ZPRÁVY ZE ŠKOLY - CO NÁS BAVÍ

ČÍSLO 5, ROČNÍK 16

Zpráva z  jednání obecního zastupitelstva ZO projednalo a schválilo: - rozpočet sociálního fondu obce na rok 2010 - mandátní smlouvu s firmou RES plus s.r.o.,

KVĚTEN 2010

kterou bude zajištěna právní pomoc pro potřeby obce - žádost oddílu skautů o prominutí nájmu za sál na oslavu výročí vzniku skautského oddílu v Holubově - opravu bytu čp. 242 nad MŠ

Práce lesníků Klimatické změny nenechávají v  klidu ani majitele či správce lesa. Péče o les je dlouhodobá záležitost. Současné lesy byly vysazo-

Dobrodružství u brodu - 22. dubna Účast na projektu Sdružení TEREZA

Otvírání studánek s Rajcem V dubnu nikdy naše škola nezapomíná na ochranu životního prostředí, populární je již ranní seriál ABCD Ekologie, dobrovolný zábavný kvíz HALÓ TADY ZEMĚ a jarní úklid. Ráno 22. 4. nás uvítalo sluníčko a my jsme se s  větší chutí a elánem vypravili do přírody.

- Jaroslav Franěk, starosta obce -

- opravu školní kuchyně v  rozsahu dle finančních možností

ZPRÁVY ZE ŠKOLY - CO NÁS BAVÍ Téma roku 2009/10: Les a klimatické změny

- podání žádosti o ustanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích, jedná se o omezení průjezdu na komunikaci z  Holubova a Krásetína směrem na Chlum

vány v první polovině 20. století, od té doby se znalosti o fungování lesa, ale i působení ostatních faktorů na les, podstatně změnily. Kvůli zvýšené potřebě dřeva používaného hojně jako palivo, do průmyslových podniků i na stavby, se sázelo velké množství smrků. V dnešní době jsou takovéto monokultury smrků považovány za nevhodné. V současnosti dochází každý rok k přeměně zhruba 1% lesa. Lesní zákon udává podmín-

ky, jak se o les starat, jaké druhy kde mají růst, kdy a v  jakém množství se mohou kácet. Upřednostňuje se přírodě blízké hospodářství s  přirozenou druhovou skladbou stromů. Lesníci se o les starají dobře a svědomitě. Ale doba, za kterou bude jejich snažení viditelné, je vzhledem k  rychlosti (nebo spíše pomalosti) růstu lesa velmi dlouhá. Jak můžeme lesníkům pomoci? Při koupi dřevěných výrobků (vyjma dřeva z dalekého pralesa) podpoříme odběr dřeva z  našich lesů a získané finance mohou být použity na obnovu lesa v souladu s přírodou.

Začali jsme exkurzí v  holubovské čistírně odpadních vod. Zbytek dopoledne jsme věnovali zapojení do mezinárodní kampaně „Ukliďme svět!“, v  jejímž rámci jsme uklízeli okolí Křemežského potoka směrem k  Dívčímu Kameni. Tříděný odpad jsme uložili do kontejnerů k  tomu určených. Po zkušenostech z  minulých let jsme byli příjemně překvapeni, že nám zima neodhalila větší nepořádek, než jsme čekali. - JN -

strana

1

Dobrodružství na farmě - 29. dubna

a na pozvání pana Kouby navštívila jejich hospodářství. Setkání s  mláďaty - kůzlaty, jehňaty, kuřaty – dopřála dětem paní Koubová. Děti si vyzkoušely krmení jehňátek, pohladily si kůzlátka, králíčky, morčata i kuřátka.

Cestou k  třísovské památné lípě jsme se zastavili u Maříků a všechny děti si mohly sáhnout na krajtu a korálovce. Děkujeme všem, kteří nám zábavné vyučování umožnili a zpříjemnili. - JN -

Ve čtvrtek dne 29.4. 2010 se v  areálu Aquaworld v  Lipně nad Vltavou konala plavecká soutěž malotřídních škol Plaváček. U toho nesměla holubovská škola chybět. Z  každého ročníku se směl zúčastnit jeden nejlepší plavec a jedna nejlepší plavkyně. Z holubovské školy se vypravila osmičlenná parta vodních živlů: Markéta Němečková, Tomáš Opelka, David Čížek, Agáta Klinklová, Michaela Pavlišová, Adam Petráš, Jessica Haug a Adam Novák v  doprovodu učitelů Jana Přesličky a Zuzany Langerové.

Celý den proběhl ve znamení pohody a dobré organizace. Začalo se koupáním a řáděním na různých vodních atrakcích. Následovaly jednotlivé soutěžní rozplavby, do nichž snad každý vložil maximum svých sil. Pánské části výpravy, Davidovi a Adamovi, se dokonce podařilo probojovat do finále. Oba kluci v  závodech nakonec zvítězili a Adam Novák se stal nejrychlejším plavcem celého závodu. Plavecké kvality holubovským nakonec vynesly i bronzové místo ve štafetě. Týmu se dařilo i po stránce kulturní. Dokázal zaujmout porotu v krátké scénce na téma 10. výročí Plaváčka na Lipně a počet vítězství tak byl zvýšen na 3. Na nudu vůbec nebyl čas, protože závody byly proloženy

různými hudebními a tanečními vystoupeními. Závěrečné zvuky fanfár a stupně vítězů si děti také vychutnaly. Tyto skvělé zážitky z  přátelského zápolení mohly děti krásně strávit společně s obědem, který lipenští dodali v podobě klasického řízku. Aby toho nebylo dost, následovala zmrzlina a dvě adrenalinové jízdy na bobové dráze zdarma. Den byl krásný, plný zážitků a tak díky ušetřenému času mohli ještě všichni spatřit krásné pohledy na Čertovu stěnu. Někdo si ovlažil nohy ve Vltavě a jelikož slunce pálilo jak zjara, někteří „plaváčci “ dokonce ovlažili i nohavice. - Jan Přeslička -

Pečeme, vaříme, smažíme

vínem, jahodami a kiwi. O velké přestávce si na zákusku pochutnali všichni žáci z naší školy.

