UNDROV J ROČNÍK 22/ Č.3 / 2012 www.jundrov.brno.cz
ZPRAVODAJ
MĚSTSKÉ
ZDARMA
ČÁSTI
BRNO-JUNDROV
Foto: Ladislav Jelínek
O âEM SE MLUVÍ…. Potfiebuje Jundrov ‰achov˘ klub? ·achy. Královská hra. Pravidla hry znám, to ov‰em je‰tû neznamená, Ïe je umím hrát. Neumím. Znát pravidla prostû nestaãí. Musíte umût dobfie kombinovat, a to mnoho tahÛ dopfiedu. Zdá se, Ïe majitel ãásti pozemkÛ v lokalitû Záplety (za domy ve Veslafiské ulici naproti nákupnímu stfiedisku) pfii dosaÏení svého cíle tûchto schopností vyuÏil. Prostû se jednoho dne rozhodl, Ïe si postaví ubytovnu, kterou ‰ikovnû nazval Sportovní ‰achov˘ klub Jundrov a v‰e si velmi dobfie dopfiedu spoãítal. Proã ne? ·achy jsou tichá hra – hráãi mlãí a pfiem˘‰lí, diváci mlãí a dívají se. I prostorovû velmi nenároãn˘ sport. Rozhodnû lep‰í soused neÏ hluãná restaurace, hudební klub nebo tenisové kurty. Proã by se tedy mûli boufiit obyvatelé domÛ, za kter˘mi bude zdánlivû ne‰kodn˘ klub stát? Dalo by se fiíci – jak sobecké. Koukat do klidné zelenû je pfiepych, kter˘ jim kdekdo mohl závidût, a to i pfiesto, Ïe jejich domy stojí v nejru‰nûj‰í ulici v Jundrovû. Dnes by v‰ak s nimi nikdo nemûnil. Vedle zahrádek jim roste budova obludn˘ch rozmûrÛ. Tento pfiíbûh pro nás zaãal na Stavebním odboru jundrovského ÚMâ v r. 2008 ve chvíli, kdy si stavebník zaÏádal o zahájení územního fiízení na stavbu zmínûného klubu a byl mu vydán územní souhlas. Dotãení obãané vyuÏili v‰ech moÏností, jak stavbû zabránit, poslední nadûjí tehdy bylo odvolání proti územnímu souhlasu k vefiejnému ochránci práv
Z OBSAHU âÍSLA 3 VYBÍRÁME:
JUDr. Motejlovi. Jejich nadûje se s jeho zamítavou odpovûdí vypafiily jako pára nad hrncem. Kde se tedy stala chyba? Kamenem úrazu je územní plán. Jedná se o základní dokument, kter˘ urãuje úãel vyuÏití jednotliv˘ch ploch. To znamená, Ïe by se dnes v Jundrovû nestavûl ‰achov˘ klub, kdyby dotãená lokalita Záplety nespadala do funkãní plochy R – zvlá‰tní plochy pro rekreaci. Navíc u tûchto ploch nejsou urãeny indexy zastavûné plochy a podlaÏnosti. Za takov˘ch podmínek mÛÏeme b˘t tedy rádi, Ïe se investor nerozhodl postavit mrakodrap….. Co je R zvlá‰tní plocha pro rekreaci? Jedná se o stavební plochy urãené pro hromadnou rekreaci, sport, zábavu, a soustfiedûné formy rekreaãního bydlení a ubytování. Jde zejména o sportovní a zábavní komplexy, sportovi‰tû organizované tûlov˘chovy a rekreaãní stfiediska. Pfiípustn˘ je pfievaÏující podíl zastavûní objekty, sportovi‰ti, komunikacemi apod. nad plochami voln˘mi. Kromû Záplet jsou v Jundrovû takto vymezeny je‰tû dal‰í dvû plochy – sportovní areál SK Jundrov a lokalita Kouty, která se nachází ihned pfies silnici naproti areálu SK – jedná se o pozemky ve vlastnictví statutárního mûsta Brna a v souãasné dobû se zde nacházejí zahrádky. ·achov˘ klub s ubytovnou je tedy plnû v souladu s územním plánem. Debata
o tom, zda nejsou ‰achy pouze zástupn˘ úãel uÏívání, aby byla naplnûna litera stavebního zákona, je jiÏ pouze akademická. Vhodné alternativy vyuÏití podobného území stanoveny územním plánem – plochy nestavební – volné: ZR plochy rekreaãní zelenû – zahrnují zejména rekreaãní areály, hfii‰tû, koupali‰tû, pláÏe, kempinky (napfi. ãást Îabovfiesk˘ch a Komínsk˘ch luk – rozsáhlé pozemky podél levého bfiehu fieky Svratky), ZP plochy parkÛ – slouÏí jako zázemí pro odpoãinek a rekreaci (na území Jundrova se takové plochy nenacházejí), ZO plochy ostatní mûstské zelenû – zahrnují zejména parkovû upravená vefiejná prostranství, liniovou zeleÀ a uliãní stromofiadí a v˘znamnou izolaãní a ochrannou zeleÀ (napfi. park pfied jundrovskou knihovnou). Nezb˘vá neÏ vzít si z této kauzy ponauãení a dobfie se zamyslet nad celkovou koncepcí a potfiebami Jundrova. V minulém roce jsme jiÏ takové zamy‰lení pfii besedách o návrzích konceptu nového územního plánu uãinili spolu s vámi, obãany, a promítli jej do námitek, které jsme odeslali na Magistrát mûsta Brna na Odbor územního plánování a rozvoje. Spoleãn˘ boj o krásn˘ Jundrov se rozhodnû vyplatí… Ivana Fajnorová, starostka Mâ
2
Setkání jubilantů
6
Společenská kronika / Škola
3
Obecní byty
9
4
Kam za přírodou z Jundrova
9
Z historie Jundrova
5
Zprávy z úřadu
11
Sport
Napsali jste nám
2
JUNDROV
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
Nov˘ web Jundrova – www.jundrov.info Jundrov spou‰tí nové oficiální webové stránky mûstské ãásti postavené nejenom na novém redakãním systému wordpress, ale i s nov˘m designem a nov˘mi funkcemi. Nové webové stránky naleznete na adrese www.jundrov.info. MoÏná nûkdo namítne, proã nové webové stránky nejsou na stávající adrese www.jundrov. brno.cz jak jsme byli zvyklí? Je tomu tak proto, Ïe stará doménová adresa je pod správou Odboru mûstské informatiky Magistrátu mûsta Brna a tento odbor jiÏ do budoucna nebude podporovat webhosting (prostor, kde jsou
webové stránky uloÏeny) mûstsk˘m ãástem. V prÛbûhu mûsícÛ ãervence a srpna tak bude probíhat testovací provoz nov˘ch webov˘ch stránek na v˘‰e uvedené nové adrese. V prÛbûhu prázdnin pak budou zároveÀ je‰tû funkãní stávající staré webové stránky, a to proto, aby bylo moÏno dÛkladnû zkontrolovat, Ïe se nám podafiilo pfievést v‰echny dokumenty ze star˘ch webov˘ch stránek na nové. Webové stránky nyní mají ãtyfii hlavní bloky. Samospráva obsahuje v‰e, co se t˘ká zvolen˘ch zastupitelÛ, rady mûstské ãásti a komisí rady.
V bloku Úfiad Mâ naleznete ve‰keré informace a formuláfie obsahující agendu obstarávanou úfiadem. Úfiední deska je novû rozãlenûna dle témat oproti dfiívûj‰ímu matoucímu ãasovému rozdûlení. V posledním bloku zpravodaje Jundrov se pak budete setkávat s aktualitami o Ïivotû v Jundrovû. Své poznatky a pfiipomínky o novém webu nám mÛÏete rovnou napsat pfies webové stránky v rubrice Napi‰te nám v sekci Samospráva. Marek Toman, místostarosta Mâ
Setkání jubilantÛ „Stárnutí je otrava, ale je to jedin˘ zpÛsob, jak se doÏít vysokého vûku“. George Bernard Shaw V‰em dûkuji za milé seznámení, bylo mi Stalo se tak v úter˘ 15. kvûtna. S velkou ·ampaÀské, chlebíãek, odpolední káviãka velk˘m potû‰ením, váÏení jubilanti, se radostí jsem na jundrovské radnici pfiivítala a k ní dobr˘ zákusek… roztanãené dûtiãky s vámi potkat, pfiipít si na zdraví, zazpívat seniory, ktefií se v tomto roce v mûsících z matefiské ‰koly a písniãky mládí v podási a popovídat. Doufám, Ïe i vám udûlalo leden – duben doÏili svého Ïivotního jubiní zpûvaãky Katky… Hlavní role: jundrov‰tí toto úterní posezení radost a Ïe jste lea. Osobnû jsem stiskla ruku patnácti jundjubilanti. Vedlej‰í role: starostka Jundrova. s dáreãkem a kytiãkou domÛ odcházeli rovákÛm, ktefií oslavili sv˘ch 70, 75 nebo To by mohl b˘t struãn˘ scénáfi jednoho pfiív dobré náladû. 80 let. Byli pozváni i star‰í, ov‰em o setjemného kvûtnového odpoledne na jundkání buì neprojevili zájem, anebo se kvÛli rovské radnici. První díl nekoneãného seriIvana Fajnorová, starostka Mâ podlomenému zdraví omluvili. álu s dal‰ím pokraãováním v mûsíci záfií.
