Zpravodaj Obecního úřadu ve Staříči www.obec-staric.cz
číslo 1
e-mail:
[email protected]
zdarma
Zastupitelé na svém jednání dne 17. 12. 2007 schválili: — rozpočtové opatření č. 6/2007 — smlouvy o dílo na zimní údržbu místních komunikací, předložené Agrospolem s. r. o. Staříč a Z. Kabátem, Staříč — zápis a usnesení kontrolního výboru obce, konaného dne 3. 12. 2007 — zvýšení ceny za ubytování v pokojích KD — poskytnutí fin. příspěvku 3 000 Kč Honebnímu společenstvu Staříč na zakoupení léčiv pro srnčí zvěř — zvýšení ceny deputátního dříví z obecních lesů na 1 000 Kč (2 plnometry dříví) včetně dovozu — poskytnutí fin. daru Kateřině Gallové ve výši 1 500 Kč na organizaci Mikulášského aerobiku pro děti — termíny zasedání ZO v roce 2008 — odkup pozemku paní B. Sochové dle platného geometrického plánu — žádost pana V. Lánika, Paskov o hostování na pouti v r. 2008 — rozpočtové provizorium na rok 2008 — nákup 200 nových židlí do sálu KD — poplatek za odvoz komunálního odpadu na rok 2008 — provedení II. změny územního plánu obce Staříč v co nejkratším termínu — smlouvu mezi obcí Staříč a Biocelem Paskov, a. s. o omezeném průjezdu kamiónů
vzali na vědomí: — dopis pana Vladimíra Sudera, Žabeň
březen 2008
— nesouhlas s výstavbou průmyslového areálu Manghi-New Facility Staříč v blízkosti jeho rybníku
zamítli: — odprodej akcií ČS, a. s. firmě Finance Zlín, a. s. — výkon opatrovnictví u Okr. soudu F–M — Petr Kučný, Chlebovická 315, Staříč
Na svém posledním zasedání v roce 2007, které se uskutečnilo 28. prosince zastupitelé — schválili rozpočtové opatření č. 7/2007 a povolili hornickou činnost pro sloj 084/22 f/ ve II. poli dobývacího prostoru OKD, Důl Paskov, závod Staříč.
Lednové zasedání našich zastupitelů například: — zamítlo výstavbu závodu na brzdové obložení ve Staříči — vzalo na vědomí informaci Lubomíra Hajného o možnosti získání dotace pro obec v rámci programu péče o krajinu — schválilo poskytnutí fin. příspěvku ve výši 1 000 Kč na organizaci volejbalového turnaje rodičů a přátel MŠ Staříč
2 — vzalo na vědomí informaci Magistrátu města Frýdek–Místek, odboru dopravy a silničního hospodářství, ve kterém je vyjádřeno, že na silnicích III/4845 a III/4846 není důvod omezovat jízdu vozidlům s okamžitou hmotností nad 12 tun. — schválilo podpis smlouvy o zajištění oprav a údržby veřejného osvětlení, předloženou TS a. s. Frýdek–Místek — schválilo podpis Dohod o vypořádání důlních škod na obecním majetku — schválilo provedení II. etapy bezdrátového rozhlasu na trase kostel — mlýn — schválilo vyhlášení 8. kola výběrového řízení na poskytnutí půjčky z Fondu rozvoje bydlení obce Staříč — schválilo upravenou smlouvu mezi Biocelem Paskov, a. s. a Obcí Staříč, týkající se zákazu průjezdu kamionové dopravy obcí Staříč
V únoru naši zastupitelé projednali například: — poskytnutí finančního příspěvku ve výši 5 000 Kč těmto novorozeným ob-
Stař íč čánkům obce: Štěpánu Szuscikovi, Staříč č. 27, Samuelu Matuškovi, č. 639, Matouši Ručkovi, Chlebovická 319, Valentýně Burešové, č. 312, Radku Chabroňovi, č. 635, Matěji Šefčíkovi č. 231 a Michalu Berekovi, č. 631. — poskytnutí finančního příspěvku ve výši 4 000 Kč ZO Českého svazu včelarů Frýdek–Místek — povolilo Českému mysliveckému spolku Frýdek–Místek pořádat svod loveckých psů v naší obci dne 27. 9. 2008 — vzalo na vědomí žádost pana Otakara Mužného, Staříč č. 163 o prodloužení pronájemní smlouvy nebytových prostor v budově č. p. 203 do 31. 3. 2008 a navazující žádosti o další pronájem těchto prostor (David Macháč, Vítězslav Tvrdoň — Staříč a firma Miloš Golka F–M) — poskytnutí finančního příspěvku ve výši 35 000 Kč na rekonstrukci myslivecké chaty ve Staříči — vzalo na vědomí zamítavé stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě zastávka směr Frýdek–Mítek Staříč u polikliniky (dopis je součástí tohoto vydání Zpravodaje)
Stař íč
3
4
Stař íč
Upozornění
Svoz plastového odpadu
Po sběru nebezpečného odpadu budou následovat velkoobjemové kontejnery.
Termíny svozu pytlů na plast (sudá středa): 28. května, 25. června, 23. července, 20. srpna, 17. září, 15. října 2008.
Stař íč
5
6
Stař íč
Stař íč
7
8
Stař íč
Stař íč
9
Kamióny — velký problém obce Od předešlého zpravodaje, který vyšel v prosinci 2007 proběhlo mnoho jednání s různými výsledky. Spolupráce s Biocelem Paskov se dá hodnotit jako úspěšnou. Došlo k sepsání smlouvy s obcí Staříč, kde se každý měsíc prokazuje a pokutuje dopravce, který z našich foto záznamů porušil danou smlouvu. Není dořešena smlouva mezi obci Staříč a pilou Mayr-Melnhof Holz Paskov z důvodů některých nejasností ze strany pily. Dobrovolný svazek obcí „Olešná“, jak už víte, podalo 21. 11. 2007 žádost o stanovení dopravního značení na Magistrát města
F–M, ke kterému jsme přidali naše stanovisko. Dne 28. 12. 2007 přišlo záporné vyjádření na DSO Olešná a dne 10. 1. 2008 jsme i my. obdrželi sdělení se záporným stanoviskem. Kopii dopisu se sdělením přikládáme. Dalším krokem DSO Olešná bylo sepsání žádosti o pomoc při řešení dopravní situace na vlivné senátory, poslance, hejtmana a primátorku. Do dnešního dne nedošla žádná odpověď. Kopii žádosti přikládáme. K dnešnímu dni musíme konstatovat, že situace se částečně zlepšila a věříme, že až dopravci dostanou první pokuty bude situace ještě lepší.
