Zvířecí symboly naší kampaně „Od pólu k pólu jsou:“
TULEŇ OBECNÝ - ŠETRNÉ ZACHÁZENÍ S VODOU PELIKÁN BÍLÝ - NEPOUŽÍVÁNÍ PLASTOVÝCH TAŠEK A SÁČKŮ MANGABEJ ČERNÝ - RECYKLACE MOBILŮ OVCE VALAŠKA - NAKUPOVÁNÍ DOMÁCÍCH POTRAVIN LEMUR KATA - RECYKLACE A ŠETŘENÍ PAPÍRU TYGR SUMATERSKÝ – POUŽÍVÁNÍ PALMOVÉHO OLEJE A CO NÁM ŠKODÍ? ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY KÁCENÍ PRALESŮ PRO VÝROBU PAPÍRU PLASTOVÝ ODPAD V PŘÍRODĚ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ PŘI PŘEVOZU POTRAVIN PLANTÁŽE PALMY OLEJNÉ
KAŽDÝ Z NÁS TAK MŮŽE PŘISPĚT A SVÝM ZODPOVĚDNÝM PŘÍSTUPEM CHRÁNIT PŘÍRODU.
Zvíře jako symbol šetrného zacházení s vodou: tuleň obecný. CO MI UBLIŽUJE? Znečištění moří a oceánů Člověk svojí činností na pevnině je zodpovědný za zhruba ¾ znečištění oceánů. A co vše v oceánu můžeme najít? ropné látky, které unikají při haváriích tankerů, ale i při provozu lodí, aut, strojů kanalizační splašky hnojiva, léky, postřiky a jiné chemické látky plasty jako odpad z pevniny i z lodí Proč vlastně máme šetřit vodou? I když žijeme v Evropě, která je považována za oblast s dostatečnými zdroji vody, přibylo za posledních 30 let dramaticky období sucha, jež jsou také čím dál intenzivnější. Obyvatelé ČR spotřebují za den průměrně 93 litrů vody na osobu, zatímco v nejchudších částech světa se lidé musí spokojit i s 10 litry na den. Více než miliarda lidí na Zemi nemá přístup k nezávadné pitné vodě. Kupujeme si balenou vodu? Ve většině případů tím jen zbytečně zatěžujeme životní prostředí dopravou a odpadem, obtěžujeme se s nošením těžkého nákupu a plýtváme penězi. Voda z obchodu totiž není zdravější ani bezpečnější než voda z kohoutku. Češi utratí za balenou vodu přes 7 miliard korun za rok. Co Čech, to 268 vypitých litrů ročně. Kolik vody je potřeba na výrobu jednoho litru balené pitné vody? Podle odhadů organizace Water Footprint Network na výrobu jedné PET láhve o objemu 0,5 litru jsou potřeba 3 litry vody. Odhaduje se, že jen prázdných lahví po balené vodě ročně zůstane děsivých 50 miliard. CO MI POMÁHÁ? Šetření vody.
Slabě kapající kohoutek způsobí ztrátu 24 litrů/den, silně kapající pak dokonce 54 litrů/den. Při protékající toaletě Vám může uniknout denně 150 litrů až 2 000 litrů denně.
Namontujte si na toaletě úsporný splachovací systém, který umožní splachovat menší či větší množství vody. Při čištění zubů nenechávejte volně téct vodu. Při koupání ve vaně spotřebujete 150 až 200 litrů vody, budete-li se sprchovat, bude Vaše spotřeba vody jen 50 - 60 litrů.
Čistota vody.
Do kanalizace nevypouštějte zbytky barev, léků, olejů, hnojiv a jiných chemických látek. Omezujeme spotřebu pracích prášků a používáme šetrné prostředky bez fosfátů.
Používání nebalené vody.
Nevzniká odpad v podobě PET lahví. Spotřebuje se méně energie na výrobu i přepravu. V neposlední řadě je i mnohem levnější.
KAŽDÝ Z NÁS TAK MŮŽE PŘISPĚT A SVÝM ZODPOVĚDNÝM PŘÍSTUPEM CHRÁNIT ZÁSOBY SLADKÉ VODY A ČISTOTU OCEÁNŮ.
