ZS Seminární práce Přeprava a skladování zboží

ZS 2010

Seminární práce Přeprava a skladování zboží.

Autoři:

Kateřina Hawlová Tomáš Hain Jan Vrbka Tomáš Zvolánek

Předmět: 4IT550 Competetive Intelligence Datum:

2010-12-15

Semestr: ZS 2010/2011

Přeprava a skladování zboží

4IT550 Competitive Intelligence

1 Obsah 2

Úvod ........................................................................................................................................................................................... 2 2.1

3

4

SLEPT ANALÝZA ................................................................................................................................................................... 3 3.1

Sociální faktory ............................................................................................................................................................ 3

3.2

Legislativní faktory .................................................................................................................................................... 4

3.3

Ekonomické faktory ................................................................................................................................................... 4

3.4

Politické faktory .......................................................................................................................................................... 5

3.5

Technologické faktory .............................................................................................................................................. 6

Konkurence ............................................................................................................................................................................. 6 4.1

6

Relevantní konkurence............................................................................................................................................. 6

4.1.1

Železniční dopravci........................................................................................................................................... 7

4.1.2

Silniční doprava ................................................................................................................................................. 7

4.1.3

Full servis v logistice ........................................................................................................................................ 8

4.1.4

Expresní doprava .............................................................................................................................................. 8

4.2

5

Současná situace.......................................................................................................................................................... 2

Strategie .......................................................................................................................................................................... 9

4.2.1

Outsourcing ......................................................................................................................................................... 9

4.2.2

Zajištění proti sporům s klientem .............................................................................................................. 9

4.2.3

Železnice ............................................................................................................................................................... 9

4.3

Růst trhu ......................................................................................................................................................................... 9

4.4

Bariéry vstupu ........................................................................................................................................................... 11

4.4.1

Silniční doprava .............................................................................................................................................. 11

4.4.2

Želenice............................................................................................................................................................... 11

Postavení zákazníků produktů/služeb ..................................................................................................................... 11 5.1

Charakteristika zákazníků a jejich požadavků............................................................................................. 11

5.2

Vyjednávací síla zákazníků .................................................................................................................................. 12

5.3

Požadované typy produktů a služeb ................................................................................................................ 12

5.4

Zhodnocení ................................................................................................................................................................. 13

Postavení dodavatelů produktů/služeb ................................................................................................................... 13 6.1

Charakteristika dodavatelů ................................................................................................................................. 13

6.2

Vyjednávací síla dodavatelů ................................................................................................................................ 14

6.3

Zhodnocení ................................................................................................................................................................. 14

7

(Bariéry vstupu a hrozba nových konkurentů)..................................................................................................... 14

8

Dostupné substituty ......................................................................................................................................................... 15 8.1

Přeprava ...................................................................................................................................................................... 15

8.2

Skladování ................................................................................................................................................................... 15

9 Doporučení ........................................................................................................................................................................... 15 10 Zdroje...................................................................................................................................................................................... 16 11 Oborově zaměřené zdroje .............................................................................................................................................. 17 Hawlová, Hain, Vrbka, Zvolánek

1



2 Úvod Práce je zaměřena na analýzu trhu přepravy zboží. Přepravou zboží je zde myšleno jednak jeho fyzické přemístění a také další aktivity s tím spojené, tedy skladování, vykládání, plánování a dále administrativní činnosti, například pojištění atd. Cílem práce je zmapovat hlavní subjekty na trhu, dále hlavní faktory ovlivňující vývoj v odvětví a určit vhodnou strategii pro uplatnění v tomto oboru. V rámci ekonomické transformace v 90. letech došlo v i v tomto odvětví k zásadním změnám. Docházelo ke změnám ve vlastnické struktuře firem prostřednictvím privatizace a s liberalizací trhu ke vzniku mnoha nových subjektů. Značný vliv měl i odklon ekonomiky od těžkého průmyslu a naopak růst odvětví služeb. Významný vliv měl rozvoj informačních technologií a z nedávných změn se na tomto oboru podnikání zásadně podepsala ekonomická krize, kterou nepřežila řada dopravců. Ekonomická krize rovněž urychlila některé změny v odvětví, jak bude podrobněji uvedeno dále.

2.1 Současná situace Zejména pokrok v informačních technologiích SCM, ERP atd. umožnil další zvyšování přidané hodnoty v rámci přepravy zboží, která nezahrnuje pouze přesun zboží mezi lokacemi, ale rovněž aktivity spojené s plánováním, optimalizací toku, schopnost rychle reagovat na požadavky klientů, například rychlé vyskladnění přímo do provozu zákazníka za podmínek just-in-time atd. Tyto činnosti pak mohou být natolik složité, že umožní, aby na trhu přepravy existovaly i subjekty, které nedisponují přímo vozovým, nebo jiným parkem pro přepravu, ale řeší pouze organizační a informační stránku věci. Tyto smluvní dopravci pak vstupují jako třetí osoba do vztahu mezi zákazníka a klasického dopravce, který provede fyzické přemístění. Důležitost dopravy spočívá vedle tvorby pracovních míst a přidané hodnoty také v jejím synergickém efektu pro další ekonomická odvětví, tedy za předpokladu že je v dané oblasti nějaký potenciál pro jiná ekonomická odvětví. Vzhledem ke globalizaci a tudíž i integraci ekonomik je třeba posuzovat stav a možnosti dopravy i vzhledem k širším souvislostem. Trh dopravních služeb v ČR významně profituje z relativní blízkosti Německa a s ním sousedícím Beneluxem. Tyto dvě oblasti totiž tvoří z v rámci Evropy logistické jádro. Vyjdeme-li z dělení NACE ČSU [1], pak doprava zahrnuje celkem pět kategorií. Dále uvádím přehled kategorií s počtem aktivních subjektů v roce 2009 pro každou z nich:

