ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. leden 2011
Do regionu poputuje milion a půl, na památky Prostějovsko – O ministerské peníze na opravy kulturních památek mohou do konce února žádat vlastníci nemovitých kulturních památek na Prostějovsku. Do regionu by se tak mělo dostat více než půldruhého milionu korun. „Jedná se o dotační program ministerstva kultury určený pro památky zapsané v Rejstříku nemovitých kulturních památek České republiky,“ uvedl městský památkář Daniel Zádrapa. Peníze tak nemohou jít na každý křížek u vesnice, ale pouze na památky státem uznané. Také je nelze použít například na modernizaci objektu či pořizování dokumentace. Přestože peníze poskytuje ministerstvo, žádosti si majitelé památek musí podat na město. „My celou agendu pro ministerstvo zpracováváme. Na letošek jsme dostali přiděleno milion dvě stě tisíc korun. Je to částka o něco nižší než loni,“ uvedl Zádrapa. Opravy kostelů V minulém roce rozdělili úředníci mezi pět žadatelů více než milion a půl. Dostalo se tak například na opravu kostela ve Stařechovicích, Kostelci, v Protivanově či Němčicích. V Němčicích mohli také díky financím z ministerstva opravit sochu svatého Jana Nepomuckého. „Jsme rádi, že se nám podařilo i díky podpoře města tuto památku zrestaurovat tak, aby přečkala další léta bez nějakých nákladných zásahů. V minulosti nebyla takovým věcem věnována dostatečná pozornost, my bychom však chtěli dědictví po našich předcích zase předat dál,“ uvedl místostarosta Němčic nad Hanou Jan Vrána. Žádat lze nejméně o 50 tisíc „I když se množství peněz na památky rok od roku snižuje, myslím, že stále má tento program smysl. Naštěstí dostáváme málo žádostí, takže částka, která připadne na jednotlivý projekt, je docela zajímavá,“ zhodnotil Zádrapa. Spoluúčast vlastníka musí činit minimálně deset procent a nejmenší částka, o kterou lze žádat, je padesát tisíc. „U nižších částek se počítá s tím, že je dá vlastník dohromady nějak sám. Momentálně mě nenapadá dotační titul, který by tohle řešil,“ řekl městský památkář. Kdo by tedy chtěl opravit svou památku levně, má smůlu. Restaurátorské firmy však mají obvykle rozpočty mnohem vyšší. Rozdávat se bude i na Konicku Peníze z ministerstva budou rozdělovat také na Konicku. „Loni jsme dostali dvě žádosti, mezi které jsme rozdělili necelého čtvrt milionu korun. Letos máme k dispozici tři sta padesát šest tisíc,“ prohlásila památkářka Eva Popelková z Městského úřadu Konice. V loňském roce se tak díky dotaci z ministerstva dočkala v Konici nové fasády část zámku. Restaurátoři se mohli také pustit do oprav kamenné pamětní desky v Horním Štěpánově. (Pavel Moš) OD 31. 1. 2011
1
V synagoze objevili zazděný oltář, okno a hebrejský nápis Loštice - Hned trojí překvapení čekalo na restaurátora a dělníky v loštické synagoze, kde vrcholí další etapa rekonstrukce. V čelní stěně modlitebního sálu objevili klenutý oltářní výklenek, nad ním pod stropem kulaté okno a u něj hebrejský liturgický nápis. Zatím je z nápisu vidět jen malá část, ale už ji zkoumají odborníci z Židovského muzea v Praze. Okno i výklenek byly zazděné, ale takovým způsobem, že bylo snadné původní tvar obnovit. „Nacisté za války vybourali v místě oltáře nový vchod z ulice do sálu synagogy, kde byl v té době sklad wehrmachtu. Po válce nechala správa města dveře zase zazdít, ale nikomu už nezáleželo na návratu k původnímu stavu. Dokonce doprostřed někdejšího oltáře zabudovali rozvaděč,“ vysvětluje Luděk Štipl z místního spolku Respekt a tolerance, který se o památku stará a bude ji provozovat. Po dokončení nové elektroinstalace dělníci nefunkční rozvaděč vybourávali a přitom objevili původní výklenek. „V židovském pojetí je oltářem skříň zabudovaná v čelní zdi synagogy a v ní jsou uloženy svitky tóry. Obnovíme ji, podobně jako je tomu v synagoze v Úsově,“ uvedl Štipl. Také kulaté okénko v průčelí mívají všechny synagogy. Na starých snímcích té loštické je okno jasně