ZPRÁVY ZE ŠKOLY - CO NÁS BAVÍ

ČÍSLO 4, ROČNÍK 15

DUBEN 2009

ZPRÁVY ZE ŠKOLY - CO NÁS BAVÍ Haló, tady Země - projekt Světový den vody - 22. březen Den Země - 22. duben Každým rokem si ve škole připomínáme

v  jarním období význam vody pro naši planetu, uvědomujeme si důležitost ochrany přírody a zábavnou formou poznáváme život na Zemi. Od poloviny března probíhá na školní nástěnce pro všechny žáky naší školy soutěžní kvíz. Např. - Ryby k  dýchání využívají a) potravu b) slunce c) vodu - Objevíte rostlinu či živočicha se vztahem

k vodě? SOKOL ŠEDÝ LETĚL NAD LESEM. LOUKU ZAKRYLA NAVÁŽKA KAMENÍ. TO NENÍ JEN NEPOŘÁDEK, TO JE SKORO BINEC. VAŠKU, KUP STRUHADLO. POD KEŘEM LEŽELA STARÁ KOST. - Mají mořské želvy a) nohy b) ploutve - Jak se jmenuje náš největší rybník? A) Svět b) Rožmberk - Který pták se živí drobnými rybami? A) čáp b) sýkora c) vrabec - Jak se jmenuje přírodní památka u Borského rybníka ve Mříčí?

TAJEMSTVÍ VELKÉHO JEZERA

strana

1

Ó, MY SE MÁME Světový den zdraví - 7. duben

UKLIĎME SVĚT Často využíváme hřiště u školy. Pravidelně se staráme o jeho úklid, nacházíme tam mnoho odpadků, plastové láhve, papírky, krabičky od cigaret a letos dokonce rozbité skleněné láhve od piva. - JN -

strana

2

přátelské posezení maminek. Všem přítomným maminkám se toto setkání velmi líbilo. Jakmile se blížily Velikonoce, začaly maminky připravovat velikonoční nadílku pro děti v Holoubku. Všichni jsme vyrobili papírového zajíčka a udělali mu košíček, aby se do něj vešla nějaká ta dobrota. Na schůzce před Velikonocemi jsme se snažili vytvořit atmosféru velikonočních svátků. Maminky nachystaly beránka, ozdobily větvičky kraslicemi a děti si samy vyrobily a nalepily vajíčko z barevných papírků. Atmosféru jsme podbarvily básničkami a koledou. Myslím, že děti i v tomto věku pochopily, že Velikonoce a Vánoce je něco jiného, protože tyto pojmy jsou pro ně velmi podobné a například mojí Moničce se to pletlo. Všechny děti si odnášely domů papírového zajíčka a těšily se na Velikonoce, které doma teprve prožijí. Přeji všem krásné jarní dny.

Co dělají děti v Holoubku s příchodem jara? V měsíci březnu jim udělala radost pohádka – Jak zajíček málem zaspal, kterou mohly vidět v mateřské škole Holubov. Maminky, které klub Holoubek založily, projevily zájem podívat se do nově vzniklých prostor Klubu Holoubek po přestěhování z hasičárny. Proto se dveře Holoubku mimořádně otevřely i jednu dubnovou sobotu pro

SKAUTI POMÁHALI DĚTEM „Dobrý den, my jsme skauti z Holubova a zapojili jsme se do sbírky Pomozte dětem. Koupí Velikonočního kuřátka, které jsme vyráběli, můžete přispět na postižené děti...“ Tak tato slova už jsme měli dokonale naučená, když jsme je recitovali před každým

Za klub Holoubek - Ivana Křivánková

domem nejen v  Holubově, ale i v  Třísově a Krásetíně. S  kasičkou a platem vyrobených kuřátek jsme se po menších skupinkách vydali vždy do svých přidělených „revírů“ a s těmito slovy jsme zvonili u každého domu. Lidé už nás, i tuto akci znali. Však jsme ji také nedělali poprvé, už je to 4. rok, co se do akce

“Velikonoční skautské kuřátko - Pomozte dětem“ náš oddíl zapojuje. Děkujeme všem dárcům za příspěvek. Na konto „Pomozte dětem“ jsme přispěli celkovou částkou 8000 Kč. - Veverka -

strana

3

Naše paní Ruth

- - - odchod z domova - - pokračování z vyprávění paní dr. Ruth Hálové Po registraci ve Voršilské ulici následovala druhá nekonečně dlouhá fronta v  nedaleké Ditrichově ulici za Karlovým náměstím na vystavení cestovního pasu. Koncem června jsme pak konečně stáli na Wilsonově nádraží, kde jsme obdrželi ceduli s  číslem. Cedule

byla z kartonu a kusem provázku nám byla přivázána na krk. Poté jsme se loučili se svými rodiči a sourozenci. Více než 250 dětí ve stáří od dvou a půl do sedmnácti let se tlačilo u otevřených oken kupé s dřevěnými sedačkami a mávalo, až jim ty stovky smutných a uslzených tváří splynuly v jednu plovoucí masu. Jak jsme vyjeli, ten obraz se stával menším a menším, až nám úplně zmizel z dohledu. Zde je stránka popisu nejsilnějšího zážitku, který jsme na popud paní Kirsten Grossové, manželky jednoho z účastníků dětského transportu, měli napsat jako doplnění k  látkovému čtverci s  obrázkem sešívaným z  různých hadříků /anglicky patch work/. Kirsten tyto naše čtverce sešila do dvou velikých závěsů, které visí v Muzeu holocaustu ve Washingtonu, pokud právě neputují světem na různých výstavách. Jasně vidím před sebou pražské Wilsonovo nádraží a vzpomínám si, jak máváme na rozloučenou několika stům rodičů a příbuzných z  oken vlaku, který vyjížděl z  nádraží a odvážel nás z okupované vlasti vstříc neznámé a nejisté daleké budoucnosti. Naše mysl mívá tendenci milosrdně zapomínat na nejbolavější okamžiky našeho života, alespoň u mne tomu tak bývá. Nemyslím, si však, že jsem to tehdy tak prožívala, protože jsem si okamžitě byla vědoma, že ve věku

