Způsoby financování konkrétního projektu občanského sdružení

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY

Způsoby financování konkrétního projektu občanského sdružení Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jakub Tabas

Autor práce: Petr Pipek

Brno 2012

PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Jakubu Tabasovi za věcné připomínky, odborné rady a čas, který mi věnoval během vypracování bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, která mě po celou dobu studia podporovala.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Způsoby financování konkrétního projektu občanského sdružení“ vypracoval samostatně, pod vedením Ing. Jakuba Tabase a za použití literatury uvedené v seznamu.

V Brně dne

Abstract

PIPEK, P. Project funding of non-profit organization. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2012. The aim of this bachelor thesis is to find ways of financing a project of non-profit organization Pipas Brno. The theoretical part describes the non-profit environment, its legal issues and financing possibilities in the Czech republic. The practical part of the thesis shows a possibilities of financing non governmental organization and certain steps how to apply for grants that will ensure the running of the project through the internal and external analysis.

Keywords Non-profit organization, financing, fundraising, grant, costs and revenues, analysis.

Abstrakt

PIPEK, P. Způsoby financování konkrétního projektu občanského sdružení. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Cílem této bakalářské práce je navrhnout způsoby financování konkrétního projektu občanského sdružení Pipas Brno. Teoretická část popisuje prostředí neziskových organizací, jejich právní ukotvení a možnosti financování v České republice. Provedenou analýzou vnitřního a vnějšího prostředí a zjištěním nákladů a příjmů pro rok 2013 jsme v praktické části zvolili různé způsoby a zdroje financování neziskové oraganizace včetně podání dotací pro zajištění financí pro tento projekt.

Klíčová slova Nestátní neziskové organizace, financování, fundraising, dotace, náklady a výnosy, analýza.

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................ 6

2

Cíl práce a metodika........................................................................................................ 8

3

Literární rešerše............................................................................................................... 9 3.1

Neziskový sektor v České republice........................................................................... 9

3.1.1

Charakteristika neziskových organizací............................................................. 10

3.1.2

Občanské sdružení.............................................................................................. 13

3.1.3

Obecně prospěšná společnost............................................................................. 15

3.1.4

Nadace a nadační fond ....................................................................................... 16

3.2

Možnosti financování podnikatelských subjektů ...................................................... 18

3.2.1

Veřejné financování ........................................................................................... 18

3.2.2

Financování z neveřejných zdrojů...................................................................... 20

3.2.3

Samofinancování neziskové organizace............................................................. 22

3.2.4

Fundraising......................................................................................................... 24

3.2.5

Obchodní varianty financování podniku ........................................................... 26

4

Vlastní práce.................................................................................................................. 30 4.1

Občanské sdružení Pipas Brno .................................................................................. 30

4.2

Analýza vnitřního a vnějšího prostředí...................................................................... 32

4.3

Projekt finančního zajištění občanského sdružení pro rok 2013 ............................... 38

4.4

Zhodnocení možností financování občanského sdružení .......................................... 41

4.5

Návrhy financování občanského sdružení pro rok 2013 ........................................... 45

5

Diskuze a doporučení .................................................................................................... 47

6

Závěr.............................................................................................................................. 49

7

Seznam tabulek a obrázků............................................................................................. 50

8

Seznam použitých zdrojů .............................................................................................. 51

9

Přílohy ........................................................................................................................... 53

5

1

ÚVOD

V České republice existuje několik stovek občanských sdružení dětí a mládeže zabývající se sportovními aktivitami. Činnost těchto nestátních subjektů je podporována zejména finančními dotacemi veřejných institucí od obcí přes regionální instituce až po ministerstva. Stát se snaží těmito granty podporovat neziskový sektor v oblasti práce s dětmi a mládeží, ve vytváření nabídky volnočasových aktivit, při zvyšování odbornosti dobrovolných pracovníků a celkově vytvářet podmínky pro práci s dětmi a mládeží. Volný čas dětí a mládeže a jeho naplňování vhodnými aktivitami, jakou je například sport, velmi pozitivně ovlivňuje psychosomatický vývoj jedince, působí kladně na utváření osobnosti a pomáhá při pozitivní socializaci. Většina sportovních aktivit dětí a mládeže plní mimo jiné i funkci prevence sociálně patologických jevů. Společensky a sociálně nežádoucí jevy tvoří širokou škálu problémů, které mohou být u dětí a mládeže spojeny s rizikem zdravotním, společenským i ekonomickým. Základním principem prevence nežádoucích sociálně patologických jevů je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu. Pohybové aktivity a sport, jenž jsou hlavní součástí volnočasových aktivit dětí a mládeže naplňují zdravý životní styl v mnoha oblastech. Kvalitní realizace zájmů a potřeb dítěte prostřednictvím sportovních aktivit patří do oblasti sociálního učení. Začlenění dítěte do volnočasových aktivit je poměrně složitý proces obsahující faktory motivační, sociální a ekonomické. Velkou roli hraje i rodinná výchova, která tvoří základ pro prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Bakalářská práce s názvem „Způsoby financování konkrétního projektu občanského sdružení“ se zabývá problematikou financování občanského sdružení

PIPAS Brno –

sportovního klubu, jehož náplní je provozování sportovní činnost dětí a mládeže. Sportovní klub nabízí pohybové aktivity pro děti od předškolního věku směřující k zvládnutí tradičního amerického sportu – baseballu. Než se však děti naučí hrát tento krásný kolektivní sport, prochází fázemi nácviku od blastballu, happyballu, teeballu, coachballu až k baseballu. Všechny tyto sportovní aktivity byly vytvořeny pro zvládnutí herních dovedností potřebných pro hraní baseballu. Jsou přizpůsobeny zjednodušenými a modifikovanými pravidly baseballu, věku a pohybové úrovni dětí. Baseball je v Brně velmi oblíbeným sportem a je zde široká základna sportující mládeže v několika sportovních klubech. Nejznámější je baseballový klub Draci Brno, ve kterém autor prošel všemi kategoriemi a odehrál i několik desítek zápasů za českou

6

reprezentaci. Z důvodu zranění skončil s aktivní sportovní činností a začal se věnovat trenérské činnosti dětí a mládeže. Sportovní aktivity dětí a mládeže se v současné době provozují v ekonomickém a konkurenčním prostředí a je tedy důležité zvládat kvalitně a na vysoké úrovni management i ekonomickou stránku fungování sportovního klubu.

7

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

Cílem bakalářské práce je navrhnout způsoby financování konkrétního projektu občanského sdružení Pipas Brno, který je vedený jako baseballový klub. Konkrétním projektem se v této práci rozumí financování chodu tohoto občanského sdružení pro rok 2013. Dílčím cílem je analýza nákladů a zhodnocení všech možných příjmů občanského sdružení pro rok 2013, nalezení ostatních možností financování a jejich optimalizace. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, literární rešerši a vlastní práci. Literární rešerše je rozdělena do dvou kapitol. Předmětem první kapitoly je charakteristika neziskového sektoru v České republice, rozlišení jednotlivých typů neziskových organizací, jejich legislativní ukotvení, podmínky jejich vzniku, chodu a zániku. Druhá kapitola se věnuje financování neziskových organizací, různými možnostmi zajištění jejich fungování a forem fundraisingu. V práci bylo čerpáno zejména z aktuálních literárních zdrojů, které řeší fungování a financování neziskových organizací, dále jsme pracovali s internetovými zdroji, webovými stránkami a webovými publikacemi a v neposlední řadě jsme využili několik vědeckých a literárních publikací Provozně ekonomické fakulty Mendelu, jejich profesorů, absolventů a studentů, které jsou uvedeny v závěrečném přehledu literatury. Při zpracování těchto zdrojů jsme se soustředili na podmínky založení neziskových organizací, jejich výhody a nevýhody pro různé skupiny a zejména jejich financování. Možnosti udržitelnosti jejich fungování a způsoby získávání finančních prostředků jak na jejich chod, tak na projekty jimi organizované. Shrnutí, popis neziskového sektoru, jeho právní ukotvení a možnosti financování jsou nezbytně nutné pro vlastní část bakalářské práce, která je zaměřena na financování projektu občanského sdružení a zejména získání finančních zdrojů pro projekt financování chodu občanského sdružení. V první části vlastní práce jsou nastíněny základní informace o občanském sdružení. V další části bylo vycházeno z analýzy vnějšího prostředí, takzvané SLEPT analýzy, ze které jsme čerpali i pro SWOT analýzu, kde jsme mimo vnějšího prostředí občanského sdružení sledovali i prostředí vnitřní. Obě dvě analýzy jsou zaměřeny zejména na financování fungování projektu této neziskové organizace. Na základech výsledků obou dvou analýz je vytvořeno několik strategií finančního zajištění chodu projektu této neziskové organizace pro rok 2013. V další části jsme se zaměřili na jednotlivé náklady a příjmy občanského sdružení a v diskuzi jsme nastínili možnost optimalizace krytí nákladů různými druhy finančních příjmů neziskových organizací v České republice. 8

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE

3.1

Neziskový sektor v České republice

Vedle veřejného a podnikatelského prostředí spadá neziskový sektor mezi tzv. sociálně – ekonomické partnery. Mimo pojem neziskový sektor, který klade důraz na to, že jeho cílem není vytvářet zisk a rozdělovat jej mezi vlastníky, jak je to u komerčních a ziskových organizací se používají i další pojmy. Jako například třetí sektor, který zdůrazňuje, že jde o sektor působící mezi státem a trhem, nevládní sektor, který je popisován jako nestátní, nezávislý sektor, který naznačuje, že tyto organizace fungují nezávisle na vládě nebo dobrovolnický sektor, který poukazuje na specifika dobrovolnické činnosti v tomto sektoru. Stále více se však v poslední době objevuje i pojem „občanský sektor“, který zdůrazňuje provázanost neziskových organizací s občanskou společností. Terminologie nestátních neziskových organizací stálé naráží na spoustu problémů, jelikož v České republice stále neexistuje speciální právní předpis, který by jasně specifikoval a definoval předmět činnost, způsob vzniku a hospodaření neziskových organizací. Pro nejbližší popis neziskových organizací použijeme definici z odborné literatury napsané Růženou Růžičkovou: „Neziskové jsou takové organizace, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Jsou to organizace, o jejichž činnost je jiný zájem, ať už státu, společnosti nebo určité skupiny lidí. Je zde kladen větší důraz na důležitost výsledku hlavního poslání, přičemž výše příjmů z něj stojí obvykle až na druhém místě“ (Růžičková, R. 2009, s. 20). Obr. 1 Sektorové vymezení neziskového sektoru

Zdroj: Boukal, P. 2009

9

3.1.1 Charakteristika neziskových organizací Komplexní a mezinárodně uznávanou charakteristiku nestátních neziskových organizací, která se snaží sledovat problematiku z různých úhlů, uvedli ve svých studiích profesoři L. M. Salomon a H. K. Anheier. Škarabelová uvádí: „Oba autoři chápou nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních“ (Hyánek, V. a kol. 2005, s. 7). Neziskový sektor se podle této charakteristiky skládá z pěti základních vlastností, podle nichž jsou neziskové organizace: a) institucializované (organized) - tj. mají jistou institucionální strukturu, jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány; b) soukromé (private) - od státní správy jsou oddělené institucionálně, nejsou jí ani řízeny. Z toho vyplývá, že nemohou mít významnou státní podporu, ale také to, že ve vedení nemohou být mj. státní úředníci. Rozhodujícím faktem tedy je, že základní struktura neziskových organizací je ve své podstatě soukromá. c) neziskové (non-profit) - ve smyslu nerozdělování zisku. To znamená, že se u nich nepřipouští žádné přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky či vedení organizace. Svojí činností tedy neziskové organizace mohou vytvářet zisk, ale ten musí být použit na cíle, které jsou dané posláním organizace. d) samosprávné a nezávislé (self-governing) - jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, umožňujícími kontrolu vlastních činností. To znamená, že neziskové organizace, zvenčí nejsou ovládány, ale jsou schopny sami sebe řídit. Nejsou kontrolovány státem, ani institucemi stojícími mimo ně. e) dobrovolné (voluntary) - na svých činnostech využívají dobrovolné účasti. Dobrovolnost se může projevovat formou darů, čestnou účastí ve správních radách, ale také výkonem neplacené práce pro organizaci (Škarabelová, S. 2010).

