ČÍSLO 2, ROČNÍK 17
2011
Zpráva z jednání obecního zastupitelstva ZO projednalo a schválilo - zajistit zájezd do Bad Füssingu pro důchodce - zajistit opravu víceúčelové požární nádrže v Krásetíně - uspořádat 1. posvícenskou zábavu v Holubově u příležitosti svěcení obecní kaple - rozpočet sociálního fondu obce - dovybavení prodejny v Třísově - pořídit nový územní plán Obce Holubov - provést rekonstrukci rozvodů ústředního vytápění v základní škole - doplnění školské rady o nového člena Ing. Zdeňka Pavliše
ZO projednalo a neschválilo: - žádost domova důchodců v Horní Plané o příspěvek
- zajištění věnce a stanu na Krásetínskou slavnost
- žádost SDH Krásetín o snížení nájmu za sál v Holubově
- příspěvek na hasičskou soutěž v Třísově
ZO vzalo na vědomí: - přijetí dotace na opravu topení ve škole
- proplatit hadice SDH Holubov
ZPRÁVY ZE ŠKOLY - CO NÁS BAVÍ Vandrování s vodníky Celé Česko čte dětem
23. března 2011 Světový den vody si celá škola připomněla v úterý 22. března modrou barvou oblečení. „Modlitbou za vodu“ od Jana Skácela jsme
- přijetí dotace na dovybavení vozidla SDH Holubov - přijetí dotace na úroky z úvěru na ČOV Holubov - přijetí dotace na 3 měřiče rychlosti v obci - zamítnutí dotace na čekárnu v Třísově - Jaroslav Franěk, starosta obce -
zahájili následující den a vypravili jsme se do přírody. Všichni si nasadili vodnické klobouky a snažili se splnit všechny úkoly, aby získali co nejvíce vodnických pentliček. Žáci se snažili vyhnat zlého vodníka z tůňky (střelba na cíl), prokázali obratnost při přecházení lávky zachraňovali perlorodky říční a jejich perly (přenášení síťky s kamínkem), vyzkoušeli si vábení žabích samečků při hledání partnerky.
strana
1
Den Země Od konce března jsme se všichni zaměřili na školní projekt „Den Země“. 22. 3. jsme si v modrém oblečení připomněli Světový den vody, 23. 3. celá škola vandrovala s vodníky projektový den, v dubnu proběhl projekt PACIHLIPLAK, odvezli jsme nasbíraný hliník a starý papír do sběrny, od 18. 4. byl každé ráno ve školní družině pro zájemce promítán film o ekologii ABCD Ekologie aneb Životabudič, 20. 4. pro nás připravilo ekocentrum Šípek dopoledne plné úkolů o přírodě, 28. 4. školní družina v rámci projektu „Ukliďme svět“ pomohla našemu okolí od odpadků, 4. 5. byli žáci naší školy na Zahradním dni v ZŠ Křemže. V jednotlivých třídách se vyučující zaměřili na témata týkající se naší přírody a její ochrany.
Zahradní den 4. květen Procházkou jarní přírodou jsme došli na školní zahradu ZŠ Křemže, kde nás přivítal pan ředitel a žáci 1. – 3. třídy. Všichni jsme se rozdělili do družstev a postupně plnili úkoly na jednotlivých stanovištích.
Lesní zážitkový den 5. květen Na projektu „Les ve škole – škola v lese“ pracujeme celý školní rok. Školní družina se vypravila na vycházku do lesa společně s lesníkem.
- dopravní hřiště - jarní louka - poznávání ptáků - třídění ovoce a zeleniny - rostliny na zahradě - výsev hrášku - opičí dráha
Na stanovištích pomáhali žáci 2. stupně základní školy. Dopoledne uteklo jako voda, ověřili jsme si znalosti, tělesnou zdatnost a připravené občerstvení na zahradě nás příjemně naladilo na zpáteční cestu do Holubova. Mezi novými kamarády jsme se cítili velmi dobře.
Recyklohraní Naše škola je zapojena do projektu Recyklohraní a plní související úkoly. Jedním úkolem byla účast na vytvoření světového rekordu v počtu znaků měst a obcí vyrobených z odpadových materiálů určených ke třídění. Rekord byl vytvořen a žáci ZŠ Holubov se na něm podíleli. Závěrečným netradičním úkolem bylo najít ve svém okolí včelaře, který by nám pomohl vyrobit „hnízdní podporu“ pro včely samotářky. Ochotnou pomocnicí se stala paní Pokorná, která má své včelstvo pod Dívčím Kamenem. Děkujeme za její ochotu. S její pomocí bude škole připsána vysoká částka bodů, za které budeme čerpat odměny na začátku příštího školního roku.
strana
2
Vandrování za sportem U příležitosti Dne dětí si žáci celé školy zasportovali v pěti disciplínách na velkém fotbalovém hřišti. Házeli kriketovým míčkem, stříleli na cíl, poráželi kužele, skákali z místa, běhali krátký běh a dobrovolníci si vyzkoušeli dlouhý vytrvalostní běh. V každé věkové kategorii vítěz s nejlepším výkonem mohl vystoupit na stupně vítězů a získal diplom. Žáci si uvědomili, že sportování a pohyb jim přináší příjemné prožitky. - JN Stalo je již tradicí, že se páťáci loučí s naší školou básničkou, tak se podívejte jak se jim to povedlo letos. - Jan Přeslička, třídní učitel Jak to všechno bylo Jitka Nováková, Michaela Pavlišová Čtení, psaní, písmenka, byla pro nás novinka, ve škole jsme měli indiánský kmen, to byl vždy náš dětský sen. Násobilka se na nás smála a paní učitelka si s námi hrála, hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny, naučit se trvalo jen vteřiny. Angličtina těžká byla, vůbec se nám nelíbila, be, fe, le, me, pes se veze, do hlavy to rychle leze. Pán, hrad, muž, stroj, to byl krutý boj, žena, růže, píseň, kost, už toho máme vážně dost. Na prázdniny každý chvátá, končí nám ta třída pátá, pět let uteklo jak voda a to je hrozná škoda. Moje cesta holubovskou školou Veronika Lišková, Dominika Churanová 1.třída První třída sranda, byla to naše banda. Berušky už máme, teď jen vzpomínáme.
Čísla a další poznáváme, razítka a známky za to dostáváme. Když na konec hodiny zvoní, přijde čas k našemu hraní. Ten náš první školní výlet, to byl ale velký úlet. 2.třída Když přestávka skončila, všechno do testu jsem věděla. To všechno mě v životě ochrání, i když naučit se to bylo kárání. Naše vánoční představení skončí tím, že se všichni ukloní. Na učení jsme měli desky, teď jsou staré a jsou z nich trosky. A ptáte se, co naše druhácká výtvarka? To pro nás byla šílená hádanka. 3.třída O přestávce jsme se honili a o hodině nic nevěděli. Více se pereme, nežli učíme. Škola už nás nebaví a to jsme teprve ve třetí. Děláme samé blbiny, ke svačině máme rádi maliny Už trochu umíme češtinu, ale nenávidíme Ájinu. 4.třída Máme přírodovědnou procházku, kterou jsme zakončili snězením pamlsku Když nám konečně skončila hodina, slavnostně se otevřela svačina. Míša hodila Adama do koše,
protože Míšu štvaly Adamovy rozkoše. Rádi chodíme na zahradu a k svačině jíme jahodu. O hodině se velice smějeme, o přestávce se kvůli tomu pereme. 5.třída Ta naše pátá, do šestky chvátá. Z těch výletů nás bolí kosti, přijeli k nám bezva hosti. Když jsme psali Příras, učitel měl před počítačem divnej výraz. Při hudebce hrajeme na kytaru, po něm chceme zahrát Lovce Amorů, Když dostaneme vysvědčení, jsme rádi, že skončilo učení Závěr Učitel se s námi mučil, protože nás dva roky učil, ale i pro nás učitel byl velký mučitel. Na škole se objevila láska a byla z toho velká hláška. Tak to naše divadlo na hodné žáčky skončilo. Nebojte se přátelé, to ještě není finále, protože pro mne učení, bude velké mučení. No tak už je ze mě páťačka a toto je moje básnička. Nezapomeneme na vás nikdy, taky není proč by. A když jsme pokračovali ve hře, zavřely se nám navždy této školy dveře.
strana
3
Až se jednou projdu touto uličkou, vzpomenu si na tuhle mojí školu maličkou. Loučíme se Hana Kováčová První třída sedm žáků, ještě málo darebáků. Druhá třída byla lepší, paměť už jsme měli větší. Třetí třída v druhém patře jest, to však nemění diktátů a testů lest. Čtvrtá třída přichází a s ní spousta nesnází. Pátá třída už je tady, to to ale utíká, rychle jsme ji hravě zvládli. A tak se s tou holubovskou školičkou loučíme. Hodně nás naučili: Kateřina, Vendula, Zuzana, Jan, Ludmila, Drahomíra a Eva.