vidět i se zdobnou vitráží směrem do sálu. Zazděno bylo z neznámých důvodů v roce 1989, z obou stran ale jen tenkých zdivem, takže okrouhlý prostor uvnitř zůstal prázdný a zachoval se i původní dřevěný rám, léta skrytý pod omítkou. „Také okno jsme měli v plánu v další fázi rekonstrukce obnovit. Takhle nemusíme nic nově vymýšlet. I pro zachování autenticity prostoru je to důležité,“ uvedl Štipl. Během minulého roku dostala synagoga novou elektroinstalaci, plynové topení, rozvod vody, sociální zařízení a přípoj k internetu. Opraveny byly vnitřní omítky a vysekány betonové podlahy. Ty zatím jen v podobě štěrkového lože a s drenážním systémem čekají na léto. Teprve až vyschnou, pokryje je dlažba. Místnosti čeká ještě vybílení a pak už může památka sloužit stálé expozici, koncertům i vzdělávacím programům, které spolek Respekt a tolerance pořádá zatím ve školách. V synagoze bude i studovna a knihovna a zázemí pro účinkující. Většinu nákladů na rekonstrukci hradí město Loštice z dotací, které loni daly dohromady 1,7 milionu korun. Největší příspěvek zprostředkovala ze státního programu LEADER Místní akční skupina Mohelnicko, přispěl i Nadační fond obětem holocaustu a Olomoucký kraj. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 13. 1. 2011
Mohelnice chystá investice za půl miliardy Mohelnice /VIZUALIZACE NÁMĚSTÍ/ - Investice za půl miliardy korun má v nejbližších čtyřech letech v plánu město Mohelnice. Zastupitelé seřadili všechny dlouhodobě chystané záměry a sedmi z nich teď přiřadili prioritu číslo jedna. To znamená téměř jistotu, že se do roku 2014 uskuteční. Na většinu z nich má Mohelnice schválenou či přislíbenou dotaci, což snižuje nárok na městskou kasu na 100 milionů korun. „V původním plánu z roku 2009 byla řada pochybení na příklad v cenách. A byly tam i megalomanské projekty jako například dostavba domu pro seniory pro 40 lidí za 85 milionů korun. Plán jsme teď doplnili a zpřesnili,“ uvedl druhý místostarosta Pavel Kuba (ČSSD) a dodal: „Než se do některého projektu město pustí, musí být předem jasné, jak bude financovat svůj podíl.“ Dvě z chystaných akcí zatíží město úvěrem. Bude to úprava historického centra a rekonstrukce kanalizace. Ta je s náklady 428 milionů nejspíš nejdražší akcí v celé historii Mohelnice. Město musí dát ze svého 52 milionů, zbytek uhradí Vodohospodářská zařízení Šumperk s vydatnou pomocí Unie. Kdy stavba začne, zatím nikdo neví. „Čeká se na rozhodnutí Evropské komise o dotaci, pak musí stavba do devadesáti dnů začít,“ informoval Kuba.
2
V roce 2012 bude znamenat velký nápor na rozpočet města revitalizace historického centra za 44 milionů. Město musí v tomto případě dát téměř polovinu částky, vezme si na ni úvěr. Zatím je v plánu první etapa, která se týká náměstí Svobody a ulice S. K. Neumanna. „Na další ulice městské památkové zóny a na Kostelní náměstí zatím peníze nejsou. Nepříjemné je, že druhou etapu už bude nutné platit jen z rozpočtu města, protože další dotační tituly už nebudou vypsány,“ řekl Pavel Kuba. Střed náměstí doplní nová bronzová kašna, bude tu místo pro letní scénu na kulturní akce, pro letní kavárnu a stánky. To vše omezí plochu pro parkování. „Nahradit by je měla další parkovací plocha u nedaleké restaurace U Bruse,“ řekl místostarosta. Mezi projekty s prioritou číslo jedna je i zateplení dvou základních škol. Práce na škole ve Vodní ulici zbývá už jen dokončit, na škole v ulici Mlýnské teprve začnou, dotace je už jistá. Pokud se podaří získat i dotaci na zateplení mateřské školy Na Zámečku, dojde o prázdninách i na ni. „Na vlastní podíl na Mlýnské a Na Zámečku použijeme výtěžek z prodeje bývalého fotbalového hřiště. Veškeré kapitálové příjmy města je třeba proměnit na investice,“ řekl první místostarosta Antonín Navrátil. Mezi chystanými akcemi je také generel dopravy ve městě a cyklostezka do Moravičan. Na opravu chodníků a komunikací chce vedení města dávat každý rok tři miliony korun. Do přednostní kategorie investic se zatím nedostala další etapa rekonstrukce bazénu a cyklostezka do Újezdu. Na obě akce má už město projekt. (Stanislava Rybičková) ŠaJD 28. 1. 2011