Typologie neziskových organizací Členění neziskových organizací podle kritéria veřejného prospěchu Dalším znakem je veřejný prospěch, ale tento znak neplatí pro všechny typy neziskových organizací ve stejné míře. Neziskové organizace slouží k účelům, které nesměřují k soukromému prospěchu svých členů, ale snaží se přispívat k veřejnému blahu. Podle této charakteristiky tedy lze dělit neziskové organizace na dvě základní skupiny podle toho, do jaké míry plní právě kritérium veřejného prospěchu:

10

a) organizace vzájemně prospěšné - hlavním cílem je sloužit zájmům svých členů (tzn. uzavřenému okruhu osob, které jsou zároveň členy organizace). Pokud tyto organizace slouží veřejnému prospěchu, není to jejich hlavní cíl. Jsou to skupiny vzniklé na základě určité podobnosti zájmů, sociálního postavení, profese atd. b) organizace veřejně prospěšné - hlavním účelem je poskytování veřejně prospěšných služeb a služba obecným zájmům. Takové to organizace slouží široké veřejnosti (tzn. všem, kteří tuto službu potřebují). V zahraničí jsou organizace zajišťující veřejně prospěšné služby (např. některé druhy sociální péče o staré lidi, opuštěné děti atd.) z hlediska daní i jiných podpor více zvýhodňovány, nežli organizace sloužící pouze zájmům svých členů (profesní sdružení a cechy, sportovní kluby) (Frič, P.; Goulli, R. 2001).

Členění neziskových organizací podle právní normy V právním systému je vymezení neziskové organizace nejblíže zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, který v § 18 definuje neziskovou organizaci jako: „Organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání“. Zákon sem řadí tyto organizace: •

zájmová sdružení právnických osob,

•

občanská sdružení,

•

politické strany a politická hnutí,

•

registrované církve a náboženská hnutí,

•

nadace a nadační fondy,

•

obecně prospěšné společnosti,

•

veřejné vysoké školy,

•

obce,

•

vyšší územní samosprávné celky,

•

organizační složky státu a samosprávných celků,

•

příspěvkové organizace,

•

státní fondy,

•

subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

11

Členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti Neziskové organizace jsou členěné podle předmětu jejich činnosti na tři klasifikace: Mezinárodní klasifikace neziskových organizací (ICNOP), Klasifikace služeb neziskových institucí sloužících domácnostem (COPNI) a Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) (Škarabelová, S. 2010). Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, uvádí pod označením „neziskové organizace“ tyto dva typy: •

vládní (státní, veřejné) neziskové organizace zajišťují především realizaci výkonu veřejné správy. Jejich opodstatnění je dáno jejich posláním, jimž se podílejí na výkonu veřejné správy na úrovni státu, regionu nebo obce. Jejich právní formy, ve kterých se vyskytují v České republice, jsou příspěvkové organizace a bývalé rozpočtové organizace. Od roku 2001 jsou to dále organizační složky státu, kraje či obce. Jejich určitá část se charakteristikami svých činností podobá nestátním neziskovým organizacím. Ze strukturálně-operacionálních definic neziskových organizací se jich tedy týká pouze institucionalizace, samosprávnost, dobrovolnost a neziskovost (tzn. nejsou založeny za účelem podnikání a s tím spojenou produkcí zisku, který by sloužil k rozdělení mezi členy organizace).

•

nestátní (nevládní, občanské, soukromé) neziskové organizace jejich existence vychází z principu sebeřízení společnosti. Jedná se o schopnost určitého společenství lidí žijících a pracujících ve vymezeném prostoru organizovat a vzájemně usměrňovat své jednání. Podílejí se na veřejné politice v rámci občanské společnosti, kdy se občané sdružují do různých typů nestátních neziskových organizací, k tomu velmi napomáhá i svoboda sdružování, což je jedna ze základních svobod demokratického státu. Základní právní formy vyskytující se v České republice jsou občanská sdružení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti, ale především církevní právnické osoby. A to z toho důvodu, že se zaměřením své činnosti více podobají veřejně prospěšným aktivitám než samotné církve či náboženské společnosti (www.kr-jihomoravsky.cz).

Základní typy nestátních neziskových organizací •

občanská sdružení (registrovaná podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů),

•

obecně prospěšné společnosti (registrované podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech),

12

•

nadace a nadační fondy (registrované podle zákona č. 210/2002 Sb., o nadacích a nadačních fondech),

•

církevní právnické osoby (registrované podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech).

Oblasti působení neziskových organizací: •

kultura, ochrana památek, umění,

•

výzkum a vzdělávání,

•

zdravotní péče a sociální služby,

•

ochrana životního prostředí, ekologická výchova,

•

ochrana lidských práv,

•

rovné příležitosti,

•

komunitní rozvoj,

•

práce s dětmi a mládeží,

•

rekreace, sport, tělovýchova,

•

ostatní (např. podpora neziskového sektoru, jeho PR, informační služby, podpora dárcovství a dobrovolnictví).

3.1.2 Občanské sdružení Jedná se o samostatnou právnickou osobu. Tato forma neziskového subjektu se používá zejména při činnosti sportovních klubů, zájmových sdružení, ekologických hnutí a dalších, a to zejména s ohledem na flexibilitu právní úpravy vzniku a fungování tohoto subjektu. Velkou výhodou je nízká ekonomická náročnost díky skutečnosti, že při vzniku nejsou zákonem vyžadovány žádné majetkové vklady a registrace není zpoplatněna (Kočí, P. a kol. 2010). Zákon umožňuje odmítnout registraci sdružení, jestliže omezuje oblasti fungování občanského sdružení. Jejich členy mohou být jak fyzické osoby, tak i právnické osoby s výjimkou obcí. Vznik a provoz občanského sdružení upravuje zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník a zákon č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě. Vznik občanského sdružení Občanské sdružení nevzniká na základě povolovacího systému, jelikož není třeba povolení státního orgánu, avšak registrací na Ministerstvu vnitra ČR. K založení občanského sdružení stačí nejméně tři občané ČR, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Tyto osoby 13

tvoří tzv. přípravný výbor občanského sdružení, který vypracuje stanovy sdružení a podá návrh na registraci. Návrh musí podle výše uvedeného zákona obsahovat: • podpisy členů přípravného výboru, • jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob, • označení člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem výboru, • text stanov ve dvou vyhotoveních. Základním dokumentem občanského sdružení jsou stanovy. Připojují se k návrhu na registraci ve dvojím vyhotovení a musí v nich být uvedeno: • název sdružení, • sídlo sdružení, • cíl činnosti sdružení, • orgány sdružení - způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, • ustanovení o organizačních jednotkách. Orgány a stanovy občanského sdružení Tvorbu organizační struktury sdružení zákon přímo neupravuje, přesto nejvyšším orgánem bývá ve většině případů valná hromada, která volí členy výkonných a kontrolních orgánů, rozhoduje o změnách stanov, určuje cíle činnosti sdružení, schvaluje členské příspěvky a výsledky hospodaření. Dalším orgánem, který má za úkol řídit činnost sdružení v obdobích mezi jednotlivými schůzemi valné hromady je výkonný orgán. Zastupuje sdružení navenek a jeho jménem jedná statutární zástupce. Většina sdružení dále stanovuje dozorčí orgán. Ten má za úkol kontrolu hospodaření a činnosti, své zprávy pak předkládá valné hromadě. Zánik občanského sdružení Zánik a likvidaci občanského sdružení upravuje zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů a občanský zákoník zákon č. 40/1964 Sb. § 20a, ale dotýká se jej i zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení a zákon č. 337/1992, o správě daní a poplatků. Občanské sdružení zaniká dnem výmazu z příslušného rejstříku vedeným Ministerstvem vnitra ČR. Sdružení může být zrušeno dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí valné hromady, zaniká-li sdružení dobrovolným rozpuštěním, rozhodne

14

současně valná hromada o způsobu majetkového vypořádání nebo o něm rozhodne Ministerstvo vnitra ČR. 3.1.3 Obecně prospěšná společnost Právní úpravu obecně prospěšné společnosti nalezneme v zákoně č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech. Jedná se o právnickou osobu, která je založena za účelem poskytování obecně prospěšných služeb podle předem daných a neměnných podmínek. Výsledek hospodaření se nerozděluje mezi zakladatele, členy orgánů či zaměstnance, ale obratem se používá k financování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost zřízena (Růžičková, R. 2009). Vznik obecně prospěšné společnosti Tuto společnost může založit právnická nebo právně způsobilá fyzická osoba. Pokud je více zakladatelů uzavřou smlouvu. V případě, že je pouze jeden zakladatel, nahrazuje smlouvu zakládací listina sepsaná formou notářského zápisu. Název obecně prospěšné společnosti

musí

obsahovat

označení

„obecně

prospěšná

společnost“

nebo

jeho

zkratku “o. p. s.“. Společnost vzniká zápisem do rejstříku obecně prospěšných společností. Nejpozději do 90 dnů od založení (sepsání smlouvy nebo zakládací listiny) musí být podán návrh na zápis do rejstříku. Návrh se podává u Krajského soudu, v jehož obvodu má obecně prospěšná společnost sídlo. Mimo zakládací smlouvy (listiny) a návrhu na zápis by měly být přiloženy především tyto listiny: • čestná prohlášení členů správní rady a členů dozorčí rady, • výpisy z rejstříku trestů správní rady a členů dozorčí rady ne starší šesti měsíců (u osob, které nemají trvalý pobyt na území ČR, obdobný doklad vydávaný v zemi jejich trvalého pobytu, • podpisové vzory osob oprávněných jednat jménem obecně prospěšné společnosti (podpisové vzory je třeba úředně ověřit), • doklad o oprávnění k umístění sídla (souhlas majitele nemovitosti s umístění sídla nebo nájemní smlouva), • doklad o splacení peněžitého vkladu nebo převzetí nepeněžitého vkladu zakladatelů (jako doklad postačí čestné prohlášení osoby pověřené správou vkladů, dále je potřeba přiložit u peněžitého vkladu výpis z bankovního účtu a u nepeněžitého vkladu doklad prokazující vlastnictví (výpis z katastru nemovitostí) a ocenění soudním znalcem),

15

• doklad o právní subjektivitě právnické osoby, je-li zakladatelem (výpis z obchodního rejstříku nebo doklad statistického úřadu o přidělení IČO), • doklad prokazující splnění zvláštních podmínek požadovaných zákonem k poskytování obecně prospěšných služeb (např. živnostenské oprávnění). Orgány obecně prospěšné společnosti Podle zákona č. 248/1995 Sb. §13 odst. 1 působnost správní rady zřizují obecně prospěšné společnosti jako statutární orgán správní radu. Správní rada poté jmenuje ředitele, který řídí činnost této společnosti, pokud není tato činnost vyhrazena do působnosti správní rady, popř. jiného orgánu zákonem, zakládací listinou nebo statutem. Jako kontrolní orgán je podle zákona č. 248/1995 Sb. §16 působnost dozorčí rady zřízena dozorčí rada. Zánik obecně prospěšné společnosti Obecně prospěšná společnost zaniká dnem výmazu z rejstříku. Zániku obecně prospěšné společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Obecně prospěšná společnost zaniká z důvodů uplynutí doby, na kterou byla založena; dosažením účelu, pro který byla založena; rozhodnutím správní rady o jejím zrušení; sloučením, splynutím nebo rozdělením; rozhodnutím soudu o zrušení; prohlášením konkurzu na její majetek. 3.1.4 Nadace a nadační fond Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, zakotvil do českého právního řádu dva typy nadačních subjektů, nadace a nadační fondy. Tento zákon byl novelizován ve znění zákona č. 210/2002 Sb., který vstoupil v platnost ke dni 2. července 2002. Podle tohoto zákona jsou nadace a nadační fond definovány jako: “Účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic, rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu“ (Kočí, P. a kol. 2010, s. 64). Nadace i nadační fond jsou rovnocenné subjekty. V obou případech jsou právnickými osobami a to i za všech důsledků vyplývajících z právní subjektivity. Postavení dárců i sponzorů je u obou subjektů stejné (www.vitaova.cz). Vznik nadace a nadačního fondu Nadace nebo nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli anebo závětí. Zřizuje-li se nadace nebo nadační fond smlouvou, musí být pravost podpisu

16

zřizovatelů na smlouvě úředně ověřena. Zřizuje-li se nadace nebo nadační fond zakládací listinou či závětí, musí být nadační listina pořízena ve formě notářského zápisu. Nadační listina musí obsahovat: • název a sídlo nadace nebo nadačního fondu, • vymezení účelu zřízení nadace nebo nadačního fondu, • údaje o zřizovatelích, • výši, či hodnotu majetkového vkladu, který se každý zřizovatel zavazuje do nadace nebo nadačního fondu vložit, • počet členů správní rady, jejich údaje a jejich způsob jednání, • počet členů dozorčí rady, • stanovení pravidla pro omezení nákladů nadace nebo nadačního fondu, • osoba spravující majetkové vklady, • podmínky pro poskytování nadačních příspěvků (Kočí, P. a kol. 2010). Orgány nadace a nadačního fondu Ze zákona č. 210/2002 Sb. §10 odst. 2, je statutárním orgánem správní rada, ta rozhoduje o všech potřebných záležitostech nadace a nadačního fondu a řídí jejich činnost. Na rozdíl od o.p.s. může být správní rada profesionální, z čehož vyplývá, že členové mohou za svoji činnost pobírat odměnu. V případě, že je majetek vyšší než 5 mil. je dalším orgánem dozorčí rada (Působnost dozorčí rady viz. zákon č. 210/2002 Sb. § 17-18). V jiném případě ji nahrazuje revizor (Působnost revizora viz. zákon č. 210/2002 Sb. § 20). Dalším orgánem může být ředitel (tato funkce není upravena zákonem pouze fakultativně). Zánik nadace a nadačního fondu Nadace i nadační fond zanikají vymazáním z nadačního rejstříku. Zániku nadace nebo nadačního fondu předchází zrušení s likvidací nebo bez likvidace (pokud přechází jejich majetek sloučením na jinou nadaci nebo nadační fond). Tyto subjekty zanikají z důvodu dosažení účelu, pro který byly založeny; rozhodnutím správní rady o sloučení; rozhodnutím soudu o zrušení; rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu, z důvodu že majetek nepostačuje nákladů insolvenčního řízení.