Zprávičky ze školičky Velmi pěknou akcí v naší MŠ se v měsíci dubnu stal výlet do planetária v Českých Budějovicích. Zdařilý program, věkově přizpůsobený si získal každého návštěvníka. V květnu se v našich prostorách provádělo vyšetření očí, této příležitosti využilo hodně rodičů. Proběhla schůzka rodičů, při které byla zhodnocena dosavadní činnost MŠ a rodiče byli seznámeni s chystanými akcemi. Jednou z nich byl výlet vláčkem do Vrábče, kde jsme si vyšlápli do lesa. Tam, po krátkém programu, báječně chutnala svačina. Dne 1. 6. jsme společně s dětmi oslavili Den dětí. Sportovní dopoledně si děti užily a medaili na krku si odnášel každý. Cílem letošního závěrečného výletu se stala zvířátka, jen místo jsme zaměnili a vyráželo se do Chlumce u Borovan. Zde jsme v parku exotických zvířat pozorovali bílého tygra, lva, ocelota, opice…… Když jsme se dětí ptali, co se jim na výletě líbilo nejvíce, zvítězilo nakupování plyšáků, dárečků a nanuků. Zajímavé dopoledne strávily děti na návštěvě u holubovských hasičů. Červen byl
strana
4
pro předškolní děti ve znamení loučení se školkou. Děkujeme rodičům za ochotnou spolupráci při přípravě Zahradní slavnosti a dětem přejeme, ať se jim ve škole líbí a na svou školku vzpomínají v dobrém. Po
přírodovědné vycházce ještě děti čekalo sladké překvapení v podobě ovocného baru. Na závěr nám dovolte poděkovat všem, kdo jakoukoli pomocí přispívali pro naše děti. Velké díky patří také maminkám, které nás
doprovázely na výletech. Krásné léto, hodně radosti a sluníčka. - Za kolektiv MŠ Helena Čížková -
strana
5
Skautský „Den pro děti“ v Holubově Pro holubovské skautské oddíly se již stala tradicí každoroční příprava a organizace dne dětí v naší obci. Letos si 28. května zasoutěžilo 70 dětí ve věku 2 – 14 let. Již od rána bylo u rybníka živo. Oddíl oldskautů (ti odrostlejší) a rangers (děvčata nad 15 let) chystali zázemí pro dětské odpoledne. Přinášeli materiál z klubovny, připravovali jednotlivá stanoviště, vyhloubili ohniště a nachystali dřevo, postavili teepe a skladový stan, který posloužil zároveň i jako zázemí pro ozvučení prostoru dětskými písněmi. Rangers pro děti připravily celkem 11 hravých stanovišť, z toho pět zcela nových. Krátce po poledni se začaly objevovat první zvědavci a ve 14:00 hodin se všechna stanoviště otevřela. Děti lovily lodě, házely
Dívčí Kámen ožil, prozatím díky skautským závodům Během prodlouženého víkendu, od 8. do 10. dubna, proběhlo základní kolo Svojsíkova závodu v okolí Zlaté Koruny. Na počest zakladatele českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka se každé dva roky koná závod skautských družin. Závody jsou rozdělené do tří kol – základní, krajské a celostátní. Úspěšné zdolání první mety mají za sebou družiny z vodňanského střediska a ze střediska Holubov-Křemže. Svojsíkův závod podporuje týmovou spolupráci družin, umožňuje setkání různých skautských oddílů a zanechává v účastnících mnoho zážitků. Víkendové porovnávání družin začalo v páteční podvečer na vlakové zastávce v Holubově. Zde z vlaku vystoupilo asi 20 skautů, k nim se přidalo dalších 35 čekajících na zastávce a po předání prvotních informací byla odstartována víkendová honba za „oživením“ duchů. První zastávkou byla zřícenina hradu Dívčí Kámen, kde již byla přichystána většina přípravného týmu, aby navodila správnou atmosféru a sehrála motivační divadlo. Účastníci zde potkali světlonoše s loučemi, zakleté ztracené duše rytíře a princezny, smrtku a další obyvatele středověkého hradu. Během divadla
klobouky na věšák, zdolávaly malou lanovou dráhu, navlékáním vyšily obrázek, srážely plechovky ze sloupů míčkem na gumičce, házely kamínky na barevný cíl, jely slalom s ježkem, zahrály si minigolf, střílely lukem nebo kuší, soustředily se při vedení drátěného oka labyrintem a trefovaly se do hubybuby. Každé dítě, které splnilo všechny úkoly, si v indiánském teepe vyzvedlo svoji zaslouženou odměnu – balíček sladkostí a nafouknutý balonek na tyčce. Rodiče i děti dostali ještě buřtík a chléb, obojí si mohli opéct na šetrně připraveném ohništi. Celé odpoledne se nám sluníčko schovávalo za temné mraky, ze kterých občas spadla i nějaká ta kapka. K večeru se ale nebe rozjasnilo, sluníčko se na nás usmálo, a tak v závěru dne děti čekala ještě jedna radost – velmi žádané projížďky na „MATYLDĚ“ po holubovském rybníku. Byl to smysluplně
prožitý den. Pracovité ruce zase vše odnosily, uklidily a náhodný večerní chodec by nevěřil, že zde bylo odpoledne tak živo. Jménem organizátorů bychom rádi ještě upozornili na skryté pomocníky, naše sponzory. Za všechny, kdož se dětského odpoledne zúčastnili, děkujeme těm, kteří akci podpořili. Obci Holubov, panu Martinovi Křivánkovi a Jiřímu Pelechovi za finanční podporu. Paní Haně Pelechové – Restaurace u Mária za poskytnutí zázemí. Také děkujeme všem dětem a jejich doprovodu za účast, snahu, odvahu a dovednost při soutěžích. Těší nás, když přijde hodně účastníků a vidíme, že má naše práce smysl. Doufáme, že se vám „Dětský den“ líbil.
přepadla hrad tma a všudypřítomný plápolající oheň dodal tu pravou středověkou atmosféru mezi hradními zdmi. Závod pokračoval plněním čtyř disciplín, tzv. bran, kde se členové družiny rozdělili dle schopností pro lukostřelbu a střelbu z praku, pro využití čichu (poznávání aromatických surovin), chuti (poznávání surovin), hmat (seřazení pěnových čísel, nebo přetřídění fazolí a hrachu po slepu) a pro stavbu stanu za tmy. Plnění disciplín probíhalo během
večerního přechodu na základnu u Zlaté Koruny a za úspěšné splnění disciplíny získávali části kouzelného pergamenu. Pro přechod byla družina doplněna o dospělý doprovod, který dohlížel na bezpečnost a na zdolávání nesnází, které při orientaci ve večerní přírodě mohou nastat. Naštěstí se nic závažného nepřihodilo a všechny družiny dorazily ještě v pátek na základnu. Sobotní ráno bylo ve znamení hlavní části závodu, když hlídky po oficiálním nástupu,
- Za skauty v Holubově Naďa Koflerová -
strana
6
zazpívání skautské hymny a snídani vyběhly na trať v překrásné jarní přírodě pod Kletí. Cestou plnily stanoviště, kde je čekaly nástrahy reálného života, tedy úkoly byly sestaveny tak, aby jejich osvojení bylo možné využít v praxi. Na stanovištích se účastníci setkali s prací s mapou a orientací v terénu, vyhledáváním informací z knih, zdravovědou, šiframi, přípravou jídla, sestavováním skládačky pomocí týmové komunikace a taktice, prací s technikou a natočením krátkého zaklínadla, malováním lodi bez verbální komunikace nebo vytvářením příšer s určeným počtem nohou a rukou. Vyhlášení výsledků probíhalo v kruhu kolem ohně, po společném zazpívání kouzelných písniček a přeříkání zaklínadla se zjevil rytíř a princezna, kteří mohli díky úspěšnosti družin opět žít běžný život na jejich hradě. Za odměnu vyhlásili účastníkům výsledky
a později předali ceny. Absolutním vítězem závodů, za účasti družin ze středisek Holubov-Křemže, Velešín a Vodňany, se stala dívčí družina Hrošíků ze 4. oddílu Křemže. S Hrošíky z Křemže postoupila i dívčí družina z Holubova a chlapecká družina Ostřížů z Vodňan. Tyto tři družiny postoupily do krajského kola, které by se mělo konat v polovině června v Táboře. Kromě postupu, cen, diplomů nebo upomínkových listů si účastníci odvážejí mnoho zážitků a kontaktů na nové kamarády. Pořadatelský tým si zase odnáší nenahraditelný pocit, který vzniká při dětské radosti a nadšení z nových zážitků. Závěrem bych rád poděkoval všem zúčastněným za přispění k výsledku akce a paní Ing. Zdeňce Tučkové za umožnění realizace programu na Dívčím Kameni.
