ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku
Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci. leden 2009
Unikátní sušárna chmele z 19. století je na spadnutí Senice na Hané - Jediná sušárna chmele z nepálených cihel v České republice je v Odrlicích, místní části Senice na Hané. Budova ze sedmdesátých let 19. století je bohužel na seznamu zchátralých památek okresu Olomouc. „Sušárna je ve velmi špatném stavu, chybí jí okna a topení. Především je však nutné objekt staticky zabezpečit,“ řekl František Chupík z Národního památkového ústavu v Olomouci. První krůčky však již pomalu začínají. Bývalá starostka Senice na Hané Eliška Dostálová založila s dalšími lidmi občanské sdružení Aktiv plus a hodlají sušárnu odkoupit. „Je to ojedinělá památka, máme objednaný geometrický plán, aby se mohl pozemek oddělit a potom odkoupit od vlastníka Břetislava Staroštíka,“ popisuje Dostálová. Téměř dvacet let památnou budovu nikdo nevyužíval, předtím sloužila zemědělskému družstvu jako sklad. „Určitě z toho nechceme udělat výdělečný podnik, předběžně by tam mohla být taková malá výstava, muzeum pivovarnictví regionálních značek. Již dříve jsem zajistila statika, ale bohužel nebyla vůle zastupitelů cokoliv měnit,“ uvedla Dostálová, která pracuje na Pozemkovém úřadu v Olomouci. Objekt je především potřeba zajistit proti pádu. „Hliněná konstrukce sušárny chmele byla součástí stodoly, která vyhořela. Část stodoly je přestavěná, ale památkově chráněná je sýpka. Jenže rekonstruovat musíme i stodolu. Za dobu, kdy sušárnu nikdo nevyužíval, lidé vyřezali stropní trámy, které držely patra. Budova tedy není staticky vůbec zajištěná, navíc se oddroluje vnější část, může se tedy například při přívalových deštích kdykoli celá zbortit,“ říká architekt Pavel Pospíšil, který má připravit projekty na její obnovu. Zastaveníčko pro cyklisty Jen samotné statické zajištění, na které existuje projekt již několika let, bude stát milion korun. Náklady na celkovou opravu se podle architekta pohybují kolem dvou a půl milionu korun. „Plánujeme tam udělat takové zastavení na cyklotrase nebo by se tam dalo dojít i od auta. V létě by byla na místě trvalá služba, která by hlídala například expozici sušení chmele, jinak by byla k dispozici pro návštěvníky cedulka s informací, kde najdou klíče. Podobně jsem to viděl v Senetářově s muzeem knoflíkářství. Sušárna má tři patra, určitě by se však nedalo všude chodit, ale plánujeme udělat alespoň lehké schodiště s plošinkou do všech pater,“ říká Pospíšil. Vlastníkem je stále Břetislav Staroštík. „Doufám, že se sdružení záměr podaří. Nabízím sušárnu za symbolickou cenu, zkoušel jsem to prodat i pivovaru v Litovli. Jenže všechny předchozí akce byly neúspěšné,“ říká Staroštík, který sušárnu zdědil po pradědečkovi. Ten se v roce 1857 do Odrlic přiženil a propagoval pěstování chmele. Zhruba o dvacet let později začal stavět budovu, kde měl dvě česačky a dvě sušičky. Chmel pěstovali také v sousední Seničce, Cholině a v Senici, kde zůstalo pětačtyřicet hektarů dodnes. V letech 1968 až 1969 propadl majetek státu, Staroštíkovi jej získali zpět po revoluci v roce 1989. Úpravy by podle architekta Pospíšila mohly začít za dva roky, záleží na jednání s památkáři a na tom, jestli získá sdružení peníze. (Simona Horká) OD 7. 1. 2009
1
Vandal poškodil Olomouci
vzácnou
barokní
kašnu
Tritonů
v
Zatím neznámý vandal poškodil v těchto dnech vzácnou památkově chráněnou kašnu Tritonů na náměstí Republiky v Olomouci, která je součástí souboru šesti olomouckých barokních kašen. "Pachatel nastříkal na vnitřní část kašny svastiku hákového kříže, anarchistický kříž a další blíže nezjištěné obrazce. Výše škody způsobená poškozením památky dosud nebyla olomouckým magistrátem vyčíslena,“ řekla Právu ve čtvrtek olomoucká policejní mluvčí Jitka Dolejšová. Policisté podle ní událost vyšetřují pro podezření ze spáchání dvou trestných činů poškozování cizí věci a podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Pachateli hrozí až tři roky vězení. Kašna Tritonů stojí ve středu náměstí Republiky. Pochází z roku 1709 a vytvořil ji neznámý autor podle vzoru kašny Gianlorenza Berniniho umístěné na náměstí Barberiniů v Římě. Soubor olomouckých barokních kašen je největší na sever od Alp. Je národní kulturní památkou. (mhr, VH) Právo web Novinky 8. 1. 2009
Olomouc opět uvidí vzácný gobelín. Odborníci jej rok dávali dohromady Olomouc - Velmi ceněný gobelín z mobiliáře Arcibiskupské rezidence v Olomouci už brzy získá svou původní podobu. Již přibližně rok na něm pracují odborníci z Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí a jsou s prací téměř u konce. Tkaný obraz z osmnáctého století nese název Odpočinek na útěku do Egypta a je řazený mezi špičky tkalcovského řemesla v celé České republice. Na jaře si jej budou moci prohlédnout i návštěvníci Arcidiecézního muzea v Olomouci. „Rozsáhlé restaurátorské práce byly nezbytné, protože hlavní kostra osnovních nití byla napadena moly, a hrozilo tak zborcení celého gobelínu. Barevnost díla se i do dnešního dne vzácně zachovala, a to proto, že v minulosti ji nikdo nepoškodil nevhodným čištěním či jinými zásahy,“ uvedl ředitel gobelínové manufaktury Jan T. Strýček. Na renovaci tkané památky pracuje pět zaměstnanců gobelínky už od března loňského roku a všechny práce by měly být dokončeny v březnu. „Při restaurování bylo použito techniky neviditelné retuše, tedy doplnění chybějících osnovních nití vlněnou a hedvábnou přízí s odpovídající barevností a dále dotkání děr,“ vysvětlil Strýček. Bylo nutné také ručně nabarvit více než čtyři stovky různých přízí za použití speciálních barviv, aby se uchovala stálost a jednotná barevnost díla. „Při restaurátorských pracích je nejdůležitější zachování původního charakteru gobelínu, tedy problémy spojené s restaurací gobelínů jsou úplně jiné než například u obrazů a nedají se paušalizovat. Je důležitá zodpovědnost, zkušenost, ale také schopnost vcítit se do konkrétního problému s určitou vnímavostí a intuicí,“ informoval ředitel. Podle něj jde o dílo vysoké kvality. „Je specifické tím, že při jeho výrobě bylo velmi citlivým způsobem pracováno s melírem, autor nepoužil jen čisté tóny, kladené vedle sebe, ale rovněž techniku vpíjení více barev. To dodává celému dílu jakousi živost a světelnou vibraci,“ doplnil Strýček. Unikátní gobelín o rozměrech 340 krát 435 centimetrů byl pravděpodobně vytvořen ve Francii v první třetině 18. století, na žádost tehdejšího arcibiskupa olomouckého. „Jeho špičková kvalita poukazuje na důležitost a významnost Arcibiskupství olomouckého. Odpočinek na útěku do Egypta je součástí souboru dvou gobelínů s novozákonními výjevy, druhý z nich má název Útěk do Egypta, což je tematika na gobelínech velmi ojedinělá,“ informovala Monika Vývodová, tisková mluvčí Arcibiskupství olomouckého.
