ZVLÁDNUTÁ PARTICIPACE: FÉROVÝ PROSTOR UŽIVATELŮM PRO NAPLNĚNÍ JEJICH POTŘEB A ŠANCI NA TVŮRČÍ PRÁCI ARCHITEKTŮM

ZVLÁDNUTÁ PARTICIPACE: FÉROVÝ PROSTOR UŽIVATELŮM PRO NAPLNĚNÍ JEJICH POTŘEB A ŠANCI NA TVŮRČÍ PRÁCI ARCHITEKTŮM Možnosti vzdělávání nearchitektů i architektů aneb jak udržet v zapojování veřejnosti pořádek Pracovní materiál pro představenstvo ČKA 13-11-06

listopad 2013

Ing. arch. Petr Klápště GSM: +420 775 614 342 [email protected] www.naturesystems.cz

ZVLÁDNUTÁ PARTICIPACE: férový prostor uživatelům a šanci na tvůrčí práci architektům: vzdělávání

Občané jsou odborníci na to, jak chtějí žít. Architekti a plánovači na to, co a kde je k tomu potřeba mít. Proces participace veřejnosti znamená cíleně připravovat komunikaci a získat tak od správných lidí správné informace ve správné fázi plánování.

1

Executive summary Participace veřejnosti (respektive uživatelů výsledného projektu) na navrhování a plánování1 je stále populárnější. Pokud jsou uživatelé zapojeni ve správný čas v postupu navrhování, přinášejí architektovi cenné detailní znalosti o svém vztahu k místu a potřebách, mohou dávat zpětnou vazbu k variantám apod. Na to ale musí být participace včas a kvalitně připravena, projekt „jen tak nějak projednat“ nestačí. Občanská sdružení i politici se (s různými úmysly) snaží této poptávce po participaci vyjít vstříc. Čím dál častěji se stává, že proces participace a vlastní plánovací setkání vedou lidé mající velkou zkušenost s komunikací a facilitací (například z oblasti komunitního plánování sociálních služeb, strategického plánování, kulturních politik, komplexních pozemkových úprav atd.), ale malou s architekturou a plánováním. V této situaci nezřídka dochází k tomu, že informace od uživatelů architektovi práci spíš ztěžují, než usnadňují2. Proto je namístě pokusit se tento, trochu překotný vývoj, usměrňovat informováním a vzděláváním. Nearchitektům pracujícím na poli participace a facilitace přiblížit specifika tvůrčího navrhování, aby byli architektům dobrými partnery; architektům základy participace, aby dokázali facilitátory usměrňovat a zapojit se do přípravy participace tak, aby vyhovovala svým průběhem a obsahem postupu navrhování. Konkrétně to znamená připravit semináře a metodické materiály, které budou mít pro následující dvě hlavní cílové skupiny tyto přínosy: Nearchitektům, připravujícím participaci a projektová zadání, znalosti a porozumění:  aby věděl, jaké vstupy a kdy architekt pro svoji práci potřebuje,  aby chápal tvůrčí práci architekta jako něco, kde chytrý koncept stojí mimo „tupé“ kompromisy a může naplnit zdánlivě protichůdné potřeby a požadavky,  aby rozuměl smyslu a podobě architektonických soutěží natolik, že dokáže vést proces participace k jejich přípravě.

Termíny participace, participativní plánování v kontextu projektování a plánování veřejných prostorů a budov, měst, vesnic a regionů označují přímé, strukturované a transparentní zapojení uživatelů území do procesu vzniku plánu nebo projektu. Participace umožní uživatelům území ovlivnit výslednou podobu plánu či projektu aby co nejlépe naplňoval jejich potřeby a zároveň zachovává profesní odpovědnost architekta i delegovanou odpovědnost veřejné správy. Participace je takto integrována do rámce zastupitelské demokracie a nenarušuje rovnováhu pravomocí a zodpovědností. Nejedná se tedy o projektování bez architektů ani o anarchii či snahu o nahrazení politického systému zastupitelské demokracie jiným. 1