KRAJSKÉ KOLO SVOJSÍKOVA ZÁVODU
neustálého deště děti rozdělaly oheň a uvařily si výbornou večeři. Další součástí závodu byl samotný závod, který čítal 14 stanovišť. Některá byla spíše sportovní, některá testovala spolupráci družiny, jiná byla o vědomostech a schopnostech. Body se mohly nasbírat ještě dalšími různými činnostmi, např. scénkou u ohně, ranní rozcvičkou, pořádkem kolem svých stanů… I když se naše družina neumístila na předních místech, myslím, že to pro děti byl skvělý zážitek a naučily se spoustu nových věcí. - Veverka -
Jelikož jedna družina holubovských skautek se na základním kole umístila na druhém místě, vyrazili jsme i na krajské kolo Svojsíkova závodu. Tento závod se konal u Bechyně, ale jednotlivé soutěžní hlídky vystupovaly na zastávkách nedaleko Bechyně a jejich hned prvním úkolem bylo na základnu podle mapy dorazit a cestou plnit různé úkoly. Během víkendu si děti vařily samy na ohni a to vše bylo zahrnuto do hodnocení závodu. Samy bez pomoci dospělých zvládly uvařit guláš a špagety s boloňskou omáčkou, při kterých jim počasí moc nepřálo, ale i za
Za pořádající tým - velitel závodu - Tomáš Polanský -
Sbírka „POMOZTE DĚTEM“
v Holubově, Krásetíně i Třísově. Po rozpečetění kasiček na obecním úřadě bylo na sbírkový účet odesláno 8.000 Kč. Rádi bychom tímto poděkovali všem, kteří k tomuto krásnému výsledku přispěli. Podle informací na webových stránek Nadace rozvoje občanské společnosti se již tradičně nejúspěšnější sbírkovou akcí 13. ročníku stalo Velikonoční skautské kuřátko. Skautům a skautkám z celé České republiky se podařilo vysbírat 310 802 Kč. Za třináct let spolupráce bylo při různých akcích JUNÁKa - svazu skautů a skautek ČR doposud nashromážděno neuvěřitelných 4 025 559,50 Kč. - VCh -
– Velikonoční skautské kuřátko Letos se náš oddíl opět zapojil do sbírky „POMOZTE DĚTEM“. Jedná se o dlouhodobý celonárodní projekt České televize a Nadace rozvoje občanské společnosti, který podporuje znevýhodněné a ohrožené děti do 18 let, žijící v České republice. V rámci akce Vítání jara připravili děti pro letošek kamínky s obrázky kuřátka a dalšími jarními motivy jako odměnu pro ty, kteří se rozhodli sbírky přispět. Skupinky světlušek a skautek jste pak mohli potkat v období Velikonoc se zapečetěnými kasičkami
Dětský den v Krasetíně
a 17 chlapců. Soutěže se zúčastnilo i 28 dospělých.
Dospělí ženy Jana Kodatová, Eva Nováková, Markéta Moravíková
Dne 5. 6. 2011 se uskutečnil před Pensionem U Lišků již tradiční dětský den pro děti i dospělé, který pořádá MS Holubov. Pro všechny účastníky byla připravena soutěž ve střelbě ze vzduchovky na terč a rekreační střelba na špalíky a plechovky. Celé nedělní odpoledne si děti užívaly střelby a sluníčka. Do soutěže se přihlásilo v kategorii děti předškolní 2 dívky a 4 chlapci, děti navštěvující základní školu 7 dívek
Zde je tabulka vítězů z každé kategorie: Dívky předškoláci Anna Fošumová, Kateřina Kudláčková
Dospělí muži Jan Novák, Ladislav Kodat, Petr Řezanka
Chlapci předškoláci Vojtěch Kodat, Tomáš Kudláček, Josef Fošum a Lukáš Moravík Dívky do 15 let Aneta Jonášová, Eva Šustrová, Eliška Kudláčková
Pro všechny děti byla připravená malá cena pro radost a pro vítěze navíc diplom. Všem zúčastněným tímto děkujeme a těšíme se na příští střelecké setkání. - Za MS Holubov Ing. Václav Kudláček -
Chlapci do 15 let Jiří Frána, Vít Kodat, František Foltin strana
7
HOlubovký KUlturní Spolek HOKUS o.s. 5. 4. 2011 zavítal k nám do sálu v Holubově Divadelní klub Českokrumlovské scény s hrou "POPEL & PÁLENKA". Ten, kdo opustil křeslo s televizí a přišel se podívat, jistě nelitoval. Tragikomický příběh v tomto podání stojí za
Triatlon Holubov – Sportovec Podkletí
V sobotu 25. června se uskutečnil již 27. ročník triatlonového závodu Sportovec Podkletí v Holubově. Na startu se sešlo početné pole 52 závodníků, kteří se snažili o co nejlepší umístění a tím i nejvyšší počet bodů započítaných do Jihočeského poháru, seriálu závodů pořádaných na území jižních Čech po celou sezónu. Triatlonisté absolvovali trať 700 m plavání, 25 km na kole a 5 km běh. Celkovým vítězem a držitelem putovního poháru starosty obce Holubov se stal Václav Zajíc z klubu Trisk České Budějovice. Závod pořádal klub TC Dvořák. Výsledková listina Místo: HOLUBOV 0,7 - 25 - 5 Poř. Závodník 1. Zajíc Václav 2. Linduška František 3. Toul Filip 4. Hradecký Jan 5 Lorenc Erik 6. Čulík Tomáš
Klub TriSK ČB Cyklo Jiřička ŠuTri Prachatice E.ON triatlon Tábor ŠuTri Prachatice E.ON triatlon Tábor
zhlédnutí a všichni odcházeli s dobrou náladou. 6. 5. 2011 jsme se opět po roce pokusili udělat radost dětem LAMPIONOVÝM PRŮVODEM. Průvod prošel Holubovem (jinou trasou než loni) a dlouhou túru jsme zakončili na návsi u ohně. Pod rozkvetlým kaštanem byly pro děti připraveny limonády i buřtíky.
26. 5. 2011 zahrála v sále Holubov skupina EPY DE MYE. Z názvu to sice není patrné, ale skupina dnes patří mezi stálice české folkové scény. Děkujeme za krásný a příjemný večer.
7. Kync Lukáš 8. Sedláček Ondřej 9. Uhlíř Radek 10. Vítů Martin
3 . Eningerová Valerie ŠuTri Prachatice 4 . Procházková Milena Trisk ČB 5. Šimáková Aneta SCV Blatná
E.ON triatlon Tábor Trisk ČB Trisk ČB E.ON triatlon Tábor
1:11:11 1:11:15 1:11:52 1:12:23
1. Hořejší Kamila TC Vaněk J. Hradec 2 . Grabmüllerová Šárka B&H Triatlon ČB
1:14:01 1:14:10
Více fotografií z jednotlivých akcí naleznete na www.hokusnici.estranky.cz - Jitka Nováková -
1:17:22 1:22:51 1:24:08
V Českých Budějovicích 26. 6. 2011 Miroslav Šimek, ředitel závodu a tiskový mluvčí Jihočeského triatlonového svazu.