V rámci předmětu praktické činnosti se máme ve 2. a 3. ročníku naučit správnému stolování a chování při jídle. Kromě toho se máme naučit připravovat jednoduchý pokrm. Děti se na tuto činnost vždycky těší. Dnes žáci připravovali buchtu pro maminky k blížícímu se Svátku matek. Připravili si vše potřebné k přípravě krému, který pak natřeli na dortový korpus. Vše pak ozdobili čerstvým ovocem - hroznovým

Recept: Buchta HRK HRK

Vyzkoušet si znalost zvířat na návštěvě u nich doma, bylo určitě zajímavější, než si je prohlížet v  učebnici. Za krásného jarního počasí se celá škola vydala do Třísova

Lipenský plaváček - třikrát zlato, jednou bronz

Krém: 1 šlehačka, 1konzerva mandarinkového kompotu, 1 pudink za studena, 1 ztužovač šlehačky. Mandarinky se pokrájí, vše se smíchá dohromady a uzavře do těsnící nádoby. Směsí se zprudka třese, až se ušlehá. Krém natřeme na koupený korpus, podle fantazie ozdobíme ovocem a vše je hotové. Dáme vychladit do lednice a pak si můžete už jen pochutnat. - L. Křížová -

strana

2

Mateřská škola Holubov CO SE U NÁS V  MATEŘSKÉ ŠKOLE DĚLO V  DUBNU 2010: - Dne 13. dubna měli přijet pánové ze Sokolnictví Zborov se svými dravými ptáky, bohužel, počasí nám nepřálo, pršelo, ukázka dravců musela být odvolána. Ale dočkali jsme se, ptáky dravce jsme viděli 20. dubna. Moc se nám líbili. (foto 1 a 2) - Dne 14.dubna mělo přijet do školky divadélko Za Rohem s  pohádkou Červená Karkulka. Bohužel divadélko ráno zavolalo, že se jim auto na cestě k  nám porouchalo,

nemohou tedy přijet. Byl domluven náhradní termín na 27. května. Těšení dětí a jejich následné zklamání bylo ovšem tak moc veliké, že jsme si musely pohádku zahrát samy – nejprve paní učitelky, pak s  velkým úspěchem děti. (foto 3 a 4) - V době od 19. dubna do 23. dubna probíhal zápis dětí k  předškolnímu vzdělávání na školní rok 2010/2011. - Dne 27. dubna v podvečer proběhla ve školce schůzka s  rodiči, kde jedním z bodů programu bylo projednání organizace naší již tradiční Zahradní slavnosti. (foto 5 a 6) V  ČERVNU 2010 SE V  MATEŘSKÉ ŠKOLE TĚŠÍME NA:

- Dne 1. června připravíme pro děti v rámci MDD sportovní dopoledne. - Dne 8. června v  8.00 hodin pojedeme autobusem s dětmi na výlet do ZOO Hluboká nad Vltavou. - Dne 15. června dopoledne budeme s dětmi hrát šipkovanou s hledáním pokladu a následným opékáním „buřtíků“. - Dne 24. června v 15.00 hodin proběhne na naší školní zahradě Zahradní slavnost, kde se za účasti rodičů, příbuzných, známých a hostů rozloučíme s  našimi 10 skoroškoláky. O kulturní program se postarají naši předškoláci a divadélko Okýnko s připravenými soutěžemi. - Hana Bezděková více na www.ms.holubov.cz

1

2

3

4

5

6

strana

3

Husitské revoluce

Pražští husité se snažili Zikmundovi vzdorovat, podpořili je i husité z Tábora, severovýchodních a východních Čech. V Praze přijali čtyři artikuly pražské = společný husitský program: 1. přijímání z kalicha, 2. svobodné kázání slova božího, 3. trestání smrtelných hříchů, 4. zákaz světského panování církve. Roku 1420 bylo v Praze postaveno 10 000 husitů proti 30 000 Zikmundových křižáků. Zikmundovi se však nepodařilo nad husity v bitvě na Vítkově zvítězit. Husité upevnili svou moc, ale Zikmund se nevzdával. Další výpravy proti husitům však zasadily Zikmundovi potupnou porážku. I když mezi husity vypukly rozpory, nedokázali toho katolíci využít. Třetí křižácká výprava skončila v roce 1422. V roce 1427 čtvrtá uprchla před husity již v západních Čechách. S husity začali uzavírat příměří domácí katolíci, neboť už ztráceli naději na změnu. Husitské výpravy začaly pronikat do katolických oblastí vedlejších zemí, do německých, rakouských a Uher, kde proti nim bojovaly šlechtické vrchnosti se svými poddanými. Husité při těchto výpravách mnohdy utrpěli i těžké porážky. Proti husitům se konala 5. křižácká výprava, ale jakmile křižáci uslyšeli zpěv husitů, prchali. Králi Zikmundovi nezbylo nic, než vyjednávat s husity. Na koncilu v Basileji husitské poselstvo však zjistilo, že koncil a evropské státy program čtyř artikulů nepřijmou. Snažili se ho tak prosadit alespoň pro všechny obyvatele Čech a částečně Moravy, ale marně. Koncil uznal tyto artikuly pouze pro husitské obyvatelstvo Čech a Moravy. Tím dochází i k rozpadu husitských sil. Bitva u Lipan roku 1434 rozhodla, jakým směrem se husitská politika vyvíjela dál. Husité a sirotci zde utrpěli katastrofální porážku. Umírnění kališníci s českou katolickou šlechtou po vítězství uvolnili cestu k dohodám mezi husity, koncilem a Zikmundem. - DB -

