Zpěvníček o řemeslech našich dědů a babiček
1
Skládání stránek 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
Hrály dudy Já jsem z Kutné Hory A já pořád kdo to je Já jsem muzikant Muzikanti, co děláte Já tě nechci kluku selská To ti povídám Lenivá přadlena Já jsem tkadlec Jsou mlynáři Pekla vdolky Já nechci kováře Ková synek, ková vrata Kominík má flek Pec nám spadla Jede, jede poštovský panáček Bota leze voknem Hop, hej, cibuláři Šel zahradník Vy řeznici, řemesnici Kdyby mně to Pán Bůh dal 2
3
T KADLEC Služila jsem u tkalce, něni tomu davno chtěla jsem se naučit, jak se děla platno basatum plekytum, jak sa děla platno. Jednu nohu natahně, druhu nohu skrči osnovu si roztahně, člunek do ni strči basatum pleskytum, člunek do i strči. A všetci sa diviju, co to za řemeslo nad hlavu šibenica, pod nohami peklo basatum plekytum, pod nohami peklo. A něni tak žadnemu, jako temu tkalci šlunek se mu oženil, civka pořad v tanci basatum pleskytum, civka pořad v tanci. Tkalcovšti tovaryše maju peněz dosti majstr chodi v pantoflach, tovaryše bosky basatum pleskytum, tovaryše bosky.
O BCHODNÍK
SE SUKNEM
Kmotře také sukno jmám třeba-li a jeho prodám. Dávno nebyl lepší šarlat v městě jakýž mám brunát. Kropenina přešlechetná pruhatina nevídaná. To velmi krásně odievá té mi s sukni a s plášč zbývá. Toho zbytku kupováchů osmi krošev nedodávachů Ač sě kmotře líbí tobě vezmi to sukence sobě. 4
2. Ještě lepší, nežli krejčí, dudáček je jako květ, přijde ke mně, zadudá mně, všichni budou závidět. Zadudej mi trošičku, moji milou písničku! Přijdeš-li k nám dneska večer, dám ti sladkou hubičku! 5
6
2. Bednář stále klapy klap, klapy klap, nemůžeme večer spát. Bednář stále obruč stlouká, na náš spánek nic nekouká. Bednář stále klapy klap, klapy klap, nemůžeme večer spát. 3. Bednáříčku nepracuj, nepracuj, s námi si te zatancuj! Kdo tancuje radost mívá, na svět se hned víc usmívá. Bednáříčku nepracuj, nepracuj, s námi si te zatancuj! 7
2. Já jsem muzikant .... A to na basu. Jak se na ní hraje? Stála basa u primasa, za kamnama stála, jak primaska zatopila, basa sama hrála. 3. Já jsem muzikant .... A to na trumpetu. Jak se na ní hraje? Já rád játra, on rád játra ty rád játra trumpeta, já rád játra, on rád játra ty rád játra trumpeta. 4. Já jsem muzikant ... A to na bubínek. Jak se na něj hraje? Bumtarata, bumtarata, bumtarata, bubínek,
bumtarata, bumtarata, bumtarata bubínek. 8
2. /: Zahréte mně na husličky :/ /: a rozveselte ty dróžičky. :/ 3. /: Zahréte mně na cimbále :/ /: a moja milá veselá je. :/ 4. /: Zahréte mně na tó basu :/ /: a rozveselte všecku chasu. :/ 5. /: Zahréte mně všeci spolu :/ /: a vyprovote mě až domu. /:
9
10
Když se trochu podnapijem chceme sobě zazpívat otom hrnčířském řemesle dost malinkou chválu vzdát. Pán Bůh první hrnčíř byl Adama z hlíny stvořil a to hrnčířsxké řemeslo velmi krásně oslavil. 11
2. A dyž bylo úterý, postavila u dveří. Kúdeličko ... 3. A dyž bylo ve středu, běžala na besedu. Kúdeličko ... 4. A dyž bylo ve štvrtek, měla velký zármutek. Kúdeličko ... 5. A dyž přišlo na pátek, pravila že má svátek. Kúdeličko ... 6. A dyž bylo v sobotu, měla inú robotu. Kúdeličko ... 7. A dyž byla neděla, do kolečka běžela, Kúdeličko, kúdel, kdo a bude přásti? Já půjdem do tanečka, budem tylem třásti. 12
13
14
Melu, melu pšeničku, do zlatého hrníčku až umelu budu píct, až upeču budu jíst. Válím těsto, válím, svou práci si chválím. Až uválím budu píct, až upeču, budu jíst. 15