2
Hlavním motivem je odpočinek Svaté rodiny situovaný uprostřed rajsky krásné středomořské zahrady s rozmanitou zahradní architekturou obklopenou tropickou vegetací. Jako materiál byly při výrobě použity vlněné a hedvábné příze. Gobelín bude po restaurování vystaven v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a Kroměříži jako součást výstavy cenných historických textilií. (Petra Pášová) OD 15. 1. 2009
Lipník přispěje na opravy domů v památkové rezervaci Lipník nad Bečvou - Finanční příspěvek od města na opravy domů mají teď šanci získat majitelé objektů, které stojí v městské památkové rezervaci v Lipníku nad Bečvou. Žadatelé si mohou až do poloviny února podat písemnou žádost o tento grant. Lipnická radnice přispívá na regeneraci viditelných částí domů každoročně. Finanční příspěvek je určen například na rekonstrukci omítek, opravy nebo výměny výplní oken, dveří, střešní krytiny či klempířských prvků. „Žadatelé musejí mít připraveno stavební povolení a další podklady, které jsou pro podání žádosti o příspěvek nezbytné,“ řekla mluvčí lipnické radnice Magdalena Gladišová. Lipník nad Bečvou přispívá na opravy domů od 3 až maximálně do 80 tisíc korun. Při posuzování žádostí budou upřednostněny objekty, které jsou zapsané v seznamu nemovitých památek. „Na příspěvek však nemají nárok projekty, které byly podpořeny v uplynulých deseti letech. Na příspěvek nemá nárok ani žadatel, který má nedoplatky vůči městu,“ dodala lipnická mluvčí Magdalena Gladišová. (Dagmar Rozkošná) HD 20. 1. 2009
Městské hradby čekají na velkou opravu marně Olomouc - Ačkoli Olomouc už dávno neplní funkci pevnosti, městské opevnění zůstalo zachováno dodnes. Jako had se táhne kolem historického centra, jeho největší část si Olomoučané mohou prohlédnout při procházce Bezručovými sady. „K městským hradbám patří vše, co je pevně vestavěné, kromě samotných zdí jsou to i všechna schodiště nebo věže,“ uvádí ředitel Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Konečný. Hradby jsou však na seznamu zchátralých památek. „Poslední velké opravy hradeb byly v sedmdesátých letech minulého století. Od té doby se žádná soustavná oprava neuskutečnila,“ říká Konečný. Důvodem jsou především finance. „Opravy měly několik etap a pro město to byla velká finanční investice,“ vzpomíná Konečný. Olomouckou pokladnu citelně zasáhla i šestimilionová rekonstrukce Michalských schodů v roce 2004. Ta však vzala k velkému zklamání Olomoučanů po několika měsících za své. Podle mluvčího olomouckého magistrátu Ivana Rašťáka jsou na vině průsaky vody, zřejmě ze špatné kanalizace na pozemcích vily Primavesi. „Není to však prokazatelné a v současné době by bylo velmi těžké provádět jakékoli větší investiční akce. Proto je pro nás jednodušší poškozenou zeď pouze čas od času opravit,“ dodal Rašťák. Další úpravy městského opevnění by mohly v budoucnu nastat u Dómského náměstí. Olomoučtí zastupitelé plánují jeho propojení s klidovou zónou parku pod hradbami. Podle návrhů by lidé mohli procházet z Dobrovského ulice přes letní kino do ulice Mlčochovy. Mezi kinem a zahradou však stojí zeď, kterou by bylo třeba probourat. To se však nelíbí olomouckým památkářům. „Od projektu jsme neupustili,“ říká náměstek primátora Ladislav Šnevajs. „Na základě rozhodnutí krajského památkového ústavu jsme se odvolali na ministerstvo kultury a Národní památkový ústav v Praze,“ dodává Šnevajs. Podle radního by konečné rozhodnutí o projektu mohlo padnout v průběhu příštího týdne. (Michala Michalcová) OD 14. 1. 2009
3
Vojenský hřbitov v Černovíře: projekt opravy je, peníze nikoliv Olomouc - Ostudně zpustlý a ponechaný svému osudu i zlodějům je už léta historický vojenský hřbitov v olomoucké čtvrti Černovír. Spočívají tam ostatky vojáků několika armád: rakousko-uherské, carské ruské a také československé. Za první světové války přibyla desítka dalších národností. V jednom hrobě jsou společně pohřbeni i vojáci dvou různých národností a hodností. Jinde jsou zase ostatky přísně rozdělené podle příslušnosti k náboženství na islámské, pravoslavné, římskokatolické či evangelické. Jenže v nynějším žalostném stavu hřbitova už nelze rozpoznat, kdo kde spočívá. Jsou zde jen ulomené kříže, poházené náhrobky a dva chátrající pavilony. Vojenský hřbitov v Černovíře vznikl v roce 1869 z civilního pohřebiště, které je zhruba o dvacet let starší. Je zde muslimský a křesťanský pavilon, stromová výsadba vytváří čtyři samostatná pole vyplněná řadami hrobů. Vstup do prostoru hřbitova původně umožňovaly čtyři brány umístěné párově na východní a západní straně hřbitova. Na kamenné ploše čtvercového půdorysu stojí v rozích čtyři pilíře, které nesou oblouk ve tvaru oslího hřbetu. Na vrcholu stavby je znak měsíce. Část z celkových 1771 hrobů byla původně opatřena železnými jetelovými kříži, muslimští zesnulí měli kamenné náhrobky, pravoslavní vojáci potom patriarchální litinové kříže. První úpravy pocházejí z období 1. světové války. V letech 1914 až 1919 našlo na černovírském hřbitově poslední odpočinek 3218 vojáků. Hřbitov naposledy uklidili fandové hry I přes mezinárodní úmluvy, které zaručují nenarušení vojenských hrobů, je hřbitov v žalostném stavu. Zmizelo mnoho litinových křížů a čtyři kované svítilny. „Na obnovu existuje za ta léta více projektů, poslední je z dílny architektky Ivety Trtílkové. Hřbitov je však velice zdevastovaný a oprava je drahá,“ řekl Miroslav Papoušek z Národního památkového ústavu v Olomouci. Nepomohla ani velmi necitlivá úprava z 80. let 20. století, kdy oplocení vedlo přes hrobová místa a přesouvaly se i náhrobky. Podle projektu Trtílkové by měla být na místě vojenského hřbitova informační tabule, lavičky, opravy potřebují kříže i stély. Své místo by také opět našel náhrobní pomník z roku 1866. Návrh obsahuje obnovu zeleně a zabezpečení celého areálu včetně možnosti kamerového systému. Město by zde mělo vysadit dvě lipové aleje a jasany. Zatím však na tyto plány nejsou peníze. „Nepodařilo se nám získat podporu z Evropské unie. Nyní město Olomouc jedná s ministerstvem obrany v rámci jejich dotací na válečné hroby,“ řekla Vlasta Kauerová z oddělení památkové péče olomouckého magistrátu. Poslední úpravy tady udělali fanoušci atypické hry geocaching (hledání skrýší pomocí satelitních navigačních systémů), kteří tam vloni v září uklidili. (Simona Horká) OD 3. 1. 2009
Vzácná madona z Choliny je už v Česku Vzácná soška Panny Marie s Ježíškem, která byla v červenci 1996 ukradena z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Cholině na Olomoucku, je po soudních tahanicích v Rakousku, kam byla vyvezena, už zpět v Česku. V pátek ji novinářům představilo olomoucké arcibiskupství. Podle jeho mluvčí Moniky Vývodové pochází kvalitní dřevořezba v gotickém stylu o rozměrech 120x50 cm od neznámého autora z konce první čtvrtiny 15. století. Její cena je nejméně čtyři milióny korun. Za její krádež z kostela v Cholině stáli před soudem tři muži, kteří však byli pro nedostatek důkazů zproštěni viny. Zhruba před třemi lety, pouhé dva měsíce před koncem desetileté lhůty, po níž by se již podle zákona nemohla navrátit původnímu majiteli, byla soška nalezena u vídeňského starožitníka Alfreda Kolhammera. Koupil ji údajně v dobré víře od překupníka z Innsbrucku. „Starožitník nechal sošku zrestaurovat, čímž jednal proti českým zákonům, protože podle památkového zákona mohou naše umělecká díla restaurovat pouze restaurátoři s platnou českou licencí,“ uvedla mluvčí. Podle expertů byla navíc velmi necitlivě odstraněna barokní polychromie, tedy barevný povrch, a to louhem, což je velmi nestandardní postup.