Proč volím pravici Skutečnou orientaci na pravolevé politické škále nacházím dle vztahu politické strany k přirozeným vztahům a k občanské svobodě. Příroda všechny chybné výmysly člověka vrací do nové rovnováhy. Přirozené vztahy jsou nejefektivnější a nejekonomičtější. A skutečná svoboda člověka vede k  tvůrčí iniciativě, odpovědnosti a kvalitě tou nejpřirozenější cestou. A to jsou znaky správné pravicové strany. To jsou znaky, které vyhledávám a volím. Jenže si musím dát pozor, protože naše politická scéna je značně atypická. Je třeba prohlédnout naše české klišé, že ODS je pravice a ČSSD je levice a že pravice je pro bohaté a levice pro chudé. Žádná pravicová strana nemůže mít program jen pro bohaté. Správná pravicová strana nepodvazuje

Víra Víře se nenaučíš, ani tě ji nikdo nenaučí. Víru nezískáš studiem filosofie ani teologie. K tomu, abys chodil každou neděli do kostela, víru nepotřebuješ. Víra je dar. A jejím předpokladem je láska a naděje. Pokusme se o anatomii víry. Již víme, že každý z  nás vnímáme Boha jinak, každý z  nás žijeme v  přítomnosti Boží jinak. Od negativní představy, že Bůh není, až po nejrůznější Boží přijetí. Vše záleží na tom, jak nám byl život darován přírodou, rodiči, učiteli, filosofy, teology a skrze ty všechny

svobodu občana v jeho tvůrčí aktivitě, pokud nevybočuje z přirozených morálních hodnot ověřených dějinami, ale zároveň empaticky vnímá skutečně potřebné a zajišťuje je řádným sociálním programem. Pokud porovnávám naše politické strany, pak nepochybuji o pravicovosti TOP, která se ještě musí postupně kultivovat, aby neuvázla opět v  předlistopadovém myšlení. Pro mne je jistou zárukou kultivace správným směrem předseda strany kníže Karel Schwarzenberg, jehož myšlení není poznamenáno komunistickou výchovou. Překvapuje mne Strana zelených, která je atypicky více vpravo než ostatní její sestry v  Evropě. Překvapuje mne i ODS, která je rozhodně více vlevo než si její vedoucí politici připustí. Petr Nečas charakterizuje ODS slovy „jsme stranou práce“, jako by chtěl říci, my jsme ta pravá sociální demokracie. A ještě pár slov k  proklamované levicovosti stran pro chudé. Levicovost je charakterizovaná neúctou k přirozeným vztahům a snahou veškeré vztahy organizovat podle svých ideologií. Pravicové strany by nám měly dát morální mantinely podnikání. Ale levicové

strany se snaží naše vztahy ovládnout a centrálně řídit. Kam to spěje jsme poznali před Listopadem. Levicové strany jsou prý pro chudé. Je to pravda? Konkrétně ve zdravotnictví svým úsilím o bezplatnost zdravotní péče pro všechny (stejně tak svým sociálním zajištěním všech bez ohledu na jejich potřebnost) nastavují cestu našeho zdravotnictví paradoxně na cestu nedostupnosti kvalitní zdravotní péče, kterou bychom mohli získat jen korupcí a protekcí. To není takový problém pro bohaté. Chudí na to mít nebudou. Tím se tedy vlastně komunisté a socialisté staví proti chudým. A aby k tomu nedošlo, budou muset naše vztahy dále znásilnit a vzdálit jejich přirozené poloze. Ostatní strany si porovnejte sami podle toho, zda jsou či nejsou pro přirozené vztahy ve svobodné společnosti, nebo si představují, že budou naši společnost řídit a určovat, jaké vztahy jsou správné a jaké nikoliv. Přeji šťastnou volbu! Přeji vaši volbu pro budoucnost! - MUDr. Bohumír Šimek -

samotným Bohem. Pro víru je moc důležité, zda jsem byl dítko svými rodiči chtěné či nechtěné, jak se maminka chovala a zdravotně cítila, když jsem vyrůstal v jejím bříšku, jak proběhl můj porod, jak mne maminka a tatínek s láskou přijali po narození. Pro moji víru je důležité, zda jsem byl vychováván ve svobodě, lásce a odpovědnosti, nebo jsem byl jen drezúrován k  poslušnosti. Prakticky každý z nás vstupujeme do života s  nějakou deformací, která poškozuje náš vztah k  druhým lidem, k  přírodě, k  věcem, k  Životu, a potřebujeme

se vykoupat v  Boží Lásce, abychom se těchto deformací zbavili a prožili nebeskou radost z Boží přítomnosti. Pokud se těchto deformací nezbavíme, lpíme na věcech, na majetku, na moci, na slávě, nedokážeme mít rádi druhého člověka, mstíme se druhým lidem, mstíme se přírodě, mstíme se Bohu… Pak nás čeká peklo na zemi. Škoda takového života. Bůh nás má rád, ctí naši svobodu, která přináší pravdivý pohled na sebe, na druhé, na přírodu, na Něho samotného, a svoboda v  Boží Lásce přináší odpovědnost. V  této Boží svobodě vychovávejme své děti, aby

strana

4

mohli přijmout Boha vírou nepokřivenou. Přijmou-li tuto náruč Boží, budou žít v Boží Lásce jako v nebi. A v takovémto společenství nám všem bude dobře. Ve společnosti žijící bez Boží Lásky, bez tvůrčí Boží svobody, bez Pravdy, bez spravedlnosti, bez úcty k  druhému člověku, bez úcty k  přírodě… se žije hůř. Člověk si sám svobodně volí svoji cestu. Na něm závisí, zda společnost žije více Láskou nebo Křížem. A Bůh ve své Lásce k  počínání člověka mlčí. Má nejspíš stejně rád člověka, který ho hledá, i toho, který ho neuroticky popírá. Před dvěma tisíci lety vybídnul člověka prostřednictvím Ježíše Krista, abychom se navzájem měli rádi a pomáhali si nést vzájemně svůj kříž. Naplňujeme Ježíšovo poslání nebo si myslíme, že jsme chytřejší a dokonalejší? Víra je dar. Na nás záleží, zda tento dar přijmeme nebo jím pohrdneme. - MUDr. Bohumír Šimek Podělme se o pár myšlenek známého kardiochirurga Jana Pirka, mého spolužáka, z rozhovoru s redaktorkou MfD: Když jdete na vyšetření k někomu ze svých kolegů nebo kamarádů, platíte 30korunový zdravotnický poplatek? Ovšem! A s nikým ze svých kolegů ani kamarádů o tom nediskutuji. Je to pro mě naprostá samozřejmost, přestože by mě

