni, další èást Je možno splácet dohodnutými èástkami. Bylo rozhod,uto, že doba splátek bude omezena na pìt rokù. 3eznam domù se všemi údaji je zveøejnìn po dobu; 30 dni v pøízemí mìstského úøadu a je komukoliv umožnìno do nìho nahlédnout. Souèasnì každý,kdo by z obèanO našeho mìsta mìl záje~ se koupì domù zúèastnit, mOže se dostavit na MU,kde mu budou podány veškeré podrobné informace o podmínkách prodeje. -'
Podmin~y prodeje jsou:
,
1. Pøednostní právo na odkoupeni CELEHOobjektu: a/ všichni nájemnici v bytovém domì,o který se jedná, s tím, že budou samostatnì ocenìny jednotlivé byty-podle podlahové plochy a k cenì bytu bude pfipoètena- hodnota spoleèných èásti domu,takže k- ideálnímubytového podilovému.vlastnictvi b/ dojde jeden nájemník domujpfípadnì dva i více '
oJ. 00 kupni smlouvy bude zakotveno pfedkupni právo mìsta na zpìtné odkoupeni do 10 rokù za pùvodni smluvenou cenu. K tìmto informacim pfikládáme seznam domù, které byly schváleny zastupitelstvem
bytovýCh k pro-
deji. Upozoròujeme stejnì tak
i
nájemniky bydlici naše obèany, že
v našich mohou podat
domech, žádost
i na odkoupeni dalšich obytných domù. Žádosti budou zváženy èleny zastupitelstva a po odsouhlaseni mohou být nìkteré domy prodány zájemcùm. Mìstský
úfad
K hospodaøeni Ze ~právy pfednesené MìstU Pfibyslav p.
mìsta
pfedsedou finanèniJifim Pohofelým na
zastupitelstva,konaného
:"souèasnì
komise zasedání:mìstského
dne 27.fijna
,Kdo sleduje rozhlas a televizi tak publika byla jediná, která mìla pfebytek rozpoètu, Slovenská a minusu. Ale nyní -je výhled pro na schodek 16 miliard Kès a z 'rozhodnuto pfistoupit ke kráceni ,odrazí konkrétnì v tom, že pro Ijim vláda poSkytuje, se budou oV teské vychází republice z toho, o 16 %. 'Vláda že na jedné
!vá schodek obce mají zdrojù je
-M.Novotný
stranì se l6mld Kès v rozpoètu a na druhé 9 mld Kès na úètech. Využití pochopitelnì zcela pfiro.zené.
souèasnì
ale
bylo
1992.
vi, že Ceská re-' ke konci èervence federace byly v teskou republiku toho dùvodu bylo výdajù a to se obce dotace,které krátit v prùmìru
rozhodnuto,
oèeká- i stranì tìchto Pøitom
že se úèelo-
,vost dotací, které jsou poskytovány obcím zruší, bylo to v tisku. Pro mìsto to má význam, protože fadu úèelových dotací máme a pokud je nemùžeme ;použit pro ten úèel, pro který je dotace stanove'na, tak ty peníze sice nepropadaji, ale pfecházejí Ido nového roku ~a stejný úèel. Pokud by skuteènì ,došlo k tomu, co zaznìlo na tiskové konferenci ministra Koèárníka, tak by úèelovost souèasnì ,s krácenim dotaci byla zrušena, znamenalo by to, že øada úèelových dotací,které nebyly použity" mùže být použita na jiné úèely. ' Pro nás to znamená: Máme rozpoèet lS milionù Kès, ,z toho zhruba tøetinu kryjeme vlastními pøíjmy a dvì tøetiny, uhruba 10 mil.Kès dìlají právì ;'dotace.
Jes'tliže
'1,4 mil.Kès, ;li se s tím ~situaci dost 'je možno se ,totiž nahradit
se
u nás
bude
krátit
zhruba
o
je to necelých 14 %. Otázka je, jest- ; dokážeme vypofádat. Vylíèil jsem tu pesimisticky. Vycházím z toho, že s tím vypoøádat.Krácení dotací lze pfebytkem, kterým obec v minulém
roce skonèila a to by mìlo staèit na krytí kráce-, ní 1,4 mil.Kès, o který dostaneme ménì. : :Jaký je konkrétnì stav k 30.záfí -to je 7S~roku. 'Mìli jsme pfíjmy vyšší než výdaje o 3,2 mil.Kès. :Podílí se na tom pfíjmy, které jsou vyšší o 1,3,\ ,mil.Kès než 7S%, nebot zahrnují pøebytek z r.199l , :;a výdaje jsou nižší o 1,9 mil.Kès než 7S %.Souèet I,! i:l,3 ::Na
a 1,9 ni žšich
ía
na
dává celkem výdaj ích
se
3,2 mil. pod ílej
í
Kès. vodn
í
hospodáøstv
':,i" ;,
í,
;kde je úspora 1,1 mil.Kès a u sociálních výdajù '" iBOO tis. Kès. U vodního hospodáøstv í není èerpána :', ~ ~rozpoètovaná èástka na skládku, kde je jen' SO%, o;
tov
zatím
21%, na pøívod
'IS7% , . ~~okud by nedocházelo ~pfes krácení dotace ~J:oku øeknìme s nulou jido schodku.
vody je
èerpáno"
k mimoøádným výdajùm, tak:~ bychom mìli vyjít do konce i a nemìli bychom se dostat I; t
;Vzhledem k tomu, :že situace s krácením je vykládána i ,tak, že stát sahá tam, kde je to nejsnažší,__to' rje-:,ha krácenídotac í-topropokládám --obce-~ chtìl--bych-øict, lž~, to je mùj názor, za zcela správné, , pokud má dojít ke schodku, který je nežádoucí ;pro tR, pak je toto jeden ze zdrojù, jak tomu' ,"schodku zabránit. Chci to odùvodnit tím, že dotace: :v~ro~e-1990-;-kté~é"'stát-pOSkytl'-'obci.byly-2 ,Smil: r Kès, v ;to _1.0,4
r. 1991"už mil.Kès, to
6,9 je
mil.Kès, 421 %
v proti
roce roku
1992 1990
je a
,i -po~krácení dotace na 9,049 mil. Kès je to proti ,roku 1990 nárùst o 366 '% .~íkám to proto,že vznášení námitek, že èeská vláda øeší své potíže na 'úkor obci, nelze takhle prezentovat. Domnívám i
nájemníkù,ktefi chtìjí odkoupit celý dùm,o který se jedná :/ ostatní zájemci z øad obèanO mìsta Ise, že nárùs t ,)J66 % proti roku 1990 zdaleka pøe-I vyšuje inflaèni nárùst cen, 'tudíž poøád pamatuje;. :. V pøípadì více ostatních zájemcù a nezájmuLlájemníka èeská vláda na obce v dostateèném rozsahu. \ rozhodne výše kupní ceny. ~-
Samotny rozpoèet ;l
ale øíkám to proto, aby se to neprojevilo ce l~~2 a vtom pt!padì vìøím, že. bychom mìs;o
dopadnout
v let~šním
ani mìli
roce.dobte.:"
v rojako,
'-.
"
% JN:FORrvIACE -~ O PØiPRA VE, , ~OZPOÈTU .~-.'O,:: 1993 -~ ' .. -'_':~","
Od
poèátku
roku
._~,--:~..-
19~3 dochází
v hospodaøení
mìst
a obcí k podstatným zmìnám.Hlavní zásadou nového hospodaøení bude odstranìní pøerozdìlování finanèních prostøedkù, to znamená,že nebudou 'neúèelové
~Qtace
a
voten výdaje.
