Způsob stravování a postoje ke správné výživě u vybrané skupiny seniorů

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Způsob stravování a postoje ke správné výživě u vybrané skupiny seniorů Eliška Kořínková Katedra pedagogiky Vedoucí bakalářské práce: PaedDr. Eva Marádová, CSc. Studijní program: Specializace v pedagogice (obor VZ-TVS)

2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Způsob stravování a postoje ke správné výživě u vybrané skupiny seniorů, vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato bakalářská práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

Datum: ……………………………. podpis

Děkuji PaedDr. Evě Marádové, CSc. za odborné vedení a poskytování cenných rad při vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, zejména dědečkovi, který mi pomohl s realizací rozhovorů a zejména všem seniorům, kteří mi poskytli podstatné informace.

…………………………………… podpis

NÁZEV: Způsob stravování a postoje ke správné výživě u vybrané skupiny seniorů AUTOR: Eliška Kořínková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PaedDr. Eva Marádová, CSc ABSTRAKT: Bakalářská práce se věnuje problematice stravování seniorů, kteří jsou schopni se o sebe postarat sami. Jedná se o seniory starší 65 let, kteří žijí na území Vlašimska. Hlavním cílem práce je zjistit, zda se senioři zajímají o svůj způsob stravování, a jestli dodržují zásady klinické výživy. Ze získaných informací dále zpracovat návrh na řešení zjištěných problémů. Teoretická část je především zaměřena na výživová doporučení pro seniory. Zabývá se dělením stáří, klinickou výživou, doporučeními pro pohybovou aktivitu a popisuje nejrozšířenější nemoci ve starším věku. Praktická část pomocí metody rozhovoru zjišťuje dodržování správné výživy u vybrané skupiny seniorů. Odhaluje nejčastější nemoci u seniorů, způsob pohybové aktivity, dodržování zásad klinické výživy a pravidelnost denního stravování. KLÍČOVÁ SLOVA: Životní styl seniora, zásady správné výživy, výživa ve stáří, klinická výživa

TITLE: The way of feeding and the attitudes to the correct nutrition by a selected group of seniors AUTHOR: Eliška Kořínková DEPARTMENT: Departmnet of pedagogy SUPERVISOR: PaedDr. Eva Marádová, CSc. ABSTRACT: This bachelor dissertation focuses on the eating habits of seniors who are able to take care of themselves. They are seniors more than 65 years old, living in the surroundings of the town Vlasim . The main goal of this work is to find out whether the old people are interested in their diet habits and follow the clinical diet rules. It is going to work out some suggestion how to solve the problems according to the obtained information. The theoretical part is first of all focused on nutritional advice for seniors. It is dealing with definition and sorting out the old age, clinical nutrition, a physical activity

advice

and

is

describing

the

most

often

old

age

diseases.

The practical part finds out how the seniors follow the correct diet by using the interviews and dialogs with them. It reveals the most frequent old age diseases, the way of physical activities, following clinical nutrition rules and if everyday eating routine is regular.

KEYWORDS: Life styl of a senior, the rules of a correct nutrition, nutrition in a old age, clinical nutrition

OBSAH: 1

Úvod .................................................................................................................................................... 5

2

Pojem stáří .......................................................................................................................................... 6

3

4

2.1

Kritéria rozlišující stáří ............................................................................................................... 6

2.2

Faktory ovlivňující stáří ............................................................................................................. 7

2.3

Důležité pojmy v seniorském světě ............................................................................................ 8

2.4

Změny v životě seniorů .............................................................................................................. 9

2.5

Zdatnost v životě seniorů ......................................................................................................... 10

2.6

Statistické údaje o seniorech .................................................................................................... 11

2.7

Intelektové poruchy a instabilita u seniorů ............................................................................... 11

Výživa seniorů .................................................................................................................................. 12 3.1

Sacharidy .................................................................................................................................. 12

3.2

Bílkoviny .................................................................................................................................. 13

3.3

Tuky ......................................................................................................................................... 14

3.4

Tekutiny ................................................................................................................................... 15

3.5

Vitamíny ................................................................................................................................... 15

3.6

Minerální látky ......................................................................................................................... 16

3.7

Zásady pro výživu seniorů ....................................................................................................... 17

Nejčastější onemocnění ve stáří a jejich ovlivnění výživou .............................................................. 18 4.1

Potřeba bílkovin v nemoci ........................................................................................................ 18

4.2

Diabetes mellitus II. typu ......................................................................................................... 19

4.3

Kardiovaskulární choroby ........................................................................................................ 21

4.4

Kolorektální karcinom .............................................................................................................. 22

4.5

Zácpa ........................................................................................................................................ 22

4.6

Dehydratace .............................................................................................................................. 23

4.7

Dna ........................................................................................................................................... 23

4.8

Podvýživa u seniorů ................................................................................................................. 24

4.9

Obezita ve stáří ......................................................................................................................... 24

5

6

7

4 . 10

Artróza ................................................................................................................................. 25

4 . 11

Zvýšený cholesterol ............................................................................................................. 26

Pohyb ve stáří .................................................................................................................................... 26 5.1

Vhodná pohybová aktivita ........................................................................................................ 27

5.2

Účinky pohybové aktivity ........................................................................................................ 28

Kvalitativní průzkumné šetření ......................................................................................................... 29 6.1

Stravovací možnosti ve Vlašimi ............................................................................................... 29

6.2

Metodika práce ......................................................................................................................... 30

6.3

Výběr respondentů ................................................................................................................... 32

6.4

Průběh rozhovorů ..................................................................................................................... 32

Výsledky strukturovaného rozhovoru ............................................................................................... 33 7.1

Průměrný věk vybrané skupiny seniorů ................................................................................... 33

7.2

Chronická onemocnění a výživová doporučení ........................................................................ 33

7.3

Denní užívání léků ................................................................................................................... 37

7.4

Četnost nakupování a výběr potravin ....................................................................................... 37

7.5

Snídaně ..................................................................................................................................... 38

7.6

Obědy ....................................................................................................................................... 38

7.7

Večeře ...................................................................................................................................... 39

7.8

Počet denních jídel a určení posledního ................................................................................... 40

7.9

Denní příjem tekutin ................................................................................................................. 41

7 . 10

Sledování informací o výživě .............................................................................................. 42

7 . 11

Pohybová aktivita ................................................................................................................. 43

7 . 12

Spokojenost seniorů se stravovacími možnostmi ve Vlašimi .............................................. 44

7 . 13

Porovnání s ostatními výzkumy ........................................................................................... 44

8

Diskuze výsledků a návrh řešení ....................................................................................................... 45

9

Závěr ................................................................................................................................................. 48

10

Seznam literatury .............................................................................................................................. 49

11

Seznam tabulek ................................................................................................................................. 52

1 Úvod Bakalářská práce se věnuje seniorům, kteří jsou starší 65 let a jsou schopni se sami o sebe postarat. Životní styl lidí této věkové kategorie je v dnešní době často diskutovaným tématem ve sdělovacích prostředcích. I přesto mají tito lidé často zdravotní problémy spojené se špatnými stravovacími návyky, což způsobuje zhoršení zdravotního stavu, to pak vede ke zkracování aktivního života. Nejsem zastáncem farmaceutických výrobků, věřím, že seniorům mohou pomoci základní návyky správného životního stylu. Ve svém výzkumu se budu věnovat vybraným seniorům této skupiny, kteří žijí na území Vlašimska. Hlavním tématem je výživa seniorů, jejich způsob stravování s ohledem na zdravotní stav, informovanost v oblasti klinické výživy a vybrané aspekty životního stylu. Vše s rozdílem mezi mužem a ženou. Cílem této práce je popsat stravovací zvyklosti, zjistit nejčastější chronická onemocnění, dodržování zásad klinické výživy ve vybrané skupině seniorů, identifikovat problémy a vytvořit případný návrh pro jejich vyřešení. Dnešní senioři strávili většinu svého života v době, kdy se nemuseli obávat o své zdraví při nákupu různých potravin. Dnes si sice můžeme vybrat z mnohem širší škály zboží, avšak je to často na úkor jeho kvality. Honba za levnějšími produkty je mnohokrát silnější. Starší lidé se jen těžko přizpůsobují změnám, které se v oblasti potravinářství udály. Často je to dáno ekonomickými možnostmi, nabídkou a poptávkou mezi dodavateli potravin nebo neznalostí zkratek a symbolů na obalu. Dnešní moderní doba nabízí mnoho informací, které jsou dostupné v časopisech, v rozhlasových či televizních programech nebo na internetu. Ale můžeme si být jisti, že všechny informace, které senioři získají, jsou pravdivé a spolehlivé? Součástí práce bude průzkum, ve kterém bude sledována informovanost vybrané skupiny seniorů, jak dbají rad lékaře, zda se dostatečně věnují pohybu, kde získávají další informace a jestli se těmito informacemi v životě řídí.

5

Teoretická východiska práce 2 Pojem stáří Stáří je jedna z posledních etap ontogenetického vývoje. Jedná se o projev a důsledek změn, které v organismu probíhají různou rychlostí a intenzitou (Kalvach a kol., 2004). Nikdo přesně neví, proč se stárne: jednou z hlavních teorií je, že se v našem těle hromadí poškozené buňky. Poškození je způsobeno oxidací. Jinak řečeno, naše duševní a tělesné schopnosti jsou pohřbeny pod „odpadky“ metabolických pochodů. Mnoho nemocí ve stáří tak může vznikat kvůli hromadění těchto látek a změnám, které v těle způsobují. Např. vysoký krevní tlak, nemoc ledvin, onemocnění sítnice osteoartritidu a všechny komplikace cukrovky (Zloch, 2009).

2.1

Kritéria rozlišující stáří

Věk není pouze cifra, ale je dán dalšími faktory, které nám určují opravdové stáří člověka:  Kalendářní věk je určen daty narození, je zjistitelný a je možno ho přesně vymezit.  Sociální věk určuje společenské hranice, podle kterých by se měl člověk určitého věku chovat. Zaznamenává změny ve společnosti - partnerské, ekonomické, změny životního stylu apod. (např. v pubertě se začínají dívky zajímat o chlapce a chlapci o dívky).  Biologický věk zaznamenává stárnutí podle přírodních zákonů (např. vrásky na obličeji).  Psychologický věk je individuální vnímání vlastní identity, stáří poukazuje na psychický stav jedince (např. senioři přemýšlí o smrti častěji) (Topinková, Neuwirth, 1995).

6

Podle výzkumů světové zdravotnické organizace WHO je starý člověk definován jako osoba starší 60 let. Věk se dále dělí: třetí věk: 60-74 let, čtvrtý věk: 78-89 let, vysoký věk: 90-99 let, století: více než 100 let, (Vigué ,2006).

2.2

Faktory ovlivňující stáří

Mezi vlivy, jež ovlivňují stárnutí, se řadí stravovací návyky, které jsou podmiňovány ekonomickými, psychosociálními, zdravotními a kulturními faktory. Jejich vzájemné prolínání a ovlivňování vede k tomu, že se společně stávají formujícími prvky výživy. Ekonomicko-sociální faktory jsou nejdůležitější faktory, řadíme mezi ně životní úroveň, finanční možnosti a s tím související způsob stravování. Ovlivňují zdraví v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě. Na seniorskou populaci se zaměřují výrobci potravin, kteří vyrábějí své produkty na míru této skupině. Tedy jídlo dobře vypadá a chutná, je snadno otevíratelné i uzavíratelné a etiketa dobře čitelná. Všechny tyto aspekty přispívají k tomu, že se senior cítí soběstačný. Při nízkém finančním příjmu se pro seniora stává prioritní nízká cena, ale potraviny s nízkou cenou většinou neumožní člověku dostatečný příjem živin. Dalším problémem je u seniorů nakupování do zásoby, protože často vše nestačí spotřebovat do exspiračního data (Kimmer, Bártlová, 2013). V ČR se do popředí dostává spíše ekonomická stránka výběru potravin, konkrétně se týká seniorů, kteří žijí sami. Rapidně jim stoupají náklady na bydlení i další náklady, a tak jsou nuceni své výdaje minimalizovat, což se projevuje na složení jejich potravního koše. Psychologicko-sociální faktory nabývají u seniorské populace etických rozměrů. Samotné zamyšlení nad přípravou jídla a výběrem surovin vyvolává u seniora motivaci 7

a pozitivní myšlenky. Konzumace se může vnímat jako relaxační či společenská událost. V opačném případě, když je člověk nemocný a je svázán negativními emocemi, trpí nechutenstvím, nevolnostmi a apatií k jídlu. Senior, který žije sám, nemá potřebu věnovat jídlu větší pozornost, často si připravuje pokrmy na více dnů dopředu a nepřemýšlí nad tím, že opakované ohřívání vede k degradaci nutričních hodnot. Důležitou úlohu v této fázi sehrává rodina a přátelé, kteří by měli být v době konzumace seniorům nablízku a překonat s nimi jejich deprese. Vliv pozitivních a negativních emocí je v přímé závislosti na utváření stravovacích návyků. Sociokulturní faktory mají vliv na utváření stravovacích návyků, řadí se k nim normy, hodnoty a vzorce chování jedince, charakteristiky a postojové orientace, etnické skupiny, demografické údaje, náboženství apod. (Kimmer, Bártlová, 2013).