Vefiejná beseda „Seniofii v Jundrovû aneb Stárnutím nic nekonãí…“ 26. dubna probûhla dal‰í z besed pro vefiejnost, pofiádaná jundrovskou radnicí, tentokrát na téma „Seniofii v Jundrovû aneb Stárnutím nic nekonãí…“ Cestu na radnici na‰lo témûfi 40 seniorÛ, ktefií se zájmem poslouchali prezentaci o chystaném projektu, jehoÏ hlavním cílem je vytvofiit zázemí pro
aktivity na‰ich star‰ích spoluobãanÛ, a to v oblasti vzdûlávání, poradenství, kultury a sportu. Vzdûlávání jsme jiÏ v tomto ‰kolním roce odstartovali kurzem poãítaãÛ, kter˘ se setkal s velk˘m zájmem a v pfiípravách je i cyklus zábavného semináfie zamûfieného na trénování pamûti. TaktéÏ chystáme
i cyklus pfiedná‰ek na zajímavá témata, cestovatelské pfiedná‰ky apod. Vûfiíme, Ïe se nám podafií projekt úspû‰nû rozjet a Ïe jundrov‰tí seniofii ukáÏou svûtu, Ïe stárnutím skuteãnû nic nekonãí… Ivana Fajnorová, starostka Mâ
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
JUNDROV
3
Vítání obãánkÛ
V sobotu 19. 5. 2012 bylo na jundrovské radnici pfiivítáno jedenáct nov˘ch obãánkÛ. AÈ je pro nû Ïivot v Jundrovû krásnou vzpomínkou na jejich dûtství a krásné dûtství motivací k zapu‰tûní kofienÛ. Foto: Ladislav Jelínek
Otevfiení nové tfiídy v M· Dubová se o mûsíc posouvá JiÏ v únoru jsme vypsali v˘bûrové fiízení na dodavatele stavby nové tfiídy v M· Dubová 2. Ukonãení stavby bylo naplánováno na ãerven, coÏ je dostatek ãasu pro otevfiení tfiídy 3. záfií. Vybrali jsme nejlevnûj‰í nabídku, ov‰em pfii následn˘ch jednáních byly nalezeny znaãné nedostatky v projektové dokumentaci. Díky
chybám projektanta tak do‰lo k nav˘‰ení nabídkové ceny stavby o více neÏ 500 tisíc Kã. Abychom zachovali ve financování tohoto zámûru maximální transparentnost, nezb˘valo nám tedy nic jiného, neÏ s velkou lítostí nad promarnûn˘m ãasem v˘bûrové fiízení zru‰it a vypsat nové. Tento krok bohuÏel oddálil otevfiení nové tfiídy
minimálnû o mûsíc. Vûfiíme, Ïe nám rodiãe odpustí a budeme se tak moci tû‰it na podzimní setkání v matefiské ‰kole pfii slavnostním otevfiení nov˘ch prostor. Za RMâ Brno-Jundrov Ivana Fajnorová, starostka Mâ
Obecní byty – rekonstrukce bytového fondu Mâ Brno-Jundrov Jak jiÏ bylo nûkolikrát zmiÀováno v tomto listû, dojde od tohoto roku k masivní rekonstrukci obecních bytÛ v Jundrovû. ProtoÏe jde o v˘razn˘ a vícelet˘ projekt, jeÏ zfiejmû s dosavadními rekonstrukcemi nemá srovnání, dovolte nûkolik základních informací. Obecní byty byly v prÛbûhu historie opravovány na základû buì jednorázov˘ch potfieb u konkrétních bytÛ (havárie, porucha funkãnosti apod.), nebo v rámci jednotliv˘ch investiãních akcí typu zateplení ãi v˘mûna pÛvodních oken za nová. Mâ dosud nefie‰ila opravy svûfien˘ch bytÛ jako koncept, tj. ustanovením urãitého generelu – koncepãního plánu oprav v‰ech bytÛ. DÛleÏitost tohoto dokumentu si uvûdomila stávající rada Mâ nejpozdûji v momentu debaty o dokonãení deregulace nájmÛ. Vzhledem k tomu, Ïe podle Statutu mûsta Brna mohou brnûnské mûstské ãásti od roku 2011 pouÏívat aÏ 10 % z obecních nájmÛ pro jiné obecní úãely neÏ pouze reinvestice zpût do bytÛ, bylo vhodné vyfie‰it i stav bytÛ, které pronajímá obãanÛm. Zastupitelstvo Mâ proto na svém 5. fiádném
zasedání 14. prosince 2011 schválilo plán rekonstrukce bytového fondu. Tím byl vytvofien základní rámec oprav, vãetnû jeho rozloÏení v ãase. Mâ také mohla vyuÏít dosud nevyãerpané dotaãní prostfiedky na opravy v˘tahÛ od mûsta. Rekonstrukce budou tedy provádûny bez vnûj‰ího zadluÏení. Pro rok 2012 jsou naplánovány opravy: • Jasanová 4, 6, 8 – v˘tahy • Sosnová 2 – elektroinstalace spoleãn˘ch postor a bytov˘ch jader Pro rok 2013 a dále jsou naplánovány opravy: • Dubová 1, 3, 5 – rekonstrukce bytov˘ch jader • Jasanová 4, 6, 8 – rekonstrukce bytov˘ch jader V souãasné dobû je jiÏ pfiipravena projektová dokumentace na rekonstrukci bytov˘ch jader v Sosnové 2 a pfiipravuje se zadávací dokumentace pro v˘bûrové fiízení na dodavatele stavebních prací. Cel˘ prÛbûh této nároãné akce bude s nájemníky dopfiedu diskutován. Co se t˘ãe v˘tahÛ na Jasanové 4,
6, 8 – po uzávûrce tohoto ãísla bude jiÏ znám vítûz v˘bûrového fiízení na jejich dodavatele a samotná rekonstrukce by mûla probûhnout v mûsících záfií – listopad. Rada Mâ se pfiedem omlouvá nájemníkÛm za sníÏené pohodlí v prÛbûhu rekonstrukcí. Zámûrem je co nejvíce sníÏit dobu oprav tak, aby obãané, ktefií budou bûhem oprav ve sv˘ch bytech bydlet, byli dotãeni co nejménû. V pfiípadû bytov˘ch jader hledá Mâ optimální model – definice minimálního standardu a zároveÀ moÏnosti individuálních úprav, respektive volby napfi. draωích materiálÛ a zafiizovacích pfiedmûtÛ. Toto je docela ofií‰ek, neboÈ pro úãely obce by byla nejlep‰í maximální standardizace, obãané naopak vût‰inou vítají velkou míru individualizace. Rada Mâ vnímá tento rozpor a snaÏí se jej co nejvíce omezit v rámci nastavení projektu. I zde prosíme obãany o pochopení a spolupráci, cílem radnice jsou opravené byty v ramci úrovnû 21. století a spokojení nájemníci. Ondfiej ·Èastník
T.J. Sokol Jundrov, Sbor dobrovoln˘ch hasiãÛ a jundrovská chasa
Vás srdeãnû zvou na leto‰ní
„Slovácké hody v Jundrovû” které se budou konat ve dnech
25. a 26. srpna 2012 Místem konání bude hfii‰tû T.J. Sokol Jundrov, Stromovka 6. Pfiijìte se potû‰it, pobavit, zatancovat si i zazpívat za doprovodu dechové hudby Dambofianky. Krojovan˘ prÛvod vyjde po oba dva dny od sokolovny ve 13,00 hodin. Nácvik taneãkÛ bude zahájen od 10.7. 2012, vÏdy kaÏdé úter˘ a pátek od 20,00 hod.
4
JUNDROV
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
Kam za pfiírodou z Jundrova aneb za Stromem Jundrova
Po návratu domÛ zb˘vá jen nalezen˘ strom pfiihlásit do ankety Strom Jundrova a v fiíjnu se dozvíte, zda byl objeven i jin˘mi prÛzkumníky. K pfiihlá‰ení stromu staãí zaslat: - upfiesnûní místa, kde strom roste (ulice, ãíslo popisné, pfiípadnû GPS soufiadnice) - druh stromu - fotografii (ilustraci) - pfiípadnû i povûst ãi skuteãn˘ pfiíbûh stromu. Své hlasy zasílejte do 30. 9. 2012 v elektronické podobû na e-mail:
[email protected] nebo tradiãnû na Rozmar˘nek, Rozmar˘nová 6, 637 00 Brno-Jundrov. PrÛzkumníci, jejichÏ strom se umístí na nejvy‰‰í pfiíãce, se mohou tû‰it na slosování o dárky z Rozmar˘nku, které probûhne souãasnû s vyhlá‰ením ankety. Vydejme se pátrat po stromu Jundrova! Helena Malíková, ‰kolské zafiízení Lipka Foto: Ladislav Jelínek a Petr Francán
Znáte zajímavé stromy v Jundrovû a jeho okolí? K vidûní je jich mnoho. Ovocn˘, ãesk˘ i kanadsk˘ národní strom, i ten nejpomaleji rostoucí. Pojìme hledat krásu jundrovsk˘ch stromÛ. Pátrání po zajímavém, pro dûti po kouzelném stromu mÛÏe b˘t neobvykl˘m zpestfiením nejen nedûlní procházky, ale i v‰edního dne. Pro pátrání postaãí fotoaparát (ãi jiné zafiízení s obdobnou funkcí), trocha orientaãního smyslu, bystr˘ zrak, trpûlivost a dobrá nálada. Po prvních krocích oko malého prÛzkumníka objeví stromy témûfi v‰ude, kam se podívá. U fieky vrby, v lese duby, v ulici ofiech, u pomníku lípa, v zahradû jabloÀ. KdyÏ víme, kde stromy hledat, staãí rozpoznat ten prav˘. Nikde není dán pfiesn˘ popis místa, druhu ani tvaru koruny, ale hledaãi kouzeln˘ch stromÛ jej poznají hned. Po objevení stromu s velk˘m S má mal˘ prÛzkumník závûreãnou povinnost – provést fotodokumentaci.
Chceme mít Jundrov krásnûj‰í? Na tuto otázku jistû kaÏd˘ odpoví kladnû. V posledních t˘dnech se podafiilo zrenovovat nátûrem více neÏ stovku laviãek, obnovil se nátûr u nûkter˘ch dûtsk˘ch prvkÛ a oplocení kolem dûtsk˘ch pískovi‰È. Natfieno bylo i nûkolik desítek metrÛ zábradlí podél chodníkÛ a venkovních schodÛ. JiÏ opotfiebované a zrezivûlé litinové ko‰e dostaly nov˘ barevn˘ vzhled. Na sloupech vefiejného osvûtlení jsou zavû‰eny nádoby s kvûtinovou v˘sadbou, záhon na pomníku Gellnerova byl vysázen voskovkami a vysázeny letniãkami byly i dva záhony v parãíku Sv. Josefa v ulici Lelkova. Staãilo v‰ak jen nûkolik dnÛ na to, aby vût‰ina v˘sadby v parãíku byla zcela zniãena. Samozfiejmû, nikdo nikoho nevidûl a pachatel je neznám˘. MÛÏeme se jenom
domnívat, zda neukáznûn˘ pejskafi venãil svého miláãka jen tak volnû uprostfied obce v parãíku a vlastnû v ãerstvé v˘sadbû Ïlut˘ch letniãek, nebo se záhonem pro‰el neukáznûn˘ obãan. Nepomohl ani vãasn˘ dé‰È k jejich záchranû, letniãky jsou zcela ulámané. Po‰kozené kvûtiny budou nahrazeny novou v˘sadbou, záhony budou opakovanû upravené a mÛÏeme jenom doufat, Ïe nedojde k dal‰ímu zniãení a vzniku ‰kody. Tyto opakovanû vynaloÏené finanãní prostfiedky bychom mohli investovat na jin˘ch místech. Pejskafii, nevenãeme psy v místech, kde mÛÏe vzniknout i neúmyslnû ‰koda, a kde, chodci, vyuÏívejme k pohybu jenom cesty a pû‰iny. Marta Trávníãková, ÎP
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
JUNDROV
5
Z Ú¤ADU BLOKOVÉ âI·TùNÍ KOMUNIKACÍ v roce 2012 BLOK ã. I – ãi‰tûní probûhne dne 25. 7. 2012 Bfiezová, Dubová, Lelkova (ãást od koneãné MHD po kfiiÏovatku s ulicí Dubovou) Stromovka, Smrãková, Tyr‰ovo návr‰í, Optátova (ãást od kfiiÏovatky Lelkova x Optátova x Bfiezová), Nálepkova (ãást od kfiiÏovatky Nálepkova x Lelkova její horní ãást), PrÛhon. BLOK ã. II – ãi‰tûní probûhne dne 26. 7. 2012 Osiková, Sosnová, ·efiíková, Modfiínová,
Ol‰ová, Rozmar˘nová, Gellnerova. BLOK ã. III. – ãi‰tûní probûhne dne 1. 8. 2012 Jedlová, PivoÀkova, pojezdov˘ chodník do Komína, Nálepkova (ãást od kfiiÏovatky Nálepkova x Optátova po kfiiÏovatku Nálepkova x Veslafiská), Jasanová, V Luzích, Kopretinová po ã. o. 37, V˘‰ina, komunikace za K centrem.
