ZPRÁVY ZE ŠKOLY - CO NÁS BAVÍ

ČÍSLO 5, ROČNÍK 15 Zpráva z jednání zastupitelstva obce ZO projednalo a schválilo: - podat žádost na dovybavení infocentra v budově obecního úřadu z grantu Jč kraje - provést směnu pozemku a přikoupení části komunikace u fotbalového hřiště od ing. M. Šmejkala - odkoupení pozemku na komunikaci v  lokalitě Planinka od p. L. Cudlínové - propůjčení sálu organizátorům oslav 50ti let zahájení vysílání na Kleti Z informací starosty obce: - přijetí nové hospodářky paní Aleny Kudláčkové - přijetí dalšího zaměstnance služeb obce Tomáše Fraňka - Jaroslav Franěk, starosta obce -

Informace k volbám do Evropského parlamentu, konaných ve dnech 5. a 6. června 2009 Dle § 32 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů a vyhlášky č. 409/2003 Sb., a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zveřejňuji tyto informace pro volební obvod Holubov: Počet volebních okrsků : 1 Sídlo volebního okrsku : Obecní úřad Holubov – čp. 35 – zasedací místnost v přízemí budovy.

KVĚTEN 2009

ZPRÁVY ZE ŠKOLY - CO NÁS BAVÍ Téma letošního roku projektu „Les ve škole – škola v  lese“ je Léto a podzim v lese.

Léto

Léto je čas zrání, zklidnění a tepla. Začíná v  době letního slunovratu, kdy máme nejdelší den v  roce a také nejvíce světla. Tmy, která byla do tohoto dne na ústupu, začíná opět přibývat. V přírodě to však zatím není znát a v létě je největší teplo z celého roku. Mláďata ztrácejí svou jarní divokost a dospívají, rostliny zrají a vše, co na jaře probíhalo velikou rychlostí, se nyní zpomaluje. Léto lze přirovnat k  mládí a zrání člověka.

Podzim

Podzim je čas dozrávání a sklizně, čas přípravy na zimu. Začíná v době podzimní rovnodennosti, kdy jsou opět světlo a tma v rovnováze. Tentokrát už ale přibývá stále více tmy. Už během babího léta víme, že něco končí, a začínáme pozorovat náznaky přicházející zimy. V  přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které si vyvíjely už od jara. Ptáci odlétají za teplem na jih, zvířata, která přes zimu zůstanou doma, shromažďují zásoby. Rostliny rozsévají svá semena, která budou čekat na příští jaro. Podzim připomíná životní období, kdy člověk sklízí plody své celoživotní práce. Vychoval své děti a vypouští je do světa, tak jako stromy rozsévají svá semena.

Den Země

22. dubna má svátek nejen Evženie, ale i naše Země. Tento den si připomínáme, co všechno pro nás udělala, dělá a snad bude dělat dále. Poskytuje nám místo, kde strávit život a milión dalších věcí. Ale bohužel si toho někteří lidé necení. Kácí například hektarové lesy. Měli bychom jí aspoň trochu pomoci. Třeba jí ulehčíme práci, jestliže občas sebereme papírek ze země nebo třídíme odpad. Určitě vás napadne další spousta věcí, jak poděkovat staré a moudré zeměkouli. Otázky Kolikátého má naše Země svátek? Do jakého druhu odpadu patří? - baterky - čajový sáček - láhev od piva Jak jí lidé škodí Jak ji můžeme pomoci? Příspěvek napsala - Jessica Haug, 4. ročník -

Ve školní družině jsme i letos vypracovali závěrečnou zprávu, kterou jsme koncem měsíce dubna odeslali Sdružení TEREZA do Prahy.

strana

1

Barevný týden 20. 4. -24. 4.

tříděný odpad, které znáte. 3. Popište, jak poznáte hliník? 4. Kam dáváte větší elektrospotřebiče? (např. pračku) 5. Znečišťuje motorka ovzduší? 6. Dává se do popelnice žárovka? Pokud ne, kam? Správné řešení : 1. Do oranžového kontejneru, pokud není, dáváme do označeného žlutého kontejneru ( u nás do žlutého). 2. Žlutý – plast, modrý – papír, zelený – sklo. 3. Hliník je lehký a nepřitahuje magnet, dá se zmačkat . 4. Na sběrný dvůr. 5. Ano. 6. Ano, do netříděného odpadu. Úsporné žárovky patří na sběrný dvůr nebo do nebezpečného odpadu, protože se dají recyklovat. - JN -

V tomto týdnu jsme si připomněli barvy kontejnerů na tříděný odpad. Celá škola byla barevná. Pondělí – červená – nebezpečný odpad Úterý – zelená – sklo Středa – modrá – papír Čtvrtek – hnědá – bioodpad Pátek – žlutá – plast

Anketa

Terezka Křivánková a Klárka Šturmová z  5. ročníku připravily anketu o stavu třídění odpadu v obci Holubov. Odpovědi na šest otázek pomáhali zajistit spolužáci. Anketa byla anonymní. Zkuste si to také. 1. Kam dáváte prázdné krabice od mléka? 2. Napište všechny kontejnery na

Ukliďme svět

Akce školní družiny ke dni Země - 21. 4. - Uklízeli jsme turistickou cestu směr Kleť.

Sběr velkoobjemového a nebezpečného odpadu v Holubově Situace okolo odpadů se v naší obci stává stále neúnosnější, mám pocit, že ze začátku jsme to zvládali snáz, lidé byli ukáznění a dovezli odpad na určená místa, v určenou dobu a pomáhali nakládat a třídit. Letos tomu tak nebylo, lidé naváželi odpad již o týden dopředu a bohužel odpad, který sem nepatří. Jsou samozřejmě věci v domácnosti, které nelze dát do popelnice ani do kontejnérů na tříděný odpad, pro takový odpad je tento sběr určen. Nepatří sem stavební odpad (eternit, okna, stavební suť). A nepatří sem ani komunální odpad, (např. použité dětské pleny, zdá se až neuvěřitelné, že někteří rodiče je sbírají půl roku do pytle

a pak jej odevzdají do velkoobjemového odpadu). Obec za tento odvoz zaplatí nemalou sumu, která nám pak v rozpočtu samozřejmě chybí. Je škoda, že někteří stále ještě nepochopili výhodu žetonového

systému, možnosti třídění odpadu a bezplatného svozu železa a velkoobjemového odpadu. - Jaroslav Franěk, starosta -

strana

2

MISS Holubov 2009 Tajemství krásné indiánky Dne 30.dubna se uskutečnila soutěž o nejhezčí indiánku holubovské školy. Já, Vojtěch Fučík, jsem byl hlavní organizátor. Měl jsem také čtyři pomocníky, jednoho na hudbu, pomocníka na moderátora a na počítání bodů. Do soutěže se přihlásilo 12 soutěžících: Lucka Šturmová, Adéla Vávrová, Hana Kováčová, Lucka Tomešová, Michaela Pavlišová, Agáta Klinklová, Leona Kramarovičová, Eva Šustrová, Tereza Křivánková, Klára Šturmová, Kateřina Veisová a Sabina Štěpánková. Pro holky jsme přichystali tři disciplíny: promenáda ve školním oblečení, promenáda v letním oblečení a volná disciplína. Holky mohly předvést co umí za tanečky a jiné věci. Měli jsme tři vítězky, druhou vícemiss, vícemiss a miss Holubov 2009. Druhou vícemiss se stala Lucie Tomešová, vícemiss se

stala Tereza Křivánková a Miss Holubov se stala Klára Šturmová. Soutěž o nejhezčí indiánku holubovské školy se mi moc líbila, protože jsme se nemuseli učit. - Vojtěch Fučík 5.r (Divočáci) -