2.3

Důležité pojmy v seniorském světě

Důležitým zdrojem informací pro seniory může být Česká gerontologická a geriatrická společnost, která nabízí mnoho zajímavých údajů ohledně zdravého životního stylu seniorů. Proto by senioři pro lepší orientaci měli znát následující pojmy. Gerontologie je obecný pojem pro stárnutí a stáří, tyto děje jsou zkoumány z pohledu biologického, demografického, sociálního a z mnoha dalších hledisek. Geriatrie neboli klinická gerontologie je samostatný lékařský obor, který poskytuje zdravotní péči ve vyšším věku, cílem je optimalizace zdravotního stavu klientů, zlepšování jejich zdravotního stavu, odvracení ztráty nesamostatnosti, snižování důsledků stárnutí apod. Česká gerontologická a geriatrická společnost vznikla 22. 6. 1972 ještě jako Československá gerontologická společnost při Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, dnes ČGGS, a vydává učebnice gerontologie pro studenty lékařských fakult, časopisy Gerontologické aktuality a České geriatrické revue, jehož zakladatelky jsou B. Jurášková, I. Holmerová a E. Topinková, vypracovává programy pro seniory v ČR, např. Národní program přípravy na stárnutí (Holmerová, 2007).

8

2.4

Změny v životě seniorů

Pojem "senior" není právní ani statistickou kategorií, ale kategorií spíše "sociologickou". Úplná definice seniora podle věku není u nás ani ve světě jednotná. Jinými slovy, kalendářní věk není jednotným kritériem pro zahrnutí osoby do kategorie „senior“ společným pro všechny statistické výstupy (Hoplíčková, [online]Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/csu_statistiky_nezkresluje20121001)[cit.30-112013]. V pokročilém věku se mění nejen všechny tělesné funkce, ale také psychický stav a výkonnost jedince. Tyto stavy se často promítnou do výživy jedince, viz tabulka č. 1. Tabulka č.1 - Možné důsledky fyziologických změn FYZIOLOGICKÁ ZMĚNA

MOŽNÉ DŮSLEDKY NA STAV VÝŽIVY

Pokles základní látkové přeměny, úbytek svalové hmoty, přírůstek tukové tkáně, snížená fyzická aktivita

Tendence k obezitě

Snížená sekrece slin

Suchost úst – omezení příjmu potravy

Atrofie chuťových pohárků, pokles chuti, čichové ostrosti, slábnoucí zrak

Nezájem o jídlo, snížený příjem potravy -> anorexie Jednostranná výživa, preference jídel měkkých, často s vysokou energetickou hodnotou a nedostatek vlákniny Zhoršení trávení a resorpce živin, riziko nedostatku vápníku, železa, zinku, bílkovin, tuků a vitamínů rozpustných v tucích Zácpa, hemoroidy Dehydratace Obavy vyvolávající dietní předpisy -> pokles příjmu potravy

Choroby dásní, ztráta zubů, špatně padnoucí zubní protézy Snížená sekrece žaludeční sťávy (HCl), enzymů tenkého střeva a žluči, redukce klků tenkého střeva Pokles gastrointestinální peristaltiky Snížená koncentrační schopnost ledvin Pokles tolerance glukózy, a tedy riziko diabetu II. typu

(Do tabulky upraveno podle: Klinická výživa, Keller, 1993, s. 58)

9

V časopise Výživa a potraviny jsou popsány další problémy tohoto období (Šulcová, 2013):  objevují se zdravotní komplikace, které potřebují dietní opatření,  volný čas, málo pohybu a veliká chuť k jídlu vedou k obezitě,  naopak ztráta chuti k jídlu a absence pohybu znamená podvýživu a ztrátu hmotnosti,  onemocnění, které znemožňuje postarat se o stravu vlastními silami. V této souvislosti Šulcová doporučuje, aby se senioři, kteří jsou schopni pohybu, stravovali ve školních jídelnách, pokud jim to město či obec povolí. Stravovací centra nemusí plnit jen funkci gastronomickou, ale také společenskou. Nejen jídlem je člověk živ.

2.5

Zdatnost v životě seniorů

Zdatnost pro seniory znamená zvládat běžné denní činnosti bez obtíží a bez bolestí. Pro některé seniory je úspěchem vyjít 10 schodů, pro jiného ujet na kole 20 km. Kalvach (2004) tyto skupiny seniorů rozděluje takto: a) Zdatní senioři jsou jedinci s výbornou výkonností, kteří se ve zdravotnických a terapeutických postupech neliší od populace mladší, nepotřebují geriatrickou péči, ale měli by být více kontrolováni v preventivních prohlídkách. b) Nezávislí senioři nepotřebují za normálních okolností žádnou ošetřovatelskou nebo rehabilitační službu, ale po delším onemocnění nebo operaci u nich dochází k dočasnému zhoršení jejich kondice. c) Senioři křehcí jsou většinou jedinci, u kterých je vyšší riziko chronických pádů, zhoršení kognitivních schopností, psychická labilita – deprese, kteří potřebují dispenzarizaci a většinou využívají jak služby zdravotnické, tak sociální. d) Senioři zcela závislí jsou nesoběstační jedinci, kteří vyžadují stálou zdravotní a sociální pomoc, rodiny často vyhledávají pomoc u pečovatelských organizací nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných.

10

2.6

Statistické údaje o seniorech

Výzkum z roku 2004 uvádí, že přibližně 14,1 % seniorů bylo starších 65 let při poměru 100 mužů starších 60 let na 145 stejně starých žen. Ve věku nad 85 připadají 3 ženy na 1 muže (Vidovicová, 2006). Senior je svéprávný člověk jako každý jiný, který volí, nakupuje a některý i pracuje. Mezi lidmi věkové kategorie 65 – 70 let najdeme 20 % ekonomicky aktivních jedinců. Pro populaci starší 65 let se uvádí, že 75 - 80 % lidí je soběstačných s pomocí rodiny a nejbližšího okolí, 13 % potřebuje v domácnosti výpomoc, 7 - 8 % potřebuje soustavnou péči a 2 % vyžadují péči ústavní (Holmerová, 2007). Jsou-li senioři v nesnázích, obracejí se nejprve na děti, partnera, pak na obecní úřad či stát, neziskové organizace je napadají až na posledním místě (Holmerová, 2007).

2.7

Intelektové poruchy a instabilita u seniorů

Samotný proces stárnutí je doprovázen úbytkem kognitivních funkcí v různých intenzitách a v různé rychlosti nástupu. Mezi nejčastější intelektovou poruchu patří demence. Demence je všeobecně známý úbytek paměti (chybění slov, nesprávné ukládání věcí, poruchy novopaměti). Vědomí postiženého zůstává zachováno, v pozdějších stadiích se objevují poruchy emotivní složky. Ze sledování demence v populaci vyplývá, že 5 % seniorů ve věku 65 let trpí demencí, v 70 letech je to už 10 % a takto se každých 5 let výskyt zdvojnásobí. Demence se dělí na tři stadia: a) „mírná“ demence – horší zapamatování nového, ztrácení věcí, přechodná časová i prostorová dezorientace, b) středně těžká demence – porušování paměti ve všech složkách, neschopnost vyvolávat samostatně činnost, zhoršování řečových schopností, c) nemocní jsou odkázaní na péči okolí – neschopni vykonávat denní rutinu“ (Kubešová, Greplová, Polcarová, Ševčík, Šlápek ,2007).

11

Delirantní stavy se mohou vyskytovat u vysokého procenta seniorů, zvláště potom v pooperačních stavech. Objevení deliria znamená zhoršení zdravotního stavu jedince, pomalejší rekonvalescenci nebo rozvoj komplikací. Instabilita je porucha koordinace způsobující nejistotu při chůzi a pády. Výskyt stoupl až na 40 % v seniorské populaci nad 65 let. Příznaky zahrnují pocit nejistoty, hledání opory v podobě zdi, židle, druhých osob nebo nábytku. U mechanických pádů si postižený obvykle vše pamatuje. Pád může být i důsledkem špatného prokrvení, kdy je jednou z příčin bušení srdce a zatmění před očima. Pády od třetího věku jsou obávané především pro následky a komplikace (Kubešová; Greplová; Polcarová; Ševčík; Šlápek; 2004).

3 Výživa seniorů Z hlediska výživy rozeznáváme dvě stadia: a) presenescence – období od 40 – 60 let, v němž můžeme preventivně zasáhnout proti stárnoucím faktorům, b) senescence – populace nad 60 roků, výživa by měla být přizpůsobena stařeckým změnám: právě touto skupinou se budeme zabývat. Výzkumy dokazují, že stárnoucím změnám se nelze ubránit, ale lze je správnou výživou úspěšně zpomalit. Ve stáří mají lidé energetickou spotřebu až o 30 % nižší než 30leté osoby (Marádová, 2010; Keller, 1993).

3.1

Sacharidy

Sacharidy jsou nejdůležitějším zdrojem energie. Některé typy buněk jako jsou, neurony v nervovém systému nebo erytrocyty v krvi, jsou na nich závislé. Specifický příjem není nutný, protože si je při nedostatku dokáže organizmus syntetizovat sám. Sacharidy se dělí na využitelné a nevyužitelné. Mezi využitelné sacharidy patří: a) monosacharidy – jednoduché cukry, rychle využitelné (glukóza, fruktóza, galaktóza), b) oligosagaridy – jsou látky o malé molekule, dobře rozpustné a snadno stravitelné (sacharóza, laktóza, maltóza),

12

c) polysacharidy – látky o veliké molekule, z potravy jsou využívány postupně, protože se nejdříve musí ve střevě rozštěpit na monosacharidy (škrob, dextriny, glykogen). Doporučená dávka sacharidů ve stravě je 52 - 60 % celkové energetické hodnoty. Mezi nevyužitelné sacharidy se řadí především vláknina – nestravitelný polysacharid, který by měl v každodenní stravě tvořit 30 g. Tzv. nerozpustná vláknina se vyskytuje v otrubách, zelenině, salátech a ovoci. Zvětšuje objem stolice a pozitivně ovlivňuje peristaltiku. Rozpustná vláknina (luštěniny, ovoce, obiloviny) zpomaluje resorpci sacharidů po jídle a také se podílí na snížení hladiny cholesterolu v krvi (Marádová, 2010; Keller, 1993). Potřeba sacharidů u seniorů Příjem sacharidů by měl odpovídat výdeji a pracovnímu zatížení osoby. Rozhoduje především životní styl seniora. S vyšším zatížením organismu roste potřeba sacharidů. Sacharidy se doporučuje přijímat několikrát za den v malých dávkách. Ovoce se doporučuje jíst především dopoledne, či k snídani. Velký příjem ovoce a zeleniny je bohatý zdroj vlákniny, vitamínů, minerálních látek i látek s antioxidačním účinkem, které zabraňují nadměrné tvorbě volných radikálů, jež podporují vznik některých nemocí a urychlují stárnutí. Často se volí lehce stravitelná příloha (brambory, těstoviny, rýže), která se vaří nebo dusí. Doporučuje se vyhýbat jídlům, která se smaží a luštěninám, které sice mají vysoký obsah vlákniny, ale nadýmají (Marádová, 2010; Keller, 1993).