Řecko Řecko je v  krizi. Jeho občané rozfrcali 120 miliard Euro, to je 3 biliony našich korun. To bude tvrdou zkouškou solidarity států Evropské unie. Z  pohledu konzervativně pravicového je to krajně nezodpovědné a krátkozraké od našich občanů, pokud volí

Hanuš řečený Malík Mezi svéráznými postavičkami žijícími v Podkletí byl Hanuš, jemuž se říkalo Malík. To přízvisko připomíná jeho hlavní vlastnostmoc nevyrostl. Už když se narodil, pohled na jeho tělíčko napovídal, že nebude žádný hranáč. Že přestává růst, si rodiče povšimli velmi záhy. Nakonec vyrostl do výšky zhruba poloviční, než dosahovali dospělí vrstevníci. Takový prcek neunikne dětskému posměchu. Ale ani dospělí neprošli kolem Hanuše či Malíka, aniž by se neotočili stranou s posměšným úšklebkem. Nic přec nepotěší zdravého člověka více, než když je někdo takhle potrefený. Hanuš zpočátku přehlížel podivné chování sousedů, snad si svou odlišnost neuvědomoval. Teprve později, když stejně staří chlapci začali chodit k muzice, si uvědomil, jak je jiný a o co přichází. Zvlášť bolestivě to pociťoval, když se zamiloval do sousedovy Bětky. Hanuš byl jen malý vzrůstem, ale jeho duše byla velká a srdce stejně žádostivé lásky. Bětka

spousta z nich jistě ošetřila zadarmo. Dávám třicet korun i své bývalé spolužačce - zubařce, prostě každému lékaři. My, zdravotníci, totiž na rozdíl od železničářů žádné benefity, za které bychom měli stávkovat, nemáme. Proč řada lidí zdravotnické poplatky tak tvrdošíjně odmítá? Je zásadní chyba politiků, že nikdo z nich nedokázal podstatu zdravotnických poplatků lidem vysvětlit. Mně samotnému - a to se ve zdravotnictví pohybuji už přes třicet let - trvalo poměrně dlouho, než jsem pochopil, o co vlastně jde. Jak to pak má pochopit osmdesátiletá babička z vesničky? Každopádně je to směšná diskuse, vždyť je to cena jednoho piva... V některých krajích se teď poplatky vracejí. Bohužel, málokdo z lidí si uvědomuje, že vrácení třiceti korun stojí třeba dalších dvě stě, protože kvůli tomu musíte zaměstnat nové úředníky, vytisknout formuláře a tak dále. Je to smutné. Zkuste jednoduše vysvětlit lidem, proč by za zdravotní péči měli platit. Podívejte, my jsme byli léta zvyklí na to, že zdravotnictví je služba zadarmo. To je nesmysl. Zdravotnická péče se v posledních letech tak rozvinula, že to, co dnes dokážeme léčit a jaké léky lidé dostávají, o tom se nám před čtyřiceti lety ani nesnilo. Málokdo strany podněcující nás k projídání budoucnosti našich dětí.

Studentské volby Naši současní politici svým myšlením uvázli v  komunistické době před Listopadem a myslí jim to do leva, ať si říkají levice nebo

však svádivé pohledy věnovala jiným. Nikdo z těch posměváčků nevěděl, že Hanuš u okna usedavě plakával, že jeho láska k Bětušce se nenaplní. Nikdo ho nepolitoval. Nikdo se nedokázal vcítit. Tam, kde něco pánbůh ubere, jinde přidá. Hanuš si na faře půjčoval herbáře a knihy přírodozpytné, které dychtivě četl. Od faráře se naučil rychle latinsky. Brzy rozeznal každého broučka, každého motýla, let i zpěv ptáků, rozpoznal každou bylinku, jak pomáhá či škodí nebo jinak slouží. Mnoho poznal od Němce Zelmana, starého podivína, k němuž často chodíval. Ten mu vyprávěl mnoho o příčinách věcí, o souvislostech a zákonitostech přírody a světa. Nejvíce vědomostí získal z  knihy o svaté Hildegardě, kterou objevil u faráře. Stalo se, že lidé považovali Malíka nejen za skřeta, ale i za blázna a blouznivce, který stále chodil po kraji s nějakou knihou, v níž listuje, když něco utrhne. Jakmile ho spatřili, raději změnili směr putování, když přeci nebylo zbytí, museli ho míjet, pokřižovali se potajmu