âI·TùNÍ VOZOVEK ZÁKOS probûhne 10. 10. 2012
vi‰È, zálivÛ, odstavn˘ch stání a koneãné linky MHD 67. Îádáme fiidiãe, aby po dobu blokového ãi‰tûní 9.00–16.00 respektovali dopravní znaãení a na uvedenou dobu svá vozidla pfieparkovali. Odtahy vozidel zaji‰Èuje firma âern˘ s hlídanou odtahovou plochou a parkovi‰tûm pfiímo naproti fakultní nemocnice v Jihlavské ulici tel. 547 357 384. Marta Trávníãková, ÎP
âi‰tûní bude vÏdy probíhat vãetnû parko-
Provozní doba sbûrn˘ch stfiedisek SSO Sochorova, Mâ Îabovfiesky tel. 722 568 962 Po 14.00–18.00 Út–Pá 9.00–13.00, 14.00–18.00 So 8.00–12.00 SSO Korejská, Mâ Îabovfiesky, tel. 721 880 286 Po 13.00–17.00 Út–Pá 9.00–13.00, 14.00–18.00 So 8.00–12.00
SSO Pastviny, Mâ Komín tel. 607 807 362 Po–Pá 11.00–17.00 So 8.00–14.00 SSO U ZOO, Mâ Bystrc tel. 606 914 814 Po 13.00–17.00 Út–Pá 8.00–12.00, 13.00–17.00 So 8.00–12.00
SSO Pátefiní, Mâ Brno-Bystrc tel. 606 914 815 Po 13.00–18.00 Út–Pá 9.00–13.00, 14.00–18.00 So 9.00–14.00 Ne 9.00–13.00
Procházka podél fieky Na území Mâ Brno-Jundrov se nachází velké mnoÏství cest a pû‰inek, po kter˘ch je moÏné naplánovat si buì pûknou procházku, jít na v˘let, nebo si dojít na svoji zahrádku. Jednou z nejvyuÏívanûj‰ích cest je procházka podél pravého bfiehu fieky Svratky po vefiejnû pfiístupné úãelové komunikaci od ulice Optátova k fotbalovému hfii‰ti FC Svratka Brno v Komínû. Tato úãelová komunikace slouÏí ke spojení jednotliv˘ch nemovitostí pro potfieby jejich vlastníkÛ nebo ke spojení tûchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi. Dopravní znaãkou B 11 s dodatkovou tabulkou E 13 (MIMO DOPRAVNÍ OBSLUHU) je provoz na této komunikaci omezen. Vzhledem k oblíbenosti pfiedmûtného úseku k procházkám, pfiístupu k zahradám a sportovi‰tím je komunikace vyuÏívána v souladu s pfiedpisy pû‰ími turisty, moto-
rov˘mi vozidly, cyklisty, maminkami s koãárky a mal˘mi dûtmi a v neposlední fiadû pejskafii. Jde o to, aby kaÏd˘ úãastník provozu na této komunikaci respektoval a dodrÏoval pravidla – motoristé dodrÏovali tu nejniωí moÏnou rychlost, stejnû tak i cyklisté, aby jezdili ohleduplnû, maminky vedly své ratolesti spí‰e na stranû zahrad u plotu neÏ na bfiehu fieky, pejskafii aby nenechávali volnû pobíhat své miláãky, aby nedo‰lo k ohroÏení pejska ãi cyklisty a motoristy. V‰e je zaloÏeno právû na toleranci, ukáznûnosti a ohleduplnosti. NeznepfiíjemÀujme si pobyt na tomto velice pûkném úseku Jundrova schválnostmi a bezohledností, vnímejme krásu kolem sebe, poslouchejme zpûv ptactva, pozorujme, jak v‰e kolem roste a kvete a buìme k sobû pozorní, milí a laskaví.
UmoÏnûme prÛjezd vozidlu, jehoÏ majitel si veze na zahradu tûÏk˘ a objemn˘ materiál, zásobovacímu vozidlu, které pfiiváÏí nápoje do nedaleké restaurace, sportovcÛm, ktefií vracejí svoje lodû do lodûnice, fotbalistÛm, ktefií vezou dresy na fotbalov˘ zápas apod. Chodci, buìme na sebe opatrní, protoÏe jsme mnohem více zranitelní neÏ ten, kter˘ se veze v autû ãi jede na kole. Maminky budou pfiedvídavé a vãas zavolají dítû k sobû, kdyÏ zahlédnou v dálce cyklistu ãi vozidlo a stejnû tak i pejskafii zkrátí vodítko svého miláãka na minimum. Pfii dodrÏení pravidel v‰emi úãastníky provozu v pfiedmûtném úseku komunikace, bude pohyb za dan˘ch okolností bezpeãnûj‰í a pfiíjemn˘ pro v‰echny. Marta Trávníãková, ÎP
Kurz poãítaãÛ pro seniory 2012 – zaãáteãníci i pokroãilí Jundrovská radnice znovu pfiipravuje kurzy poãítaãÛ, které budou probíhat v poãítaãové uãebnû na Z· Jasanová 2. Tyto kurzy jsou urãeny v˘hradnû pro seniory. Délka kurzu je 10 vyuãovacích hodin – podle poãtu zájemcÛ – buì jednou t˘dnû po dvou vyuãovacích hodinách po dobu 5 t˘dnÛ, anebo po jedné vyuãovací hodinû t˘dnû po dobu
10 t˘dnÛ. Vyuãovací hodinou se myslí 45 min. bûÏného ãasu. Cena kurzu je 750 Kã. DÛchodci s trval˘m bydli‰tûm v Jundrovû a ti z nich, ktefií Ïádn˘ z poãítaãov˘ch kurzÛ pofiádan˘ch mûstskou ãástí je‰tû nenav‰tûvovali, dostanou od Mâ pfiíspûvek na kurz ve v˘‰i 250 Kã. Ostatní seniofii si hradí plnou cenu. Poãet míst je omezen.
Kurzy zapoãnou v fiíjnu, termín konání a den v t˘dnu bude je‰tû upfiesnûn. Pfiihlá‰ky najdete na webov˘ch stránkách Mâ (www.jundrov.info) nebo si je mÛÏete vyzvednout v ti‰tûné podobû na sociálním odboru ÚMâ Brno-Jundrov, Veslafiská 56. Vyplnûné pfiihlá‰ky odevzdejte tamtéÏ nejpozdûji do 8. 9. 2012.
S úãinností od 1. 6. 2012 dochází ke zmûnû lhÛty pro povinnou v˘mûnu fiidiãsk˘ch prÛkazÛ zákonem ã. 119/2012 Sb., kter˘m byl novelizován zákon ã. 361/2000 Sb., o silniãním provozu, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ s tím, Ïe drÏitelé fiidiãsk˘ch prÛkazÛ vydan˘ch od 1. 1. 2001 do 30. 4. 2004 jsou povinni je vymûnit do konce roku 2013. Oddûlení agend fiidiãÛ MMB
JUNDROV
6
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
SPOLEâENSKÁ KRONIKA A KULTURA V âERVNU OSLAVILI SVÁ JUBILEA TITO JUNDROV·TÍ OBâANÉ: Kováã Michal, 81 let ·touraãová BoÏena, 82 let Pavézková Dobromila, 87 let
Hochmanová Jifiinka, 88 let Vla‰ánková Libu‰e, 90 let
V·EM OSLAVENCÒM P¤EJEME P¤EDEV·ÍM MNOHO ZDRAVÍ, ·TùSTÍ A SPOKOJENOSTI ! Mladí hasiãi Dne‰ní kolektiv mlad˘ch hasiãÛ funguje od záfií 2010. V souãasné dobû má 10 star‰ích ÏákÛ, 13 mlad‰ích ÏákÛ a 4 dorostence. SchÛzky probíhají kaÏd˘ pátek od 17 do 19 hod a to nejen ve ‰kolním roce, ale i o prázdninách. Na tréninku se secviãují malí hasiãi v poÏárním útoku, ‰plhu, ‰tafetách a stfielbû. Dále trénují rychlé starty a krátké bûhy, posilují a vylep‰ují si fyzickou kondici. V zimním období je schÛzka v hasiãce, kde
Ode‰el
pr vní
malí hasiãi mají více teorie. Hrají rÛzné hry na procviãování postfiehu, pamûti, orientace v prostoru a rychlého rozhodování. Na schÛzkách se také pofiádají rÛzné besedy, kter˘ch se zúãastÀují i rodiãe, jako tfieba beseda s Policií âR. Spolupracujeme se Z· v Jundrovû, chodíme na v˘lety, kulturní akce, v˘stavy, poznáváme Jundrov i svoje mûsto. Leto‰ní rok jsme se zúãastnili nûkolika soutûÏí. Na soutûÏi Mlad˘ hasiã-záchranáfi, skonãili mlad‰í na krásném 3. místû a star‰í
na 1. místû. Na memoriálu Leopolda ·roma v Chrlicích mlad‰í Ïáci obsadili 6. místo, star‰í Ïáci 4. místo a dorost získal 1. místo. Na Poháru starosty Bohunic se mlad‰í Ïáci umístili na 6. místû a star‰í na 5. místû. V celoroãním hodnocení závodÛ okresu Brno-mûsto skonãila druÏstva mlad‰ích i star‰ích ÏákÛ na 6. místû z 12 hodnocen˘ch druÏstev. Za kolektiv mal˘ch hasiãÛ – vedoucí mlad˘ch hasiãÛ
smuteãní oznámení
jundrovsk˘
starosta
Pan Ervín Hanák se zapsal do dûjin Jundrova jako historicky první jundrovsk˘ starosta. Tento nelehk˘ úkol vzal na svá bedra i pfiesto, Ïe nebyl zcela zdráv a v novû vzniklé funkci úfiadoval pouze nûkolik mûsícÛ. Byl od mládí zapálen˘m ãlenem místního Sokola, po revoluci v roce 1990 zastával v této organizaci funkci vzdûlavatele. Nemocné srdíãko ho pozdûji vyfiadilo z aktivního Ïivota a dva dny pfied jeho 86. narozeninami v nedûli 17. 6. 2012 selhalo navÏdy. Blízk˘m pana Ervína Hanáka si dovolujeme vyslovit upfiímnou soustrast jménem celé mûstské ãásti. Ivana Fajnorová, starostka Mâ
Ervín Hanák byl srdcem i du‰í sokolem. Za svoje pfiesvûdãení byl minul˘m reÏimem pronásledován a vûznûn. I pfies tyto neblahé zku‰enosti se ujal iniciativy a podílel se na obnovení ãinnosti tûlocviãné jednoty Sokol Jundrov. Byl dlouholet˘m ãlenem v˘boru, zastával funkci vzdûlavatele. AÏ zdravotní problémy pfieru‰ily jeho aktivní ãinnost, ale vûrn˘m sokolem zÛstal aÏ do konce svého Ïivota. Renata ·Èastná
RÒZNÉ Zumba o prázdninách T.J. Sokol Jundrov, Stromovka 6, zveme v‰echny sportuchtivé „zumbistky“ na cviãení o prázdninách. Cviãení bude probíhat v tûlocviãnû ve dnech: 9. 7. 2012, 16. 7. 2012,
6. 8. 2012, 13. 8. 2012, 20. 8. 2012, vÏdy od 19,00 do 20,00 hod. Cviãení je urãeno pro ‰irokou vefiejnost a cena za hodinu je 60 Kã. Pokud nám to poãasí dovolí, budeme cviãit
na pfiilehlém venkovním hfii‰ti. Pfiijìte si zpfiíjemnit léto pohybem. Renata ·Èastná, Starostka T. J. Sokol Jundrov
Smutná zpráva: Závod horsk˘ch kol Jundrovsk˘ kopeãek se letos nepojede! VáÏení ãtenáfii a pfiíznivci cyklistiky, s politováním vám musíme oznámit, Ïe se na‰emu oddílu CK Horokolo Jundrov letos nepodafií uspofiádat tradiãní závody horsk˘ch kol Jundrovsk˘ kopeãek. Díky nov˘m bezpeãnostním pravidlÛm, nastaven˘m od leto‰ního roku policií âR, by bylo nutné zcela uzavfiít ulice, po kter˘ch závodníci projíÏdûjí.