1. Pozemní a potrubní doprava 42681 2. Vodní doprava 103 3. Letecká doprava 46 4. Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 4722 5. Poštovní a kurýrní činnosti 260

Hawlová, Hain, Vrbka, Zvolánek

2



Z přehledu je patrné, že zejména v oblasti autodopravy je na trhu značné množství subjektů, největší část tvoří menší a středně velké firmy. Silniční doprava je také největší z hlediska množství přepraveného materiálu, přepravuje téměř 80 % z celkové tonáže zboží, za ní následuje železniční doprava, která se podílí necelými 20 % a nakonec doprava letecká a ostatní formy přepravy, které se však podílí jen málo na celkové tonáži přepraveného zboží. Důvody proč je nejčastěji využita silniční doprava lze spatřovat hlavně v její pružnosti. Automobilem lze po silnici většinou přepravit zboží ze zdroje přímo do cílové oblasti bez dalších překládek, které jsou časově a finančně náročné. Z hlediska veřejných rozpočtů představuje doprava jak v ČR tak v rámci celé EU významný cíl investování.

3 SLEPT ANALÝZA 3.1 Sociální faktory Obecným trendem ve většině evropských zemí je celkový úbytek obyvatelstva. V České republice tomu není jinak a jak je vidět z grafu č. 1, od roku 2005 je počet zemřelých větší než počet nově narozených. Logicky z této skutečnosti vyplývá, že populace v naši republice stárne a klesá tak počet práceschopných lidí.

Graf 1 - Absolutni roční počty narozených a zemřelých, ČR, 1785-2009 [Zdroj [13]]

Počet pracovních míst byl ovlivněn finanční a hospodářskou krizí, která začala v roce 2008. Díky globalizaci a propojenosti světových a pracovních trhů se dopady na počet nezaměstnaných výrazněji projevily I v České republice viz graf č.2. Velké množství mezinárodních organizací bylo nuceno snižovat veškeré náklady, a tudíž museli rušit velké množství pracovních pozic po celém světě.


3



Graf 2 - Vývoj pracovních sil [Zdroj [14]]

3.2 Legislativní faktory V České republice není logistika jako taková vymezena zákonem, ale dílčí procesy jako je doprava na pozemních komunikacích, letecká doprava nebo i říční a námořní doprava jsou v občanském a obchodním zákoníku detailně zpracovány. Vztahy v logistice však nejsou vymezovány pouze zákonem, ale řídí se i pomocí mezinárodních výkladových pravidel INCOTERMS, které připravuje Mezinárodní obchodní komora v Paříži. Tyto se stávají závaznými pouze v tom případě, pokud se na ně obchodní partneři výslovně odvolají v textu smluv. Mezi zákony upravující dopravu na území České republiky, patří: Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 361/2000 Sb. je účinný od 1. 1. 2001 (vyhlášen v částce 98/2000) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 377/2009 Sb. a zákona č. 194/2010 Sb. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (konsolidované znění zákona č. 49/1997 Sb. - consolidated version of Act No 49/1997 Coll.) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů

3.3 Ekonomické faktory Mezi ekonomické faktory ovlivňující logistiku patří zcela jistě vývoj HDP České republiky. Jelikož je Česká republika relativně malou ekonomikou a otevřenou ekonomikou, která je obchodně závislá převážně na Německu, ale třeba i na Spojených státech amerických. Proto se křivka HDP odvozuje od křivky HDP v zemích, se kterými ČR obchoduje. Z grafu č. 3 je patrný pokles HDP mezi roky 2001 a 2002, jenž byl zapříčiněn útoky na WTO (World Trade Center) v New Yorku. Tato událost ovlivnila většinu světových trhů včetně ČR. Po stabilizaci ekonomik v roce 2002 dochází k poměrně prudkému růstu, který je na konci roku 2003 následován pozvolným zvyšováním HDP. Tento pokračuje až do roku 2007 se začaly pozvolna objevovat náznaky celosvětové hospodářské krize, která naplno Hawlová, Hain, Vrbka, Zvolánek

4



propukla v roce 2008 a způsobila pokles HDP ve většině ekonomik světa až o desítky procentních bodů. Od poloviny roku 2009 dochází k prudké akceleraci ekonomiky a zvyšování HDP. Z predikcí ČNB vyplývá, že by již nemělo docházet k tak extrémním výkyvům HDP, jako tomu bylo v uplynulých dvou letech.