Zvítězíme nad kamióny? Vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Magistrátu města Frýdek–Místek ing. Hronovský odpověděl na žádost občanů Staříče ve věci umístění dopravních značek, které by omezily průjezd kamiónů obcí, zamítavě. Jelikož petici proti „kamiónům“ podepsalo téměř 1000 obyvatel obce, zaslali jejich zástupci ing. Hronovskému dopis, jehož znění nyní otiskujeme v plné verzi. Magistrát města Frýdku–Místku 22. 2. 2008 pan Ing. Miroslav Hronovský vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství oddělení správy dopravy a pozemních komunikací Radniční 1148 Frýdek–Místek 738 22 Magistrát města Frýdku–Místku paní Ing. Eva Richtrová Primátorka města Radniční 1148 Frýdek–Místek 738 22 Vážený pane Hronovský, Dne 10. 1. 2008 obdrželi občané Staříče dopis, ve kterém nás informujete o faktu, že na silnicích III. třídy 4845, 4846, které procházejí obcí, nelze umístit dopravní značky, které by omezovaly jízdu vozidlům s hmotností nad 12 tun. Vaše zdůvodnění se vejde na tři řádky „…silnice odpovídají parametry svému zařazení do silnic III. třídy a proto není v souladu s platnou legislativou kvalifikovaný důvod omezovat jízdu vozidlům s okamžitou hmotností nad 12 tun“. Když to shrnu — opět zvítězily kamióny nad lidmi. Aktivita občanů Staříče, aby lidé zvítězili nad kamióny se datuje od zavedení mýtného na silnici R56, která leží v bezprostředním sousedství silnice III. třídy, jež prochází naší obcí. Řidiči těžkých
10
Stař íč
nákladních automobilů se tak snaží ušetřit na poplatcích, které by museli za průjezd R56 zaplatit. V době navigací, které spediční, mimochodem pražské a docela solventní firmy do svých vozů montují, není nic jednoduššího, než si naprogramovat nejkratší cestu k cíli a ještě ušetřit na poplatcích! A tak se od ledna 2007 nějak vytratil smysl, který mělo zavedení mýtného, než je „vyhnání“ náklaďáků z dálnic pod okna lidí. Dýcháme zápachy přetěžovaných kamionů vezoucí dřevo na pilu, zdi domů praskají, hluk je neúnosný, v místní škole tak raději ani neotevírají okna, praská památkově chráněná hřbitovní zeď v blízkosti kostela, přejít silnici na druhou stranu vozovky je opravdu obtížné, cyklisté — ve snaze používat doporučené cyklistické stezky slézají z kol. Nákladní auta samozřejmě nedodržují 50 a řítí se obcí stejnou rychlostí a agresivitou jako na oné R56, kterou (aby ušetřili) opustili. Nikdo nemůže zpochybnit, že je to problém. Dobře, problémy jsou tu, ale je na lidech, kteří na radnicích a magistrátech sedí, aby nám pomohli tyto problémy řešit. Vážený pane Hronovský — jako vedoucího magistrátu odboru dopravy a silničního hospodářství Vás vnímáme jako zástupce státu, jehož jsme občany, kteří řádně platí daně. Proto se Vás znovu ptáme. Co učiní stát pro to, aby vrátil řidiče náklaďáků a kamiónů na čtyřproudovou silnici R56 — kam logicky patří, a to dopravním značením, které neumožní tak jako jinde v Evropě (Rakousko, Švýcarsko, Německo,...) průjezd těžké dopravy obcemi. Snad je logické, že tím, že se nákladní auta vyhýbají mýtnému, přichází stát o peníze, které by mohl použít třeba na opravy silnic a dálnic. Kdyby nešlo o naše zdraví a zdraví našich dětí, řekli bychom, že je téměř zábavné pozorovat na co všechno, my občané narážíme, když toužíme po klidu bez kamionů. Učebnicová ukázka, jak stát „chrání občana“. — NAPÍŠETE JEDNU VĚTU. Prosíme, když nepomůžete, alespoň neškoďte. Cestu, jak se kamionů zbavit, ukázaly Dolní Břežany, které zákaz vymohly navzdory úředníkům. Možná, že jste o této kauze informován, možná, že nám chybí tlak mocných lobistů developerských firem, tak jako v této obci blízko Prahy. Nedávno jsme projížděli obcí Dobrá — a nevěřili vlastním očím. Značka, o kterou tak usilujeme, tam je umístěna. Jaký kvalifikovaný důvod byl v této obci pro omezení vozidel s hmotností nad 12 tun? Říká se, že to bylo politické rozhodnutí… Asi ve Staříči, bohužel, nebydlí nikdo vlivný, tak jako v Dolních Břežanech, kde chtějí developerské firmy stavět drahé domy …kdo by tyto pozemky koupil s kamióny v zádech? A tak to v našem státě chodí, člověka napadnou různé věci, jako třeba korupce soukromých přepravců, stavebních firem, korupce při hledání nejlevnějších dopravních tras k novým průmyslovým zónám… V lednovém Zpravodaji města Frýdek–Místek jste, pane Hronovský, podepsán pod článkem „Na Střelniční je průjezd zakázán“. A ejhle zdůvodnění nových značek opíráte o připomínky občanů, kterým jste — k jejich spokojenosti vyhověl. A obyvatelé Staříče, jejich připomínky, návrhy, nejrůznější rozbory a vyjádření, petice více než 1000 obyvatel jsou pro Vás tak zanedbatelné, že reagujete stroze a zamítavě, bez nejmenšího pochopení nebo vcítění. Víme, že Vy sám nerozhodujete, že je tu ještě krajský úřad, který bude situaci posuzovat, ale rozhodně by nám pomohl, alespoň vstřícný a chápající postoj k našemu problému, tak jako Vám záleželo na občanech ulice Střelniční ve Frýdku–Místku. Toho jsme se však nedočkali. Co nám, pane Ing. Hronovský, poradíte? Občané Staříče jsou nepochopením úředníků už opravdu unaveni. Takže vyzývají k jiným formám „boje s byrokracií“ — jak s politováním musím nazvat komunikaci se státními úředníky.