Zvíře jako symbol snižování spotřeby igelitových tašek: pelikán bílý CO MI UBLIŽUJE? Nebezpečí pro člověka i živočichy
v roce 2010 bylo v EU uvedeno na trh přibližně 98,6 miliardy plastových nákupních tašek
na každého občana EU připadlo 198 plastových nákupních tašek za rok
většinu tvoří lehké tašky, které neslouží k opakovanému použití
igelitka je jedním z nejrozšířenějších odpadků v obydlených oblastech
roční spotřeba igelitek ve světě se blíží k trilionu (1 000 000 000 000 000 000)
plasty představují 90% z celkového množství odpadků v oceánech
každá čtvereční míle oceánské plochy obsahuje asi 46 tisíc kusů plujících plastů
znečištění plasty způsobuje ročně úhyn více než milionu mořských ptáků a více než 100 000 mořských savců
Řada mořských ptáků uhyne důsledkem toho, že si plastové odpadky splete s potravou důkazem jsou zapalovače, stříkačky či zubní kartáčky nalezené v jejich trávicím traktu. CO MI POMÁHÁ? Používání nákupních tašek na více použití. Výhody: Neprotrhnou se hned cestou z nákupu, jsou vyrobeny z pevnějších materiálů, ať už umělých vláken (např. zesílený polyester nebo rip-stop nylon) či přírodních materiálů (bavlna, bambusové či konopné vlákno). Je možné si vybrat typ, který přesně vyhovuje konkrétním požadavkům (přes rameno, do ruky…). Mnoho z nich lze složit do malého lehkého balíčku, který se bez problémů vejde i do drobné dámské kabelky. Využívání igelitových tašek opakovaně. Silnější igelitové tašky se dají využít opakovaně, není nutné vždy kupovat novou tašku. I po přinesení nákupu domů, je možné ji opět využít. Třídění igelitový tašek do nádob na plasty.
Do kontejnerů na plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů. KAŽDÝ Z NÁS TAK MŮŽE SVÝM ZODPOVĚDNÝM PŘÍSTUPEM CHRÁNIT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.
Zvíře jako symbol recyklace mobilů: mangabej černý CO MI UBLIŽUJE? Mangabejové i vzácné gorily nížinné jsou ohrožovány těžbou coltanu, ze kterého se získává tantal, který je v hojné míře využíván k výrobě miniaturních kondenzátorů. Tyto kondenzátory se pak používají při výrobě mobilních telefonů, ale i v dalších elektronických zařízeních. CO MI POMÁHÁ? ODEVZDÁVÁNÍ STARÝCH MOBILŮ A ELEKTROSPOTŘEBIČŮ K RECYKLACI Recyklací tantalu obsaženého v mobilních telefonech se sníží potřeba jeho primární těžby. REMA SYSTÉM za každý mobilní telefon odevzdaný v rámci projektu v zoo přispěje částkou 10 Kč na ochranu kamerunské biosférické rezervace Dja, kde gorily žijí. Za rok 2013 jsme díky počtu 3 608 vysbíraných mobilních telefonů v zoologických zahradách po celé ČR mohli na ochranu rezervace Dja přispět částkou 36 080 Kč. V roce 2012 jsme díky počtu 8 374 vybraných mobilních telefonů mohli na ochranu goril nížinných přispět částkou 83 740 Kč. Za rok 2011 se podařilo vybrat 7 302 mobilních telefonů. Celkovou částku, 73 020 Kč, jsme poukázali na speciální sbírkový účet Zoo Praha. V roce 2010 bylo vybráno více než 11 000 mobilních telefonů.
KAŽDÝ Z NÁS TAK MŮŽE SVÝM ZODPOVĚDNÝM PŘÍSTUPEM CHRÁNIT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.
Zvíře jako symbol používání regionálních potravin: ovce valaška CO MI UBLIŽUJE?
Česká země je naším domovem po dlouhé generace, které ji kultivovaly dle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Živí nás a její produkty jsou zde hlavně pro nás. Nebo si opravdu někdo může myslet, že by to mělo být jinak? Dovozové potraviny ke svým zákazníkům cestují tisíce kilometrů, mají za sebou skladování, přepravu na letiště, mnohahodinový let a překládku v zemi určení. Ovoce a zelenina dovážené ze zahraničí se sklízejí nezralé, a tak musí dozrát po cestě v kamionech nebo po chemické ošetření v dozrávárnách. To ovlivní nejen jejich vůni a chuť, ale také obsah vitamínů. Za každou bramborou, litrem mléka či plátkem masa z dovozu stojí také zbytečné litry nafty do kamionů, ucpané dálnice emise oxidu uhličitého a v neposlední řadě také chemie, která zboží na dalekou a dlouhou cestu a dlouhé skladování připraví. Často se tak stává, že se na našich pultech objevují potraviny, které by kvůli nízké kvalitě v zemi svého původu neuspěly.