Dochází například k tomu, že laikům je přenecháváno navrhování (například tím, že místo prostého hodnocení variant mají laici navrhovat změny), že formulované problémy se přesně nelokalizují v prostoru a pak s nimi nejde pracovat, výstupy jsou nepřesné a podobně. 2

Ing. arch. Petr Klápště

+420 775 614 342

[email protected]

2

ZVLÁDNUTÁ PARTICIPACE: férový prostor uživatelům a šanci na tvůrčí práci architektům: vzdělávání Praktikujícím architektům znalosti, porozumění a dovednosti:  aby dokázal „nabrífovat“ facilitátora nearchitekta, aby výstupy, které vytváří, byly prakticky použitelné pro projektování a opravdu mu usnadnily práci,  aby svým vystupováním na setkáních s veřejností dokázal budit důvěru a pomohl facilitátorovi získat potřebné informace,  aby dokázal prezentovat svoji práci srozumitelně pro laiky,  aby dokázal porozumět tomu, jak je participace naplánovaná, a případně poznat dostatečně včas, když je to plánováno neprofesionálně či neeticky; dokud má ještě šanci zasáhnout nebo se rozhodnout zakázku nepřijmout,  aby při působení v porotě soutěže dokázal výstupy rámcově zkontrolovat (na základě toho, že ví, jak mohou a nemohou vypadat vstupy participace pro soutěž) a odhadnout jejich patřičnost pro soutěž a případně jejich nekvality či vyslovené problematičnosti včas požadoval po vypisovateli nápravu. Předpoklad financování přípravy aktivit je z grantových prostředků, program zapadá do grantových schémat a nadací VIA a OSF.

2

Východiska

2.1

Participace Participaci veřejnosti (resp. obecně uživatelů) chápeme jako důležitou součást navrhování a plánování veřejných investic. Umožňuje získat představu o potřebách uživatelů a hodnotit variantní možnosti; a tím optimalizovat výsledný návrh. Participace nemění role v zastupitelské demokracii a návrhovém procesu, ale pomáhá v nich udržet pořádek tím, že se občanů ptá v pravý čas na potřebné vstupy a tím dává kvalitní podklady o potřebách obyvatel architektům a politikům. Lidé budou mít vždy snahu vyjadřovat se k dění, které je ovlivňuje. Pokud nedostanou impulz formou včasné výzvy a dobře připravených otázek, ozývají se k tématům dle svého uvážení v čase, kdy se o nich dozvědí. Protože jsou v plánovacích a projekčních procesech laici, hrozí řešení málo podstatných věcí v nevhodnou dobu (obvykle pozdě na to, aby mohly být požadavky snadno zapracovány.). Cílená participace znamená při dobré znalosti plánovacího procesu průběžně vytipovávat a otevírat relevantní témata a připravovat otázky i způsob diskusí tak, aby byly věcné a efektivní. Participace (na rozdíl od průzkumů veřejného mínění) neznamená ptát se pouze obecně na to, co si lidé myslí, ale velmi konkrétně na to, co architekti potřebují vědět, aby mohli kvalitně odvést svou odbornou práci a naplnit potřeby lidí.

2.2

Role v návrhovém procesu v zastupitelské demokracii V procesu přípravy projektů a plánů pro veřejnost (plánování, urbanismus, veřejné budovy) se v politickém uspořádání zastupitelské demokracie objevují v zásadě tři typově rozdílné a nezastupitelné role:  uživatelé – nositelé místní/detailní znalosti. Jsou současnými nebo budoucími uživateli předmětu projektu.  architekti, projektanti a experti – nositelé odborné znalosti. Přinášejí praktické odborné znalosti a metodiky projektování a plánování.  veřejná správa – nositelé pravomoci a odpovědnosti. Leží na nich pravomoc a s ní spojená zodpovědnost ve standardních procedurách zastupitelské demokracie.