Stař íč
11
Takže co nás čeká… zatarasené přechody obce tak jako v jiných obcích, transparenty, články v médiích, televizní pořady Černé ovce… kdysi takto protestovala obec Dobrá a Zelinkovice. A něco se začalo dít. Tak nám, prosím, poraďte, aby konečně zvítězil rozum. Na vědomí: Ing. Eva Richtrová, Primátorka města Za občany Staříče: Ing. Jiří Krajča, Václav Janečka, Jindřich Mičaník
Výzva: BYDLÍME TU A NEDOMYŠLENÉ KONCENTROVÁNÍ DOPRAVY SE NÁM NELÍBÍ. STEJNĚ JAKO VY SE BOJÍME DALŠÍCH SVÍZELNÝCH DOPRAVNÍCH PROBLÉMŮ A TOHO, ŽE SE V NAŠÍ OBCI UŽ NEBUDE DOBŘE ŽÍT. POTŘEBUJEME VAŠÍ POMOC VÍME, ŽE CHCETE TAKÉ KLIDNĚJŠÍ DOPRAVU! CESTA JE SNADNÁ, ŘEKNĚTE VAŠIM POLITIKŮM — PRAVICOVÝM, LEVICOVÝM, ZELENÝM NEBO NEZÁVISLÝM, ŽE NĚKTERÉ NÁPADY JSOU NEDOMYŠLENÉ A NEBEZPEČNÉ. ŘEKNĚTE JIM, AŤ O SVÝCH KROCÍCH UVAŽUJÍ OPRAVDU DO HLOUBKY. DĚKUJEME — TŘEBA TU UŽ ZÍTRA NEBUDETE MUSET TAK DLOUHO ČEKAT
Jak jsem lovil kamiony Začátkem ledna 2008 jsem dostal od zastupitelstva obce úkol monitorovat kamiony, které projíždějí přes naši obec. Hlavním aktérem této správné akce byl místostarosta obce Libor Kravčík. Už v roce 2007 byla sepsána petice občany obce s pointou: …Kamiony ničí naši cestu, zároveň domy okolo cesty Staříč-Frýdek–Místek a zpět.“ Nepomohlo. Naše domy už trpí poddolováním šachet, které jsou tři — Sviadnov, Staříč II a Chlebovice. Jak zamezit nájezdu kamionů, které by mohly jezdit opačným směrem, ne přes Staříč, která je blíže. Kdo tím ušetří? Naftu, kterou si hlídají šoféři nebo dřevo, které se dá někde prodat? Nafilmujme kamiony — dejme jim pokuty — a ony tady nebudou jezdit a ničit naši cestu, která vloni — na úseku transformátor — Koška — byla dokonale opravena. Stala se sice závodní dráhou
pro motorkáře, ale to nesouvisí s kamiony už tuto dráhu pomalu ničí. Na závodníky v tomto úseku by se měla zaměřit policie. Podpisy občanů nezabraly, policie nikde — co dál? Kronikář obce a kameraman nastoupil 18. ledna 2008 s kamerou a příslibem, že se to vše vyřeší. Čas a da-
12
tum jízdy bude na snímku, který na počítači z daného materiálu provede místostarosta obce Libor Kravčík. Fandí nám celá Staříč, protože chceme, aby naše obec Staříč byla nejkrásnější. Stadion pod Okrouhlou, obecní úřad, kostel, farní úřad je už vzorem. Proto chceme, aby i komunikace byla na úrovni ostatních článků naší malé vesničky. Svůj úkol jsem bral vážně. Hlavně, aby splnil svůj účel. Každému by se nechtělo čekat na kamion, který ve svém objektivu vidí jako svého nepřítele. Když se ale o mně řidiči dozvěděli, navzájem si volali mobilem s poznámkou: „Pozor je tam kameraman ve Staříči“. Trochu jsem se začínal bát, aby to neuškodilo mé rodině. Sám místostarosta Zbyněk Prokop prohlásil, že je fotil a řidič kamionu mu řekl, že mu z toho aparátu vyrve film. Zbyňa ale odpověděl: „Já tam mám kartu!“ a zmizel… Takže tuto moji akci nazývám a přirovnávám k houbaření. Nejkrásnější hřib pravý v kameře je „Hanzalík“, ten mi hrozí už na 50 m z kabiny. Další souboj kamera a kamion z mého pohledu je fascinující. Cituji zážitky: 1. řidič: „Proč mě fotografuješ?“ Kamera: „Líbí se mi váš kamion.“ 2. řidič: „Proboha, snad nejsi od policie?“ Kamera: „No, don’t speak english.“ 3. řidič: „Proč kamera?“
Stař íč Kamera: „Dávám pozor, kdo se nezastaví na stopce.“ Jeden kamion dostal takový strach, že se obrátil na křižovatce a jel zpět na Frýdek. Měnil jsem klobouky, uvažoval jsem o kníru. Moje manželka prohlásila: „Ještě se nechej ostříhat dohola a já se stěhuji!“ Jsem rád, že není taková zima a sněhu je tak málo. To kvůli kameře a mé maličkosti, která má ráda teplo. Naopak pro kamiony je to záhuba. Do kopce do Chlebovic uvízlo dost kamionů, které se raději vyhnou tomuto úseku. Proč to neudělají už od jara. Poslední extempore mého vzrušujícího pracovního poměru bylo — znovu cituji: „19. 2. 2008, čas 9.47 — jedoucí kamion. Filmuji na křižovatce našeho Günterstrasse. Přibližuji číslo SPZ, zaměřuji na kabinu. Ale ouha. Řidič kamionu filmuje mne! Budu v každém kamionu na palubě s fotografií s odměnou jednoho milionu? Věřím, že ne! Až se uskuteční jednání o zákazu vjezdu kamionů přes obec Staříč, uvěřím, že má práce byla k užitku a spokojenosti občanů ve Staříči. Kronikář obce Staříč Milan Balcar