4
„Došlo navíc i k poškození původní gotické polychromie a tím i ke znehodnocení významné kulturní památky,“ dodala. Po více než dvouletých soudních jednáních u Zemského trestního soudu ve Vídni bylo loni koncem září rozhodnuto, že soška se vrátí zpět do České republiky. Převezena byla 26. ledna. „Po neodborném zásahu v Rakousku je v havarijním stavu,“ sdělila Vývodová s tím, že madoně neprospělo ani její dlouhodobé uskladnění u vídeňského soudu. Zítra ve 14 hodin madona bude znovu uvítána farníky při mši svaté v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Cholině. (Miloslav Hradil) P 31. 1. 2009 (MFD 20.1.)
Ojedinělá usedlost v Tršicích se už začala opravovat Tršice - Ne každá zchátralá památka na Olomoucku najde někoho, kdo je schopen ji opravit. Jednou z mála takových je historická Richtrova zemědělská usedlost v Tršicích. Usedlost je od roku 1993 zapsána ve Státním seznamu památek a do roku 1997 byla ještě obydlena. Po smrti posledního majitele Bohuslava Richtra, který po sobě nezanechal dědice, propadl objekt jako takzvaná odúmrť státu. „Ten však do usedlosti neinvestoval a chtěl jej dokonce vyřadit ze seznamu památek, čímž by pro něj bylo o starost méně,“ sdělil současný majitel domu, architekt Jiří Roubík. „Kdybychom se stavby neujali, spadla by,“ řekl Roubík. Cihlový dům je podle Roubíka naprosto ojedinělý. Na rozdíl od podobných usedlostí Olomouckého kraje, které jsou v péči památkářů a pocházejí většinou z druhé poloviny devatenáctého nebo počátku dvacátého století, byla budova v Tršicích postavena už v první polovině devatenáctého století a podle zbytků stěn z hliněných válků nabíjených do bednění může být její jádro ještě starší. Jak dodává ředitel Národního památkového ústavu v Olomouci Pavel Konečný, jedinečnost stavby spočívá také v její celistvosti. „Jde o jednu z mála podobných staveb, které se zachovaly nedotčené,“ uvedl Konečný. Nový majitel začal s rekonstrukcí hned po koupi domu v roce 2006. Opravy se bohužel neobešly bez komplikací. „Asi měsíc před renovací se zřítil komín včetně přilehlých stěn a velká část stropů. Začali jsme tedy odklízením sutin,“ vzpoměl si. Statek se skládá ze tří částí. V té první bydlel hospodář, druhá část sloužila jako chlévy a třetí jako výminek. „Nejvíce zdevastovaný je dům hospodáře, kde kvůli havarijnímu stavu střechy při dešti strašně zatékalo. Novou krytinu v této části objektu by chom však měli položit ještě v průběhu zimy,“ uvedl Jiří Roubík. O využití historického hospodářství zatím noví majitelé neuvažovali. Podle Roubíka by usedlost neměla sloužit jako rodinný dům, využijí jej spíše rekreačně či jako muzeum. „Samozřejmě velmi záleží na tom, zda dostaneme další dotace z havarijního fondu, abychom mohli v rekonstrukci pokračovat v plné míře,“ doplnil majitel. (Michala Michalcová) OD 17. 1. 2009
5
Pevnost v Neředíně armáda opustila, válčí se ale dál Olomouc - Málokteré město se může pochlubit takovým množstvím různých pevností a pevnůstek jako Olomouc. Jedna z nich – Tereziánská pevnost XV v městské čtvrti Neředín, však je bohužel také zahrnuta na seznam zchátralých památek okresu. V těchto objektech většinou nikdo dlouhodobě neprováděl žádnou údržbu. Po odchodu armády se totiž do nich již dále neinvestovalo,“ vysvětlil Pavel Konečný, ředitel Národního památkového ústavu v Olomouci. Na špatném stavu pevností se často podepsaly také komplikované majetkoprávní vztahy. „Některé z nich patří stále vojsku, jiné jsou majetkem města nebo soukromých vlastníků,“ říká Konečný. Neředínský fort je podle něj na seznamu zchátralých památek asi druhým rokem. V 18. století se Olomouc stala jednou z nejdokonalejších pevností habsburské monarchie. Akční rádius olomoucké posádky se navíc ještě zvětšil ve století devatenáctém, kdy opevnění městského jádra doplnily předsunuté pevnosti, takzvané forty. Ten neředínský byl postaven v letech 1850 až 1854. Po ukončení své funkce v roce 1886 byla část podobných vojenských staveb zbořena, pevnost číslo XV avšak zůstala ušetřena. Její prostor majitelé v nedávné minulosti využívali mimo jiné jako garáže nebo diskotéku. V současnosti pevnůstka slouží jako paintballové hřiště, které provozuje občanské sdružení Paintball Game. Objekt však patří soukromému majiteli z Ostravy a jmenované sdružení si jej již sedmým rokem pronajímá. Smlouvu má na dobu neurčitou. „Uvědomujeme si, že historický objekt bychom mohli využít také nějakým více příhodnějším způsobem,“ uvedl ředitel sdružení Roman Činčara. Zároveň však vzpomíná na katastrofální stav pevnosti před pronájmem. „Před těmi sedmi lety vypadal objekt jako skládka, uvnitř často přespávalo také plno bezdomovců. Dnes je stav objektu nesrovnatelně lepší,“dodává Činčara. Areál na svých internetových stránkách sdružení avizuje jako „unikátní hřiště, které jinde v republice nenajdete.“ Lidé si tu mohou zahrát ve dvou podlažích opevnění a také venku kolem něj. (Michalela Michalcová) OD 11. 1. 2009
Znečišťování okolí rybníků mají lépe ohlídat obecní policisté Hrdibořice - Odpadky se i přes snahu obce neustále na březích vodních ploch hromadí. Břehy Hrdibořických rybníků a okolní louky dlouhodobě trápí nepořádek. Rybníky jsou národní přírodní památkou pod dohledem Správy Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Pracovníci obecního úřadu pravidelně uklízejí odpadky a sečou trávu. Zlepšení situace si v Hrdibořicích slibují od obecních policistů. „Největší nepořádek dělají rybáři,“ uvedla starostka Hrdibořic Vlasta Macenauerová. Obecní úřad si s nimi neví rady. Předseda prostějovské organizace Moravského rybářského svazu Jaroslav Kobza tvrdí, že odpadky nepocházejí od rybářů: „Při pravidelných úklidech, které v lokalitě pořádáme, vždy odvážíme půl avie odpadu, ve kterém se najdou i staré pneumatiky.“ Podle něj odvážejí spoustu harampádí, které není pozůstatkem po lovu ryb. Podle místních také není výjimkou, když se v noci po loukách prohánějí automobily a ničí přírodu. „Na příjezdu k rybníkům je značka zákaz vjezdu, kterou ale vandalové vůbec nerespektují,“ konstatovala starostka Macenauerová. Podle ní, když někoho zastaví, tak jen řekne, že přijel z druhé strany a žádný zákaz neviděl. V Hrdibořicích si slibují zlepšení díky mikroregionu Království, do kterého obec patří. „Nově by měli být v mikroregionu tři obecní strážníci, kteří budou častěji dohlížet i u nás,“ vysvětlila starostka Macenauerová.