úèelové
od -:,
budou
ptíjl1:Ù
omezeny.Rozpoèet
a teprve ,-':
jim
budou
má být
Základem pøíjmu mìsta by se mìla stát daò z nemovitostí.Vybírá ji Finanèní útad a ptevád!-' ji mìstu v plném rozsahu, ale až ke konci I.pololetí.Poplatníky této danì jsou vlastn!ci pozemkù a staveb,kteø! jsou povinni vyplnit :pøiznání k dani, a je
zájmu mìsta,aby
pøiznán!'vyplnili
všichni
poplat-
níci a to pøesnì a vèas.' Proto poè!•áme s t!m, že mìstský úøad po dohodì s'Finanèním útadem zorga-
inizuje :nání.
pomoc obèanùm pti vyplòování daòových ptizJakým zpùsobem to bude provádìno se vèas
Idozvíte 'z\','Obèasníku, ;mìstského 'ú,øadu.
mìstského '
rozhlasu
a vývìsek
:Dalšími", souèástmi ptíjmové èásti rozpoètu mìsta jsou pøíjmý\z èinnosti rozpoètových a ptíspìvkových nás to jsou Kultur-do , 'organizacfpodtízených ní dùm a Bytová správa, mìstu,:u i'zde',sepoèítá s tím,že budoucva
by mìly
být
Oalš ími
souèástmi
ziskové.';;,
Dalšími položkami pøíjmù ~jsou 'správn! a místní poplatky, zde je zrušen 'poplatek dislokaèn!. a dále jsou to tr~by z prodeje a pronájmu obecního majetku. To jsou veškeré vlastní pøíjmy. prostøedky,'
pø íjmové;-
pøidAlované
dem stanovených
pravidel.:
První
je
na
souèástí
dvì
èásti.První
èásti
rozpoè•u
Okresním úøadem. podle ,,'" ;;;"
..,"
daò z etíjmU,k~erá je
dan'ci ze
závis.lé
je
jsou
pte-
rozdìlena
práce/døíve
';daò ze mzdy/.Tato daò bude soustøedilvána :Finanè'ním úøadem a pak ptevedena'její polovina 'do'rozpoètu Dkresn!ho útadu a druhá 'polovina do 'rozpoètù mìst
a
obci
tak pøipadne " násobená 4 tis.
podle
o;poètu "obyvatel.
vypoètená
èástka-na ,. "
Uèelovou dotaci
dostaneme i na sociálni
dávky.
To budou veškeré pfijmy a vic nedostaneme, bez ohledu na to, zda sta~ime èistièku a skládku nebo ne. Proto se výdaje mìsta musej i pf i.zpOsobi t pø ijmùm, a pokud budeme chtit utrácet vic,musime si peníze vypOjèit nebo sehnat z jiných zdrojO. U výdajù na provoz mùže~e v pøíštim roce oèekávat .zvý~ení v dùsledku rùstu cen napø. po~tovného,benzinu. a dalšich, pøibude i hrazeni pøíspìvku na ';sociálni a zdravotní pojištìni zamìstnancO. Nìkoli.kanásobnì vyšší budou i výdaje na investièni èinnost. Ideální pro: mìsto by bylo, abychom do roku 1993 vstupovali již s nìjakou konkrétni vy~ší .èástkou v pøíjmech. .. Závìrem -na poslední poradì vedoucích finanèních odborO mìst bylo feèeno, že pfi novém systému hospodaøení budou mìsta chudá a mìsta bohatá. Musíme se v~ichni snažit, aby na~e mìsto patøilo 'k tìm druhým.
pøizpùsobeny
Ještì poznámku k hospo-daøení ,v letošn!m roce. Protože pti rozboru vybavenosti jednotlivých okresù Ceské republiky, který byl proveden pted dvìma roky, se okres Havlíèkùv Brod zatadil až mezi posledními,dostaly se do rozpoètu na rok 19~2 finanèní èástky ~a èásteèné vyrovnání,což se kladnì projevilo i. v rozpoètu našeho mìsta.Jak již víte, bude vzhledem k problémùm v hospod~tení Ceské republiky odebrána mìstùm a obcím èást dotace. Po celých skoro deset mìsícù letošního roku jsme si v rozpoètu mìsta udržovali ur=itou rezervu,ktercu jsme chtìli pøevést do pøíštího roku.V dùsledku zmìny zákona ÈNR o rozpoètu budeme muset tuto rezervu použít a na zaèátku ptíšt!ho roku bude finanèní situace dost obt!žná. O opattení CR si mùžeme myslet cokoli, ale musíme se s ním do konce roku vyrovnat. Nyní k rozpoètu na ptíští rok. 00 letošního roku byly ptíjmy mìsta tvoøeny vlastními ptíjmy, asi 40%,neúèelovou dotací 30% a úèelovou dotací 30 %. Nový rozpoèet na rok 19~; bude sestavová~ již ~odle noyých zásad i se zahrnutím nové daòové oustavy.
,v
'
Druhou èástí je daò z pølJmu z podnikání,která bude pøíjmem té obce, v níž má poplatník bydli~tì. Výhodné pro mìsto by bylo,kdyby v~ichni podnikatelé kteøí zde podnikají, zde mìli i bydli~tì. Dal~í èástí pøíjmù je pøíspìvek státu na výkon státni správy,kterou vykonává mìstský úøad,tzn. na provádìni správnich aktO na matrice;stavebnim úøadì, živnos~enském úøadì,sociálnim úseku a dal~ich~ Vý~e tohoto pøispìvku je stanovena asi l50Kès na obyvatele. Dále jsou to úèelové vyrovnávaci dotace na zdravot!nictví, domovy dùchodcù a na ~kolstvi.Pro nás pøipadá pouze školstvi, kde je stanovena pøedbìžnì ~ástka na jednoho žáka ve výši 2.568 Kès.
Na', Ptibyslav
jednoho
obyvatele
Na.~~..~~~~.f6nni
èisla.-
Sobotka Jiøi Tnži~tì 554 8enc Otto Niklfeldova 451 Zahradnièková Jiø. Tržištì 548 Polák Josef Žižkova 463 Meloun Jan Trži~tì 550 Cepl Jan Pøkipopy 485 Adam Ja:osl.Trži~tì 550 'Taèiková Vìra Pøíkopy 485 Possinger Ludvík Pøikopy 486 Lacina Miloslav Pøíkopy 486 Ondráèková Zdeòka Trži~tì 554 Fenclová Marta Niklfeldova 451 Kozáková Rùžena Žižkova 463 Mach Rudolf Trži~tì 550 Štefanová Jarmila Pøikopy 485 Pátek Ladislav Trži~tì 550 Pekárková Antonie Pøikopy ~85 'Vaverka Josef Pøíkopy 486 Vykoukal Jar. Pøíkopy 486
Noví telefonní
úèastníci
Clslo staré:
.nové:
82419' 82830 '82155 82831 82655 82832 82172 82833 82470 82834 82160 82835 82537 82836 82540 82837 82637 82838 82691 82839 82606 82840 '82528 828~1 82650 82843 82218 82844 82688 828~5 82320 82846 82246 82847 8252582848 82685 82849
po 1.8.1992:
Restaurace "U Floriána" ! u .zámku! Nábytek,Bechyòovo nám.~hylík Milan Restaurace "Na rùžku" Stursová Ivana Hlaváèek Josef,Nezvalova 655 Dùm peèovatelské služby Trži~tì 254 Wasserbauer Bohumir Trži~tì 25~ .Š~ámková V. Pecháèková 356 Heiland Antonin Ceská Jab1onná 16 .Ing.Tecl Josef Jana Dtty 470 Ing.Orgoníková Hana Pecháèková 577 Machová Olga Lesnická 572 'Fikar Jiøi Prokopova 117 První ,novinová s~oleènost,Bechyòovo nám 41 Krejèovstvi'IGréta"Bechyò.nám.41-Ježková M. : Cukrárna"FONTÁNA" 8echyò.nám.36-Licková Hel. 'Pekárna Kostelni 265 -Rejzek Jaroslav Ceská pojištovna 82820, Cistírna odìvù-p.Stejskalová,námìstí 46 ENERGETIKA, p.Uhliø,námìsti 15 Fiala Emerich -JUDr., Ronovská 264 ! Henzl Václav -obchod, námìstí OVOCE-ZELENINA POža, námìsti 61 Mateøská škola, Bezruèova ul. Kadefnictví -p. Macálková,námìstí 46 PROTEX Šnýdlová Anna, Nerudova 664 Registraèni místo -zámek Mìstský úøad -p.Mach,pozemky: AGROBANKA Komerèní banka
822~2 82825 82822 82828 82728 82842 82823 82826 82736 82470 82606 82419 82160 82218 82650 82155 82821 82286 82457 82752 82568 82437 82350 82134 82135 82445 82572 82479 82367 82710
--
Jak je to s budovou '3Z nadsázky
mùžeme øíci,
zdravotnlllo
"Dne 12.tijna---t:-i:-:---jsme
stfediska
že má dlouholetou
histo-
li. Nevíme pøesnì, kdy byla postavena, dá se ;dhadovat že v 1.po10vinì 19.století. Za tìch .50 nebo 200 rokli vystøídala mnoho majitelO, nebo chcete-li uživatelO.
