ZSDM KOLEJOVÁ VOZIDLA ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Doc. Ing. Petr Heller, CSc. Výzkumné centrum kolejových vozidel
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
1
A. Úvod Informace o kolejích jsou známé jiţ z doby starého Říma
Obr.1 Rozvoj kolejové dopravy v proudu času Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
2
Dějiny kolejové dopravy se začínají psát na začátku 18. století
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
3
Dějiny kolejové dopravy se začínají psát na začátku 18. století
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
4
Rozvoj průmyslu vyţadoval dopravu velkého mnoţství uhlí z dolů do továren Stephensonova Raketa zvítězila v soutěţi lokomotiv v Rainhillu roku 1829, kdy dosáhla v té době nebývalé rychlosti 46 km/h. Tomu předcházel padesátiletý vývoj, kdy konstruktéři zdokonalovali své parní stroje na kolech.
Obr.2 Historická železniční kolejová vozidla – nahoře Sephensonova Raketa, dole vlak americké železnice Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
5
Obr.3 Koňská železnice České Budějovice Linec, roku 1825 (replika) Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
6
Proč byla úspěšná jízda po kolejích? Pohyb tuhého kola po tuhé podloţce má nejmenší valivý odpor Koněspřeţní ţeleznice České Budějovice – Linz první na evropském kontinentu. Stavba začala r.1825. Zkušební přeprava zboţí začala 7.9.1827
Obr.4 Příčný řez kolejištěm koněspřežní železnice České Budějovice - Linec Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
7
Obr.5 Vůz koněspřežní železnice a jízdní
profil kola Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
8
Ukázalo se, ţe kůň na ţelezné dráze utáhne 30x více neţ na silnici 1830 Zprovozněn první úsek koněspřeţky Praha - Lány První parní vlak přijel do Prahy v r. 1845
Ţelezniční síť nejen v Česku, ale i v celé Evropě byla dokončena na přelomu 19. a 20. století. Parní lokomotivy vládnou dopravě celé 19. století a ještě v první polovině století 20. jsou hlavním zdrojem pohybu. Silniční doprava je aţ na druhém místě. Jízda ve vlaku se stala také zdrojem inspirace pro hudební skladatele. Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
9
Lokomotiva Adler z r. 1835, replika z r. 1985 při příležitosti 150 let dráhy v Norimberku Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
10
Lokomotiva Adler z r. 1835, replika z r. 1985 Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
11
Lokomotiva Adler z r. 1835, replika z r. 1985 Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
12
Obr.6 Ţelezniční most z roku 1888, Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
13
Obr. 7 Ţelezniční budova z roku 1888 Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
14
Obr. 8 Vývoj železniční sítě na našem území Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
15
Obr. 9 Lokomotivy 498 (Albatros) A 475 (Šlechtična)
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
16
Parní lokomotivy 486 (Horačka) 498 (Albatros) Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
17
Obr. Turbinová lokomotiva Turbína o výkonu 2355 kW, nejvyšší otáčky
Plzeň, 2010
5800 1/min.