6
„Úklid je problém na spoustě vodních lokalit,“ zmínil Jan Vrbický ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví. Správa CHKO prý přispěla loni Hrdibořicím dvakrát na úklid odpadů. „Pokud odpad není toxický, tak nemá přímý vliv na přírodu, je to hlavně estetická funkce,“ dodal Vrbický s tím, že při vyhazování odpadu je potřeba chytit pachatele přímo při činu. Na Hrdibořických rybnících je sportovní revír Moravského rybářského svazu. Prostějovská místní organizace se o lokalitu stará a má pro ni určeného revírníka. „O rybníky se starají lidé po své vlastní práci, nemůžou proto být všude,“ doplnil rybář Kobza. (Petr Syrovátka) PvD 7. 1. 2009
Areál se stáčírnou minerálek má jednoho zájemce Moravský Beroun - Zchátralý lovecký zámeček v Nových Valteřicích, místní části Moravského Berouna, může pro zájemce přilákat především na prověřenou stáčírnu minerálních vod v jeho okolí. Budova z devatenáctého století je nyní majetkem soukromé firmy, která jej nabízí k prodeji. Přízemní podsklepená budova s dřevěnými i prosklenými stěnami a přístavbou hodovní místnosti má několik vedlejších staveb: kamennou hájovnu a přístavbu společenské místnosti. Všechny tyto budovy nabízí soukromá firma Claw společně s bazénem a funkční stáčírnou minerálních vod s vydatným pramenem přes realitní kanceláře. Společnost má dokonce na zámečku oficiální sídlo. „Informace o vlastníkovi vám bohužel dát nemohu. Ale zámek máme v nabídce asi půl roku, majitel se jej rozhodl prodat. Kromě zámečku nabízíme i hájenku s minerální vodou, kde jsou povolené rozbory vody. Máme jednoho zájemce, se kterým jednáme. Bude na jeho vlastní šikovnosti, co se s tím bude dít. Celý objekt prodáváme za osmnáct milionů korun,“ řekl Jiří Antl z realitní kanceláře Dachi. Zámek zmiňuje ve svých publikacích Petr Andrle, předseda občanského sdružení Vlastenecký poutník, které se zabývá právě obnovou památek. „Valteřice stejně jako Moravskoberounsko patřily do roku 1945 Lichtenštejnům. Nejzajímavější určitě je, že právě jeden šlechtic si tuto památku vyhlédl na výstavě v Paříži a rozhodl se ji vybudovat právě ve Valteřicích. Po roce 1945 sloužily budovy jako rekreační zařízení ROH, snažila se tady potlačit identita a nebralo se to jako památka,“ řekl Petr Andrle. Národní památkový ústav má jen omezené možnosti, jak památku zachránit. „Můžeme působit na majitele, třeba ho informovat o možnostech čerpání dotací. Dokumentujeme veškeré údaje a upozorňujeme výkonný orgán památkové péče, což je obec s rozšířenou působností,“ vysvětlil František Chupík z Národního památkového ústavu v Olomouci. Co se však s památkou bude dít dál, o tom rozhoduje především její majitel. Osada Nové Valteřice je místní částí Moravského Berouna. Dříve se nazývala Meindorfel a první zmínky o ní pocházejí již z roku 1692. Malý lovecký zámek je ukrytý v lese nedaleko Nových Valteřic. Lichtenštejnové postavili jednopatrovou budovu v letech 1864 až 1876. Litinová konstrukce budovy je koupená a dovezená ze světové průmyslové výstavy v Paříži roku 1848. Zámeček později sloužil jako rekreační středisko, od roku 1958 je vyhlášený jako památka. Po roce 1989 patřil několika soukromým firmám. Nyní se kolem prohánějí psi a místo je nepřístupné. (redakce) OD 10. 1. 2009
Radnice opravila Knížecí dům PROSTĚJOV - Radnice v Prostějově nyní opravila takzvaný Knížecí dům v městské památkové zóně. Úpravy prodělala fasáda i střecha, s jejíž opravou začali již v roce 2007. Celkové náklady dosáhly pěti milionů korun. (dík) MFD 2. 1. 2009
7
Kdo sežene několik set milionů na opravy zámku? Dlouhá Loučka - Budova zámku v Dlouhé Loučce z roku 1707 patří mezi nejvíce zchátralé památky na Olomoucku. Od devadesátých let minulého století vystřídala několik majitelů, v současné době ji vlastní realitní kancelář MB Reality. Nemovitost potřebuje výrazné opravy, které však budou stát až několik set milionů korun. Tato stavba je přitom zapsána na seznamu nejohroženějších nemovitých památek Národního památkového ústavu. „Zámek je v prodeji, ale nikomu se moc nechce investovat do něj dvě stě milionů. Zatím jsme tu měli pouze jednání o zabezpečení památky se stavebním úřadem Uničova,“ řekl starosta Dlouhé Loučky Ladislav Koláček. „V únoru 2008 nařídil stavební úřad na základě rozhodnutí památkového ústavu nutné zabezpečovací úpravy. Ty skutečně během několika měsíců vlastník udělal. Jenže zámek není střežený, takže vandalové mají volné pole působnosti. Opět jednáme s majitelem ohledně zabezpečení,“ řekl mluvčí uničovské radnice Marek Juráň. Za vlastníka – MB Reality – jedná realitní kancelář Uni reality, která má plnou moc ke všem právním úkonům. Zámek nabízí i na svých webových stránkách. „Společnost MB Reality měla původně zájem na rekonstrukci této nemovitosti. Vzhledem k tomu, že je zámek zapsán jako kulturní památka a jeho rekonstrukce by byla finančně a stavebně-technicky velmi náročná, žádala společnost o dotace z evropských fondů. Zatím se však nepodařilo peníze získat. MB Reality chce proto zámek v Dlouhé Loučce prodat zájemci, kterému by se podařilo jej zrekonstruovat a zachovat tak toto kulturní dědictví,“ řekla Eva Hnátíková z Uni reality. Památkaři mají obecně problém s velkými zchátralými objekty. „Komplikace přinášejí zámky. Jsou to největší a nejcennější nemovitosti a těžko se pro ně hledá uplatnění,“ řekl František Chupík z Národního památkového ústavu v Olomouci. V seznamu zchátralých památek je zámek v Dlouhé Loučce už několik let, protože má propadlá patra, poškozená je stropní konstrukce a obvodové zdivo, nutné je vyměnit okna, dveře a podlahy. Památkáři odhadují opravy na 280 milionů korun. Zámek Dlouhá Loučka nedaleko Uničova nechal v 18. století vystavět Řád německých rytířů, konkrétně velmistr Franz Ludwig z Beirheimu. Barokní stavba získala v 19. století empírovou podobu a přístavbu v podobě kaple sv. Alžběty s čtvercovou lodí a půlválcovým závěrem. Po roce 1918 sloužil zámek arcibiskupovi Lvovu kardinálovi Skrbenskému z Hřiště. Za druhé světové války zde byl zajatecký tábor a chvíli po válce sloužil jako kasárna. Zámek se stal majetkem státu a své sklady tu měl až do roku 1985 velkoobchod obuvi Zlín. V roce 1986 komplex částečně vyhořel a od té doby chátrá. Požár naštěstí nepostihl nedaleko stojící kapli. Velkoobchod zámek provizorně zastřešil za téměř milion československých korun, ale postupně odtud zmizely balustrády, mříže a další vzácné věci. V roce 1990 získal budovu soukromý majitel, od roku 1996 jej převzal velkoobchod obuvi Svit Zlín, který si vzal na opravy půjčku 170 milionů. Společnost však půjčku nesplácela, a tak nemovitost získala Konsolidační banka, která ji oddlužila a prodala. O dvoukřídlovou třípatrovou budovu se zajímavým půdorysem a dendrologickým parkem se nikdo po dvacet let řádně nestaral a nyní čtyři roky patří realitní kanceláři, která hledá vhodného kupce. Starší zámek přebudovaný z renesanční tvrze je dnes sídlem obecního úřadu. (redakce) OD 6. 1. 2009
Na kulturu jde 32,5 milionu Střední Morava - Třicet dva a půl milionu korun rozdělí v roce 2009 Krajský úřad v Olomouci na památkovou péči. Krajští úředníci se letos rozhodli směrovat podporu do tří oblastí. První z nich je obnova kulturních památek, které jsou ve špatném technickém stavu a jejichž význam přesahuje hranice kraje. V tomto
8