V kronice pøibyslavské od pana MUOr.Franti§ka POži vydaná v Pøibyslavi v roce 1914 na stranì 180 je obraz-fotografie È. 21 a pod tímto obrázkem je napsáno: Bývalá radnice,nyní budova q.k. úøadO.Tento obrázek,jakož i dal§í údaje o budovì jsme zaèali usilovnì hledat po zasedání mìstsk~ho zastupitelstva,kterd bylo dne 10.záti leto§ního roku v pfímé souvislosti s privatizací zdravotnictví v ha§em státì a tím i v na§em mìstì.V souèasné dobì totiž podle zápisu v pozemKové knize ze dne 4.záfí 1963 è.dokl.1168 je uvedeno:"Podle protokolu o pfedání národního majetku ze dne 10.èervna 1960 poznamenává se správa:Okresn!m~1 ústavu národního zdraví v Havlíèkovì Brodì".Tento zápis tedy fíká, že budova patøí státu. Vùbec prvý zápis v pozemkové knize u èísla knihovní vložky 63-Bzní:"Do§lo 15.záøí 1849 è.d.751-Podle protokolu c.k.ministerské urèovací komise z 20.prosince 1848 vloženo vlastnické právo c.k.eráru."
Zajímalo
nás,
jak
se k vlastnictví
Ministerstvu pro privatizaci.Stejnopisy
'V prosinci dne 20. me§ka1a zde ministerská komise, 3by pfipravila'zfízení okresního soudu v Pfibyslavi. ~roto byli sem svoláni zástupcové v§ech osad,které ~ìly náležeti ke zdej§ímu soudnímu okresu. 00 jeho obvodu byly v pOvodním .plánì zafazeny i mnohé vesnice,které pozdìji pøi vtìleny k sousedním okresOm jako: Nížkov, Spinov, Rosièka,8ìlá,Krátká a Dlouhá Ves, Cibotín a Macourov. Ponìvadž se komise vyjádøila, že mìsta,která budou chtíti dostati okresní soud, musí nìco obìtovati,uvolili se Pfibyslav§tísnau ponìkud ukvapenìže vìnují svou radnici a 3.0GO zlatých na její pfestavbu, bude-li zde chystaný úfad zfízen.Toliko právováreènící vymínili si radnièní sklep pro pivovar. Obecní úfadovny pøestìhovaly se potom do najatých místností v èp. 52 a 1.9."
Tolik tedy uvádí kronika. Vlastnì fíká, že budova dne§ního zdravotního stfediska byla do 20.prosince lB48 obecní radnicí, že byla postavena obcí pøièinìním a obìtmi na§ich pøedkO,pøièinìnínm pøibyslavských obèanù -tedy byl a majetkem na§í obce! Rozhodující pro vrácení majetku pOvodním majitelOm je stav ke dni Jl.prosince 1949.Tento den je rozhodující pro tzv."historickÝ. majetek".K uvedenému dni podle zápisu v pozemKových knihách è.d. 354 a podle výnosu ze dne 3.1istopadu 1925 è. 49287se øíká, že vlastníkem je Ceskoslove~ský stát -justièní správa.
Kdyby naše mìsto mìlo objekt v historickém majetku, tedy ke dni Jl.12.1949,byla by celá záležitost jasná. Není tomu tak a proto se tento dOm,sloužící momentálnì zdravotnickým úèelOm,privatizuje. Základní privatizaèní projekt byl zpracován Sdruženým ambulantním zafízením/Poliklinika/ HavlíèkOv Brod. V nìm je navržena forma privatizace,bezúplatný pfevod na obec. Tento zpùsob privatizace je však ten poslední, který se líbí ministerstvu privatizace. Z pochopitelných dOvodO je dávána pfednost tìm, ktefí státu!nìco zaplatí, tedy konku°renèním privatizaèním projektOm. Na druhé stranì zde vsak jsou skuteènosti,které jsme uvedli-tedy: -dOm byl postaven obcí v l.polovinì min.století -dOm byl mìstskou radnicí -jako takový byl darován tehdejšímu státu pro úèely ztízení okresního soudu-tak se stal státním majetkem' -.byl darován státu bezplatnì -na jeho ptestavìní pro úèely. soudnictví obec vydala 3.000 zlatých To všechno jsou prokazatelná fakta, která mluví z morálních dOvodO pro to, aby znovu patøil tomu, kdo se postarala jeho vznik -tedy obci.Je naší povinností,byt i jen morální, ptesto n a š e právo uplatnit.
vyèerpávajíc-1-
dOP1S
ambulantnim zafízením Havlíèkúv Brod,Okresnímu úfadu -zdrav.radovi panu dr.Jedlièkovi, "Okresni privatizaèní komisi Okresn1ho úfadu Havlièkúv Brod -tedy prakticky okresu jako zfizovateli.Jednali a vysvìtlili jsme naši záležitost miristerstvu privatizace.Požádali jsme o písemná. vyjádfeni Okresní úfad. Znovu budeme jednat s ministerstvem ,privatizace po obdržení dokladú z okresu.
Vìfime tomu, že tento postup -toto naše poèínání je z hlediska obce jedinì správné. Kdybychom takto nejednali, nemuseli bychom na obci být. ~hceme 'jenom to, co bylo pfed stopadesáti léty naše. Chceme jediné -aby budova zdravotního stfediska ,v Pøibyslavi byla privatizována tak, jak je uvedeno v základním privatizaèním projektu,který podal :øeditel Sdružených ambulatn1ch zaø1zen1 Havl.Brod, 'pan dr. Zeman -formou bezúplatného pøevodu na Ina§iobec. ISouèasnì jako obec zaruèujeme možnost provozování ,zdravotnických zaøízení v našem mìstì. Mojmír
budovy dostál
tehdej§í stát c.k. _erár. 0__' V mìstské kronice až do roku 1852 se jenom vel,i obtížnì ète. Je totiž do tohoto roku psána ~ice èesky, av§ak -kurentem, dosti neèitelnì a ~feèíst jeden celý rok je velmi pracné a zdlouhavé. Kronika dr.Pùži na stranì 194, která jako jedna z mnohých pojednává o událostech revoluèního :oku 1848 uvádí: -
zaslali
správu národniho majetku a jeho dopisu jsme zaslali Sdruženým
Novotný-starosta
.--
LETECItÁ
ZÁCHRANNÁ
SLUŽBA
:Jak jsme zvefejnili v Obèasníku è. 26 naše mìsto o zachování vojenské letecké "é služby v Havlíèkovì.Brodì.