Ludmírov: Paní Hora lákala v pravěku lovce, dnes turisty Ludmírov – Skalnatý hřbet nedaleko Ludmírova přitahoval odedávna pozornost lidí. Žili zde již lovci ve starší době kamenné, skálu se třemi průchody však navštěvovali lidé po celý pravěk, i v novověku. Na starých mapách je označen jako Paní Hora, dnes mu turisté říkají Průchodnice. První lidé se u jeskyní objevili už asi před patnácti tisíci lety. „V našich sondách jsme našli kamenné nástroje z doby pozdního paleolitu až mezolitu. Zprávy z výzkumů, které zde proběhly asi před sto lety, hovořily o osídlení ještě o něco starším, magdalénském. Naše sondy je však nepotvrdily,“ uvedl archeolog Jiří Svoboda. Později se na svazích Průchodnice objevovali zemědělci, pravděpodobně pastevci ovcí. Jeskyně zřejmě využívali jako úkryt před nepohodou. U vchodu archeologové našli keramické střepy z doby bronzové, ale možná i starší. Průchodem k dospělosti Střepy však mohou být i dokladem zcela jiných návštěv jeskyně. „Podobná místa bývala oblíbeným prostředím pro různé iniciační rituály, kdy průchod skrze skálu mohl znamenat například přechod do dospělosti. Člověk, který vystoupil ze skály se symbolicky narodil do nového života. Na nějaké podobné praktiky může upomínat i starý název Paní Hora,“ upozornil etnograf Karel Faltýnek. Průchodnice má i velmi zajímavou geologickou minulost. „Celý masiv pochází z prvohor a je tvořen devonskými vápenci. Vývojově patří k javoříčskomladečskému krasu,“ řekla geoložka prostějovského muzea Vladimíra Jašková.
3
Skalní dutiny zde vytvořilo pradávné moře. „Krasové vody z největšího vývěru napájí například konický vodovod. V lomu pod Průchodnicí jsme v puklinách zaznamenali silné vzdušné proudění, které signalizuje, že zde mohou být velké duté prostory. K těm se nyní snažíme prokopat,“ prohlásil místní jeskyňář Jan Výmola. Těžba manganu Zajímavé horniny lákaly k místu už od středověku horníky. „V závrtech jsou splavená druhotná ložiska hematitu, který dříve využívali k výrobě železa,“ poznamenal Výmola. Železo se vyskytuje i v okolních kopcích, tak není divu, že v kraji stálo v osmnáctém století i několik vysokých pecí. Kvůli nedostatku vody zde však těžba i zpracování rudy brzy zanikly. Poslední horníci se zde objevili pravděpodobně v sedmdesátých letech devatenáctého století, kdy se na severním svahu Průchodnice měl těžit mangan. Výskyt manganu v tomto místě ostatně prokázaly i nedávné geologické průzkumy. „Tyto sedimenty bohaté na mangan svým charakterem odpovídají takzvaným černým hlínám., které nacházíme ve vrstvách jeskynních sedimentů a krasových kapsách i v jiných krasových oblastech,“ uvedl olomoucký geolog Jiří Zimák. Vápenec Stopy po středověkých řemeslnících našli archeologové i pod svahem u mlýnského náhonu. Zpracovávali zde zřejmě vápenec těžený na Průchodnici. „Voda z protrženého náhonu zde odkryla vápenickou pec ze čtrnáctého století o průměru asi jednoho metru. V blízkosti byla dokonce připravena vsázka v podobě rozdrceného vápence. Podobné známe například z okolí Bouzova,“ popsal nález archeolog Pavel Šlézar z památkového ústavu v Olomouci. Lákadlo pro turisty Horníci a řemeslníci však už dávno odešli a okolí hory tak ztichlo. Lesy a louky jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V jeskyních zimují netopýři velcí a večerní. Botanici zde evidují několik druhů orchidejí a ve stínu lesních stromů můžeme najít třeba zlatohlavou lilii. Po skalách se plazí rozchodník, sleziníky a další vzácné rostliny. Turisté je sem přicházejí hledat do přírodní rezervace, která tu existuje už více než čtvrt století. (Pavel Moš) OD 27. 1. 2011