JelikoÏ nám dosud Lesy mûsta Brna neumoÏnily v˘znamnûj‰í vstup do obory Holedná, nemáme jak propojit traÈ zãásti vedenou lesem ke Kohoutovicím a zãásti ke Komínu. ZvaÏovali jsme vést trasu pouze mezi ulicí Jasanovou a Jurankou a pfiilehl˘mi lesními cestami. BohuÏel by v této variantû atraktivita závodu v˘raznû degradovala.
Po dÛkladné úvaze, nûkolika jednáních a marném hledání moÏn˘ch fie‰ení, jsme se proto rozhodli minimálnû leto‰ní roãník závodu zru‰it. Omlouváme se v‰em, kdo se na tuto tradiãní akci tû‰ili, a dûkujeme za pochopení i pfiislíbenou pomoc. Za CK Horokolo Jundrov Martin Vy‰insk˘
·KOLA ·kolní rok 2011/2012 na Z· Jasanová 2 Mám pocit, jako by kaÏd˘ rok utíkal ãím dál tím rychleji. Je‰tû nezaschlo razítko na loÀsk˘ch vysvûdãeních a uÏ chystáme nové. A opût se pfiiblíÏil ãas dovolen˘ch a letních prázdnin. Co se v‰echno událo? Byl to zajímav˘ a pestr˘ rok. Jako jedna ze dvou brnûnsk˘ch ‰kol jsme se stali pilotními ovûfiovateli celonárodního projektu o smlouvách mezi rodiãi a ‰kolou, vysadili jsme spoleãnû s ostatními ‰kolsk˘mi subjekty a radnicí Drozdí strom pfied jundrovskou knihovnou, otevfieli jsme PC kurzy pro seniory, pfiivítali jsme nové ãtenáfie pfii Slabikáfiové slavnosti,
spoleãnû s betlémsk˘m svûtlem jsme pfii adventním veãeru zaÏehli jundrovsk˘ vánoãní strom, zapsali jsme pfies 60 ÏákÛ a pfií‰tí rok jich nastoupí kolem 50 – takÏe budeme mít tfii první tfiídy, vyrazili jsme na lyÏafisk˘ v˘cvikov˘ kurz do JeseníkÛ, pokraãovali jsme v na‰ich ‰kolních projektech: Jak se Ïije, Hospic, Ten dûlá to a ten zas tohle, Stuttgart, Rab, Comenius, spolupráce s handicapovan˘mi z Kociánky. Mûli jsme Noc s Andersenem, otestovali jsme velmi úspû‰nû páÈáky a deváÈáky, byli jsme zastoupeni v krajském kole mlad˘ch cyklistÛ,
vyráÏíme na ‰koly v pfiírodû a etick˘ kurz, získali jsme certifikát Rodiãe vítáni, nûkolik sportovních ocenûní a je‰tû by se dalo pokraãovat. Bylo toho opravdu hodnû, ale bez nápadÛ a obûtavosti v‰ech pracovníkÛ ‰koly, va‰í spolupráce, podpory, snahy na‰ich ÏákÛ a podpory zfiizovatele by se nám to tak nepovedlo a za to v‰e Vám v‰em patfií nበdík. To, jaká je jundrovská ‰kola, je zásluhou nás v‰ech spoleãnû. S pozdravem Pfiemysl Jefiábek, fieditel ‰koly Jasanová 2
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
JUNDROV
7
Tfii roky s projektem Jak se Ïije… Tfii je ãíslo pohádkové. Tfii hádanky, tfii princezny, tfii sudiãky, tfii roky. Zrovna tak dlouho trvá projekt Jak se Ïije… Na zaãátku byly tfii uãitelky, které si povídaly o sv˘ch znám˘ch a pfiátelích. O tom, co umí a znají, co proÏili. Pfiipomnûly si, jak zajímavé jsou lidské osudy a jak vyslechnutím cizího pfiíbûhu obohatíme ten svÛj. Tohle se ve ‰kole neuãí, ale dûti by to jistû zajímalo. A nápad uÏ byl na svûtû. Dostal podobu projektu s názvem Jak se Ïije… Na‰ím úplnû prvním hostem byl Jakub JasaÀ, letec. To bylo ve ‰kolním roce 2009/2010. Dûti v besedû reagovaly velmi nesmûle. Pfiesto ale bylo zfiejmé, Ïe forma projektu byla zvolena správnû. Zpoãátku byl projekt zamûfien na dûti z druhého stupnû. V prvním roce trvání projektu jsme mûli vÏdy jednoho hosta za mûsíc. Postupnû se dûti uãily, jak se na besedu nachystat, jak se ptát, uãily se respektu k pfiedná‰ejícímu, kter˘ není profesionálním fieãníkem. V tomto ‰kolním roce nás nav‰tívila fiada zajímav˘ch osobností. Jmenujme jen nûkteré z nich. Jan ·pilar, jáhen a kadefiník, Milan Nytra, hudebník ze skupiny BUTY, fiádové sestry z Polynésie, Stanislav Juránek. Ve ‰kolním roce 2010/2011 dostal projekt trochu jinou podobu. K probíhají-
cím besedám s dûtmi z druhého stupnû se pfiidaly i besedy na prvním stupni pod názvem Ten umí to a ten zas tohle. Opfieli jsme se zde o podporu ze strany rodiãÛ na‰ich ÏákÛ. Na v˘zvu k úãasti na projektu jich fiada reagovala vstfiícnû. Projekt se tak rozrostl o dal‰í rozmûr. Rodiãe na‰ich ÏákÛ se stali sami pfiedná‰ejícími a men‰í dûti seznamovali se svojí profesí. Sami mûli moÏnost pracovat s kolektivem tfiídy, kam chodí jejich dítû. Pro mnohé to byl jistû nev‰ední záÏitek. V‰em odváÏn˘m patfií velké podûkování. Dûti se seznámily s prací ve stavebnictví, na leti‰ti, v kvûtináfiství, s prací v chovné stanici, ve v˘robnû uzenin. Je ‰koda, Ïe se tato podoba projektu neudrÏela déle. Na druhou v˘zvu ke spolupráci byla odezva velmi malá. ·kolní rok 2011/2012 pfiinesl do projektu opût nové pohledy a pfiístupy. Vytvofiili jsme tfii vûkové skupiny a besedy se stfiídají v rámci tûchto skupin. Do projektu jsou zapojeny dûti z celé ‰koly. Díky ochotû pfiátel a znám˘ch, jejich pfiátel a znám˘ch, lidí neznám˘ch, na které se obracíme, díky v‰em tûm, ktefií nezi‰tnû pfii‰li a podûlili se o své záÏitky, projekt Ïije velmi bohat˘m Ïivotem a pfiiná‰í i neãekané ovoce. Mnozí z tûch, ktefií pfiedná‰eli, získali ke ‰kole bliωí vztah a nadále s ní spolupracují. Za mnohé, ktefií u nás
letos byli, jmenujme Michaela Svobodu, trenéra lidí s tûlesn˘m postiÏením, pana Dvofiáka, vûnujícího se v˘cviku vodících psÛ, pana Zvonka, kter˘ nás seznámil se svûtem a komunikací nesly‰ících, starostku Jundrova paní Fajnorovou, Petra ·ikulu faráfie, fieditele Armády Spásy Pavla Kosorina. Projekt jsme obohatili o zpûtnou reakci dûtí. Po besedû dûti pí‰í nebo malují vzkazy pfiedná‰ejícím. Nûkdy jde o vzkazy velmi osobní. Od na‰ich nov˘ch pfiátel pfiedná‰ejících víme, jak je tato forma podûkování tû‰í. Tfii roky zrání pfiiná‰í své ovoce. Projekt se stal pfiirozenou souãástí ‰koly, dûti se sami ptají, kdo pfiijde, zajímají se o téma a dokáÏou klást smysluplné otázky kultivovanou formou. Pfiedná‰ející odcházejí obohaceni o novou zku‰enost a obdarováni potleskem a mnohdy neskr˘van˘m obdivem. Vyuãující získávají nové podnûty do své v˘uky. Pro v‰echny ty, ktefií tvrdí, Ïe zadarmo ani kufie nehrabe, je projekt Jak se Ïije... jasnou odpovûdí. Lidské zdroje ãerpající z pramene nezi‰tnosti a vzájemnosti, nemohou vyschnout. Jindra Wojtková, uãitelka a vedoucí projektu Jak se Ïije…
Jundrováci byli ve vodním pólu druzí ·kolní bazén na Z· Jasanová slouÏí dobfie svému úãelu. Po pûkn˘ch v˘sledcích v plaveck˘ch závodech brnûnsk˘ch ‰kol uspûlo druÏstvo Jasanová i v Lize brnûnsk˘ch ‰kol ve minipólu. SoutûÏe se zúãastnilo 8 druÏstev z osmi brnûnsk˘ch ‰kolních bazénÛ, která se utkala ve dvou kolech – rozfiaìovacím a finálovém. ·kola v Jasanové mûla handicap oproti ostatním úãastníkÛm, protoÏe je co do poãtu
ÏákÛ nejmen‰í, a tím byla zúÏena moÏnost v˘bûru na 2 tfiídy. Projevila se dobrá práce jundrovsk˘ch tûlocvikáfiÛ, kde se na plavání specializuje Mgr. ·ojatová a rovnûÏ ãinnost krouÏku vodních záchranáfiÛ a krouÏku vodního póla na ‰kole. Jundrovské druÏstvo, skládající se ze Ïaãek a ÏákÛ 4.a tfiídy, postoupilo do finálové skupiny, kde obsadilo druhé místo za plaveckou ‰kolou Arménská. To lze pova-
Ïovat za pûkn˘ úspûch. Jundrováci pfiedãili soupefie ve skóre a ve vzájemném utkání. ·kole dûkujeme za vstfiícnost ke sportu a plavání, Mgr. ·ojatové zejména za silné nervy pfii kouãování a hráãkám a hráãÛm za nasazení, zvlá‰tû tûm, ktefií chodili celoroãnû v 7.00 ráno do krouÏkÛ trénovat. Josef Beránek, cviãitel krouÏku zdokonalovacího plavání a vodního póla
Dámy a pánové, Ïivot zaãíná Nedávno nám pfii‰lo pozvání na slavnostní stolování k ukonãení projektu Dámy a pánové, Ïivot zaãíná, jehoÏ jsme se zúãastÀovali uÏ od osmé tfiídy. Toto slavnostní ukonãení projektu bylo zahájeno vystoupením ÏákÛ Stfiední ‰koly Charbulova, poté následoval vynikající raut. Pfii vystoupení jednotliv˘ch oborÛ jsme si zavzpomínali na kurzy, které jsme mûli moÏnost absolvovat. JakoÏto tfiída s pfievahou dívek jsme se shodli, Ïe na nás nejvût‰í dojem udûlaly kosmetiãky
a kadefinice, které nás zkrá‰lily, Ïe jsme v‰ichni vypadali jako lidé. Na druhém místû na‰eho Ïebfiíãku popularity povolání se umístili barmani se sv˘m kurzem studen˘ch míchan˘ch nápojÛ. Zaujali nás i ostatní kurzy, napfi. vykrajování ovoce, zdobení perníãkÛ atd. Zpût ke slavnostnímu stolování! Nበzájem upoutalo vystoupení barmanÛ a ohÀová show. Ov‰em není nic lep‰ího neÏ jídlo, které se poté podávalo zdarma. Mûli jsme moÏnost ochutnat exotické ovoce a plno specialit, napfi.