požádalo záchran-
Jako první na naši žádost odpovìdìl .1editel Odboru obrany a bezpeènosti úfadu vlády Cesk~ republiky plk. Ing. Miroslav Buben. V dopise se mimo jiné praví: Uzavfení vojenského leti§tì v Havlíèkovì Bradì bylo provedeno na základì usnesení 4.schùze Rady obrany státu ze dne lJ.2.1991.V souèasné 00 konce letošního roku bude zde ponechána pouze vojenská letecká záchranná slutba ve zku§ebním
.
provozu. Pfedpok.ládá se, že ukoly spojené s poskyto,váním rychlé lékaøské pomoci bude v tomto regionu nadále zabezpeèovat civilní letecká záchranná v Jihlavì.výboru ,služba Usnesením ~NR pro právní ochranu a bezpeènost è. 29 ze dne 7.fíjna 1992 vylo doporuèeno vládì Ceské republiky zabývat se koordinací všech složek zabývajících se ochranou života,zdraví a majetku obèanù v rámci tzv. komplexního záchranného systému.V souvislosti s tím bude fe§eno i efektivní plošné vykrytí celého území Ceské republiky prostfedky letecké záchranné služby.
Nabldka
z Polne
Mìstské kulturní stfedlsko §im obèanùm možnost pfedplatlt zpravodacie na rok 1993. c
~ v Polné nabídlo nasi odbìr Polenského
Listopadový výtisk tohoto zpravodaje je k nahléd ~utí v chodbì Mìstského úfadu v Pfibyslavi.
..Jestli se rozhodnete pro tento zpravodaj, vy plòte složenku typu C-poštovní poukázku na penízea, zašlete 60 Kès na adresu: Mìstské kulturní stfedisko, Zámek 485 588 13 Polná nejpozdìji do l5.prosince 1992.
OZNÁMEN Í KOMERÈN Í BANKY a. s. Komerèní
banka,
a.s.
expozitura
Pfibyslav
si
dovoluje upozornit své klienty na.zmìnu provoz"ní doby pro všechny druhy poskytovaných služeb. Od I.listopadu 1992 se na 'expozituøe Pøibyslav zavádí následující pondìlí
-pátek
provozní
doba:
8,00 -12,00
13,00 -16,OOhod.
Vìøíme, že novou provozní dobu naši vítají a budou plnì využívat. Na vaši
návštìvu
se tìší
"
x.-'
zákazníci
KUMfK~NI
pøi-
~
BANKA A.~.
expozitura Pøibyslav Husova 300
Za døívìjších dobdobýv.án zde hojnì železem bohatý magnetovec, nynìjší prùmysl zastoupen 2 továrnami kobercù,2 mlýny a rulovými lomy. Ku kat. obci náleží samota /7 chalup v fadì/ Bor k y /Panská Bída~ 2km/ pøi rašeliništi radostnickém, vesnièka
-dokonèeni Pøi .severní hranici okresu leží na øíšské silnici ~ìstys Voj n ~ v M ì s t e c/Vojnin,lido.vì.VoJnomìstec,nìm.Munichsberg,585m, 195 domu,1"436 ob.,4tf. škola /. Farní chrám sv.Ondøeje apoštola ~~ádí se ji! ve XIV.stol./tehdy filiální kláštera ~dáru/, jest orientována gotická budova jednolodní s vìži na západì z r. 1'10. Ha novém hfbitovì jest pseudogotická kaple s.Antonina Poustevníka z roku 1885. Vojnùv Mìstec,dfíve'samostatné panstvi,náleži k. nejstarším osadám èeským.Protože le!el v trati stezky Libìèské, míval zajisté tvrz,asi døevìnou, jež rozkotána byla v X.vìku pti loupežném vpádu Uhrù do Cech naèež -zdá se -byla teprve z tvrd!ího staviva vystavìna.Urèitìj!í zprávy jsou z roku 1293, kdy listinou ze dne z 14.èervna obnovil Václav dané, výsady doplniv svého otce roku 1273 klá!terukrál Zdáru
.,:.
je tím,ustanovením,že
mají
býti
na pfí!tì
ždárští
~oddaní souzeni a trestáni od úøadO klá!terských a nikoliv královských, taktéž ne v Brnì,nýbrž èeští poddaní ve Voin.ovì Mìstci/Mynichsperk/ ~mocavští v mìsteèku ldáru.Když roku 1331 válèil J~Lucemburský proti vévodovi rakouskému, osvobod pozemky kláštera na 3 mile vùkol a tedy i Vc.~ .uV Mìstec ode všech daní a dávek. Roku 1357 pøipomíná se na zdejší tvrzi Vojna ze ~tìtína ~n~ peèeti "de Monchsperg"/ a od té doby název Munchsberg" nahražen názvem Vojnin Mìstec.Jan Vojna z Mìstce pøipomíná se od rokú'1408 nejednou v moravských pamìtech a roku 1426 zapsal na Vojnovì Mìstci 500 kop vìna manželce své Anežce.Roku 1437 byl již mrtev a zboží jeho všechno, totiž "Vojnín tvrz" a vesnice, pokládáno za královskou odúmrt. Hedlouho potom klášter Zdárský domohl se toho, že mu byl Mìstec odevzdán, protože k nìmu po vymøení Vojnuv nejlepší mìl právo.Týž ~lášter,když byl od Kališniku spálen, nucen .byl ~ro chudobu rychtáfství v mìsteèku Mynynchsper:e s tvrzí a dvorcem s rychtáøstvím ve Lhotì a Škrdlovicích prodati/1457/panu Mikuláši z Buchova a jeho dìdicum, pøi èemž vyhradil si právo pfedkupní. Syn tohoto Mikuláše Zbynìk postoupil pak V.M.Janu Boèkovi z Kun!tátu na Polné /od nìhož prý nazývají se hrabata Chotkové z "Vojllína"/.Roku 1493 uvádí se tvrz zdejší jako pustá a tu koupil ji. s mìsteèkem Mìstcem, dvorem, vsí Radostinkou a Škrlovicí a pustou vsi Lhotou I~yjma rybníka Zdársko/ zpìt Vít,opat a klášter Ždárský. Císaf Rudolf pf.ipojil r.1607 k olomouck~' biskupství celé Ldárské klášterství a s ni V.M. Když roku 1710 panoval v Cechách hrozný mor, byly na hranicích 'zøízeny dvì karan•eny a to v Polné a ve Vojnovu Mìstci,což potrvalo až do r.1713.Roku 1784 byl klášter Zdárský císaø9m Josefem II.zrušen a veškeré zboží jeho pfipad10 matici náboženské. Koupí r.l826 pf"ešel na hrabìte Josefa Vratislava z Mitrovic a po jeh'o smrti na knížete Frant.Josefa z Oitrichšteinu.Alodiálni panství zdej!i mìøí 3265 ha a majitelkou. .',-_J. Klotilda hrabìnka Festeticzová a Ed.knìžna
,"..
,
.'°
'._-"_.."
'~byslavi.