Přestavbu Prioru v Olomouci blokuje úspěšně důchodce OLOMOUC - Už jednou odložená rekonstrukce obchodního domu Prior v Olomouci se znovu odsouvá. Firma, které nepopulární budova vedle gotického kostela sv. Mořice patří, chtěla se stavbou začít už na jaře, ale velmi pravděpodobně ji letos nezahájí vůbec. Z velké části je to zásluhou jediného Olomoučana – důchodce, který svými námitkami zdržel projednávání změny regulačního plánu městské památkové rezervace. Bez ní nedostane přestavba Prioru stavební povolení. Osmašedesátiletý senior Jan Chladnuch se například obával, že soukromý vlastník Prioru chce budovu obchodního domu posunout k barokní Merkurově kašně v ulici 8. května, že se zúží Úzká ulice, a nelíbí se mu také, že kvůli zrušenému podloubí se budou u Prioru mačkat lidé na menší tramvajové zastávce. Podobných připomínek sepsal po prvním veřejném projednání návrhu změny regulačního plánu víc. Ministerstvo kultury mu v jednom bodě dalo za pravdu, a město proto muselo jeho námitku do regulačního plánu zapracovat. Celý proces schvalování se tak protáhl o měsíce. „Zpočátku jsem chtěl projekt jen vylepšit. Čím víc se o tu stavbu ale zajímám, docházím k tomu, že by možná bylo nejlepší ji vykoupit, pak zbourat a na jejímmístě vybudovat veřejné prostranství,“ shrnul Jan Chladnuch. Zrušení podloubí či zúžení Úzké ulice. To jsou jen některé z nedostatků, které má podle seniora Jana Chladnucha chystaná přestavba Prioru. Za pravdu mu dalo i ministerstvo. Stavět se tak zřejmě letos nezačne. Společnost CL Trade, která kromě olomouckého Prioru vlastní i další obchodní domy u nás, chce i přes zdržení v přípravách na rekonstrukci pokračovat, i když jako reálný termín vidí až příští rok. Hrozí však i to, že se v Olomouci nic opravovat nebude. „Investora průtahy už pořádně otrávily. Nakonec se může zdravě rozčílit a peníze přesunout do jiných obchodních domů, které opraví před námi. Na Olomouc se pak třeba deset let nedostane,“
4
upozornil ředitel Prioru a člen představenstva CL Trade Dušan Hric. Autoři nové podoby Prioru většinu argumentů Jana Chladnucha označují za polopravdy. „Pan Chladnuch jen dovedněmixuje různá témata. Snažil jsem se mu vše objasnit, ale zdá se, že mé odpovědi na otázky nechce poslouchat,“ tvrdí architekt Miroslav Pospíšil. Vysvětlil to na příkladu Úzké ulice. Architekti si zakládají na tom, že obchodní dům chtějí vrátit na místo původní historické zástavby, která musela Prioru ustoupit v sedmdesátých letech. Na budově chtějí mimo jiné zrušit předsunuté první patro a nechat ji „vyrůstat ze země“. Jan Chladnuch tvrdí, že po zrušení podloubí bude už tak uzoučká ulice ještě užší. Architekt to popírá: „Stávající fasádu Prioru tvoří sendvičové zavěšené panely, které mají tloušťku asi 45 centimetrů. Ty necháme demontovat a konzoly zkrátit, čímž ušetříme až 70 centimetrů. Tloušťka nového fasádního panelu bude jen pěticentimetrová. Dispozice se nezmění a Úzká ulice se nezúží,“ popsal Pospíšil. Posuňte stavbu dál od barokní památky, vzkázalo ministerstvo Na druhou stranu město muselo uznat a investoři vyjít důchodci vstříc u Merkurovy kašny. Na rohu ulic 28. října a 8. května byli po intervenci ministerstva kultury nuceni posunout budovu o 40 centimetrů dál od barokní památky. „Z předložené grafické části připomínky bylo zjištěno, že projednávaná změna ve skutečnosti představuje větší zásah do území, než bylo možné zjistit z dokumentace předložené pořizovatelem,“ napsali ministerští úředníci. Už loni odsunula firma CL Trade rekonstrukci za 150 milionů korun kvůli sporům o podloubí v ulici 8. května, které nyní slouží jako tramvajová zastávka. Město nejprve trvalo na tom, že podloubí musí zůstat, pak zastupitelé svoje požadavky zmírnili a spokojili se jen se zastřešenou zastávkou na chodníku před Priorem. I u ní se však může leccos změnit. V městské radě, která bude o změně regulačního plánu znovu rozhodovat, totiž sedí řada nových politiků. Rada se bude regulačním plánem zabývat 8. února. Platit začne, pokud jej o týden později schválí i zastupitelé. Na tom, jestli se Prior začne rekonstruovat, nebo ne, závisí i osud ulice 8. května. I ji čeká nákladná oprava, ovšem jen za předpokladu, že obě akce začnou ve stejnou dobu. „Nechceme, aby nám na čerstvě spravenou komunikaci začaly jezdit těžké jeřáby a stavební mechanizace. Navíc bychom byli za blázny, kdybychom dvakrát otvírali jednu lokalitu,“ prohlásil investiční náměstek olomouckého primátora Martin Major. Radní města se teď víc zaměřují na rekonstrukci Dolního náměstí. „Můžeme sice dělat obě akce, ale byl by to velký nápor na městské peníze. Ne všechno totiž pokryjí evropské dotace,“ dodal Major. (Petra Klimková) MFD 24. 1 . 2011