Počátky českého státu První známý kníže Bořivoj I., který pocházel z rodu Přemyslovců, dal vystavět kamenné kostely na důkaz svého vztahu ke křesťanství. první založil na Levém Hradci, druhý na hradišti, které neslo jméno Praha. Pražský hrad se po roce 880 stal sídlem Přemyslovců, kteří

třinácti let jsem jednou ze starších pasažérek tohoto vlaku a že musím převzít svůj díl zodpovědnosti za mladší děti. Němci povolili jen doprovod dvou dospělých žen, které se měly postarat o více než dvě stě dětí tak různého věku. Pamatuji si, že v našem kupé bylo batole a jeho maminka nám před odjezdem podala láhev s  mlékem, kterou jsem postavila pod lavici. Když se vlak dal do pohybu, láhev se převrhla a mléko se vylilo. Po zbytek cesty jsme malého krmili čokoládou, kterou měl každý z  nás s sebou na cestu. Další vzpomínkou bylo několikahodinové čekání na německých hranicích a tehdy jsme zakoušeli opravdu pocity strachu při pohledu na německé uniformy, které se míhaly na nástupišti. Z  toho, co jsme zaslechli z  venku, jsme vyrozuměli, že nějaké důležité dokumenty nebyly v pořádku nebo chyběly. Další živou vzpomínkou bylo naše úsilí obléci rozespalé mladší děti a vléci je v  polospánku z vlaku k lodi kotvící v Hook van Hollland. Když jsem konečně vylezla na vrchní palandu lodní kabiny, měla jsem větší strach z  toho, že z  ní během noční plavby spadnu, než ze své nejisté budoucnosti. Vzpomínám si, že než jsem usnula, stačila jsem jen krátce poprosit Boha, aby všechno dobře dopadlo. Ráno nám na palubě podali horké kakao a sendvič z bílého chleba, aby nás povzbudili a kompenzovali ponuré mlhavé první jitro v Anglii. Nyní se dostávám k té části cesty, která zřejmě zanechala nejhlubší dojmy jak v mé mysli, tak i v  srdci. Seděli jsme na svých kufrech /každý směl mít jeden/ v  zelenkavě vymalované tělocvičně – alespoň tehdy jsem měla dojem, že to musí být tělocvična a s  vědomím, že máme kolem krku na provázku ty papírové štítky se svým číslem jsme čekali, až si nás naši pěstouni vyzvednou. Opět to nebyl pocit nějaké tragédie, spíše jen pocit naprosté bezmoci. Jasně mi vytanula myšlenka: Tak se musí cítit telata, když jsou oddělena od výživy a ochrany svých matek, předána do lidských rukou a vydána na milost lidským bytostem. Tímto našívaným obrázkem, jedním ze čtverců závěsů na památku dětských transportů bych chtěla poděkovat všem „našim lidským bytostem“, které k  nám byly víc než milostivy, které nás zachránily a s  láskou a soucitem se o nás staraly, živily nás a vychovaly. Domnívám se, že jim nikdy nemůžeme splatit, co jim dlužíme. V naší mateřštině pro takové poděkopostupně ovládli celé české území. Na konci 9. století se Praha stala důležitým politickým a kulturním střediskem. Po jeho smrti se ujal vlády Svatopluk, potom Bořivojův syn Spytihněv I., který začlenil český stát do latinského Západu. Až s  nástupem Václava došlo opět k posílení křesťanství. Václav byl 28. 9. 935 na pokyn svého bratra Boleslava zavražděn. Buď se chtěl Boleslav ujmout vlády, nebo snad nesouhlasil s  politikou svého bratra, který uznal spojenectví se Saskem. Boleslavův syn Boleslav II. za doby svého panování rozšířil přemyslovskou vládu až na Moravu, Slezsko i Slovensko. Zasloužil

vání máme velmi příhodný a krásný výraz: „Zaplať vám to Pán Bůh!“ Samozřejmě, že tehdy jsme neměli ani ponětí, že to byl 28letý zaměstnanec Londýnské burzy, dnes Sir Nicholas Winton, kdo spolu se svým přítelem novinářem, Martinem Blakem, začal pracovat na záchraně více než 660 dětí z okupovaného Československa. Nevěděl to nikdo z nás a nevěděla to ani jeho pozdější manželka Grete. Až roku 1988, když se blížily Nickyho osmdesáté narozeniny, našla Grete na půdě jejich domu kufr a v  něm pořadače s  korespondencí a seznamy dětí a jejich fotografie. Nějakým způsobem se o tom dozvěděla známá producentka britského rozhlasu a televize Esther Rantzen, a Nicky, aniž něco tušil, byl při přímém televizním přenosu po více než padesáti letech najednou konfrontován s  některými ze svých zachráněných „dětí“. Když jsem obdržela videozáznam tohoto pořadu, byla jsem samozřejmě nadšena, že poznávám zachránce mého života, ale když jsem viděla slzy dojetí a překvapení na jeho milé laskavé tváři, zdál se mi způsob, jakým britská media jeho čin bez jeho vědomí zveřejnila, přece jen vůči němu málo férový. Jak má člověk poděkovat za dar života? To byla první otázka, která nás napadla, když jsme se dozvěděli jméno svého zachránce a uviděli obraz jeho nezapomenutelné tváře vyjadřující laskavost, hlubokou lidskost a moudrou lidskou zkušenost. Pochopitelně ho každý z  nás ihned přijal s  velkou láskou a vděčností do svého srdce a všichni jsme toužili co nejdříve se s ním setkat. O válečném pobytu paní Ruth v  Anglii si přečteme příště. - MS -

se i o založení pražského biskupství, a tak se české knížectví stalo významným českým státem. - DB -

strana

4

Jaro

Po dlouhé zimě je tu jaro a pádí k nám jak splašený kůň. Je celkem zavlaženo, je celkem horko, rozkvétají meruňky, broskve, třešně, švestky, hrušky a jabloně. Ani nestačíme práci na zahrádce. Sotva jsme stačili prořezat stromky a keře, přihnojit, sejeme, vysazujeme, pikýrujeme a sledujeme