Kulturní centrum obce — sál kulturního domu znovu otevřen V pátek 22. února 2008 v 17.00 hodin byl slavnostně otevřen nově rekonstruovaný sál v kulturním domě. Slavnostní přestřižení pásky provedl za obec starosta Günter Zajitz a ing. architekt Tomáš Šonovský, který vypracoval projekt nového sálu. Pro rekonstrukci celého objektu byla ve výběrovém řízení vybrána Beskydská stavební společnost Třinec. Všechny přítomné uvítal starosta obce který ve svém slavnostním projevu připomenul, že kulturní dům ve Staříči byl slavnostně otevřen již 12. září 1964. V té době se na jeho stavbě podíleli občané
Stař íč
13
obce a nemalé úsilí dokončení této stavby věnoval předseda MNV Albín Šigut. Jak léta plynula, zařízení již technicky nevyhovovalo a muselo se přistoupit k jeho rekontrukci. Protože jeviště nebylo využíváno k hostování divadelních společností, bylo navrženo jej zmenšit a ve zbylých prostorech postavit byty a zázemí pro lékaře. Prvním představením v novém sále bylo vystoupení folklorního souboru ONDŘEJNICA ze Staré Vsi nad Ondřejnicí. Ta k nám přivezla netradiční vystoupení, ve kterém se setkali jak dospělí členové souboru, tak i malí začínající tanečníci a zpěváci. Toto vystoupení bylo velmi pěkným zpestřením slavnostního otevření.
řadní síni pasovány na čtenáře naší knihovny. Po složení slibu dostaly za odměnu pamětní list a registrační průkazku čtenáře
Sál kulturního domu je v současné době nově vybaven a i po technické stránce je možno jej využívat na mnoho různých akcí. Přejeme si, aby se občané obce do tohoto kulturního centra naučili chodit nejen na plesy, ale také na různá koncertní a divadelní představení a sál tak splnil funkci kulturního centra obce.
Ti občané, kteří si ještě nevyzvedli kalendář mají možnost do konce března. Od dubna budou kalendáře nabídnuty k prodeji.
Kalendáře k výročí
Za redakční radu Tamara Filínová
Obecní knihovna V březnu proběhlo v naší knihovně první „Pasování prvňáčků na čtenáře“. A jak vše probíhalo? Děti musely prokázat, že umí číst a psát. Když všechno dokázaly byly v ob-
Staříč 1258—2008 Letos slaví naše obec významné výročí — 750 let vzniku. Již v minulé roce jsme se na naše občany obraceli se žádostmi o dodání fotografií a zajímavých historických předmětů, které by přiblížily historii naší obce. Organizační výbor je vděčný všem, kteří zapůjčili ze svých rodinných archivů materiál, který byl využit pro vydání obecního kalendáře, publikace o obci i k výstavě, která proběhne ve dnech 2., 3. a 4. května v sále kulturního domu. Za výbornou spolupráci při shromažďování potřebných materiálu děkujeme hlavně našim seniorům. Od dubna letošního roku se v obci bude konat řada akcí, které u příležitosti tohoto výročí připravuje kulturní komise obecního úřadu i naše spolky. Hlavní program oslav proběhne v sobotu 14.
14
Stař íč
června. Redakce Zpravodaje vydá ještě kulturní přehled, ve kterém budete informováni o připravovaných akcích a budete o nich informováni i v místním rozhlase. Organizační výbor „750“
Beseda s horolezcem Tomášem Uhrem V pátek 25. dubna v 17.00 hodin pro vás kulturní komise připravila besedu s horolezcem Tomášem Uhrem. Český horolezec Libor Uher bude popisovat svou cestu na druhou nejvyšší horu světa K2. Na vrcholu druhé nejnebezpečnější osmitisícovky stanul jako druhý Čech v historii.
Základní škola Zápis do 1. třídy Letošní zápis prvňáčků proběhl ve čtvrtek 31. ledna 2008. Z zápisu se dostavilo společně s rodiči 19 dětí, 9 chlapců a 10 dívek. Rodiče dvou chlapců požádali o odklad školní docházky, takže v příštím roce by do 1. třídy mělo nastoupit 17 žáků. Každý rok se snažíme pro děti připravit zápis netradičně a letos jsme zvolili pohádkové postavy. U ježibaby z perníkové chaloupky děti poznávaly geometrické tvary, Sněhurce pomáhaly rozeznávat barvy čepic trpaslíků, Karkulce
zavazovaly rozvázanou mašličku na košíku, u myšky musely prokázat dobrou prostorovou orientaci. Nechybělo kreslení a básnička pro dědu a pro babičku z pohádky o Budulínkovi. Rodiče měli možnost prohlédnout si výstavku potřeb a pomůcek do 1. tř. a společně s dětmi si prožít atmosféru vstupu jejich dítěte do školy.
Školní karneval Dne 15. února se po 14. hodině odpoledne hemžila školou všelijaká prapodivná stvoření. Mohli jste tady potkat vodníka, vílu, tygříka, pochodující lentilky, kominíčka, čarodějnici, myšku a spoustu dalších. Probíhal totiž karneval, kterého se v tomto roce zúčastnilo 44 dětí v rozličných kostýmech. Žáci soutěžili nejen o nejkrásnější masku, ale také o sladkou odměnu v zábavných a sportovních soutěžích. Účastníci kar-
Stař íč
15 Dopolední program splnil svůj cíl a pro děti byl určitě přínosný.
Moje zájmy, záliby, koníčky
nevalu mohli shlédnout i vystoupení aerobiku pod vedením slečny K. Gallové. Děti s touto školní akcí byly spokojeny a už teď se těší na příští rok.