25. 6. 2011 Cíl 1:08:27 1:08:40 1:10:09 1:10:10 1:10:26 1:10:56
strana
8
Stolní tenisté Křemže a Holubova zakončili další úspěšnou sezónu Sál v krásetínském kulturním domě patří už po několik let stolnímu tenisu. Své domácí zápasy zde hrají jak křemežští, tak holubovští sportovci a právě v tuto roční dobu mohou hodnotit další skončenou sezónu. Stolní tenis se během několika let rozrostl na Křemežsku a Holubovsku tak, že nyní už mohou sumarizovat celkem čtyři celky – Křemže A, Křemže B, Holubov A a Holubov B. Při pohledu na tabulky tří soutěží, kterých se čtyři zdejší celky zúčastňují, je to sumarizování víceméně příjemné. Všechny soutěže se podařilo udržet, a to zejména v případě křemežského áčka s velmi nečekaným umístěním. Překvapivým druhým místem po postupu do krajské soutěže oslnili stolní tenisté Křemže A v sestavě Jaroslav Opelka, Jiří Reitinger, Jan Hůlka, Petr Kocourek, Zbyněk Kudláček a Martin Dobrovodský. Původní cíl udržet se v soutěži se tak v průběhu sezóny změnil v reálný boj o postup. V konečném pořadí se nakonec Křemežští usadili na druhé příčce
za týmem Kněžské Dvory A. Excelentní pozici si vydobyli patnácti výhrami a sedmi prohrami a stali se tak pro nadcházející sezónu tvrdým oříškem pro všechny soupeře v krajském přeboru. Křemežskému béčku se v základní části o pověstný chlup nepodařilo postoupit do play-off mezi pět nejlepších a zbytek sezóny bojovalo o šesté až deváté místo. Zde však Křemežští nenechali nic náhodě, všechny souboje suverénně vyhráli a jednoznačně ovládli šestou příčku v okresní soutěži. O body do konečného pořadí se v týmu Křemže B postarali Martin Dobrovodský, Jan Laštovička, Viliam Vitek, Stanislav Tetenka, Jiří Bartůška, Daniel Břečka a Libor Piksa. Cíl pro Křemži B do nadcházející sezóny? Tentokrát proniknout do silné pětky! Holubovské áčko si po loňském postupu do okresního přeboru dalo za cíl udržet se. Páté místo z osmi týmů v konečném pořadí vypadá jako klidný střed tabulky, ale průběh soutěže pro Holubov A určitě klidným nebyl. Soutěž byla vyrovnaná, a tak přestože Holubov byl chvílemi v patách medailovým týmům v soutěži, chvílemi se na ně zase dotahovaly týmy z chvostu tabulky.
Holubovské nádraží Možná někteří z našich čtenářů zaznamenali, že v tisku proběhla soutěž a o nejkrásnější nádraží ČR. Do soutěže bylo navrženo i naše malé nádraží. Autorem návrhu byl pan Libor Koldinský, turista z Týniště nad Orlicí, který projížděl naším krajem, nádraží jej natolik zaujalo, že je vyfotil a nominoval do zmíněné soutěže, za což mu patří náš dík. Do letošního 5.ročníku bylo přihlášeno celkem 136 vlakových nádraží a zastávek, z nich bylo nakonec vybráno 10 finalistů: Boskovice, Hnojník, Holubov, Horažďovice, Hořice v Podkrkonoší, Martinice v Krkonoších, Merklín, Měchenice, Rynoltice a Uherské Hradiště. Hlasování veřejnosti probíhalo po celý květen a bylo podpořeno spoluprací s významnými mediálními partnery jako je IDNES a server Novinky CZ. Pátý ročník soutěže o titul Nejkrásnější nádraží ČR vyvrcholil dne 17.června 2011 slavnostním udílením cen v Senátu Parlamentu České republiky v Praze. Soutěž vyhlašuje Asociace Entente Florale CZ - Souznění, o.s. ve spolupráci s Mikroregionem Konstantinolázeňsko a o.s. Plzeňská dráha. Spolupracují Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova, Ministerstvo dopravy ČR, České dráhy, Správa železniční dopravní cesty, Jindřichohradecké místní dráhy, Posázavský Pacifik, ŽelPage, KŽC - Doprava, Království železnic, časopis Dráhař, Novinky CZ a I-Dnes. Nejkrásnějším nádražím roku 2011 se nakonec stalo nádraží v Uherském Hradišti Naše holubovské nádraží v čtenářské anketě na Novinky CZ - „Které nádraží se
V některých momentech hrozil i sestup, a tak páté místo a udržení soutěže je rozhodně úspěchem. Okresní přebor pro Holubov A udrželi Miroslav Pešl, Karel Charvát, Štefan Streit a Milan Vítek. Týmu Holubova B, který jako nově vzniklý odehrál první sezónu, zůstal černý petr a tudíž poslední místo v okresní soutěži. Tým Holubova B hrál v uplynulé sezóně v sestavě Jiří Mandát, Jindřich Mráz, Miroslav Šváb starší, Jiří Šváb, , Jiří Rytíř a Miroslav Šváb mladší. Změn do další sezóny je na Křemežsku a Holubovsku několik. Především Martin Dobrovodský oslabí křemežské áčko i béčko přestupem do Černého Dubu, dále z holubovského béčka odejde dvojka Jindřich Mráz a Jiří Rytíř, kteří zakládají vlastní klub Dolní Třebonín. Ohledně případných nových hráčů je zatím předčasné hovořit, sezóna začne až na podzim a je možné, že se najde nějaký zdatný, ale zatím neregistrovaný stolní tenista, jenž některý ze čtyř místních týmů doplní. - JAN LAŠTOVIČKA -
výdejnu jízdenek a nakonec zůstalo neobsazené a uzavřené. Dnes mohou cestující alespoň do čekárny, o kterou se stará obec. Díky starostovi Jaroslavu Fraňkovi máme na místě prádelny a nepoužitelných záchodků vedle budovy nádraží parčík a před budovou lavičky. Naše nádraží mělo svým způsobem štěstí, že nebylo nikdy zmodernizováno a opravy se dočkalo až před pár lety a to opravy tak citelné, že vypadá téměř jako před 120 lety. A to bylo zřejmě hlavním důvodem pro hlasy v anketě. Závěrem mi dovolte citovat úryvky z některých hlasů pro holubovské nádraží. Posilám svůj hlas nádraží Holubov. Roztomilé malinké a kouzelné, vyvolávající nostalgii.
vám nejvíc líbí“ získalo 13,2 % hlasů tj. 3 místo. Myslím, že to byl pěkný dárek k narozeninám. Právě před 120 lety byla totiž dokončena stavba dráhy z Český Budějovic do Želnavy. „Největším objektem na celé trati byl ohromný viadukt - železniční most před stanicí Holubov /tehdy do roku 1923 Adolfov/. 10. listopadu 1891 projel Adolfovem první ověnčený vlak se zástupci vlády, země, okresu, zástupci ředitelstva státních drah, polit. úřadu, okresního výboru obchodní komory atd. Byl to den pro náš kraj slavnostní. Druhého dne počala všeobecná doprava osob i zboží.“ – úryvek z obecní kroniky. Zprvu mělo naše nádraží dokonce přednostu, později traťmistra, potom jen
strana
9
Svůj jeden hlas věnuji nádraží v Holubově. Je kouzelné, roztomilé a moc pěkně opravené. Kéž by tak vypadala všechna nádraží. Nejkrásnější nádraží je v Holubově Jednoznačně je pro mne Nejkrásnějším nádražím ČR pro rok 2011 nádražíčko Holubov. Jsem patriot, snad to nevadí. Mám ráda všechna nádraží, o které se lidé pěkně starají a dají k němu kousek svého srdíčka a fyzické práce. Já považuji v této soutěži za nejkrásnější náš jihočeský HOLUBOV
zují k prospěchu obyvatel a návštěvníků, zejména turistů. V ČR jsou krásná nádraží, ale také opuštěná, zanedbaná nebo se rozpadající. K tomu poslednímu kritickému pohledu musím přidat i nádraží v Českých Budějovicích, které už skutečně volá po rekonstrukci. Hlasuji pro HOLUBOV, jak by ne, když tam bydlím a tou dráhou jezdím odmalička a jsme Kleti nejblíže. - Marie Svobodová -
Hlasuji pro nejkrásnější nádraží: HOLUBOV. Fandím obcím a městům, které se ujaly opuštěných budov ČD a zvelebují je a provo-
DANCING OF THE ROSE „ Dne 10.-11.6.2011 se v Holubově v sále Restaurace Pod Kletí sešlo cca 60 tanečníků square dancingu z celé republiky. Hlavním hostem a callerem akce byl Bronc Wise-nejlepší světový caller žijící ve Švédsku. Akce pod názvem DANCING OF THE ROSE se velmi vydařila a za to patří velký dík panu starostovi Holubova panu Jaroslavu Fraňkovi a zaměstnancům již zmíněné restaurace. Velký dík všem, kteří nám umožnili tuto akci zorganizovat a uskutečnit. Za SDC CARMENTIS prezidentka klubu Alena Bártová.“
Kaplička