Destrukce zdravotnictví Léta jsem byl zvyklý, že pacient přichází do ordinace, protože má nějaké znepokojující obtíže, chce, aby jej lékař vyšetřil, navrhnul léčbu a pacient se uzdravil. Pokud měl lékař čas na svého pacienta, řádně se jej vyptal na nejrůznější podrobnosti, vyšetřil osobně, dovyšetřil laboratorně a navrhnul léčbu. Když problémy pacienta přesahovaly běžný jeho rozhled, odeslal svého pacienta ke specialistovi.

PADLA VLÁDA Navzdory přesvědčení většiny z  nás obyčejných, že kapři si svůj rybníček nevypustí, Olga Zubová a Věra Jakubková nás svojí politickou neprozíravostí zaskočily jako ten, kdo chce s karbaníky hrát mariáš a neumí to. Ale vlastně to byl bývalý komunista soudruh Vlastimil Tlustý, tehdy současný člen ODS, který svou vládu porazil. Proč? Ješitnost spolu se zhrzeností? Nebo snad služba Václavu Klausovi, kterému se znelíbil Mirek Topolánek se svým proevropským myšlením, a který se rozhodl, že za nitky řízení Evropské unie bude tahat sám osobně? Co se změnilo? Dosud předsedování Evropské unii bylo považováno za zbytečné a teď to bude smysluplný úřad? Všichni honem spěchali, aby padla vláda a spolu s  tím se rozpadlo řízení Evropské unie. Proč? To my obyčejní pochopíme dodatečně. Všichni jsme byli přesvědčeni, že jde o plané politické tanečky ke zviditelnění se opozice a některých dalších poslanců. Ale nakonec byli zaskočeni i všichni politici. Především opozice. Stejně jako vyhrála volby na podzim na populisticky přeceněných poplatcích a dodnes neví, co s tím, nyní se zviditelňovala již pátým pokusem o svržení vlády. A ono se to povedlo! Ale vládnout se jí nechce. Vrcholí

trávu, jak v  anglickém trávníku již volá po sekačce. Ale po zdravotní stránce je zrádný čas. Snadno se zpotíme a snadno prochladneme. Stačí jen zpoceni pracovat v chládku. Pokud se včas neprohřejeme sálavým teplem a horkým nápojem, chytíme rýmu, pokašláváme a máme zvýšenou teplotu. Tu se uplatní Paralen a preparáty na usnadnění odkašlávání. Pokud máme obavu, že nejde o prosté prochlazení, je lépe navštívit svého praktického lékaře. Stejně zrádné je i krátkodobé posezení v  trávě nejen v  dubnu, ale i v květnu. Na jaře je také nejvyšší čas zhodnotit, jak to máme s očkováním proti klíšťovému zánětu mozku, a eventuelně se necháme přeočkovat. Není to nijak příjemné bezvládně ležet v  nemocnici na infekčním oddělení.

A každým rokem pár lidí na tento zánět umírá. Každým rokem se také někteří lidé na jarním sluníčku spálí. Po zimě naše pokožka odvykla slunečnímu záření, zvláště u světlovlasých, a proto své tělo sluníčku vystavujeme postupně. Je dobré vědět, že některé léky senzibilizují pokožku na účinek slunce a usnadňují její spálení. Jde kupříkladu o běžná antibiotika, zejména tetracykliny a doxycykliny. A vnímejme životadárné jaro plnými doušky. Sluneční světlo vstupuje i očima a zvyšuje naši aktivitu pracovní, ale i sexuální. Vždyť i děvčata odkládají svoje kabáty a chodí na lehko. A prosluněné jaro zvyšuje zájem i o sexuální partnery. Važme si jarního slunce.

Dnes se množí pacienti, kteří ví, co potřebují za vyšetření, protože jim někdo něco poradil, na dotazy lékaře jim připadá zbytečné odpovídat a chtějí jen něco napsat. Léky nebo papír na vyšetření. Když si uvědomím, jak snadno dnes i někteří kolegové podléhají nejrůznějším televizním reklamám, nemám dobrý pocit z takovéto změny ve zdravotnictví. Ale dnes je to moderní, dnes je to „in“, vyšetřovat se podle své libosti, a nikoliv podle svých příznaků a svých potřeb. Teprve pokud pacient vyčerpá všechny možné laboratorní metody a všechny možné specia-

listy a obtíže přetrvávají, přichází ke svému praktickému lékaři, aby mu pomohl. Ve zdravotnictví se údajně ztrácí až padesát miliard ročně. Tím dokládají někteří ekonomové nutnost reformy zdravotnictví. Toto chování pacientů k  těmto ztrátám přispívá, zdravotní „pojišťovny“ nestačí zdravotní péči financovat a jako první to odnesou zdravotníci tím, že nedostanou zaplaceno adekvátně odpovědnosti a náročnosti své práce. A tak ubývá lékařů a ubývá sester. Mám obavu, kdo nás bude jednou léčit, až budeme staří. - MUDr. Bohumír Šimek -