Projektové vyučování: Šikana Téma nebezpečí šikany a jejich možných projevů zpracoval netradiční a poutavou formou pan Z. Zaoral ve svém dopoledním projektovém vyučování. Toho se zúčastnily všechny ročníky současně. Náplní svého programu dokázal pan Zaoral vtáhnout děti do různých modelových situací, týkajících se šikany. Žáci je pak sami vyhodnocovali a uvědomovali si správnost svého jednání i chování k ostatním. Diskutovali a snažili se nacházet řešení k různým konfliktním situacím. Děti si uvědomily nejen to, co šikana znamená, ale také její negativní následky.
V úterý 5. března bylo hlavním tématem vyučování Moje zájmy, záliby, koníčci. Žáci si se svými učitelkami povídali o různém způsobu trávení volného času, o důležitosti rozvíjení zájmů a také měli možnost se pochlubit a představit spolužákům své sbírky. Chlapci nejčastěji ukazovali sbírku karet fotbalistů, hokejistů, děvčata donesla ubrousky, pohlednice, sbírku pivních tácků a nejrůznější nálepky. Také jsme mohli vidět ukázku starých mincí, peněz, herbář, sbírku nejrůznějších figurek, kamínků. Žákyně, která se zajímá o zvířata donesla živé morče. Dověděli jsme se také, že někteří žáci rádi něco sami vyrábějí např. makety zbraní nebo se věnují modelářství. A to bylo námětem druhé části dopoledne. Modeláři z Pobeskydského aviatického klubu ve Frýdku–Místku pod vedením pana Jiřího Banaše připravili v knihovně školy výstavku leteckých modelů. Velmi poutavě a zajímavě pan Banaš vyprávěl dětem jak se modely staví, jak se ovládají, a co všechno předchází tomu, než model vzlétne do vzduchu. Žáci si mohli prohlédnout poháry, které klub získal, fotografie z různých akcí a také se mohli podívat na DVD, kde viděli letadla přímo v akci.
16
Stař íč
Chtěli bychom touto cestou poděkovat panu Banašovi i ostatním členům aviatického klubu za pěkně připravenou výstavu, která našim žákům nejen rozšířila vědomosti, ale některé možná přivede k této zajímavé zájmové činnosti.
Teď ještě budeme netrpělivě čekat, jak jsme dopadli mezi ostatními státy světa. Tyto výsledky nejsou zatím k dispozici, ale až se je dozvíme, určitě dáme vědět. Doufejme, že se bude čím pochlubit, a že jsme neudělali ve světě ostudu.
Brýle pro Afriku Naše škola se v únoru poprvé zapojila do projektu s názvem Brýle pro Afriku, který probíhá pod záštitou organizace SIRIRI. Cílem této akce bylo nasbírat co nejvíce použitých dioptrických brýlí. Do projektu se zapojili žáci všech tříd. Nasbírali jsme celkem 37 brýlí, které jsme odeslali do Prahy. Zde projdou kontrolou očních lékařů, kteří je vyčistí, přeměří a označí. Zásilky takto zajištěných brýlí budou odesílány do Středoafrické republiky, kde budou předány. Pro nás už nepotřebné brýle tak aspoň najdou uplatnění v místech, kde je těchto zdravotních pomůcek nedostatek a jsou pro mnohé obyvatele finančně nedostupné (cena brýlí odpovídá jejich průměrnému ročnímu platu). Děkujeme všem, kteří se do projektu zapojili, a doufáme, že jich příští rok nasbíráme ještě více. Mgr. Hana Pasyková
Testy TIMSS V březnu minulého roku byla naše škola vybrána, aby se zúčastnila testů TIMSS, které srovnávají úroveň vědomostí žáků 4. tříd v naší republice ale i v 62 státech celého světa. Testy se tentokrát psaly z přírodovědy a matematiky. Aby nebyly výsledky nijak zkreslené, přišel testy s žáky napsat školní inspektor, který do otázek nedal nahlédnout ani vyučující učitelce Mg. Věře Hajné ani ředitelce školy. Vyplněné dotazníky odvezl s sebou na vyhodnocení. Teprve letos téměř po roce jsme se společně s žáky dověděli výsledky. Měli jsme z nich všichni opravdu radost. V naší republice se testování zúčastnilo 147 škol a naši žáci skončili v matematice na 20.—30. místě a v přírodovědě na 19.—28. místě.
Mateřská škola informuje… Nový rok jsme v mateřské škole zahájili sportováním. 4. 1. 2008 jsme uspořádali pro zájemce z řad rodičů a dětí „Turnaj ve stolním tenise“, který byl zakončen posezením s vyprávěním vánočních zážitků. Všichni jsme se báječně bavili a určitě se napřesrok sejdeme tak jako letos i s bývalými žáčky a jejich prima rodiči. Prožili jsme spoustu legrace a co je hlavní — zdravého pohybu. Pan Libor Macháček měl úspěch největší coby „Indiánská babička“, neboť obsadil vynikající 2. místo spolu s devítiměsíční Haňulkou na břiše. V šátku Medley to Haničce moc šlo a byla po celou dobu hry spokojena.
Maškarní rej V předposledním lednovém týdnu žila mateřská škola v duchu maškarního karnevalu. Vyráběly se masky, šily kostýmy, děti vystřihovaly a zdobily… Vše vyvrcholilo ve čtvrtek 24. 1. v tělocvičně. Masky se představily a společně jsme protančili skvělým dopolednem.
8. ročník volejbalového turnaje V únoru pořádala Mateřská škola už v pořadí 8. ročník „Volejbalového turnaje“pro rodiče dětí, docházejících do MŠ a přátele školky. Uskutečnil se v pátek 8. 2. 2008 v prostorách tělocvičny nad mateřskou školou. Zúčastnily se ho 4 družstva, bojový duch jako obvykle nechyběl. Atmosféra byla nádherná, zasmáli jsme se a výborně odreagovali od každodenních starostí. Vyhrálo staříčské družstvo „Tygři“, na 2. místě byly brušperské „Ještěrky“, na 3. místě se umístila staříčská „Školička“ a pěkné 4. místo obsadilo
Stař íč družstvo z Ostravy. Touto cestou děkujeme Obecnímu úřadu ve Staříči za hezké sponzorské dary, které nám zakoupil.