3.2

Bílkoviny

Bílkoviny jsou hlavní stavební jednotkou podpůrných vláken a svalstva a plní řadu fyziologických funkcí. Molekuly bílkovin se skládají z 22 různých aminokyselin, z nichž je minimálně 8 esenciálních. Lidský organismus je nedokáže syntetizovat. Nejvyšší biologický význam mají bílkoviny živočišné, obsažené v mase a mléčných výrobcích. Doporučovaná hodnota je 0,8 g/kg. „Vstřebatelnost bílkovin je závislá na mnoha faktorech: stravitelnost potravin, rychlost syntézy bílkovin v těle, podíl sacharidů a tuků ve výživě, klinické prvky jako je horečka, nemoc, stresová situace, užívání léků a chirurgické zákroky“ (Keller, 1993, s. 33). 13

Nízký příjem bílkovin vede k poruchám organizmu, snížení odolností před infekcí, edémům a zhoršení hojení ran. Naopak zvýšený příjem zatěžuje látkovou přeměnu (ledviny, játra). Vysoký příjem je spojen s nadměrným příjmem tuků, protože většina potravin s vysokým obsahem bílkovin obsahuje skryté tuky (Keller, 1993; Marádová, 2010). Potřeba bílkovin u seniorů Senioři by měli přijímat bílkovin více, než je doporučovaná hodnota 0,8 g/kg. Jejich příjem bílkovin by se měl zvýšit na 1 g/kg. Kromě poklesu svalové hmoty, svalových vláken klesají také proteinové rezervy organismu. I přes tuto velikou ztrátu setrvává potřeba bílkovin ve vztahu k množství tělesného proteinu na nezměněné úrovni. Snížení příjmu energie u starších osob odpovídá snížené aktivitě a výdeji, může ale vyvolat bílkovinnou karenci. Především infekce a některé nemoci mohou nároky na dodání bílkovin zvýšit. Pokud nejsou tyto situace kompenzovány zvýšeným příjmem bílkovin, hrozí další úbytek proteinových rezerv. Převažovat by měly bílkoviny živočišné nad rostlinnými, z nichž se dobře vstřebává vápník (mléko, tvrdé sýry, tvaroh). Libové vařené nebo dušené maso nevadí, omezovat je třeba uzeniny, pečená a smažená masa, vejce – maximální spotřeba 3 ks za týden (Keller, 1993).

3.3

Tuky

Tuky jsou bohatým zdrojem energie, ale hůře se vstřebávají a reabsorbují než sacharidy. Degradací tuků z potravy vzniká glycerol a volné mastné kyseliny. Většina orgánů, kromě nervového systému, je dokáže využívat. Mastné kyseliny lze rozdělit na nasycené a nenasycené s dvojnou nebo s více dvojnými vazbami. A právě nenasycené mastné kyseliny se musí tělu dodávat, protože si je nedokáže syntetizovat. Jsou to například kyseliny linolová, linoleová a arachidonová. Jsou stavebními kameny pro tkáňové hormony, které ovlivňují napětí cév, imunitní systém, tělesnou teplotu a obranu před infekcemi. Nejméně 4 % z celkového příjmu tuků by měla pocházet z esenciálních mastných kyselin (Marádová, 2010; Keller, 1993).

14

Potřeba tuků u seniorů Příliš vysoký podíl tuku ve stravě usnadňuje rozvoj dyslipidémií a tím zvyšuje rozvoj aterosklerózy. Vhodné jsou kvalitní lisované rostlinné oleje (sójový, slunečnicový), které obsahují vitagen F. Nenasycená mastná kyselina působí antikarcinogenně,

bakteriostaticky

a

proti

vzniku

aterosklerózy hromaděním

cholesterolu (Keller, 1993).

3.4

Tekutiny

Příjem tekutin podle pocitu žízně je u starších osob nedostatečný, proto často dochází k dehydrataci a hypernatrémii1. Tekutiny dodáváme v dostatečném množství, což jsou min. 2 litry za den v podobě vody, bylinných či ovocných čajů a ovocných šťáv. Podle zdravotního stavu lze povolit kávu, pivo nebo víno v nepatrném množství (Keller, 1993).

3.5

Vitamíny

Ačkoli energetický příjem u seniorů klesá a pohybuje se kolem 1500 kcal denně, nároky na esenciální látky zůstávají konstantní, nebo se mírně zvyšují. Přívod minerálů a vitamínů se nesmí snížit, protože klesá resorpce, je proto těžké zajistit dostatečný příjem. Mnoho starších lidí má problémy se svým chrupem, a proto nekonzumuje ovoce a zeleninu v syrovém stavu, tedy ve stavu nejvíce bohatém na vitamíny. Důsledkem toho je pokles příjmu vitamínů C a A. Ovoce také obsahuje pektiny, které pomáhají odbourávat cholesterol z krve. Některé studie dokazují, že potřeba vitamínů ve stáří stoupá. Proto se doporučuje obohacovat stravu mateří kašičkou nebo nápoji se ženšenem. Níže uvedené vitamíny jsou u této skupiny seniorů významné, protože pozitivně ovlivňují proces stárnutí (Keller, 1993). Vitamín C pomáhá vytvářet kolagen, brání krvácení z dásní, zvyšuje imunitu, odolnost organismu – působí tedy antioxidantně. Příznakem nedostatku je špatné hojení ran, časté nachlazení, infekční nemoci a onemocnění plic. Nadbytek vitamínu C nevede

1

Vzniká při nedostatku vody nebo při její velké ztrátě. Projevuje se pocitem žízně, slabosti nebo zmatenosti.

15

k obavám, pokud nám nevadí jeho kyselost. Nejvíce se vyskytuje v šípkách, rybízu, sladkých jeřabinách, paprice a křenu (Keller, 1993, Strunecká, 2011). Vitamín D hraje důležitou roli pro udržení zdraví, protože má vliv na správnou funkci 36 orgánů a tkání lidského těla, např. kostní dřeň, žaludek, tenké i tlusté střevo, ledviny, plíce, prostatu, kůži, sítnici v oku, dělohu a další. Vitamín D má také funkci v terapii i prevenci rakoviny, v udržení imunitního systému, hormonální činnosti slinivky a tím i hladiny cukru v krvi, ovlivňuje srdce a krevní oběh, svalovou sílu a činnost mozku. V potravě se vyskytuje pouze provitamín D, který se v našem těle působením slunečního záření na pokožku mění na vitamín D (Keller 1993, Strunecká, 2011). Vitamín A je součástí buněk epitelu a buněk v regeneraci, podílí se na procesu vidění a je to antioxidant důležitý pro prevenci rakoviny. Vyskytuje se jen v živočišných potravinách. Provitamíny vitamínu A, karoteny jsou pouze rostlinného původu a vyskytují se v ovoci (meruňky, hrušky, broskve) nebo zelenině (mrkev, petrželová nať, špenát). Vitamín E je především antioxidant, který chrání lipidy biologických membrán před poškozením a hormony a vitamíny A a C před oxidací. Snižuje potřebu kyslíku, udržuje rovnováhu sodíku, draslíku a hořčíku. Snižuje hladinu cholesterolu a zvyšuje tvorbu

pohlavních

hormonů.

Tvoří

se

pouze

v rostlinách

a

je

přijímán

v podobě rostlinných olejů (Keller, 1993; Strunecká 2011).

3.6

Minerální látky

Karence vápníku je nejčastější poruchou výživy u starých lidí, je jedním z činitelů při vzniku osteoporózy. Řada lékařů doporučuje zvýšit denní příjem z 800 mg na 1000 – 1200 mg jako profylaxi osteoporózy. Příjem vápníku zastaví proces odvápnění skeletu. Největším zdrojem je mléko a mléčné výrobky. 800 mg vápníku zhruba odpovídá ¼ l mléka denně (Keller, 1993). Nedostatek hořčíku je porucha vzácnější a často špatně diagnostikovatelná. Denní dávka je 300 – 400 mg. Příčinami úbytku jsou malnutricie, abúzus alkoholu, malabsorpční syndrom a používání diuretik, antibiotik a dalších léků.

16

Draslíková karence je ve stáří celkem častá, důvodem je používání diuretik a tím zvýšený obsah draslíku v moči. Nedostatek se projevuje svalovou dráždivostí, slabostí nebo poruchou srdeční činnosti. Nastává při nemocech při nadměrném pocení a průjmech. Karence železa je velmi častým nedostatkem nejen u starých lidí. Doporučená denní dávka je 10 – 20 mg. Nedostatek se projeví bledostí a únavou, zvýšenou náchylností k infekčním nemocem, potíže vznikají pomalu a postupně. Pro účelné vstřebávání platí:  kyselé prostředí (doplňky stravy se polykají většinou nalačno a zapíjí vodou),  přítomnost vitamínu C a organických kyselin podporuje resorpci (Keller, 1993; Strunecká, 2011).

3.7

Zásady pro výživu seniorů

Keller ve své publikaci (1993) uvádí stravovací doporučení, která by senioři měli dodržovat, aby příjmem potravin svůj zdravotní stav udržovali a nezhoršovali. Uvádí příklady pravidelného denního příjmu živin.  Adekvátní přívod živin: 25 - 30 kcal/kg denně.  Omezení množství kuchyňské soli při přípravě jídel: maximálně 7,5 g soli denně.  Příjem bílkovin: minimálně 1,0 g /kg denně, př. v podobě 2 šálků mléka a 115 175 g masa.  Příjem železa: 10 mg denně, nejlépe v potravinách s jeho vysokým obsahem (játra, maso, vejce, celozrnné potraviny, zelená zelenina, luštěniny).  Ke zlepšení peristaltiky střev a zabránění dehydratace napomáhá: zvýšení podílu vlákniny (zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo) a alespoň 1,8 l tekutin denně. V tabulce č. 2. (Marádová, 2010) uvádí doporučení pro seniory, které poukazuje na správný poměr zastoupení živin a celkovou přijatou energii mezi muži a ženami.

17

Tabulka č. 2 - Výživové doporučené dávky na úrovni „jak snědeno“ – ženy, muži MUŽI 60-74 let

75 let a více

ŽENY 60-74 let

75 let a více

ENERGIE 2150 kcal 1910 kcal 1910 kcal 1670 kcal SACHARIDY (%) 61,9 60,5 60,5 58,6 BÍLKOVINY (%) 13 13,6 13,6 14,4 TUKY (%) 25,1 25,9 25,9 27 (Marádová E., Výživa a hygiena ve stravovacích službách, 2010, s. 197 – 198)

4 Nejčastější onemocnění ve stáří a jejich ovlivnění výživou Bazální výdej energie (BVE) činí přibližně 25 kcal/kg denně. Z rovnice Harrisovy-Benedictovy energetickou potřebu pacienta lze uvést tak, že přihlédneme ke stupni fyzické aktivity, onemocnění a tělesné teplotě (viz tabulka č. 3). Každá nemoc zvyšuje bazální výdej energie, protože náš organizmus se brání i sebemenším virům a bakteriím, které naše tělo napadají (Keller, 1993). Tabulka č. 3 – Harrisova – Benedictova rovnice (do tabulky upraveno podle Keller, 1993) FA – faktor aktivity Kcal/kg/den FO – faktor onemocnění Kcal/kg/den Malabsorpce 1,2 – 1,5 Pobyt na lůžku 1,2 Pobyt na lůžku s další aktivitou 1,25 Řízená respirace 0,8 – 0,9 Mobilní pacient 1,3 Kóma 0,9 FO – faktor onemocnění TF – teplotní faktor Nemocný bez komplikací 1,0 38 ºC 1,1 Elektivní operace 1,0-1,1 39 ºC 1,2 peritonitis 1,2-1,5 40 ºC 1,3 Mnohočetné zlomeniny 1,2-1,35 41 ºC 1,4 Těžká sepse 1,4 – 1,6 Popáleniny do 20% 1,0-1,5 Popáleniny do 20-40 % 1,5-1,85 Popáleniny 40-100% 1,85-2,05 Polytrauma 1,4-2,0 Hypertyeróza 1,1-2,0

4.1

Potřeba bílkovin v nemoci

Stres z nemoci zvyšuje spotřebu bílkovin, proto je nutné zvýšit jejich příjem téměř na dvojnásobek. Přesná spotřeba bílkovin se vypočítá z hodnoty dusíku 18

vyloučeného močí. Hospitalizovaný pacient má lehce zvýšenou spotřebu, a to 1,0 g/kg/d, katabolický pacient ve stresové situaci potřebuje až 1,5 g/kg/d bílkovin (Keller, 1993). Protein-energetická malnutricie vyjadřuje nedostatek bílkovin v kombinaci s nedostatečným příjmem energie – marasmus. I pacient ve zdánlivě perfektním zdravotním stavu může trpět nedostatečným přívodem některých složek potravy nebo celkové energie. Kachexie je termín pro označení nedostatečného příjmu energie trvajícího delší dobu. Prakticky jsou veškeré zásoby vyčerpány a dochází ke zmenšení svaloviny a úbytku tukové tkáně. K tomuto stavu vedou především nádorová onemocnění nebo choroby některých orgánů (plíce, srdce, játra, ledviny). Kwashiorkor nastává v důsledku stresové reakce organismu úbytkem bílkovin a energie v okamžiku, kdy je možnost příjmu potravy často omezena, zejména v souvislosti s akutními, život ohrožujícími onemocněními, jako je polytrauma, sepse, celotělové ozáření nebo akutní selhání ledvin. Klinické příznaky jsou z počátku chudé, tukové rezervy a muskulatura mohou být ještě beze změn, padání vlasů, edémy, kožní projevy a zhoršené hojení ran jsou nenápadné, mezi příznaky budící podezření patří pokles albuminu a transferinu v krvi (Keller, 1993).