II u t N o v á èi 5 kle n á /2,5km, ?domù,?2ob./ s blízkou myslivnou /670m/. Na jih pøi okresní silnici jest Rad o st í n /650m, 3km, 567ob.,2tt.škola/,v jehož oko1!/l,5km na z./ jsou bohatá ložiska /150jiter plochy,m!sty pøes 7m hluboko/ rašeliny, ji!ž setu druhdy vyrypovalo až B milionù cihel/borek/ roènì. V b11zkém lese stávala ves L h '0t a, která se již r. 1~?3 pøipomíná jako místo
pusté. Po císaøské
silnici
tu výše -stoupaj1c1
a mé-
nì klesající,dospìjeme okolo panské hájovny do nìmecké osady K 8 r lov a /Karel,lidovì "do Kadla",nìm.Libinsdor!,62Bm,2B6 ob.,~km/.Vesnice sama s ltt.nìmeckou školou lež1 vlevo stranou od silnice, u silnice lež! vlevo opodál èást vesnice /obývaná vìtšinou Cechy/,nazvaná Karelská Bída. Roku 1788 založena byla obec zem!ytentisovaného dvora K a r lov a /Karlsho!/ a obsazena 20 dìlnickými rodinami z okolí Ceské Kamenice v sev. Cechách.Ob~vatelstvo v§echno hovoøí obìma .zemskými jazyky/nìm. dialekt hrozný/.Of1ve zde byla rozsáhlá bìlidla pláten,nyní zhotovuj1 zde lýže. Nedaleko pti pravé stranì silnice rozkládá se B 1 d a Š k r lov s k á, za ní ves Š krd.1 o v i c e /Škrlovice, lidový název obyvatele Škrlán, 657 m, 7?B obyvatel, 3tfídn1 !kola,l,5km/. Nad n1 zvedá se /na Moravì již/ vrch T i s a IV k a /7?Om/, na jehož temeni uprostfed mýtiny
. ".
èerná se osamìlá skupina skal C. e r t 11 v r4á. ,m e n zvaná,kamennými schody a železným zábtad11m ,opatfená,odkudž
skvo-
'
stný pohled do celého' rozsáhlého okolí se 0tv1rá./Vycházka tam a zpìt l'a pùl hod./ Vdìènou vYCházkou jest cesta ke hrázi ohromného Velkého O á f ks jsem a tam 3/4hod./ Ze Škrdlovic dospìjeme brzy do pohranièní vsi Strž a n o va/Stf1žanov,4060b.,l'tt.škola, 4 km/.Sem nálež1 mlýn Str ž/lkm/pfi stejnojmenném rybn1ku a samota H y n kovec /lkm/ pøi Sázavì,na samé hranici zemské. Oùleži
.
tým
'
,.t..-
-:::.:.!.:
.".,
..
,,'-o..
,-
-,
",'
'
.,;~
z..:..
.
m1stem
!tYNKOV~CNA SAZAvt..,r.!
pohranièním /2 km/ ~ -býval druhdy P o 1 niè k a/nìm.Pelles,lO2~ob., 3tf.škola/.Tvrz její chránila vjezd do království. V obci df1ve dunìly stroje,hfmìly buchary,koufily kom1ny sléváren a sta silných mužù obrábìla železo; uprostfed XIX.stolet1 hutì zanikly,byly rozházeny a místo silných paži mužù,kteøi dnes v lesich o"døevìném
chleb1èku"
pracuj1
nebo
za
stavem
tkalcovským od èasného rána do pozdn1 noci zukají, vydìlávaj1 útlé prsty dìt1 a žen,pletouce vlasové .s1tky/nece/; odtud jdou do Paf1že škatule se Zbožim,které tolik jasných oèek,tolik zdravých plic znièilo. Pálívalo se zde vápno, ale i tento prùmysl zanikl. V obci jest škrobárna/bývalá dìdièná rychta/ a mlýn. Doly zdejši pfipom1naj1 se zvláštì roku l~17, kdy ~enìk z Lipy"na Ronovì nepohodnu v se s k~ášterem Ždárským, hutniky odtud vyhnal a doly i hamry osadil. Za válek husitských zùstala Polnièka klášteru vìrna. Roku 1622 byla v držen1 Vavøince !Vysockého,který se zúèastnil vzpoury stavovské 'a proto jmìn1 svého konfiskaèni komis1 zb~ven byl. Polnièka dostala se náhradou mìstu .Ždáru ~a !kody utrpìné ve válce tficetileté.Ždáršt1, však darovali ji z vdìènosti Augustinu Lei~kemu
;z Rosenbachu,bývalému hejtmanu klá§tera íd~rském~ jenž bydlel ve žd~fe na "tvrzi" a mìsto èasto 'penìzi zakládal,v jednání s nepøátelským vojskem ;úspìšnì zastupoval a jiným je!tì zpùsobem vydatnì podporoval. Roku 1710 zufila v Cech~ch strašn~ rána, 8 jež èást na obyvatelstva zasáhla. , morová Ždár v§ak okol! velkou zOstalo §tist! hroznd této pohromy u!etfeno. 7~ hranici
Ustanoven
zdravot.n•hn
obvodu
tedy
kl~§ter
a do P~lniè!
~dárský vvslán
Zprávy
Hasièský sbor v PI~ibyslavi
z.e školy
Výbor Nadace školy v Pfibyslavl oznamuJe, Ze KUII~O v AGB Pfibyslav má svá první aktiva. Velice dìkujeme všem obèanum, ktefi na konto nadace pfispìli. Vzhledem k tomu, že pfispìvky pficházejí prubìžnì a stav konta se mìní, neuvádíme konkrétní jména pøispìvovatelu. To provedeme až na závìr roku za celé období. Neradi bychom totiž na nìkoho zapomnìli, protože si každého dárce nesmírnì 'ceníme. .
!
Jestliže budete chtít také pfispìt na konto naší nadace, tfeba i drobnou èástkou,nejlep~í zpusob poukázat finanèní èástku pfimo u AGB Pfibyslav, se kterou dobfe spolupracujeme. Oèekáváme i Vaše nápady a postfehy, které by pomohly k lepší práci školy. Pøedem dìkujeme a tìšíme se na spolupráci. Za výbor nadace Ota Benc
V osobní kronice dr.Pùži jsem našel prameny,které na nás dýchají historii.Na jejich køídlech se vratme o stodvacet let zpìt a na chvíli splyòme ,s lidmi,ktefi v tìchto letech žili. Roku 1675 bylo usneseno založit v Pfibyslavi hasièský sbor. Továrník Bohm a pohøební spolek Bratrstvo vìnovali do zaèátku finanèní prostfedky, které
AKCESDmÁlSKD
~editelství stopadu
že 1992
I. po
matetské
projednání
provozní
doba
v
rodièi
ve škole
Ptibyslavi
bude
-16.00
hodin.
Rok 1677 byl rokem požárù, v Pfibyslavi hofelo na nìkolika místech. Boj s ohnìm neprobíhal podle
øed.mat.školy pí. Jonášová
pøedstav
ZAMVŠLENÍ
Nechci èlánekm vyvolat polemiku.Hylo by však dobøe, aby pamìtníci své poznatky a vzpomínky pøedali dalším generacím, i když jsem si vìdom,že minulé události není nikdo schopen objektivnì posoudit. V minulém Obèasníku jsme si pøipomnìli generála Lužu,po kterém je pojmenována jedna z ulic v našem mìstì. Tato osobnost odboje proti násilia zvùl! fašistického Nìmecka se stává u našich obèanù v pováleèném období symbolem vražedné události.Nedorozumìni,
neštìsti které
a bratro-! mezi generá-
:lem Lužou a èetniky vzniklo,vyvrcholilo v tragédii, kterou dodnes jen málokdo dokáže bez emoci a objektivnì
vysvìtlit.