krize u nás i v Evropě. Proto volby oddálíme. A vymyslíme nějakou úřednickou vládu. I prezident to tak chce. A našim poslancům vůbec nevadí, že se nechovají ústavně, opět krkolomně vymýšlejí zákon pro jedno použití, aby se nemuseli řídit Ústavou a mohli současné vládě zkrátit její vládu. Nezakládáme precedens pro nezákonné chování? Nezakládáme, protože

v demokracii nedělá. A nyní klade potenciálnímu premiérovi podmínky, které ani naše Ústava nezná. Poslanci musí sehnat 101 podpisů poslanců, kteří bianco podepíší souhlas s  budoucí potenciální vládou, která dosud neexistuje. Překvapuje mne, že to poslanci neberou úkorně. Stejně mimo smysl zákona se chovají naši sociální demokraté. Populisticky slíbili lidem před volbami, že nebudou platit poplatky. Nyní to musí splnit. Jinak v příštích volbách prohrají. Jenže je to v rozporu se zákonem na mnoha místech. A tak jim soudy zastavují proplácení poplatků ve zdravotnictví za občany, protože to uznávají za porušení hospodářské soutěže. A tak se oba tábory navzájem posílají k Ústavnímu soudu, protože se snaží posuzovat postoj druhé strany za protiústavní. Navíc senátní kompromisní úprava poplatků přináší zdravotnictví ztrátu řádově v několika miliardách korun. Nejde jen o celkovou sumu poplatků. Ale při úplném zrušení poplatků by došlo zpět k deregulaci nadbytečné zdravotní péče, což by podle ministerstva zdravotnictví vedlo k  15 miliardové ztrátě. A tak sociální demokraté si sice zrušením poplatků mohou zachovat přízeň lidu neznalého, ale tvrdě postihnou ekonomicky zdravotnictví právě v  době krize a vrhnou jej o několik roků zpět. Co pak

nezákonné chování politiků je u nás normou! Co takhle zákon na zkrácení vlády prezidenta, až se nám znelíbí? Proč ne? Přesvědčují nás, že jednají na hraně zákona. V  únoru 1948 jsme také byli na hraně zákona. Příliš si na to zvykáme. A stačí jeden deprivant typu Adolfa Hitlera a máme tu opět totalitu. Ale ani náš prezident se s  demokratickými principy moc nepáře. Opakovaně se snaží zasahovat do moci soudní, což moc výkonná

- MUDr. Bohumír Šimek -

strana

5

hodlají dělat v  krásných betonových budovách nemocnic bez lékařů a bez sester? Obě hlavní a zdánlivě protichůdné strany, ODS a ČSSD, se nám shodnou v jakési nové koaliční dohodě a v  rozporu s  Ústavou na dodatečném zkrácení volebního období a opět v rozporu s Ústavou na zřízení „nepolitické“, úřednické, překlenovací vlády odborníků, kterýžto pojem Ústava nezná a oddálí volby na podzim. To vše, aby volič zapomněl na chování politiků obou hlavních stran, jak se navzájem obviňovali z prorůstání organi-

zovaného zločinu do té druhé strany. Obě „protichůdné“ strany se opět spojí v  nové koalici proti menším stranám a budou tak realizovat postoj nechuti Václava Klause vůči nim. A komu vadí potenciální prorůstání organizovaného zločinu do vládních struktur a úspěšný nepřiměřený lobing s korupčním potenciálem? A komu vadí potenciální riziko ztráty svobody a demokracie v Česku? Volič si odpočine a opět se nechá vyhecovat k  volbě jen těchto dvou stran: ODS a ČSSD. Ostatní se dostat do Parlamentu nemusí.

Hříšnost

Máme velikonoční dobu, ve které si křesťané připomínají utrpení, potupnou smrt zločince na kříži a znovuvzkříšení Ježíše Krista, který jako Syn Boží podstoupil smírčí oběť za prvotní hřích a následující hříchy člověka. Co to je hřích? Často slyším, že milování je hřích. Milan Kundera ústy jedné své postavy potupně nazývá křesťanského Boha „bohem nesoulože“. Přestože křesťané chápou sexualitu jako dar Boží, přesto bývá často jejich vztah k  sexualitě deformován. Ale tato deformace není doménou jen křesťanské výchovy. Často i v  nekřesťanských rodinách se setkáváme s  pohrdáním se sexualitou. Dává se přednost jistotě nerozvinutého partnera před rozvinutím láskyplných emocí, které nás ovlivňují tvůrčím způsobem k  životu. A tak někdy již v padesáti letech potkáváme muže, kteří pověsili sexualitu na hřebíček, a končí v zapšklosti vůči partnerovi

Tak se mi povedlo přistihnout mého vnuka Adama, jak se sklání nad Holubovským zpravodajem a hned jsem si chtěl přihřát „polívčičku“ a povídám: „Čteš Adame Toulky naším krajem?“ a pohotová odpověď zněla: „ No víš dědo, ty to máš vždycky moc dlouhé, já čtu raději články naší paní ředitelky – ty jsou krátké, stručné a jasné.“ A bylo „vymalováno“. Žádné dlouhé litanie už psát nebudu – Adam má pravdu. Říká se do třetice všeho dobrého a zlého, tak ještě jednou si vyšlápneme do té naší Kletě. Na mapě je místo, kam se vydáme, označeno „U javoru“ a je zde opravdu krásný, starý, rozsochatý a proděravělý javor – klen. /viz foto/ Je u něj cedulka „památný strom,“ ale nevím, jestli ji zde umístili ochránci přírody, nebo někdo, komu se toto místo také líbí. Je zde zvláštní mikroklima, které na člověka okamžitě při návštěvě zapůsobí příjemným dojmem. Z  tohoto místa vede stará úvozová cesta směrem dolů, až vyústí na nově udělanou