17

3.2

Možnosti financování podnikatelských subjektů

Pro splnění poslání nestátních neziskových organizací jsou velmi potřebné finanční zdroje. Jejich zajištění je hlavním úkolem financování, které má na starosti u menších organizací management a u větších subjektů specializovaný pracovník, tzv. fundraiser. Všechny neziskové organizace by měly vytvářet strategie vedoucí k dlouhodobému zajištění finančních zdrojů, nejlépe k trvalému. Tvorba strategií je odvozena od spolupráce se subjekty, které když nejsou příjemci jejich služeb, chtějí se větší či menší mírou podílet na poslání neziskové organizace. Pro nestátní neziskové organizace je velmi důležité, aby tyto subjekty správně pochopily cíl a poslání jejich organizace, obzvláště nyní, ve velmi silném konkurenčním prostředí. Důležitým faktorem fungování nestátní neziskové organizace je také více zdrojový charakter financování a tvorba koalic, které vedou k větší stabilizaci finančních zdrojů (Boukal, P. 2009). Financování nestátních neziskových organizací je zabezpečeno z více zdrojů. Proto jej můžeme rozdělit do následujících skupin. 3.2.1 Veřejné financování Stát v rámci své dotační politiky z veřejných rozpočtů financuje nestátní neziskové subjekty. Charakter politiky státu v této oblasti je zásadní informací pro neziskové organizace z hlediska optimalizace dosažitelnosti jejich finančních zdrojů. Druhou velmi důležitou možností, zejména pro mnoho nestátních neziskových organizací působících v příslušných regionech, je financování z krajských, městských a obecných rozpočtů. Ve většině evropských zemí stát, kraj, město nebo obec přispívá těmto subjektům na krytí jejich nákladů, avšak za podmínek, že jejich služby jsou v dohodnutém standardu. Proto má stát, kraj, město nebo obec právo kontrol, zda byly prostředky využity k danému účelu (Tomeš, I. a kol. 2002). Při žádosti nestátní neziskové organizace o financování z veřejných fondů, musí její činnost odpovídat těmto oblastem dotační politiky státu: • poskytování sociálních služeb, • ochrana a podpora zdraví (osoby se zdravotním postižením a senioři), • ochrana životního prostředí, • vzdělávání, rozvoj lidských zdrojů, • rozvoj, podpora, prezentace kultury, • ochrana kulturního dědictví, • zapojení do programů EU, • rozvoj sportu a tělovýchovy,

18

• podpora rovných příležitostí mužů a žen, • podpora fungující rodiny, • rozvoj dobrovolnické služby, • národnostní a etnické menšiny, • péče o ohrožené a problémové skupiny obyvatel, • ochrana spotřebitele, nájemních vztahů, • pomoc řešení mimořádných a krizových situací, • bezpečnost provozu, • drogová problematika, • informační společnost. Vláda České republiky priority dotační politiky upřesňuje každý rok konkrétními usneseními. V souvislosti s dotační politikou nestátních neziskových organizací je velmi důležitý zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole (Boukal, P. 2009).

Evropská unie Vstupem České republiky do Evropské unie (EU) se otevřela neziskovým organizacím možnost žádat o finanční podporu ze dvou strukturálních fondů, z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), Evropského sociálního fondu (ESF) a z Fondu soudržnosti, které jsou základem strukturální politiky a vytvářejí spolu hlavní nástroj k realizaci evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě prostřednictvím těchto tří fondů se přerozdělují finanční prostředky, které jsou určené k snižování ekonomických a sociálních rozdílů napříč členskými státy a jejich regiony. V současném období čerpaní finančních prostředků na roky 2007 až 2013 má Česká republika z Evropských fondů k dispozici 26,69 miliard eur, což jsou pro porovnání, o jak velkou sumu se jedná, asi tři čtvrtiny státního rozpočtu České republiky. Každá členská země EU si s Evropskou komisí dojedná tzv. operační programy, které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi evropskými fondy a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Česká republika si v současné době vyjednala 26 operačních programů, kde osm z nich je zaměřeno tematicky (doprava, věda a vzdělávání, zaměstnanost atd.) a sedm zaměřených zeměpisně (Střední Morava, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj atd.) Ostatní operační programy jsou zaměřeny na přeshraniční, meziregionální a regionální spolupráci.

19

Každý subjekt, který chce žádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit projekt řídícímu orgánu operačního programu. Řídícími orgány jsou u tematicky zaměřených operačních programů resortní ministerstva, u územně vymezených operačních programů regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů (www.strukturalni-fondy.cz). 3.2.2 Financování z neveřejných zdrojů Individuální dárcovství Individuální dárcovství je základní oblastí, která musí být strategicky promýšlena. Vedení nestátní neziskové organizace musí neustále zvažovat formu oslovování veřejnosti, aby se z ní stala takzvaná „sympatizující veřejnost“. Organizace musí bezpodmínečně postupovat v souladu se zákonem č. 177/2001 Sb., o ochraně osobních dat v případě oslovování z databáze jmen. U možné dlouholeté spolupráce je vhodné zohlednit tzv. pyramidu dárců. Její hlavní význam spočívá v určení poměru mezi prací s individuálním dárcem a množstvím získaných prostředků. Při prvním oslovení dárce nelze počítat s významným finančním darem. Ten často přichází, pokud se organizaci podaří udržet kontakt a prohloubit důvěru a důležitost dárcovství. Poté se z dárce může stát pravidelný, věrný a významný přispěvatel (Rektořík, J. 2010).

Obr. 2 Pyramida dárcovství

Zdroj: www.vbcczech.cz

20

Další z výhod individuálního dárcovství je, že dárci mají možnost si poskytnuté dary odepsat ze základu daně. Veřejné sbírky Veřejné sbírky jsou vymezeny zákonem o veřejných sbírkách č. 117/2001 Sb., jako: „Získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělávání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochranu kulturních památek tradic nebo životního prostředí“. Důležité je, že sbírku není možné pořádat k účelům, které jsou v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých. Důležitým rysem veřejné sbírky je skutečnost, že okruh přispěvatelů nemusí být určitý, to znamená, že není předem znám. Organizovat veřejnou sbírku smí na území České republiky pouze právnická osoba nebo obec či kraj. Sbírka tedy nesmí být organizována fyzickou osobou. Maximální délka veřejné sbírky jsou 3 roky a může být realizována těmito metodami: • shromažďování příspěvků na předem vyhlášeném bankovním účtu, • sběracími listinami, • pokladničkami, • prodejem předmětů, • prodejem vstupenek, • pronájmem telefonní linky. Během sbírky je možné kombinovat její metody, měnit je, zvětšovat nebo zmenšovat jejich počet. V případě zrušení jedné nebo více metod sbírky není právnická osoba nucena tuto skutečnost krajskému úřadu oznámit. Naopak, v případě přidání jedné z metod, je právnická osoba povinna tuto skutečnost oznámit (Boukal, P. 2009).

Firemní dárcovství Větší a často nadnárodní podniky jsou dalšími velmi důležitými spolupracujícími subjekty s neziskovými organizacemi jak v České republice, tak ve světě. Spolupráce s podniky je velmi komplikovaná, vyžaduje dlouhodobou práci, přípravu a hlavním bodem úspěšnosti navázání a udržení spolupráce je nalezení motivu spolupráce podniku s neziskovou organizací. Podniky mohou spolupráci s neziskovou organizací brát jako variantu reklamy, možnost vedoucí k daňovým úlevám nebo jako součást strategie podniku pozitivním profilováním se před společností formou společenské zodpovědnosti. Pojem společenská 21

zodpovědnost je dost často diskutován v odborné literatuře. Jeho historie je dlouhá, dříve však byl tento pojem vnímán jako ryze dobrovolná iniciativa podnikatelů, která nebyla a nesměla být žádným způsobem vnucována. V době globalizace a multinacionalizace firem však převládá důraz na vlastní zisk firem oproti rozvoji regionu, ve kterém tyto podniky působí. Hodnoty podniků jsou dost často narušeny a v současnosti můžeme vidět snahu vnutit společenskou

zodpovědnost

firmám

zvenčí.

Setkáváme

se

tak

s častým

tlakem

na zaměstnavatele a podnikatele, aby nad společenskou zodpovědností přemýšleli, a její dobrovolnost pomalu přechází k povinnosti. Můžeme tedy říci, že sociální zodpovědnost je silným motivem a velkou příležitostí nestátních neziskových organizací k získání finančních zdrojů.

Sponzoring Je jednou z dalších možností zajištění finančních, ale i nefinančních prostředků pro neziskovou organizaci. S touto podporou neziskové organizace je ale spjata a očekávána nějaká forma protihodnoty. Nejčastější se jedná o zviditelnění se, jako část marketingové strategie. Vztah sponzora a sponzorovaného je často upravován sponzorskou smlouvou a jako protihodnota je nejčastěji využíváno uvedení loga na webových stránkách, ve výročních zprávách nebo na výrobcích neziskové organizace. Jde zejména o to, aby se sponzor dostal do co nejširšího povědomí a z veřejnosti se stali zákazníci. Proto se s formou sponzoringu můžeme nejčastěji setkat zejména ve sportu. Forma sponzoringu je pro firmy zajímavá hlavně v případě práce neziskové organizace s médii (Šedivý, M.; Medlíková, O. 2009). 3.2.3 Samofinancování neziskové organizace Samofinancování neziskových organizací je v současnosti velmi důležitou formou získávání finančních prostředků pro její chod, ale rovněž velmi diskutovaným tématem. Předpokladem samofinancování je vlastní činnost organizace, která tuto formu financování využívá zejména k realizaci svého poslání. Nabádá nás to ale k otázce, jaký je tedy rozdíl mezi neziskovou organizací, která vlastní činností může generovat zisk a podnikatelskou organizací? U podnikové organizace jsou jako hlavní priority viděny zisk a kladné cash flow. Pro neziskovou organizaci jsou toto až druhotní priority, kterou jsou zaměřeny hlavně na vyrovnaný peněžní rozpočet a minimalizaci ztrát, hlavní prioritou je u neziskové organizace zejména poslání, její vize a hodnoty (Maule, J. 2005).