TAJEMSTVÍ KRÁSNÉ INDIÁNKY

porotci. Já a Terka jsme se miss zúčastnily. Mezi námi také byly dvě prvňačky. My s  Terkou jsme šly na volnou promenádu spolu a zatančily jsme. Ostatní promenády jsme chodily po jedné. A to vyhodnocení dopadlo docela dobře. 2. vicemiss byla Lucie Tomešová, 1. vicemiss se stala Tereza Křivánková a Miss ZŠ Holubov jsem získala já, Klára Šturmová. - Klára Šturmová, 5. ročník -

Dne 30. dubna 2009 byla Miss ZŠ Holubov. Když jsem přišla do školy, nevěděla jsem, co dřív. Popadla jsem věci a šla jsem se s  Terezkou a se setrou převléknout. První promenáda byla volná, oblékly jsme si, co jsme chtěly. Druhá promenáda byla ve školním oblečení a ta třetí letní. Bylo to moooc dobré a byla legrace. Holky, které chtěly, tak se miss zúčastnily. Kluci byli

SBĚR HLINÍKU VE ŠKOLNÍM ROCE 2008/9

Děkuji všem žákům a rodičům, zaměstnancům a přátelům školy, kteří pomohli při sběru hliníku v tomto školním roce. Poděkování patří i panu Martinu Jiříkovi za odvoz tohoto sběru. Základní škola odevzdala do sběrny REMET spol. s r.o. v Č. Budějovicích 47 kg hliníku. - Mgr. Drahomíra Bodláková, ředitelka ZŠ a MŠ Holubov -

50 LET TELEVIZE V JIŽNÍCH ČECHÁCH Ano , je to tak . Už 50 let máme možnost sledovat televizní program z vysílače na Kleti. Vysílat se začalo 1. května 1959, stavělo se ale

už od roku 1957. Tehdejší podnik Vodní stavby měl co dělat, s vysílačem musel postavit i 12 bytů v Holubově a lanovou dráhu.

Stavba takového rozsahu a následný provoz vysílače a lanovky přinesly řadu pracovních příležitostí pro obyvatele z okolí. Jedním z vedoucích pracovníků na stavbě byl i pan František Bína z Třísova. Možnost získat byt

strana

3

pak přilákala i šikovné techniky , takže bylo postaráno i o opravy tehdy dost poruchových televizorů. Pokud mne paměť neklame, prvním posluchačem v Holubově byl Josef Pils zvaný Jouza Ševců a místnost s televizorem (úhlopříčka 20 cm!) sloužila občas jako kinosál pro polovinu vsi. Po létech, kdy jsme řešili mnohdy nicotné stížnosti na nekvalitní příjem, jsme vzpomínali, s jakým obdivem a tolerancí tehdy lidé televizi přijímali. Z příhradového stožáru s výškou 115 m (který šel pohybem na horní

plošině rozhoupat a pěkně vrzal ) se vysílal program ČST pouze několik hodin večer a pro opraváře v pracovní době monoskop. Program přicházel na Kleť pozemní radiovou trasou nejprve provizorně umístěnou na chatě, poté v kabině na stožáru. Vysílač TESLA s výkonem 10 kW pokrýval až na vyjímky TV signálem celé území jižních Čech. Vyjímky byly od poloviny 60.let řešeny výstavbou malých televizních převaděčů . Nárůst jejich počtu a výstavbu dalších velkých vysílačů ve Vimperku, Voticích, Pacově a Táboře si vyžádalo vysílání 2.TV programu v 70.letech. Všechny tyto satelity spadaly pod správu střediska na Kleti, o provoz se starali pracovníci dvou mobilních čet . Další mobilní čety vznikaly postupně pro údržbu radiových tras, antén a energetiky. V roce 1961 začalo vysílání

rozhlasu na VKV dvěma 10 kW vysílači, později se rozšířilo na tři, obohatilo o stereo, paging, RDS, přešlo do tzv. západního pásma VKV a dnes se vysílají 4 programy ČRo s výkony 10 kW . Druhý program televize jsme začali vysílat v roce 1974 malým 2 kW vysílačem, definitivně pak s  20 kW v polovině roku 1977. 70. léta byla obdobím prudkého rozvoje radiokomunikací. Na Kleti došlo k celkové rekonstrukci střediska. Přistavěna byla nová provozní budova a tam instalovány nové vysílače. Starý stožár byl demontován a novou dominantou Kletě se stala ve dvou výškách kotvená ocelová roura s laminátovým nástavcem a celkovou výškou 175 m. Instalována byla nová Japonská radioreleová trasa NEC , která sloužila nejen pro přenos telefonních hovorů ze severu na jih Evropy, ale i pro dopravu všech televizních a rozhlasových modulací na Kleť. Kvůli ní byl v roce 1969 postaven v areálu střediska další stožár s výškou 55 m. Postavena byla také úpravna vody, čistička, kotelna, instalovány nové výkonnější dieselagregáty a konečně i opravena silnice, která se i v zimě udržovala sjízdná . Technický rozvoj se ale samozřejmě nezastavil. Pokračoval stereofonním vysíláním a obarvením televize, službami typu paging, teletext, RDS, distribucí signálu přes družice, výstavbou tras pro přenos telefonních a digitálních signálů, modernizací kontrolních a odbavovacích pracovišť a jistě nekončí výměnou starých vysílačů a digitalizací televizního pozemního vysílání. Nejen o vysílače, ale i o energetiku, budovu a její okolí, ostrahu a úklid se vždy musel někdo starat. Na úplném začátku stačili tři technici, postupně počet pracovníků narůstal - v 60. letech kolem dvaceti pěti, v 80. letech až na čtyřicet . Když jsme k 50. výročí po velkém přemýšlení sepsali seznam všech , kteří na Kleti někdy pracovali, počet 164 nás překvapil. Někdo pracoval jen krátce, někteří museli odejít po roce 1969 a další po privatizaci podniku na konci 90. let. Ve vedení se až do zrušení střediska jako samostatné jednotky v roce 2001 vystřídali tři ředitelé a dva vedoucí. Nyní je centrálně řízený provoz střediska zajišťován třemi techniky s podporou pracovníků externích údržbo-