+420 775 614 342

[email protected]

3

ZVLÁDNUTÁ PARTICIPACE: férový prostor uživatelům a šanci na tvůrčí práci architektům: vzdělávání Podrobnější dělení a popis těchto skupin je obsažen v následující tabulce. Participace neznamená nové rozložení těchto rolí, ale cestu k jejich vyváženému uplatnění v situaci společenských změn. Představuje reakci na klesající efektivitu politických stran coby nástroje zpětné vazby a na rostoucí rozrůznění potřeb, hodnot a životních stylů. Hledá postupy, které umožní, aby všechny role byly v rozhodovacím procesu dostatečně zastoupeny. Role Nositelé detailní znalosti; uživatelé

Význam pro projekt Jsou současnými nebo budoucími uživateli předmětu projektu. Přinášejí informace o současném stavu lokality, svých budoucích potřebách a životních aspiracích a vhodnosti navrhovaných řešení. Projekt je připravován právě pro ně, proces jeho vzniku (a zejména přípravy zadání) by tomu měl odpovídat.

Zástupci jednotlivci

Nositelé odborné znalosti

Přináší praktické znalosti a dovednosti metodické (metodika navrhování) technické, legislativní, orientuje se ve zdrojích informací. Využívá zkušeností s jinými projekty.

(architekt) specialisté

• techničtí specialisté • humanitní specialisté

Nositelé delegované pravomoci a odpovědnosti

Leží na nich zodpovědnost a pravomoc ve standardních procedurách zastupitelské demokracie. Jejich obcházení by znamenalo narušení transparentnosti a předvídatelnosti rozhodovacího procesu – participace není anarchie.

samospráva

• rada i zastupitelstvo

státní správa

• dotčené orgány • „strážci pořádku“

organizace

• pravidelní uživatelé (rezidenti, podnikatelé, zaměstnanci místních firem atd.) • občasní uživatelé (procházejí, užívají služby, rekreují se) • neziskové organizace • komerční organizace

Bohužel se velmi často setkáváme s tím, že se představitelé některé z rolí snaží převzít i další, které jim nepřísluší. Členové samospráv mají občas tendence považovat své znalosti o uživatelích za úplné a dostatečné. To je přitom prakticky nemožné, málokdo dokáže uvažovat za rámec své osobní zkušenosti a část potřeb uživatelů je proto obvykle přehlížena. Dalším nešvarem samospráv či také uživatelů je (místo popisování vlastních aspirací) verbálně projektovat místo architekta a nevyužívat tak jeho odborných znalostí a dovedností, případně zapojením v až pozdních fázích projektu narušovat architektovu práci. Architekt má občas tendence nárokovat si po vzoru velikánů moderny roli sociálního inženýra a vnucovat ostatním, co by vlastně měli chtít a jak by měli žít. Komerční i nezisková sdružení, zvláště pokud mají dostatek prostředků z vlastního kapitálu či grantu, mají tendence přehlížet samosprávu a státní správu. Pokud nějaká z rolí chybí či jsou její zástupci tlačeni do jiné role nebo si sami jinou roli usurpují, projeví se to na kvalitě výsledku; přitom se to v praxi dnes děje velmi často. Pro architekty je tak legitimním zájmem chtít udržet v rolích pořádek a nebýt těmi, kdo tahá za kratší konec. Program „Community Assistance Program“3 dlouhodobě provozovaný American Planning Association nabízející know-how a konzultační služby je dobrým příkladem, jak může profesní organizace pozitivně ovlivnit prostředí participativního plánování4.