Exkurze u Hasičského záchranného sboru ve Frýdku–Místku V polovině února zažily děti skvělou exkurzi do Hasičského záchranného sboru ve Frýdku–Místku. Pan Martin Heryán nás po celou dobu provázel a podal dětem i učitelkám vyčerpávající výklad. Děti si vyzkoušely hašení z proudnic. Hasily sice jen trávník, ale i tak celý týden o ničem jiném nemluvily. Paní učitelku v kabině vyvezl žebřík až nad střechy domů a pro děti to byl vskutku zážitek. Už se těšíme na příští rok…
Zápis do mateřské školy a Den otevřených dveří Ředitelství Základní školy a Mateřské školy ve Staříči oznamuje, že v úterý 29. 4. 2008 se bude konat v MŠ v době od 8.15 hod. do 16.00 hod. zápis dětí do mateřské školy. S sebou rodná čísla dětí.
Informativní schůzky Ve čtvrtek 15. 5. 2008 se konají informativní schůzky pro rodiče nových dětí a pro rodiče dětí, které ještě neodcházejí do základní školy. Začátek je v 16 hodin. Rodiče zde obdrží písemné rozhodnutí o přijetí či nepřijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání. Na programu: krátká přednáška logopedky, seznámení s organizací a projektem, podmínky stravného a školného, průzkum zájmu o cvičení rodičů a dětí, předplavecký výcvik a jiné aktivity. Za mateřskou školu Ilona Hlávková, vedoucí učitelka
17 Včelářské muzeum v Chlebovicích Muzeum nám poslalo dopis s prosbou a my jej v celém znění uveřejňujeme“ Dobrý den, dovolujeme si Vás oslovit s prosbou o pomoc při hledání včelařských exponátů. Dovolte nám, abychom se představili. Jsme ZO Českého svazu včelařů, o. s. Frýdek–Místek, která se stará o Dům včelařů v Chlebovicích, jehož součástí je již vyhlášené včelařské muzeum a skanzen. Naše poslední období bylo ve znamení větší propagace velice opomíjeného oboru včelařství. Začátkem dubna otevíráme nové prostory včelařského muzea, do kterého bychom rádi přivítali další exponáty. Víme ze svých zkušeností, že často staré včelařské věci končí na smetištích, neboť rodiny neví, kam by tyto věci mohly nabídnout. Rádi bychom Vás poprosili, zda by nebyla možnost prostřednictvím Vašich zpravodajů či jiných médií zveřejnit náš zájem. Vzhledem k tomu, že naše muzeum láká mnoho turistů a zájezdů, je to zároveň i propagace našeho kraje. Přikládáme nejen letáček o hledání exponátů, ale i pro informaci leták včelařského muzea a skanzenu a pozvánku na otevření nových prostor včelařského muzea. Muzeum a skanzen slouží nejen nám včelařům, ale především k výchově dalších včelařů a především k práci s mládeží. Informace o našich činnostech naleznete na našich stránkách www.vcelaricifm.cz. Budeme vděčni za jakoukoliv pomoc. S pozdravem Marie Knödlová, jednatel ZO
18
Stař íč Jaký význam mají Velikonoce?
S Velikonocemi začíná jaro a s jarem začíná nový život. Po této úvodní větě by se mohlo zdát, že dělám z Velikonočních svátků jen pouhé „svátky jara“. Bohužel v naší době se to takto často chápe. Chtějme ale jít trošku do hloubky té naší kultury, která vyrostla na křesťanských kořenech. Velikonoce znamenají život, a to tu nejhlubší významovou hodnotu života. Náš život není jen nějaká náhoda, není příběhem, který se odehrává mimo nás a navždy skončí na hřbitově. Není nám lhostejné, co bude s těmi, kteří už zemřeli a které jsme měli rádi. Rovněž nám není lhostejné, co bude s námi „až tady nebudeme“. My křesťané přijímáme do svého života jako hlavní zásadu a s vírou na tom stavíme, že v přímé konfrontaci Ježíše z Nazareta se smrtí, vyšel vítězně Bůh. Ježíš vstal z mrtvých! A toto vítězství se týká i každého, kdo ve svém životě přijímá Boha a pevně věří v posmrtný život.
Naše staříčská farnost chce rovněž znovu — prožít tajemství velikonočních událostí. Farní kostel ve Staříči je zasvěcen Svatému kříži a to nám dává zvláštní důvod podívat se na význam toho, co je lidském životě ve stínu kříže: všechno těžké, smutné, strastiplné, obestřené temnotou bolesti, nemoci, umírání. To vše nám může dát smysl, jestliže do toho pustíme světýlko naděje, že to není poslední tečka za životem, který máme rádi… Velikonoce nejsou jen odpovědí na poslední věci člověka, vnášejí rovněž novou kvalitu do mezilidských vztahů a do života společnosti. Tou kvalitou je především uznání chyby, odpuštění, schopnost obětování se pro druhé a láska, která „jde až za hrob“. Chci všem popřát krásné velikonoční svátky. Ať jsou to šťastné chvíle pro nás pro všechny, ve kterých znovu-objevujeme pravé hodnoty života! R. Czudek, farář
JARNÍ SVÁTKY V BRITÁNII Už předvelikonoční období se v Británii vyznačuje řadou zvyklostí a tradic. Patří mezi ně i pořádání jarních závodů osmiveslic univerzit z Cambridge a Oxfordu na Temži v Londýně, oslava jarní rovnodennosti nebo docela zvláštní tradice palačinkových závodů. Těmi je pověstné městečko Olney z hrabství Buckinghamshire. Tam se s palačinkami běhá o závod už od roku 1445. Závodí ženy — mužům je tato tradice odpírána — a trať vede od kostela k tržišti. Na pánvích mají závodnice při běhu, který startuje pravidelně odpoledne o masopustním úterý, rozpečené lívance. Modernizace tradic letos změnila zvyklosti, jako atrakce například běhal s pánví i britský ministr sportu. I když se občas tvrdí, že vlastní svátky Velikonoc v Británii nepřinášejí žádné tradiční zvyky, není to tak
Stař íč docela pravda. Přitom je fakt, že mnoho lidí ani netuší, proč se Velikonoce slaví. Podle průzkumu má jedna třetina populace svátky jara zafixované jen ve spojení s vajíčky, ale netuší proč.