vých čet. Odloučenost pracoviště přinášela specifické problémy s pracovní dobou, stravováním, dojížděním a další dopravou na Kleť. Ne vždy je šlo vyřešit ke spokojenosti všech a někdy musela převážit velká míra fandovství pro techniku, aby zkušení lidé zůstávali. Doprava z Holubova a Č. Krumlova byla na úrovni tehdejších možností zajišťována služebními vozidly až do roku 2001, nyní je ponechána na samotných zaměstnancích . Co říci závěrem. Krátký článek nemůže postihnout všechny změny a události - ať už pozitivní nebo negativní, které proběhly za 50 let existence vysílače a dotkly se nejen vlastních pracovníků, ale i obyvatel Holubovska a jihočeska. Vždy jsme ale cítili a oceňovali podporu představitelů obcí a dobře spolupracovali s lanovkou, hvězdárnou, chatou, lesáky a pracovníky CHKO. Na to všechno si zavzpomínali bývalí i současní zaměstnanci na setkání 16.května v sálu v Holubově - poděkování za spolupráci patří starostovi p. Fraňkovi. Nové možnosti dopravy obrázků a zvuků - satelitní příjem, internet, telefonní linky, GSM pomalu začínají vytlačovat příjem klasického pozemního vysílání. Věže a stožáry na kopcích ale ještě dlouho zůstanou, byť třeba jen jako nosiče moderních digitálních spojových zařízení. A naši potomci budou možná za dalších padesát let s údivem číst, co jsme tu před sto lety vyváděli. Pokud je ještě někdo naučí číst a nebudou komunikovat jen - Jiří Pešl pomocí nul a jedniček .

strana

4

České knížectví kolem roku 1000 V tomto období ohrožoval české knížectví zrod nových států - Polska a Uher. Tyto dva státy zabraly většinu území, které získal za své vlády Boleslav I. i Boleslav II. Území přemyslovského státu zůstalo tak omezeno jen na vlastní Čechy. Boleslav II. měl 3 syny - Boleslava III., Jaromíra a Oldřicha, mezi kterými panovaly spory o vládu. Toho využil polský panovník a dosadil na český knížecí stolec Vladislava. Avšak jeho brzká smrt vyvolala další krvavé boje mezi Přemyslovci. Vítězně z těchto bojů

Naše paní Ruth Anglie, můj druhý domov pokračování z vyprávění paní dr. Ruth Hálové Tak se  stalo, že 1. července 1939, shodou okolností na maminčiny narozeniny, započal můj nový život ve Velké Británii, který měl trvat šest let, o několik měsíců déle než druhá světová válka . Po příjezdu jsme každý seděli na svém kufru a čekali, až si nás někdo vyzvedne. Pro několik z  nás nikdo nepřišel a dovedete si představit, jak se naše malá srdce propadávala do beznaděje. Já jsem již před odjezdem z domova dostala dopis od svých budoucích pěstounů,  takže jsem věděla, že jedu k panu a paní Jonesovým a že mají trafiku v Shirley na periferii Birminghamu. Ale ani pan Jones, ani paní Jonesová pro mne nemohli přijet, a tak se objevil Nicky – pamatuji si přesně, že to byl on, který přistoupil k nám třem trosečníkům a řekl: Pojďte, pojďte mládeži, já vás dovedu k vlaku a vaše rodiny vás vyzvednou v Birminghamu.“ Pán a paní Jonesovi byli velmi milí starší manželé. Měli jednoho již dospělého syna v nějakém domově pro postižené. Vlastnili trafiku spojenou s prodejem sladkostí všeho druhu a zmrzliny. Za domem měli malou zahrádku a tam velmi starou fenku vlčáka, Peggy. Jonesovi se všemožně snažili, abych byla šťastná, a když viděli, jak moc miluji Peggy, brzy rozšířili malé domácí zoo o kočičku a andulku. Ve škole jsem byla přijata velmi přátelsky a cítila jsem se tam mezi dívkami svého věku moc dobře navzdory jazykové nedostatečnosti a velkým potížím při přepočítávání

a intrik vyšel Oldřich se svým synem Břetislavem, kterému se podařilo opět připojit Moravu k českému státu. Břetislav však nemohl být církví uznán za právoplatného dědice trůnu, neboť vzešel z manželství Oldřicha a Boženy, které církev neuznala. Břetislav se proto rozhodl o nebezpečný plán. Unesl německou princeznu Gutu (Jitka) a pojal ji za ženu. Z jejich manželství se narodilo pět synů, jejichž původ už nebyl zpochybněn. Přemyslovská dynastie byla tak do budoucna zajištěna. Břetislav byl velice úspěšný panovník. Roku 1039 vpadl se svou ozbrojenou družinou do Polska, kde vyhlásil svůj první zákoník - Břetislavova dekreta, která byla obrácena proti pohanským zvyklostem. Zakazovala mnohoženství, stanovila tresty za vraždy a těžké zločiny, trvala na dodržování nedělí a svátků jako dnů klidu, trestala nadměrné opilství a přikazovala

pochovávat mrtvé na hřbitovech. Na konci jeho vlády byl náš stát vcelku rozvinutý. Pod Pražským hradem se rozkládalo prosperující kupecké obchodní středisko s kamennými domy, kupecké osady a vinice, hrad Vyšehrad. Břetislav I. ustanovil tzv. stařešinský řád, který měl zamezit sporům o český stolec. Vláda v Čechách měla připadnout nejstaršímu mužskému členu přemyslovského rodu. - D. B. -

anglických peněz, vah a měr bez pomoci   tužky a papíru. S  koncem školního roku 1939-40 jsem dosáhla věku 14 let a tím také konce povinné školní docházky v  Anglii. Ale teď jsem byla úplně nešťastná, hlavním důvodem mého smutku byla stejná myšlenka, která jako by mne po druhé dohonila: „Znamená to, že mám opravdu po celý zbytek života zůstat tak nevzdělaná, jak jsem teď?“ Jonesovi měli v plánu otevřít pro mne  krámek vedle jejich trafiky. Měla jsem tam prodávat vlnu, bavlnky a hedvábí a učit lidé plést, háčkovat a vyšívat. Tomu všemu jsem se naučila už doma, hlavně pletení. Ruční práce mě odjakživa bavily a vždy mi pomohly překonat sklíčenost a smutky, ale považovala jsem je jen za koníčka. Představa, že bych měla od svých čtrnácti let do konce života sedět za pultem a plést, mě přímo děsila. Můj anděl strážný tentokrát přišel v podobě členky Společnosti Přátel neboli Quakerů, slečny Evelyn Sturge, to ona sehnala  člověka, který velkoryse zaplatil mé středoškolské studium v elitní Rugby High School.  O tom, že tímto dobrodincem byl pan Albright, jsem se dozvěděla až po jeho smrti, on si totiž nepřál, abych se to dozvěděla, dokud žije.  Jak hlubokou vděčností jsem všem svým dobrodincům zavázána! Mezi další dobrodince  patří manželé Phyllis a Eric Cleaverovi a Isabela a Jack Boagovi, v  jejichž rodinách   jsem žila po dobu studia na střední škole. Během studia jsem dospěla k přesvědčení, že budu mikrobiologem. Po ukončení studia jsem začala pracovat, abych už nezatěžovala rodinný rozpočet rodin, které se mne ujaly. Psal se rok 1943, začínal podzim a opět další školní rok. Tentokrát s těžkým srdcem a proti své vůli jsem se odebrala  do Walesu, kde se právě otevírala Československá státní střední škola, abych tam složila českou maturitu, kterou bych mohla uplatnit po návratu domů. Za nějaký čas jsem si v  české škole zvykla a dnes na dva roky strávené v  pohostinném a přátelském Walesu ráda