22

Samofinancování neziskových organizací může být zajištěno více druhy činností, jako například: • členské příspěvky (poplatky), • platby za poskytované služby, • prodej vlastního zboží, • příjmy z pronájmu, • využití nehmotného majetku, • finanční investování. Členské příspěvky Vzhledem k četnosti je musíme zařadit na první místo, avšak rozhodně nepřináší největší finanční obnosy. Jedná se o individuální dary členů, které za ně očekávají určitou protihodnotu, jako například slevy na vzdělávání v rámci organizace, zajištění místa a materiálu pro chod atd. Vybírání příspěvku je časově velmi nenamáhavé a nenese s sebou žádné riziko. Platby za poskytované služby Je další možností zajištění chodu neziskové organizace. V porovnání s členskými příspěvky můžou tyto platby vygenerovat větší finanční prostředky, ale nezisková organizace musí disponovat kvalitními odborníky, jestliže se například jedná o vzdělávací semináře v různých oborech. Musí také počítat s tím, že jestliže služba nebyla zpoplatněna v minulosti, mohou klienti postupně hledat jiné, nezpoplatněné alternativy a s tím i úbytek dosavadních klientů. Příjmy z pronájmu Přichází v úvahu jenom tehdy, jestliže nezisková organizace disponuje hmotným majetkem, který v současnosti nepotřebuje k zajištění vlastní činnosti (budova, prostor, automobil atd.). Tyto příjmy jsou velmi dobrým, spolehlivým a stabilním zdrojem. Nezisková organizace však musí pozorně zvážit, komu svůj majetek pronajímá a musí nájemní smlouvu přesně formulovat, aby pronájemce nevyužíval nebo nepoškozoval dobré jméno neziskové organizace. Ve smlouvě také musí být ukotveno, jak se má pronájemce o majetek starat a případné rozdělení odpovědnosti za jeho škodu. Využití nehmotného majetku Tento finanční příjem je dost specifický. Může se jednat o využití neziskové organizace v rámci reklam výměnou za poplatek. Tento zdroj může být velmi lukrativní, 23

avšak přináší vysokou možnost poškození dobrého jména a pověsti neziskové organizace, jestliže podnikatelský partner není dostatečně prověřen a smlouva není dostatečně zkontrolována. Stejně jako u pronájmů musí být nezisková organizace velmi opatrná při případném využití této možnosti. Finanční investování Velmi zřídka se stává, že má nezisková organizace nadbytek finančních prostředků. Může se tak stát například při obdržení velkého daru nebo při obdržení závěti s velkými finančními prostředky. V tomto případě může vedení organizace zvážit tuto možnost. Musí si ale při svém rozhodování rozmyslet, jakým způsobem své finance investovat. V úvahu přichází relativně málo rizikové podílové fondy a státní dluhopisy, které zisk generují pomalu, ale nemusíme se bát o ztrátu vynaložených finančních prostředků. Nejhorší volbou by bylo nepromyšlené investování do akcí, kde se mohou darované finanční prostředky snadno pozbýt. Nejlepší radou v této situaci je využívání velkých, zavedených institucí nebo spolupráce s finančním nebo investičním poradcem. Zákon č. 586/1992 sb. o dani z příjmu zajišťuje neziskovým organizacím daňové a poplatkové zvýhodnění. Neziskové organizace jsou na základě tohoto zákona právnickými osobami nezřízenými za účelem podnikání, což znamená úlevu při zdaňování jejich činnosti. Konkrétně mohou neziskové organizace snížit základ daně o 30%, nejvíce však o tři miliony korun. Neziskové organizace mají také úlevy na dani dědické, dani darovací a dani z nemovitosti (Boukal, P. 2009). 3.2.4 Fundraising Všechny zdroje, které byly popsány v předchozím textu, jsou možnosti, které musí nezisková organizace využívat, aby mohla splnit svoje poslání. Vzhledem k této skutečnosti musí nezisková organizace aktivně přistupovat k této problematice, pro kterou se vžil termín fundraising. Slovo fundraising v doslovném překladu znamená budování fondu, zdroje, respektive finančního obnosu, určeného k určitému cíli. Je už neodmyslitelně svázán s neziskovým sektorem a jeho úkolem je zajistit dostatečné finanční prostředky k naplnění poslání neziskové organizace. Proto, aby byla nezisková organizace úspěšná v získávání zdrojů z dlouhodobého hlediska, je vhodné o fundraisingu uvažovat jako o managementu zdrojů. Ten by v sobě měl zahrnovat následující atributy: • Plánování (vytváření plánu, příprava komunikace s dárci, pravidelné vyhodnocování fundraisingových činností a plánu, podílení se na strategickém plánování a vedení organizace). 24

• Administrativa (vedení evidence spojené s realizací projektu, databáze dárců a kontaktů, příprava a zpracování průběžných a závěrečných zpráv, příprava podkladů pro jednání, spolupráce na nových projektech). • Komunikace (reprezentace organizace, komunikace s partnery, vytváření a distribuce fundraisingových materiálů).

Fundraising zahrnuje různé činnosti, postupy a metody jak získat finanční a jiné prostředky pro úspěšný chod neziskové organizace, avšak nejdůležitější roli v procesu fundraisingu hraje osoba fundraisera, který je za tyto činnosti, postupy a metody v rámci organizace zodpovědný (Šedivý, M.; Medlíková, O. 2009). Osoba fundraisera Tato osoba v rámci neziskové organizace vykonává fundraisingové aktivity. Výborný fundraiser umí na základě svých kompetencí, vlastností a zkušeností pro neziskovou organizaci zajistit vše, co se od něj očekává, od strategického plánování až po vedení projektů. Na jeho osobu jsou kladené vysoké nároky, jelikož tato pozice potřebuje schopného člověka s mnoha kompetencemi s různých oborů. Musí to být osoba, která zvládá argumentovat, vyjednávat, ovlivňovat a přesvědčovat, musí mít kreativní a analytické myšlení a organizační schopnosti. Musí umět jednat s lidmi, jelikož fundraiser nezískává peníze, ale především člověka. Očekává se, že fudraiser bude silná, sympatická, vytrvalá a pohotová osobnost, zapálená pro poslání a činnost organizace. Musí být sám přesvědčen o poslání neziskové organizace. Hlavním stavebním kamenem je důvěra a pravdomluvnost, kterou v sobě osoba fundraisera musí mít (Rektořík, J. 2010). Interní fundraiser Po dlouhou dobu se v České republice v neziskových organizacích o fundraising staral člověk, většinou zaměstnanec organizace, který byl specialistou na shánění zdrojů. Tato činnost bývala často delegována na vedoucí pracovníky, ředitele, předsedy správní rady, případně projektové manažery. V současné době je trendem přenechávat fundraisingové aktivity lidem mimo neziskovou organizaci. V České republice interní pojetí fundraisingu stále převládá, jeho nevýhoda je v tom, že pokud fundraiser, jako zaměstnanec organizace, není úspěšný, může organizaci stát víc, než pro ni přinese. Při kombinaci funkce ředitele a fundraisera se může stát, že se člověk v této situaci nevěnuje ani jedné ze svých činností pořádně.

25

Externí fundraiser Jde o smluvně zavázanou fyzickou nebo právnickou osobu, která pro klienta, tedy neziskovou organizaci, zajišťuje finanční zázemí, případně i věcná plnění na základě podmínek a cílů organizace. Tato osoba není zaměstnancem organizace, ale pouze se podílí na její činnosti. Pokud se nezisková organizace rozhodne pro externího fundraisera, musí výběru věnovat dostatečnou pozornost. Tento model využívají zejména menší neziskové organizace, kterým se zaměstnání dalšího zaměstnance nevyplácí, dále organizace, které jsou omezeny prostorově nebo mzdově a progresivní organizace, které odbornou práci přenechávají specialistům (Boukal, P. 2009). 3.2.5

Obchodní varianty financování podniku

Financování neziskové organizace může mít i podobu financování podnikatelské činnosti. Je ale otázkou, zdali jsou tyto způsoby získávání finančních prostředků vhodné a optimální. Tyto zdroje můžeme rozdělit z hlediska vlastnictví na vlastní a cizí a z hlediska členění finančních zdrojů na krátkodobé a dlouhodobé. Vlastní zdroje Vklady vlastníků V současnosti se prakticky žádné podnikání neobejde bez počátečního vkladu podnikajících osob. Rozdíl je ale v tom, zda je zákonem stanovena určitá výše vkladu, při založení společnosti, tzv. základní kapitál. Tyto sumy se pohybují od 50 tisíc korun (založení družstva) až po 20 milionů korun (u akciové společnosti s veřejnou nabídkou). Občanské sdružení žádnou povinnou částku základního kapitálu nemá, a tak je pouze na zvážení zakládajících členů, jakou částku budou investovat. Zisk Při použití tohoto zdroje financování stále hovoříme o samofinancování podniku. Výhodou tohoto zdroje je, že nevznikají náklady na cizí zdroje (často spojovány s úvěry atd.), nezvyšují se závazky společnosti a riziko podniku se nezvyšuje. Nevýhodou je často to, že zisk musí podnik zprvu vytvořit a teprve poté jej může použít k financování. Odpisy Z hlediska finančního hospodaření podniku jsou odpisy stabilním interním finančním zdrojem. Společnost sama rozhoduje, zda tento zdroj financí využije na krytí provozních potřeb, splátky dluhů nebo dlouhodobé investování. Odpisy jsou pro firmu výhodnější než zisk, jelikož nepodléhají zdanění. Velikost odpisů záleží na rozsahu investičního majetku

26

společnosti, jeho ocenění, odpisových sazeb a použité metodě odpisování. V praxi známe daňové a účetní odpisy (Veber, J. a kol. 2008).

Cizí zdroje Úvěry Jsou to nejčastější zdroje financování cizím kapitálem. Můžeme je klasifikovat do několika skupin. Dělení na úvěry finanční a obchodní. Finanční úvěry se nejčastěji dělí na krátkodobé (doba splatnosti 1 rok), střednědobé (doba splatnosti do 5 let) a dlouhodobé (s dobou splatnosti nad 5 let). Obchodní úvěry jsou poskytovány v rámci obchodních vztahů. Bankovní úvěry Za poskytnutí bankovního úvěru si banky účtují sumu ve výši úroku a podnikatelské subjekty musí počítat s bankovními poplatky. Cenu úvěrů ovlivňuje bonita klienta a doba splácení úvěru. Krátkodobý úvěr bývá zpravidla levnější než úvěr dlouhodobý vzhledem k růstu rizika věřitele. Výhodou bankovního úvěru pro podnik je vznik daňového efektu, kdy úroky z úvěru jsou daňově uznatelným nákladem snižující základ daně. U kontokorentního úvěru je stanoven limit, do kterého může podnik čerpat a splácení je zajištěno inkasem pohledávek. Tím je tato možnost financování velmi flexibilní. Speciální postavení mají tzv. revolvingové úvěry. Jedná se o krátkodobé úvěry, které jsou opakovaně poskytovány (Kraftová, I. 2002). Obchodní úvěry Tyto úvěry jsou poskytovány buď dodavateli, nebo odběrateli. Dodavatelský úvěr je častější a vyznačuje se odkladem platby za provedenou dodávku výrobků nebo služeb o dohodnutý počet dnů. U velkých odběratelů se platby odkládají až o 90 dní. Odběratelské úvěry se poskytují pouze v některých odvětvích (zejména ve stavebnictví). Dluhopisy V České republice je rozšíření dluhopisů minimální. Dluhopis je forma cenného papíru, který zavazuje závazkem dlužníka (emitenta) vůči majiteli (věřiteli). V dluhopisu se dlužník zavazuje splatit nominální hodnotu v dané době a částce a také vyplácet roční nebo pololetní úroky a další odměny svým věřitelům. Dluhopisy jsou pro financování podniku výhodné zejména díky tomu, že úrok z nich snižuje zisk pro účely zdanění, a že placený úrok je zpravidla nižší než dividenda z akcií. Jejich nevýhodou je zvyšování finančního rizika podniku. Tiché společenství Je dalším zdrojem financování podniků. Jedná se o investování fyzické nebo právnické osoby formou různě vysokých peněžních vkladů. Tímto způsobem je možné získat relativně vysoké 27

částky peněz, obzvláště v případě, kdy ostatní zdroje financování jsou těžce dostupné. Nevýhodou je, že tichý společník většinou požaduje vyšší výnosy. Rizikový kapitál V řadě zemí je to velmi zajímavý zdroj financování, zejména pro projekty, které jsou rizikovější, ale s tím zároveň přinášejí vysoký výnos (kolem 25%). Principem tohoto financování je vstup investora do firmy formou navýšení základního kapitálu. Tím podnik získá potřebné finanční prostředky. Po několika letech je kapitálový fond odprodán a investice se vrací zpět do fondu. Hlavním cílem je tedy investování, zhodnocení investice, prodej a opětné investování do dalších příležitostí. Venture kapitáloví investoři se odlišují zaměřením na určitou fázi rozvoje firem. Business Angels Jedná se o individuálního investora využívající vlastní kapitál na financování malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem. Jedná se o firmy ve fázi seed, start-up nebo v expanzní fázi životního cyklu. Mimo finanční prostředky business angels přinášejí podniku určité know-how. Využívají zejména orientaci v oboru, odborné znalosti a kontakty na partnery. Investiční vstup je omezen na předem stanovené období a končí odprodejem podílu investora. Business Angels nehledají pouze nejvyšší výnos, ale vyhledávají oblasti, ve kterých se mohou aktivně angažovat a využívat své zkušenosti k růstu firmy. Leasing Jeden ze způsobů, jak nakupovat dlouhodobý majetek bez výrazného dlouhodobého zadlužení. Podnik bezprostředně nezískává peníze, ale zařízení, aniž by za něj ihned platil. Leasingové operace mají vždy tři subjekty. Dodavatele, leasingovou firmu a nájemce. Dodavatel a leasingová firma uzavírají kupní smlouvu. Tím předmět leasingu spadá do vlastnictví leasingové společnosti. Mezi nájemcem a leasingovou společností se uzavírá leasingová smlouva, která upravuje vztahy během nájmu a také řeší budoucnost pronajímaného předmětu. Zde si nájemce volí mezi vrácením předmětu, obnovením leasingové smlouvy nebo odkupu předmětu. V praxi známe tři druhy leasingu: • operativní leasing – na kratší dobu, součástí je servis, majetek po ukončení zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti; v ceně pronájmu je i pojištění apod., • finanční leasing – není vypověditelný, není poskytován servis, má charakter půjčky, • prodej a zpětný leasing – podnik prodá svůj majetek leasingové společnosti a ten si od něj nazpět pronajme (Valouch, P. 2012).