Pro mladší
"
spoluobèany
Když byl generál Luža zastøelen pøibyslavskými koncem øijna protiakci.
jen krátké
l'
vysvìtleni.
a jeho poboènik Josef Koreš èetniky,provedli partyzáni Veèer pøišli do Pøibyslavi
na èetnickou stanici, která mìla sidlo na námìsti. Cetniky odvedli do sklepa a zde je bez ohledu,zda se úèastnili zásahu proti generálu Lužovi,postøíleli. Partyzány vedl syn generála Luži. V nedávné dobì naše mìsto navštivil. Jeho vyprávìni bylo c1tit vìcmi nevysvìtlitelnými,kdy vztah èlovìka k èlovìku podléhá jiným zákonùm a jiným souvislostem, než dnes chápeme a pøipouštíme. Kolik podobných pø1hod se stává každý den v bývalé Jugoslávii. My, televizni diváci, jen krèime rameny a litujeme lidi zemì, kde soused bezohlednì popravi souseda a pro válèicí i neválèici strany se nepatrné vìci stávaji nebezpeènými. Ve v~leèném èase je druhý
èlovì~
nepfitelem,
strach
pøevažuje
Vybubnováním'byli se hlásili
Hasièskému sboru bylo vìnováno potfebné náfadi k hašení. Finanèni èástkou pfispìla také hrabìnka Clamgallasová.Císafská nevìnovala žádné finanèní prostfedky.." dvorní - kanceláf
od l.li-
od 6.30
èinnost. vyzváni,aby
vením hasièského spolku byla ochrana proti požár;~ na solidní úrovni, mìøíme-li jí tehdejším stavem/, Mìsto již pfed založením sboru hasicí stfikaèku vlastnilo a tato byla již jistì starší, muselali býti dána do opravy/.
školy
školy s
poèáteèní obèané..
Pøedsednické místo bylo vyhrazeno starostovi mìsta. Požární ochrana byla totiž svìøena do samostatné pùsobnosti obce a" za to odpovídal starosta.V témže roce obecní zastupitelstvo souhlasilo se zakoupením ètyfkolové støíkaèky se sací rourou.Stávajicí zelená stfikaèka se dala opravit./Tato letmá zmínka v kronice dokazuje, že v Pøibyslavi již pfed usta-
I. materská škola, sdìluje,
umožnily pfibyslavští
za èleny sboru. V roce lB76 povolilo místodržitelství jeho ustanovení./P~ibyslavský sbor byl založen o rok døíve, než ve ždáøe nad Sázavou./
K výzvì Diecézní charity Hradec Králové na pomoc. hladovìjícím dìtem v Somálsku se pøipojila i naše škola. Bìhem týdne se shromáždila,pøedevším zásluhou dìtí, èástka 3.330 Kès. Dìkujeme dìtem,rodièùm, ..uèi telùm a personálu školy za jejich pochopení a úèast s lidským neštìstím. Vedení
Vratme se ještì jednou k mezinárodnímu sympoziu, které v našem mìstì probìhlo 16. až 16.záfi 1992. V dobì jeho trvání byla na ploše bývalého parkovištì uspofádána výstava požární tìchniky. Výstava to byla nádherná a pfehledná, bylo se opravdu naè dívat. Sympozium se konalo na téma historie a muzejnictví požární ochrany,proto se zbìžnì podívejme do dìjin pfibyslavského požárního sboru.
nad rozumem,ci-'
ty jsuu použitelné do té miry,do jaké je uplatòuje každý sám pro sebe a své blizké. V podobné váleèné hysterii a v podobných podminkách do§lo
k neštìsti ve Høišti a v zápìti k pomstì v Pøi-!' byslavi. I zde hrál velkou roli oboustranný strach., Zach~vejme památku na dva lidi, kteøi proti fašistickému Nìmecku vystupovali. Zachovejme v§ak památku i na ty, kteøi se stali-"obì1mi neštìsti, jež na nì bezohlednì dopadlo, a~ byli úèastniky nebo nikoliv. I oni jsou synové na§í zemì.Oocházime-li ke smiøeni s iniciátory a pravými viníky váleèné ma§inerie druhé svìtové války,pøijmìme i ty, kteøí položili život možná za stejné ideály,jako generál Luža a Josef Koreš.
:
nìkterých
obyva~el.-
Dva obèané
se v-efejnì
vyjádfili o ha.sièském zásahu nezpùsobnì a nectnì, alespoò tak to uvádí kronika dr.Pùži. Vzápìtí na nì bylo podáno trestní oznámeni k soudu.Nedovi~ dáme se bohužel,jaký dopad oznámeni mìlo. Roku' lB76 slavili hasièi svùj první ples,kde asi poprv.é zaznìla píseò "Vzhùru hasièi,chystejte hadici,karabiny,háky,tesáky a bodáky." Nevim, v jaké míøe se používají tyto pøedmìty ještì dnes, ,ale i to je'doklad, co za prostfedky proti nièivému 'živlu naši pøedkové používali. Roku 1660 bylo starostovi obce pfiznáno právo nosit na bluze zlatou portu a pfilbici se zlatým kováním.Parádni kroj hasièský sestával z modré soukenné bluzy,èerných kalhot a vysoké èepice. Na límci bluzy byly pfišity hvìzdièky,které urèovaly stupeò hodnosti. ~ Roku lB84 ministerstvo války tyto hvìzdièky zak. zalo používat. Byly dovoleny jen pro potøeby vojsk~~ Nìkterým obyvatelùm mìsta se zákroky hasièù nelíbily. Pojištìní bylo asi na takové úrovni,že se lidé pfestali ohnì bát.Pokud jim starý dùm vyhoøel,mìli pojištovnou ,umožnìno postavit si nový,lepší. Stávalo se, že vyhofelí budili závist 'mezi svými spoluobèany, které toto neštìstí nepotkalo. toho vyplývá,že ne vždy byli hasièi ,- oblíbe~ ni-tak, Z )ak-~eotlecriì-traduje. Roku 18B2 se stal ,; just
ièni
omy 1.
Pøi,
z dnešního cv ièen í
hlediska
has ièù
zaèalo
nazírání na konci
mìsta opravdu hofet. Vyšetfovánim byl zjištìn podezøelý a jako pachatel byl v Kutné Hoøe odsouzen k trestu žaláøem.Trpìl však nevinnì. Pravý žháø se'na smrtelné -posteli pfiznal-a ze-svého-ilèiéd.nu' se kál. Jména zde nejsou uvedena. Roku
1900
byl
místní
sbor
vybaven
hyd,roforem,
perní 8 motorovou støíkaèkou. dvoudílným cím žebøíkem, který byl mechanický.
posouva-
.Pøi hasièském sboru byla založena samaritánská skupina. Od samého zaèátku ji tehdejší stát podporoval.V pøípadì války mìla vykonávat zdravotní službu.Po zkoušce obdrželi pøíslušnici samaritán-
ské skupiny legitimace. Pisatel kroniky,sám lékaf, tiká, že z úèastníkù kurzu budou zdravotní fušefi, zejména, dají-li se jim do rukou lékárnièky. Na závìr si pøipomeòme, že v roce založení hasièského sboru v Pfibyslavi zemfel poslední korunovaný císaø a král èeský Ferdinand I.Zemøel na pražském hradì. V tomto roce byl vydán první historický román od A.Jiráska, který se jistì .byl podívat na místa, kde bojoval poslední bitvu "Jan ;
Zižka.
Roman Podrázský
hraoì Clairfort jako královsky jenž veškarým pøíchozím z jich osobu,rod nebo stav, zakázati a zabrániti mìl.
karanténní komlsat, Èech,bez ohledu na pøístupu do Moravy
Na závìr nemohu jinak, než se zmínlt alespoò o tìch, ktefí tolik životního elánu vìnovali letectví a tak. se zasloužili o to, že letecký sport i letištì v Pøibyslavi existuje. Z èinných èlenù Masarykovy letecké ligy z ptedváleèné doby, na které si pamatuji a kteøí se vìtšinou po válce opìt vìnovali letectví, je tøeba vzpomenout na ing.Tlapu,Stan.Ruèenka, Frant.Jáchyma.D.Nìmce, Vlad.Klusáèka,Old.Wasserbauera a další, kterým 'pattí dík za nepøedstavitelné úsilí, které v tehdejších dobách vynaložili pro dobrou vìc. V pováleèné éøe 'se pak velmi zasloužili o letištì a létání v Pøibyslavi mezi jinimi Stan.Prokeš,
Nyní náleží Polnièka k panství Polenskému. Až do roku 1850 stávaly tu 2 vysoké pece,pec pudlovací a 9 kladiv zkujòovacích/pOd rybnikem Hamerským/, roènì dobývalo se ptes 9000q železa kujného a pøes 7000q litiny. Železná ruda -výteèný magnetovec,obsahující 60 až 80 prc.èistého železa dobývala se na rozloze 285 ha. Železná dráha, vystavìná v roce 1846 z Brna do Prahy,zadala zdejším hutím smrtelnou ránu. Železárny v Blansku a Adamovì, majíce levný pøívoz kamennéhe uhlí, netušenì vrostly a zvítìzily nad zdejšími hutìmi, je~ pracovaly dle staré methody odkyslièovací. .