Je asi málo těch, kteří by si nevšimli stavby, která se rýsuje při cestě z Holubova do Krásetína, na kopci zvaném Petrova hůrka. Většina občanů ví o záměru obce postavit zde kapličku. Jelikož se objevil názor, že svatba kaple v dnešní době je zbytečnost, ráda bych znovu připomněla, že kaplička se nestaví z obecního rozpočtu, ale z příspěvků našich občanů a sponzorských darů firem. Co je potěšitelné, našla se spousta lidí i nevěřících, kteří nejsou našimi občany, ale náš záměr se jim líbí a stavbu kapličky podpořili finančními prostředky zaslanými přímo na účet kapličky, hotově do sbírky na obecním úřadě a nebo materiálem a svou prací. Díky jim všem stavba úspěšně pokračuje a záhy bude dokončena. Sbírka byla ukončena k 30.6.2011 a k dnešnímu dni bylo vybráno 265 897 Kč. Další stovky tisíc dostala obec od sponzorských firem v materiálu a zejména v práci. Seznam dárců bude zveřejněn a uložen v kopuli pod křížem - všem patří náš dík. V minulém čísle našeho Holubovského zpravodaje jsme zapomněli poděkovat za výtěžek Tříkrálové sbírky, který organizátoři věnovali právě na výstavbu kapličky. Díky patří paní Heleně Čížkové, která s dětmi z náboženství vybrala v Holubově úctyhodných 4.755 Kč. Dále Václavu Klimešovi, Aleně a Klárce Valentovým a v neposlední řadě
zesnulému Adolfu Buštovi ml., který se kapličky v holubovském sále první posvícenbohužel dostavby kapličky už nedočkal. Ti skou zábavu, na níž jste všichni srdečně - MS v kostýmech Tří králů a s hudebními nástroji zváni. obešli Krásetín a vybrali neuvěřitelných 4.710 Kč. S potěšením konstatovali, že většina lidí do sbírky přispěla a ti, co je Tři králové nezastihli doma, donesli příspěvek osobně na obecní úřad. Kolem cesty ke kapličce bude vysázena řada mladých lip, abychom tak nahradili staré, suché a nebezpečné, jejichž pokácení vyvolalo takovou nevoli mezi některými občany, že je to dohnalo až k udávání, což je velmi smutné. Jelikož náš další zpravodaj vyjde až koncem září, zveme tímto všechny dárce a příznivce obecní kaple na její slavnostní vysvěcení, které se bude konat v sobotu 24. září od 14.00 hodin na Petrově hůrce. Kaple bude zasvěcena Sv. Anežce České, jejíž 800. výročí narození letos vzpomínáme. Zvon bude na přání generálního ředitele firmy Kámen a písek ing. Otakara Veselého, jako jednoho z největších sponzorů, zasvěcen Svaté Barboře. Kapličku vysvětí českobudějovický biskup mons. Jiří Paďour a doufáme, že se této slavnosti, kromě místního duchovního správce křemežské farnosti Andrzeje Urbisze, zúčastní i páter František Hranáč, který je stavbě velice nakloněn. Po dostavbě bude kaple zapsána do majetku Obce Holubov. Večer uspořádáme na počest vysvěcení
strana
10
Co je nového v Třísově … Určitě řadě z Vás neuniklo, že byly u nás v osadě opraveny dva svatostánky. Kaplička, která stojí u železničního přejezdu ve směru na Křemži a boží muka u silnice do Českého Krumlova - „Na kopečku“. Materiální náklady uhradili třísovští občané tzv. „Starousedlí“, kteří vlastní společné pozemky v k.ú. Třísov a v současné době jsou sdruženi pod názvem Lesospol Třísov. Zednické práce včetně renovace obrazů bezplatně provedl jeden z nich, František Kříž se svou stavební partou. - Veis František -
Z činnosti Sboru dobrovolných hasičů v Třísově za 1. pololetí roku 2011. Před koncem roku 2010 jsme si připomněli 75. výročí založení samostatného hasičského sboru v Třísově. Oslava se konala v obecním sále v Holubově. Pan Miloš Motejl nás opět po pěti letech vyfotografoval. Členská základna se rok od roku zvyšuje, k 1.1. 2011 máme ve sboru registrováno 113 činných členů, z toho je 76 mužů, 37 žen a dále evidujeme 20 mladých hasičů do 15 ti let. Při této příležitosti byl mimo jiných našich členů oceněn Vladimír Filištein, který za dlouholetou aktivní činnost v požární ochraně převzal
nejvyšší vyznamenání Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska titul Zasloužilý hasič. Slavnostní předání se konalo v centru hasičského hnutí v Přibyslavi. Z další činnosti v roce 2011 ve stručnosti vybírám: Vydařil se únorový hasičský ples v Holubově, který byl vyprodán. Dne 30. května jsme pořádali pro děti „Cestu pohádkovým lesem“. Tato povedená akce se těší stále většímu zájmu. Letos se zúčastnilo 75 dětí. Naše družstvo starších žáků zvítězilo v okresním kole hry Plamen a postoupilo do krajského kola, které se konalo dne 4. června v Milevsku. Umístilo se na pěkném 4. místě.
Tradičně v červnu pořádáme soutěž v požárním útoku o putovní pohár SDH Třísov, která je součástí seriálu Jihočeské hasičské ligy. Letošního již dvanáctého ročníku se zúčastnilo rekordních 28 družstev (27 mužů a 11 žen). Našim družstvům se na domácí půdě nedaří. Muži po loňském celkovém prvenství v Jihočeské lize obsadili 7. místo. Ženy byly páté, v roce 2010 v celkovém hodnocení obsadily bronzovou příčku. Nastávající kulturní akcí, kterou připravujeme, je tradiční posezení Posezení pod kaštany, které se uskuteční 30. července již po sedmadvacáté. Srdečně všechny zveme. - Veis František, starosta sboru -
strana
11
Vážení přátelé, už jste se někdy někdo zamyslel nad tím, proč onemocníme? Je nemoc něco, co se nám „přihodilo“, nebo si za její vznik můžeme sami třeba tím, že porušujeme životosprávu a nežijeme podle toho, co nám doporučuje náš lékař? Znamená nemoc vychýlení z rovnováhy nebo je to pro nás varování? Máme se nemoci podvolit, nebo s ní začít bojovat? Když se nad tím zamyslíte, je najednou těch nezodpovězených otázek nějak moc. Existují různé názory na to, jak nemoc chápat. Většina z nich považuje nemoc za něco zlého. V každém případě je nemoc něco, co k nám patří. Neexistuje snad člověk, který by za celý svůj život neonemocněl. Zjednodušeně lze říci, že je to reakce organismu na určitou situaci, vzniklou v našem životě. Realita, ve které žijeme (a v současné době to není vůbec procházka růžovým sadem) na nás samozřejmě působí. Nemoc je reakcí buď na některou vzniklou situaci, nebo na její změnu. Dá se s klidným svědomím napsat, že spouštěčem nemoci je cosi mimo tělo člověka, ale zároveň je pro vznik nemoci velmi podstatné, jak člověk své okolí a svou životní situaci vnímá a jak k ní přistupuje. Nemoc by se dala z určitého pohledu chápat jako rozumný biologický program, který má pro náš organismus určitý smysl. A protože tělo je složeno z několika různých systémů, tak i smysl nemoci bude
různý. Za určitých okolností si můžeme položit otázku, že uzdravení se z nemoci je otázkou vůle. Vůle v našem životě je velice důležitá, ale nestačí to. Pokud se chceme uzdravit, musíme změnit postoj a to vůči té sféře svého života, v níž leží příčina naší nemoci. V některých případech je to značně obtížné, nebo to dokonce přesahuje síly dotyčného člověka. Pokud žijeme někde v domě a se sousedy z různých důvodů zde panují problematické, nebo dokonce nepřátelské vztahy, je změna postoje k situaci těžká, i když by si to třeba zúčastnění přáli. A právě změna postoje je při uzdravování klíčovou podmínkou. Bez změny přístupu nebo postoje k příčině problému nelze dosáhnou úplného a trvalého vyléčení. Když se zamyslíme nad příběhy lidí, kteří se „zázračně“ vyléčili z nemocí, na které je zatím naše zdravotnictví krátké, vždy najdeme jedno společné – tito lidé změnili svůj život – změnili postoj. Je pravdou, že každý z nás si přeje být zdravý, s tím nelze než souhlasit. Ovšem to bychom museli být naprosto lhostejní jak sobě samým, tak ke světu, ve kterém žijeme. Každý člověk žije v tom „svém světě“ a přesto jsou si naše životy podobné jako vejce vejci. Nemoc lze přirovnat k jakémusi biologicky smysluplnému programu, který začíná jeho spuštěním. Spouštěčem může být třeba nepříjemná hádka