kaviár, su‰i, ‰neky, krevety a ústfiice. K osvûÏení se podávaly skvûlé míchané nápoje a jako dezert zmrzlina se ‰lehaãkou a kuliãkami. Poznali jsme zde i Ïáky z ostatních ‰kol, ktefií tento projekt absolvovali s námi. Z tohoto projektu si v‰ichni odná‰íme jen dobré vzpomínky a hlavnû zku‰enosti, které nám pomohly i pfii rozhodování o stfiední ‰kole. Îáci 9. tfiídy Z· Jasanová 2
Brno ãte dûtem (Celé âesko ãte dûtem) Kniha, nejlep‰í pfiítel ãlovûka, stará, ale stále platná moudrost. A jsem rád, kdyÏ v dobû elektronick˘ch náhrad jsou stále lidé, ktefií berou knihu do ruky. A je‰tû lep‰í, kdyÏ se o to chtûjí podûlit i s jin˘mi. Ve ãtvrtek 7. 6. se jundrovská knihovna pfiipojila k ostatním knihovnám v Brnû a spoleãnû s na‰imi Ïáky se pfiipojila
do akce Celé âesko ãte dûtem. Na‰i Ïáci si pod vedením paní uãitelky Floriánové pfiipravili pfiíjemné a veselé pásmo písniãek a fiíkadel, paní starostka Fajnorová si pfiipravila ukázku z knihy Astrid Lindrgrenové – Dûti z Bullerbynu a já z knihy od francouzského autora René Goscinyho – Mikulá‰ovy patálie.
Obû ukázky slavily ohlas a myslím si, Ïe nároãné dûtské publikum pobavily a pfiilákaly ke knihám. Díky v‰em za podíl na této akci a tû‰ím se na dal‰í setkání nad knihou. Pfiemysl Jefiábek, fieditel Z· Jasanová 2
8
JUNDROV
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
M· Dubová má staronovou fieditelku Novelou ‰kolského zákona úãinného od 1. ledna 2012 byla zavedena nová pravidla pro jmenování fieditelÛ vefiejn˘ch ‰kol a ‰kolsk˘ch zafiízení do pracovního pomûru na dobu urãitou 6 let. V roce zavedení tohoto pravidla to v praxi znamená, Ïe na fieditele, pÛsobícího k tomuto datu ve své funkci více neÏ 6 let, mÛÏe zfiizovatel ‰koly vypsat
v˘bûrové fiízení, anebo ho ve funkci potvrdit, a to na dal‰í ‰estileté období. Rada mûstské ãásti Brno-Jundrov na své 2. mimofiádné schÛzi konané dne 28. 3. po dlouhé diskusi rozhodla pomûrem 3 : 2 o vyhlá‰ení v˘bûrového fiízení na fieditelku M· Dubová 2 a jednohlasnû potvrdila ve funkci fieditele Z· Jasanová 2 Mgr. Pfiemysla
Jefiábka. Do v˘bûrového fiízení se nakonec pfiihlásila pouze jedna uchazeãka, a sice souãasná fieditelka M· Dubová 2 Mgr. Anna Bal‰ínková. 30. 5. paní Bal‰ínková svoji pozici pfied v˘bûrovou komisí obhájila a bude tak M· Dubová 2 vést po dal‰ích 6 let.
30 dûtí a 4ãlenn˘ doprovod uãitelek na ‰kolu v pfiírodû do Jedovnic a my jim pfiejeme hlavnû hezké poãasí. âekají nás je‰tû v˘lety, rozlouãení pfied‰kolákÛ se ‰kolkou a budou tu opût prázdniny. O prázdninách nebude na‰e ‰koliãka odpoãívat, brzy se zaãnou odtud oz˘vat zvuky sbíjeãek, kladiv a jin˘ch zvukÛ, abychom mohli v novû vznikl˘ch prostorách pfiivítat dal‰ích 20 dûtí. Prosíme rodiãe, aby sledovali na‰e stránky, kde se dozvûdí o v˘bûrovém fiízení, které probûhne jakmile bude stavba dokonãena. Zúãastní se
ho dûti, které neuspûly v prvním kole. Pfiipomínám v‰em rodiãÛm, Ïe budou pouÏity pfiihlá‰ky z pfiedchozího zápisu a opût budou platit i stejná kritéria pro pfiijetí. Prázdninov˘ provoz bude od 2. 7. do 20. 7. a bude omezen˘ z dÛvodu ãerpání dovolen˘ch zamûstnancÛ ‰koly a z dÛvodu stavebních prací. Pfiejeme v‰em dûtem krásné prázdniny, hodnû záÏitkÛ a aÈ se ve zdraví setkáme 3. záfií v novém ‰kolním roce 2012/2013.
A to se na‰tûstí nestalo ve ‰kolce Na Osadû ani na Dubové. Proã integrace? Dûti s DS se nejlépe uãí nové vûci napodobováním svého okolí. Jsou velmi vnímavé a mají silnû vyvinutou citovou stránku osobnosti. Proto je pro nû tak dÛleÏitá spoleãnost zdrav˘ch kamarádÛ, zaãlenûní do jejich kolektivu a pozitivní pfiístup. Na druhou stranu, zdravé dûti se takto v pfiirozeném prostfiedí seznamují s handicapovan˘m dítûtem, povaÏují ho za souãást bûÏné spoleãnosti. Chovají se k nûmu bezprostfiednû, pfiijímají ho i s jeho nedostatky a dokáÏou ocenit jeho klady. Pomoc postiÏenému dítûti se pro nû stává samozfiejmostí. Tohle v‰echno jsou principy, které v dne‰ní dobû fungují ve svûtû a zaãínají fungovat i u nás. âesk˘ stát integraci právnû podporuje, je zakotvena v mnoha zákonech, a proto si nesmírnû váÏím vstfiícného pfiístupu fieditelek ‰kolek, které se popraly s administrativou i s financemi a umoÏnily na‰í dcerce zaãlenit se do dûtského kolektivu. V této souvislosti zaãínám psát uÏ i o Z· Jasanová, kam Martinka od záfií nastoupí do první tfiídy! Do stejné ‰koly, jako její máma pfied tfiiceti lety! Máme opût velké ‰tûstí – pan fieditel integraci také podporuje. Nejprve ve ‰kole vznikla logopedická první tfiída, která pomáhá dûtem s pomalej‰ím v˘vojem fieãi dohnat jejich spoluÏáky v bûÏn˘ch tfiídách. V této tfiídû pak integroval chlapce s DS. Domluvili jsme se, Ïe s Martinkou pÛjdeme je‰tû dál – bude zaãlenûna do bûÏné tfiídy, aby mohla logicky pokraãovat ve vzdûlávání tak, jak zaãala uÏ v matefiské ‰kolce – se sv˘mi kamarády, s dûtmi, které zná a které znají také ji. S dûtmi, které vÏdy, kdyÏ ji potkají na ulici nebo na hfii‰ti, radostnû zavolají „ahóóój, Martííí“ a usmûjí se na ni. A ona je samozfiejmû bûÏí radostnû obejmout... Martinka se nebude uãit úplnû v‰echno, co její spoluÏáci. Bude mít uãivo upravené
individuálním vzdûlávacím plánem, kter˘ se pfiizpÛsobí jejímu pomalej‰ímu tempu. UÏ dlouho se na ‰kolu pfiipravuje. Zná písmena, ãísla, uãí se ãíst, psát a poãítat. Chodí na rÛzné terapie, abychom co nejvíc podpofiili její fieãov˘ a pohybov˘ v˘voj. Paní uãitelka bude mít stejnû jako ve ‰kolce k dispozici asistentku, která pomÛÏe s v˘ukou dûtí ve tfiídû, kam bude Martinka chodit. Budou tam tedy vlastnû dvû paní uãitelky. Napsala jsem, Ïe Martinka mûla ‰tûstí, co se t˘ãe doby, do které se narodila. Nejen doby. Také místo bylo dÛleÏité. PfiestoÏe ze zaãátku jsme bydleli jinde, v Jundrovû jsme stále doma a nacházíme zde u lidí uklidÀující pochopení. Napfiíklad v dobû, kdy Martinka byla rok a pÛl stará, jsem zaloÏila v rámci obãanského sdruÏení Úsmûvy (sdruÏuje rodiny s dûtmi s DS) Klub Nejmen‰ích a setkala se s velkou empatií paní Kellnerové, tehdej‰í fieditelky Rozmar˘nku. âtyfii roky jsme pak s rodinami dûtí s DS mûli moÏnost jednou za mûsíc vyuÏívat pfiíjemné prostory Jundrovského SEV Rozmar˘nek a krásné permakulturní zahrady. Poté jsem vedení klubeãku pfiedala „sluÏebnû mlad‰í“ mamince, která pro tyto úãely zaãala z pochopiteln˘ch dÛvodÛ vyuÏívat matefiské centrum v místû svého bydli‰tû. Na závûr chci napsat jednu dÛleÏitou a neopomenutelnou vûc – podûkování rodiãÛm Jundrovsk˘ch dûtí, které Martinku pfiijímají mezi sebe. Vím, Ïe dûti mají spoustu otázek, napfiíklad: proã Martinka ‰patnû mluví, proã bûÏí tak pomalu, proã si neumí zapnout knoflík, zavázat tkaniãku? Vysvûtlovat, co je to svalová hypotonie nebo fieãové centrum se dûtem nedá, ale fiíct, Ïe takto se narodila, potfiebuje pomoct a není to její vina, to uÏ jde lépe. Dûkuji vám za va‰e pochopení.