American Planning Association (APA) je odborná organizace úzce svázaná s American Institute of Certified Planners (AICP) – americkou „komorou“ pro plánování. Pozn. v USA mají jednotlivé autorizace (architektura, krajinářská architektura, územní plánování) samostatné „komory“. 3

V Evropském prostředí se vymezení rolí v plánovacích procesech při nastavování metodik z pozice architektů / plánovačů věnují spíše univerzity (Velká Británie, Skandinávie, Německo); důsledkem bývá kritika obecnosti a určité akademičnosti od praktikujících architektů. V ČR je zatím téma i v univerzitním prostředí vnímáno převážně jako okrajové. 4


+420 775 614 342

[email protected]

4


3

Propagace a vzdělávání – pro architekty Pro ty, kdo se v architektuře a plánování orientují (konkrétně pro skupinu zahrnující praktikující architekty, úředníky, soutěžní porotce), je zaměřená metodická podpora na oblast pochopení základů komunikace a plánování participace.

3.1

Prezentace / animace a leták / poster – metodika typu „kuchařka“ Uživatelsky příjemnou podporou i osnovou pro práci na obvyklých projektech může být animace a poster s touto osnovou:  Cíle participace – proč ji (ne) dělat. Cíli jsou efektivita přenosu informací pro optimalizaci návrhu, osobní růst komunity i jednotlivců. Participace naopak není populismus ani výzkum veřejného mínění ani obcházení architektů nebo politiků – do takto pojatých akcí není radno vstupovat.  Role v návrhovém procesu: občané, projektanti, veřejná správa – co je a naopak není jejich úkolem; a proč je toto rozdělení rolí nutné a všechny role jsou pro kvalitní veřejný projekt nezbytné.  Projektové fáze + potřebné vstupy v nich – jak je zpracovat, aby byly prakticky použitelné pro navrhování – ukázáno na příkladu soutěže. Proč je participace na tvorbě zadání (resp. soutěžních podmínek) alfa a omega úspěchu. Role zadavatele, uživatelů, poroty a soutěžících ve vztahu k participaci a veřejnosti. Jak se vyrovnat s nebezpečím degradace dat (tedy jak neztrácet obsah a využít vše, co lidé sdělili v dostatečném detailu). Na co a jak se ptát a jakým způsobem strukturovat data. Ukázka dobrého a nepoužitelného záznamu.  Jak prezentovat návrhy veřejnosti.  Složité případy vyžadující zkušeného konzultanta – jak je včas poznat a neutopit se v nich.  Souhrnné rozhodovací schéma procesu participace u projektu obecně + u architektonické soutěže.  Konkrétní ilustrativní příklady. Pozn. Pro složitější projekty (ne ve smyslu projekčním, ale vztahově; například tam, kde je v počátku konflikt, sociální patologie, kontroverze apod.) jsou metodiky typu kuchařka nevhodné, protože nepomohou se zaměřením procesu na specifika projektu a komunity. Proto vznikají také metodiky pro tyto případy založené nikoli na opakování připraveného postupu, ale na hloubkovém porozumění klíčovým faktorům úspěšnosti participace. Takto připravený člověk je poté schopen navrhnout a vést ryze individuální proces participace a koučovat méně zkušené. Tématu se věnuji ve své disertaci a mám k tomu rozepsanou monografii, kterou cca. v horizontu roku dokončím nezávisle na dění v ČKA. Není proto nutné v rámci aktivit ČKA zadávat vypracování tohoto typu metodiky.

3.2

Seminář – participativní navrhování pro architekty Jednodenní seminář s osnovou shodnou jako 3.1 prezentace / animace a leták/ poster.


+420 775 614 342

[email protected]

5


4

Propagace a vzdělávání – pro nearchitekty Pro ty, kdo se věnují participaci v organizacích původně zaměřených jiným směrem je důležité, aby si uvědomili specifičnost architektury a měli potřebu se v chápání architektury dále posouvat.