vzpomínám. Na jaře roku 1945 naše oktáva maturovala spolu s řadou českých a slovenských pilotů z  311. a 312. perutě britského letectva RAF. Tito hoši se učili externě při své náročné aktivní službě a přijeli do naší školy složit  maturitní zkoušku. Pošta se ve škole rozdělovala v  jídelně při obědě. Jednoho květnového dne jsem obdržela korespondenční lístek, ofrankovaný první českou známkou po dlouhých šesti letech. Byl od jednoho známého naší rodiny, který se jako voják vrátil do vlasti hned po Dni vítězství, a setkal se v židovském ghettu v Terezíně s mou maminkou. Moje nejsmělejší naděje se splnila, má nejhoroucnější modlitba  byla vyslyšena. Dalších několik týdnů, které mě dělily od naší repatriace 25. srpna a následného setkání s matkou na nástupišti ústeckého nádraží, jsem prožívala v  jakémsi transu, jako bych se vznášela v růžovém oparu štěstí a moje nohy se sotva dotýkaly země. Vše, co si dovedu jasně vybavit je, že v onen  velký den jsem chtěla vypadat co nejlépe a  vzala jsem si jasně červenou rádiovku, jakou nosil polní maršál Montgomery, která mi odlétla z  hlavy a kutálela se po peronu v okamžiku, kdy jsem já vletěla mamince do náruče. Největší svou ztrátu jsem si ovšem uvědomila až po návrtu domů. Nebyla tu už moje drahá babička, která mě vychovala. Zemřela v  pražské židovské nemocnici, bohužel až poté, co byla maminka deportována do Terezína. Zbyl mi po ní krásný zápis v památníku svědčící o tom, jaká to byla ušlechtilá paní. 3. dubna 1939 napsala: „Pro chudé měj otevřenou dlaň Pro zarmoucené slovo těšící Neláskou splácet, dítě mé, se chraň Znej odpouštět a buď vždy přející.    Tvá babička“ Tady končí jedna životní etapa paní doktorky Hálové, která byla tak hodná a podělila se o ní s námi čtenáři Holubovského zpravodaje. My jí za to strašně moc děkujeme. - MS-

strana

5

Chřipka.

Prasečí chřipka se valí z  Mexika do světa. Lidé na ni umírají. Co máme dělat? Již více než deset let opakovaně píši o chřipce, která se občas vyskytuje ve větším měřítku. A občas se prožene světem v  nové síle v pandemii, která hubí miliony lidí. To se stává, pokud virus chřipky se pasážuje přes domácí zvíře a dojde ke změně antigenního kabátu, což způsobí, že lidským imunitním systémem vyrábějícím protilátky není včas poznán a nevytváří se včas protilátky proti infekci. Tato změna se děje v chudších oblastech, kde člověk žije v  užším trvalém kontaktu se svými hospodářskými zvířaty. A přesně to se nyní stalo v Mexiku. Nejhorší pandemii chřipky prožila Evropa po první světové válce, kdy válečnými útrapami vysílené obyvatelstvo napadnul nově mutovaný kmen, který na světě skosil 50 milionů lidí. V Evropě zaútočila chřipka ze Španělska a odtud také měla své pojmenování. Současně se šířící virus prasečí nebo mexické

Politické glosy

Nejdu k volbám!? Máme před sebou volby do evropského parlamentu a dostaneme hlasovací lístky se spoustou politiků ochotných sloužit občanům a spoustou nenasytných politiků, kteří se chtějí jen napakovat. Budeme si umět dobře vybrat? Nejdu k volbám!, slyšíme denně kolem sebe. Naši občané jsou znechucení naší místní politikou. Dělá to ten dojem, že většina našich politiků nejsou ochotni sloužit občanům, jak slibovali, ale že dělají jen vše pro rozmnožení svého majetku. A my občané jsme jen jimi manipulováni, abychom jim posloužili ve volbách k uchvácení moci. Smutná role občana v postkomunistickém režimu. Znechucení občanů chováním našich politiků vede k  předlistopadovým vztahům vůči nim. Opět jsou ONI a MY. Oni, se kterými pohrdáme, a my, kteří nic nezmůžeme. Oni nectí a beztrestně nedodržují zákony, ale my je dodržovat musíme. Oni jsou bohatí a my jen přežíváme. Oni mohou všechno, my nemůžeme nic. Oni beztrestně vysávají naše

chřipky není tak virulentní, takže lze očekávat, že jeho smrtnost nebude tak veliká. Potenciálně vyšším rizikem jsou těžce nemocní pacienti s  hraničními funkcemi životně důležitých orgánů. Pokud se máme dobře bránit chřipce, musíme o ní něco vědět. Chřipka je virus, což je prostá jaderná kyselinka obalená polysacharidovým obalem. Virus se zachytí na povrchu buňky sliznice dýchacích cest, do nitra buňky pronikne jen samotná genetická informace v podobě jaderné kyselinky, které se ihned ujme reprodukční aparát slizniční buňky a začne replikovat tuto virovou jadernou kyselinku, která se obaluje polysacharidovým obalem. Během několika hodin dojde k pomnožení viru, které vede k záhubě a rozpadu slizniční buňky, ze které se pak uvolní stovky virů chřipky, které napadají sousední buňky. Při rozpadu buněk se uvolňují pyretické látky, které rychle zvyšují teplotu těla, v  jejímž důsledku dochází ke schvácenosti člověka. Rozpadající se buňky dýchacích cest způsobují převážně suchý kašel, ale i zvyšují sekreci bronchiálního sekretu. Rýma je u skutečné chřipky méně typická. Kašel a kýchání jsou nejčastější formou šíření chřipky. Při kýchání se šíří viry až na vzdálenost šesti metrů. Toto šíření úspěšně omezíme včasným rozprostřením kapesníku před obličej nebo rouškou. Čím větší koncentrace virů v  ovzduší, tím větší průnik virů do našeho těla a tím rychlejší nástup onemocnění a tím horší průběh. Proto pro včasnou