Graf 3 - HDP ČR [Zdroj [15]]

Vliv hospodářských cyklů V období, když je hospodářský cyklus na svém vrcholu by mělo docházet k optimalizaci nákladů a měla by existovat snaha o snižování provozních nákladů jako opatření proti přicházejícímu útlumu ekonomiky. Mělo by také docházet k vytváření krizových plánů a plánů obnovy po úpadku ekonomiky. V období recese/ krize musí docházet k redukci veškerých nákladů, přizpůsobování poptávce po logistických službách. Manažeři v logistice by měli umět identifikovat veškerá rizika a mít plány na jejich eliminaci nebo zmírnění. Při konjunktuře by se měly posílit marketingové aktivity za účelem získaní nových klientů. V období konjunktury dochází k náboru nových kvalifikovaných pracovníků.

3.4 Politické faktory Logistika může být ovlivňována velkým množstvím politických rozhodnutí Vlády státu. Ta rozhoduje o zavedení mýtného či dálničních známek, aby naplnila státní rozpočet. To přímo ovlivňuje dopravce a přepravce využívající kamionovou dopravu. Ve světe také často dochází k uzavírání bilaterárních nebo multilaterálních dohod o pohybu zboží a služeb. Tyto můžou mít podobu cla, dovozních kvót, dovozních přirážek, dovozních depozit a dalších opatření, které mají omezovat příliv zboží z jednoho státu do druhého a chránit tak domácí ekonomiku. Avšak všechna tato opatření ovlivňují přímo i logistické společnosti, pro které znamenají tato opatření náklady navíc (u dovozního depozita musí přepravce složit určitou částku finančních prostředků, aby se mohl dovoz vůbec


5



uskutečnit). Dalším politickým opatřením ovlivňujícím logistické procesy je například uzavření vzdušného prostoru nad určitým státem nebo zákaz plavby ve výsostných vodách. Rozvoj logistiky je závislý také na různých ekologických organizacích, které mohou bránit ve výstavbě dopravních komunikací. V České republice působí další komplikace například chybná rozhodnutí úřadů nebo soudní spory, které se v některých případech táhnou i několik let.

3.5 Technologické faktory Technologii v logistice je možné chápat několika způsoby. Může se jednat o technologie tzv. klasické, mezi které patří technologie jako Hub and Spokes, Gateway, kombinovaná doprava nebo centralizace skladů. Další kategorií jsou technologie telematické. Jedná se o technologie typu automatické identifikace, EDI (Electronic Data Interchange), RFID (Radio Frequency Identification). Samostatnou skupinu potom také tvoří technologie komplexní, do které je zahrnuta JIT (Just In Time), QR (Quick Response) a ECR (Efficient Consumer Response). V současné době dochází k nejvýznamnějšímu a nejrychlejšímu vývoji v oblasti informačních technologií. Kdy společnosti zjednodušují procesy probíhající uvnitř firmy, ale i procesy do kterých je zahrnuto okolí společnosti. Co se týče externích procesů, zavádí se elektronické obchodování, které zjednodušuje a zrychluje komunikaci mezi výrobcem a zákazníkem, ale i mezi výrobcem a dodavatelem. V automatizaci a zrychlení interních procesů hrají potom důležitou roli technologie typu RFID, které zpřehledňují stav zásob na skladě, identifikaci zboží na skladě, ukládání/vyhledávání informací o zboží, atd. Zvláštní skupinou, která ovlivňuje chod a fungování logistiky jsou technické prostředky využívané v dopravě/přepravě (nákladní automobily, vlakové soupravy, nákladní lodě, letadla) a manipulační technika. Tato oblast hraje dnes pro podniky zabývající se logistikou velice důležitou roli. Dochází k otevírání mezinárodních trhů a odstraňování geografických hranic a aby společnosti byly schopny reagovat na nové požadavky trhu, je v podstatě nutností, aby zařazovaly nejnovější technologie do svých procesů.

4 Konkurence 4.1 Relevantní konkurence Následující přehled ukazuje pouze nevýznamnější firmy v oboru, celkově se však počet subjektů pohybuje v tisících, jak bylo uvedeno v kapitole Současná situace.


6

Přeprava a skladování zboží 4.1.1 Železniční dopravci Název Obrat přepravy (mil Kč) Kuhne + 1170 Nagel spol s.r.o. ČD Cargo a.s. Hangartner denmark a.s. Organizační složka NH Trans SE OKD Doprava Akciová společnost

4.1.2 Silniční doprava Název Počet vozů


Celkový obrat

2325

Objem přepravy (mil tun) 1

12000 7

2690 3474

55 2000

10

111/2400

Celkový obrat

Hlavní klienti

Řidiči / zaměstnanci

4297

Pilsner urquel, Tesco, Stores Slovakia, Faurecia, Continental Teves, Johnson Controls NA EvoBus Gm Bh, Daimler AG, Philip Moris, Karlovarské minerální vody Penny marker, proctor & gamble, Setuza, Danone, Bramac DN

930/1240

Makro Cash &Carry, Abhold, Billa, Bohemia Sekt NA

300/1200

CS Cargo a.s.