Velikonoční vajíčka Vajíčka k těmto svátkům patří i v Británii, i když jinak než u nás. Kromě slepičich a křepelčích, která jsou v prodeji po celý rok, zahrnuje velikonoční nabídka i vejce krocaní, bažantí, a dokonce i pštrosí. Kdo chce být super originální, najde v obchodním domě Harvey Nichols i vajíčka racků, ale ta musí být před uvedením na trh uvařená, tak stanoví zákon. Nejvíc se ovšem objevují vajíčka čokoládová. V britských rodinách se o Velikonocích pořádají přímo „hony na vajíčka“. Děti po celém bytě hledají ukrytá čokoládová vejce, a kdo najde, ten hned konzumuje. Výrobci nabízejí z čokolády nejen tradiční vajíčka, ale i obligátní kuřátka, zajíčky a další figurky. Na velikonoční svátky se v Británii prodají doslova tuny čokolády. Každoročně se obchodní domy předhánějí, kdo bude mít v nabídce nejtěžší a největší, popřípadě nejoriginálnější vajíčko. K vidění i ke koupi jsou obří čokoládová vejce o hmotnosti několika kilogramů. V roce 1997 místní firma Cadbury prodala o Velikonocích čokoládová vajíčka v takovém množství, že postavena na sobě by se tyčila devětsetkrát výš než Mount Everest. Milovníci drahých kamenů zase mohli ve vajíčku jiné podnikavé firmy najít ukryté diamanty. Největší v hodnotě tisíc pět set liber. Klenotnictví Garrard lákalo v roce 1966 zákazníky na vejce zlatá. Tento velikonoční dárek měřil sice jen třináct centimetrů, ale vážil víc než tři kilogramy a dvaadvaceti karátové zlato bylo přikrášleno rubíny, smaragdy a diamanty.
Královská rodina S britskou královskou rodinou je spojen jeden tradiční velikonoční zvyk. Už ve dvanáctém století v den před Velkým pátkem obdarovávali angličtí panovníci
19 chudé. Zvyk se změnil v patnáctém století tak, že je počet obdarovaných shodný s věkem panovníka. Mince speciálně ražené pro tuto příležitost navíc nedostávají už jen chudí, ale také sirotci, vdovy a lidé, kteří se aktivně věnují dobročinné práci. Letos by tak měla třiasedmdesátiletá Alžběta II. při bohoslužbě na Zelený čtvrtek obdarovat stříbrnou mincí třiasedmdesát žen a třiasedmdesát mužů, poddaných Jejího Veličenstva. Tyto zvláštní mince v hodnotě pouhých několika pencí se okamžitě stávají středem zájmu sběratelů, kteří za ně nabízejí desítky liber a za starší ještě mnohem víc. V roce 1992 byla jedna taková mince z velikonoční panovnické almužny z roku 1953 vydražena na pět tisíc dvě stě liber.
Další akce Velikonoce jsou každoročně časem, kdy se ve Velké Británii po období zimy otevírají opět brány kulturních památek, historických budov a zahrad. Tradicí jsou i velikonoční průvody. V londýnské Covent Garden se koná tradiční soutěž pivovarských spřežení a pouštění draků. Právě Velikonoční neděle a pondělí patří nejrůznějším přehlídkám draků v Hampsteadu i na dalších místech Londýna. V některých částech Anglie přežívá starý zvyk, kdy o druhém pondělí po Velikonocích ženy přivazují muže k židlím a vymáhají na nich jako výkupné drobné mince. Muži jim stejným oplácejí den poté, ale výkupným bývá polibek. Zdroj: 100+1, 7/99, Petr Voldán, zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně
Staříčský Pétanque Klub Posledním turnajem v roce 2007 byl tradiční Vánoční turnaj. Nemohli jsme hrát v rozbourané tělocvičně a tak jsme náš filcový koberec, který používáme jako pétanqueový kurt, natáhli v bývalé obřadní síni Společenského domu. Turnaje se zúčastnilo 5 družstev, zvítězila dvojice Květa Mudrová, Karel Brož.
20
Stař íč
Poslední akcí našeho klubu bylo hodnocení činnosti v roce 2007. Toto proběhlo na Valné hromadě 29. prosince v restauraci Blue bowling. Naše činnost byla opravdu bohatá. Uspořádali jsme 8 turnajů a rovněž 8 turnajů jsme se zúčastnili. Nejúspěšnějším hráčem roku a vítězem Grand Prix r. 2007 se stal prezident Karel Brož, který z 8 hodnocených turnajů vyhrál 6 a je na 1 rok držitelem putovního poháru pro nejlepšího hráče. Tradičně na Valné hromadě probíhá přebor jednotlivců v bowlingu. V kategorii mužů získal 1. místo Láďa Plesník, výkonem 214 bodů a mezi ženami byla nejlepší Zdeňka Šebestová, výkonem 117 bodů. Do roku 2008 vstupoval náš oddíl jako šestnáctičlenný, jinými slovy, žádná změna. Máme 10 mužů a 6 žen. Naši první akcí je Zimní přebor, který hrajeme střídavě jeden rok jako soutěž jednotlivců a druhý rok soutěž dvojic. Letos se hrají dvojice a po první půli, kterou jsme hráli v lednu a únoru jsou v čele Ivo a Lenka Žídkovi. 9. února jsme se zúčastnili Zimního turnaje družstev, který zorganizoval pétanque klub Valšovice. Hrálo se v Brně v kryté herně, kterou si udělali členové místního klubu ve staré stodole. Zúčastnila se družstva Valšovic, Orlové, Albrechtic a Staříče. Naše družstvo ve složení Radek Kozelský, Martin Kozelský a Lenka Žídková obsadilo 2. místo.