28

Faktoring Forma krátkodobého financování, založená na odkupu pohledávek před jejich splatností. Funguje pouze po posouzení bonity a kvalit obchodních vztahů. Výhodou je pružnost a není nutné bankovní jištění. Jde o odkup krátkodobých pohledávek s dobou splatnosti od 14 do 90 dní a faktoringová společnost platí zálohu 60 až 90% částky. Forfaiting Jedná se o odkup středně a dlouhodobých pohledávek. Tyto pohledávky musí splňovat několik požadavků. Musí být jištěny (akreditivem, směnkou atd.) Odkupují se pohledávky se splatností minimálně 90 dní, ale i s delší splatností (5 až 7 let). Nejčastěji se využívá při dodávkách strojů a zařízení. Výhodou je okamžité zaplacení a přenesení rizika na forfaitéra. Nevýhodou

je,

že

se

prodejní

cena

liší

(Veber, J. a kol. 2008).

29

od

nominální

hodnoty

pohledávky

4

VLASTNÍ PRÁCE

Tato kapitola je praktickou částí bakalářské práce. Je zaměřena na výběr vhodného financování projektu občanského sdružení Pipas Brno. Nejdříve bude popsán vznik a historie občanského sdružení, jeho zaměření, struktura, účel a náplň jeho činnosti. Je to nezisková organizace, vedená jako sportovní oddíl. To znamená, že struktura a možnosti financování její činnosti i jejich projektů jsou obdobné jako u ostatních občanských sdružení tohoto typu. Proto jsou výstupy bakalářské práce relevantní nejen pro sportovní oddíl Pipas Brno, ale také pro další sportovní kluby, které jsou vedeny jako neziskové organizace. V následující kapitole se zaměříme na historii a zaměření občanského sdružení Pipas Brno a podrobněji charakterizujeme jeho náplň činnosti. Využijeme SLEPT a SWOT analýzu k identifikace silných a slabých stránek vnitřního prostředí a příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí občanského sdružení.

4.1

Občanské sdružení Pipas Brno

Občanské sdružení Pipas Brno vzniklo v roce 1997 a již od začátku se zaměřuje na sportovní činnost mládeže. Pipas Brno je sportovním klubem zaměřeným na baseball, je jedním z pětice silných jihomoravských baseballových klubů, které vychovávají mladé hráče, avšak na rozdíl od ostatních klubů z této pětice se tento sportovní klub věnuje pouze práci s mládeží.

Občanské sdružení: Pipas Brno Sídlo:

Brno, Růženec 36, 644 00 Brno

Bankovní spojení:

202982364/0300

IČ:

270 13 677

Právní forma:

Občanské sdružení

Předmět činnosti:

Sportovní činnost dětí a mládeže

Telefon:

+420 607 182 882

Email:

[email protected]

Webové stránky:

www.pipasbrno.cz

30

Obr. 3 Logo klubu Pipas Brno

Historie a současnost klubu je silně spjata s prezidentem klubu, panem Mgr. Petrem Pipkem, který občanské sdružení založil. Většina členů klubu (baseballových hráčů) jsou žáky Základní školy Pastviny Brno. Jsou registrování jako aktivní hráči baseballu u České baseballové asociace se sídlem v Praze, Zátopkova 100/2. Občanské sdružení Pipas Brno si od školy pronajímá školní sportovní komplex, v jehož části se nachází baseballový areál vybudovaný členy občanského sdružení. Od základní školy si také pronajímá tělocvičny pro zimní přípravu a zázemí pro skladování materiálu. Podle stanov občanského sdružení Pipas Brno je účelem sportovního klubu (dále SK) napomáhat k výchově dětí pomocí sportu, vštípit jim ideály sportovního chování, čestného jednání a přispívat tak k tomu, aby se z nich stali dobří, zdraví a slušní občané. K dosažení těchto cílů slouží sportovní program SK. Všichni zúčastnění si musí uvědomit, že sportovní program není cílem, ale prostředkem k dosažení stanovených cílů. Náplň činnosti Pipas Brno Náplň činnosti SK je zajišťovat sportovní vyžití svých členů, získávat nové členy a podporovat jejich sportovní růst, spolupracovat s ostatními sportovními kluby s obdobným sportovním zaměřením a organizovat pro své členy zájmové aktivity. Občanské sdružení Pipas Brno vyvíjí především sportovní činnost. Mimo rozvoj baseballových dovedností se však občanské sdružení také věnuje rozvoji mládeže jinými způsoby:

1.

Tréninkové jednotky

Sportovní klub Pipas Brno se zaměřuje výhradně na mládežnické kategorie, vychází z celosvětového trendu a začíná s výchovou hráčů již v raném věku. V současnosti se oddíl stará o čtyři věkové kategorie. První kategorií je baseballová přípravka. Nejčastěji se jedná o žáky prvních tříd prvního stupně základní školy, ale najdete zde i děti předškolního věku.

31

U8, což je zkratka pro anglické Under 8, je další věkovou kategorií, hráči mladší než osm let. Poté následuje Coach ball, variace baseballu pro hráče do deseti let a poslední, pro klub nejprestižnější a nejdůležitější je skupina hráčů od deseti do dvanácti let. Tréninky jsou vedeny kvalifikovanými trenéry nejméně třetí trenérské třídy a probíhají během celého týdne v odpoledních hodinách. Tréninková činnost je zaměřena na rozvoj pohybových schopností, jako je rychlost, obratnost a pohyblivost. Děti získávají základy pohybových dovedností, jako jsou chytání, házení a rozvoj speciálních baseballových činností. Trenéři uzpůsobují tréninkové jednotky věkovým zvláštnostem dětí jednotlivých kategorií. Během zimní přípravy se tréninky uskutečňují v tělocvičnách Základní školy Pastviny, které jsou vybaveny a uzpůsobeny baseballové přípravě (pálkařská klec, nadhazovací stroj). Zimní příprava v tělocvičnách probíhá od konce října do začátku dubna. Stěžejní částí celého ročního cyklu je letní sezóna, která je zakončena mistrovstvím České republiky. Během tohoto období příprava probíhá v baseballovém areálu při Základní škole Pastviny.

2.

Turnaje a soutěž

Součástí zimní přípravy jsou jednorázové turnaje v halách, které slouží ke zvýšení úrovně hráčských dovedností a motivují hráče k dalšímu tréninku. V letním období dochází k zintenzivnění zápasů a turnajů ve všech hráčských kategoriích. Jednotlivé týmy soutěží v krajských přeborech, ze kterých se kvalifikují na vrcholné akce, mistrovství ČR a pohár ČR.

3.

Baseballový kemp

Pro zintenzivnění přípravy a zkvalitnění dovedností před vrcholem sezóny se hráči účastní desetidenního baseballového kempu pod vedením svých trenérů.

4.2

Analýza vnitřního a vnějšího prostředí

Pro analýzu vnějšího prostředí, která v některých faktorech ovlivňuje vývoj sportovního klubu, použijeme SLEPT analýzu. Ta je založena na zkoumání sociálních, legislativních, ekonomických, politických a technologických faktorů. Hodnotí vliv vnějších faktorů na chod sportovního klubu. Některé z nich mohou výrazně ovlivnit fungování sportovního klubu, některé jsou pro jeho chod marginální. Ze SLEPT analýzy budeme čerpat pro další z analýz, které zkoumají vnitřní a vnější prostředí, tzv. SWOT analýzu. Ta bude zaměřena zejména na silné a slabé stránky samofinancování občanského sdružení a příležitosti a hrozby financování

32

z ostatních zdrojů. Uvědomění si prostředí, ve kterém občanské sdružení působí a rozličné možnosti jejího financování je nezbytností správného fungování a výrazně nám pomůže ve výběru optimálního financování nejen z krátkodobého, ale zejména dlouhodobého hlediska.

SLEPT analýza Sociální prostředí Je pro činnost a další strategie vývoje sportovního klubu nejdůležitější. Přímo ovlivňuje činnost klubu a jeho strukturu v jednotlivých kategoriích. V posledních letech došlo ke zvýšení porodnosti v městě Brně, které dokumentujeme v tabulce 1. Tento trend v budoucnu může pozitivně ovlivnit šíři členské základny.

Tab. 1 Počet narozených dětí v Brně v letech 2004-2010 Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Počet narozených dětí

3603

3906

4056

4209

4490

4578

4511

Zdroj: Český statistický úřad Makroekonomickým faktorem je i příjem rodičů. V případě zvýšené nezaměstnanosti může dojít k ukončení členství, což povede ke snížení počtu členů a finančních prostředků, které formou členských příspěvků jednotliví členi klubu přináší. Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit činnost sportovního klubu je nedostatek kvalifikovaných trenérů. Jedná se o dlouhodobý problém, který vzniká z několika důvodů, výše finančních odměn, časové náročnosti aktivit, nezájmu společnosti o podporování těchto aktivit. Legislativní prostředí Občanské sdružení Pipas Brno se musí řídit zákonem č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, zákonem č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku a zákonem č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě. Dále se musí řídit zákonem č. 262/2006 Sb. zákoníku práce a musí respektovat daňové předpisy neziskových organizací, nejčastěji se jedná o zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu, zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty a zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti ve znění pozdějších předpisů. Činnost sportovního klubu bude do budoucna ovlivňovat zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, zejména poslední novely tohoto zákona, která upravuje přerozdělování finančních prostředků v neprospěch sportu.

33

Ekonomické prostředí Jedním z faktorů ekonomického prostředí bude pro sportovní klub přístup k finančním zdrojům. V současné době dochází k velké změně financování sportovních činností. Na konci roku 2011 přijal Parlament České republiky novelu tzv. loterijního zákona. Odvody z hazardu již nesměřují do sportu, ale většina těchto prostředků je nově přidělena do rozpočtů obcí. Podle odhadu Ministerstva financí ČR se jedná až o 6,1 miliardy Kč, v porovnání s rokem 2011 to znamená navýšení ve prospěch obcí o 4,3 miliardy Kč. V minulosti bylo přerozdělování těchto finančních prostředků ve prospěch sportu, kultury a charitativní činnosti a dlouhodobě tento podíl činil více než 50% (www.cstvopava.cz). Neziskové organizace jsou poplatníkem většiny daní, ale s ohledem na rozsáhlost osvobození v zákonných normách není předpoklad, že by nezisková organizace platila některou z daní. Nárok na osvobození však musí uplatnit podáním daňového přiznání (Růžičková, R. 2009). Politické prostředí V současné době je politické prostředí ovlivňováno nestabilní situací ve vládní koalici. Došlo ke zrušení koaliční smlouvy. Vládní koalice je před rozpadem a České republice neustále hrozí předčasné volby. Vzhledem k častým změnám na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy se její ministr rozhodl podat demisi, která byla přijata prezidentem republiky. V současné době není křeslo ministra obsazeno, což přímo i nepřímo ovlivňuje tok finančních prostředků pro sport v ČR. Kromě ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se na financování sportovních aktivit podílí orgány místní samosprávy (krajský úřad, Magistrát města Brna a obec). Další možností financování větších projektů je možné prostřednictvím Evropských strukturálních fondů z Evropské unie. Technologické prostředí Rozvoj technologií probíhá mimo jiné i v oblasti sportovních aktivit a přímo tak ovlivňuje přípravu a výkonnost hráčů. Obměňováním technologií vzrůstá finanční zátěž na občanské sdružení, avšak míra vybavenosti a zvyšování kvality prostředí může pozitivně ovlivnit schopnost konkurence a nárůst členské základny sportovního klubu.