900

Obrat v dopravě (mil Kč) 3837

Četrans a.s. ICOM Transport a.s.

504 385

1080 NA

1200 NA

ESA s.r.o.

320

1200

1600

ČSAD Jihotrans a.s. HOPI s.r.o.

305

1060

1850

300

1200

9200

EWALS CARGO CARE spol s.r.o.

290

DN

NA


Počet Zaměstnanců lokomotiv/vag onů 0/150 180

602/900 390/2200

420/NA

302/864

300/500

7



ČSAD Logistik Ostrava a.s.

217

631

823

TOM holding s.r.o.

202

360

690

NICOTRANS

195

560

700

4.1.3

Olšanské papírny, Barum continental, Cembrit, Brose Ivax pharmaceutic als, Model obaly, Bekaert Kaufland, Milktrans, Ewals Cargo Care, Olma

280/389

140/500

370/420

Full servis v logistice

Název

GEFCO česká republika s.r.o. NYK Logistic (Czech republic) s.r.o. DSV Road s.r.o. PPL CZ s.r.o.

Obrat z Celkový obrat logistických služeb (mil kč) 1294 1294

Skladovací plocha (tis m2)

Hlavní klienti

Počet zaměstnanců

27.5.

230

1255

1046

34

Peugot, Citroen, TPCA, JTKET, HoneyWell, PSA TPCA, Tesco Stores, Denso, PAG, Nissan

1193

1002

22

NA

154

1095

NA

23

T-Mobile, CE Logistic, 100 Mega Distribution, Abacus Electric

500

4.1.4 Expresní doprava Název Počet vozidel v ČR UNITED PARCEL CZECH REPUBLIC s.r.o. DHL express czech republic s.r.o.

Počet třídících středisek v ČR

Celkový obrat

NA

NA

Počet zaměstnanců v ČR 160

0

NA

1250


650

8

Přeprava a skladování zboží TNT express world wide s.r.o. GO! Express & Logistic s.r.o.


47

4

NA

240

2

1

NA

15

4.2 Strategie 4.2.1

Outsourcing Následkem ekonomické krize je se firmy začaly více specializovat na svůj core-bussines a další činnosti nechávají z důvodu snížení nákladů často outsourcovat. Pro dopravce to mimo jiné znamená k přepravě samotné zahrnout další služby. V současnosti již nemusí být dostatečné pouze přepravit materiál na dané místo v předem stanoveném termínu. Novým trendem je růst významu tzv. 3 PL a 4PL společností, které vedle samotné přepravy přebírají významnou část dalších činností související s přepravou. Jedná se například o dohled nad celým procesem distribuce, včetně odbavení, skladování, ale také plánování a poradenské činnosti při tvorbě logistiky. Tyto náročné činnosti vyžadují určité know-how, technické prostředky, informační systém, proto s tímto trendem mohou mít něteré menší, nebo nové společnosti problém, zatímco jiné mohou díky těmto službám získat lepší postavení na trhu. 4.2.2

Zajištění proti sporům s klientem V případě neplnění smlouvy ze strany dopravce může klient zahájit například soudní řízení, které může mimo finanční újmy způsobit dopravci a i poškozeni image. Těmto problémům je třeba věnovat pozornost snažit se je předejít. Vhodným způsobem je například pojištění (nákladu...), vhodně připravené smlouvy a dále optimalizace a kontrola procesů v podniku. 4.2.3

Železnice V budoucnu by mohla nastat příležitost postupným zpřístupňováním trhu železniční dopravy. Železniční síť je v ČR hustá, což je výhoda, nicméně problém je její technická zaostalost, pro potřeby moderní přepravy. Vstupující dopravce by musel masivně investovat do technického vybavení, nejen do souprav ale i modernizace dalších zařízení railporty atd. Na druhou stranu zkušenosti ze zahraničí ukazují, že doprava pomocí patřičně vybavené železniční sítě může být proti čistě silniční dopravě o 10 až 15% méně nákladná.

4.3 Růst trhu Sektor dopravy je silně závislý na dalších odvětvích ekonomiky a provázán v rámci celé eurozóny. Ekonomická krize měla proto na trh přepravy významný vliv. Špatný byl hlavně rok 2009, kdy v ČR došlo k 25 % poklesu přepraveného zboží. V současnosti začíná trh dopravy v návaznosti na další odvětví opět pomalu růst. HDP ČR od 3. čtvrtletí 2009 vykazovalo mezičtvrtletní změnu + 0.5 % a ve druhém čtvrtletí 2010 pak + 1 %. V návaznosti o sobě dává znát i růst trhu přepravy podle ACEA [7] vykazuje v roce 2010 počet registrací komerčních vozů v EU růst 6.6 % proti roku 2009, objem prodaných těžkých nákladních vozů vzrostl o 54 %. v meziročním srovnání, současně roste i zájem o logistické areály, podle [9] byly v prvním čtvrtletí uzavřeny smlouvy na objekty o celkové rozloze 155 tis m2 , což je meziroční růst o 77 %.