Letošní rok byl zajímavý tím, že po výšlapu jsme se pomalu všichni šli rozloučit s hospůdkou „U dvou lvů.“ Tato historická budova se nedala zachránit, praskala poddolováním a tím pukalo i srdce štamgastů. Honza Koška se svým personálem byl vždy skvělý. Hodně příznivců rezavého moku říkalo: „To je jediný Pražák, který se stará a nešidí.“… Škoda. Kde najdeme takovou „lidovku“ jaká byla „U Košky“? Veškeré schůze, tiskovky, turnaje v kulečníku, zábavy, narozeniny a dokonce naposledy „Mikuláš“ — nebudou. Nemluvě o posezeních u videa, která byla oblíbena důchodci, Sokoly nebo hasiči. Kulturní dům není natolik „vybaven“, aby takové hosty vítal. Nechci ublížit panu Matyášovi, který je super kuchař, ale pivo za 27 Kč a Becherovka za 35 Kč to je jen pro podnikatele a bohaté lidi. Okolní hospůdky se těší, že je „Koška“ zavřený, ale Kuty nebo Mlýn jsou vzdálené a nemají vůbec ponětí, jaké tam byly tvarůžkové hody. Těšíme se, že Honza Koška možná otevře bufetík u chovatelů. Dovolil jsem si jen napsat, že bufet pod Okrouhlou bude fungovat dále při oslavách naší obce i pro fandy FK Staříč. Tímto článkem chci poděkovat panu Koškovi za příjemný přístup k hostům v krásné hospůdce „U dvou lvů“. kronikář Milan Balcar
Karel Brož, prezident Staříčského Pétanque Klubu
A teď něco pro mlsné jazýčky… Novoroční výšlap aneb poslední pivo u KOŠKY Před pěti lety navrhl starosta obce na schůzi výboru Sokola uskutečňovat „Novoroční výšlap na naši rozhlednu“. Tuto akci se vzal na starost Tomáš Slanina se svou partou hokejistů. Kdo přijde, dostane zadarmo kalíšek vařonky. Letos se uskutečnil již 5. ročník, za 5 let se této akce zúčastnilo cca 500 členů Sokola a jeho příznivců.
Domácí Toffife Potřebujeme: — 1 slazené kondenzované mléko — 1/2 balíčku lískových oříšků — 1 čokoláda na vaření — 50 g ztuženého tuku. Uzavřenou plechovku mléka vaříme v tlakovém hrnci asi 45 minut na karamel. Nad parou necháme rozpustit čokoládu, ztužený tuk a vymícháme do hladké polevy. Do otvoru plastové kra-
Stař íč
21
bičky (od sušenek, bonboniéry apod.) nalijeme trochu rozpuštěné čokolády. Lžičkou nabíráme chladný karamel, hmotou obalíme oříšky a položíme na čokoládovou vrstvu. Zalijeme čokoládou a necháme ztuhnout v chladničce. Vychladlý karamel také můžeme vyšlehat s 250 g másla a krémem plníme dorty nebo rolády.
Pikantní mrkvová pomazánka Je sice o něco ostřejší , ale kdo si potrpí na pikantnější chuť, může vyzkoušet. Potřebujeme: 3 obdélníčky měkkého taveného sýra (150—180 g), 2 větší mrkve, 5 stroužků česneku (kdo snese a má v pořádku zažívání a žlučník, si může dopřát i o něco víc), 1 lžíce Flory nebo jiného rostlinného másla. Mrkev nastrouháme na jemné nudličky, přidáme tavený sýr, lžíci Flory a rozmačkaný česnek. Vše dohromady ušleháme elektrickým šlehačem nebo rozmačkáme vidličkou a spojíme v jemnou hmotu.
Mažeme na tmavé pečivo, veku či bagety. Můžeme ozdobit kolečky salátové okurky nebo nadrobno nakrájenou pažitkou.
Chcete-li si připravit „Ševcovský mls“, potřebujete: — — — — — — — — —
500 g měkkého salámu 100 g majolky 1 cibule 2 sterilované okurky 2 lžíce rostlinného oleje 2 lžíce plnotučné hořčice lžíce jemného kečupu lžíce worchesteru 3 kostky cukru
Salám, cibuli a okurky umeleme na masovém mlýnku. Olej, hořčici, kečup, ocet, worchester a 3 kostky cukru svaříme. Po vychladnutí zamícháme do umletého salámu a přidáme majolku. Opět dobře promícháme. Výborně chutná k jakémukoli pečivu. Nechte si chutnat!
Fotogalerie:
22
Stař íč
Stař íč
23
24
Stař íč
Nově otevřeny
FOTOGRAFICKÉ SLUŽBY v Palkovicích v budově kina — dokladové, dětské, rodinné, — svatební a jiné foto — tablo — fotografování v ateliéru i přírodě — sběrna a výdejní místo fotografií Provozní doba Po 9.00—12.00 14.00—17.00 St 9.00—12.00 14.00—17.00 Pá 9.00—12.00 14.00—17.00 Focení mimo provozní dobu možno dohodou na tel.: 723 310 073,
[email protected]
Stař íč
25
26
Stař íč
Stař íč
27
28
Stař íč
Uzávěrka dalšího čísla bude 6. června 2008. Do doby uzávěrky nám prosím zasílejte své příspěvky. Vydává obec Staříč v nákladu 700 ks. Redakční rada: Tamara Filínová, Blanka Pešková, Květoslava Mudrová, Lenka Žídková, Jana Volná. Kontakt: OÚ Staříč, 558 660 260, 558 660 344, email:
[email protected]. Registrováno u MK ČR pod registrační značkou E 15908. Za správnost příspěvku zodpovídá jeho autor. Vyrábí tiskárna Beatris, Dobrá