případě lze na jeden projekt čerpat až půl milionu korun. Druhá oblast zahrnuje opravy drobnějších staveb, například kapliček, památníků, křížů nebo božích muk. „Nemusí se ani jednat o památky, jde hlavně o díla s historickým významem pro danou lokalitu,“ upřesnil tiskový mluvčí krajského úřadu Ivo Heger. „Na jejich obnovu přispěje kraj maximálně šedesáti tisíci korunami.“ Kromě toho budou moci zájemci požádat i o peníze na kulturní aktivity, jako jsou třeba výstavy, koncerty, festivaly či ediční činnost. „Termín pro podání žádostí končí 31. ledna. Potřebné informace a formuláře najdou lidé na webových stránkách Olomouckého kraje,“ doplnil Heger. (pak) MFD 5. 1. 2009
Zámek v Loučné čeká na kupce Loučná nad Desnou - Prodat zámek! To je teď hlavní úkol pro konkurzního správce společnosti Wisenberg, která je od loňského listopadu v úpadku a od 20. ledna v konkurzu. O konkurzu rozhodli v Praze věřitelé. Celkem se jich přihlásilo jedenáct s pohledávkami za 11,6 milionu, uznány však byly pohledávky jen za 6,4 milionu korun. Radost mají na loučenské radnici, protože obec má šanci dostat zpět peníze, které před několika lety vložila do opravy zámecké kaple. „Konkurzní správce náš požadavek na 1,6 milionu korun původně neuznal, ale schůze věřitelů nakonec odhlasovala, že na ně nárok máme,“ řekl starosta Loučné Pavel Martínek (ČSSD). Zámek je v katastrofálním stavu Vyhlášení konkurzu velmi vítá i proto, že zdevastovaná ruina zámku má konečně naději na vzkříšení. Současný stav památky je obci pro ostudu. Starosta věří, že se kupec najde, protože v Koutech se brzy začne stavět další velký lyžařský areál a tlak na ubytovací kapacity několikanásobně vzroste. Podle projektu, na který má společnost Wisenberg platné stavební povolení, se měl ze zámku stát hotel se zhruba sto padesáti lůžky v apartmánech spojený s hotelovou školou. Odhad nákladů na rekonstrukci zněl před šestnácti lety na tři sta padesát milionů korun. Od té doby ovšem ceny značně vzrostly. Obec poskytla na opravy celkem asi devět milionů a ve firmě Wisenberg má čtvrtinu akcií. Tři čtvrtiny vlastní potomci bývalých majitelů bratři Kleinové. Ti do oprav vložili přibližně pětadvacet milionů korun. Úvěr na celou rekonstrukci se získat nepodařilo a prázdný zámek pustl. Rekonstrukci brzdily hádky mezi bratry Řešení znemožňovaly spory mezi bratry Kleiny. Jejich spory však umožnili v roce 2006 vstup nového investora do společnosti. Nově vydané akcie nabídli pražské firmě Labartt Investment. Třetí z bratrů transakci napadl soudní žalobou a Městský soud v Praze mu loni v prosinci dal za pravdu. Na společnost Wisenberg to už ale žádný vliv nemělo, protože mezitím se ocitla na návrh šumperské projekční firmy Promos v úpadku. Mezi věřiteli je i finanční úřad, právní a projekční kanceláře a také už zmíněná firma Labartt Investment s pohledávkou dva miliony korun. Zámek za 15 milionů? Všichni mají naději, že peníze dostanou. Prodej by mohl podle představ některých z věřitelů vynést nejméně patnáct milionů korun. Prodávat se bude samozřejmě nejvyšší nabídce. „Jsou dvě možnosti prodeje: buď formou dražby, anebo přímo konkrétnímu zájemci, s čímž by musel souhlasit soud,“ řekl konkurzní správce Jiří Klíma. Jedním z důsledků konkurzu bude i výpověď dosavadních nájemců. Vedle společnosti Moravia, která v zámku provozuje bojovou hru paintball, je nájemníkem i místní farnost. Na 99 let a za symbolickou korunu má pronajatou kapli, což je jediný zachovalý interiér v celém areálu. Zároveň je kaple jediným místem v Loučné, kde se dají sloužit mše. Správce předpokládá, že do doby prodeje se na využití kaple nic nezmění. Otázka je, jak k nájmu farnosti přistoupí budoucí majitel. „Nejlepší by bylo, kdyby souhlasil s věcným břemenem. Obec by byla ochotná dát mu za to celou částku, kterou získá při prodeji zámku,“ řekl starosta Pavel Martínek. (S. Rybičková) ŠaJD 22. 1. 2009
9
Vzácná cihelna ve Slavoníně: vznikne z ruiny penzion? Olomouc - Po léta chátrá ojedinělá cihelna s osmnáctikomorovou cihlářskou kruhovou pecí a třicet sedm metrů vysokým komínem v olomoucké místní části Slavonín.V posledních letech změnila tato památka majitele a již přes rok existuje studie na její obnovu, ale stále se nic neděje. „Projekt je zpracován velmi citlivě, přičemž vlastník využije i sousední objekt. Cihelna je dlouhodobě nevyužívaná a rozpadá se. Budova má dvě podlaží, v havarijním stavu je zejména konstrukce střechy. Celkově je však zanedbaná péče, protože objekt je již několik desítek let opuštěný,“ řekl Miroslav Papoušek, který se na olomouckém pracovišti Národního památkového ústavu zabývá technickými památkami. Stavba cihelny s oválným půdorysem začala v roce 1859, ve stejném roce vznikl i komín, který je svým tvarem jedinečný v celé České republice. Přízemní dřevěná budova má šest větracích vikýřů, celá budova je obehnána dřevěnou stříškou nesenou trámy. V letech 1883 až 1884 majitelé postavili nejmodernější kruhovou pec Hoffmannova typu s osmnácti zavážecími a vyvážecími otvory. Cihly zde vyráběly z hlíny ze sousedních Nemilan do 70. let minulého století. Většina domů v Olomouci stojí právě díky stavebnímu materiálu ze vzácné památky. V 90. letech tu chtěl památkový ústav výrobnu žampiónů nebo expozici staré cihelny s historickými strojními zařízeními z Moravy. Jenže ze všeho sešlo a památka v Kyselovské ulici ve Slavoníně nadále chátrá, schází se tu místní mládež a bezdomovci. Cihelna se má změnit v penzion Objekt patřil do roku 2004 městu, které ji prodalo soukromé firmě. V roce 2007 společnost Coop-arch vypracovala projekt na využití cihelny, která by měla sloužit zejména turistům jako penzion. Dále by zde pro návštěvníky bylo sportovní centrum s bowlingem a posilovnou, kanceláře a pro milovníky kultury galerie. „Bohužel nevím, co se nyní s cihelnou děje. Soukromá firma zde má mít nějaké aktivity a prý chce i další pozemky,“ uvedla Danuše Boková z komise místní části Slavonín. Firma Coop-arch však objekt prodala. Od května letošního roku je vlastníkem společnost Plum consulting. „Je udělaný projekt penzionu a restaurace, chceme se držet původní verze. Do měsíce se bude měnit majitel firmy, respektive k nám přistoupí obchodní partner. Ve studii je totiž rozpočet na padesát milionů korun. Díky vstupu nového partnera by se mohl projekt uskutečnit, ale netroufám si říct kdy. Současná cena cihelny je odhadem 1,5 až 2 miliony korun,“ řekl jednatel firmy Plum consulting Martin Koubek. (redakce) OD 1. 1. 2009
Arcibiskupský palác se stane atrakcí. Otevře se lidem Olomouc - Nádherné, ale zatím jen zcela výjimečné přístupné, prostory olomouckého arcibiskupského paláce budou běžně dostupné veřejnosti. Rezidenci včetně sálu, kde byl na trůn uveden císař František Josef I., chce arcibiskupství s pomocí evropských milionů otevřít lidem jako unikátní památku. Brány Arcibiskupské rezidence by se Olomoučanům a turistům měly otevřít do dvou let. největším lákadlem bude nepochybně tazvaný Trůnní sál, kde byl v roce 1848 na trůn uveden nejdéle sloužící evropský panovník císař František Josef I. Doposud byl palác přístupný pouze výjimečně například při Dnech evropského dědictví či pro skupiny po předchozím objednání a domluvě. Na projekt zpřístupnění paláce získalo olomoucké Arcibiskupství téměř pětadvacet milionů korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj – ROP Střední Morava.