9



Z dlouhodobého hlediska představuje doprava I přes strukturální změny v 90. letech stabilní odvětví, které vykazuje mírný růst. Pro ilustraci přikládám graf podílu dopravy na HDP ČR a srovnání s jinými obory a dále graf zaměstnanosti v odvětví.

Ilustrace 1: Vývoj podílu odvětví na HDP ČR. Zdroj[2]

Ilustrace 2: Vývoj zaměstnanosti v odvětvích. Zdroj[2]


10



4.4 Bariéry vstupu 4.4.1

Silniční doprava Bariéry vstupu závisí na formě v jaké chci dopravu provozovat. Nejjednodušší formou je založení živnosti s vozidlem s hmotností do 3.5 tuny, kde až na výjimky, typu přeprava nebezpečných látek atd. nejsou třeba žádná zvláštní oprávnění ani extrémně velké pořizovací náklady. Problém v autodopravě představují nutné provozní vstupy zejména dlouhodobě rostoucí ceny pohonných hmot, dále náklady za povinné ručení a náklady za zpoplatněné komunikace, to vše v podmínkách vysoce konkurenčního prostředí. 4.4.2

Želenice Problém vstupu do železniční přepravy představují jednak velké vstupní náklady na nákup vozů a investice do další potřebné infrastruktury, tak aby mohla železniční přeprava plynule navazovat na silniční dopravu, bez které se většinou neobejde. Dalším problémem jsou vysoké poplatky, které stát vybírá za použití železniční infrastruktury. Srovnáme-li situaci na silnicích, kde jsou zpoplatněné jen některé typy silnic a většina sítě je zdarma, je na železnici situace mnohem nákladnější. Pro příklad za vlak o hmotnosti 1600 tun vybere stát 130 Kč za kilometr, dále zde existují manipulační poplatky, například za přistavení lokomotivy z depa atd. V tomto ohledu však začne od roku 2011 docházet ke sbližování podmínek s autodopravou. Ministerstvo dopravy bude snižovat poplatky na železnici a naopak rozšiřovat mýtné na silnicích. V roce 2011 má dojít k 11% poklesu poplatků na železnici. Další problém při vstupu je značná monopolizace trhu. Největší společnost, která zde působí ČD Cargo má 94.3% tržního podílu. Úspěšně podniká jak v oblasti přepravy hromadných materiálů (uhlí, písek...), kde má velmi slinou, pozici tak v oblasti balíkové přepravy, o kterou se dělí s ostatními dopravci na trhu.

5 Postavení zákazníků produktů/služeb 5.1 Charakteristika zákazníků a jejich požadavků Charakter zákazníka je v tomto odvětví značně heterogenní a s určitou mírou nadsázky je možné říci, že „Každý potřebuje občas něco někam odvézt“. Zákazníci jsou malí i velcí, od soukromých jednotlivců až po nadnárodní podniky či státní subjekty. Dále v tomto oboru existuje obrovské rozpětí mezi minimální a maximální velikostí zasílaných předmětů. Od drobných zásilek po průmyslové součástky vážící desítky (stovky) tun. Zákazníci přichází třeba jen s jedním požadavkem na přepravu za rok, nebo jsou jich stovky tisíc denně. Další odlišnost mezi zákazníky lze spatřovat v odlišných nárocích na kvalitu a úroveň služeb, někomu stačí zboží odeslat a mít jistotu, že někdy dojde, další dle principů JIT vyžaduje naprosto přesné časy přejímek a dodávek, někdo plánuje přepravu měsíce dopředu a další potřebuje zadávat požadavky na přepravu operativně. Někdo potřebuje přemístit křehké předměty, jiný zase předměty velice cenné. Pro některé zákazníky hraje roli ekologičnost přepravy, jiným na ní přinejmenším nezáleží… Z předchozího odstavce lze usuzovat, že trh je značně rozsáhlý, a to jsme se bavili pouze o přepravních službách. Dále je nutné počítat s tím, že moderní logistika zahrnuje další komplementy jako Hawlová, Hain, Vrbka, Zvolánek

11



skladování, balení, vyřizování objednávek, konzultace atd. Od nich nelze v žádném případě abstrahovat.