Výsledkem SLEPT analýzy jsou kladné i záporné faktory, které budou do budoucna ovlivňovat chod sportovního klubu. Ke kladným vlivům patří stoupající demografická křivka porodnosti a využívání nových technologií v rámci sportovních aktivit. Zápornými vnějšími faktory, které ovlivňují činnost sportovního klubu, jsou nedostatek kvalifikovaných trenérů, nejasnosti ohledně financování sportu v ČR a nestabilní legislativní prostředí. 34

SWOT analýza Součástí vlastní práce je i SWOT analýza, která slouží k posouzení interního a externího prostředí. Určíme v ní silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti podniku. U externího prostředí budeme vycházet ze SLEPT analýzy. Výsledkem bude formulování strategií, které budou zaměřeny zejména na financování občanského sdružení.

Silné stránky • Tradice a úspěchy – baseballový oddíl Pipas Brno funguje již 15tým rokem a má za sebou několik významných úspěchů, například titul mistra republiky mladších žáků z roku 2010; tradice a jeho úspěchy pozitivně ovlivňují příchod nových hráčů a tím i zvýšení příjmů z členských příspěvků, ale také odůvodnění pro získání požadovaných dotací. • Návaznost na ZŠ Pastviny – úzká spolupráce usnadňuje komunikaci s členy klubu, kteří na základní škole plní povinnou školní docházku, ale zejména zajišťuje výhodné pronajímání sportovního areálu, což velkým způsobem snižuje náklady občanského sdružení. • Kvalitní trenéři – zajištění kvalitních a zodpovědných trenérů je pro fungování klubu nezbytností; kvalitní trenéři správným způsobem vychovávají hráče, tím pádem zvyšují jejich cenu při odchodu do dalších klubů a zvyšují příjem občanského sdružení. • Vybavení – kvalitní vybavení oddílu zvyšuje zájem rodičů i dětí, umožňuje zkvalitnit přípravu hráčů a tím celkově zvýšit atraktivitu a výdělečnou schopnost občanského sdružení.

Slabé stránky • Úzká členská základna – nízký počet členů v jednotlivých tréninkových skupinách nejen negativně ovlivňuje přípravu, ale zejména znamená snížení očekávaných příjmů z členských příspěvků. • Nezajímavost pro větší sponzory – tím, že se baseballový oddíl soustřeďuje pouze na výchovu mládeže a nemá starší kategorie, ztrácí možnost sponzoringu větším sponzorem (např. na dresech) a tím přísun financí pro občanské sdružení. • Vyřazení baseballu z olympijských sportů – tím, že baseball není olympijským sportem, snížila se výše financování a to přímo ovlivnilo fungování klubu; také se 35

snížil počet dětí, které tento sport vyhledávají, nahrazují jej jinými olympijskými alternativami. • Nestálé finanční zázemí – je velkým problémem; v případě neobdržení požadovaných dotací, malým příjmem darů či snížením členské základny dojde ke snižování nákladů a tím ke snižování kvality přípravy hráčů. • Absence starších kategorií – tím, že se občanské sdružení Pipas Brno zaměřuje pouze na žákovské kategorie, ztrácí potenciální členy, to potom přímo snižuje příjmy občanského sdružení.

Příležitosti • Růst počtu narozených dětí – zvyšující se počet dětí je velkou příležitostí pro občanské sdružení; s vyšším počtem dětí se bude rozšiřovat členská základna a tím i finanční prostředky získané formou členských příspěvků. • Budování nového areálu – v současnosti se rekonstruuje areál, kde baseballový oddíl působí, jeho dokončení bude znamenat zatraktivnění a zvýšení zájmu o baseball v dané lokalitě. • Financování z EU – možností a způsobů financování z Evropské unie je velké množství, jako například operační program Podnikání a inovace, který běží až do roku 2013 včetně.

Hrozby • Nejasné financování sportu státem – v současnosti se řeší otázka financování sportovních aktivit státem, změna způsobu přerozdělování peněz od státu je velkou hrozbou. • Počet baseballových klubů na jižní Moravě – jižní Morava je dominantní jak v počtu baseballových oddílů, tak jejich výkonnosti; vysoký počet klubů ovlivňuje výši dotací pro jednotlivé sportovní kluby od města Brna, ovlivňuje členskou základnu a snižuje počet možných sponzorů.

36

Obr. 4 SWOT analýza a její strategie

Zdroj: www.podnikatel.cz

Strategie Silná stránka: Návaznost na ZŠ Pastviny Příležitost: Růst počtu narozených dětí Strategie SO (maxi-maxi): Občanské sdružení Pipas Brno úzce spolupracuje se ZŠ Pastviny. Jeho členská základna je přímo ovlivněna počty dětí, které na této škole plní povinnou školní docházku. Se zvyšujícím se počtem narozených dětí v posledních letech bude i přibývat počet dětí, které bude moci občanské sdružení oslovit a zahrnout je do své členské základny. Tím poroste výkonnost, ale i stránka příjmů občanského sdružení.

Silná stránka: Tradice a úspěchy Hrozba: Počet baseballových klubů na jižní Moravě Strategie ST (maxi-mini): Úspěchy a dlouholetá tradice klubu, který již tento rok bude slavit 15 let od založení nejen, že utvrzují zástupce města Brna a městské části Brno-Komín o přiklepnutí dotací klubu, ale také láká nové mladé hráče, aby v klubu působili. To znamená nárůst příjmů jak z dotací, tak z členských příspěvků.

37

4.3

Projekt finančního zajištění občanského sdružení pro rok 2013

Pro fungování neziskové organizace je nezbytné, aby výnosy převyšovaly náklady, nebo aby výnosy alespoň pokrývaly náklady. Situace, kdy náklady převyšují výnosy, je na určitý časový úsek udržitelná, ale jenom díky rezervám, které si občanské sdružení dokázalo za svou existenci vytvořit. Občanské sdružení Pipas Brno se drží svých dlouhodobých strategií financování, ale každý rok musí svou situaci financování operativně řešit. Pro nastínění optimálního nastavení financování se musíme podívat na to, kde pro občanské sdružení vznikají náklady, a kde a jakým způsobem vznikají výnosy.

Náklady občanského sdružení Pipas Brno Na stránku nákladů se budeme dívat chronologicky od začátku kalendářního roku. Pronájem prostor Vzhledem k přípravě týmů na budoucí sezónu trénují všechny čtyři kategorie během zimní přípravy dvakrát týdně po dvou hodinách v prostorách tělocvičen ZŠ Pastviny. Nejstarší kategorie má navíc speciální tréninky každou sobotu. OS si také pronajímá prostor ke skladování materiálu, který je opět pronajatý od ZŠ Pastviny. Tréninky v tělocvičně začínají v listopadu a končí na začátku dubna. Jeden měsíc v tomto období vychází na prázdniny a svátky kdy se netrénuje, a tudíž se tělocvičny nepronajímají. Tělocvičny jsou v pronájmu pro všechny kategorie 4 krát týdně po jeden a půl hodině. To znamená 24 hodin měsíčně po dobu 4 měsíců. Celkově se jedná o 96 hodin. Musíme ale také přičíst speciální tréninky žáků do 12 let o víkendech. To dělá dalších 35 hodin během zimní přípravy. Celkově je tedy pronajímáno 131 hodin v tělocvičnách ZŠ Pastviny. Pronájem tělocvičen je nastaven na 380 Kč za hodinu. 131 hodin x 380,- Kč = 49 780,- Kč. Pronájem hřiště Začátkem dubna hráči přechází trénovat na baseballové hřiště, které je umístěno ve sportovním areálu ZŠ Pastviny. V areálu se nachází dvě žákovská hřiště, na kterých probíhají tréninky a hrají se veškeré zápasy a jedno mužské hřiště, které je v současnosti nevyužíváno. Součástí tohoto areálu je i pálkařská klec. Tato hřiště jsou využívána od začátku dubna do konce října. Pronájem hřiště se řídí podle podnájemní smlouvy mezi občanským sdružením Pipas Brno a ZŠ Pastviny (příloha A). Jedná se o podnájem sjednaný dohodou smluvních stran a cena podnájmu činí 1,- Kč za kalendářní rok. Smluvní strany se dohodly, že protislužbou bude podnájemce zajišťovat údržbu baseballového areálu.

38

Sportovní materiál a materiál pro údržbu hřiště Baseball vyžaduje specifické sportovní vybavení, které zajišťují samotní hráči (rodiče) a materiál, který zajišťuje sportovní klub (míče, mety, pálky, ball bagy a další). Všechen tento materiál se musí obměňovat proto musí klub předpokládat i další náklady v budoucích letech. V roce 2013 je naplánována obměna tohoto materiálu. 6 tuctů (krabic) tvrdých baseballových míčů. Jeden kus za 1 200,- Kč, celkem 7 200,- Kč. Vybavení pro zadáka, helma 2 400,- Kč, chránič hrudníku 1 000,- Kč, chránič kolen 1 950,- Kč, celkem 5 350,- Kč. Dvě kovové baseballové pálky, jedna za 1 600,- Kč, celkem 3 200,- Kč. Pálkařské helmy, 4 kusy, jedna za 590,- Kč, celkem 2360,- Kč. Nové oddílové dresy, 15 kusů, jeden za 1 000,- Kč, celkem 15000,- Kč. Venkovní baseballové mety, domácí meta 650,- Kč a tři polařské mety za 4 500,Kč, celkem 5 150,- Kč. Dva pálkařské stativy, jeden za 1 200,- Kč, celkem 2 400,- Kč. Na úpravu hřiště je pro rok 2013 potřeba 5 tun hrubé antuky, jedna tuna za 3 300,- Kč, celkem 16 500,- Kč. Za sportovní materiál a materiál na údržbu hřišť je na rok 2013 vypočtena částka 55 000,- Kč. Odměny trenérům Odměny trenérům jsou vypláceny vždy při ukončení sezóny na podkladě dohody o provedení práce. Plánovaný rozpočet na odměny trenérům pro rok 2013 je 40000,- Kč. Cestovné Tři týmy baseballového oddílu Pipas Brno hraje regionální soutěž. V jihomoravské oblasti jsou týmy nejen z Brna, ale také z Třebíče, Blanska a dalších měst, kam se musí na zápasy dojíždět. Při plánování rozpočtu musíme brát v úvahu cestu na mistrovství ČR a Český baseballový pohár. Tyto akce se nejčastěji konají v Praze. Během zimní přípravy se týmy účastní halových turnajů. Tyto turnaje se konají po celé ČR a jeden tým obvykle startuje na třech turnajích za rok. Dalším nákladem je úhrada cestovného na letní a podzimní soustředění. Letní se uskutečňuje v Meziříčku a podzimní v Křižanově. Cestovné pro Jihomoravský oblastní přebor a republikové soutěže jsou hrazeny podle kilometrovníku české baseballové asociace (dále jen ČBA), platného od 1. 1. 2011 (příloha B) sazbou 4,-Kč/km. Doprava na tyto soutěže je zajišťována osobními automobily rodičů hráčů a obvykle se jezdí pěti auty po domluvě jednotlivých rodičů. Doprava na letní soustředění je zajišťována soukromou autobusovou dopravou a doprava na podzimní soustředění je vlakem. Úhrada cestovného pro regionální soutěže a turnaje podle kilometrovníku ČBA je 78 000,Kč. Za autobusovou dopravu hráčů na soustředění zaplatí OS 10 500,- Kč a 4 500,- Kč za vlakovou dopravu. Celková plánovaná částka za dopravu hráčů pro rok 2013 je 143 400,- Kč.