ví, že třeba umělou ledvinu dostávali za minulého režimu pouze lidé do pětapadesáti. Komu selhaly ledviny po tomto věku, nechal se umřít. Dnes se dialyzují i lidé devadesátiletí - a péče o takového člověka stojí milion korun ročně. S tím souvisí to, že devadesát procent návštěv obvodního lékaře je u nás spojeno s předpisem receptu. Lidé chodí k lékařům posedět a popovídat si, případně změřit tlak, ale pak dodávají: "Když už jsem tady, pane doktore, tak mi napište ještě.... " VZP vydávala jenom za Paralen 200 milionů korun ročně! A tohle se těm lidem musí vysvětlit. Tohle by poplatky měly změnit. Chcete, aby vaše babička dostala umělou ledvinu? No tak si holt budete muset koupit ten Paralen v lékárně, jestliže ho skutečně potřebujete. Věříte, že existuje něco po smrti, nebo smrt prostě rovná se konec? S touto otázkou jsem se vyrovnal na stáži v Americe, kde jsem se naučil jedné krásné filozofii: že konec něčeho znamená začátek něčeho jiného. Tady, u nás, když třeba dostanete výpověď z práce, je to konec a katastrofa. Kdežto ve Státech je filozofie taková, že když se tady něco nepovedlo, začnu někde jinde. Já jsem si tuto myšlenku vztáhl i na život - po smrti něco je, nikdo nevíme co, a všichni se to jednou dovíme. - MUDr. Bohumír Šimek pravice. A tak si ještě budeme muset počkat než naši puberťáci dospějí, abychom si mohli vážit přirozených vztahů a občanské svobody. Výsledky studentských voleb ukazují, že již nám zde vyrůstá generace nezatížená komunistickou výchovou a komunistickou pseudomorálkou. - MUDr. Bohumír Šimek a uháněli k domovu. Jedenkrát mu dokonce šlo o život. Ten den se v  jednom dvoře telila kráva. Pěkné telátko vyšlo ven svižně a hned se mělo k světu, ale Stračena se ne a ne zvednout. Tu kdosi zvolal, že právě šel kolem Malík, že tu Stračenu musel uhranout a to že je jistě příčinou, že ztratila veškerou sílu. Unavený hospodář popadl vidle a pohůnky následován doběhl Malíka, hned že ho zabije. Malíka zachránil jen křemežský pan farář, který šel náhodou kolem. Když vyslechl rozčíleného hospodáře, hned šel do chléva k ležící Stračeně. Jemně přitom postrkoval Malíka, který se obával zloby hospodářovy. Stračena ležela zcela bez života, jen vyhaslé oči sledovaly netečně příchozí. Malík přiskočil ke Stračeně, zkušeně zvedl víčko a hleděl do vyhaslého oka. Pak pohladil zvíře na čenichu a vyřkl slova, kterým rozuměl jen pan farář. „Sporýš lékařský – verbena officinalis. A maliník obecný – rubus ideaus!“ Malík vyběhl ven a zanedlouho se vrátil s  kyticí bylin. Přiložil je ke zvířecí tlamě. Zvíře si

strana

5

ničeho nevšímalo. Malík rozemnul v  prstech list a přiložil k  nozdrám. Kravka přičichla a ožila. Pustila se do natrhaného zeleného listoví a hned se poohlížela po telátku. Když je začala olizovat, napětí v  chlévě opadlo. Hospodář ani nestačil Malíkovi poděkovat. Proklouzl chumlem zvědavců a zmizel… Zpráva o tomto zázraku se nesla krajem. K Malíkovi se začali trousit lidé zblízka i zdaleka, hledali pomoc proti neduhům zvířecím i lidským. Přestal se obávat lidského hněvu a vždy byl připraven pomoci. Brzo ráno se vydával nasbírat byliny, aby je usušené mohl dávat potřebným lidem. V  sednici visely plátěné pytlíky s nápisy bez černý – sambucus nigra, proskurník lékařský – althaea officinalis, přeslička rolní –equisetum arvense, babské ucho- salvia officinalis, plicník lékařský –pumonaria officinalis a jiné a jiné. Ještě větší zájem o Malíkovo léčebné dobrodiní nastal, když náhodou objevil, že může pomoci lidem od bolesti jen dotykem ruky. Jednou seděl v  podvečer Malík na lavičce

před stavením, když si ho povšimla Bětuška od sousedů. Dala se s ním do řeči a Malík si postěžoval, jak se cítí unaven po takové dnu. Kdyby tak mohl mít hodnou ženu, která by ho večer potěšila, posteskl si. Bětka se pobaveně rozesmála: „To by musela být tak žena ještě menší než ty, Malíku.“ Ten zlý smích mu zněl ještě dlouho v  uších. Na Malíka padl těžký smutek. Chodil jako bez duše, lidi žadonící o pomoc odmítal. Matka hned poznal, co Malíka tíží. Vyptával se lidí, zda neznají děvče takového vzrůstu, které by se k  Malíkovi hodilo, ale nikdo takové děvče neznal. S  prvním sněhem ten rok se Bětuška roznemohla. Zimnice s ní třásla celou noc, na druhý den už byla celá bez sebe. Rodiče přišli za Malíkem, který je slušně a bez zášti odmítl, že již neduhy neléčí. Bětušce bylo hůř a hůř. Nakonec se Malík přemohl a k  tělu ležícímu bez vlády v  koutě přišel, přistavil si stoličku, aby mohl sáhnout na dívčino čelo. Pálilo jako rozžhavený tál. Bětka nemohla ani oči otevřít. Malík odběhl a přinesl hrst šustí. „Z toho

Čáp

a přistavují, takže časem vzniká mohutná stavba s množstvím skulin, které využívají k hnízdění další drobní ptáci, nejčastěji vrabci. Bývá umístěno na komínech a střechách staveních, kostelech, továrních komínech, sloupech elektrického vedení apod. Z  jižní Moravy známe také hnízda stromová. Snůška čítá 2 - 5 bílých vajec. Potrava je velmi rozmanitá, zastoupen je hmyz, obojživelníci, plazi, ryby a drobní savci. Čáp bílý hnízdí nejblíže ve Křemži, Horním Třeboníně a Chvalšinách. Při troše štěstí můžeme v  jihočeské krajině zahlédnout celé společenství čápů čítající i několik desítek jedinců, které se shromažďuje vždy před odletem do zimovišť. V naší přírodě žije ještě vzácnější příbuzný – čáp černý. Ten má černé zbarvení těla pouze s  bílým břichem. Jeho domovem jsou rozsáhlé lesní porosty, kde hnízdí na vysokých stromech a vzácně i na skalách. Potravu loví u lesních potoků nebo za ní odlétá mimo les na zamokřené louky k  rybníkům V  roce 1992 vše nasvědčovalo tomu, že došlo