4.2

Diabetes mellitus II. typu

Tímto termínem označujeme non-inzulín-dependentní diabetes, dříve také diabetes dospělých. Nemoc se většinou rozvíjí u dospělých po 40. roce života a zpravidla u těch, kteří jsou nebo byli obézní. Podstatou onemocnění je inzulínová rezistence. Hladina inzulínu na lačno řídí glukózu v játrech, kterou stimuluje glukagon, a tím udržuje glykémii v rozmezí 4,0 - 5,5 mmol/l. Po jídle glykémie a sekrece inzulínu stoupá, tím je usnadněn přesun glukózy do svalstva a pak do jater. Když poklesne hladina glykémie, klesá i sekrece inzulínu. V případě prudkého poklesu se uvolňují kontraregulační hormony (glukokortikoidy, glukagon, růstový hormon) a dochází k příznakům, jako je pocit hladu, třes nebo bušení srdce. Současně se z tukové tkáně uvolňují mastné kyseliny a ze svalstva aminokyseliny. Ty jsou v játrech přebudovány na glukózu, a navíc se glukóza uvolňuje 19

rozpadem glykogenu, proto glykémie opět stoupá. Zdravý člověk může jíst, co chce, aniž by došlo k zřetelným změnám hladiny krevního cukru, protože organismus dokáže přizpůsobit sekreci inzulínu momentální situaci, a právě tato schopnost u diabetiků chybí (Keller, 1993). Zásady léčebné výživy diabetiků typu II  Respektovat zásady správné výživy, dodržovat vyváženost energetických zdrojů v poměru S 50 – 55 % : T 30 % : B 15 – 20 %. Denní obsah vlákniny by měl být alespoň 30 g a přívod cholesterolu 300 mg denně.  Energetická dávka se musí přizpůsobovat potřebám při normální hmotnosti.  Denní strava se dělí do 6 porcí a má být během jednotlivých dnů vyrovnaná.  Příjem sacharidů je především ve formě polysacharidů, malé dávky cukru jsou povoleny, ale musí se odečíst z celkového doporučeného množství.  Omezuje se příjem alkoholu a kuchyňské soli (Keller, 1993). Výživa diabetiků typu II Vzestup glykémie je závislý na podání sacharidových jídel s vysokým obsahem vlákniny. Glykemický index charakterizuje potraviny podle toho, jakou měrou zvyšují glykémii. Různé potraviny se stejným obsahem sacharidů mají jiný účinek. Hodnota glykemického indexu vyjadřuje percentuální rozdíl mezi vzestupem glykémie po standardním pokrmu a po dané potravině. Ovoce, luštěniny, rýže a těstoviny jsou potraviny, které mají nízký glykemický index. Příjem tuků by měl být při diabetu omezen, protože hrozí větší riziko ischemické choroby srdeční a výskytu dyslipidémií. Stejně tak se omezuje příjem cholesterolu. Výrobky DIA jsou podle Kellera nepotřebné a někdy až škodlivé, obsahují velmi málo sacharidů, mnoho bílkovin, tuků a mají vyšší energetickou hodnotu než běžné potraviny. V této otázce by měli pomoci výživoví poradci (Keller, 1993).

20

4.3

Kardiovaskulární choroby

Mezi nejčastější onemocnění se řadí ischemická choroba srdeční a ateroskleróza, bohužel jsou také na prvním místě v příčinách úmrtí. Jedná se o onemocnění srdce a cév. Nejčastějšími příčinami jsou: 1. zvýšená hladina LDL2 cholesterolu, který se z důvodu stárnutí nebo špatné stravy usazuje v cévách a vede ke vzniku aterosklerózy, často je doprovázena poruchou štítné žlázy, 2. zvýšená glykémie, která zapříčiňuje vznik kardiovaskulárních onemocnění, 3. zvýšená hladina aminokyseliny zvané homocystein. Aminokyselina se vyskytuje především v mase a nadměrná konzumace masa přispívá ke zvýšení hladiny homocysteinu v krvi. Toto velké zvýšení vede ke vzniku aterosklerózy a zároveň urychluje její progresi, 4. zvýšený příjem vitamínu D. Obecně platí, že člověk s nedostatkem je dvakrát náchylnější ke kardiovaskulárním nemocem než člověk, který má vitamínu D dostatek, 5. vysoká hladina fibrinogenu, glykoproteinu, který v těle napomáhá srážení krve, vysoká hladina je jednou z příčin koronární nebo mozkové příhody (Keller, 1993). Výživa kardiaků Nejvhodnější „dietou“ pro kardiaky je středomořská kuchyně s vysokým obsahem ovoce a zeleniny. Tato strava obsahuje především ryby a kvalitní rostlinné oleje, které jsou zdrojem omega - 9 mastné kyseliny a omega – 3 mastné kyseliny. Tyto mastné kyseliny mají vliv na repolarizaci komor, mohou snížit i riziko fibrilace komor u většiny jedinců, zejména při akutní ischemii. Zdrojem tuků a bílkovin by mělo být především libové maso, málo tučné mléčné výrobky a rostlinné oleje. Sacharidy se přijímají ve formě celozrnných obilnin, nevhodné jsou sacharidy jednoduché, jako je např. rohlík, veka apod. Kardiaci také musí výrazně snížit příjem soli, ten by neměl přesáhnout 4 g/den (Bláha, 2007).

2

LDL , lipoprotein o nízké hustotě , neboli low density lipoprotein, obsahuje více tuků než bílkovin a má nižší hustotu než voda.

21

4.4

Kolorektální karcinom

Toto onemocnění postihuje často starší populaci. Úmrtnost je 15 %, což představuje druhou nejčastější příčinu nádorové úmrtnosti. Ovlivňujícími faktory jsou:  věk nad 65 let,  polypy ve střevě, častý je jejich maligní zvrat,  střevní onemocnění, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc,  kouření a alkohol,  nevhodné stravovací návyky. Mezi nevhodné stravovací návyky řadíme především nadbytek tuků v potravě, nedostatek vlákniny, nadbytek soli, úpravu pokrmů, především masa, smažením a uzením. Studie prokazují, že rakovina tlustého střeva a konečníku se většinou objevuje u lidí, kteří konzumují více červeného masa než zeleniny a ovoce. Z masa jsou vhodné ryby a drůbež. Vláknina v potravě vede k prevenci kolorektálního karcinomu, proto přidávání vlákniny do pokrmů lze jen doporučit. Toto onemocnění může být ovlivněno i složením mikroflóry trávicího ústrojí. Senioři daleko častěji používají mnoho různých léků, včetně antibiotik, která optimální složení střevní mikroflóry narušují. Jako ochranný faktor se ve výživě uplatňují probiotika. Jsou to potraviny nebo preparáty s obsahem živých bakterií mléčného kvašení, v nichž největší význam mají bifidobakterie a laktobacily, které se nejčastěji vyskytují v mléčných výrobcích. Tyto bakterie umí upravit střevní mikroflóru tak, že je pro trávení nejvhodnější (Topinková, Neuwirth, 1995; Hrubý, č. 4/2007).

4.5

Zácpa

Chronická zácpa je častá funkční porucha doprovázející současný způsob výživy a všeobecný nedostatek pohybu. Proto je vláknina ve stravě velmi důležitou složkou. U většiny lidí lze dostatečným příjmem vlákniny a dodržováním pitného režimu dosáhnout pravidelné činnosti střev a vyprazdňování. Denní dávka vlákniny by měla být více než 25 g, lze toho dosáhnout zvýšenou konzumací celozrnných potravin, ovoce a zeleniny, zejména druhů, které se dají jíst se slupkou. Zpočátku tyto potraviny mohou 22

vyvolat nadýmání, ale tento jev brzy ustoupí a střevní mikroflóra si navykne. Zásadně se vyhýbáme dlouhodobému podávání projímadel. Projímavé účinky mají i některé potraviny, jakou jsou fíky, sušené švestky, ovoce, kysané mléko, jogurty a jiné. Naopak zácpě napomáhá konzumace čokolády, kakaa, černého čaje nebo nadměrná konzumace masa. Pokud tato dietní opatření nestačí k pravidelnému vyprazdňování, je třeba navštívit lékaře a dohodnout další postupy. Je důležité si ale uvědomit, že stolice nemusí být každý den a pravidelné vyprazdňování každý třetí den bez potíží zácpu neznamená (Topinková, Neuwirth, 1995; Keller, 1993; Hejda, 1975).

4.6

Dehydratace

Jde o stav, kdy je v těle nedostatečné množství vody. Tento stav může být způsoben nedostatečným příjmem, ale i nadbytečným výdejem např. při průjmech nebo zvracení. U seniorů je dehydratace častá a většinou způsobená nedostatečným příjmem tekutin ve stravě. Další příčinou je vysoká teplota a hypoventilace. Výživové doporučení pro obyvatelstvo ČR uvádí jako minimální příjem tekutin pro zdravého člověka množství 1,5 – 2 l denně. Záleží na tom, v jakých podmínkách člověk žije a kolik vody ztratí během dne (močení, pocení, dýchání). V horkém prostředí a při sportu je potřeba vody vyšší než u lidí v prostředí chladnějším a v nečinnosti. Potřeba tekutin se proto liší. Je zapotřebí, aby příjem a výdej byl v rovnováze. U starších lidí často dochází ke ztrátě pocitu žízně, proto by se měly tekutiny seniorům aktivně nabízet a současně kontrolovat, zda je jich dostatek (Kaňková, 2007; Hejda, 1975; Pacovský, Heřmanová, 1981).

4.7

Dna

Jde o onemocnění způsobené poruchou metabolismu kyseliny močové. Dochází k ukládání této kyseliny do krve a následně i do kloubů, ledvin a dalších orgánů, které poškozuje. Nejnebezpečnější je ukládání kyseliny do ledvin, kde může způsobit ledvinové selhání. Onemocnění se může projevovat bolestivým zánětem kloubů, nejčastěji palce u nohy. 23

Preventivním opatřením tohoto onemocnění je dietní režim s nízkým obsahem purinů (součást nukleoproteinů, jejich výsledkem metabolismu je kyseliny močová). Mezi nevhodné potraviny s vysokým obsahem purinů řadíme: -

vnitřnosti: brzlík, játra, ledvinky, mozeček, plíce sleziny, krev,

-

kořenící směsi: maggi, sójová omáčka, masové kostky,

-

maso a mastné výrobky: nakládaná masa, uzeniny,

-

ryby a rybí výrobky: sardelová pasta, očka, zavináče, olejovky, matesy,

-

ostatní: obilniny a celozrnné výrobky, luštěniny, droždí, čokoláda, špenát, fíky.

(Moravcová, A., Dna, dostupné na www. fzv.cz /fórum zdravé výživy).

4.8

Podvýživa u seniorů

Jedná se o chorobný stav, který je způsobený nedostatečným nebo nekvalitním příjmem živin. Jejím důsledkem je zvýšená nemocnost i úmrtnost, nedostatek energie pro vykonávání denních činností a zhoršení celkové kvality života. Nejčastější příčinou podvýživy u seniorů bývá špatná kvalita chrupu, paradontóza, ztráta chutí a vůní, snížená tvorba slin, poruchy trávicí soustavy apod. Svalovina ubývá s růstem věku a při nedostatečné pohybové aktivitě. Poměr tuků a svalů se dá měřit antropomometrickými metodami, do kterých patří měření tělesných obvodů nebo měření kožních řas. Vysoký výskyt podvýživy u seniorů nabízí otázku, jak jejich nutriční stav zlepšit. Jednou z možností je doplnit stravu seniorů o nápoj, jehož hlavní složkou by bylo mléko se zvýšeným obsahem proteinu a energie (Rambousková, Anděl, 2013).