Když jen lehce pozměníme volební zákon, tak se tam nedostanou. Kdo by toho litoval? Zatím nikdo. A naše zdravotnictví? Po dobu překlenovací, prozatímní vlády pod taktovkou koalice ODS a ČSSD se jistě nic k lepšímu nezmění.. Obě strany, ODS i ČSSD, jsou si vědomy nutnosti regulace nadbytečné péče poplatky, jsou si vědomy nezbytné až 30% spoluúčasti pacientů, ale tomu moc nevěřím, že by to za sebe nechali provést úřednickou vládu. - MUDr. Bohumír Šimek -

hřích. Milování je Boží dar. Láska má vždy složku biologickou, emocionální, která je tím vrozeným darem a složku duchovní, která je spojena s  obětí. Té se musíme učit. Láska není hřích. Hřích je nemilovat. Hřích je nedostatek lásky k  druhému člověku, omezování jeho prostoru, omezování jeho rozvoje, poškozování jeho zdraví, poškozování jeho majetku, pošlapávání lidských práv, sobectví, lakota, ješitnost, nedostatek spravedlnosti, nedostatek úcty k  druhému člověku… Ale i popírání Lásky jako principu života. Zastavme se, zamysleme se o vhodnosti naší změny, sami, ve dvou, ve větším společenství. Snáze víme, co by měl změnit ten druhý. Potřebu své změny vnímáme těžko a s  nelibostí. Hříchy toho druhého vidíme snáze než hříchy svoje. Možná otevřeme i Písmo, abychom se inspirovali. i vůči životu. Zbývá jim jen protivné zaměstnání, hospoda a fotbal. Ale milování není

cestu pojmenovanou „Výzkum.“ Zde si musím trochu postesknout, protože tato cesta úplně zrušila „Šimáčkovu pěšinu“, která

- MUDr. Bohumír Šimek je na starších mapách vyznačena a uváděna. No co se dá dělat – auto s kládami po pěšině neprojede. U zmíněné úvozové cesty cca 40 m od javoru ve směru dolů stojí po pravé straně úvozu nahoře „smírčí kříž“. /viz foto/. Je to kámen /většinou trochu opracovaný/, který připomíná tvar kříže. Proč název smírčí kříž? Jsou lidé, kteří něco špatného někomu udělali a většinou po určité době svou vinu uznali a v  dřívějších dobách tento skutek vyjádřili postavením smírčího kamene, jako symbol žádosti o odpuštění. Co se zde stalo, se vypátrat nepodařilo. Tento smírčí kříž – zatím jediný nalezený v Blanském lese - je od roku 2007 zapsán do evidence smírčích křížů /je to celá velká kniha, kde je soupis a popis těchto křížů v celé republice/. Postaral se o to můj kamarád Jirka z Českého Krumlova. Ale ještě i jinak je tento smírčí kříž slavný. V roce 2007 byla jeho fotka a článek oněm otištěn v Českokrumlovských listech. Článek byl nazván „Tajemný kříž v  Blanském lese“ s  komentářem „Pouhý kámen?“ Místo u starého javoru považuje mnoho lidí za magické. Nyní mají další záhadu. V  té době redaktor novin píšící pod značkou /vv/ napsal článek, který jsem si vystřihl, a když se chci zasmát, tak si ho přečtu. Do novin se dá opravdu

strana

6

napsat, co si člověk může vymyslet. Do třetice je v  tomto místě ještě jedna zajímavost, která se najde asi jenom v té naší Kleti. Je to nádherná asi tak 1,3 m široká pěšina, na spodní straně zpevněná kameny, takže podle toho se dá docela dobře nalézt, táhnoucí se mezi „Výzkumem“ a „Babskou“ pěkně po vrstevnici. Nevím, jestli to dříve za Schwarzenberků někdo nějak pojmenoval, ale mezi námi, co po Kleti chodíme, je to „tetřeví pěšina.“ Když byla Kleť ještě plná zvěře /já to datuji na období ještě za Rakouska – Uherska/, tak se zde vyskytoval i tetřev

hlušec. Hlušec proto, že když toká, tak neslyší. A právě v této chvíli se snaží lovec k tomuto velkému ptáku přiblížit /přišoulat/, aby ho mohl zastřelit a k  tomu tato pěšina také sloužila, aby se dalo po ní rychle popoběhnout. V Kleti existují celkem tři tyto pěšiny /co se zatím podařilo najít/ a ta „U javoru“ je nejníže. Dokonce jsem se dozvěděl, že se pěšiny zametaly. To proto, aby ani prasknutí zlámané větvičky tetřeva hlušce nevyplašilo. Jó bejvávalo. Po této pěšině se dá z  místa „U javoru“ krásně dojít zpět k  domovu. Pokud z  pěšiny nesejdete,

tak Vás přivede jen malý kousek pod křižovatku „U sloupu“ dále po „Babské“ až na křižovatku „U tunelu.“ Zde je doleva modrá, nahoru rovně žlutá, mírně doprava Lichtensteinská a doprava dolů je krásný rovný průsek, který dole skončí. A tam je to. Tak ať všechno najdete, nezabloudíte a ať vám to šlape. Pro snahu o stručnost bych málem zapomněl. „Už zase teče!“, /viz foto/ no přece voda z kamenky na parkovišti pod lanovkou. Příroda je mocná čarodějka. Mějte se dobře. - Vakl -