Čápa bílého není třeba dlouze představovat. Tento nezaměnitelný statný pták s  rozpětím křídel 2 m, bílým zbarvením těla, černými okraji křídel, červeným zobákem a nohama je bezesporu nejznámějším ptačím druhem žijícím v blízkosti člověka. Čáp vyhledává otevřenou rovinatou krajinu v  blízkosti měst a vesnic v  níž se střídají pole, louky a stojaté vodní plochy. Zimu tráví ve střední a jižní Africe, kam odlétá v  září, zpátky k  nám se vrací ve druhé polovině března. Krátce po příletu obsadí své hnízdo využívané často dlouhou řadu let. Z něj se začne brzy ozývat známé hlasité klapání zobákem jako součást probíhajícího toku. Hnízdo postavené z větví prokládané drny ptáci každoročně opravují

uvařte silný čaj a dávejte horký po lžičkách. Večer se přijdu podívat!“ Navečer skutečně Malík přišel a přinesl další byliny. Ustaraně hleděl na dívčí tvář. Pak zachmuřeně pravil: „Dnešní noc rozhodne! Budu sedět u jejího lůžka do rána.“ Bětka se v  noci převalovala, blouznila, ale k  ránu tiše usnula. Když jí za úsvitu položil ruku na čelo, otevřela dívka oči a usmála se na Malíka. Ještě několik dní přicházel Malík za Bětkou, která se rychle zotavovala. Když byla již úplně vyléčená, pravila zcela vážně: „Miluji tě, Hanuši, chci se stát tvojí ženou. Odmítneš-li mne, nechci již žádného…“ Hanuš se otočil, aby skryl slzy. Pak přikývl. Byl to trochu veselý pohled na tu dvojici – muž o hlavu menší než žena, ale brzy se lidí přestali usmívat. Když šli spolu v neděli na mši, ženy se ukláněly a muži s úctou smekali klobouky. A děti? Těch měli požehnaně. Brzy každé tátu přerostlo, ale byla to rodinka veselá a šťastná. - Dr. Otakar Chmelenský, st. -

k ojedinělému zahnízdění čápů černých na Kleti. To se také potvrdilo později nálezem již opuštěného hnízda. - Pavel Jakeš vlastní ilustrace : Čáp bílý, letící čáp černý

strana

6

Přátelé, v minulých „Toulkách…“ jsem použil pro jednotlivé měsíce známá rčení a když teď napíši, studený máj – v  stodole ráj“ nejsem daleko od reality, protože jak to vypadá, první polovina května bude přesně taková, lze to ještě doplnit slovem „mokrý“. Ale nezoufejme, k dispozici máme ještě i romantickou klasiku Karla Hynka Máchy, která hovoří – světe div se o lásce. Ta láska se ale bohužel i v tom květnu z našeho života nějak vytrácí a více než lásky je zde zbytečné hašteření, pomlouvání, zakazování, lhaní, osočování a i ubližování. Je to smutné a jen málokdo z nás má v této době pocit životní spokojenosti a snaží se být nějak užitečným a nenadávat na všechno, co nám přijde na jazyk. Zkusme se nad tím zamyslet a směřovat naši mysl k  pozitivním myšlenkám a hlavně k lásce. Budeme to všichni, myslím si, v brzké době hodně potřebovat. Je pravdou, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale zase až tak pohodový a duchaplný život to není. Je třeba mít kromě toho nutného vydělávání peněz na živobytí nebo užívání si důchodu nicneděláním i nějakého koníčka navíc, aby člověk došel k pocitu pohody a spokojenosti a zbavil se alespoň na chvíli všedních starostí a stresu. Chtěl bych se s vámi podělit o zážitek, který se nakonec nevydařil tak, jak bylo očekáváno, ale jako příprava na další pokračování byl poučný. Celá akce byla předem připravována a publikována časopisem „Regenerace“ /bývá začátkem každého měsíce k mání i v koloniálu Jirky Pelecha v  Holubově/ a byla nazvána „Keltský telegraf.“ Účelem bylo v neděli 21.3.2010, v  době jarní rovnodennosti zrekonstruovat unikátní způsob, kterým se mezi sebou dorozumívaly keltské kmeny po celé Evropě odkudkoliv, až k  nejzazším hranicím jejich tehdejšího světa. Kořeny této staré kultury leží na konci druhého tisíciletí před Kristem a mnohý z  nás je přesvědčen, že v  jeho žilách koluje pověstná kapka její krve. Keltové byli neustále vystaveni bezprostřednímu ohrožení. U tak rozsáhlého osídlení kmenů nebylo divu. Vedle druidů, o kterých už jsem se dříve zmiňoval, žilo v keltské společnosti několik dalších svébytných spirituálních entit, jako byli ještě bardové /pěvci a básníci/ ollah /lékaři a léčitelé/, fili /básníci a věštci/ či brehoni /soudci/. Ale byli to také i tzv. čerti a mohu doložit, že tato entita v  literatuře o Keltech je velice málo zmiňována. Čerti se zabývali především ohňovými a zásvětními věcmi a působili jako správci pohřebišť, ovšem byli také zdatní šamani. Významnou rolí čerta byla starost o signální oheň. Jako památka na tuto dobu zůstala poměrně častá místní jména – Čertova hora nebo Čertův kopec a není tak daleko – 730 m vysoký mezi osadami Kladenské Rovné a Skláře u Hořic na Šumavě.

A právě ti čerti /v zastoupení/ se rozhodli, že napříč celou naší vlastí pošlou k nebi světlo a toto znamení až spatří čert na vrcholu následujícího kopce, vyšle svůj signál v  podobě světla a tak to bude postupně „telegrafovat“ od Velké Javořiny na hranici mezi Moravou a Slovenskem, přes Blaník, Říp až na Děčínský Sněžník na hranici s  Německem. Když jsem si to poprvé v  listopadu 2009 přečetl, vloudila se mi myšlenka – vždyť Keltové byli přece i u nás na jihu a západní Čechy nevyjímaje. Zmohl jsem se ale pouze na to, že mi to bylo trochu líto, že nás nějak vynechali. Jaké však bylo moje překvapení, když asi týden před jarní rovnodenností ke mně přijel Honza Maroušek ze Křemže