5.2 Vyjednávací síla zákazníků Zhodnotit vyjednávací sílu zákazníků v oboru přepravy a skladování je velice složité. Je nutné si uvědomit, že je tento obor nesmírně široký, stejně jako spektrum jeho zákazníků. Jistě budou platit jiné tržní zákonitosti a vyjednávací síly v případě požadavku na převoz drobného balíku z Prahy do Ústí nad Labem a na přepravu zbraní z České republiky do Jemenu. Přesto se pokusíme postupně zanalyzovat, jakou mají zákazníci vyjednávací sílu ve vztahu k firmám, které jim přepravní a skladovací služby poskytují. Faktory zvyšující vyjednávací sílu zákazníků: Zaprvé existuje velký počet poskytovatelů přepravních a skladovacích služeb, čili si mezi nimi může zákazník snadno vybírat, což posiluje jeho pozici. To ovšem platí za předpokladu, že nemá zákazník speciální požadavky. V takovém případě se výběr poskytovatelů služeb zužuje a možnost výběru je menší. Služby jsou velmi standardizované a zákazník může dodavatele snadno vybírat a porovnávat mezi sebou. To také vede k soutěživosti dodavatelů přepravních a skladovacích služeb mezi s sebou. Náklady na změnu dodavatele nejsou pro zákazníky vysoké. Zákazník může snadno a bez vyšších nákladů přecházet od jednoho dodavatele k druhému. I to posiluje vyjednávací sílu zákazníka. Zákazníci mohou hrozit tím, že si tyto služby sami zřídí a budou provozovat interně. Faktory, které snižují vyjednávací sílu zákazníků: Doprava a skladování je pro mnoho zákazníků jedním z nejdůležitějších podpůrných procesů, jehož výpadek by mohl ohrozit procesy hlavní. Tento faktor může odradit mnoho zákazníků od provozování přepravních a skladovacích služeb vlastními silami. Podobně i přechod od jednoho dodavatele k druhému může zákazníkovi ohrozit jeho hlavní business. Náklady na zřízení služeb jsou vysoké. Zřídit a provozovat interně přepravu a skladování spotřebuje firmě mnoho investičních prostředků a též v současnosti vyžaduje specifické know-how, jako například pokročilé routovací algoritmy, koordinaci a správu vozového parku atd. Vysoké přímé náklady. Tj. za pohonné hmoty a pronájmy budov. Tyto náklady a vysoká konkurence způsobují tzv. „komoditizaci služeb“ a způsobují to, že srovnatelné služby stojí srovnatelné peníze a zákazník na cenu už příliš tlačit nemůže. [20]

5.3 Požadované typy produktů a služeb Zákazníci nejčastěji vyžadují následující typy služeb. Je možné je rozdělit do těchto skupin: Základní: Přeprava - Zjednodušeně řečeno transport z místa na místo. Tato služba oplývá vysokou parametrizací, kdy zákazník volí periodicitu, podmínky přepravy (teplotu, šetrnost, speciální


12



nakládání se zbožím po dobu přepravy, pauzy, atd.), přesnost, rychlost, pojištění a mnoho dalších parametrů. Skladování - Naskladnění, uchovávání a vyskladnění zboží. Tato služba může mít mnoho podob, od kompletního servisu až po provozování pouze jedné vyčleněné funkce. I tato služba je široce parametrizovatelná. Doplňkové: Plánování a vyřizování objednávek – Těsně souvisí jak s dopravou, tak i se skladováním. Zákazník může na logistickou firmu přenést kompletní starost o sklad a zásobování. Tato firma pak sama hlídá stav skladu a dle definovaných podmínek doplňuje. Balení – Dříve si často obstarávali zákazníci sami, dnes existují široké možnosti, jak si nechat balit zboží externě. A to jak do prvotního obalu, který je důležitou složkou marketingového mixu, tak i do obalů, které chrání zboží po dobu přepravy a jsou kompatibilní s přepravní technikou a postupy. Konzultace – konzultační služby využívají podniky provozující přepravu a sklad vlastními silami, aby své procesy optimalizovaly. Využívají je ale i podniky nakupující služby od externích přepravců, aby sladily všechny nakupované služby do funkčního celku. [21]

5.4 Zhodnocení Z výše uvedeného je patrné, že trh s přepravou a skladováním je velmi široký a diverzifikovaný. Z toho také vyplývá vyjednávací síla zákazníků. Pokud se podíváme na běžné služby, které požaduje většina zákazníků, zjistíme, že jejich vyjednávací pozice je silná a firmě nabízející tyto služby kvůli vysoké konkurenci nezbývá, než se snažit zákazníkům vyhovět. Naopak pokud zákazník požaduje velmi specializované služby či služby využívající nejmodernější technologie a techniku, musí počítat s tím, že se jeho manévrovací prostor velmi zúží.

6 Postavení dodavatelů produktů/služeb 6.1 Charakteristika dodavatelů Dodavatelé logistických firem se rekrutují z několika oborů. Je to především strojní průmysl (dopravní prostředky, manipulační technika, obalová technika…), petrochemický průmysl (pohonné hmoty, konzervační látky, média), stavební (skladovací haly, překládací prostory a zařízení…) a v neposlední řadě ICT (komunikační a sledovací zařízení, software, hardware, identifikační zařízení a systémy – bar code a RFID…), konzultační služby (daňové poradenství a optimalizace, optimalizační poradenství, realitní služby, konkurenční zpravodajství…) Z tohoto základního rozdělení budeme vycházet. Při určování síly postavení dodavatele je pak důležité identifikovat, ze kterého oboru firma převážně odebírá a jaké procento celkových nákladů do tohoto oboru putuje. [52]