Oči krásné Vlašky

Před rozbřeskem udílel jedinému synu Kašparovi rady a poučení, jak má o povoz pečovat a jak se chovat. Kašparovi se naopak služba dvoudenní líbila. Město bylo jiné než jejich dvůr. Lidi chodili oblékaní v  přepychových šatech, mluvili roztodivnými jazyky, ženy a dívky měly bělostná líčka. Na stavbě zámecké pracovalo mnoho cizáků, zvlášť Vlachů a potřeba povozů byla právě za příčinou té stavby. Večer knajpy žily veselím a zpěvem. Se zedníky, štukatéry a jinými staviteli přišly jejich ženy a děti. Jedna Kašparovi zvlášť padla do oka. Krásná vlašská dívka nosila v poledne na stavbu svému otci v  košíku jídla a v  pletené lahvi červeného vína. Když se Kašparův pohled střetl s pohledem dívčiným, pálil jako žhavý uhel. Musel pohledem uhnout, aby její jiskřivé oči ho nesežehly. Když se na něho usmála, srdce mu mohlo puknout. A když jej zahrnula slovy byť neznámými, ale lahodně znějícími , jakoby slyšel zpěv andělský. Stačilo jen pár posuňků a úsměvů a domluvili se. Večer se sejdou v  hostinci, kde Kašpar nocoval. Brzy vznikla veliká láska, která nepotřebovala slov. Pohledy a polibky vyjádřily vše.

změní. Amanda dělala vše, aby jejich setkání nebylo tak rozpačité. Usmívala se na matku i otce a posílala jim zářivé pohledy. Otec nevydržel a musel pohledem uhnout. Kdo Amandu potkal, ztratil hlavu. Kašpar s  Amandou na kozlíku vezl do mlýna obilí k  semletí. Dívka bezelstně ukázala chasníkům krásné bílé zuby, oči jí zazářily pod dlouhými řasami a ten den se již nemlelo. Pan farář /ano, byl to týž, před nímž nyní hospodář klečel/ zapomněl na kazatelnici řeč. Na tancovačce, kam Kašpar svou milou vzal, se vzápětí strhla rvačka. Panímámě to dělalo starosti. Vždyť měla s  Kašparem své plány. Jednou v  podvečer oslovila svého muže, že není možné, aby ta Vlaška u nich zůstala, že každému pomate hlavu. Pohled do tváře mužovo stačil, aby pochopila. Jak mohla nepostřehnout, že se tolik strojí, že si knír pečlivě upravuje a kolem dívky se nosí jako páv. Své hospodářství zanedbával. Na škaredou středu se vrátil Kašpar z lesa v podvečer a hned podle svého zvyku zašel do Amandiny komůrky. Dívka tam však nebyla. Ani v  sednici, ani jinde ji nenašel. Obořil se na rodiče, kteří museli s  pravdou ven. Zoufalý Kryštof odešel bez večeře do své komůrky. Na prosby matčiny neodpovídal. Ani ráno neotevřel, když ho otec do práce vyzýval. K  polednímu násilně otevřeli dveře a spatřili hrozný obraz. Když ho odřízli, již bylo tělo studené. Nad dvorem zazněl bolestný matčin nářek. Otec se se svým smutkem potýkal v maštali. I na koně přešel jeho smutek.

Život v Podkletí býval tvrdý. Od pradávna se zde odehrávaly nejroztodivnější příběhy. Z úst do úst šly zpravidla ty nejsmutnější. Na zelený čtvrtek v  noci přišla sněhová bouře, v komíně kvílela Meluzína a „psa bys nevyhnal.“ Náhle kdosi buší na vrata křemežské fary. Kněz hodil na sebe jen kožich a přišoural se k vratům. Sotva petlici otevřel, vpadla dovnitř mužská postava a hned na kolena. „Otče, potřebuji se vyzpovídat… Hrozně to spěchá. Do rána to má duše nevydrží …“ V slabém světle louče poznal páter sedláka, který sepnutýma rukama zakrýval svoji tvář. Znal ho dobře – štědrými dary kapli často obdarovával. Muž shodil kožich a vrhl se na klekátko pod křížem se slovy: „Bože, odpusť mi! Bože, odpusť mi!“ Pak se obrátil na nechápajícího faráře. „Otče, provedl jsem něco hrozného, moje duše je ztížena hříchem smrtelným…“ Sedlák měl grunt dobře vedený, polí vlastních měl dostatek a dobrou půdu měl i od vrchnosti propachtovanou. Pachtovné řádně platil. Vadilo však mu, že pachtovné musil částečně platit robotou. Na dva dny z  jara a na dva dny z  podzimku přistavoval vlastní povoz i s vozkou na panství krumlovském. Ačkoli byl sedlák velmi zbožný, nemusel hledat dlouho slova pro hrubé nadávky na vrchnost, když měl svou povinnost splnit.

Kašpar doma tajil, kam často přes Kleť odjíždí. Na vyšenských stráních se tajně scházívali a zahrnovali se žhavými polibky. Brzy se jejich láska prozradila. Dívčin tatík hnal s  výkřiky divokými Amandu po rynku doprovázen pláčem a nářky ženy a kupy dětí. Ten den Kašpar dívku přivedl domů. Ani netušil, že se tím okamžikem všechno

strana

7

V  podvečer však museli odložit smutek – bylo třeba obstarat hospodářství. Matka zrovna vyvážela hnůj, když to otec nevydržel a osopil se na ní: „To tys zavinila, když jsi mě donutila, abych Vlašku odvezl!“ Matčina bolest zněla jako vlčí vytí. Slzy už neměla. „Co nic na to neříkáš…“ popadl drobná ženina ramena a třásl jimi. Když ženu pustil, ztratila rovnováhu

a spadla do jímky s kejdou. Než muž našel bidlo, zmizela její natažená ruka pod hladinou. Později vylovené tělo již nedýchalo. Hospodář nemohl zadržet slzy. Kněz ho utěšoval a dal rozhřešení: „Ne synu, tys sám nezabil a netíží tě hřích smrtelný. Jen jsi byl hybatelem osudu - Život o samotě bude trestem za to, žes zamilován bránil lásce. Budiž ti omluvou, že to byla krásná

dívka …“ Kněz se zasnil a pak pokračoval: „Lásce se nesmí bránit…“ Na velký pátek se sousedům křemežským, kteří v  chladném ránu mířili na mši, zjevil smutný obraz. Na schodech do kaple leželo zmrzlé hospodářovo tělo. Říká se, že jeho ztuhlá tvář se usmívala. Prý spatřil oči krásné Vlašky.