RMâ Brno-Jundrov
Zprávy z M· Dubová BlíÏí se konec ‰kolního roku a dûti mají pfied sebou je‰tû nûkolik akcí pfied prázdninami. Velkou radost udûlal dûtem tradiãní Den dûtí na ‰kolní zahradû, kter˘ se konal 30. 5. I kdyÏ nezaãal zrovna nejlépe, protoÏe ne‰el proud a zaãalo pr‰et, za pÛl hodiny bylo v‰e v pofiádku a mohlo se zaãít slavit. Nechybûl skákací hrad, rÛzné sportovní atrakce, opékání ‰pekáãkÛ, ale nejvût‰í úspûch mûli dva poníci z Ïebûtínského klubu Eliot, ktefií celé odpoledne trpûlivû vozili v‰echny zájemce. Pfií‰tí t˘den odjíÏdí
Anna Bal‰ínková, fieditelka
Martinka jde do ‰koly
Matefiská ‰kolka na Dubové je zdrojem vzpomínek pro pfieváÏnou ãást JundrovákÛ. ·kolka Ïije vesel˘m Ïivotem, jehoÏ souãástí se v leto‰ním roce stala integrace handicapovaného dítûte. To dítû je na‰e dcera. Na‰e Martinka se narodila s Downov˘m syndromem (DS). V zimû oslavila sedmé narozeniny. Od necel˘ch ãtyfi let chodí do matefiské ‰kolky, do bûÏné tfiídy s 25 dûtmi. Doslova s otevfienou náruãí ji nejprve pfiijali v Îidenicích v M· Na Osadû. Po na‰em pfiestûhování se do rodného Jundrova zaãala loni díky vstfiícnosti paní fieditelky nav‰tûvovat v M· Dubová tfiídu Veverek. Její ãásteãn˘ mentální a pohybov˘ handicap vzhledem k ostatním dûtem pomáhá vyrovnávat pedagogická asistentka. Na‰e dcerka je platn˘m ãlenem dûtského kolektivu, dûti ji mají rády, pomohou, kdyÏ je potfieba, a hlavnû jsou jí obrovsk˘m vzorem. KdyÏ jsme se ve ‰kolce Na Osadû louãili, bylo to poprvé, co jsem kvÛli Martince breãela pfied cizími lidmi. A uvûdomila jsem si, jako uÏ asi tisíckrát, jaké mûla moje dcerka ‰tûstí, Ïe se narodila v dne‰ní dobû. V dobû, kdy se i v na‰í zemi zaãínáme chovat pfiirozenû k lidem s handicapem a slova integrace a inkluze zaãínají b˘t více sly‰et. Pí‰u „zaãínají“, protoÏe stále je‰tû hodnû lidí pfiistupuje k lidem s postiÏením, a zejména s mentálním postiÏením, s pfiedsudky, které si vytvofiili na základû toho, co „nûkde vidûli“ a „od nûkoho sly‰eli“, pfiípadnû „nûkde ãetli“.
Karla Trusková
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
Navazuji na pfiede‰lé ãlánky z na‰eho SdruÏení umûlcÛ Moravy a Slezska, SUMS. Kromû dojednan˘ch v˘stav, které se uskuteãní v ãervenci a srpnu – v Hustopeãích, Kyjovû, v ãajovnû, kde bude mimo v˘tvarné exponáty i v˘stava ãínsk˘ch hrníãkÛ, ‰álkÛ a rÛzn˘ch okrasn˘ch vûcí z keramiky, uskuteãní se v záfií v˘stava v Letovicích. Bylo jednáno s kulturním
JUNDROV
9
stfiediskem Rakouska v Brnû o spolupráci s Vídní. Dal‰í jednání s velvyslanectvím Rakouska bude v Praze. Dal‰í zámûr – realizace kulturního stfiediska jiÏní Moravy v Bfiezí. Ve Veltrusích stálá expozice historick˘ch koãárÛ, spoleãnû s na‰imi autory (malífii – více v˘tvarn˘ch technik, originální keramiky, skla, kovu, ‰perkÛ – dfievofiezby, práce pasífiÛ). Srdeãnû zveme v‰echny obãany Jundrova do na‰í galerie v ulici Starobrnûnská ã. 14,
kde má sdruÏení své stálé sídlo – galerii a sekretariát (dvorní trakt). ZájemcÛm o dobré umûní se nabízí ‰iroká ‰kála umûleck˘ch dûl. Tû‰íme se na va‰i náv‰tûvu, a i kdyÏ si u nás nic nevyberete, jistû se potû‰íte alespoÀ pohledem. Otevfieno je dennû od 10.00 do 16.00 hod. Prohlídka je bezplatná!
v tomto areálu jsou vybudována zafiízení za prostfiedky a pfieváÏnû i silami b˘val˘ch a souãasn˘ch ãlenÛ SK a jeho pfiedchÛdcÛ v pofiizovací hodnotû cca 25 mil. Kã. Zfiejmû jim není známa skuteãnost, Ïe pozemky celého areálu byly v minulosti v trvalém uÏívání SK Jundrov a jeho zákonn˘ch pfiedchÛdcÛ a ze zákona tedy mûly b˘t tyto pozemky pfievedeny do uÏívání formou v˘pÛjãky ãi dokonce do vlastnictví uÏivatele – SK Jundrov. To nebylo bohuÏel z nûjak˘ch dÛvodÛ ze strany mûsta provedeno. Zfiejmû jim není známa ani ta skuteãnost, Ïe cel˘ areál vãetnû udrÏovaného dûtského hfii‰tû je volnû pfiístupn˘ a asfaltové hfii‰tû, zrekonstruované za více neÏ 150 tis. Kã z prostfiedkÛ SK s pomocí dotace odb. ‰kolství, slouÏí bezplatnû ‰iroké vefiejnosti. Pane radní ·Èastníku, Va‰e dal‰í my‰lenka o „pestrosti ‰kolství“ v Jundrovû (ve stejném ãlánku) je zaráÏející. Pí‰ete, Ïe „…právû moÏnost rozhodnutí, do jakého typu ‰koly dát své dûti – státní ãi soukromé – je opravdovou svobodou a benefitem pro jundrovské obãany.“ Které obãany máte na mysli? Tûch nûkolik „horních desítek“ nadstandardnû situovan˘ch, nebo ty v˘raznû pfievaÏující, pro které spí‰e neÏ typ ‰koly rozhodují finanãní náklady a nûkolik desítek tisíc korun roãnû na ‰kolné v soukromé ‰kole si nemohou dovolit?
Také se v minulém zpravodaji zmiÀujete o „nekoncepãním prodeji majetku pod taktovkou ODS, napfi. prodej objektu STING“. Znáte i jiné pfiíklady? Nebo je to jen dal‰í pokus o klamání obãanÛ pfiesvûdãováním, Ïe minulá samospráva bûÏnû rozprodávala obecní majetek? Kromû doprodeje bytÛ v bytovkách v Sosnové, jejichÏ prodej byl nastartován uÏ v devadesát˘ch letech, k jin˘m prodejÛm podobného majetku nedo‰lo. Znal jste skuteãn˘ technick˘ stav objektu Stromovka 1, do kterého se za poslední desítky let Ïádná vût‰í investice nevloÏila? Nechci dûlat advokáta dirigentovi ODS, ale dobfie si proãtûte prodejní smlouvu, abyste vidûl, Ïe prodej ‰kolní budovy ‰kolskému subjektu byl zfiejmû nejefektivnûj‰ím poãinem ke zlep‰ení vzhledu a celkového technického stavu objektu i dlouhodobému zachování jak této jundrovské dominanty, tak i jejího vyuÏití pro ‰kolství. Mimochodem, vysoké roãní náklady na nájemné a údrÏbu (rekonstrukãní práce) vlastníka SZM· mohou vyvolat z jeho strany snahu o odkoupení tohoto objektu, coÏ by bylo pfii propoãtu tûchto nákladÛ na 15 let logickou reakcí. Jak by se k tomu postavila stávající jundrovská samosprávná „vût‰ina“?