CO MI POMÁHÁ? V čem jsou naše potraviny lepší než ty z dovozu? ČERSTVOST Přímo z rukou českého farmáře míří na pulty obchodů nebo stále častěji do tašek návštěvníků nejrůznějších trhů. VŮNĚ A CHUŤ Česká jablka, okurky nebo třeba rajčata dozrávají přirozeným způsobem na poli. Vůně a chuť českých produktů se naproti tomu zachovávají i na pultech. TRADICE Český zemědělec je desítkami let ověřený přirozený dodavatel potravin na náš stůl, právě na českých produktech vyrostly generace našich předků. VÝŽIVOVÉ HODNOTY Staletá konzumace a přirozená selekce lokálních potravin učinily české produkty ideálními pro náš zdravý a plnohodnotný život. Na vitamíny a další prospěšné látky z lokálních potravin jsme zvyklí a prospívají nám. KVALITA
České normy pro kvalitu potravin jsou ve většině případů výrazně přísnější než normy Evropské unie, kterými se řídí dovozci a na export zaměření zahraniční výrobci. INVESTICE DO NÁS Volba domácího zboží je i investicí do našeho okolí a tím vlastně i do nás samých. Zemědělství je nejvýznamnějším zaměstnavatelem na venkově, práce farmářů je službou nám všem. NAŠE ZEMĚ Česká krajina patří mezi nejkrásnější na světě. Je jen obtížné představit si, jak by vypadala bez starosti a péče svých hlavních opatrovníků – českých zemědělců a farmářů. Česká země je naším domovem po dlouhé generace, které ji kultivovaly dle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Živí nás a její produkty jsou zde hlavně pro nás. Nebo si opravdu někdo může myslet, že by to mělo být jinak?
Zvíře jako symbol používání palmového oleje: tygr sumaterský CO MI UBLIŽUJE?
Velkým nebezpečím pro jihovýchodní Asii je zakládání plantáží palmy olejné na místě vykáceného pralesa.
Palmový olej se používá v potravinářském, kosmetickém a leteckém průmyslu a hlavními spotřebiteli jsou obyvatelé Evropy a Severní Ameriky.
Indonésie je jedním z největších producentů palmového oleje. Spolu s Malajsií vyprodukuje celých 87% světové produkce tohoto rostlinného tuku.
Za posledních dvanáct let v Indonésii vykáceli na 60 tisíc kilometrů čtverečních panenského deštného pralesa
CO MI POMÁHÁ? •
používat oleje evropské produkce – slunečnicový, řepkový, olivový, …
•
žádat výrobce, aby používali certifikovaný palmový olej, který je vyráběn z palmy olejné pěstované trvale udržitelným způsobem
•
hledat na produktech logo RSPO (certifikovaný olej)
KAŽDÝ Z NÁS TAK MŮŽE PŘISPĚT A SVÝM ZODPOVĚDNÝM PŘÍSTUPEM CHRÁNIT PŘÍRODU.
Zvíře jako symbol recyklace a šetření papíru: lemur kata CO MI UBLIŽUJE?
Na světě se v současné době vyrobí za rok asi 350 mil. tun papíru.
Spotřeba papíru v České republice byla v roce 2010 přibližně 130 kg na 1 obyvatele (1 343 tisíc tun).
Madagaskar je jediné místo na světě, kde se lemuři vyskytují ve volné přírodě.
Problém je, že se tady převážně nelegálně těží dřevo a deštných pralesů, ve kterých lemuři žijí, rapidně ubývá.
Původních pralesů dokonce zbývá už jen asi desetina.
CO MI POMÁHÁ? … jedna tuna recyklovaného papíru může ušetřit 1 850 kg dřeva a 109 000 litrů čisté vody? … 50 kg sběrového papíru může nahradit jeden strom dlouhý 8 m o průměru 14 cm? … nalepte si na schránku nápis „NEVHAZUJTE REKLAMU, PROSÍM“. (Podle průzkumu dostávají české domácnosti do svých schránek asi 15 kg reklamních letáků ročně. Průměrná domácnost tak u nás dostává asi 2 letáky denně. )
KAŽDÝ Z NÁS TAK MŮŽE SVÝM ZODPOVĚDNÝM PŘÍSTUPEM CHRÁNIT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.