a položil mi otázku: „Víš co je to Keltský telegraf?“ Odpověď byla snadná, protože jsem věděl a povídám: „Co já s tím?“ Děláme jihozápadní větev a potřebujeme obsadit Kleť, kde se zažehne první světlo a postupně přes Jarník u Písku , Hrby u Petrovic, Bacín u Koněprus, Černá Kočka u  Kožlan, Vladař u Žlutic a Výrov u Kounova se napojíme na Řípu na světlo, které přijde z Moravy a společně bude směřovat na Děčínský Sněžník /viz mapka s  popisem/. A bylo rozhodnuto. Zavolal jsem kamaráda Jirku z Č. Krumlova, požádal ženu Jindřišku, jako zkušenou arcikleťandu o asistenci při nočním sestupu a 21. 3. 2010 večer jsme všichni tři stáli na Kleti připraveni zažehnout světlo. Ale až tak jednoduché to zase nebylo. Přes Kleť se honily olověné mraky a v  19.30 hod byl zde takový ceďák, že se z  chaty nedal vystrčit ani nos, natož odpálit hmoždířovou

strana

7

raketu. To už jsme začali tušit, že jde do tuhého. V  19.55 hod ale přestalo pršet, jenomže vítr dosahoval síly vichřice. Zapálit zápalnou šňůru od rakety nezvládal ani zapalovač ani zápalky a navíc neúprosně běžel čas, který kamarád Jirka nahlas odpočítával. S  pomocí všech, které jsem v  té chvíli o pomoc poprosil, se mi tři vteřiny před dvacátou hodinou podařilo zapálit celý zbytek krabičky sirek a od ní zápalná šňůra konečně chytla. Ve dvacet hodin a dvě vteřiny vylétla k  nebi hmoždířová raketa a já měl v  sobě pocit vítězství. Jenomže, když jsem se podíval směrem k Jarníku u Písku /azimut jsme měli vyznačený na podlaze/ a očekával, že za nějakou chviličku uvidím světlo z  Jarníku, nic vidět nebylo. Nastoupil dalekohled, který jsme měli s sebou a zjistili jsme, že sotva dohlédneme do Českých Budějovic, ale třeba Hlubokou nebo Temelín už vidět nebylo, protože zde stála hradba neproniknutelné

mlhy. Nastoupil telefon, kdy jsme na Jarník oznámili, že jsme světlo vyslali. Odpověď byla jednoznačná: nic jsme neviděli. Tak to postupovalo dál, až někam do středních Čech, kde jakási viditelnost byla, ale celkově to spolehlivě fungovalo jen pomocí telefonu. Když jsem se po neděli podíval na net a webové stránky časopisu Regenerace, bylo tam pár fotografií, kde světlo raket bylo viditelné /Honza Maroušek zde měl dva zdařilé snímky/, ale překvapivá byla hlavně účast „čertů.“ Na Řípu jich bylo nejvíc – něco přes stovku. A z  toho bych chtěl udělat závěr: Příští rok se bude určitě akce opakovat. Vylepší se organizace, zmenší se vzdálenost mezi kopci, aby byla jistá viditelnost. Kdo se bude chtít přidat, dejte vědět! Teď ještě, kam že se to v  květnu zatouláme? Přátelé, jedině správně je to do Lhenic, kde rozkvetly třešně a políbení v rozkvetlé aleji je ten správný impulz k nastartování lásky. Je pravdou, že až tento článek na konci

května budete číst, budou třešně odkvetlé a spíš budou červenat. Vůbec to ale nevadí. Vezměte to tak, že se naší matce Zemi v  těchto místech právě zapalují lýtka a to přece všichni víme /zvláště muži/, že je to ten krásný a správný čas na lásku. Nejlépe je do Lhenic jet na kole přes Jaronín a dolů po modré na Třešňový Újezdec. Zpět jsem to vzal na Vodice, vystoupal zpět pod Kamenným vrchem na modrou a Jaronínskou bučinou až do místa, kde se potká modrá s červenou. Zde ostře doleva po červené přes Plešný a České Chalupy zpět k  domovu. A ještě něco. Asi 200 m od přístřešku na modré směrem k  Jaronínu se nezapomeňte na levé straně cesty napít z Hantovy studánky „Pod jasany.“ Pivo to není, ale voda je opravdu dobrá. Ať se vám za tou láskou lehce šlape a mějte se dobře. - vakl -

Fytoterapie

nesbíráme. Květy se sbírají málo rozvité, nikoli v plném rozkvětu. Například kvetoucí natě máty, meduňky, dobromyslu, levandule,... se sbírají, když rozkvetou první kvítky. Pokud byste čekali až rozkvete celá nať, sklidili byste částečně odkvetlou bylinu. Podzemní části rostlin sbíráme na podzim a na jaře, před vegetační dobou.

zahradě. Ostatní dny toho měsíce Měsíc stoupá a sním i energie v rostlinách. To je vhodná doba na sběr a sušení rostlin. Sušení na přímém prudkém slunci většinou rostlinám škodí. Obvykle ztrácejí některé účinné látky a zeleň. Byliny sušíme ve stínu, v tenkých vrstvách, bez obracení. Přirozeným teplem prosychají za příznivých podmínek květy za 3-8 dní a listy za 4-6 dní. Vhodné místo v domě jsou čisté půdní prostory. Byliny sušíme na sítech, nebo můžeme volně svázat pár větviček kvetoucí natě a zavěsit v průvanu. Při sušení dbáme na proudění vzduchu, aby nedošlo k zapaření. Elektrické sušičky jsou vhodné na ovoce, semena, kořeny a oddénky. - gaudi -

Sběr a sušení bylin 1. Pokud se vydáte do přírody na sběr bylin, pak je dobré dodržet pár zásad. Důležitá je znalost druhu. Sbírejte jen to, co skutečně znáte. Pamatujte na zachování druhu. Zaprášené rostliny ze silničních příkopů, železničních náspů a z okolí továren mohou narušit vaše zdraví. Nacházejte místa, kde jsou rostliny dobře vyvinuté, zdravé a nepoškozené. Při sběru se zaměřte na kvalitu a sbírejte jen tolik, kolik můžete ihned zpracovat a usušit. 2. Nadzemní části rostlin se sbírají, pokud je suché počasí, nejlépe kolem poledne. Ráno a večer bývá rosa a vlhko, a proto rostliny