např. mezi manžely, nebo sousedy. Podle toho, jak tuto situaci vnímáme, dojde k tomu, že se hádkou buď vybouříme a nic se neděje, nebo se nás hádka dotkne natolik, že se dostaneme do situace, kdy se nám stále bude honit hlavou myšlenka na proběhlou hádku. A právě tyto myšlenky nám mohou spustit nemoc, o níž dosud nic netušíme. Nemoc potom probíhá podle našeho způsobu vnímání situace a často se na ní ještě podílejí různé plísně, bakterie a viry. Jistě mnozí z vás již použili lidové rčení „ leží mi to v žaludku“. Nastala např. situace, kdy jsme se na něco hodně těšili a dopadlo to úplně jinak a leží nám to v žaludku. Prostě jsme to „nestrávili“ a naše myšlenky se budou stále točit kolem tohoto problému, až začneme mít skutečně zdravotní problémy s žaludkem. Nebo manžel se dlouhodobě obává nevěry své ženy, protože není jediným „krasavcem“ ve svém teritoriu a stane se, že začne mít problémy s prostatou. Nebo jako děti jsme měly doma problém, ze kterého jsme chtěly z domova utéct, a důsledkem bylo astma, které zmizelo např. při pozdějším odchodu z domova – změnil se postoj. Co z toho pro nás vyplývá? Je třeba si uvědomit a pamatovat, že nemoc má vždy tři stadia: psychika – mozek – orgán v těle. No a jak tedy vlastně máme žít? Mít se rád, nekupit si problémy a mít rád život. Snažit se o harmonii ve vztazích, a když nás někdo „štve“, nejlepší je mu to říct a nechodit kolem horké kaše. Sebeúcta je nezbytnou podmínkou pro kvalitní život a pro skutečně vyrovnaný vztah
strana
12
k sobě samému, což je také základem a předpokladem pro fyzické zdraví. Zkusme se přestat mračit a neustále nadávat na všechno kolem sebe. Po každé bouři se obloha vždy vyjasní. Tak proč se také nevyjasní naše obličeje? Přátelé nemějte obavu, toto pojednání není z mé hlavy, ale jsou to volně zpracované myšlenky z článku z časopisu o zdraví a chtěl jsem se jenom o některé úvahy s vámi podělit, protože mně článek oslovil. Návodem, jak se dopracovat a zachovat si pevné zdraví je určitě procházka do přírody a na místo, kde nebudeme rušeni a budeme se moci zamyslet jak dále radostně a bez nemocí kráčet životem. Takové místo je podle mého názoru Kamejk. Už jenom název člověka fascinuje. Pro ty, co nejsou rodáci, tak je to z Holubova jižním směrem zajímavě vyvrásněný, kamenitý vrcholek v lese, vzdálený asi 0,5 km. Všichni holubovští i krásetínští si určitě vzpomenou na mládí, kdy Kamejk bylo místo, kam se chodilo hrát si na vojáky, později při táboráku, zpěvu a pití slavit jmeniny a narozeniny a potom už samostatně ve dvojicích na rande. Byla zde nádherná vyhlídka západním směrem na Kleť, ale i na Krásetín, Holubov, Křemži a dále do Anenského údolí (viz foto). V dnešní době jsou povyrostlé stromy už tak vysoko, že jenom tu a tam zahlédneme kousíček z této bývalé vyhlídky. Zatoulal jsem se do Kamejku letos hned nějak, když slezl sníh a vypadalo to zde jako místo opuštěné, kam nikdo nechodí. Opak je pravdou. V současné době zde najdeme dvě čerstvá ohniště, u jednoho dokonce s šesti pruty na opékání buřtů a zásobou dřeva. Jinak si myslím, že zde není určitě taková frekvence lidí, jako proudí o víkendu na Kleť a tu oázu klidu zde každý určitě najde. Z dřívější doby lze přímo na místě najít na kmenu buku vyřezané nápisy s tím „+“ uprostřed, ale už nejdou přečíst, protože s bukem povyrostli a nějak se písmenka pokroutila. Zajímavý výtvor vyřezaný do buku jsem našel při cestě na Kamejk z Holubova v místě, kde končí louka nad bývalým vodojemem a je zde myslivecký posed (správně asi kazatelna). Asi 50 m po
cestě od posedu v lese jsou u sebe tři docela již vzrostlé buky a na jednom z nich je vyřezána svastika (viz foto). Je to znak, který lidstvo na této planetě používá tisíce let, bohužel neslavně též použitý Hitlerem a tím i světově zavrhnutý. Možná si autor díla vzpomene, jaké pohnutky ho k vyřezání znaku vedly a možná že by se i dnes ještě našel nůž, který tento znak vytvořil. No nic závratného to není, a autor se s tím asi chlubit nebude. Při přístupu z Holubova nás ještě určitě zaujme asi 80 cm vysoký a v tomto místě zachovalý taras, který v místě, kde končí skalní útvary Kamejku ve směru na Holubov se lomí do pravého úhlu a v tomto místě je u tarasu umístěný sád s vytesaným číslem a ještě i zbytkem červené barvy, kterým číslo bylo vybarveno (viz foto). A do třetice - další pozoruhodnost vytvořená lidskou rukou je na nejsilnějším a nejmohutnějším buku, který roste pod skalním útvarem Kamejku ve směru na Kleť, je pentagram (pěticípá hvězda). Je namalován na jižní straně buku asi ve výšce obličeje, byl vybarven červenou barvou a černě olemován (viz foto). Co je u tohoto výtvoru poněkud zvláštní je to, že je špicí dolů. Kdo se trochu zajímá o tuto problematiku tak ví, že takto vytvořený pentagram zrovna není pro nás to „pravé ořechové“. Asi před čtyřmi
lety zde byl kolem tohoto buku vytvořen z větví a polen kruh o průměru cca 10 m a v něm z docela velkých kamenů znovu vyskládaný pentagram o průměru 3-4 m uprostřed s obětním oltářem. Dnes už je tam jenom ten obrázek na buku a jsou patrné zbytky dřevěného kruhu. Přátelé, to vše je ale dole pod skálou. Nahoře na skále jsou naopak krásná místa k posezení a určitě i k zamyšlení, proč nám život staví do cesty takovéto věci. Při sluníčku nad hlavou je do Kamejku přinejmenším krásná procházka, skalní útvary jsou zde jakoby vytlačeny ze země a některé při troše fantazie připomínají veliké zuby (viz foto). Po hřebenu je vyšlapána úzká pěšinka, možná ji zatím používá více zvěř než člověk a ta vyvrásněná skála rozhodně stojí za podívanou nebo za vyvolanou vzpomínku z mládí. Myslím si, že se dá napsat, že nahoře na skále má člověk pocit, jako by byl v nebi. Mějte se dobře a buďme na sebe hodní. - vakl -
Tradice, zvyky, pověry Křest
Krista. Dříve se prováděly křty v řece, později v domech, kde se kvůli tomu stavěly mělké bazénky. Takovému bazénku se říkalo baptisterium. Později se začaly provádět i v kostelech. Křtili se většinou dospělí, neboť člověk musel víru pochopit a potom se dal teprve pokřtít. V renesanci se křest začal provádět nad křtitelnicí a pokřtívaly se i malé děti. Křest je dodnes podmínkou pro přijetí člověka mezi věřící. Má a měl nejenom duchovní význam, ale i praktický. Člověk se stával plnohodnotným členem rodiny a společnosti. Naši předkové se v životě řídili církevními pravidly (Desatero), která upravovala vztahy mezi lidmi. Dítě, které zemřelo dříve, než bylo pokřtěno, se nesmělo pohřbít na hřbitově. Lidé z nich měli strach, často je pohřbívali na tajném místě a někdy dokonce jejich tělíčka probodli dřevěným
kůlem, aby nemohly vstát z hrobu. Nepokřtěné mrtvé děti si představovali jako zlé skřítky, kteří ubližují rodičům a všem lidem. Ve středověku se proto křtili novorozenci, kteří byli slabí a nemocní ještě v den porodu. Dnes věřící rodiny nechávají pokřtít svého potomka asi od šestého měsíce do jednoho roku. Slavnostního křtu se účastní rodiče a kmotr, který slíbí, že bude pomáhat svému kmotřenci a obdaruje ho malým dárkem (zlatý řetízek, mince…). Následuje rodinná oslava = křtiny. V současné době rodiny, i ty nevěřící, si mohou vybrat, jak svého potomka do rodiny přivítají a jakou rodinnou oslavu udělají. K novodobým tradicím patří vítání občánků, kde jsou na místních úřadech narozené děti úředně přivítány mezi občany vesnice či města. - DB -
Mezi nejvýznamnější zvyk v naší civilizaci patřil a patří dodnes církevní křest. V minulosti byly pokřtěny všechny děti, protože nepokřtěný člověk nebyl společností přijímán. Ještě v 19. a do poloviny 20. století byl tento zvyk běžný. V období socialismu nebyl tento církevní obřad častý, neboť náboženská víra byla potlačována a křty se často musely konat tajně. I dnes je ve společnosti mnoho ateistů, proto už není samozřejmostí pokřtít každé narozené dítě. Podle Bible vykonal jako první tento tradiční rituál sv. Jan Křtitel, který pokřtil v řece Jordánu Ježíše
A ještě mi dovolte poznámku. Krásetínský Červený kříž a jeho přátelé a příznivci, co chodí do hospody ke Kuchařům jedou již po čtvrté tradičně poslední týden v srpnu do Vysokých Tater a jsou ještě asi tři místa volná. Značka: k doptání u mne.