39

Cestovné na republikové soutěže a soustředění hradí občanské sdružení Pipas Brno a suma za dopravu na regionální soutěže je hrazena rodiči a občanské sdružení jí bere jako sponzorský dar. Celková částka sponzorského daru je 78 000,- Kč. Občanské sdružení Pipas Brno musí počítat s náklady na dopravu v celkové částce 65 400,- Kč. Ubytování a stravné Ubytování na republikových soutěžích, stejně tak jako stravné na těchto akcích je placeno občanským sdružením. Ubytování a stravné na soustředěních si členové hradí sami. Republikové soutěže jsou nejčastěji třídenní a letní soustředění je desetidenní a podzimní dvoudenní. Cena za ubytování se průměrně pohybuje kolem 350,- Kč/noc/osoba. V týmu je 13 hráčů a 2 trenéři. Částka za ubytování na jednu akci (2 noci) je 350 korun po 15 lidech, celkem 5 250,- Kč, vynásobíme 2 noci. To činí 10 500,- Kč. Jelikož jezdí tři týmy, každý na dvě republikové soutěže za rok, celková suma za ubytování je 63 000,- Kč. Stravné vychází na 250,- Kč/den/osoba. Opět 15 lidí. Stravné na jednu akci je 250 korun po 15 lidech, celkem 3 750,- Kč, násobíme dvěma dny. To činí 7 500,- Kč. Opět počítáme s výjezdem třech týmu na dvě republikové soutěže, což činí 45 000,- Kč. Celková suma za ubytování a stravné na republikových soutěžích je 108 000,- Kč. Ubytování a stravné na soustředění je zahrnuté v jedné částce dohromady. Je to částka 350,Kč/osoba/den. Na soustředění odjíždí všechny týmy, takže počítáme s 35 členy a 5 trenéry. Suma za ubytování a stravu na letním soustředění je 40 členů po dobu 10 dnů za částku 350,Kč. To činí 140 000,- Kč. Částka za ubytování a stravu na podzimním soustředění je 28 000,Kč. Startovné Startovné se musí hradit na každém turnaji, který není oficiálně pořádaný ČBA. Týká se to zejména turnajů během zimní sezony. Každá kategorie se účastní 3 turnajů za rok, které nejsou pořádané ČBA. Startovné na turnaj za tým se pohybuje kolem 1 000,- Kč. To znamená, že přepokládaný výdej za startovné na turnajích pro rok 2013 je 9 000,- Kč. Rozhodčí Součástí nákladů je i položka za odměny pro rozhodčí. Ty musí občanské sdružení hradit při každém domácím zápase. Domácí tým vždy zajišťuje rozhodčí. V žákovských kategoriích nefunguje centrálním systém rozhodčích pro ČR nebo jednotlivé regiony. Za sezonu v regionálních soutěžích Pipas Brno počítá s 25 zápasy na domácím hřišti. Odměna pro rozhodčího je 200,- Kč za zápas. Jedná se tedy o 5 000,- Kč.

40

Služby Jako službu v položce nákladů občanské sdružení Pipas Brno chápe náklady na provoz služebního telefonu předsedy. Roční rozpočet je poté nastaven na 6 000,- Kč.

Celkové náklady na realizaci projektu jsou 416 181,- Kč.

Tab. 2 Náklady OS Pipas Brno Náklady Pronájem prostor Pronájem hřiště Sportovní materiál a materiál pro údržbu Odměny trenérům Cestovné Ubytování a stravné Startovné Rozhodčí Služby (telefon) Celkem Zdroj: Vlastní práce

4.4

Suma 49 780,1,55 000,40 000,143 400,108 000,9 000,5 000,6 000,416 181,-

Zhodnocení možností financování občanského sdružení

Volba optimálního financování občanského sdružení Pipas Brno je klíčem k úspěchu a pokračování chodu této neziskové organizace. Možnosti financování neziskových organizací jsou v současné době velmi široké. Nezisková organizace může čerpat z vlastních i cizích zdrojů, ze zdrojů krátkodobých i dlouhodobých, veřejných i neveřejných. Diverzifikace zdrojů financování je ochranou neziskových organizací před neočekávanými poklesy ve financování a nutností každé „zdravé“ neziskové organizace, která chce na trhu působit dlouhodobě. V této části práce se zaměříme na zhodnocení jednotlivých variant financování občanského sdružení.

Veřejné zdroje Jsou jednoznačně největším zdrojem financování občanského sdružení. Veřejné financování formou dotací od města Brna nebo finančními příspěvky městské části Brno-Komín jsou dlouhodobě stavebním kamenem finanční stability občanského sdružení. Zdroje z Evropské

41

unie jsou velkou příležitostí, jak zajistit přísun financí nejen pro tento rok, ale i pro roky následující.

Neveřejné zdroje Veřejné sbírky a firemní dárcovství můžeme z potenciálních zdrojů financování rovnou vyřadit. Firemní dárcovství většinou vidíme u různých nadačních fondů. Individuální dárcovství je vždy možné a proto jej ze seznamu financování nemůžeme odstranit. Problémem je, že s individuálním darem nemůžeme počítat v rozpočtu, jelikož je velmi sporadický a jeho výši a dobu darování nemůžeme odhadnout. Sponzoring jako jediný z neveřejných zdrojů má jasné místo ve financování chodu občanského sdružení. Jeho využití se přímo vybízí a zajišťuje podstatnou část financování.

Samofinancování Jediným možným a využitelným zdrojem samofinancování v současné situaci jsou členské příspěvky. Ty jsou velmi typickým příjmem všech neziskových organizací, založených za sportovním účelem a občanské sdružení tento zdroj využívá od začátku fungování. Ostatní zdroje samofinancování jsou pro občanské sdružení Pipas Brno nedosažitelné. Jakýkoliv příjem z pronájmu není možný, využít nehmotný majetek je také nereálné, finanční investování je v současnosti nemožné, jelikož občanské sdružení nedisponuje jakoukoliv finanční rezervou a neposkytuje také žádné služby, za které by mohlo finance získat.

Vlastní zdroje obchodní varianty financování Vzhledem k finanční situaci a žádnému odpisovému majetku občanského sdružení můžeme financování ze zisku a odpisů jednoznačně vyloučit. Avšak možnost vkladu vlastníka je v případě finančních problémů reálná. Nebereme ji však jako možnost financování, ale jako jednorázovou finanční pomoc při krytí vzniklé finanční nejistoty.

Cizí zdroje obchodní varianty financování Faktoring a forfaiting můžeme vyloučit vzhledem k povaze podnikání ihned. Emise dluhopisů je také nereálným zdrojem financování, stejně jako využití tichého společenství nebo rizikového kapitálu. Reálným způsobem financování je leasing. To však v případě, že si občanské sdružení bude chtít pořídit osobní automobil nebo nějaké stroje potřebné k fungování. V současné době však management tuto situaci neplánuje. Vstup business angels do podnikání není nereálné, ale jednalo by se spíše o spolupráci založenou na předání know42

how a kontaktů, než finanční pomoci. Poslední možností financování cizími zdroji jsou úvěry. Možným řešením je kontokorentní úvěr, který může sloužit k překlenutí období mezi výplatou dotací nebo vyplacením členských příspěvků. Ostatní bankovní úvěry můžeme v současnosti vyloučit, avšak v budoucnu by mohly hrát určitou roli při pořízení majetku. Problémem je bonita a schopnost splácení těchto úvěrů.

Tab. 3 Možné způsoby financování Způsob financování Veřejné financování Evropská unie Individuální dárcovství Veřejné sbírky Firemní dárcovství Sponzoring Členské příspěvky Platby za poskyt. služby Příjmy z pronájmu Využití nehm. majetku Finanční investování Vklady vlastníků Zisk Odpisy Úvěry Bankovní úvěry Obchodní úvěry Dluhopisy Tiché společenství Rizikový kapitál Business angels Leasing Faktoring Forfaiting Zdroj: Vlastní práce

Reálné využití ANO ANO ANO NE NE ANO ANO NE NE NE NE ANO NE NE ANO ANO NE NE NE NE ANO ANO NE NE

Poznámka Jednoznačnou součástí financování Příležitost dlouh. zajištění financování Neočekávaný zdroj Součástí financování už v minulosti Součástí financování od počátku fungování Neposkytujeme žádné služby Nevlastníme nic k pronájmu Neschopnost pronájmu nehm. majetku Nedostatek finančních zdrojů Pouze ve finančních obtížích V současnosti zisk nerealizujeme Nevlastníme odpisový majetek Problém s bonitou OS Kontokorentní úvěr pro překlenutí období Pouze v rámci kontaktní sítě a know-how V případě pořízení hmotného majetku -

Příjmy občanského sdružení Pipas Brno

Členské příspěvky Občanské sdružení Pipas Brno má v současnosti 40 členů, 35 členů hradí členské příspěvky 5 členů je od příspěvků osvobozeno z různých důvodů. Nejčastěji poskytují občanskému sdružení nějakou protislužbu, která souvisí s rozvojem sportovního klubu. Může se jednat o vedení webových stránek, trénování jednoho z týmu občanského sdružení a další protislužby.

43

V současnosti jsou členské příspěvky rozděleny na dvě částky. Členové do osmi let platí roční členský příspěvek 2 000,- Kč a ostatní 3 000,- Kč za rok. V kategorii do osmi let platí členské příspěvky 5 hráčů. To znamená 2 000,- Kč za jednoho hráče krát 5, celkem 10 000,- Kč. Ve skupině nad 8 let je v současnosti 30 platících hráčů, to znamená příjem v hodnotě 90 000,- Kč za rok. Celkem se tedy za rok 2013 na členských příspěvcích vybere 100 000,Kč. Sponzorský dar Rodiče hráčů jsou nejčastějšími osobami, které přispívají sponzorskými dary na chod občanského sdružení Pipas Brno. Ti často hradí veškeré cestovní náklady spojené s regionálními soutěžemi. Pro rok 2013 se tímto způsobem očekává sponzorský dar ve výši 78 000,- Kč. Další sponzorské dary občanské sdružení očekává během roku a podle zkušenosti z dřívějších let předpokládá, že se formou sponzorských darů vybere až 20 000,Kč. Tyto sponzorské dary jsou opět většinou od rodičů dětí, působících v občanském sdružení Pipas Brno a jsou zejména darovány kvůli snížením daní OSVČ.

Dotace Historicky tvoří dotace nejvyšší část příjmu občanského sdružení Pipas Brno. Problémem je, že management občanského sdružení nemůže nikdy přesně odhadnout, jaká částka mu bude z různých zdrojů dotací pro další rok přidělena. To může přinést velké problémy financování aktivit. Pro rok 2013 bude občanské sdružení Pipas Brno žádat tři dotace: Žádost o neinvestiční dotaci z rozpočtu města Brna na podporu talentované mládeže pro rok 2013 (příloha C) O této dotaci rozhoduje Odbor školství mládeže a tělovýchovy (OŠMT) magistrátu města Brna úseku sociálně-kulturního. Tento úsek sídlí na Dominikánském náměstí 3 v centru Brna. Termín podávání této žádosti je od 15. 9. 2012 do 31. 10. 2012 a občanské sdružení Pipas Brno v něm bude žádat o 110 000,- Kč, které poslouží na cestovné na soutěže a soustředění a ubytování na těchto akcích.

Žádost

o

neinvestiční

dotaci

z rozpočtu

statutárního

města

Brna

v oblasti

tělovýchovných a sportovních aktivit pro rok 2013 (příloha D) O této dotaci také rozhoduje Odbor školství mládeže a tělovýchovy (OŠMT) magistrátu města Brna úseku sociálně-kulturního. Tento úsek sídlí na Dominikánském náměstí 3 v centru Brna. 44

Termín podání žádostí je od 1. 7. 2012 do 31. 7. 2012 a občanské sdružení Pipas Brno v něm bude žádat o 200 000,- Kč, které využije na zajištění celoroční přípravy talentované mládeže občanského sdružení Pipas Brno a to v zimním a letním období.

Žádost o finanční příspěvek od Úřadu městské části Brno-Komín (příloha E) Tuto žádost zpracovává a rozhoduje o ní Úřad městské části Brno-Komín, který sídlí na ulici Vavřinecké 15, Brno. Termín podání této žádosti je do 31.10 předchozího roku, než na který je dotace požádána. Jedná se o žádost ve výši 10 000,- Kč na zajištění tréninkové a sportovní činnosti hráčů Pipas Brno v roce 2013. Celkové příjmy pro rok 2013 se mohou pohybovat až k 518 000,- Kč. Tab. 4 Příjmy OS Pipas Brno Příjmy Dotace Členské příspěvky Sponzorské dary Celkem Zdroj: Vlastní práce

4.5

Suma 0 – 320 000,0 – 100 000,0 – 98 000,0 – 518 000,-

Návrhy financování občanského sdružení pro rok 2013

Ze získaných poznatků, získaných SLEPT a SWOT analýzou, výpočtem nákladů a predikcí příjmů můžeme konstatovat, že největším rizikem občanského sdružení je nezískání dotací. Stále zvyšující se náklady za pronájem prostor, materiál a trenéry ale nedovolují vytvoření si finanční rezervy, která by případný výpadek financování z dotací potřebný schodek pokryla. Dotace od státu, města Brna nebo městské části Brno – Komín tvoří až 61,7% celkových příjmů občanského sdružení Pipas Brno. Pro projekt financování občanského sdružení pro rok 2013 jsme nastínili několik variant financování, které zahrnují předchozí, analýzou stanovený mix způsobů financování a tím je: kombinace dotací a sponzorských darů, kombinace dotací a členských příspěvků anebo všechny tři zmíněné možnosti financování dohromady.