4.9

Obezita ve stáří

Obezita je chronické onemocnění, které nepostihuje jen seniory, ale vyskytuje se ve všech věkových kategoriích. Je nazývána nemocí třetího tisíciletí, protože lidí s obezitou rychle přibývá. Tato choroba se projevuje s přibýváním tukové tkáně a vzniká nevyváženým stavem mezi příjmem a výdejem energie. U seniorů se obezita

24

vyskytuje se změnami ve složení těla a s úbytkem pohybové aktivity (Červený, [online], [cit.13-03-2014]). Obezita a nadváha jsou čatým podnětem pro vznik dalších chorob např. diabetu mellitus, ischemické choroby srdeční, arteriální hypertenze a přináší větší opotřebování kloubů. Obezity rozlišujeme dva typy - androidní a gynoidní typ. Gynoidní neboli ženský typ je méně závažný, vyznačuje se ukládáním tuku v oblasti stehen a boků, tzv. tvar hrušky. Androidní typ (tvar jablka) častěji postihuje muže, tuk se ukládá v oblasti břicha, hrudníku, zad a paží. Právě tato forma obezity mnohonásobně zvyšuje riziko vzniku dalších chorob a jejich komplikací (Kalousková, Kunešová, 2008).

4 . 10

Artróza

Jinak nazývaná osteartróza je bolestivé kloubní onemocnění, které většinou postihuje lidi ve starším věku a řadí se mezi civilizační choroby. Až 80 % výskytu souvisí se stářím člověka. Neznamená to, ale že by tímto onemocněním nemohli trpět i lidé mladší. Artróza se projevuje bolestí, pohybovou ztuhlostí kloubů, jejich otokem, omezením rozsahu kloubu a nejhorším stadiem je deformace kloubu. Nejčastěji postihuje nosné klouby, jako jsou kyčle a kolena. Na vzniku artrózy se podílí obezita, diabetes mellitus, nadměrné zatěžování kloubů, dědičnost, jednostranné zatěžování, sport nebo úraz. Prevencí před tímto onemocněním je udržování přiměřené tělesné hmotnosti, kondice a flexibility. Proto se doporučuje pravidelné cvičení protahovacího, uvolňovacího, posilovacího nebo relaxačního charakteru. Nevhodné jsou běhy, poskoky a statická cvičení. Správná a vhodná volba vitamínů a minerálních látek má na klouby pozitivní účinek. Jedná se o vitamíny E, D a C. Některé látky, jako je kolagen, se musí dodávat pomocí potravních doplňků. Nedoporučuje se jíst sladkosti, kyselina arachidonová, která se vyskytuje ve vnitřnostech, vejcích nebo mléčných výrobcích, a rozvařená nebo připálená jídla (Artróza. [online], [cit. 13-3-2014]).

25

4 . 11

Zvýšený cholesterol

Cholesterol se v lidském těle přenáší pomocí lipoproteinů, které jsou složeny z bílkovin a tuků. V lidském organismu jsou dva typy cholesterolu. HDL (high density lipoprotein) cholesterol, neboli cholesterol o vysoké hustotě - obsahuje více bílkovin než tuků a má vyšší hustotu než voda. HDL cholesterol je pro oraganismus prospěšný a jeho zvýšená hodnota tělu neubližuje. Pokud se hovoří o zvýšeném cholesterolu v krvi, který je pro organismus škodlivý, jedná se o LDL cholesterol, jehož hodnota by neměla překročit 3,00 mmol/l. Cholesterol si náš organismus umí vytvořit v játrech sám, ale velké množství přijímáme i potravou. Problém nastává, pokud je vnější příjem dlouhodobě zvýšený. Nejvíce cholesterolu obsahuje vaječný žloutek, uzeniny, plnotučné mléko a živočišný tuk. Pokud je cholesterol zvýšen nebo dokonce vysoký, musí se dlouhodobě upravit jídelníček. Důležité je snížit příjem cholesterolu pod 300 mg, v některých případech až na 200 mg. Z jídelníčku by se měly vyřadit živočišné tuky a nahradit je rostlinnými oleji obohacenými nenasycenými mastnými kyselinami a rostlinnými steroly. Účinná je konzumace zeleniny a ovoce v syrovém stavu, konzumace celozrnného pečiva, také luštěnin a cereálií, protože obsahují vysoký obsah vlákniny. Vhodné jsou tučné ryby, jako je losos, makrela nebo sardinky. Naopak omezit by se měly sladkosti, bílé pečivo a tepelná úprava jídla smažením. Kromě úpravy jídelníčku je vhodná pohybová aktivita v rozsahu nejméně půl hodiny čtyřikrát týdně v podobě svižné chůze či jízdy na kole (Tomešová, [online], [cit. 13-3-2014]).

5 Pohyb ve stáří Fyzická aktivita by měla být součástí běžného dne staršího člověka. Aktivní pohyb ovlivňuje osobnost z psychického, fyzického i sociálního pohledu. Pravidelná aktivita je pro člověka jenom přínosem, získává nové zkušenosti a poznatky. Pohybová aktivita v kolektivu odbourává stres a emoční vypětí, utužuje sociální vztahy, komunikaci mezi vrstevníky a kamarádství. Motivací pro seniora by mělo být 26

zpomalení tempa stárnutí a zlepšení kvality života ve třetím a čtvrtém věku (Štilec, 2004). Problémem u populace starší 65 let jsou chronické choroby nebo fyziologické změny i sedavý způsob života. Kvůli nedostatečné pohybové aktivitě dochází ke snížení kloubní pohyblivosti, atrofii svalů a snížení adaptace kardiovaskulárního systému (Topinková, Neuwirth, 1995).

5.1

Vhodná pohybová aktivita

Výběr pohybu by se měl odvíjet od zdravotního stavu seniora, doporučení lékaře a individuálních pocitů každého jedince. Lékaři doporučují cvičit třikrát týdně po dobu jedné hodiny nebo pětkrát týdně po dobu 30 minut. Intenzita cvičení by měla být v úvodních minutách nízká a postupně by se měla měnit v mírnou až střední. Pro udržení kondice je důležitá pravidelnost, přiměřená délka a míra tělesného zatížení (Hálková, 2005). Mezi vhodné pohybové aktivity dle Štilce (2004) patří:  procházka, chůze a pěší turistika (po měkkých cestách, ne po silnici),  nordic walking (chůze s hůlkami, zapojení více svalů),  jízda na kole, na rotopedu,  běžecké lyžování v mírném tempu,  plavání a cvičení ve vodě,  cvičení v posilovnách a fitness centrech (pod vedením instruktora),  pohybové a psychomotorické hry,  tanec, jednoduché kroky, rytmické cvičení,  kreativní pohyb na hudbu, vyjadřování nálady, pocitu na hudbu,  cvičení zaměřené na koordinaci, reakci, silovou schopnost  vyrovnávací a uvolňovací cvičení,  zdravotně rehabilitační cvičení, 27

 relaxační a dechová cvičení,  vybraná cvičení jógy, čínská zdravotní cvičení, Tai-či,  práce v domácnosti, práce na zahrádce

5.2

Účinky pohybové aktivity

Nejdůležitějším přínosem fyzické aktivity ve stáří je zlepšení funkční kapacity, snížení krevního tlaku, zpomalení úbytku kostní hmoty, zlepšení svalové síly, pohybové koordinace a udržení přiměřené hmotnosti. K příznivým změnám dochází i v psychice – snižuje se stres, úzkost, zlepšuje se nálada a celkový pocit zdraví. U starších osob je cílem pravidelné cvičení, které u seniorů vyvolává dostatečnou bezbolestnou pohyblivost v kloubech a zkvalitnění rovnováhy a obratnosti. Aerobní cvičení se u seniorů nedoporučuje, výjimku tvoří skupina, která dříve aktivně sportovala. Během cvičení se musí kontrolovat tepová frekvence, která by neměla přesáhnout 80 % maximální tepové frekvence (Topinková, Neuwirth, 1995).

28

Praktická část 6 Kvalitativní průzkumné šetření Praktická část se zabývá problematikou stravování u vybraných osob seniorů v oblasti Vlašimska. Pomocí metody strukturovaného rozhovoru zjišťuje, zda vybraní senioři dbají rad lékařů, nezanedbávají pohybovou činnost, dodržují pitný režim a zda se zajímají o aktuální informace v oblasti výživy. Vymezení dílčích cílů a výzkumných otázek: 1) Zjistit, zda oslovení senioři znají a dodržují klinická výživová doporučení. Předpokládám, že ženy doporučení dodržují častěji než muži, protože o sebe více dbají. 2) Zjistit, co rozhoduje při nakupování potravin. Ženy vyhledávají akce a slevy, proto se domnívám, že u nich bude důležitá cena. Muži se rozhodují o výrobku na místě a většinou volí osvědčený výrobek podle chuti. 3) Zjistit, zda se senioři zajímají o aktuální informace o výživě. Předpokládám, že senioři, kteří trpí chronickým onemocněním, dbají na správné stravovací návyky a snaží se informovat o aktuální problematice výživy více, než senioři bez chronického onemocnění. 4) Zjistit, co by senioři chtěli změnit v nabídce stravování ve svém městě. Na základě vlastního pozorování se domnívám, že 14 seniorů z 20 není spokojeno.

6.1

Stravovací možnosti ve Vlašimi

Senioři mají možnost docházet pro obědy do městských organizací. Cena obědů se v těchto zařízeních pohybuje od 56 Kč do 58 Kč. Ve městě se také nachází veřejná jídelna, kde se ceny hlavního jídla pohybují okolo 80 Kč. Ve Vlašimi je pět restaurací, které nabízejí polední menu, jejichž cena se pohybuje okolo 100 Kč. Tři podniky s rychlým občerstvením. Dále je ve městě obchod nazvaný „Zdravá výživa,“ do kterého ráda chodím a často si s majitelkou povídám. Sama majitelka říká, že senioři tvoří odhadem 5 % zákazníků, a soudí, že důvodem jsou na první pohled vysoké ceny nebo neznalost těchto surovin.

29

6.2

Metodika práce

Pro kvalitativní průzkum byla zvolena metoda strukturovaného rozhovoru. Výhodou bylo, že jsem se s každým seniorem osobně setkala, věnovala mu čas, který byl potřeba, a navázala s ním upřímný kontakt, který byl základem pravdivých odpovědí. Vše jsem osobně zapisovala do záznamového archu. Otázky strukturovaného rozhovoru: 1.

 muž

 žena

2. Kolik je Vám let?………………… 3. Trpíte nějakou chronickou chorobou? (VKT, DM, obezita) 4. Znáte výživová doporučení pro tuto chorobu? Pokud ano, vyjmenujte: 5. Kolik denně užíváte léků? 6. Kolikrát týdně chodíte nakupovat? 7. Co rozhoduje při vašem nakupování potravin? 8. Připravujete si snídani sami? Pokud ne, jakým způsobem, či službou stravu získáváte? 8.b) Snídáte pravidelně každý den? 8.c) Máte možnost si vybírat denně z více jídel? 8.d) Z kolika jídel si denně vybíráte? 8.e) Podle čeho si volíte jídlo? (cena, oblíbenost, ZS)

9. Připravujete si oběd sami? Pokud ne, jakým způsobem, či službou stravu získáváte? 9.b) Máte možnost si vybírat denně z více jídel? 9.c) Z kolika jídel si denně vybíráte? 9.d) Podle čeho si volíte jídlo? (cena, oblíbenost, ZS)

30

10. Připravujete si večeři sami? Pokud ne, jakým způsobem, či službou stravu získáváte? 10.b) Máte možnost si vybírat denně z více jídel? 10.c) Z kolika jídel si denně vybíráte? 10.d) Podle čeho si volíte jídlo? (cena, oblíbenost, ZS)

11. Kolikrát denně jíte? 12. Kolik hodin před spaním jíte naposledy? 13. Kolik za den vypijete tekutiny?

..…..l

Káva Čaj Voda Slazené nápoje Pivo

14. Sledujete aktuální informace o výživě? Pokud ano, odkud čerpáte? 15. Kde se nachází bílkoviny a proč je naše tělo potřebuje? 16. Co je to vláknina? 17. Které pohybové aktivity provozujete? Pohybová aktivita

Trvání cvičební jednotky

31

Kolikrát týdně

18. Jste spokojený(á) s nabídkou sociálních služeb stravování, které Vám město nabízí? Pokud ne, co byste změnili?

6.3

Výběr respondentů

K dispozici mi byli senioři, kteří pravidelně dochází do vlašimského Klubu důchodců. Každé svoje setkání mají měsíc dopředu naplánováno, proto o mé návštěvě věděli. Rozhovory jsem s dotazovanými seniory prováděla osobně. Nejdříve jsem všechny společně seznámila s tématem, posléze jsem vymezila skupinu seniorů, kteří žijí samostatně, a prováděla rozhovory s každým zvlášť. Po ukončení všech rozhovorů měli senioři možnost ptát se, co je k danému tématu ještě zajímalo. Celkem mi informace poskytlo 20 seniorů, z toho bylo 10 žen a 10 mužů. Potřebovala jsem stejný počet mužů a žen, proto jsem nejprve začala s muži, kterých daný den přišlo méně než žen a na základě počtu mužů jsem promluvila se stejným počtem žen.