10
„Poprvé v celé historii církve v České republice se zpřístupní rezidence arcibiskupa veřejnosti,“ řekla tisková mluvčí olomouckého arcibiskupství Monika Vývodová. „Arcibiskupská rezidence je výjimečnou církevní památkou na území města Olomouce, která je přístupná veřejnosti pouze výjimečně, nicméně zájem o navštívení Arcibiskupského paláce je obrovský a to nejen ze strany domácích návštěvníků, ale i zahraničních turistů,“ pokračovala mluvčí. Prohlídka přes osm sálů Úpravy budou pouze stavebního rázu a budou se týkat především exteriérů, v 1. patře by mělo vzniknout zázemí pro návštěvníky a pro průvodce včetně bezbariérového vstupu. „Plánujeme vytvoření prohlídkové trasy vedené přes reprezentační sály paláce a zpřístupnit tak 2. patro západního traktu. Prohlídková trasa začne nástupem na schodiště, povede přes osm reprezentačních sálů, i přes takzvaný Trůnní sál, kde se 2.prosince 1848 rakouský císař Ferdinand V. Dobrotivý vzdal trůnu ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. a bude končit na nádvoří paláce,“ vysvětlila Vývodová s tím, že sídlo úřadujícího arcibiskupa Olomoucké arcidiecéze Jana Graubnera, by nemělo být těmito změnami nijak narušeno. V nejbližší době olomoucké Arcibiskupství plán zpřístupnění rezidence dopracuje do konečné podoby. „Chystají se výběrová řízení na dodavatele projektu, palác by mohl být otevřen pro veřejnost do dvou let, tedy na sezonu 2011,“ doplnila mluvčí. (paš) OD 28. 1. 2009
Němčicím přibyla starost o kříže a boží muka Němčice nad Hanou - Sakrální památky v Němčicích nad Hanou poputují do majetku města. To je opraví a bude udržovat. „Do dvaadvacátého prosince loňského roku měli všichni majitelé těchto drobných staveb možnost v rámci naší výzvy doložit jejich vlastnictví. Někteří se nám i ozvali, jako třeba rodina Čápova, ale protože neměli žádné úřední listiny, aby tuto skutečnost deklarovali, a navíc je rekonstrukce památek a následná péče o ně drahá, dohodli jsme se, že se všechny tyto památky stanou majetkem města,“ uvedla starostka Němčic nad Hanou Ivana Dvořáková. K tomu, aby se tyto pamětihodnosti převedly do majetku obce, je však nutné znát jejich hodnotu. „Ve spolupráci s krajským úřadem je již ocenil vybraný znalec,“ zmínila se starostka s tím, že nešlo o nijak zanedbatelné částky. Ivana Dvořáková spočítala, že v Němčicích evidují třiadvacet takových staveb. „Některé z nich jsme již zrestaurovali,“ pochlubila se s tím, že všechny jejich městské sakrální památky by mohly být opraveny tak za sedm, osm roků. Podle jejích slov to bude stát nemálo peněz a úsilí. „Jsou dvě možnosti, jak získat peníze na jejich restaurování. Buď se složí půl na půl naše finance s těmi krajskými nebo budeme přes prostějovskou radnici žádat o dotace z fondů ministerstva kultury, kde je možnost získat až devadesát procent vyčíslené částky,“ sdělila. Jak podotkla, výhodnější je samozřejmě druhá varianta. „Již jsme oslovili prostějovského starostu Tesaře, a doufáme, že nám pomůže. Tímto způsobem by se pak mohly opravit sakrální památky nejen v Němčicích, ale i v dalších obcích,“ těší se starostka. Starosta Prostějova však její nadšení brzdí. „Nemáme člověka, který by na městském úřadu takové věci administroval a ani neuvažujeme o tom, že bychom takové místo zřídili a platili z městské pokladny. Tohoto programu ministerstva kultury se neúčastníme. Míníme, že by stát neměl přenášet tyto záležitosti na obce třetího stupně, ale měl by se o ně starat sám či využít krajského úřadu,“ reagoval. Podotkl, že o této otázce budou konšelé ještě diskutovat na příští městské radě. Sám však nepředpokládá, že se by výše zmíněné stanovisko nějak změnilo. „Od státu zkrátka není fér, že po nás něco chce, a nevytváří pro to podmínky,“ uzavřel. (Radim Havlík) PvD 2. 1. 2009
11
Díky klikotoči opět bojují o titul historické město Šternberk - Už potřetí zabodoval Šternberk u krajské komise a postoupil do celostátního kola soutěže Historické město roku. K postupu pomohlo například průběžné vylepšování bývalého augustiniánského kláštera, ale hlavně informační systém unikátních klikotočů. Finále tří měst se uskuteční 16. dubna v Praze. Loni se stal historickým městem roku Jindřichův Hradec, o rok dříve Polná. Krajská hodnotící komise složená ze zástupců Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a Národního památkového ústavu podle mluvčí radnice Ireny Černocké ocenila soustavné zvelebování bývalého augustiniánského kláštera i přípravu nové Expozice času věnované historickým hodinám. „O prvenství ale rozhodl unikátní informační systém klikotočů,“ uvedla Černocká. Klikotoče město nainstalovalo vloni jako první v republice. Skřínka s klikou není připojena na zdroj energie, takže každý, kdo chce informaci, musí klikou napřed zatočit. Navolený zvukový záznam má dokonce jazykové mutace. Cena, a z ní vyplývající právo užívat titul Historické město roku, je udělována od roku 1994. Křišťálovou plastiku doprovází i odměna milion korun. Udělována je vždy při příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel. Dosud ji nezískalo žádné město z Olomouckého kraje. MFD 28. 1. 2009
Kniha ukáže proměny Hané Příkazy, Olomouc - S tradiční hliněnou architekturou a jejími postupy, hanáckými domy v Neředíně či historií chmelnic a sušáren chmele na Hané se zájemci mohou seznámit v nové knize, kterou na přelomu roku vydalo olomoucké pracoviště Národního památkového ústavu. Sborník tematických prací Krajina našeho domova – Haná připomíná loňskou výstavu v Souboru staveb lidové architektury v Příkazích a podle slov editora sborníku Viléma Švece ukazuje provázanost a vzájemné obohacování různých odvětví lidské činnosti v krajině. „Historické kulturní dědictví, které se odráží v našich sídlech, krajině i každodenním životě, považuji za velké téma nejen pro odborníky a širokou veřejnost, ale i všeobecnou osvětu,“ vysvětlil Švec, který zároveň spravuje Hanácký skanzen v Příkazích. Články doplněné ilustračními fotografiemi od týmu autorů tak zaujmou i laického čtenáře. Málo známé informace a charakteristiky regionu přináší úvodní text od Terezie Jiříčkové nazvaný Obecně o Hané, příspěvek Alžběty Korčákové o tradiční hliněné architektuře zase pomocí fotografií