MUOr.P.Klíma',
Povšimnutí zasluhuje náøeèí zdejší. Dle studie prof. Ing.Hoška,vydané roku 1905 Ceskou Akademií v Praze, náleží tento kout/obsahující Polnièku, Škrdlovice,Stržanov a Svìtnov v Èechách a Cikháj na Moravì! ke støední èásti náøeèí èeskomoravského"
,rická
k tak zv. podøeèí polnickému. Obyvatelé nenazývají' krajinu svou Èechami, nýbrž prostì hor a mi !Èechy zaèínají jim teprve u Nìm.Brodu,Chotìboøe
a Hlinska! a sebe nazývají Hor á k y. !Náøeèí,jež vkládá paní Vlasta Pittnerová do úst hrdinum ve svých povídkách z kraje tohoto vzatých,jest pouhou libovolnou zkomoleninou.! Na-východ pøl-okresn! .slln1ci leží v kot1inì ~ec S vìt n o 'v. Ze Svìtnova pøes Cikháj jest vostný výlet na Žák o v i c i !též zvaná lLákova á m u Hora Èes.
na Moravì!Na západ a k Smrtky.
O eokresní vít pøi
ÈINNOST
V
PØ
I BVSLAV
(dok.C>r\~-r\:í) V roce 19~7 Leteckotechnická
se
z
Ministerstva správa jako
oopravy samostatný
Zde jsme získali v krátké dobì nìkolik jako A.Nováka,L.Nìmce, J.Kfehlíka,Øezáèe
vyelenila útvar.
pfíznivcù, a další.
Ptibyslav se dostala na jedno z prvních míst v Èeském Národním Aeroklubu a díky obìtavosti a nadšení zdejších funkcionáfù a podpofe jmenovaných pfíznivcù jsme byli vybaveni slušným letadlovým parkem. Pro zasvìcené uvádím, že jsme mimo
pùvodniho kluzáku ŠK-38 získali nový typ Z-23Honza s gondolou, z vìtro~ù pak Z-24-Krajánek, Z-12~-Galanka, Z-25 a Z-l25 Šohaj a posléze ved~ akrobatického vìtronì "Lu~áka" i dvousedadlojho LG-l30-Kmotra.., ; V Pfibyslavi se v té dobì z naší iniciativy vytvoøil sklad leteckého materiálu Leteckotechnické správy Min.dopravy. Letadla docházela do skladu bud vlakem rozložená, nebo se pfepravovala za autem na transportnim podvozku a nebo se pfímo z továren pøelétávala ve vleku za motorovým letadlem. Stejnými zpùsoby se letadla jednotlivým odboèkám opìt vydávala. Všechny práce spojené s vedením skladu vykonáv~li èlenové Aeroklubu zdarma, za nìjakou tu "protekci"v Praze. V té dobì dosáhl zdejší Aeroklub svého vrcholu -bohužel jen nakrátko. Brzy po nastolení "vlády lidu" zaèaly nesmyslné provìrky, které vyfadily z èinnosti èást èlenù a funkcionáøù. Cinnost Aeroklubu byla znaènì ochromen_a, na_èemž m~la hlavni zásluhu zdejší garnitura nových politických -velièin.Je-
jich názory a to nejen na letectví byly zarážejíci. Jedinì zásluhou zbylých -èlenù se podafilo po nespoèetných bojích s nepochopením mistnich i okres~ích èinitelù až neuvìøitelné -letištì v Pfibyslavi se udrželo. Po Františku Uhrovi jsem jako instruktor nastoupil já -ovšem jen do prvních provìrek.Pak byl získán jako instruktor I.Švec z Jihlavy.Ten po havarii, na vìtroni MU-L3 a po zranìní pátefe se již do Pøibyslavi nevrátil. Jako náèelník letištì a instruktor nastou~il.pan František Loužecký, který pro Pfibyslav hodnì zachránil hlavnì tim, že dokázal do znaèné míry neutralizovat naivní názory zdejších politických pfedstavitelù. V té dobì jsem již èlenem, tim ménì funkcionáfem Aeroklubu nebyl a proto lièení dalšich osudù ponechávám tìm, ktefi zùstali a mohli ovlivi'\ovat vìci dalši.
Old.Sroubek.
V dalších,
Prosím, ab~ste tyto øádky nebrali jako histofakta. ~myslnì jsem se vyhýbal pøesným
'èasovým nìkteré
údajúm staré
a tak jsou to vlastnì jen vzpomínky; více než 50 let. Souèasnì prosím
o shovívavé hodnocení uvedených údajú.Vše jsem popsal tak, jak moje pamìt slouží. Omluvte prosím, pøípadné nepfesnosti, kterých jsem se nechtì dopustil -jsou zavinìny èasem,který uplynul. Otto Klusáèek
28. øijen 1992
i Ska- .., silnici
leží kat. i pole obec V e p ø o v á, kde se narodil 24.tíjna 1831 spisovatel' Kate1 Starý. Sem ptipisuje se ves Raè í n. Pod ním ležící Lišk u v m 1 Ý n se svým rybníkem pøipomíná Cerné jezero šumavské, ~s nímž smìle co do krásy závoditi mu.že. LETECKÁ
Frant.Sova,
'pro Aeroklub tìžkých dobách se zde opìt vytvoøil kolektiv nadšencú,kteøí uhájili letištì i zdejší leteckou èinnost do dnešní doby. Vìøím, že nìkterý z nich doplní moje "vyprávìní" o zhodnocení údobí, o kterém já již psát nemohu.