6.4

Průběh rozhovorů

Každý rozhovor měl individuální dobu trvání. Celkem jsem se seniory strávila čtyři hodiny (čistého času dotazování). Každý rozhovor byl jiný, proto i trvání u každého seniora bylo různé. Pro sestavování otázek ve strukturovaném rozhovoru jsem provedla pilotní studii na svém dědečkovi.

Zjistila jsem, že pokud seniora vždy k otázce navedu,

bez problémů odpoví na podstatu otázky. Strukturovaný rozhovor celkem obsahuje 18 otázek. Otázky 8, 9, 10 jsou dále rozděleny na podotázky a, b, c, (d). Postupovala jsem od otázky 1 k otázce 18, aby všichni senioři měli stejné podmínky. Návštěvu Klubu seniorů ve Vlašimi, jsem uskutečnila 5. března 2014 v odpoledních hodinách od 13:30 do 18:00 hodin.

32

7 Výsledky strukturovaného rozhovoru Výsledky rozhovoru jsou uspořádány do specifických přehledů, které umožňují přehledné porovnávání výsledků. Některé otázky jsou sloučeny do jednoho přehledu, protože jsou na sobě vzájemně závislé. Senioři jsou náhodně očíslováni a pod tímto číslem jsou označeni v každém přehledu. Pod přehledem je uvedeno krátké shrnutí otázky.

7.1

Věk:

Průměrný věk vybrané skupiny seniorů

Muž

Muž

Muž

Muž

Muž

Muž

Muž

Muž

Muž

Muž

č. 1

č. 2

č. 3

č. 4

č. 5

č. 6

č. 7

č. 8

č. 9

č. 10

69 let

76 let

74 let

75 let

77 let

78 let

66 let

74 let

83 let 72 let

Průměrný věk muže Vlašimska, který žije v samostatné domácnosti: 74, 4 let

Věk:

Žena

Žena

Žena

Žena

Žena

Žena

Žena

Žena

Žena

Žena

č. 1

č. 2

č. 3

č. 4

č. 5

č. 6

č. 7

č. 8

č. 9

č. 10

76 let

75 let

73 let

85 let

84 let

83 let

80 let

68 let

73 let

71 let

Průměrný věk ženy Vlašimska, která žije v samostatné domácnosti: 76,8 let

7.2

Chronická onemocnění a výživová doporučení

Muž č. 1 Chronická choroba:

Kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak

Výživová doporučení Nepít kafe, nejíst sádlo z pohledu seniora: Muž č. 2 Chronická choroba:

Obezita

Výživová doporučení Jíst málo tučného jídla, nepít alkohol z pohledu seniora:

33

Muž č. 3 Chronická choroba:

Žádnou nemám

Výživová doporučení z pohledu seniora:

X

Muž č. 4 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak, onemocnění srdce

Výživová doporučení Nejíst tučné z pohledu seniora: Muž č. 5 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak

Výživová doporučení Žádné neznám z pohledu seniora: Muž č. 6 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak

Výživová doporučení Žádné neznám z pohledu seniora: Muž č. 7 Vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, vysoký cholesterol Výživová doporučení Nepít alkohol, kávu, vyhýbat se tučnému masu, omezovat z pohledu seniora: slaná jídla a sůl, jíst mnoho zeleniny a ovoce Chronická choroba:

Muž č. 8 Chronická choroba:

Kardiovaskulární onemocnění

Výživová doporučení Žádné neznám z pohledu seniora: Muž č. 9 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak

Výživová doporučení Nepít alkohol, pít hodně vody z pohledu seniora:

34

Muž č. 10 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, diabetes mellitus II.

Výživová doporučení Nepít kafe a alkohol z pohledu seniora: Žena č. 1 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak, artróza

Výživová doporučení Nejíst tučné, nepít kafe, jíst hodně zeleniny a ovoce z pohledu seniora: Žena č. 2 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak, diabetes mellitus II., artróza

Výživová doporučení Jíst mnoho zeleniny, ovoce, nejíst mastné, vyhýbat se z pohledu seniora: sladkostem, nepít alkohol Žena č. 3 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak

Výživová doporučení Nemělo by se jíst tučné z pohledu seniora: Žena č. 4 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak, diabetes mellitus II.

Výživová doporučení Jíst pravidelně po 2 hodinách, nepít alkohol z pohledu seniora: Žena č. 5 Chronická choroba:

Artróza

Výživová doporučení Žádné neznám z pohledu seniora: Žena č. 6 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak, chronické onemocnění jícnu

Výživová doporučení Nejíst tučné, jíst mnoho ovoce a zeleniny z pohledu seniora:

35

Žena č. 7 Chronická choroba:

Glaukom, vysoký krevní tlak

Výživová doporučení Jíst biopotraviny s hodně antioxidanty z pohledu seniora: Žena č. 8 Chronická choroba:

Epilepsie

Výživová doporučení Nepít alkohol z pohledu seniora: Žena č. 9 Chronická choroba:

Vysoký krevní tlak

Výživová doporučení Nepít kafe a alkohol, jíst hodně zeleniny a nesolit z pohledu seniora: Žena č. 10 Chronická choroba:

Artróza

Výživová doporučení Přijímat vitamín D z pohledu seniora: Shrnutí: Z rozhovorů vyplývá, že 7 seniorů mužského pohlaví z 10 trpí vysokým krevním tlakem a 4 muži z 10 kardiovaskulárním onemocněním. Bohužel jejich znalost o tom, jak by se měli stravovat, aby se jejich choroba nevyvinula v těžší formu, není podle mého názoru dostačující. Pouze jeden muž (muž č. 7) věděl, že při vysokém krevním tlaku by se měla omezovat sůl. Mužů, kteří neznali žádná doporučení, jsem se doptávala, zda si vzpomenou na to, co jim doporučil lékař, jejich odpověď byla stejná: „Nic mi neřekl.“ Z toho vyplývá, že vina v neznalosti výživových doporučení nebude jen na straně seniora, ale pravděpodobně i na ošetřujícím lékaři. Nejčastějším chronickým onemocněním mezi ženami je tak, jako u mužů, vysoký krevní tlak, trpí jím 7 žen z 10. Druhá nejčastější choroba je artróza, která trápí 4 „seniorky“ z 10. Všechny dotazované ženy znaly výživové doporučení aspoň na jednu chorobu, i když často dlouho přemýšlely. Jejich znalosti bych označila jako průměrné.

36

Denní užívání léků

7.3 Muž č. 1

Muž č. 2

Muž č. 3

Muž č. 4

Muž č. 5

Muž č. 6

Muž č. 7

Muž č. 8

Muž č. 9

Muž č. 10

6

0

0

10

0,5

3

7

7

2

16

Počet léků:

Průměrný počet léků na jednoho muže: 5,15

Počet léků:

Žena Žena č. 1 č. 2

Žena č. 3

Žena č. 4

Žena č. 5

Žena č. 6

Žena č. 7

Žena č. 8

Žena č. 9

Žena č. 10

2

1

5

1

9

2

16

1

6

8

Průměrný počet léků na jednu ženu: 5,1 Shrnutí: V průměrných počtech vychází, že muži i ženy užívají stejný počet léků. Počet mužů, kteří užívají léky, je menší než počet žen, přesto je jejich průměr v počtu užívaných léků nepatrně vyšší, protože když už muži léky užívají, počet léků je vysoký. Tato otázka je velice individuální. Může to být způsobeno tím, že muži zapomínají více než ženy a vzpomenou si na léky, až když jich mají více nebo tím, že ženy o sebe více dbají, chodí častěji k lékaři a jsou svědomité.

7.4

Četnost nakupování a výběr potravin Muž č. 1

Muž č. 2

Četnost nakupování 7x 7x za týden: Výběr potravin Chuť Cena podle:

Žena č. 1 Četnost nakupování 3x za týden: Výběr potravin Cena podle:

Muž č. 3

Muž č. 4

Muž č. 5

Muž č. 6

Muž č. 7

Muž č. 8

Muž č. 9

Muž č. 10

7x

2x

3x

1x

3x

2x

3x

7x

Chuť Cena

Chuť Cena

Cena

Chuť Chuť Cena

Žena č. 2

Žena č. 3

Žena č. 4

Žena č. 5

Žena č. 6

Žena č. 7

Žena č. 8

Žena č. 9

Žena č. 10

3x

2x

1x

7x

7x

7x

7x

2x

3x

Cena

Cena

Cena

Chuť Chuť Chuť

37

Chuť Cena

Cena

Shrnutí: Ze zjištěných údajů je zřejmé (především u žen), že senioři, kteří chodí nakupovat každý den, se při koupi potravin rozhodují hlavně podle oblíbenosti a vlastní chuti. Senioři, kteří nakupují 3x týdně se poohlíží především na cenu. Bohužel nikdo ze seniorů při výběru potravin nepřemýšlí o složení výrobku a nikdo při koupi potravin nedbá o svůj zdravotní stav. Četnost nakupování se u mužů a žen příliš neliší.

7.5

Snídaně

Všichni senioři, muži i ženy, si připravují snídaně sami a snídají pravidelně každé ráno. Zároveň snídají každý den to samé nebo střídají dvě snídaně dokola. Ženy mají v oblibě sladké snídaně v podobě koláče nebo pečiva s marmeládou a muži slané v podobě chleba s paštikou, s uzeninami nebo sýry.

7.6

Obědy

Vaříte si Jaké služby Z kolika jídel si Podle čeho si volíte oběd sami? využíváte? vybíráte? jídlo? Chodím do Osvědčená jídla, podle Muž č. 1 NE domova 3 chuti důchodců Podle množství a Chodím do Muž č. 2 NE 2 sytosti, radši knedlík ZŠ než těstoviny Muž č. 3 ANO X X Podle chuti Podle toho, co umím a Muž č. 4 ANO X X podle chuti Muž č. 5 ANO X X Podle chuti Chodím do Muž č. 6 NE 2 Osvědčená jídla ZŠ Muž č. 7 ANO X X Chuť a co dům dá… 2x v týdnu na ÚT a Čt podle chuti, Muž č. 8 ANO/NE 2 ZŠ zbylé dny co zbylo Vozí nám Muž č. 9 NE 1 Nemám na výběr obědy z JZD Muž č. Chodím na Sytá jídla, knedlíky, NE 2 10 ZŠ buchty

Vaříte si Jaké služby Z kolika jídel si Podle čeho si volíte oběd sami? využíváte? vybíráte? jídlo? Žena č. Chodím na Podle toho, jaká je NE 2 1 ZŠ příloha - těstoviny, rýže 38

Žena č. ANO 2

X

Žena č. NE 3

Chodím do domova 3 důchodců

Podle chuti, aby se to neopakovalo

X

X

Podle chuti

X

X

Podle chuti, oblíbenost

3

Podle chuti, zbylé dny dojídám, co zbylo

3

Podle chuti, zbylé dny vařím, co nevaří v DD

2

Podle chuti, osvědčená jídla

3

Podle příloh - střídání

X

Podle chuti

Žena č. ANO 4 Žena č. ANO 5 Žena č. ANO/NE 6 Žena č. ANO/NE 7 Žena č. NE 8 Žena č. ANO/NE 9 Žena č. ANO 10

2x v týdnu chodím do domova důchodců 4x v týdnu chodím do domova důchodců Chodím do ZŠ 3x v týdnu chodím do domova důchodců X

X

Podle chuti

Shrnutí: 5 mužů z 10 dochází pro obědy do různých institucí města. Na rozdíl tomu 7 žen z 10 si připravuje obědy osobně doma. Bohužel ani jeden ze seniorů si jídlo nevolí nebo nevaří podle svého zdravotního stavu i přesto, že cena obědů je v zařízeních vždy stejná. Převládá chuť, osvědčenost a sytost jídla. Zajímavé a chytré jsou kombinace vaření v domácnosti a docházení pro obědy. Tento způsob převládá u žen, které pravděpodobně nemají tak velký hlad jaká je porce, kladou větší nároky na teplé jídlo nebo mají oblíbená jídla, která se v zařízeních nevaří.