strana
13
Sova pálená Jedním z nejkrásnějších zástupců naší ptačí říše je sova pálená. Tato stálá středně velká sova má kolem tmavých očí výrazný závoj srdčitého tvaru tvořený drobnými pírky, šedá záda a bílou až žlutohnědou spodinu těla. Jejím domovem je otevřená krajina při okrajích měst a vesnic, v níž se střídají pole,louky pastviny. Pro denní úkryt i výchovu potomstva vyhledává půdy zemědělských stavení, staré stodoly, seníky, věže kostelů, zvoniček a památkových objektů. Skrytý způsob života s noční aktivitou často způsobí, že i přes těsné soužití s člověkem uniká jeho pozornosti po řadu let. Vlastní hnízdo si nestaví. Snůška čítá 4-8 bílých vajec, která snáší samička nejčastěji na dobře ukryté místo například na uskladněné seno či slámu v odlehlém koutu půdy, na zeď za trámy apod. Hlavní složku potravy tvoří hraboš polní, dále ostatní drobní hlodavci, zřídka, zvláště při jejich nedostatku loví i drobné ptáky. Nestravitelné části potravy jako kůstky, srst a peří vyvrhuje v podobě oválných vývržků. Sova pálená dříve v našich městech a vesnicích pravidelně hnízdila. V průběhu několika posledních desetiletí však došlo k prudkému poklesu její početnosti a nyní se jedná o druh úplně, nebo téměř vymizelý na mnoha místech republiky včetně jižních Čech. Zasluhuje proto přísnou ochranu. V příspěvku bylo čerpáno z materiálů České společnosti ornitologické – Pták roku 1997 Sova pálená- V. Bejček, T. Bělka a kol. - Pavel Jakeš (vlastní ilustrace sova pálená) -
Bratři
V části doudlebského kraje – zvané Záhorácko – žil lid velmi svérázný a podivínský. Nelehký život v podhorské krajině zajišťoval jejich mysl. Proto byli smutní, podmračení, často nabručení, málomluvní. Jen málo se dokázali radovat. Pro smích chodili daleko… V lazu, vysoko pod kleťskou doubravou vyrůstali bratři – dvíčka Frantina a Ládina. Už od útlého věku pozorovala matka, jak jsou chlapci odlišní, byť podobou k nerozeznání. Jakoby nepocházeli z jediného mateřského lůna. Frantina, hošík duše křehké a ryzí- byl stále dobře naložený, každého, kdo se nahnul nad kolébku, odměnil krásným úsměvem. Mateřskému zraku neuniklo, jak Ládina zlostně pozoruje svět, vztekle řve až modrá, zuřivě kope do špršliček kolébky, a jak rád tahá maminčin cop. Jeho duše byla tvrdá a zlá. Jak chlapci rostli, rozdíly mezi nimi se ještě zvětšovaly. Frantina vstával za úsvitu a od božího rána se zpěvem pomáhal domácnosti a snažil se být ku prospěchu: zatopil v peci, nanosil vodu ze studny, s otcem za rosy kosil loučku, aby nakrmili, než se začne dobytek
hlady ozývat. Měl rád vůni čerstvě zoraného pole,když s otcem vodil volky. Pískáním napodoboval trylky skřivánčí. Ládina vstával, když už bylo slunce vysoko. Mračil se na svět a tloukl do mísy, když matka hned nepřiběhla s jídlem. Po něm zůstával jen zmar. Byl to silný mládenec, který nedokázal využít svoji sílu k užitku rodiny. Z častých šarvátek s Frantinou, které rád vyvolával, vycházel vítězně. Frantina měl rád své rodiče. S lidmi rád rozprávěl, vyhledával staříky, aby naslouchal vyprávěním o dávných časech. Nejraději měl svou tetu Bětušku, vdovu, která hospodařila ve stavení vzdáleném, coby kamenem dohodil. Když nebyla práce doma, běžel hned vypomoci tetičce. Ládina se lidem vyhýbal, dělal jen zlo a ubližoval jim, každého obtěžoval sprostými nadávkami urážkami, každý byl pro něho ničema a hlupák. Oblíbenou zábavou bylo střílet prakem na ptáčky. Frantina ústrky svého bratra dlouho trpělivě snášel. Už ani nehledal zastání. Rodiče se bratra báli,na tetu, která často Ládinovi domlouvala, se snesla sprška urážek. Trpělivost však Frantinovi jednoho dne došla
a utekl do světa. Raději se s rodiči nerozloučil, aby se s bratrem nestřetl … Jen teta věděla, co ho trápilo a proč odešel. Ve stavení bylo náhle smutno. Matka jen celé dny plakala, otec se zavíral do chlíva, aby zakrýval slzy, od té doby se už sedření rodiče neusmáli. Trápila je ztráta hodného syna a činění zlého syna. Čas od času zmizelo selátko, vykrmená husa či pytel se zrním, někdy odvedl Ládina i tele. Našel zalíbení v šenkýřce dole ve vsi. Sotva mu vadlo, že byla o mnoho jar starší. Tenhle poměr nevadil ku podivu ani šenkýři, jenž se radoval z přírůstku ve chlévě. Stejné zalíbení jako v šenkýřce našel Ládina v kořalce, kterou mu tato kyprá žena s radostí přinášela. Rodiče se ta dlouho trápili, že již ztratili vůli k životu. To již smrt na sebe nedá dlouho čekat. Frantina mezi tím putoval, nechával se najímat na podružnou práci, vypomáhal kováři a naučil se kovat, vypomáhal truhláři a naučil se práci se dřevem, vypomáhal zedníkům, naučil se stavět, vypomáhal řezbáři a vyřezal si tři postavičky, které ho provázely - matku, otce a tetu Bětušku. Tak se naučil několika řemeslům. strana
14
Jednou ve vídeňském divadle se svým mistrem vyřezával ozdoby, když uslyšel hudbu – andělskou muziku, která mu vehnala slzy do očí. Zatoužil takhle umět hrát. Mistr ho zavedl k houslaři, který často potřeboval řezbáře. Začal ho učit hrát na housle. Frantina netušil, že má muzikantské vlohy. Naučil se hrát pro svou potěchu ještě na další nástroje. Náhle na
něho padl podivný smutek. Zastesklo se mu po domově tak silně, že se rozloučil s přáteli a ihned se vydal na cestu. Až doma pochopil, co ho tak táhlo. Teta ležela na smrtelné posteli. Když spatřila Frantina, pookřála – nyní mohla svět v klidu opustit. Frantina začal hospodařit na Bětuščině hospodářství, které pod jeho rukama jen
kvetlo. Zato bratrovo hospodářství pustlo, stejně jako zpustl samotný Ládina. Neměl již žádnou havěť, pole byla samý pýr a lebeda… Všechno potřebné náčiní vyměnil za kořalku. Do domu se pro nepořádek nedalo vejít.
varu. Tady se nemusí nic přidávat a navíc je dýně barevná, podle barvy sirupu.
usuším v maličkých formičkách (třeba od bonboniéry), anebo ovocný protlak co nejvíce odpařím (v mikrovlnce to jde bez připálení), pak pytlíkem se zdobičkou stříkám malé tvary a dosuším. O vánocích z těchto kousků, pouhým namočením do čokolády, vytvořím netradiční cukroví. Se sušičkou se dají dělat různá kouzla. Jestli opravdu uvažujete o její koupi, nenechte se zlákat nízkou cenou, vybírejte kvalitu. Vyplatí se to!