3. Pokud chcete sbírat byliny podle planetárního postavení, tak si můžete zakoupit kalendář, který se tímto zabývá. Na trhu je jich v dnešní době několik. Mně vyhovuje kalendář s názvem Výsevní dny od manželů Thunových. Dají se v něm vyčíst přírodní kosmické rytmy. Pokud je Měsíc v nejvyšším postavení, což bude 12. 6. do 25. 6. tak je energie rostlin v podzemní části a je vhodná doba pro práci na Papriky omyjeme, podélně rozpůlíme, vyjmeme jádřinec, hermelíny , cibuli a šunku nakrájíme na kostičky. Přidáme sůl, pepř a koření , smetanu, kečup, promícháme. Směs necháme chvíli uležet v chladničce. Půlky paprik pak naplníme připravenou směsí a ozdobíme. Připravené plněné papriky rozložíme na omyté a osušené listy ledového salátu a ozdobíme nakrájenými rajčaty, pórkem, ředkvičkami, pažitkou, petržalkou. Podáváme s celozrnným chlebem.

Salát z bílé ředkve Léto je za dveřmi tak jsem připravila pro naše čtenáře lehké letní recepty.

Plněné papriky

3 velké papriky, 3 Hermelíny, 100 g šunky, 1 cibule, sůl, pepř , koření dle chuti, zakysanou smetanu, kečup, petrželku nebo pažitku.

1 bílá ředkev, 1 červená a 1 zelená paprika, 1 plechovka kukuřice. Ředkev a papriky nakrájíme na kostičky, přidáme kukuřici a zalijeme zálivkou z  olivového oleje, citrónové šťávy, dijónské hořčice, soli a špetky cukru. Kdo má rád může použít majolku nebo kysanou smetanu. Podáváme s pečivem.

Plněné lilky a cukety

2 menší lilky a 2 cukety, ½ kg mletého masa, cibule, sůl, pepř, bazalka Lilky a cukety omyjeme,podélně rozkrojíme a částečně vydlabeme dužinu,aby vznikly vaničky, osolíme a necháme vypotit, poté vysušíme ubrouskem. Na pánvičce osmahneme na oleji cibulku, na ni přidáme mleté maso, osmahneme, osolíme, opepříme, přidáme nasekanou bazalku a směs podusíme doměkka. Když je maso hotové,přidáme na kostičky pokrájenou dužninu z  lilků a cuket a ještě chvilku podusíme. Do vaniček z  lilků a cuket dáme tuto směs, posypeme strouhaným sýrem a dáme zapéct. Při pečení mírně podlijeme zeleninovým vývarem. Podáváme s novými bramborami a zeleninovou oblohou. Pro vegetariány je výborná i varianta s  žemlovou nádivkou a uzeným sýrem tofu. Dobrou chuť všem, kteří naše recepty vyzkoušejí - MS -

strana

8

TESAŘSTVÍ KLIMÍK s.r.o. K významnému životnímu jubileu blahopřejeme: paní Žofii Klimešové z Krásetína - 87 let

krovy, pergoly, garáže atd. mobil: 774 199 836 PŮJČUJEME NÁŘADÍ Makita bourací kladivo 15 kg, hoblík 17 cm, centrálu apod.

paní Kristině Waisové z Třísova - 87let paní Marii Šimkové z Holubova - 70 let

Klimík s.r.o., Chlum 102, 382 03 Křemže, email: [email protected]

Skauti a skautky Holubov zvou srdečně všechny děti na

tradiční oslavu Dne dětí, která se uskuteční

v sobotu 29.5. 2010 od 14.00 hodin v Holubově u rybníka. Registrace účastníků bude do 16.00 hodin.

MS Holubov srdečně zve všechny děti i dospělé na soutěžní a rekreační

střelbu ze vzduchovky, která se koná v Krásetíně před Pensionem u Lišků v sobotu 5. června od 14 hodin.

Vzduchovky, občerstvení a drobné ceny jsou zajištěny.

Občanské sdružení VES zve občany v červnu do Hostince U Kuchařů v Krásetíně na následující akce: 5. 6. 17:00 Ivan Hlas - určitě všem známý muzikant a písničkář z Prahy, autor filmové hudby. 13. 6. 17:00 Kapela Snoo - Hodně veselá osobitá hudba v provedení Karla Babuljaka a mnoha jiných velmi schopných hudebníků. Trochu ska, trochu rock a trochu rock´n´roll 19. 6. 17:00 Jirka Klimeš & Veliký ZUŠ Band - Repertoár: swing, funky,jazz,latina,...Orchestr má kolem 20 členů.

Sportovec Podkletí

Holubovský triatlon 26. ročník sobota 26. 6. 2010 start v 10 hodin na koupališti v Holubově prezence od 8:30 do 9:30 tratě 0,7 km plavání, 25 km kolo, 5 km běh závod pořádá TC Dvořák

Více info sledujte na: http://ukucharu.eu/

strana

9

Co vás čeká? Co musíte udělat? Kdo vám poradí?

Ukončení analogového televizního vysílání v územní oblasti České budějovice Více informací získáte na: www.digitalne.tv

Informační linka: 800 90 60 30

(v provozu v pracovní dny od 8.00 do 19.00 hod.)

Bezdrátové připojení k Internetu Tarif Standart 8M za 270,-Kč/měsíc Instalace zdarma !

Tarif Start 1M za 150,-Kč/měsíc Instalace 1.500,- Kč

Více informací +420 731 622 317 +420 732 309 203 www.holubov.net, email: [email protected]

Vydává: Obecní úřad v Holubově, www.holubov.cz, počet výtisků: 500, MK ČR E 14935, IČO: 00 245 879, zodpovědná redaktorka M. Svobodová. Tisk: GRAFOBAL ARTYPA s.r.o.

strana

10