7.7

Večeře Připravujete si večeři sami?

Muž č. 1

ANO

Muž č. 2

ANO

Muž č. 3

ANO

Muž č. 4

ANO

Podle čeho si volíte večeři? Co dům dá, dojídají se zbytky, většinou něco rychlého Podle toho, co je doma většinou chleba s paštikou nebo rybičky Aby to bylo lehké, většinou studené Aby to bylo rychle hotové, většinou namazané pečivo nebo vajíčka 39

Muž č. 5 Muž č. 6

ANO ANO

Muž č. 7

ANO

Muž č. 8

ANO

Muž č. 9 Muž č. 10

ANO ANO

Žena č. 1 Žena č. 2 Žena č. 3 Žena č. 4 Žena č. 5

Připravujete si večeři sami? ANO ANO ANO ANO ANO

Žena č. 6

ANO

Žena č. 7 Žena č. 8 Žena č. 9 Žena č. 10

ANO ANO ANO ANO

To je jedno, co najdu, to si vezmu Dojídám zbytky, nebo chleba se sýrem Co dům dá, chleba, vajíčka, salámy, sýry Aby se to neopakovalo, střídám slané a sladké Dojídám zbytky Vezmu si to, na co mám chuť

Podle čeho si volíte večeři? Co dům dá, chleba, sýry, zelenina Dělám si studené slané večeře Většinou nějaký jogurt s ovocem Střídám slané sladké, podle chuti Je to různé, podle chuti Většinou dojídám zbytku nebo namazaný chleba se sýrem Je to pokaždé stejné – kafe s buchtou Co dům dá Podle chuti, střídám slané a sladké Rychlá, studená

Shrnutí: Je chvályhodné, že všichni senioři si večeři připravují doma sami. Ale kvalita večeří si už chválu nezaslouží. Podle zjištěných informací senioři večeře odbývají, jejich prioritou je rychlost přípravy. Teplé jídlo večeří pouze v případě, když si ohřívají zbytky od oběda nebo si připravují vajíčka. Večeře se většinou skládají z pečiva, sýrů a uzenin. Nikdo z tázaných seniorů nezmínil ve své stravě zeleninu a stejně jako u předešlých denních jídel se nepoohlížejí za svým zdravotním stavem.

Počet denních jídel a určení posledního

7.8

Muž č. 1 Kolikrát denně 4x jíte? Kolik hodin 4 před spaním?

Muž č. 2

Muž č. 3

Muž č. 4

Muž č. 5

Muž č. 6

Muž č. 7

Muž č. 8

Muž č. 9

Muž č. 10

6x

4x

3x

3x

5x

5x

3x

6x

4x

1

3,5

4

2,5

4,5

3

4

1

4,5

Průměrný počet jídel na jednoho muže: 4,3

40

Průměrný počet hodin před spaním u mužů: 3, 2 Žena č. 1 Kolikrát denně 6x jíte? Kolik hodin 3 před spaním?

Žena č. 2

Žena č. 3

Žena č. 4

Žena č. 5

Žena č. 6

Žena č. 7

Žena č. 8

Žena č. 9

Žena č. 10

5x

3x

6x

4x

5x

4x

3x

3x

3x

5

6

3

3,5

3

4

4

5

4

Průměrný počet jídel na jednu ženu: 4,2 Průměrný počet hodin před spaním u žen: 4, 05 Shrnutí: Počet jídel denně se u mužů a žen příliš neliší. Senioři si pravděpodobně jídlo rozvrhují do podobných časových intervalů. Jídelní režim u některých seniorů ovlivňuje jejich nemoc, př. žena č. 4 trpí diabetem, a proto musí jíst 6x denně. Rozdílný je počet hodin před spaním, muži mají mezi posledním jídlem a spánkem kratší interval než ženy. Muži se i častěji přiznávali k tzv. „uďobávání.“ Za extrémní považuji hodnotu u ženy č. 3, která jí 6 hodin před tím, než jde spát.

7.9

Muž č. 1 Muž č. 2 Muž č. 3 Muž č. 4 Muž č. 5 Muž č. 6 Muž č. 7 Muž č. 8 Muž č. 9 Muž č. 10

Denní příjem tekutin Odhad počtu litrů Složení tekutin za den za den 1, 5 l Ovocný čaj -250 ml, voda se šťávou – 0,75 l, pivo – 0,5 l 2,5 l Káva – 250 ml, limonáda – 1,5 l, pivo – 0,5 l 1,5 l Čaj (zelený, ovocný) – 0,75 l, pivo – 0,5 l 2l Čaj (černý) – 250 ml, voda se šťávou – 1 l, pivo – 0,5 l 1,5 l Čaj (černý) – 250 ml, voda – 250ml, pivo 0,5 l 2,5 l Káva – 250 ml, čaj (ovocný) – 250 ml, voda – 1,5 l, pivo – 0,5 l 1,5 l Káva – 0,5 l, čaj (černý) – 0,5 l, voda – 0,5 l 1,5 l Čaj (ovocný) – 0,5 l, voda – 1 l, pivo – 0,5 l 2l Káva – 0,5 l, čaj (zelený) – 250 ml, voda – 0,75 l 2,5 l Káva – 250 ml, čaj (ovocný) – 0,5 l, voda – 2 l

Průměrný počet l na jednoho muže: 1,9

41

Žena č. 1 Žena č. 2 Žena č. 3 Žena č. 4 Žena č. 5 Žena č. 6 Žena č. 7 Žena č. 8 Žena č. 9 Žena č. 10

Odhad počtu litrů Složení tekutin za den za den 2l Káva – 0,5 l, čaj (ovocný) – 0,75 l, voda se šťávou – 0,75 l 1l Káva – 0,5 l, čaj (ovocný) – 0,3 l, voda – 0, 25 l 2l Káva – 0,25 l, melta – 0,25 l, čaj (zelený) – 0,5 l, voda – 1 l 2l Káva – 0, 25 l, čaj (ovocný) – 0,5 l, voda se šťávou – 1, 75 l 1,5 l Káva – 0,5 l, čaj (ovocný) – 1 l, voda – 0, 3l 2,5 l Čaj (ovocný, zelený, černý) – 1 l, voda – 1,5 l 1,5 l Káva – 0,5 l, čaj (ovocný) – 1 l, voda 0,5l, voda se šťávou – 0,25 l 1,5 l Káva – 0,5 l, čaj (zelený) – 0,25 l, voda 1 l 2l Káva – 0,5 l, čaj (bylinkový) – 0,25 l, voda 1 l 1l Káva – 0,5 l, voda – 0,5 l

Průměrný počet l na jednu ženu: 1,7 Shrnutí: Z uvedených hodnot vyplývá, že muži v průměru vypíjí více tekutiny než ženy. Muži pravidelně vypijí po obědě 0,5 l piva, ženy se pravidelnému alkoholu vyhýbají, ale oproti mužům vypijí mnohem více kávy. Z toho vyplývá, že nad svým zdravotním stavem pravděpodobně moc nepřemýšlí, protože, jak bylo uvedeno, nejčastější chorobou u žen (i u mužů) je vysoký krevní tlak. Senioři denně vypijí nejvíce čaje, dávají přednost ovocnému a zelenému před černým, na druhém místě je voda.

7 . 10

Sledování informací o výživě Vláknina

Muž č. 1 Muž č. 2 Muž č. 3 Muž č. 4 Muž č. 5 Muž č. 6

Sledování Bílkoviny informací o výživě NE X ANO, v TV Maso, vajíčko NE X ANO, v TV Svaly NE X NE X

Muž č. 7

ANO, kniha

Maso

Celozrnné pečivo

Muž č. 8

NE

X

X

Muž č. 9 Muž č. 10

ANO, časopis, NE

Libové maso X

Zelenina, lepší stolice X

42

X Celozrnné pečivo X Luštěniny X X

Žena č. 1 Žena č. 2 Žena č. 3 Žena č. 4 Žena č. 5 Žena č. 6

Sledování informací o výživě ANO, v TV NE NE ANO, v TV ANO, časopis NE

Žena č. 7

ANO, v TV

Žena č. 8 Žena č. 9 Žena č. 10

NE NE ANO, v TV

Bílkoviny

Vláknina

Maso, vejce X X Jogurt, sýr, maso Maso X Tvarohy, maso, vejce X X Mléko, vejce

Čistí střeva X X Luštěniny Vločky X Zelenina, ovoce, trávení X X Čistí střeva

Shrnutí: Senioři informace o výživě nevyhledávají, většinou je náhodou slyší v televizi nebo v rádiu. Většinu seniorů informace nezajímají a nevyhledávají je. Ti, kteří občas nějaké doporučení zaslechnou, dokázali odpovědět, kde se uvedené pojmy nachází a k čemu nám v těle pomáhá. Podle mých postřehů senioři dokážou lépe vysvětlit pojem vláknina než pojem bílkovina.

7 . 11

Pohybová aktivita

Muž č. 5 Muž č. 6 Muž č. 7 Muž č. 8 Muž č. 9 Muž č. 10

Pohybová aktivita - doba trvání - četnost Fotbal – 1h – 1x týdně, procházka – 1h – 4x týdně Procházka – 1h- 2x týdně Jízda na rotopedu – 45 min – 7x týdně Fotbal – 1h – 1x týdně, jízda na kole – 1,5h – 2x týdně, procházka – 1h7x týdně Procházka – 1,5h- 3x týdně Procházka – 1h – 7x týdně X Procházka – 2h – 3x týdně, rybaření – 3h – 2x týdně Procházka – 1h – 3x týdně, jízda na kole - 1h – 2x týdně Procházka – 1h – 7y týdně

Žena č. 1 Žena č. 2 Žena č. 3 Žena č. 4 Žena č. 5

Pohybová aktivita – doba trvání - četnost Procházka se psem – 2h – 7x týdně Domácí cvičení – 30min – 2x týdně Nord walking – 1,5h – 7x denně Procházka – 1,5h – 3x týdně Procházka se psem – 1h – 7x týdně

Muž č. 1 Muž č. 2 Muž č. 3 Muž č. 4

43

Žena č. 6 Žena č. 7 Žena č. 8 Žena č. 9 Žena č. 10

Procházka – 1h – 7x týdně Procházka – 2h – 7x týdně Procházka – 3h – 7x týdně Nord walking – 2h – 4x týdně Procházka – 1,5h – 7x týdně

Shrnutí: Většina mužů i žen se snaží o pravidelnou pohybovou činnost, převládá u nich pohyb v podobě chůze, což je pohyb, který je přirozený a senioři si sami určují tempo a vzdálenost, na kterou se momentálně cítí. Muži častěji kombinují více aktivit v kratším čase, ženy mají oblíbenou jednu, kterou ale provádějí delší časový úsek.

7 . 12

Spokojenost seniorů se stravovacími možnostmi ve Vlašimi

Odpovědi na tuto otázku mě velice překvapily. Očekávala jsem různé stížnosti a nespokojenost, ale všichni senioři jsou s počiny své obce (města) spokojeni a nic by neměnili.

7 . 13

Porovnání s ostatními výzkumy

Žádná práce se nezabývá úplně stejnými cíli, protože můj výzkum je daný specifickou skupinou seniorů a určitou lokalitou, ve které žijí. Podobnému tématu se věnují bakalářské práce (Hanáčková, 2008) a (Kovaříková, 2010). Hanáčková (2008) ve své výzkumné části zjišťovala, které faktory ovlivňují seniora při výběru potravin a odkud získávají senioři informace o zdravé výživě. Zjistila, že nejvíce (38 % dotazovaných) se při výběru potravin rozhoduje podle chuti a 32, 4 % podle ceny. 58,1 % seniorů získává informace o zdravé výživě z médií. Můj výzkum uvádí, že 11 seniorů z 20 se při nakupování potravin rozhoduje podle ceny a 9 podle chuti. Pokud senioři informace o zdravé výživě sledují, čerpají je také z médií. Hanáčková (2008) svůj výzkum řeší kvantitativní metodou, nerozlišuje údaje mezi muži a ženami, nerozlišuje věk a její respondenti jsou z jiné lokality. Naše práce také dělí pětiletý odstup, pravděpodobně proto se naše výsledky shodují jen z poloviny.