Pozitivní varianta U této varianty počítáme s tím, že nám budou veškeré dotace přiděleny. To by znamenalo příjem z dotací ve výši 320 000,- Kč. Zbytek nákladů občanského sdružení by byly pokryty členskými příspěvky, které při velikosti členské základny v současné době tvoří 100 000,- Kč, 45

popřípadě úhrada formou sponzorských darů, které se dají odhadnout na výši až 98 000,- Kč. Tyto dva způsoby financování dostatečně pokrývají náklady občanského sdružení po celý rok. U této pozitivní varianty počítáme s tím, že občanskému sdružení vyjde pozitivní finanční zůstatek na konci rok. Avšak dotace musí být přesně vyúčtovány a sponzorské dary občanské sdružení většinou získává formou hrazení cestovného. V tomto případě může občanské sdružení nakládat pouze s nevyužitou finanční částkou z členských příspěvků, které může využít pro tvorbu rezervy na příští rok nebo investování a snížení nákladů příštích let (např. dlouhodobým pronájmem prostor).

Neutrální varianta V případě schválení dotací ve výšce 218 181,- Kč musí občanské sdružení zbytek nákladů financovat jak členskými příspěvky ve výši 100 000,- Kč, tak i sponzorskými dary ve výši 98 000,- Kč. V tomto případě se v ideálním případě na konci roku blížíme k vyrovnání nákladů a příjmů a tudíž nulovém zůstatku. Z dlouhodobého hlediska si však občanské sdružení nebuduje jakoukoliv rezervu a není schopné investovat. Navíc podstupuje riziko, které může být spjato s neočekávanými náklady, na které by v tomto případě nemělo finanční rezervu, ale také může přijít pokles příjmů kvůli nedostatečným členským příspěvkům nebo neobdržením sponzorských darů v předpokládané výši.

Negativní varianta Tato varianta je pro občanské sdružení nejhorší. Souvisí se schválením dotací v nižší částce než 218 181,- Kč, případně neobdržení žádné z dotací. V tomto případě bude občanské sdružení vynakládat na pokrytí nákladů veškeré členské příspěvky (100 000,- Kč) i sponzorské dary (98 000,- Kč) a i přes to nepokryje veškeré náklady. V tomto případě bude muset management zvážit možné řešení této situace, které budou popsány v diskuzi a doporučení.

46

5

DISKUZE A DOPORUČENÍ

V rámci kapitoly návrhů financování občanského sdružení pro rok 2013 jsme nastínili tři možné varianty, jak se bude rok 2013 pro občanské sdružení Pipas Brno vyvíjet z finančního hlediska. Reálnou hrozbu představuje negativní varianta, kdy občanské sdružení nebude schopné z vlastních ani cizích zdrojů financovat chod podniku, a proto v této kapitole představím možná řešení této varianty. Hlavní doporučení vedou k odstranění dopadů výskytu negativní varianty.

Snížení nákladů – jedná se o nejjednodušší variantu řešení. Snížením nákladů chápeme ponížení nákupu materiálu, odložením nákupu nových strojů, snížení odměny trenérům, zkrácení tréninkových jednotek klubu, odhlášení týmů ze sportovních turnajů a akcí. Nejdůležitějším týmem pro klub je nejstarší skupina žáků, které by se snižování nákladů nemělo v ideálním případě týkat. Odhlašováním z turnajů mladších kategorií by se dalo ušetřit až 6 000,- Kč za startovné, 33 600,- Kč za dopravu na tyto turnaje a 57 000,- Kč za ubytování a stravné na těchto turnajích. Dále je možné sloučit zimní přípravu dvěma mladším kategoriím a tím ušetřit za pronájem tělocvičen během zimní přípravy. Jedná se o úsporu 12 160,- Kč. Celkově se tímto krokem dá ušetřit až 108 760,- Kč. Pokud by se občanské sdružení i nadále potýkalo s finančními problémy, je možné snížit částku za nákup a obnovu materiálu (až do výše 40 000,- Kč). Poslední variantou je odhlášení dvou nejmladších kategorií z regionálních soutěží, což by ušetřilo další finanční náklady. Všechny tato řešení se ale negativně promítnou do budoucího vývoje klubu. Ponížení nákupu materiálu, odhlášení týmů z regionálních soutěží, snížení tréninkových jednotek nebo odložení nákupu nových strojů povede k snížení úrovně zázemí klubu, poškození jeho jména a může vést k odchodu členů a trenérů ke konkurenci.

Zvýšení členských příspěvků – tento krok může vyřešit finanční situaci jen do určité výše. S přehnanou výší sumy členských příspěvků se budou členové obracet ke konkurenci a nábor nových členů bude tímto krokem také silně negativně ovlivněn. Navíc se s výškou členských příspěvků velmi těžko manipuluje v průběhu roku a působí to velmi neseriózně. V současné době je výše příspěvků občanského sdružení Pipas Brno 2 000,- Kč pro děti do osmi let a 3 000,- Kč pro ostatní. Pro porovnání Draci Brno, největší konkurent na jižní Moravě, má příspěvky stanovené na 4 000,- Kč pro hráče do osmi let a 4 500,- Kč pro hráče do 12 let. V případě navýšení výše členských příspěvků na hranici konkurence, tedy na 4 000,- a 4 500,47

Kč se příjem zvýší ze současných 90 000,- Kč na 155 000,- Kč. Tímto krokem by si občanské sdružení navýšilo příjmy o 65 000,- Kč.

Strategie dlouhodobého financování chodu klubu – jednoznačně optimální způsob financování klubu do budoucích let. Pro zajištění fungování občanského sdružení je důležité přemýšlet

z dlouhodobého

hlediska.

Proto

navrhujeme

podání

žádosti

o

dotaci

ze strukturálních fondů Evropské unie. V letech 2007 až 2013 je z vypsaných operačních programů nejvhodnější operační program Podnikání a inovace, ve kterém je pro rozvoj podniků vyčleněno 918,7 milionů eur. Tento program financuje pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků, pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku, rozvoj informačních a komunikačních technologií a podobně. Tato varianta by mohla vyřešit financování občanského sdružení, měla by za následek zkvalitnění přípravy hráčů, udržení kvalitních trenérů a tím pádem zvýšení konkurenceschopnosti na jižní Moravě.

48

6

ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo zvolit nejvhodnější způsob financování konkrétního projektu občanského sdružení Pipas Brno. Tímto projektem bylo myšleno financování baseballového oddílu pro rok 2013. Nejprve byla vypracována literární rešerše, která nás seznámila s problematikou neziskového sektoru v ČR, jeho legislativními normami a možnostmi financování jednotlivých neziskových organizací. Dále byla provedena analýza vnitřního a vnějšího prostředí občanského sdružení. SLEPT analýza nastínila současný stav a trendy externího prostředí. Z této analýzy jsme následně čerpali také ve SWOT analýze, kterou jsme přizpůsobili zejména otázce možností financování občanského sdružení. Tato analýza nám ukázala silné a slabé stránky financování klubu a také možnosti a hrozby financování z vnějšího prostředí. Z provedených analýz a literární rešerše vyplývají různé možnosti financování občanského sdružení a také jsme navrhli několik strategií do budoucích let. Pro zhodnocení finanční stránky občanského sdružení a možností financování jsme stanovili předpokládané náklady a tržby pro rok 2013. Těmito výpočty jsme přišli na to, že náklady občanského sdružení pro rok 2013 budou 416 181,- Kč. Po prozkoumání všech možných druhů a možností financování občanského sdružení pro rok 2013 jsme přišli s optimální kombinací několika druhů financování. Náklady občanského sdružení pro rok 2013 budou kryty dotacemi, sponzorskými dary a členskými příspěvky a jejich různými variacemi, případně kontokorentní úvěrem, který bude využíván pouze na překlenutí doby mezi vyplacením dotací nebo členských příspěvků. V závěru práce bylo navrhnuto několik doporučení, které povedou k zajištění financování klubu zejména v případě negativního vývoje ve financování občanského sdružení pro rok 2013, ale také bylo nastíněno dlouhodobé financování občanského sdružení ze strukturálních fondů Evropské unie, operačního programu Podnikání a inovace, které by vedlo k snížení každoročního tlaku na management podniku z hlediska získávání dostatečných finančních zdrojů na chod. Tento krok by vedl k diverzifikaci finančních zdrojů a hlavně k možnému investičnímu rozvoji občanského sdružení, který jinak v rámci stávajících podmínek není téměř možný.

49

7

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ

Seznam tabulek Tab. 1 Počet narozených dětí v Brně v letech 2004-2010

33

Tab. 2 Náklady OS Pipas Brno

41

Tab. 3 Možné způsoby financování

43

Tab. 4 Příjmy OS Pipas Brno

45

Seznam obrázků Obr. 1 Sektorové vymezení neziskového sektoru

9

Obr. 2 Pyramida dárcovství

20

Obr. 3 Logo klubu Pipas Brno

31

Obr. 4 SWOT analýza a její strategie

37

50

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Seznam použitých literárních zdrojů

1

BOUKAL, P. Nestátní neziskové organizace (teorie a praxe). Praha: Oeconomica, 2009. 304 s. ISBN 978-80-245-1650-9

2

FRIČ, P.; GOULLI, R. Neziskový sektor v České republice. Praha: Eurolex, 2001. 203 s. ISBN 80-86432-04-1

3

HUDCOVÁ, Z. Daňový režim neziskových organizací v ČR a ve vybraných zemích EU. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 173 s. ISBN 978-80-244-1841-4

4

HYÁNEK, V.; ŠKARABELOVÁ, S.; ŘEŽUCHOVÁ, M. Rozbor financování neziskových organizací z vybraných veřejných rozpočtů. Brno: CVNS, 2005. 40 s.

5

KOČÍ, P.; KABELOVÁ, K.; AUJEZDSKÝ, J.; LERCHOVÁ, S.; NÁHLOVSKÁ, J. Nevýdělečné organizace. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 316 s. ISBN 978-80-7357-415-4

6

KRAFTOVÁ, I. Finanční analýza municipální firmy. Praha: C. H. Beck, 2002. 203 s. ISBN 80-7179-778-2

7

MAULE, J. Servisní nestátní neziskové organizace. České Budějovice: Attavena, 2005. 72 s. ISBN 80-86778-09-6

8

REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 188 s. ISBN 978-80-8692-954-5

9

RŮŽIČKOVÁ, R. Neziskové organizace: Vznik, účetnictví, daně. 10. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7263-538-2

10

ŠEDIVÝ, M.; MEDLÍKOVÁ, O. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada, 2009. 154 s. ISBN 978-247-2707-3

11

ŠKARABELOVÁ, S. Vymezení pojmu nestátní neziskové organizace. In Moderovaná diskuze: Definice neziskového sektoru [online] Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2006-2011. [cit. 2010-10-27]

12

TOMEŠ, I. a kol. Sociální správa. Praha: Portál, 2002. 304 s. ISBN 80-7178-560-1

13

VALOUCH, P. Leasing v praxi – praktický průvodce. 5. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 120 s. ISBN 978-80-247-4081-2

14

VEBER, J a kol. Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6

51

Seznam použitých elektronických zdrojů ČSTV Opava [online]. 2012 [cit. 2012-01-19]. Financování sportu v ČR. Dostupné z WWW: Fondy Evropské unie [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Strukturální fondy EU. Dostupné z WWW: Jihomoravský kraj [online]. 2010 [cit. 2010-11-03]. Neziskové organizace. Dostupné z WWW: Pyramida darců [online]. 2010 [cit. 2010-06-23]. Projekty EU. Dostupné z WWW: SWOT strategie [online]. 2009 [cit. 2009-02-26]. Neuvážený vstup na trh může podnikateli srazit vaz. Dostupné z WWW:


vstup-na-trh-muze-podnikateli-

srazit-vaz/>

Vitaova [online]. 2012 [cit. 2012-03-21]. Nadace a nadační fond. Doptupné z WWW:

Seznam použitých zákonů Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Zákon č. 210/2002 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech. Zákon č. 40/1964 Sb. - Občanský zákoník. Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 262/2006 Sb. – Zákoník práce a související předpisy. Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti. Zákon č. 202/1990 sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

52

PŘÍLOHY Příloha A

Podnájemní smlouva

Příloha B

Kilometrovník ČBA

Příloha C

Žádost o neinvestiční dotaci z rozpočtu města Brna na podporu talentované mládeže pro rok 2013

Příloha D

Žádost o neinvestiční dotaci z rozpočtu statutárního města Brna v oblasti tělovýchovných a sportovních aktivit pro rok 2013

Příloha E

Žádost o finanční příspěvek od úřadu městské části Brno-Komín

53