13



6.2 Vyjednávací síla dodavatelů Ačkoli jsou obory dodavatelů produktů a služeb dodávající logistickým firmám velmi různorodé, spojuje je silná státní regulace (snad až na výjimku ICT). Regulace se liší dle jednotlivých států a je třeba ji brát v potaz během dodavatelského vyjednávání. Strojní průmysl – Zde je situace poměrně vyrovnaná, existuje mnoho dodavatelů a mnoho odběratelů. V případě velkých a složitých strojů je třeba se zaměřit na globální trh, aby logistická firma dosáhla uspokojivých výsledků. Díky současné ekonomické krizi v případě dodávek ze sektoru automotive existuje určitý přetlak na straně dodavatelů a tudíž mají velmi oslabenou pozici. Petrochemický průmysl – Pro dodávky z tohoto sektoru je charakteristická jejich komoditní povaha a skutečnost, že velkou část jednotkové ceny tvoří pevné položky (světová cena ropy, uvalená daň a clo). Díky tomu, že marže dodavatelů tvoří malou část ceny, zde neexistuje příliš velký prostor pro vyjednávání. Avšak vzhledem k obrovskému objemu nákupů i malý rozdíl v ceně hraje podstatnou roli, a navíc náklady na přechod k jinému dodavateli jsou prakticky nulové. Z toho vyplývá slabá vyjednávací síla dodavatelů pro toto odvětví. Stavební průmysl – Stavebnictví v současné době zažívá krizi podobně jako sektor automotive – obtížně hledá zákazníky. Z toho vyplývá jeho oslabená pozice. ICT – V tomto případě závisí vyjednávací síla na velikosti firem vstupující do kontraktu. Například pro menší softwarovou společnost může být zakázka od velkého přepravce životně důležitá a je ochoten přijmout diktované podmínky. Naopak malý přepravce takovýchto vyjednávacích podmínek dosáhne u velké firmy stěží. Konzultační služby – V tomto sektoru mají dodavatelé produktů a služeb pro logistické firmy poměrně slabší pozici. To je především dáno jejich zbytností (ať již skutečnou, či zdánlivou) pro core business logistických firem. Pro tyto dodavatele je charakteristické, že jsou často zastoupeni menšími firmami a své produkty a služby nabízejí pomocí proaktivního marketingu.

6.3 Zhodnocení Postavení jednotlivých dodavatelů se velmi liší, v závislosti na třech následujících faktorech: oboru z jakého pocházejí, míry státní regulace a velikosti a tržní síle vyjednávajících subjektů. Proto je nanejvýš vhodné přistupovat k jednotlivým dodavatelským vyjednáváním individuálně a snažit se tyto tři zmíněné faktory co nejpřesněji analyzovat.

7 Bariéry vstupu a hrozba nových konkurentů Bariéry pro vstup na tento trh jsou především legislativní a investiční. Ty první spočívají ve vysoké míře regulace trhu státem. Další komplikace přináší to, když firma chce podnikat na území více států. Zřízení firmy podnikající v oboru silniční dopravy a získání potřebných povolení a koncesí trvá určitou dobu a ne vždy musí být průběh jejich vyřízení hladký. Situace je ještě komplikovanější v případě přepravy vodní cestou, ještě hůře je na tom přeprava železniční, zde konkrétně v ČR existují silné politické tlaky proti vstupu nových konkurentů na trh. Z administrativního hlediska je složité provozovat také dopravu leteckou.


14



Investiční bariéry jsou odvislé toho na jaký trh v oboru přepravy a skladování chce firma vstoupit. Některé specifické druhy přepravy, například nadrozměrné náklady, vyžadují velice drahou specializovanou techniku (manipulační i dopravní), kterou dodává malý počet dodavatelů. Určitou bariérou v současné době může být i skutečnost, že ve firmě, která hodlá na nový trh v přepravě a skladování vstoupit, není nikdo s dostatkem zkušeností. Například koordinace vyššího počtu přepravců a hledání ideálních tras je složitá matematická úloha vyžadující pokročilou práci specialisty se softwarovými nástroji, kterých nemusí být na trhu zrovna dostatek. Bariérou je tedy i získávání odborníků pro řešení speciálních úloh v logistice.

8 Dostupné substituty 8.1 Přeprava Obor přeprava a skladování není v současné době ohrožován přímými substituty. Nepřímo mohou hrozbu představovat optimalizace výrobně dodavatelských řetězců. Vzhledem k rostoucím cenám pohonných hmot a přímo úměrné ceně za přepravu se objevují tendence provádět úspory právě tady. Jedním z těchto řešení je koncentrace výroby do místa odbytu: U průmyslových výrobků, a obzvláště u těch vyžadujících velké množství nekvalifikované práce, není riziko implementace této metody velké, avšak například u zemědělských plodin existuje trend nakupování potravin vypěstovaných blízko místa prodeje. Zda se v tomto případě jedná o trend do budoucna, či krátkodobou módní vlnu nelze v současnosti určit. V případě že by v budoucnu tento trend nastal, bylo by třeba na něj rychle reagovat. Substituce v dopravě probíhá především uvnitř oboru mezi jednotlivými typy dopravy. Silniční substituuje železniční, lodní, leteckou atd. V tom nelze vysledovat nějaký obecně platný trend, nýbrž vždy závisí na místě, podmínkách, charakteru přepravy, množství zboží… Co je možná obecné, je rychlost, jakou substituce probíhá – je vysoká.