Jablka a hrušky sušíme tak, že je rozkrojíme napůl, vykrojíme jádřinec a stopky, nakrájíme na stejně silné plátky (asi 1cm), rozložíme na síta a usušíme. Nemusí se loupat. Švestky a třešně se nejlépe suší rozpůlené. Chceme-li je mít celé, použijeme odpeckovač nebo je vypeckujeme až po částečném usušení (pecky se snáze vymáčknou) a pak dosušíme. Sušení celých plodů trvá podstatně déle. Jelikož nastává doba zrání na našich zahradách, nabízím zkušenosti paní Marty Tomanové z Brloha, která se svou sušičkou vytváří bezkonkurenční dobroty. Pokud vlastníte sušičku a už jste něco zkoušeli sušit, tak se jistě poučíte a pokud ne, tak se po přečtení článku třeba rozhodnete a sušičku si pořídíte. Zralou dýni oloupeme, vydlabeme a nakrájíme na hranolky nebo různé jiné tvary, ale všechny stejně silné (asi do 1cm). Ty namočíme do octového nálevu (na 1l vody2dl octa), aby byly ponořené. Druhý den nálev slijeme. Převaříme si vodu s cukrem (na 1l vody -1 kg cukru), přidáme dýni a zahřejeme k bodu varu. Odstavíme a necháme proslazovat do dalšího dne. Pak přidáme šťávu z citronu nebo ananasový džus, nebo tresť (prostě podle chuti) a vše znovu zahřejeme k bodu varu. Odstavíme a opět necháme do dalšího dne proslazovat. Poté dýni vyjmeme, necháme okapat, rozložíme na síta sušičky a dáme sušit. Chutná jako kandované ovoce. Výborné je použít místo cukru med, je to zdravější a dýně zůstává stále měkká, vláčná. A nejjednodušší je dát dýni (samozřejmě po octové lázni) do neředěného ovocného sirupu (jahůdka, malinka…) a opět po dva dny zahřát k bodu
Meruňky a broskve při sušení vždy zhnědnou (ty kupované, krásně oranžové jsou sířené). Tohle ovoce nechávám hodně uzrát až přezrát a dělám z něho placky, ty nezhnědnou. Výborné a voňavé jsou sušené jahody – větší plody jen nakrájíme na plátky. U správně usušeného ovoce se nesmí po rozlomení a zmáčknutí objevit ani kapička šťávy. Sušit se dá takřka veškeré ovoce i zelenina. Z ovoce si můžeme připravit sladké sušené placky, z dýní a cuket i slané, které pak lze stočit a naplnit třeba tvarohem či pomazánkou (jako roláda). Ovoce na placky je třeba rozvařit a rozmixovat nebo propasírovat. Ochutit můžeme například skořicí, vanilkou, citronem, medem i marmeládou. Mohou se využít i starší kompoty (bez nálevu). Přidat se dají ořechy, mandle, kokos, vločky..., prostě fantazie podle vlastní chuti. Ale pozor, nezapomeňte, že tyto věci obsahují tuk a delším skladováním mohou zežluknout. Sladit nemusíme, pokud budeme solit, tak velmi opatrně neboť sušením se chuť koncentruje. Před rozetřením hmoty musíme fóliové misky na sušení lehce potřít olejem. Já vyrábím převážně ovocné placky, které po usušení rozstříhám na kousky a smíchám s ostatními druhy ovoce. Některé
- Dr. Otakar Chmelenský -
Na konec ještě připojuji recept na úžasný moučník
Krémeš počesku
1 lístkové těsto vyválíme, přendáme na velký plech, propícháme vidličkou a upečeme . Mezitím si uvaříme pudink z 1 litru mléka, 3 vanilkových pudinků /doporučuji ty s pravou vanilkou/ a 6 lžic cukru. Necháme chvilku odstát a do horkého vmícháme 250 g zakysané smetany a vyšleháme krém, který ihned rozetřeme na upečené těsto . Na krém poklademe jeden vedle druhého dětské piškoty a na ně naneseme ještě jeden krém, na který ušleháme 1 šlehačku se ztužovačem, 3 vanilkové cukry a 500 gr zakysané smetany. Nakonec na krém nastrouháme čokoládu a dáme vychladit. / kdo chce moučník dietnější nahradí zakysanou smetanu bílým jogurtem/. - MS -
Za Adolfem Buštou ml. Čas od času se odehraje v životě lidském tragedie, která zasáhne srdce mnoha lidí. Nejinak tomu bylo 19. dubna letošního roku v Krásetíně, kdy za dramatických okolností prohrál svůj boj o život se záludnou nemocí náš kamarád Adolf Bušta ml . Nenadálá smrt jej vytrhla z kruhu rodiny i přátel tak záhy, ve věku 43 let. Už jej nebudeme potkávat s úsměvem a pozdravem na rtech, už nevystoupí na svou milovanou Kleť, už nepovede krásetínský masopustní průvod ani Tříkrálovu sbírku na kapličku, na kterou se mimochodem moc těšil. Takové jsou poslední okamžiky z jeho života, tak si ho budeme nejvíc pamatovat. Adolf miloval život, přírodu a lidi a proto my, co jsme ho měli rádi, uchovejme si na něj vzpomínky, ve kterých bude s námi stále živý. - Marie Svobodová -
strana
15
Upozornění Obec Holubov bude pořizovat nový územní plán. Žádosti o zařazení do nového územního plánu jsou k dispozici na obecním úřadě a přijímány budou do 31. 7. 2011. POZVÁNÍ NA KOUPÁNÍ Obec Holubov zve občany na jednodenní výlet do termálních lázní Bad Füssing v Německu. Termín: pátek 14. října 2011 Odjezd v 6.00 z Třísova přes Holubov u školy a Krásetín Cena zájezdu včetně vstupu do lázní důchodci s trvalým pobytem v obci - 350 Kč, ostatní 450 Kč Zájemci nechť se co nejdříve přihlásí na obecním úřadě v Holubově, abychom zjistili, jestli bude o koupání zájem. Pokud naplníme autobus pak bude nutno zaplatit předem, nejpozději však do konce září 2011. Kominík V týdnu od 19.- 23. září 2011 bude opět pan Mondek provádět čistění komínů a vystavovat potřebný dokument o kontrole komína na území naší obce. Zájemci se mohou přihlásit osobně na obecním úřadě nebo na tel. č. 380 741 229. Podle počtu zájemců bude následně upřesněn termín. Nábor nových fotbalistů Fotbalový klub SK Holubov opět zakládá oddíl žáků. Zveme všechny zájemce z řad dětí o tento sport. Bližší informace podají zájemcům (rodičům) F.Kroiher tel. 607 775 008 L. Bušta tel. 602 444 191 Hlásit se mohou děti narozené v ročnících 1997 až 2003.
KLASIKA PRO RADOST 3.ročník (2011) Vážení příznivci klasické hudby. I pro letošní rok jsme pro vás připravovali zajímavý koncert s hosty z Ostravské filharmonie a Vídeňské stární opery. Hlavním programem měly být známé operní duety, doprovázené rozšířeným kvartetem o zajímavé hudební nástroje. Naše přípravy však narušila smutná zpráva. Tatínek Anke vážně onemocněl a jeho léčba bude delšího charakteru. Věřte nám, že naše myšlenky jsou v tento čas u našich rodičů. Přípravné práce, výběr repertoáru a zkoušky jsme museli zrušit. Omlouváme se a slibujeme, že vám včas sdělíme náhradní termín. - Anke a Tomáš Hájkovi -
SKLENÁŘSTVÍ LAVIČKA Vám nabízí kompletní sklenářské práce: - zasklívání oken - oprava skleníků - úprava zrcadel -skleněné stolní deska apod.
adresa: Náměstí 7 (u hasičárny), Křemže otevírací doba: Ut a ČT - 17.00 - 20.00 hod, popř. dle domluvy
kontakt: 607 200 878 Vydává: Obecní úřad v Holubově, www.holubov.cz, počet výtisků: 500, MK ČR E 14935, IČO: 00 245 879, zodpovědná redaktorka M. Svobodová. Tisk: GRAFOBAL ARTYPA s.r.o.
strana
16