JEŘÁBEK

s  prostředím. Ocas obou pohlaví je šedý, na konci lemovaný širokým černým pruhem, který vyniká zejména při letu. Jeřábci vyhledávají okraje rozlehlých jehličnatých, nebo smíšených lesů s  roztroušenou olší, břízou a lískou. Hnízdo je mělká jamka na zemi u paty stromu vystlaná suchým listím a travou. Koncem dubna do něj samička snáší kolem deseti světle žlutých tmavě skvrnitých vajíček. Řídký výskyt a skrytý způsob života je důvodem proč o jejich chování, zvycích a průběhu hnízdění víme stále ještě velmi málo. Potravu tvoří v zimě a na jaře pupeny dřevin, v létě hmyz, borůvky, brusinky a na podzim bobule, plody, semena rostlin. Také jeřábek patří k  ubývajícím ptačím druhům. V  jižních Čechách bychom se s  ním mohli častěji setkat snad jen na Šumavě, v Novohradských horách a budeme-li mít štěstí, ještě také v  kleťských lesích. Pozorování těchto zajímavých ptáků je vždy svátečním zážitkem. Před několika lety jsem byl odměněn nad Krásetínem při jedné z podzimních houbařských vycházek. Blížil jsem se po travnaté pěšině vinoucí se kolem vysokých keřů k  okraji lesa, když mne náhle vytrhl z  klidu veliký hluk ve spleti větví nade mnou. Z  vršku mladého jasanu, který si tu mezi jívami našel cestu ke světlu, právě odstartovali dva jeřábci a než jsem se stačil vzpamatovat, ukázali mi na rozloučenou jen černý pruh na konci ocasních per. Vůbec jsem si jich nevšiml.

Ještě dlouho po tom, co je pohltilo lesní přítmí, se pohupovaly větvičky mladého stromku nad mou hlavou. Nevzpomenu si už, kolik jsem tenkrát našel hub, bezpečně vím jen, že to hrozné leknutí bylo jeřábkům odpuštěno hned na místě a byť jen letmé setkání s nimi tak blízko domova mne hřeje dodnes.

Havaj uprostřed Tichého oceánu, která je domovem největších dalekohledů světa. Unikátní fotografie pořízené astronomy, kteří pracují na světoznámé observatoři na Havaji, ukazují skvostné hvězdné nebe nad

i dovnitř kopulí a řídícího centra havajských teleskopů. Díky tmavým nocím, extrémně suchému vzduchu, neznečištěné atmosféře a vrstvě tropické inverzní oblačnost, oddělující vrchol Mauna Kea od vlhkého mořského vzduchu zde jsou ideální podmínky na pozorování. To umožňuje astronomům na observatoři na Mauna Kea získávat nové poznatky jak o objektech vzdáleného vesmíru tak i o malých tělesech sluneční soustavy s  pomocí dvou proslulých 10-m Keck teleskopů se zrcadly ve tvaru „včelích plástů“ složených ze šestiúhelníků, japonského 8,3-m Subaru teleskopu, 8,1-m Gemini North Telescope, 3,6-m CFHT (Canada-France-Hawaii Telescope) či 2,2-m UH teleskopu (University of Hawaii). Fotografie pořídila Jana Pittichová, slovenská astronomka, která se na Institute for

Jehličnaté a smíšené lesy od středních do vyšších poloh obývá náš nejmenší lesní kur – jeřábek. Jeřábek lesní je stálý druh velikosti koroptve. Sameček má černé bíle lemované hrdlo, celkové zbarvení je světle hnědé s  množstvím jemných vlnek, tmavých a světlých skvrn. Šat samičky je nenápadně hnědý umožňující dokonalé splynutí

NEBE NAD MAUNA KEA Jedním z cílů Mezinárodního roku astronomie (IYA2009) je představit astronomii, astronomické objevy i dennodenní (spolu) práci astronomů po celém světě, ukázat kde a jak se získávají nové astronomické poznatky, a v  neposlední řadě předvést, že profesionální astronomové jsou v podstatě normální ženy i muži. Nová výstava připravená pod názvem NEBE NAD MAUNA KEA na Hvězdárně a planetáriu České Budějovice – Kleť ve spolupráci s  kolegy z Institute for Astronomy University of Hawaii vás proto zavede přes půl zeměkoule na Mauna Kea, spící sopku na ostrově

Mauna Kea, observatoř večer, během noci i za východu Slunce, ale můžete nahlédnout

- Dr. Otakar Chmelenský st. -

- Pavel Jakeš /vlastní ilustrace: jeřábek lesní /

strana

8

Astronomy, University of Hawaii od roku 1999 zabývá výzkumem komet a její dva kolegové Minghui Chen a Timm-Emanuel Riesen ze stejného pracoviště. Výstavu doplňuje několik astronomických snímků J. Pittichové, zřejmě nejzajímavější bude kometa 9P/Tempel 1 krátce před, během a po srážce s impaktorem ze sondy Deep Impact 4.července 2005 sledovaná pomocí 3,6-m CFHT dalekohledu. Více podrobností o práci Jany Pittichové najdete v  jejím

článku na www.komety.cz , o Mauna Kea Observatory na www.ifa.hawaii.edu Z  jihočeské strany se na přípravě výstavy podíleli Jana Tichá a Miloš Tichý z Observatoře Kleť. Výstava NEBE NAD MAUNA KEA je připravena v  rámci projektů From Earth to the Universe (Ze Země do vesmíru) a She is an Astronomer (Ona je astronomka) Mezinárodního roku astronomie (IYA 2009). troše oleje. Na talíři posypte strouhaným sýrem a nějakou zelenou natí. Servírujte s čím chcete.