I
.U'Vl
.jsem
svìdkem
ohromného
rozvoje
vìd,
jak
medlcinskych, tak hlavnì technických.Mìl js~m pøíleži~o~t nahlédnout do všech vrstev èeské spoleènostl,Jak doma,tak v cizinì. Na univerzitì /lB93-99/ ocitl jsem se v mocném proudìní myšlenkovém èeské mládeže projevují~í se v tak zvaném hnutí pokrokovém. Byl .jsem svìdkem našeho národního :i .hospodáøského zmohutnìní a dìjinného pfevratu Izpusobeného válkou svìtovou. Celý svìt od základù se pøemìòuje, mìní se hranice státù,mìní se struk:tura lidské spoleènosti, luští se velké otázky
tsvìtové.rato slova napsal dr.Z.Pùža 28.záøí1922. : Také my se stáváme svìdky nových zmìn. Západní ,evropské státy za poslední roky ekonomicky zesílily. PoklJS rozdìlit Nìmecko po druhé svštové válce 'nevyšel. Vzešlo silnìjší než kdykoli p~edtím.Mùžeme bez nadsázky øíci, že je hnacím motorem souèas;ného. sjednocování Evropy. ceský národ se proplétal staletími jsko stálá souèást našeho kontitentu. V roce 191B vznikl na základì historických skuteèností samostatný stát,který úsilím T.G.Masaryka pøijmul jako bratry do svých nových hranic Slovensko a Podkarpatskou Rus. Podíváme-li se na tyto novodobé dìjiny, vidíme, že historickými pøemìnami, které byli nebo nebyli schopni ovlivòovat naši politici,stát rozlohou postupnì slábne. Nejprve okleštìním ztratí samostatnost a po osvobození byla odtržena Podkarpatská Rus. Za vlády KSC se stal vazalem Sov. Svazu a v dnešních dnech oèekáváme oddìlení Slo-
'venska od Cech. Skupina lidí se pokouší ustanovit Moravu. Na základì demokracie umožòujeme osamostatnìní. Západní státy nám tleskají a schvalují postu~, jak dobøe záležitosti fešíme. Jaksi v plo~eru zùsta'vají fakta, že ne všude se dìj~ tak,k èemu jsme nabádáni. K na~emu pOdivení zjištujeme, že Nìmecko,tak demokratický stát, má v ústavì zakotven zákaz rozdìlení. Bylo by jistì nesmyslné násilím držet Slovensl
V elnancigaèních snahách pøejeme jistì všichni Slovensku ~tastnou a krásnou cestu,dobré pol'itiky a spOkojený život jeho obyvatel. Roman Podrázský CSL-KDU
Kadetnické háni dìti Objednávky:
práce do bytu, i
možnost souèasného ostti-
manželù. Èeloudová Jiráskova Pfibyslav
Renata 492 tel. _0451/82205
støeda v 17.30 hod. A ASTERIX film v èeském sového seriálu
kreslený
znìní. vás
~át. pátek v 17.30 Iš A M A NI
B o Jr
VELKY
Francouzsko-nìmecký
Slavní opìt
~!!;!o filmy:
Základní
dobrodružný'
hrdinové pficházeji
comicrozes'-
Vstupné 8,10 Kès a v 19.30 hod.
hod.
Americký barevný romanticko-dobrodružný film. Dobrodružné pátráni po vzácném léku v amazonské džungli.V hlavni roli Sd~n Connery. Vstupné 10,12 K~s
7.11
sobota
v 19.30
ší krát
13.11
PRO
barevná
bláznivý
PAN
pátek
komedie
výlet
do roku
E N K ~I
"Martyho-t~nto-
Vstupné
hod.14.11.sobota
10,12
Kès
v 19.30
hod.
[R I C O C H E TI Americký barevný znìní. Nenávist než pøátelství. v 16.00
20.11.
pátek jH
šli
Z A
jeden
kluk
Vstupaé 3,- Kès 21.11. v 17.30hod.
hod.sobota KLE
NOT
E M
Vstupné v 17.30
I~- B J
Nillll
V hl.roli 27.11.
pátek
E C
Joe Pesci. v 19.30
hod.
Vstupné 2B.l1.sobota
O O
Ceská barevná s
kriminální
10.12
-lè
CERTA
BELfNKA
vestibul Kulturn!ho domu Pfibyslav 12.1istopadu -30.1istopadu 1992 J O S E F
P O SPÍ
Prodejní výstava z Pfibyslavi.
ètv
C HAL
-ob"razy
obrazù amatérského
Kulturní
rte'
V.~ezáèe. v poháukové
film
výtvarníka
dùm v Pfibyslavi
pofádá
k
'/ 19.00 hod.
12.listooadu
O Ì
Literární pofad Stfeda 26.listopadu 1992 v 9.00 a v lD.DDhod. pro dìti z MŠ I, II. a Mš ~es.Jablonná Jana
POHÁDKY
Havla
pøimo v matetské
NEJ ÚSF'ÌŠNÌJ
Uma-bleskumkomedii
plné
škole
Š Í M FILMEM
Kès
Napínavý
a Sagvanem
O I C TV
podle
V STALA
MÌSÍCI AMER
ZÁØÍ I C~~Á
Tut ilo
ADDAMSOVA ~';~~~~~ f~..
..-~..~.. vc. uvuu
r-"'~"'~IHV~"'!l..n
KOMED
I E
ROD I NA ~... .;.~. n ...~,.. ~"';'VII
.~. ..~"
TRŽBY 2 914,PUJÈOVNÉ 1 457,-
Kès
literární
fl
~nL.~"'l..u
~...v . ,,!VMr...,
K~s K~s
.
pøedlohy
tajemné zaklinadlo intrik,dobrodL'už-
a kouzel. 3 , -Kès
Nabizime nebytovych
.'.,..
prostor
se o tfi mistnosti Informace na tel.
pronájem na
namést.
-k.-1
v
Pflbyslavl.Jedna
v I.poschodi s pfislu~enstv!m. è. 0616/21166.
f1lkF:.šOf/~ .J1lf:.1tflJ~ d~,~
T
IIVT1i{)~/;:; Q~.0/
s.{ 1-
-vyd~vá Hastský ú~ad v P~iuyslavi a Kulturní uOm v P~iuyslavi. R•d• redak~n• raua. Uzáv~rka ~•slo vtdy 23. t.m~síce. Informace na tlf. ~•sle 82112 (11) -MÚ nebo na tlf. ~•$íe 82697 -KD. zasílejte na Mìstský ú~ad v P~ibyslavi nebo do I-.:ulturn•ho domu v P~ibyslavi.
25.11.
bud
z Brook1voII
Vstupné
~
ve
HUTKY Jaroslava a Radima HLAOfKA Dle zájmu vefejnosti se koncert uskuteèní v sále Kulturního domu nebo v zámecké vinárnì. Kultur.domì od 29.fí'na.
hod.
A ~ O V N É
I8ský barevný styi
drama v èeském znìní
rolích.
v 16.00
thriller
Výstava
SE
Vstupné 12,14 29.11 .nedìle
erotický
divadlo
ZKOU~KY
v 17.30 hod
komedie.
Luk ášem Vacul íkem
v hlavních
kriminálnì
Kulturní dùm Pøibys1av -klubovna I.patro Sobota 7.1istopadu ve 14.00 a v 16.00 hod. Amatérský 1outkáøský soubor pti KO se pøedstaví s pohádkou
o dvou v base.
O E Š T t:
Ptíbìh f i lm
-americké
Poøad se uskuteèni
V I N NYl
barevný film. Komedie ktetí jsou jednou nohou
K A M A R Á O
tyto
Operace Corned Beef -francouzská bláznivá komedie v èeském znìní Beethoven -americká rodinná komedie v èes.znìní 5~ùj.nebo maminka vvsttelí ! -americká komedie v èes.znìní,hl.role 5ylvester
10,12 Kès
hod.
B R A T RAN
Americký nevinných,
prosinec
Koncert
Americká barevná dobrodružná komedie v èeském znìní. Pokraèován! komedie-lIunba za diamantem. V hl..ro1!ch Kath1een Turnerová, Michael Ooug1as a Oanny de Vi ta'.
stteda
~
napínavý film v èeském spoji dva muže sililìji Vstupné 16,18 Kès
film. Jak do pohádky.
v 19.30
O N B A
-americký film
hod.
Ceský barevný a jedna holka
mìsíc
Poldovi v patách -kriminální komedie Psychopat ze 5a" Francisca -psychologický
Loutkové
v èesKém znìní.Dal-
studenta
2015.
v 19.30
nedìle
instinkt
na
5tallone.
Ceský barevný psychologicko-spoleèenský film. Nìha, brutalita,napìti. Vstupné 8,10 Kès støeda v 17.30 hod. Americká
pfipravu;e
hod.
fR E Q U I E M
11.11.
Ptibyslav
., -'-- I
;-.
/"I "
~ ~'
c"
,-
" cf "' ~._'~ ,,~/'T C --L.
J ~,
i/J
pro p~,~t! P~•sp~vky RR 72
/V) ~~"-.-:1--I ~..,..,:c .~.
--
j
...~