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
18
Motorové vozy
Slovenská strela, M290 (2 ks, vyrobena v r. 1936, TATRA Kopřivnice) nyní Národní kulturní památka Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
19
Modrý šíp (ŠKODA 1934 – 1936, 14 kusů, výkon 313 kW) Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
20
M 131 (801) TATRA Kopřivnice, Vagónka Studénka 500 ks Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
21
V roce 1958 byla ve Škodovce vyrobena poslední parní lokomotiva. V roce 1982 byl ukončen provoz parních lokomotiv na ČSD. Parní lokomotiva v polovině minulého století byla na vrcholu své dokonalosti, nakonec podlehla nové technice – proč? Nízká účinnost v traťovém provozu do 8%, při posunu 2% Nové trakce byly provozně méně náročné neţ trakce parní Ekologické aspekty Poţárně nebezpečná
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
22
Obr.12 Vývoj rychlostního rekordu na železnici Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
23
Současný světový rekord drţí TGV Duplex dosaţený v dubnu roku 2007, má hodnotu 574,8 km/h
Obr.12 Rychlostní rekord na železnici Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
24
Pro vytvoření světového rekordu byly vytvořeny speciální podmínky: TGV Duplex měl celkem 5 vozů Na spojích mezi vozy byly aerodynamické kryty Hlavové i vloţené vozy měly trakční podvozky. Průměr dvojkolí 920 mm Výkon soupravy byl 6,5 MW, napětí v síti bylo zvýšeno na 30,6 kV Na vozidlech bylo celkem 350 senzorů, které sledovaly různé parametry z důvodu bezpečnosti
Rychlostní rekord na železnici Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
25
Současný světový rekord elektrické lokomotivy má hodnotu 357 km/h. Lokomotiva Siemens Rh 1216 050-5 ( S64U4) 2.9.2006
Obr.12 Rychlostní rekord el. lokomotivy na železnici Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
26
Vývoj kolejových vozidel a jejich komponent
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
27
Obr. 8 Jízdní odpory Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
28
Obr. 8 Jízdní odpory nákladních vozidel Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
29
Základní schéma kolejového vozidla
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
30
Základní charakteristika el. lokomotivy traťové
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
31
Základní charakteristika el. posunovací lokomotivy
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
32
Základní charakteristika de. lokomotivy
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
33
Základní charakteristika de. kapotové lokomotivy
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
34
Základní charakteristika elektrické jednotky
Dvoupodlažní čtyřvozová jednotka (Siemens)
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
35
Základní charakteristika elektrické jednotky
Dvoupodlažní, třívozová jednotka 471, (ŠKODA Vagonka) nahoře pro Litvu Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
36
Základní charakteristika vratné soupravy
Vratná souprava Viaggo Comfort (Siemens)
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
37
Základní charakteristika vratné soupravy
Vratná souprava Viaggo Comfort (Siemens) Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
38
Základní charakteristika vratné soupravy Vlevo lokomotiva Taurus 1116, dole řídící vůz soupravy Railjet
Vratná souprava Viaggo Comfort (Siemens) Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
39
Základní charakteristika vratné soupravy
Vratná souprava Viaggo Comfort (Siemens) Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
40
Základní charakteristika regionální jednotky
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
41
Základní charakteristika hlavového vozidla
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
42
Základní charakteristika hlavového vozidla
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
43
Základní charakteristiky vysokorychlostních vozidel
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
44
Příklad vysokorychlostních vozidel
Obr. 38 Siemens, vyskorychlostní jednotka Velaro-Rus Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
45
Základní rozměry vozidel
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
46
Vývoj kolejových vozidel v proudu času
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
47
Motorová trakce (vozidla)
1880 Stavba prvního hnacího vozidla s benzinovým spalovacím motorem firmy Hanomag
1894 Daimlerův motorový vůz z lokomotivky v Esslingenu
1925 V Československu vyrobila Vagónka Česká Lípa první motorový vůz M 210.
Do r. 1938 bylo u ČSD asi 650 motorových vozidel, coţ byl největší počet motorových vozidel u jedné ţelezniční správy
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
48
Obr.10 Motorový vůz M 120 z roku 1930
Snaha o vyuţití spalovacích motorů se soustřeďovala na lehké motorové vozy a na lehké motorové lokomotivy.
Obr. 11 Nejznámější motorový vůz M 131 s přípojnými vozy, vyráběný kolem roku 1950 TATRA Kopřivnice Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
49
Obr.12 Motorový vůz M 262 (830) (Vagónka Studénka) 1950- 1953
Obr.13 Dieselelektrická lokomotiva, vyráběná v ČKD kolem r 1970. (po rekonstrukci)
Obr. 14 Motorový vůz řady 810 vyráběný ve Vagónce Studénka v létech 1973 až 1984, celkem přes 600 ks Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
50
V současné době se v Česku nové diesel-lokomotivy nevyrábějí. Modernizací se zabývá firma CZ LOKO a.s. Česká Třebová.