2. Já radši zedníka, jsem hodně veliká, budu mu podávat na lešení.
Jenom ty mě můj koníčku jenom ty mě pěkně nes, dám ti dělat podkověnky ještě dnes, ještě dnes. Dám ti dělat podkověnky ze samého ze zlata, abys ty mě neshazoval do bláta , do bláta. Dám ti dělat podkověnky ze samého ocele, abys ty mě nenosíval kde je zle, kde je zle. 16
2. Ta vrata ze stříbra zlata, růže ... 3. Svítily po celím dvoře, růže ... 4. V celým dvoře i v komoře, růže ... 5. V té komoře bílé lože, růže ... 6. Na tom loži panna leží, růže ... 7. Ta panna má zlatý prsten, růže ... 8. V tom prstenu tráva roste, růže ... 9. Na té trávě chlapec pase, růže ... 10. Pase na ní kozu bílou, růže ... 11. Že pojede za svou milou, růže ... 12. A ten prsten snímat bude, růže ... 13. Kolik půuhů, tolik volů, růže ... 14. Prsten sejmul, ji obejmul, růže ... Vy kováři umounění čekáte jen na neděli. Když přijde neděle pijete vesele. Uděláte jeden hic a v korbeli není nic. 17
K OMINÍČEK Kominíček šel na půdu, kominíček koště vzal, kominíček šel na půdu aby saze vymetal. Kdepak jsou tyhodné děti, ty já pěkně pohladím, a kde jsou ty neposlušné, ty metličkou vyplatím.
18
2. Zavoláme kominíka, ten má dobrý nápady, strčí štětku do komína a už je to hotový. 2 A. Zavoláme na dědečka, ten má velké kladivo, dá do toho čtyři rány a už je to hotovo.
Kamnář kamnář bývá vždy taškář. Rád si zažertuje, legraci miluje, baví, staví, kamna spraví, ve své práci on se vyzná, vždy je čilý hoch. 19
20
2. Kramflekový šídlo, to dělalo dílo: vyskočilo na verpánek, přerazilo bidlo. 3. Ten kulatej kámen, ten skočil do kamen, z kamen zas do police už je tomu amen.
21
22
23
24
25
Ř EZNÍK Šla holka do krámu pro libru masa nechtěla od hrudi jen od ocasa. Od hrudi já nechci to není chutný jen ty mně řezníčku co já chci utni.
M LYNÁŘ Mlynář mele až se třese voda mu užitek nese. Voděnka mu kolem točí sedláček mu žito vozí. Jednym bere, druhym dává tak ho Pán Bůh požehnává.
V YBÍRAVÁ
DĚVEČKA
Nepůjdu já za takého který nemá domu svého domu svého klenutého šindelečky pobitého. Nepůjdu já za masara věru bych se porezala. Radči půjdu za mlynára za dobrého hospodára. 26
27
Zpěvníček o řemeslech našich dědů a babiček
Vydalo Collegiem pro arte antiqua v roce 2007. V poublikaci byly použity kresby Fr. Skály z publikací Řemesla našich předků a Zapomenutá řemesla (Svoboda 1976). Editor: Mojmír Poláček Grafická úprava Dáša Zbořilová Vydání třetí a opravené v nákladu 30 ks
28