Kedlubnová dobrota

Na oleji zpěníme cibulku, přidáme čtyři nahrubo nastrouhané kedlubny, zahustíme troškou mouky a podlijeme vodou. Potom povaříme. Nakonec přidáme 50 g na nudličky nakrájené šunky, prolisované čtyři stroužky česneku, sůl. Pepř a sojovou omáčku. Podáváme s bramborovou kaší.

Navštívit výstavu ve vstupní hale českobudějovické Hvězdárny a planetária můžete vždy v  otevíracích hodinách pro veřejnost od začátku dubna do konce května 2009. Hvězdárna a planetárium České Budějovice s pobočkou na Kleti Zátkovo nábřeží 4 370 01 České Budějovice tel. 386 352 044 www.hvezdarnaCB.cz e-mail: [email protected]

Roláda

Bez páry ušlehat čtyři bílky – zašlehat 10dkg moučkového cukru + 1 vrchovatou lžíci kakaa. Nakonec přidáme 4 žloutky a šleháme do zhoustnutí/musí být nejméně 1l/ Na plech dáme alobal, který dobře vymažeme. Dáme do vyhřáté trouby, pečeme 10 min, bez otevření . Stočíme a studenou naplníme šlehačkou. / 1,5 – 2 šlehačky /

Rančerské fazole Tentokrát se s  námi o poklady ze svého receptáře podělila paní Jiřina Kalkušová, majitelka holubové pily.

Milé filé

Nerozmrazené filé nakrájejte na kostky a obalte ve směsi hladké mouky, papriky, kmínu a třeba oregana. Ten, kdo to rád ostré, přidá něco pálivého koření. Chcete-li zhřešit, nakrájíte na kostičky anglickou slaninu a opečete ji. Nechcete –li hřešit, vynecháte ji a nahradíte šunkou. Přidejte palici česneku nakrájenou na plátky, přihoďte filé a osmahněte na

Oznámení

Obecní úřad vyhlašuje na sobotu 16. května 2009

sběr železného šrotu. V sobotu 23. května bude probíhat v naší obci

sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu.

Žádáme občany o dodržení uvedeného harmonogramu, aby se nám na sběrných místech zbytečně nekupil odpad dopředu. Třísov - křižovatka pod Vaňků Třísov - náves Holubov - transformátor u Gondeků Holubov - nádraží ČD Holubov - hasičská zbrojnice Krásetín - náves

8.00 - 8.15 hod 8.20 - 8.35 hod 8.40 - 9.00 hod 9.00 - 9.30 hod 9.35 - 9.50 hod 9.55 - 10.15 hod

250 - 300g bílých fazolí, ½ kostky bujonu, 1 lžíce oleje, 1 cibule, 2 stroužky česneku, 1 lžíce hladké moky, 150 - 200g klobásy, mletý pepř, sůl, kečup. Propláchnuté a předem namočené fazole dáme vařit s bujonem. Vaříme doměkka. Na oleji zpěníme cibuli a prolisovaný česnek, přidáme mouku a osmahneme. Cibulovou jíšku zalijeme vývarem z  fazolí, asi 1dcl a uvedeme do varu. Vmícháme uvařené fazole, nakrájenou klobásu a povaříme. Podle chuti opepříme,osolíme popř. okyselíme a přidáme kečup. Podáváme s chlebem nebo pečivem.

Za recepty děkuje a dobrou chuť všem, kteří recepty vyzkoušejí, přeje - MS -

Upozornění Upozorňujeme ty občany, kteří dosud neuhradili poplatek za psa za rok 2009, že poslední termín pro úhradu poplatku je 30. května 2009. Znovu připomínáme, že povinnost přihlásit a platit za psa vzniká od 3. měsíce jeho věku. Ve vyhlášce se nic neříká o velikosti psa. Tak se bohužel někteří chovatelé mylně domnívají, že když mají svého mazlíčka doma v bytě, že za něj platit nemusí. Poplatková povinnost se týká všech psů. Pokud pes pojde, je nutné, aby jej majitel z evidence psů odhlásil.

Narodili se noví občánci: Dita Bezděková z Holubova Vít Sixl z Holubova

Významné životní jubileum v únoru oslavili: pan Jaroslav Novák z Krásetína - 82 let paní Marie Hůlková z Krásetína - 75 let pan František Činčura z Holubova - 81 let paní Stanislava Mičanová z Holubova - 83 let pan Jaroslav Opelka z Holubova - 70 let

strana

9

Bc. Jiří Prajer nezávislý finanční poradce společnosti Fincentrum bezplatné poradenství v oblasti financování bydlení, spoření, státních dotací, pojištění a investic tel.: 603 867 464 www.prajer.com www.fincentrum.com

Vydává: Obecní úřad v Holubově, www.holubov.cz, počet výtisků: 500, MK ČR E 14935, IČO: 00 245 879, zodpovědná redaktorka M. Svobodová. Tisk: GRAFOBAL ARTYPA s.r.o. strana

10