Obr.13 Dieselelektrická lokomotiva, řady 774, modernizovaná v CZ LOKO Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
51
Obr.13 Dieselelektrická lokomotiva, řady 740, modernizovaná v CZ LOKO Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
52
Obr.13 Dieselhydraulická lokomotiva Voith MAXIMA Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
53
Obr.13 Dieselhydraulická lokomotiva Voith MAXIMA 40 CC, strojovna Výkon 3600 kW, délka 23200mm, Max. rychlost 120 km/h Objem nádrže 9000l, tažná síla při rozjezdu 519 kN
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
54
Obr.13 Dieselelektrická lokomotiva Siemens ER 20 pro Litvu Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
55
Obr.13 Dieselelektrická lokomotiva Siemens ER 20 pro Litvu Výkon 2000 kW, max. rychlost 120 km/h, hmotnost 138 t Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
56
Vznikají zde otázky, na které není jednoznačná odpověď: Který z uvedených přenosů je výhodný a proč?
-Účinnost ? -Konstrukční uspořádání? -Celková hmotnost ?
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
57
Obr.13 Dieselelektrická lokomotiva V200- pult strojvedoucího Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
58
Obr.13 Elektrická lokomotiva ř. 189 DB - pult strojvedoucího Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
59
Elektrická trakce (vozidla)
1879 je povaţován za historický počátek elektrické trakce, kdy na průmyslové výstavě v Berlíně táhla malá elektrická lokomotiva, firmy SIEMENS-HALSKE, o výkonu 2,2 kW na napětí 150V 3 vozíky rychlostí 7,7 km/h
1891 Ing. František Křiţík u příleţitosti Jubilejní výstavy předvádí první tramvaj v Praze na Letné
1903 opět F. Křiţík zavedl elektrizaci na trati Tábor Bechyně dlouhé 24 km
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
60
Elektrická trakce (vozidla)
První elektrická lokomotiva a její tvůrce Werner von Siemens, rok 1879 Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
61
První elektrická lokomotiva Siemens, rok 1879 Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
62
Třífázový elektrický vůz S od f. Siemens, (A1A)(A1A) rok 1899 Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
63
Třífázový elektrický vůz A od f. AEG, (A1A)(A1A)rok 1899 Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
64
Zajímavé parametry: •Zkušební trať 12 km •Trakční vedení 3 fázové, ve výši 5,5 až 7,5 m na dřevěných sloupech s roztečí 35m.
•Napětí 6000 až 14000V, frekvence 25 až 50 Hz •Dvě zkušební vozidla, nápravové zatížení 16 t •Rychlost ve zkouškách až 160 km/h 28.10.1903 světový rekord 210,2 km/h vytvořil
vůz A, platil až do r. 1930
Vůz S: Trakční motor souosý, nasazený přímo na nápravě
Vůz A: Trakční motor souosý s nápravou, bez převodovky, dutá hřídel kolem nápravy, pružná spojka po obou stranách motoru
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
65
Obr. 15 Křižíkův elektrický vůz M 400.0 z roku 1903 (po rekonstrukci)
1927 byla elektrifikována praţská nádraţí
1956 -57 byly elektrifikovány úseky Praha –Česká Třebová a Ţilina - Spišská Nová Ves
1962 byl elektrifikován celý hlavní tah Praha – Košice
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
66
Obr. 20 Elektrifikace železniční sítě v ČR Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
67
0br.16 Elektrická lokomotiva ř. E 467
Obr. 17 Známé lokomotivy – laminákty ř. 240 z r. 1968 (ŠKODA) Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
68
Obr. 18 Dvousystémová lokomotiva ř. 350 (ŠKODA)
Obr.19 Dvousystémová lokomotiva ř. 363 (ŠKODA) Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
69
Příklady současných lokomotiv
0br. 20 Elektrické lokomotivy Siemens Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
70
Příklady současných lokomotiv
0br. 25 Elektrické lokomotivy Siemens – pohon s brzdovou hřídelí Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