Objeví se zlato wehrmachtu ukryté v Repešském žlebu? Prostějovsko – Zlato uloupené vojáky wehrmachtu, jantarová komnata či ukrytá Masarykova socha. To jsou kromě vrahů či UFO další náměty pověstí, se kterými se na Prostějovsku setkávají etnologové. „Ukryté poklady lákaly lidskou fantazii odedávna, takže se tady ocitáme před pokračováním velmi staré tradice,“ uvedl etnolog Jan Pohunek. Oblíbenými místy lidového bájesloví jsou mimo jiné žleby vojenského prostoru Březina. Podle lidového podání se na konci války objevila v Repechách kolona vojenských automobilů. Prázdných. Nikdy předtím zde nebyl jediný německý voják, wehrmacht prý totiž neměl vesnici na svých mapách. „Když jela kolona do Repešského žlebu od Prostějova, byla auta plná. Byly v nich archivy a nakradené zlato. To všechno schovali někde ve žlebě,“ dušuje se jeden ze starousedlíků, který se však z obavy o život bojí uveřejnit své jméno v novinách. Někdo by si totiž prý mohl myslet, že ví něco víc. Ve žlebech měly ostatně schovávat poklady už husité nebo Švédové. „Je to obvyklá věc, že lidé si vždy spojí takovou historku s nějakými válečnými událostmi, které mají v paměti. Například o Prusech se mnoho podobných pověstí nezachovalo, protože ti krajem protáhli relativně rychle,“ dodal Pohunek. Masaryk ve studni? Ve žlebech by také měla odpočívat Masarykova socha odvezená v padesátých letech z prostějovského náměstí.
5
„Jele tama na Blansko. A nekde tam je stodňa, do které ho schovale. Dodneška tam v té vodě stoji, protože do sléváren dojela erena prázdná. Já sem tam nebel, ale tatik dělal v lese a ten jo oměl okázat. Ale ož je kole let mrtvé,“ potvrdil další z dobře informovaných místních. Jantarová komnata u Vrbátek? Masaryk či zlato nejsou jedinými historickými poklady, které země na Prostějovsku skrývá. Právě před rokem se totiž ve vysílání televize Nova objevil jistý pan Janoušek z Hodonínska. Tvrdil, že jedna z nejhledanějších cenností, kterou v Rusku ukořistili nacisté, je na Prostějovsku. Jantarová komnata je podle něj ukryta na poli u Vrbátek. Žádný výkop se zde však minulý rok nekonal a poklad tak stále čeká ne své vyzvednutí. Pozitivní Hradisko a depresivní Ludéřov Dalšími lokalitami, které přitahují pozornost, jsou stopy keltského osídlení, především na Starém Hradisku a u Ludéřova. „Oppidum na Starém Hradisku má úžasnou pozitivní energii, naopak svatyně u Ludéřova je velmi depresivní. Je naprosto jasné proč na jednom místě žili a na druhém obětovali. Je tu ostatně i obětní studna,“ líčí atmosféru dalších míst s duchovním nábojem záhadoložka Erika Bábková. Podle nejnovějších archeologických průzkumů se však u Ludéřova nejedná o keltskou svatyni, ale o pozůstatky opevnění vybudované Švédy. „Podrobným terénním průzkumem jsme zjistili, že opevnění porušuje středověké úvozové cesty a je tedy mladší,“ vysvětlil archeolog Pavel Šlézar z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. Podle něj výstavba valů souvisí nejspíše se švédskou blokádou Olomouce za třicetileté války. (Pavel Moš) OD 29. 1. 2011
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD ŠaJD PVT HT
Mladá fronta dnes Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P ŽUP OD PřD
Právo Žurnál UP Olomoucký deník Přerovský deník
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XX. 2011 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
6