4.1

Seminář – Architektonické soutěže a participace pro nearchitekty Seminář v rozsahu jednoho celého dne pro facilitátory se zázemím v jiné oblasti než je architektura a plánování. Pravděpodobně by se konal jednorázově nebo s max. jedním opakováním. Možností, jak je nalákat ty, co si myslí, že o architektuře jinak vědí dost, by tak mohlo být zdůrazňovat vazbu na architektonické soutěže – což je zatím u nás v praxi relativně novinka (dříve soutěže téměř nebyly a participace u nich tím pádem také ne) a nastupující trend v neziskovém sektoru (řada protikorupční občanských sdružení vidí v soutěži šanci na transparentní zadání veřejné zakázky).  Specifika architektonických projektů a územního plánování  Role v návrhovém procesu: občané, architekti a experti, veřejná správa – co je a naopak není jejich úkolem, a proč je toto rozdělení rolí nutné a všechny role jsou nezbytné.  Kreativní optimalizace vs. kompromis – jako architekti při navrhování nehledáme kompromisy, ale optimální řešení překlenující protichůdné požadavky chytrým konceptem – na to musí být participace nastavena.  Projektové fáze + potřebné vstupy v nich – jak je pro architekta zpracovat, aby byly prakticky použitelné.  Typologie efektivní míry participace dle charakteru projektu a zkušenosti komunity  Jednotlivé typy a jak je poznat  Jak nastavit proces v různých typech (každý typ vede k tomu, že rozhodující jsou jiné fáze projekčních prací)  Participace a architektonické soutěže  Role zadavatele, uživatelů, poroty a soutěžících  Typický průběh – jak skloubit soutěž a participaci  Zadání – resp. soutěžní podmínky podrobněji – jako alfa a omega úspěchu  Case studies s důrazem na to, jak se participace promítala do architektonického návrhu – jako prostředek pro objasnění výše uvedeného.  Veřejný prostor  Urbanismus + občanská stavba + architektonická soutěž  Územně analytické podklady jako relativně nový (a potenciálně silný, leč v praxi ryze formálně a technokraticky využívaný) nástroj územního plánování – ke zvážení, i tak je už osnova nabitá.  Smysl a možnosti ÚAP  Možnosti zapojení odborné veřejnosti  Možnosti zapojení široké veřejnosti


+420 775 614 342

[email protected]

6


5

Orientační náklady a předpokládané zdroje akce

část

3.1 Prezentace / animace a leták / poster – metodika typu „kuchařka“

Příprava podkladů pro grafika (+ dodání ilustračních obrázků a schémat) pro prezentaci / animaci a leták / poster + několikakolová komunikace s grafikem; Pozn. V dolní cenové hranici jsou podklady pouze pro jeden typ média v malém rozsahu, v horní hranici jsou podklady pro obojí + připomínkování od

odhad zdroj nákladů financování 12 000 až grant 35 000

tří placených oponentů. Grafické zpracování materiálů – rozsah dle obsahu podkladů Tisk materiálů – dle rozsahu 3.2 Celodenní seminář – participativní navrhování pro architekty

Příprava a první uvedení celodenního semináře „Participace pro architekty“ pro 16 účastníků s využitím animace / letáku / posteru jako podkladu; první seminář je zdarma a slouží jako pilotní pro doladění materiálů. Každé uvedení připraveného semináře pro 16 účastníků Náklady na prostor, propagaci a občerstvení a ev. cestovné mimo Prahu

4.1 Celodenní seminář – Architektonické soutěže a participace (pro nearchitekty)

Příprava a první uvedení celodenního semináře „Participace pro architekty“ pro 16 účastníků s využitím animace / letáku / posteru jako podkladu (bez nákladů na prostor, propagaci a občerstvení a ev. cestovné mimo Prahu). další uvedení semináře

Příprava, vedení grantu, administrativa

6000 až 35000

grant

????

grant

13 000

grant

4 000

vložné

???

vložné

13 000

grant

4 000

grant

????

grant

Termíny grantových výzev relevantních pro záměr jsou na jaře 2014.


+420 775 614 342

[email protected]

7

ZVLÁDNUTÁ PARTICIPACE: FÉROVÝ PROSTOR UŽIVATELŮM PRO NAPLNĚNÍ JEJICH POTŘEB A ŠANCI NA TVŮRČÍ PRÁCI ARCHITEKTŮM

Recommend Documents