seznamuje s historií této stavební techniky. Historii chmelnic a sušáren chmele na Hané se zase ve své stati věnuje Jiří Kaláb. Tři kapitoly knihy také zavedou do někdejší samostatné obce a nynější olomoucké čtvrti Neředína. „První zmínka o Neředíně pochází z roku 1234. Náves je situovaná v chráněné poloze v údolíčku s několika prameništi na svazích plných spodní vody, na kterých se nacházejí i rozlehlé ovocné zahrady. Je neuvěřitelné, že tento historický tvar se téměř beze změn dochoval po celá dlouhá staletí a k jeho rychle postupujícímu smývání došlo až v posledních dvaceti letech,“ vysvětluje Švec, který se snaží nastínit historické proměny jednoho hanáckého domu, snahy o obnovu venkovských tradic i urbanistickou devastaci. Knihu Krajina našeho domova – Haná, kterou uzavírá medailon malíře hanácké krajiny Jana Spáčila, lze získat v sídle olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu. (Lenka Strnadová) MFD 31. 1. 2009
Památkáři půjčili galeriím také stolek s ukrytou toaletou Olomoučtí památkáři i v loňském roce spolupracovali s významnými tuzemskými galeriemi a půjčovali jim na výstavy některé obrazy a historické předměty z hradů a zámků, které jsou na území Olomouckého kraje v jejich správě. Podle Lenky Vaňkové z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) byl loni například k vidění na výstavě Biedermeier – umění a kultura v českých zemích 1814 až 1848, která probíhala v Jízdárně Pražského hradu, portrét rodiny F. Kleina I. z Vízmberku z roku 1846, dílo Josefa Weidnera ze zámecké sbírky ve Velkých Losinách. Vystaven byl také kuriózní noční stolek s vestavěným klozetem ze zámku v Bludově. Dva obrazy z Velkých Losin zapůjčili památkáři také pražské Národní galerii na 12. prosince zahájenou výstavu Tance a slavnosti 16. až 18. století.
12
Jde o olejomalbu Karneval ve městě z poloviny 17. století, zřejmě od J. Hentze ml. a kopii známého díla Tanec venkovanů P. Beughela st., zhotovenou koncem 19. století J. Wolfem. Výstava ve Valdštejnské jízdárně v Praze je přístupná až do letošního 3. května. Pravidelná spolupráce probíhá podle Vaňkové i s galeriemi a muzei v bližším okolí. Olomoucké pracoviště NPÚ zapůjčilo exponáty na probíhající výstavy František kardinál z Dietrichsteina v Arcidiecézním muzeu v Olomouci, která končí 4. ledna, a Zelené perly – historické zahrady a parky Olomouckého kraje, jež se koná do 11. ledna ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Historické kachle z hradu Bouzova a z archeologických nálezů na Olomoucku lze zhlédnout do 8. března ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti v rámci výstavy Krása, která hřeje – gotické a renesanční kachle Moravy a Slezska. (Miloslav Hradil) P 5. 1. 2009
Lipník nad Bečvou získal pro zámek dvě dotace LIPNÍK NAD BEČVOU - Na dvě velké investiční akce získalo dotaci z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava město Lipník nad Bečvou. Obě akce se dotýkají zámku a jeho bezprostředního okolí. „Město Lipník nad Bečvou získalo dotaci na projekt Rekonstrukce západního křídla zámku v Lipníku nad Bečvou ve výši 16,9 milionu korun,“ řekla mluvčí lipenské radnice Magdalena Gladišová. Cílem projektu je rekonstrukce kulturní památky. Jde o objekt bývalé konírny, který se přestaví na galerii, výstavní síň a kavárnu. Budovat by se tu mělo od letošního března do ledna 2010. Další projektem je Revitalizace prostoru mezi ulicemi Osecká a Bratrská za 8,7 milionu korun. Před budovou zámku vyroste parkoviště, bude tu bezbariérový přechod pro chodce, veřejné osvětlení, obnoví se zeleň, chodníky. „Cílem je zvýšit atraktivitu tohoto území a efektivně využít tento veřejný prostor,“ řekla Gladišová. Zde by se mělo stavět od února do září letošního roku. (mediafax) Olomoucko24 21. 1. 2009
NEJ stavba Olomouce? O cenu bojuje tucet projektů Olomouc - /ANKETA/ Arcidiecézní muzeum, dům u Zlaté štiky, či například obchodní dům Senimo. To nejlepší, co od sametové revoluce vzniklo v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky na Olomoucku, chce nyní ocenit občanské sdružení Za krásnou Olomouc. Do finále nominovalo dvanáct projektů. Který byste vybrali vy? Do letošního premiérového ročníku Ceny Rudolfa Eitelberga zařadila odborná porota tucet staveb, které uznala za nejen funkční, ale také originální a citlivě zapadající do svého okolí. „Inspirovali jsme se jinými podobnými soutěžemi, například v Praze nebo Opavě. První ročník jsme naplánovali jako retrospektivní, oceníme tedy nejzdařilejší rekonstrukci od roku 1989. V dalších letech pak počítáme s hodnocením staveb dokončených vždy v daném roce,“ uvedl jeden z organizátorů Martin Horáček Cílem soutěže je popularizace architektury a péče o památky. „Myslím, že konkrétně v Olomouci je to hodně zapotřebí. Bylo by krásné, kdyby soutěž motivovala další projektanty k uskutečnění zajímavých plánů,“ míní Horáček. Komise složená celkem ze šesti členů sdružení a jednoho externího odborníka vybrala dvanáct již dokončených staveb. Vítězný projekt ohlásí koncem ledna. Jeho autor nebo skupina autorů získá skleněnou plastiku od šternberského výtvarníka Jaroslava Koléška. (mim) Přehled staveb nominovaných na Cenu Rudolfa Eitelberga Stavby jsme očíslovali jen kvůli přehlednosti. Výsledky soutěže budou známy koncem ledna. Zdroj: sdružení Za krásnou Olomouc 1. Správní budova Povodí Moravy v Olomouci Autoři: Petr Hrůša, Petr Pelčák, 1994–1995 hrusa-atelierbrno.cz Novostavba vybudovaná v meandru řeky Moravy nenásilně opisuje jeho
13