44

8 Diskuze výsledků a návrh řešení V této

části

budou

zdůrazněny,

upřesněny

a

shrnuty

nejdůležitější

a nejzajímavější části strukturovaných rozhovorů a jejich výsledky. Rozhovorů se celkem zúčastnilo 20 seniorů, z toho bylo 10 mužů a 10 žen. Všechny rozhovory byly použitelné a byly zpracovány v praktické části do specifických přehledů, které umožňují i vzájemné porovnání. Odpovědi byly nejdříve podrobně zapisovány do záznamového archu. Rozhovory ukázaly, že ženy z vybrané skupiny respondentů jsou starší než muži. Možná je to dáno tím, že ženy o sebe více pečují a méně riskují. Ženy jsou schopné se postarat samy o sebe do vyššího věku než muži. Určitým faktorem také je, že ženy se dožívají vyššího věku. S tím souvisí chronické onemocnění, které postihuje seniory. Nejčastějším onemocněním u mužů i žen je vysoký krevní tlak. Trpí jím 7 mužů z 10, ale i 7 žen z 10 tázaných. Všichni senioři by měli užívat na tuto chorobu léky, které jim lékař předepsal. Tímto doporučením se všichni postižení senioři řídí. Podle závažnosti užívají přiměřený počet léků. Bohužel výživová doporučení, která by měli dodržovat, nedodržuje nikdo. Pouze jeden senior z 20 věděl, že při vysokém krevním tlaku by se měla omezovat sůl a slané potraviny, ale ani on toto doporučení nedodržoval. Vina ovšem není jen na straně seniora, protože někteří lékaři tato doporučení svým pacientům nesdělují a pacient si sám od sebe tato klinická výživová doporučení nevyhledá. Všichni senioři snídají pravidelně každý den. Pro obědy do zařízení města (ZŠ, domov důchodců) si chodí 7 mužů z 10. Ženy jsou šetrnější nebo mají menší hlad a oběd jim vydrží na více dnů. Večeře u seniorů převládá v podobě „co dům dá,“ jsou to většinou zbytky od oběda, pečivo, uzeniny, sýry nebo paštika. Nikdo ze seniorů nemluvil o zelenině, kterou by k denním jídlům „chroupal.“ Čtrnáct seniorů z 20 vypije denně minimálně jeden hrneček kávy, z toho je 5 mužů a 9 žen. Tudíž se opět potvrzuje, že senioři nedodržují výživová doporučení

45

pro vysoký krevní tlak. Sedm mužů přiznalo, že denně vypije po obědě jednu lahev piva. Ani jedna žena alkohol nezmínila. Senior č. 7 mě zaujal z mužů nejvíce. Trpí třemi chronickými nemocemi a bylo poznat, že se jako jediný muž o své choroby zajímá. Znal mnoho doporučení, která ostatní neuváděli. Tento muž, je zapřisáhlý abstinent, protože v mladším věku četl knihu o alkoholu a jeho účincích na lidský organismus a jako jediný čerpá novinky o výživě z knihy, kterou si z vlastního zájmu sám koupil. I přes všechno, co tento pán ví a zná, se při připravování jídel žádným doporučením neřídí a chystá si jídlo zejména podle momentální chuti. Jako jediný senior ze všech dotazovaných neprovozuje žádnou pohybovou aktivitu, což je vzhledem k jeho znalostem také podivuhodné. Mezi ženami není nikdo, kdo by se vymykal ostatním. Žádná žena neuváděla nic odlišného od ostatních. Návrh řešení Jedním z cílů této práce bylo pro vybranou skupinu obyvatelstva vytvořit doporučení, které by pomohlo nespokojeným seniorům v oblasti stravovacích návyků. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že senioři jsou ve městě spokojení, protože ani nevědí, že není něco v pořádku. Navrhovala bych uspořádat právě v jejich oblíbeném Klubu důchodců, kam chodí všichni rádi, přednášky o aktuálních zdravých potravinách spojené s ukázkou přípravy jídel a samozřejmě s ochutnávkou. Senioři by se seznámili s možností používání celozrnné mouky nebo celozrnných těstovin, naučili by se tyto suroviny zpracovávat a používat je v kombinaci se svými oblíbenými jídly. Tuto ukázku by jim zprostředkovali studenti z vlašimského učiliště oboru kuchař-číšník, kteří se o těchto trendech učí, a musí je tedy dobře znát. Zároveň by pro ně čas strávený se seniory mohl být součástí praxe. Zmíněné přednášky by probíhaly přibližně 1x týdně po dobu dvou měsíců. Po ukončení tohoto cyklu organizovaného studenty a jejich pedagogy, by senioři již sami mohli navazovat na získané vědomosti. Nedomnívám se, že by „důchodci“ svůj čas strávený v klubu chtěli věnovat pouze informacím o přípravě jídel. Proto navrhuji, aby vždy jeden z členů Klubu 46

důchodců doma připravil pro své kolegy občerstvení v trendu zdravého stravování. Zpestří si tím svůj klubový program a nenaruší se tím naplánované akce. Předpokládám, že suroviny na pokrm, který senior připraví, nezasáhnou výrazně do jeho finančního rozpočtu. Otázkou zůstává, kdo by financoval náklady spojené s aktivitou studentů a pedagogů. Domnívám se, že by takovéto akce, kdy se setkávají studenti se seniory, byly pro obě zúčastněné strany velice přínosné a užitečné. V neposlední řadě by tato setkání napomohla ke zlepšení vztahů mezi jednotlivými generacemi. Z uvedeného důvody by měl městský úřad podobné akce finančně podporovat.

47

9 Závěr Cílem bakalářské práce bylo zmapovat stravovací návyky vybrané skupiny seniorů starších 65 let a zaměřit se na související témata jako jsou: vybrané aspekty životního stylu a informovanost seniorů v oblasti zdravého stravování. Teoretická část se věnuje pojmu stáří a zaznamenává výživová doporučení pro seniory, nejrozšířenější nemoci ve starším věku a doporučení pro pohybovou aktivitu. V části praktické bylo připraveno a realizováno výzkumné šetření, ve kterém byly sledovány názory a postoje ke stravování u vybrané skupiny seniorů žijících na území Vlašimska. Získány byly informace o tom, zda dodržují doporučení lékařů týkající se stravování, zda vykonávají dostatečnou pohybovou činnost. Z rozhovorů se seniory vyplynulo, že sami nejsou správně motivováni k užívání moderních způsobů stravování, dokonce tento trend nepovažují za důležitý. Z výpovědí dále vyplývá, že vybraná skupina seniorů se neřídí radami lékařů a sami si nevyhledávají informace o zásadách klinické výživy. To se odráží ve způsobu stravování, potažmo na jejich zdravotním stavu. Tomuto problému by se měla věnovat velká pozornost, protože jak bylo zjištěno, pokud je člověku předepsán lék a nepříjemné příznaky odezní, považuje se za zdravého a už není motivován pro změnu základních návyků správného životního stylu. Ale člověk by měl být motivován pro přirozenou změnu i v pokročilém věku přesto, že je to často těžší než cesta užívání farmaceutických výrobků. Příspěvkem k řešení výše uvedených problémů by mohlo být setkání studentů z oboru kuchař-číšník, kteří seniorům zdravé potraviny představí a připraví z nich zdravé občerstvení. Setkání by probíhalo v Klubu důchodců. Po uplynutí doby setkávání se studenty, by senioři mohli připravit občerstvení doma jednou týdně a nosit ho kolegům do Klubu.

48

10

Seznam literatury

[1.] BLÁHA, V. Výživa v prevenci kardiovaskulárních chorob: vybrané aktuální aspekty. Postgraduální medicína. 8/2007, ročník 9. s. 897-899 [2.] HÁLKOVÁ, J., a kol. Zdravotní tělesná výchova: speciální učební text. I. část. Praha : Česká asociace Sport pro všechny, 2005. ISBN 80-86586-15-4 [3.] HANÁČKOVÁ, E. Zdravá výživa z pohledu seniorů. Brno : Lékařská fakulta MU v Brně, 2008. Bakalářská práce [4.] HEJDA, S. Jak žít a hlavně jíst ve stáří. Praha : Avicenum, 1975. ISBN 08-057-75 [5.] HOLMEROVÁ, I., a kol. Vybrané kapitoly z gerontologie. Praha : EV public relations, 2007. ISBN 978-80-254-0179-8 [6.] HRUBÝ, S. Ochranné faktory ve výživě seniorů, Výživa a potraviny.4/ 2007, ročník 62. s. 102 [7.] KALVACH, Z., a kol. Geriatrie a gerontologie. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0548-6 [8.] KAŇKOVÁ, K. Patologická fyziologie pro bakalářské studijní programy. Brno : Vydavatelství MU, 2009. ISBN 978-80-210-4923-9 [9.] KELLER, U. BARTOLLI, S. MEIER, R. Klinická výživa. Praha : Scientia Medica, 1993. ISBN 80-85526-08-5 [10.] KIMMER, D., BÁRTLOVÁ, S. Vliv sociálních faktorů na výživu seniorů, Výživa a potraviny. 4/2013 s. 109-110 [11.] KOVAŘÍKOVÁ, P. Rozdíly ve stravovacích návycích u seniorů. Brno : Lékařská fakulta

MU

v Brně,

2010.

Bakalářská

práce,

[online]

Dostupné

na:

http://is.muni.cz/th/258175/lf_b/Rozdily_ve_stravovacich_navycich_u_senioru.pdf [12.] KUBEŠOVÁ, H. a kol. Velké interdisciplinární syndromy v geriatrii-Intelektové poruchy, instabilita, Postgraduální medicína. 8/2007, ročník 9. s. 828-832 [13.] MARÁDOVÁ, E. Výživa a hygiena ve stravovacích službách. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2010 ISBN 978-80-86578-69-9 49

[14.] PACOVSKÝ, V., HEŘMANOVÁ, H. Gerontologie. Praha : Avicenum, 1981. ISBN 80-044-81 [15.] RAMBOUSKOVÁ, J. ANDĚL, M., BINDER, M. Podvýživa u seniorů, Výživa a potraviny. 2/2013, s.51 [16.] STRUNECKÁ, A. Doba jedová. Praha : Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-469-8 [17.] ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. Praha : Portál, 2004. ISBN 80- 7178-920-8 [18.] ŠULCOVÁ, E. Senioři-výživa a stravování, Výživa a potraviny.4/2013, s. 85 [19.] TOPINKOVÁ, E.; NEUWIRTH, J. Geriatrie pro praktického lékaře. 1.vyd. 1995. ISBN 80-7169-099-6 [20.] VIDOVIĆOVÁ, L., RABUŠIC, L.: Senioři a sociální opatření v oblasti stárnutí v pohledu české veřejnosti, výzkumná zpráva. Praha. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. 2006 [21.] VIGUÉ, J. Zdraví pro třetí věk. Čestlice : Rebo, 2006. ISBN 80-7234-536[22.] ZLOCH, Z. Některé specifické požadavky na výživu ve vyšším věku. Interní medicína pro praxi.3/2009, ročník 11. s. 134-137

INTERNETOVÉ ZDROJE [1.] HOPLÍČKOVÁ, J., Český statistický úřad důrazně odmítá nařčení z „falšování“ počtu

seniorů

v

České

republice.

[online]

Dostupné

na:

http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/csu_statistiky_nezkresluje20121001) [cit. 2013-11-30] [2.] MORAVCOVÁ, A., Úprava režimu a ozdravění stravy při dně. [online] Dostupné na: http://www.fzv.cz/uprava-rezimu-a-ozdraveni-stravy-pri-dne/#more-663 [cit. 20141-4] [3.]

ČERVENÝ,

R.,

Obezita.

[online]

Dostupné

http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/obezita-443562 [cit. 2014-3-13] [4.] Artróza. [online] Dostupné na: http://www.artroza.biz/ [cit. 2014-3-13] 50

na:

[5.] TOMEŠOVÁ M., Jak snížit hladinu cholesterolu v krvi. [online] Dostupné na: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/jak-snizit-hladinu-cholesterolu-vkrvi-451561 [cit. 13-3-2014)]

51

11

Seznam tabulek

Tabulka č. 1 – Možné důsledky fyziologických změn Tabulka č. 2 – Výživové doporučené dávky na úrovni “jak snědeno”- ženy, muži Tabulka č. 3 – Harrisova-Benedictova rovnice

52