8.2 Skladování Služby uskladnění zboží je taktéž velice těžké něčím nahrazovat. Je ale možné jejich využívání optimalizovat, a tím značně ušetřit. Například důsledným využíváním metody JIT takřka odpadá nutnost provozovat či pronajímat sklady. Avšak tato metoda vede ke zvýšení nákladů na přepravu, která musí být pak velice přesná, a také metoda JIT vyžaduje přesné a spolehlivé procesy napříč celým dodavatelským řetězcem. Z toho vyplývá, že ne každá firma a zásobovací model je vhodný pro její aplikaci.

9 Doporučení Služby přepravní a skladovací nabízí mnoho subjektů. V České republice jsou jich řádově stovky, globálně desetitisíce. Trh s nejžádanějšími službami podléhá téměř až komoditizaci. Ačkoliv se dle počtu subjektů podnikajících v odvětví přepravy a skladování může zdát, že je trh silně penetrován, není tomu tak. Trh je velice rozsáhlý a hlavně velmi různorodý. Lze stále nacházet specifické požadavky zákazníků, a na jejich splnění založit úspěšný obchodní model. Domníváme se, že to je způsob, jak na tomto trhu nejsnáze uspět.


15



10 Zdroje 1. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2009 [cit. 2010-12-05]. Ekonomické subjekty podle odvětví (NACE). Dostupné z WWW: . 2. Csu [online]. 2009 [cit. 2010-12-05]. Doprava jako ekonomické odvětví. Dostupné z WWW: . 3. Komerční banka [online]. 2009-14-11 [cit. 2010-12-05]. TRANSPORT (AND LOGISTIC) INDUSTRY IN THE CZECH REPUBLIC: SECTOR ANALYSIS. Dostupné z WWW: . 4. EKONOM [online]. 2010-17-06 [cit. 2010-12-05]. Vývoj a trendy v odvětví dopravy a logistiky. Dostupné z WWW: . 5. ACEA [online]. 2010-26-11 [cit. 2010-12-05]. COMMERCIAL VEHICLES: 6.6% increase in new registrations from January to October. Dostupné z WWW: . 6. EKONOM [online]. 2010-27-10 [cit. 2010-12-05]. Krize: Pětina jde z kola ven. Dostupné z WWW: . 7. E15.cz [online]. 2010-14-04 [cit. 2010-12-05]. Zájem o logistické areály zvolna stoupá. Dostupné z WWW: . 8. Schenker [online]. 2009-25-06 [cit. 2010-12-05]. Ekonomická krize zásadně změnila trh logistiky. Dostupné z WWW: . 9. Firmy [online]. 2010-12-05 [cit. 2010-12-05]. Katalog firem a institucí - Firmy.cz . Dostupné z WWW: . 10. Dopravní Noviny [online]. 2008-18-08 [cit. 2010-12-05]. Tomáš Žídek (Lagermax spedice a logistika) pro DN. Dostupné z WWW: . 11. K-REPORT český dopravní server [online]. 2010-23-06 [cit. 2010-12-05]. Hospodářský zázrak ČD Cargo. Dostupné z WWW: . 12. SŽDC Správa železniční dopravní cesty [online]. 2010 [cit. 2010-12-05]. MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY. Dostupné z WWW: . 13. Csu [online] 2010 [cit. 2010-12-12] Obyvatelstvo – roční časové řady, dostupné z WWW: Hawlová, Hain, Vrbka, Zvolánek

16



14. Csu [online] 2010 [cit. 2010-12-12], Ekonomická skladba obyvatelstva a vývoj pracovních sil, 15. Patria [online] 2010 [cit. 2010-12-12] Ekonomické ukazatele – HDP, dostupné z WWW: 16. mdcr [online] 2010 [cit. 2010-12-13] Legislativa, dostupné z WWW: < http://www.mdcr.cz/cs/Legislativa/Legislativa/> 20. Moderní řízení [online]. 2008 [cit. 2010-12-13]. Konkurenční síly formující strategii firmy. Dostupné z WWW: http://modernirizeni.ihned.cz/c4-10000605-23265510-600000_dkonkurencni-sily-formujici-strategii-firmy 21. Logisticsatoz.com [online]. 2008 [cit. 2010-12-13]. Procesní, logistické a IT poradenství nyní pod jednou střechou. Dostupné z WWW: .

11 Oborově zaměřené zdroje 50. Dopravní noviny Týdeník pro dopravu a logistiku [online]. 2010 [cit. 2010-12-12]. Dostupné z WWW: . 51. Logistika.iHNed.cz : Doprava, skladování, distribuce, balení [online]. 2010 [cit. 2010-12-12]. Hlavni stranka. Dostupné z WWW: . 52. Logistika online.cz [online]. 2008 [cit. 2010-12-13]. Dostupné z WWW: .


17

ZS Seminární práce Přeprava a skladování zboží

Recommend Documents