Kvûtoslava Tomková, ãlenka v˘boru SUMS
NAPSALI JSTE NÁM Nemohu mlãet... V minulém zpravodaji byly zvefiejnûny ãlánky paní Ing. Skoupé a paní Ing. ·Èastné zab˘vající se soukromou ‰kolou v Rozmar˘nové ulici (SZM·). Tyto ãlánky vyvolaly reakce koaliãních dopisovatelÛ pánÛ Továrka a ·Èastníka. Souhlasím s jejich názorem, Ïe uzavfiení nájemní smlouvy se SZM· na 15 let mÛÏe b˘t z pohledu rady Mâ povaÏováno za standardní. I minulá nájemní smlouva se SZM· byla uzavfiena na 15 let. Nevidím ani nic mimofiádného na dohodû rady Mâ a SZM· o spoluúãasti ‰koly pfii rekonstrukãních a udrÏovacích pracích na pronajatém objektu, coÏ neb˘vá u dlouhodob˘ch komerãních pronájmÛ neobvyklé. Podobnou nabídku na spoluúãast na udrÏovacích a rekonstrukãních pracech s prodlouÏením doby nájmu do r. 2019 pfiedloÏila vedení SZM· i minulá samospráva zhruba pfied pûti lety. To bylo tehdy ze strany SZM· jednoznaãnû odmítnuto. Smluvní vztah mezi radou Mâ a SZM· je stvrzen a je zbyteãné jej zpochybÀovat. Co mû v‰ak pfiekvapilo, byly nûkteré argumenty pana Továrka a pana radního ·Èastníka ve v˘‰e zmínûn˘ch ãláncích, kde srovnávají „nadstandardní“ délku pronájmu SZM· (coÏ je názor zastupitelky Ing. ·Èastné) s dobou pronájmu pozemkÛ, na nichÏ je vybudován areál SK Jundrov. Zfiejmû jim není známo, Ïe
Miroslav Koláfi, zastupitel Mâ a pfiedseda SK Jundrov
VáÏení Jundrováci, v uplynul˘ch mûsících se zv˘‰il poãet pfiíspûvkÛ a reakcí, které nám do Jundrovského zpravodaje posíláte. BohuÏel poãet ãísel i rozsah zpravodaje je omezen˘. Proto nemÛÏeme v‰echny pfiíspûvky otisknout. Va‰e názory budeme novû zvefiejÀovat také na nov˘ch webov˘ch stránkách mûstské ãásti, a to zejména v pfiípadech, kdy pÛjde o reakce na texty oti‰tûné v pfiedchozích ãíslech zpravodaje. redakce
Z HISTORIE JUNDROVA Stalo se pfied 81 lety V nedûli 19. ãervence 1931 pofiádal jundrovsk˘ hasiãsk˘ sbor rÛzné ukázky záchrann˘ch prací pfii povodni na fiece Svratce spojené s plaveck˘m závodem. Nedûlní odpoledne pfiitáhlo mnoho obãanÛ i z okolí. Most a bfiehy byly hustû obsazeny, obecenstvo pfiihlíÏelo jednotliv˘m v˘konÛm. Zajímavou i pouãnou byla ukázka, jak hasiã uchopiv tonoucího pod paÏí ploval s ním k lodi. Na lodi vykonány první pokusy oÏivovací, zavedeno umûlé d˘chání a tfiení tûla. Stejné pozornosti tû‰ily se závody v plavání na 60 metrÛ
s pfiekáÏkou. Z osmi závodníkÛ plavalo bezvadnû ‰est. Tfiem bratfiím byly pak udûleny ceny za nejlep‰í ãasov˘ v˘kon. První cenu obdrÏel dorostenec Antonín Vyzina. Obecenstvo sv˘m trval˘m úãastenstvím a potleskem dalo najevo, Ïe se zajímá i o sportovní v˘kony hasiãské. Jsou zároveÀ potfiebn˘m, jímÏ zdokonaluje se ãlenstvo pro skuteãné pfiípady v moÏném ne‰tûstí. Z ãasopisu âesk˘ hasiã, roãník 12, ã. 31 a 32 Foto: Archiv Mâ
10
JUNDROV
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
V˘znamné jundrovské stavby – VILA HERMINY RIPKOVÉ VON RECHTHOFEN Vila patfií nejen k nejromantiãtûj‰ím objektÛm letoviska ve svahu pod jundrovsk˘m lesem, kde tvofií jiÏ z dálky patrnou dominantu. Dal ji ve Veslafiské ulici 244 postavit v letech 1883–1885 Adolf Josef Ripka von Rechthofen pro svou Ïenu Herminu. Rod stavebníka patfiil k pfiedním brnûnsk˘m prÛmyslníkÛm, obchodníkÛm a majitelÛm realit. Za architekta zvolili Ripkové Augusta Prokopa (1839–1915), jenÏ v˘sledné dílo publikoval v renomovaném V‰eobecném stavitelském ãasopise s vyobrazeními pro architekty a inÏen˘ry, kde uvedl, Ïe stavebník urãil pomûrnû omezené finanãní prostfiedky a souãasnû nárokoval pojetí ve stylu „nûmecké renesance“. Tento poÏadavek nebyl v rozporu s celkovou dobovou tendencí, jeÏ ze stylov˘ch, ale i nacionálních dÛvodÛ opou‰tûla kosmopolitní italizující neorenesanci a nahrazovala ji inspirací severskou renesancí nebo man˘rismem. Dominantní efekt vily docílil architekt jejím proãlenûním, Ïivou siluetou a barevností, coÏ se na prvním místû t˘kalo v˘chodního prÛãelí, jímÏ se objekt obracel k fiece Svratce. Dispozice byla rozvrÏena do dvou podlaÏí: piano nobile ve zv˘‰eném pfiízemí obsahovalo hlavní prostor jídelny s pfiedloÏenou terasou, vpravo kufiáck˘ pokoj ve vûÏi, terasovou verandu, na opaãné stranû místnost k posezení s pfiiléhajícím skleníkem, loÏnici, dûtské pokoje, koupelnu a schodi‰tû na pÛdu, zãásti vyplnûnou dal‰ími tfiemi pokoji. Suterén zaujímal byt zahradníka, pokoj pro sluÏebnou a hospodáfiské zázemí. Pozdûj‰ími adaptacemi, zejména pro Diagnostick˘ ústav pro mlá-
deÏ a Stfiedisko v˘chovné péãe pro dûti a mládeÏ Brno, autentická dispozice prakticky zanikla a z interiérové v˘zdoby zÛstala jedinû malba na stropû kufiáckého pokoje. Díky „milosrdné zeleni“ kolemjdoucí nepostfiehne necitelné zásahy do exteriéru suterénu. Jihlavsk˘ rodák August Prokop studoval na niωí reálce v Olomouci a vy‰‰í reálce v Brnû, kde maturoval v roce 1858. Poté se vzdûlával na Polytechnickém institutu a na Akademii v˘tvarn˘ch umûní ve Vídni, kde byli jeho uãiteli Eduard van der Nüll, August Siccard von Siccardsburg, Heinrich von Ferstel a Friedrich von Schmidt. Po praktikování v Nûmecku a Rakousku pfii‰el jako osmatfiicetilet˘ (1867) do Brna, kde si zfiídil privátní architektonick˘ ateliér. Záhy byl jmenován diecézním stavebním radou a pfiedev‰ím pfiedná‰el na Nûmecké vysoké ‰kole technické, kde byl dvakrát zvolen dûkanem a jednou rektorem. Souãasnû stál v ãele Moravského prÛmyslového muzea, kde zaloÏil ãasopis Zprávy Moravského prÛmyslového muzea v Brnû a pÛsobil jako konzervátor památkové péãe. Po ãtvrtstoletí Brno opustil a v závûru Ïivota pfiedná‰el na Vysoké ‰kole technické ve Vídni, kde spolu se sv˘mi Ïáky dokonãil monumentální ãtyfisvazkové dílo Moravské markrabství v umûleckohistorick˘ch souvislostech, první a po více jak sto letech zatím stále jediné souhrnné dílo o dûjinách umûní na Moravû. V prvním roce své brnûnské kariéry navrhl tûlocviãnu nûmeckého Tûlocviãného spolku (Turnverein) v Údolní ulici, která pfiedstavovala spolko-
vou ba‰tu brnûnsk˘ch NûmcÛ, jejíÏ nacionální protiváhu tvofiil naproti stojící, o nûco mlad‰í ãesk˘ Besední dÛm. Právû z národnostních dÛvodÛ zvolil Prokop severskou cihelnou neogotiku, k níÏ se inspiroval v nûmeck˘ch hansovních mûstech. U brnûnské katedrály sv. Petra a Pavla purizoval presbytáfi, av‰ak brnûnské biskupství odmítlo jeho zámûr dostavby, kterou zam˘‰lel korunovat monumentální západní vûÏí. Vût‰í ãást Prokopov˘ch staveb byla koncipována neogoticky, av‰ak inspiraci ãerpal rovnûÏ ze severské renesance a man˘rismu, jak dokládá napfiíklad blok nájemních, tzv. Bare‰ov˘ch domÛ v Mare‰ovû ulici. Realizace plodného architekta se nacházejí i za hranicemi Brna. Více neÏ ony zaslouÏí zmínku jeho plány na regotizaci hradu Pern‰tejna, k níÏ nakonec nedo‰lo. Díky tomu patfií Pern‰tejn k v˘jimeãn˘m památkám se zachovanou stfiedovûkou podobou.
tech havarijní. Tehdy se opravovala fasáda. Daleko hor‰í byla ale situace se statikou. Vila zaãala padat. Jedním z dÛvodÛ byl fakt, Ïe zaãátkem osmdesát˘ch let pfii‰la o historické schodi‰tû a ztratila stabilitu. Tento zásah vile rozhodnû neprospûl. Budova zaãala padat také proto, Ïe nebyla podsklepená. Jaká je budoucnost objektu a k ãemu slouÏí? Vilu jsme vyuÏívali do loÀského roku hlavnû k ubytování dûtí. Ubytovací kapacity byly ale nedostateãné a nevyhovovaly normám. Po vybudování nového pavilonu nad historickou vilou se tato situace zmûnila. Jaké jsou tedy zámûry s historickou vilou? Máme napsan˘ investiãní zámûr, kter˘ bude nyní posuzovat ministerstvo ‰kolství. Problémem jsou ale peníze. Potfiebovali bychom asi devût milionÛ korun na úpravy dvou nadzemních podlaÏí. V prvním patfie by mûla b˘t velká kuchynû s jídelnou, v druhém patfie kanceláfie pro odborné pracovníky a technick˘ personál. Pak by na rekonstrukci zbyl uÏ pouze suterén. Vila má za sebou nûkolik desetiletí úprav. Co zbylo z pÛvodního vybavení? Je toho opravdu málo. Zmínit se dá urãitû v˘malba kufiáckého salonku, kde spávaly o samotû nemocné dûti. V jin˘ch místnostech totiÏ byly dohromady tfieba po osmi. Hezké by bylo vrátit vile pÛvodní historické
schodi‰tû. Toho se uÏ ale asi nedoãkám. Ostatnû památkovû chránûn˘ je pouze exteriér vily. Závûrem Vás poprosím o struãnou informaci o Diagnostickém ústavu a jeho funkci. Diagnostick˘ ústav pro mládeÏ – ‰kolské zafiízení pracuje s dûtmi ve vûku 15–18 let, které jsou nûjak˘m zpÛsobem ohroÏeny. Pfiijímá dûti na základû soudního rozhodnutí. Cílem je snaha o rehabilitaci vztahÛ k dospûl˘m a k návratu do biologické rodiny. V pfiípadû, Ïe návrat není moÏn˘, dítûti je nabídnuta moÏnost dal‰ího vzdûlávání v následn˘ch zafiízeních.