diagnózu je nutné posoudit, zda se pacient skutečně vyskytnul v  užším kontaktu s  nemocným. Úzkým kontaktem rozumíme společnou domácnost, společný pokoj v nemocnici, nejméně čtyřhodinový kontakt s  nemocným v  jednom kupé vlaku, ale i kontakt přes použité kapesníky, držadlo v  hromadné dopravě, podání ruky… Na předmětech potřísněných kapénkovou nákazou vydrží životaschopné viry několik hodin. Prevencí přenosu nákazy je vyhýbání se většímu shromáždění lidí v kinech, divadlech apod., častější větrání, které snižuje koncentraci virů v  místnosti, mytí rukou po použití kapesníku, při nezbytném pobytu v blízkosti nemocného můžeme oba používat roušku a konečně dnes již můžeme použít léky, které brání vstupu virů do buněk. Pokud se týká preventivního očkování, tak v  současnosti dochází k izolaci viru a vývinu očkovací látky na tento nový druh chřipky. S největší pravděpodobností rozsev mexické prasečí chřipky přes letní měsíce poleví, aby se opět zvýraznil v podzimních měsících. Ale nepanikařme! Chovejme se přiměřeným preventivním způsobem a pokud bude včas vyvinuta očkovací látka, můžeme se nechat naočkovat. Pro rizikové pacienty je možná i otázka zajištění zvláštními léky. A konečně se nový virus chřipky jeví jako méně agresivní než byl virus Španělské chřipky.

peníze a my jen bezmocně přihlížíme. Oni si přizpůsobují zákony i justici a my nemáme ani na právníka, abychom se mohli bránit. A toto znechucení vede k prostému vyjádření: Nejdu k volbám! Ale já kladu otázku: Chceme změnu? Svojí pasivitou žádné změny nedosáhneme. Změna politiky je možná jen ve volbách, a proto se o ni musíme pokusit. Kdo z  nás však se v tom má vyznat, co jsou jen prázdné, jalové řeči, co je lež a klamání občanů? Kdo je doopravdy schopen sloužit občanům? Přesto se musíme pokusit rozeznat u jednotlivých stran a jednotlivých politiků, jaká jsou rizika naší svobody a demokracie. U nás je mnoho vysoce postavených politiků, kteří nectí ani demokracii, ani naši svobodu. My sami je dokážeme identifikovat jen tehdy, pokud sami budeme ctít a hledat tyto hodnoty. Nyní volíme do evropského parlamentu, proto bychom se měli rozhodovat pro politiky, kteří mají vizi funkční Evropské unie, kteří ví, jakou cenu funkční Evropská unie má pro nás, kteří se nebojí podělit se svými pravomocemi s celkem, do kterého vstoupili, a kteří se nechovají jako Slováci při dělení republiky, kteří měli „svá specifiká“. Rozhodně nebudu volit politiky (KSČM), kteří tíhnou více k  Rusku než k  funkční Evropské

unii. Ti do Evropského parlamentu nepatří, ať si jdou do Ruska, když je to tam táhne. Rozhodně nebudu volit politiky (ODS), kteří navzdory svým voličům neochotou ratifikovat Lisabonskou smlouvu brání úspěšnému fungování Evropské unie. Vzhledem k  mojí potřebě vyvažování evropské politiky nepotřebuji volit ani proevropskou ČSSD, protože mám pocit, že těchto hlasů je v  Evropském parlamentu přespříliš a že trochu méně konstruktivismu a trochu více přirozených vztahů a svobody by rozhodně na škodu nebylo. Koneckonců všechny tyto strany mají dost peněz, aby českou politickou scénu zcela převálcovaly. Evropa vyrůstala na křesťanských konzervativních principech, takže lidovci (KDU-ČSL) by měli být evropské tradici nejbližší. Ale zklamali v  prezidentských volbách, že se viditelně postavili proti změně kurzu naší české politiky. Proto jsem schopen volit jen takové kandidáty, kteří myslí a chovají se v  souladu s  osvědčenými, konzervativními hodnotami, jako je pravda, čest, spravedlnost… Těch není nikdy dost. I kandidáti Strany zelených (SZ) jsou potřební v  Evropském parlamentu pro svou orientaci na přežití člověka jako biologického druhu. A pokud bych byl až k  šílenství znechucen našimi politiky, volil bych recesisticky royalisty.

- MUDr. Bohumír Šimek -

strana

6

Inu, nebylo by to krásné mít opět po letech svého krále! Rozhodně bych neviděl budoucnost skrze radikálně antidemokratické strany. A nové pravicové strany? Vzhledem k naší místní zkušenosti, že pravice se často chová levicově a levice pro změnu pravicově, rozhodně by mi nestačily jejich proklamace. Až uvidím jejich reálnou politiku, pak teprve

bych mohl uvažovat o tom, zda mohou dostat můj hlas. Snažme se rozpoznávat rozdíl mezi skutečnou demokracií a iluzivní lidovou demokracií, mezi svobodou omezenou svobodou druhého a bezuzdnou svobodnou zvůlí, mezi liberalismem a zlodějnou. A važme si stran, které ctí přirozené vztahy mezi lidmi

a které ctí skutečnou občanskou svobodu. Dokud se to nenaučíme, budeme podléhat planému diktátu našich stran, které s  námi budou manipulovat. - MUDr. Bohumír Šimek -

Radost ze zdravých dětí Zdá se, že jaro nás letos někde minulo. Zimu vystřídalo léto, nebo spíš letní teploty. Organismus se přizpůsobuje počasí, a proto se kromě jaterních a kožních problémů objevují častěji i problémy se srdcem. Možná trochu předčasně, dnes budu psát o létu. Nejaktivnějším orgánem tohoto období je srdce. Vše, co má se srdcem spojitost, je třeba mít více na pozoru. Vysoký, nebo kolísavý krevní tlak, zvýšený cholesterol,cévní problémy, … Čím dříve začneme u našich dětí se správnými stravovacími návyky, tím lépe se nám je bude dodržovat. A hlavně tím budeme moci předejít civilizačním nemocem, které jsou výše zmíněné.

snadno stravitelným. - Podíl kořenové zeleniny by měl být nižší, než v  ostatních ročních období. Častěji zařazujeme syrovou zeleninu. Používáme hodně i naťovou zeleninu.( Natě a listy z  mrkve, řepy, ředkve, ředkvičky, kedlubny, celeru, …)

- Vzhledem k tomu, že energie je nejteplejší, jíme v  létě, obzvlášť v  horkých dnech, nesmažená jídla. Jídlo upravujeme tepelně jen krátce. Dáváme přednost lehkým jídlům,