71
Příklady současných lokomotiv
Rh 1216 for ÖBB
ES64U4 platform: Continuous rating Speed Voltage systems Starting tractive effort
6.0 .. 6.4 MW 200 .. 230 km/h AC 15 kV / 25 kV DC 1.5 / 3.0 kV 300 kN
Continuous rating Speed Voltage systems Starting tractive effort
6.0 MW 200 km/h AC 15 kV / 25 kV DC 3.0 kV 300 kN
0br. 25 Elektrické lokomotivy Siemens Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
72
Příklady současných lokomotiv
0br. 27 Elektrická lokomotiva Bombardier TRAXX F 140 MS Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
73
0br. 27 Elektrická lokomotiva Bombardier TRAXX F 140 MS Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
74
Příklady současných lokomotiv
0br. 28 Elektrická lokomotiva - strojovna Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
75
Příklady současných lokomotiv
0br. 28 Elektrická lokomotiva Bombardier 185 podvozek Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
76
0br. 28 Elektrická lokomotiva Bombardier BR 185 podvozek Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
77
Příklady současných lokomotiv
0br. 28 Elektrická lokomotiva ŠKODA 109E Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
78
Příklady současných lokomotiv
0br. 28 Skříň elektrické lokomotivy ŠKODA 109E Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
79
Příklady současných lokomotiv
0br. 28 Skříň elektrické lokomotivy ŠKODA 109E ve zkušebně Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
80
Příklady současných lokomotiv
0br. 28 Elektrická lokomotivy ŠKODA 109E Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
81
Parametry nových současných lokomotiv Současné, nově stavěné lokomotivy jsou modulární koncepce. Z jednotlivých modulů jsou složeny jedno a vícesystémové lokomotivy.
To umožňuje výrobcům pružně reagovat na požadavky jednotlivých zákazníků Lokomotivy mají výkon od 4 do 6 MW, rychlost 200km/h, slouží k provozu mezinárodních vlaků osobních i nákladních Lokomotivy musí splňovat Technické specifikace na interoperabilitu.(mezinárodní provozuschopnost)
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
82
Současné trendy v regionální dopravě
Nejnovější trendy vyjadřují snahu o nabídku rychlého a pohodlného cestování. K tomu slouţí:
Plzeň, 2010
Taktový jízdní řád Z něho vyplývají nové požadavky na vozidla kategorie „Regionální vozidla“ Rychlý a pohodlný nástup, který umoţňuje nízká podlaha Lehká a rychlá vozidla s velkou akcelerací (zrychlení 1 aţ 1,2 m/s2) Atraktivní vzhled Plně průchozí souprava Výhled z interiéru na trať dopředu i dozadu Plně klimatizované vozidlo nebo jednotka Pro cestující zajímavé sluţby jako je přeprava bicyklů, jednoduchý nástup s kočárky, i pro invalidní cestující Nápojové automaty ve vozidle doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
83
Příklady regionálních vozidel
0br. 25 Regionální jednotka INTEGRAL firmy Jenbacher - foto Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
84
Příklady regionálních vozidel
0br. 25 Regionální jednotka INTEGRAL firmy Jenbacher – typový výkres
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
85
Obr.26 Regionální jednotka TALENT firmy Bombardier
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
86
Obr. 27 Regionální jednotka DESIRO firmy SIEMENS Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
87
0br. 28 Regionální jednotka CORADIA LINT firmy Alstom
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
88
Obr. 29 Regionální jednotka Alstom LIREX Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
89
Obr. 30 Regionální jednotka Alstom LIREX, Interiér
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
90
Obr. 31 Regionální jednotka ČD řady 814 – 914 vzniklá rekonstrukcí motorového vozu ř. 810 (Pars nova Šumperk)
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
91