tvar a nevtíravým způsobem zapadá do rámce příměstské krajiny. Důrazem na poctivé řemeslné provedení a volbou stavebních materiálů architekti navázali na starší tradici stavitelství. Vytvořili zemitou, nepatetickou stavbu, jejíž věcnost je tou největší devízou. 2. Obnova domu U Zlaté štiky v Olomouci Autoři: Tomáš Šantavý, Božena Svátková, 2002–2008 Dům v sobě zahrnuje fáze od pozdní gotiky přes renesanci, baroko až po 19. století. Rekonstrukcí jedné z nejvýznamnějších památek olomoucké měšťanské architektury byly zachovány a opraveny všechny základní historické konstrukce a hodnotné detaily, jako jsou břidlicové dlažby, portály, dveřní a okenní výplně a výkladce z 19. století. Stávající využití je navíc přiměřené pro nemovitou kulturní památku. 3. Obnova budovy Muzea umění Olomouc Autor: Michal Sborwitz, 1990–2000 Řadu výrazných kulturních počinů po roce 1989 zahájilo Muzeum umění v Olomouci adaptací muzejní budovy, která dnes návštěvníkovi připadne jako historicky daná realita. Vděčí za to citlivé rekonstrukci a nenápadným, nevtíravým novým úpravám a detailům koncipovaným s vytříbeným architektonickým vkusem. Výsledku architekt dosáhl soudobými prostředky, ty však nenarušují historický ráz stavby a zbytečně na sebe neupozorňují. 4. Obchodní dům Senimo v Olomouci Autoři: Petr Fabián, Jan Polách, 1991–1993 Rekonstrukce bývalých městských jatek představuje kvalitní příklad využití průmyslové stavby, jejíž původní náplň už vzala za své. Více než stoletá cihlová budova s dominantním halovým prostorem slouží díky citlivému vstupu architektů i dnes přirozeně praktickým potřebám obyvatel. Jedna z prvních zdařilých rekonverzí technické stavby u nás byla ve své době oceněna prestižní Grand Prix Obce architektů. 5. Sluňákov – Centrum ekologických aktivit města Olomouce Autoři: Projektil architekti, 2005–2007 projektil.cz Edukativní centrum, jehož poslání i vynikající architektura dalece přesahují hranice regionu, je situováno za hranicemi obce, v typické rovinaté krajině Olomoucka. Součástí komplexu, jehož středem je budova koncipovaná jako terénní vlna částečně zahrnutá zatravněným valem, je obnovený mokřad. Objekt, který na první pohled zaujme netradičním tvarováním, prostou, nesmírně kultivovanou architekturou, je vybaven sofistikovanými, k přírodě šetrnými energetickými technologiemi. 6. Obnova Horního náměstí s Arionovou kašnou Autoři: P. Hájek, J. Hlásek, J. Šépka, I. Theimer, A. Chiantelli, 1998–2002 hsharchitekti.cz S odstupem několika let od úpravy Horního náměstí je třeba toto provedení označit za zdařilé a vůči historickému jádru města nebývale citlivé. Architekti respektovali charakter daného místa, jejich nadčasový návrh nepřinesl radikální proměnu podoby náměstí, jeho
14
materiálového, půdorysného a urbanistického řešení, naopak posílil historickou přirozenost této části města. Přes výtky adresované k nevhodnosti zvoleného mobiliáře, který však lze bez výraznějších obtíží kdykoliv nahradit, je podstatná část úprav, tedy předlažba povrchů, velmi hodnotnou realizací. Ariónova kašna od olomouckého rodáka Ivana Theimera – nehledě na její nesporné kvality výtvarné – se stala „atrakcí“ v nejlepším slova smyslu, vytvářející nové sociální ohnisko v centru města. 7. Vila na sile v Olomouci Autoři: Szymon Rozwałka, Tomáš Pejpek, 2004–2007 Přestavba bývalého obilního sila na nový typ městské vily. Olomoučtí architekti Szymon Rozwałka a Tomáš Pejpek ve své realizaci dokázali beze zbytku zužitkovat zdánlivě netransformovatelný objekt pro novou funkci. Ponechali mu také typický industriální charakter. Výrazně tomu napomohla zvolená koncepce, kdy autoři obytný prostor vložili do nového objemu na vrcholu silážní věže. 8. Obnova parteru domu v Pekařské ulici v Olomouci Autor: Pavel Svozil, 2008 Tomáš a Světlana Bubeníkovi se starají o týž dům jako jejich předkové, kteří již v roce 1913 založili tradici firmy Sklenářství a rámařství Bubeník. Podle toho vypadá i výsledek – citlivá úprava parteru domu. Řemeslně výborně opravená fasáda v ulici spojuje starou a současnou architekturu. Porota ocenila také individuální přínos malého investora v historickém centru Olomouce. 9. Arcidiecézní muzeum Olomouc Autoři: HŠH architekti, Petr Hájek, Jan Šépka, Tomáš Hradečný, 2000–2006 hsharchitekti.cz Památková obnova budov bývalého kapitulního děkanství pro potřeby moderního muzea představuje v Olomouci i širším evropském měřítku ukázku profesionálního a důsledného naplnění zvoleného konceptu práce s cenným historickým objektem. Kontrastní soudobé prvky sjednocují labyrint spletité budovy a současně vytvářejí neutrální pozadí vzácným exponátům z olomoucké arcidiecéze. Rekonstrukce přinesla městu architektonicky velmi kvalitní veřejný prostor pro kultivované kulturní využití. 10. Obnova polikliniky SPEA v Olomouci Autoři: R-atelier, M. Pospíšil, 2008 Čerstvě dokončená rekonstrukce pláště významné památky moderní architektury, jejímž autorem byl ve dvacátých letech minulého století brněnský architekt Jindřich Kumpošt. Přes mnohé prohřešky, které odborníky trápí, se podařilo kultivovanou obnovou představit budovu tak, jak ji mohli Olomoučané vidět v době jejího vzniku. Komise tedy ocenila ochranu památky z 20. století. 11. Obnova poutní aleje ze Samotišek na Svatý Kopeček Autoři: Ekologická dílna Brno, P. Kučera, I. Kučerová, M. Krouparová, R. Václavík, P. Všetečka, 1996–2001 ekodilna.cz
15
Jediná nominace z oblasti krajinářské architektury. Nenápadná kultivace frekventované pěší cesty sice v detailu rezignovala na přísnou obnovu stavu z 18. století, přesto však ve výsledku přispěla k rehabilitaci velkorysého konceptu poutnického propojení mariánské baziliky s mateřským premonstrátským Klášterním Hradiskem. Byla zpevněna stezka a obnovena zeleň tak, aby vynikly barokní sloupy se zastaveními křížové cesty.
12. Bytový dům Labutí ve Šternberku Autor: Roman Koucký, 2000–2003 Nadstandardně řešený bytový dům od významného pražského architekta je situovaný v poněkud periferně vyhlížející části města. Jednoduše koncipovaná minimalistická architektura je založena na kontrastu výrazných barev (okenní rámy) a nevšedních tvarů, promítajících se v půdorysném uspořádání jednotlivých bytů rozmanitých dispozic. Exteriér obohacují reliéfy inspirované proslulým obrazem Leonarda da Vinci Léda s labutí. OD 11. 11. 2009
SEZNAM SLEDOVANÝCH LISTŮ MFD OK ŠaJD PVT HD
Mladá fronta dnes Olomoucký kraj Šumperský a Jesenický deník Prostějovský deník Hranický deník
P PřD ŽUP OD TnS
Právo Přerovský deník Žurnál UP Olomoucký deník Týden na severu
ZRCADLO PAMÁTEK Výběr článků z tisku ROČNÍK XVIII. 2009 Vychází měsíčně pouze jako elektronické noviny Vydává Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště v Olomouci Adresa redakce: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Petrášův palác, Horní náměstí 25, P.O. BOX 97, 771 11 Olomouc 585 204 111, e-mail:
[email protected], www.npu.cz
16