Kukuřičná kaše – polenta

Věrná láska V Povltaví nežilo mnoho lidí, neb život tamní byl velmi tvrdý. V  úzkém údolí bylo luk tak málo, že to sotva uživilo starou kravku, o políčcích ani nemluvě. Tamní obyvatelé se živili tím, co jim dala řeka. U Rybáka vyrůstal v  rodině tamního rybáře krásný jinoch. Byl tolik nepodobný svému otci, že se povídalo, že musel jako plaváček v koši připlout. Však víte, co řečí se nadělá … Jen třísovská hamernice věděla své. Vždyť jinochova matka jako děvče kolikrát k  ní přišla se svým osudem pro radu. Před lety pospravovala jedenkrát otci svému sítě, když náhle uslyšela koňský cval. U řeky bývalo klidu, takže jezdec vždy pozornost upoutal. Byl to Francouz, důstojník z vojska, které leželo pod Hlubokou. Vojáku, jenž nebojuje, je dlouhá chvíle. Vyjel si tedy mezi lesy, trochu bloudil, až ho to k řece přivedlo. Tam spatřil krásnou dívku. Amorův šíp proletěl neslyšně. Mladý muž stál jako opařený před krásou té dívky, která sotva popadala dechu. Láska nepotřebuje slov. Všecko přece vyčteš z očí zamilovaných. Jenže vojna nesvědčí lásce. Brzy musel důstojník následovat svůj oddíl, musel se se svou láskou rozloučit a nadobro se rybářce

- Z obilovin dáváme přednost kukuřici, protože ochlazuje organismus a dlouhozrnné rýži. V  chladnějších dnech je možné tyto obiloviny kombinovat s jáhlami. - Z  luštěnin se na léto doporučují polotovary, jako je tofu a tempeh. vhodná je i červená čočka, která je stravitelná, Obzvlášť, pokud se k  ní kousek mořské řasy.

spíše Velmi lehce přidá

Je velmi vhodná jako snídaně. Dá se vařit ve vodě, nebo v mléce. Dochutit se dá na slano i na sladko.

ztratil. Poté právě nejčastěji chodila proti proudu do třísovského hamru, kde s hospodářskou mnoho hodin rozprávěla. Vždyť lásky plod už se pod sukní zjevoval. Hamernice znala, co má člověku říci, aby ho uspokojila. Poslala dívku domů se slibem, že vše zařídí ke spokojenosti. I našeptala hamernice do toho správného ucha slova tak lákavá, že ke svatbě brzy došlo. Narodil se po čase krásný chlapec, o němž už byla řeč. Dali mu jméno Jakub. Když se o křtinách nad ním hamernice sklonila, aby mu udělala křížek na čele, pravila: „Tys z  velké lásky zplozen, velkou lásku vzbudíš!“ Nebylo vlídnějších vychovatelů, než v  té chudé rybářské rodině. Chlapec se brzy naučil ryby chytat jako žádný jiný, sítě jemné utkával a v hospodářství vypomáhalo. Brzy pak po vesnicích chodíval, aby něco ryb prodal. Chalupníci i sedláci ho rádi přijímali a paňmámy se na něho povzdechem usmívaly. Byl to moudrý a všeho znalý mládenec. Copak se málo ke své kmotře – třísovské hamerníci nenachodil pro radu a moudrost? A kráse jeho se nemohla přehlédnout. Pohled jeho černých očí nemohla žádná panna unésti. V samotě podleské žila krásná Helenka. Tam v  době postní Jakub ryby nosil. Co státi se

Pečený tempeh 1 tempeh natural, sójová omáčka, hořčice, zázvorová šťáva, cibule, olej, zeleninový vývar Tempeh povaříme v  zeleninovém vývaru. Stačí přidat na 5 min. do polévky. Necháme okapat a nakrájíme na tenké plátky. Plátky potřeme směsí z  hořčice, sójové omáčky a zázvorové šťávy a necháme chvíli odležet. Na plech vymazaný olejem dáme nakrájenou cibuli a ní položíme tempeh. Pečeme v rozehřáté troubě 15-20 min. Jako příloha je vhodná sezónní zelenina na páře. Brokolice, květák, mrkev, pórek … - gaudi mělo, taky se stalo. Andělský lučištník namířil svůj šíp. Ti dva měli oči už jen pro sebe. Nebylo snad větší lásky v tom našem kraji. Jednou však přišel Jakub s  těžkou hlavou. Osoba ouřední mu ceduličku přinesla – byl povolán na vojnu. Co byly platné slzy dívčí, velké jako perly. Uctivé supliky vojenské pány neoblomily. Jakub zmizel v  pevnosti vojenské někde v Uhrách. Občas se k Helence dostala zpráva, že je živ a zdráv, že dovedností vojenských brzy dosáhla a oblibě velitelů se těšil. Však se krev otcovská nezapřela. Pak začala vojna a od té doby již nepřišla o Jakubovi zpráva žádná. Ta poslední zpráva byla smutná. Prý ve Francouzích v  boji padl… Uplynulo nekonečných patnácte jar od doby, kdy na rozcestí si Jakub s Helenkou naposledy do náruče vpadli a věrnou lásku slíbili. Jaro pod Kletí je vždycky krásné, plné naděje a očekávání. Když vykvetou v lesích podléšky, když vybarví břehy bystřin žluté blatouchy, když se buky zazelenají mladým listovím, přejdou chmury a trápení i těm nejsmutnějším lidem. Loukou rozkvetlou se ztěžka blíží postava v  temném plášti. Občas se zastaví, dechu popadá, chůze mu dělá potíže, jakoby do cíle dorazit nemohl . Co nese ten muž za zprávu?

strana

7

Nebylo by lépe city smutnou zvěstí nejitřit? Vrátka zavrzala a psi se rozštěkali. Muž s vousem zarostlou tváří nevěstí nic dobrého. Na zápraží vyšla žena. Do Zástěry si utírala ruce. Strach z tohoto muže šel, vždyť mu ani nebylo vidět do tváře… Náhle se pohledy setkaly. Ne! Nemůže se mýlit. Ty oči má na světě jen jediný… Nebe se zachvělo a ti dva si padli do náruče. Helenka našla opět svého Jakuba a Jakub svou Helenku, která na něho věrně čekala. Jak tam ti dva stáli, vynořil se z lesa chasník. Jakub vrhl na ženu nechápavý pohled. Když mládenec dorazil na zápraží, nebylo pochyb. Ta podoba byla tak nápadná, že nebylo třeba otázek. Tak se Jakub setkal po letech se synem svým, který ústrky a úděl dítěte z lože nemanželského trpělivě snášel. K vyprávění se oba dostali až po čase, aby si