Vozidla městské hromadné dopravy V posledních létech zaţívají značné oţivení: -Ve městech nad 100 000 obyvatel je téměř nutností mít tramvajovou dopravu roste poptávka po nízkopodlaţních tramvajích, jejich ţ výhody jsou nepřehlédnutelné moderní asynchronní pohony s rekuperací sniţují spotřebu energie -Ve městech nad 1 mil. obyvatel je nezbytnou nutností metro k vozidlům metra obvyklé koncepce přistupuje tzv. lehké metro, které je při výstavbě méně nákladné zvyšují se poţadavky na bezpečnost cestujících Plně průchozí jednotky Instalace evakuačních dveří na čele vozidla Moderní pohony s rekuperací zajišťují úsporný energeticky provoz U obou druhů vozidel zůstává k diskuzi otázka klimatizace salonu pro cestující Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
92
Příklady vozidel - metro
Obr. 32 ŠKODA, Metro 2Mt Praha - rekonstrukce Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
93
Příklady vozidel - metro
Obr. 32 ŠKODA, Vagonmaš Metro Kyjev Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
94
Příklady vozidel
Obr. 32 SIEMENS, Metro Schanghai Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
95
Příklad nouzového výstupu
Obr. 32 Alstom, metro Varšava Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
96
Lehké metro
Obr. 32 SIEMENS, Metro VAL 208 Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
97
Lehké metro
Obr. 32 SIEMENS, Metro VAL 208 Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
98
Lehké metro
Obr. 32 SIEMENS, Metro VAL 208, detail podvozku Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
99
Obr. 33 Plzeň, 2010
Dvounápravová tramvaj doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
100
Obr. 34 Tramvaj T3M Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
101
Obr. 37 Rekonstruovaná tramvaj K3R-NT-1, Pars-nova
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
102
Obr. 37 ŠKODA, Nízkopodlaţní tramvaj tříčlánková Astra
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
103
Obr. 35 Alstom, Nízkopodlaţní tramvaj Citadis
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
104
Obr. 36 Bombardier, Nízkopodlaţní tříčlánková tramvaj NGT 6 pro Krakov
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
105
Obr. 37 Alstom tram-train Regio Citadis
Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
106
Obr. 37 Siemens, Nízkopodlaţní tramvaj Combino Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
107
Obr. 37 Siemens, Nízkopodlaţní tramvaj Combino, trhliny na šroubované hliníkové skříni Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
108
Obr. 37 Siemens, Nízkopodlaţní tramvaj Combino, sanace šroubované hliníkové skříně Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
109
Do roku 2003 bylo vyrobeno 475 kusů . Cena sanace 400 mil. €
Obr. 37 Siemens, Nízkopodlaţní tramvaj Combino, sanace šroubované hliníkové skříně Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
110
Obr. 37 ŠKODA, Nízkopodlaţní tramvaj Barborka pro Brno Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
111
Obr. 37 ŠKODA, Nízkopodlaţní tramvaj For City Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
112
Příklady příměstských jednotek
0br. 25 Elektrická jednotka 471, ČKD VAGONKA a.s., ŠKODA TRANSPORTATION, s.r.o. - foto Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
113
Spotřeba energie Spotřeba el. vlaku s vyuţitím rekuperace 700
Podíl rekuperované energie 600
500
[kWh]
400
300
200
100
0
Praha - Kolín
Kolín - Praha
Praha - NY - Kolín
Kolín - NY - Praha
0br. 25 Spotřeba energie s vyuţitím rekuperace Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
114
Příklad vysokorychlostních vozidel
Obr. 38 Alstom, vyskorychlostní jednotka AGV Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
115
Příklad nekonvenčních vozidel
Obr. 38 Nekonvenční doprava Schanghai Transrapid Plzeň, 2010
doc. Ing. Petr Heller, CSc. ZČU v Plzni
116