Přátelé, že je Kleť taková moje tajná láska vám asi už připomínat nemusím a že se po ní rád toulám a píši o méně známých místech, která nacházím a máme z  nich potom společnou radost, je chvályhodné. Nemohu si pomoci, ale v  Kleti je přesto jedno místo, které se mi nelíbí a o kterém už delší dobu přemýšlím proč vlastně 20 let po „sametové revoluci“ ještě stále naší hoře ubližuje a je to – Plešovický lom. Pohybujeme-li se na té naší straně Kletě, tak o něm skoro nevíme, ale když vyjedeme přes Zlatou Korunu na Harazím a otočíme hlavu zpět, tak se člověk až lekne, jaký uvidí kráter. Všichni víme, že žijeme v „Chráněné krajinné oblasti Blanský les“ – hranice u Plešovického lomu tvoří řeka Vltava. Že v této oblasti není vše dovoleno, poznali určitě všichni, kdo si staví nový dům nebo starý předělávají, že je zde chráněna fauna a flóra a že zde lidově řečeno nesmíme jen tak na něco šlápnout, všichni respektujeme. Ale, že se v  této chráněné oblasti celých 20 let stále střílí a celá Kleť přitom nadskočí, to našim ochranářům z CHKO asi nevadí. Je to taková jihočeská rarita a kromě toho střílení je zde

tu krásnou chvíli nekazili smutným vzpomínáním. Helenka brzy po odjezdu Jakubově poznala, že jí pod srdcem zraje život další. Na chlapce se upnula a chudé hospodářství sama držela. Jakub zraněn se dostal do zajetí. Je těžko zajatci, který svobodu nemá a vzpomínka na svoji lásku tam daleko za horami je tak bolestivá. Jednou k němu přistoupil důstojník, který byl na obchůzce stráží. Zeptal se, odkud pochází. I Jakub mu svůj příběh vylíčil. Muž zaplakal a objal ho vroucně. Jakub ničeho nechápající poznal otce pravého. Jakub dostal svobodu a od otce zlaťáky, aby mohl nový život začít. Svůj příběh musil Jakub vyprávět mnohokrát, neboť za ním kluci z  vesnice chodili a žadonili, aby jim příhody ze světa líčil. Patří vůbec tento lidský příběh do pověstí

„ticho po pěšině“. CHKO Blanský les za 20 let svého trvání vydalo několik docela zdařilých brožur, ve kterých uvádí, co všechno se v této oblasti vyskytuje a co všechno je chráněno. Jedna taková brožurka obsahuje podrobnou mapu chráněné oblasti, kde dole pod mapou jsou uvedeny značky s popisem, co všechno nesmíme. Je jich celkem devět, vyjmenovávat je nebudu, ale doporučuji přidat desátou – zákaz střílení trhavinou a vyjádřit to na značce škrtnutým kanónem. Ale dost bylo lkaní a užijme si trochu radosti. Nad lomem vede cesta z  Dobré vody na Kolotán. V místě, kde máte lom po levé ruce a cesta dosáhne svého vrcholu, udělejte vlevo v bok a jděte lesem cca 50 m na východ směrem k  lomu. Nebrání vám v  tom žádná značka ani zábrana, ale pozor – dostanete se na hranu onoho kráteru a žasnete. Je zde výhled do kraje, který se jen tak někde nenajde. Inu, jak se říká: i to zlé je někdy k něčemu dobré. Přehlédneme celých 180° ve směru východním od severu k jihu. Je pravdou, že březový nálet někde trochu brání ve výhledu, ale dobré místo se ještě najde. Na severní straně

podkleťských, které jsou různými taji opředeny? Ach ano! Vždyť láska věrná je největším zázrakem a tajemstvím. - Dr.Otakar Chmelenský, st. Děkuji panu dr. Chmelenskému za další krásný příběh z  našeho kraje, myslím, že tentokrát chytí za srdce nejen milovníky jeho pohádkových vyprávění, ale i milovníky naší krajiny pod Kletí, zejména slohem a živým vylíčením právě probíhajícího jara tady u nás. Znovu si dovoluji touto cestou požádat pana doktora Chmelenského o jakékoliv spojení, adresu nebo telefon, abychom mu mohli osobně poděkovat. - Marie Svobodová -

zahlédneme věže Temelína, dále k  východu Hluboká, za ní Velký Kameník 575m, Baba 570 m u Ševětína, přes střed Č. Budějovic vrch Vávra 526 m u Lišova, dále Hlincova hora 570 m u Rudolfova a jsme v  CHKO Třeboňsko. Nejblíže před námi je potom Věncova hora 650m a za ní Todeňská hora 608 m a jsme v Slepičích horách u Besednice. Kohout 870 m – je na něm vysílač a dříve tu bývala rozhledna a Slepice neboli CHKO Novohradské hory – Kraví hora 953 m s  rozhlednou, Kuní hora 925 a za nimi Vysoká 1034m a dále k  jihu Myslivna 1040, kde bude postavena velká hvězdářská observatoř na vyhledávání nových planet, jak jste si možná přečetli v  novinách. Výhled na jižní stranu končí Poluškou 919 m, kterou poznáte podle vysílače a blíže k  nám Šibeničním vrchem 736 u Přídolí a končí Třešňovickým kopcem 814 m u Rožmitálu. Když vystihnete dobrou viditelnost a přijdete sem odpoledne se sluníčkem v  zádech, je to nepopsatelná krása. Nesmí se ale člověk podívat dolů do kráteru, protože vám to hned zkazí náladu – alespoň mně ano. Takže přátelé, s  tichým provoláním „stop střílení v  CHKO Blanský les“! Ať se vám daří a mějte se dobře. - vakl -

strana

8

Rýžový salát

Ve větším množství osolené vody si uvaříme rýži, nejlepší je jasmínová. Rýži scedíme a necháme vychladnout. Pak si nakrájíme na jemno pečené nebo vařené kuřecí maso, kousek žluté, červené a zelené papriky, kus salátové okurky, osolíme, opepříme a zakapeme citronovou šťávou. Spojíme tím, co máte rádi - buď jenom olivovým olejem s  francouzskou hořčicí, majolkou, tatarkou, zakysanou smetanou nebo jogurtem. Ozdobíme zelenými bylinkami a podáváme vychlazené s  celozrnným pečivem.

Pro květnové číslo našeho zpravodaje jsem připravila pár zdravých jednoduchých receptů.

Žampionové brambory

Do vymaštěného pekáčku naskládáme syrové brambory nakrájené na tenké plátky, osolíme a posypeme syrovými žampiony nakrájenými na plátky a kolečky pórku, ochutíme polévkovým kořením, kmínem a opět navrstvíme plátky brambor, zalijeme smetanou a dáme zapéct pod pokličku, dokud brambory nezměknou. Před koncem pečení posypeme strouhaným sýrem a již odklopené zapečeme do zlatova. Pro obměnu můžeme brambory zapékat s  brokolicí, rajčaty, se šunkou - prostě komu co chutná a množství od oka si každý upraví dle počtu strávníků.

Plněná veka

Večku rozkrájíme na plátky, které však nedořízneme a do jednotlivých zářezů natřeme ochucené máslo – podle chuti, s  pažitkou, česnekem, pálivou paprikou a do každého zářezu vložíme pláteček sýra a pláteček šunky. Večku zabalíme do alobalu a dáme na chvíli do trouby zapéct. Podáváme teplé se zeleninovým salátem.

A nakonec ještě jednu chuťovku od paní Dany Jindrové z Třísova

Vynikající likér z ledových kaštanů 250 ml šlehačky, 1 SALKO, 3 ledové kaštany, 4 kostičky hořké čokolády, ½ litru rumu. Šlehačku vylijeme do hrnce a přidáme čokoládu a nalámané tyčinky ledových kaštanů. Za stálého míchání povaříme. Poté sejmeme z plotny, necháme vychladnout a vlijeme SALKO a nakonec rum. Řádně promícháme, aby bylo hladké a lijeme do lahví. Z jedné dávky je litr likéru. Je to výborné kvalitní pití, které je zase jiné, nežli známé domácí BAYLESy a vaječné koňaky. Navíc bez pudingů, vajec a podobných "kazících se" přísad. Přeji dobrou chuť všem, kteří recepty vyzkoušejí. - MS -

Hlíva ústřičná v alobalu

Na kousky alobalu potřené olejem naskládáme kolečka cibule, na to kloboučky hlívy, které osolíme, opepříme a posypeme drceným kmínem, vegetariáni uzavřou alobal a dají péct do trouby, ti ostatní pokladou hlívu plátky anglické slaniny a pak teprve dají péct – podáváme s  chlebem nebo s vařenými brambory.

Pozvánka na triatlon v Holubově V sobotu 6.června se do  Holubova sjedou triatlonoví nadšenci, aby poměřili své síly v jednom z nejtradičnějších závodů jihočeského poháru v triatlonu. Tento rok se uskuteční 25. ročník závodu Sportovec Podkletí. Na závodníky čeká 700 m plavání na koupališti v  Holubově, 25 km na kole přes okolní vesnice a závěrečný 5 km běh krásnou přírodou směrem k zřícenině Dívčí Kámen a zpět na koupaliště v Holubově. Start bude v 10 hodin. Prezence pro závodníky bude probíhat od 8:30 do 9:30. Jako tradičně budou připraveny ceny jak pro nejlepší z jednotlivých kategorií, celkový vítěz obdrží velký putovní pohár starosty Holubova. Vzhledem k  tomu, že jde o jubilejní 25. ročník, obdrží také prvních 50 závodníků v cíli láhev sektu. Jedinou nevýhodou závodu bude zřejmě poměrně brzký termín, na začátku června není možné zaručit dostatečně teplou vodu na místním koupališti, ale organizátoři doufají, že během závodu i několik dní před závodem bude teplo a voda se prohřeje. Vzhledem k  nabitému termínovému kalendáři Jihočeského poháru, kdy je v  sezóně naplánován každý týden jeden závod, se nepodařilo vhodnější termín zajistit. Pořadatelé se těší na setkání se všemi multisportovními přáteli, závod je otevřen i neregistrovaným závodníkům a účastníci z Holubova a okolí budou vřele vítáni. Bližší informace je možné získat na internetových stránkách jihočeského triatlonu: www.triatlon-jih.cz, nebo na adrese: [email protected], případně na telefonu 602 775 713. Za pořádají oddíl TC Dvořák se na setkání těší Miroslav Šimek a Petr Dvořák.

Narodili se noví občánci Martin Weiter z Holubova

K významnému životnímu jubileu v květnu blahopřejeme: paní Žofii Klimešové z Krásetína – 86 let paní Kristině Waisové z Třísova – 86 let panu Miloslavu Novákovi z Krásetína – 75 let panu Janu Podlešákovi z Třísova – 75 let

Navždy jsme se rozloučili: s panem Janem Burdou z Holubova – 87 let

strana

9

PODĚKOVÁNÍ Prostřednictvím Holubovského zpravodaje bychom rádi poděkovali Mateřské škole Holubov. Setkali jsme se zde s naprosto profesionálním a lidským přístupem k dětem, tak i s dobrou komunikací s námi rodiči. Ceníme si nejen tvůrčích nápadů a trpělivosti všech paní učitelek, ale i výborné kuchyně a celkové útulnosti školky. Současně patří i náš dík za možnost umístit zde našeho syna v době, kdy jsme to potřebovali a byli jsme odmítnuti v MŠ v Křemži, přestože zde máme trvalé bydliště. Ještě jednou za vše moc děkujeme a přejeme do dalších let jen to nejlepší!! - Martina, František a Jakub Španingerovi, Křemže -

3. velikonoční zábava V  sobotu 11. dubna 2009 SDH Krásetín uspořádal již 3. velikonoční zábavu. Atmosféru nám zpříjemnila opět kapela OBZOR. Tento rok byla účast hojná,což těší především ty, kteří se na uskutečnění této zábavy zasloužili /věřte, není to žádná sranda/. Tímto bych chtěla poděkovat a ocenit iniciativu především P. Svěchoty a M. Kudláčkové za zajištění hodnotných sponzorských darů do tomboly. Také děkujeme všem ostatním, kteří do naší bohaté tomboly přispěli. - Za SDH Krásetín D. Svěchotová -

Pozvánka

Pozvánka

SDH Krásetín zve srdečně všechny děti na

Oddíl Skautů a Obec Holubov srdečně zvou všechny děti na

Přivítání prázdnin,

Dětský den,

které se koná v sobotu 27. června 2009 od 13.00 v Krásetíně u koupaliště. Přijďte strávit příjemné odpoledne plné soutěží. Občerstvení zajištěno.

který se koná v sobotu 30. května od 14.00 hodin v Holubově u rybníka. Přijďte si zasoutěžit a vezměte s sebou rodiče, pro které budou také připraveny určité soutěže a pro všechny odměny.

strana

10

strana

11

Pozvánka MS Holubov Pořádá

dne 6. 6. 2009 od 14 hodin soutěžní a rekreační střelbu ze vzduchovky pro děti i dospělé u Pensionu u Lišků v Krásetíně. Vzduchovky, občerstvení a drobné ceny jsou zajištěny. Všechny srdečně zve - MS Holubov -

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB přijme pro oblast Českokrumlovska finančního poradce. Požadujeme dobré komunikační schopnosti, SŠ vzdělání, praxe v  přímém prodeji vítána. Počáteční finanční podpora (5 měsíců) až 60 tis. Kč + provize. Volejte mobil : 604 293 146, e-mail: [email protected]

Bc. Jiří Prajer nezávislý finanční poradce společnosti Fincentrum bezplatné poradenství v oblasti financování bydlení, spoření, státních dotací, pojištění a investic tel.: 603 867 464 www.prajer.com www.fincentrum.com

Vydává: Obecní úřad v Holubově, www.holubov.cz, počet výtisků: 500, MK ČR E 14935, IČO: 00 245 879, zodpovědná redaktorka M. Svobodová. Tisk: GRAFOBAL ARTYPA s.r.o.

strana

12