Jan Sedlák Foto: Ladislav Jelínek
Rozhovor o památkách
Nûkdej‰í letohrádek Hermíny Ripkové ve Veslafiské ulici od poloviny 50. let minulého století patfií dne‰nímu Diagnostickému ústavu pro mládeÏ. Jaké má vila dnes vyuÏití, jsme se zeptali fieditelky ústavu Soni Cpinové. V jakém je historická budova stavu? Dnes uÏ je to lep‰í neÏ v polovinû devadesát˘ch let, kdy byl stav v nûkter˘ch mís-
Filip Vrána Foto: Archiv mûsta Brna
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
JUNDROV
11
SPORT âesk˘ veslafisk˘ klub v Brnû má sto let Brno se mÛÏe pochlubit bezmála 145letou tradicí organizovaného veslování. U jeho zaãátkÛ stály dva nûmecké veslafiské kluby: Brünner Ruder verein (zaloÏen˘ v r. 1869) a Brünner Rudeclub Bruna (zaloÏen˘ v r. 1881), které sídlily v Kamenném ml˘nû, tedy na území dne‰ní mûstské ãásti Jundrov, na pravém bfiehu fieky Svratky aÏ do roku 1945, kdy stejnû jako ostatní nûmecké spolky zanikly ex lege. âe‰tí veslafii pfiicházejí s osamostatnûním a se zaloÏením ryze ãeského klubu aÏ v roce 1912, kdy byla dne 4. ãervna svolána do Úprkovy dvorany hotelu Slavia valná hromada, na které byl zvolen i první v˘bor âeského veslafiského klubu Brno (âVK Brno). Bûhem své stoleté existence vystfiídal âVK Brno celkem ãtyfii pÛsobi‰tû. Na krátkou dobu sídlil klub v Obfianech, ale kvÛli nevyhovujícím podmínkám fieky Svitavy pro veslování se uÏ v roce 1913 klub stûhoval do Jundrova. V blízkosti jundrovského mostu, kter˘ pfiedstavoval aÏ do konce roku 1918 mlãky uznávanou hranici mezi nûmeck˘mi a ãesk˘mi veslafii, byla postavena jednopatrová dfievûná budova s lodûnicí a klubovnou (na snímku). První veslafiské závody âVK Brno zorganizoval aÏ v ãervenci 1919, na nû se údajnû pfii‰lo podívat více neÏ 10 000 divákÛ. Ve stejn˘ rok podstoupil klub i dal‰í stûhování, tentokrát smûrem k Pisárkám, a sice do prostor mezi dva nûmecké kluby na pozemek s pfiíznaãn˘m názvem Nov˘ svût, kde klub
na adrese Veslafiská 179 sídlí dodnes. Pod hlaviãkou âVK Brno se od 20. let provozovaly i jiné sporty, ve kter˘ch se dafiilo klub dobfie reprezentovat. Postupnû zde vznikl plaveck˘, lyÏafisk˘, volejbalov˘, kajakáfisk˘, turistick˘, tenisov˘ odbor ãi oddíl kanoistiky. Ve 20. letech si klub vybudoval nedaleko svého areálu letovisko s tenisov˘m kurtem a fiíãními láznûmi. Mezi vyznavaãi veslování ale i jin˘ch sportÛ bychom na‰li ve 20. letech mnoho znám˘ch brnûnsk˘ch osob té doby, ãleny âVK Brno byli napfiíklad cukráfi Emanuel Toman, kter˘ se stal pfiedsedou klubu, advokát Hynek Bulín, knihkupec Arno‰t Pí‰a, hoteliér Karel Moravec, obchodník Karel Bundálek, profesor ãeské techniky Franti‰ek Ducháãek, stavitel Vincenc Kolbinger, architekt Jaroslav Grunt a Vilém Kluba ãi akademick˘ malífi Franti‰ek Hlavica. Z fiad brnûnsk˘ch atletÛ to pak byli napfiíklad Bohu‰ Fleischer a prÛkopník brnûnské atletiky Vladimír Valenta ãi v‰estrann˘ sportovec Karel Diví‰ek. Areál klubu v dne‰ní Veslafiské ulici prodûlal v˘znamné stavební úpravy v roce 1936, kdy do‰lo ke zbourání staré nevyhovující rotundy a na jejím místû byla postavena moderní úãelová budova která mûla b˘t pro klub jak˘msi dárkem k 25. narozeninám. V témÏe roce reprezentovala brnûnská ãtyfika ve sloÏení Matou‰ek, Lerbretiér, MaloÀ, Mysliveãek a kormidelník Jabor na‰i zem na OH v Berlínû, kde skonãila na 12. místû. V roce 1940 vyhrála brnûnská osma ve
sloÏení Zapletal, ·míd, Dvofiáãek, Binar, Polcar, Mysliveãek, Pokorn˘, ·upa a kormidelník Proks praÏské Primátorky, coÏ se do té doby nepodafiilo Ïádnému moravskému klubu. Dávn˘m pfiáním brnûnsk˘ch veslafiÛ bylo vybudovat nové veslafiské stfiedisko na Kníniãské pfiehradû, jejíÏ moÏnosti zaãali zástupci âVK Brno prozkoumávat jiÏ bûhem II. svûtové války. V˘stavba probíhala v letech 1946 aÏ 1948. Areál byl pak slavnostnû otevfien v kvûtnu 1948 a pfiesunula se do nûj vût‰ina sportovních aktivit. Klub ale dodnes sídlí v Jundrovû ve Veslafiské ulici a má zde lodûnici. V 50. a 60. letech se v˘bornû dafiilo pfiedev‰ím brnûnsk˘m veslafikám v ãele s RÛÏenou Beinhauerovou, mj. na‰í nejlep‰í prvorepublikovou lyÏafikou, která se pozdûji vûnovala i práci trenérky. Jako trenér v té dobû pÛsobil i Jaroslav Mysliveãek, vynikající veslafi 30. a 40. let. Pod jeho vedením se dafiilo dvojce s kormidelníkem Milu‰ka – Kolesa, která se v roce 1968 zúãastnila OH v Mexiku. Klub mûl pozdûji své zastoupení na OH v Moskvû 1980, díky Pavlu Pevnému a Lubomíru Jankovi. Odchovanec klubu Petr Oufiedníãek, kter˘ aktuálnû hájí barvy Dukly Praha, je úfiadujícím vicemistrem svûta do tfiiadvaceti let na párové ãtyfice a dvojnásobn˘m vítûzem praÏsk˘ch Primátorek. TomበNahodil, pfiedseda klubu Foto: Archiv âVK a ZdeÀka Pekárka
Draãí lodû na Svratce v Jundrovû
Asi vût‰ina obãanÛ Jundrova uÏ na vlastní u‰i sly‰ela pravidelné rytmické dunûní, které se ãas od ãasu oz˘vá od fieky Svratky. Od roku 2005 ji totiÏ kromû veslafiÛ a kajakáfiÛ brázdí draãí lodû. Celkem je tûchto posádek uÏ kolem deseti. Vût‰ina z nich se pravidelnû vydává na cestu mezi dvûma splavy, která je 2,5 kilometru dlouhá. „My veteráni si ji dáme tak dvakrát tam a zpût dvakrát t˘dnû,“ fiíká k tréninkÛm Zdenûk Pekárek, kapitán posádky z Dragon boat teamu Veteráni Brno (vûkov˘ prÛmûr posádky 68 rokÛ). Veteráni nastoupili do draãích lodí na Svratce jako jedni z prvních. VÛbec první draãí loì byla na Svratce
v roce 2005. „Mûli ji tehdy veslafii z Lodních sportÛ Brno. Loì pak na závodech v Pardubicích shofiela a byla to velká aféra. Mûsto pak koupilo veslafiÛm novou,“ vzpomíná Pekárek. Nákup lodi je pro nad‰ence velkou investicí. Nová loì stojí ãtvrt milionu a vozí z Nûmecka nebo dokonce z âíny. Skládají se na ni jednotlivci, kluby i sponzofii. Podle Pekárka dnes vody Svratky v Jundrovû brázdí asi deset brnûnsk˘ch posádek, pfiiãemÏ posádku tvofií dvacítka pádlujících. „Ti nejlep‰í jsou vpfiedu a táhnou ostatní,“ uvedl Pekárek. V pfiední ãásti a zadní ãásti draãí lodû jsou bubeník a kormidelník, ktefií posádce udávají tempo a smûr. Pekárek odhaduje, Ïe draãí lodû okouzlily asi tfii stovky BrÀanÛ. Trénují na Svratce i Brnûnské pfiehradû, kde se konají závody. „V dobû závodÛ v regionu poãet zájemcÛ o draãí loìû roste,“ uvedl Pekárek. Velk˘ kolektiv je kladem i záporem disciplíny. Síla více rukou táhne loì vpfied. „Na druhou stranu si ale ne vÏdy v‰ichni sednou,“ myslí si Pekárek. Dragonboating pochází z âíny, kde má tradici 2 000 let a závody
jsou zde symbolem vlastenectví a morální jednoty. Drak sám je v âínû v˘znamn˘m symbolem – tûlesnû opl˘vá v˘hodami celého spektra Ïivoãi‰né fií‰e a díky své síle a moci mÛÏe létat v oblacích a mlze, porouãet povûtrnostním podmínkám. První moderní draãí festival se uskuteãnil v Hongkongu v roce 1976. V 50 zemích svûta se v souãasnosti vûnuje dragonboatingu asi 50 milionÛ lidí. Od roku 1995 pofiádá Mezinárodní federace draãích lodí oficiální mistrovství svûta i Evropy. Závodí se na tratích 200 m, 500 m, 2 000 m. Do âeské republiky se tento sport dostal v roce 1998 díky Sebastianu Pawlovskému (pÛvodem ·v˘car) a Liboru Hajovi (pÛvodem Nûmec), zakladatelÛm âeské asociace draãích lodí. Draãí lodû jsou dlouhé 12,5 metru a váÏí asi 250 kilogramÛ. Loì je typická sv˘m vzhledem – draãí hlavou na ‰pici a ocasem na zádi. Posádku tvofií 18–20 pádlujících osob (10 napravo, 10 nalevo), bubeník a kormidelník. Filip Vrána Foto: Ladislav Jelínek
12
JUNDROV
ROâNÍK 22 / ã.3 / 2012
INZERCE • Vodoinstalatér Tel: 602 861 402
• Úspora el. energie!! montáÏ pohybov˘ch ãidel do spol. prostor a chodeb domÛ. kompletní el. servis. Tel.: 606 825 901, 773 872 526
• Koupím garáÏ v Jundrovû v blízkosti ul. ·efiíková. Prosím nabídnûte. Tel.: 602 814 723
• Dûtské tábory sportovní, taneãní, v˘tvarné, s flétnou, pro nejmen‰í. Minitábory pro rodiãe s dûtmi 1-7 let – KfiiÏanov. Tel.: 541 229 122, www.drak.cz
• V¯ROBA SK¤ÍNùK NA MÍRU Vyrobíme vám jakoukoliv skfiíÀku dle va‰eho zadání. Nyní akce 30% sleva na: ohranûné zapracované dílce dle va‰eho poÏadavku, v˘bûr z 300 dekorÛ, v˘bûr z 11 druhÛ materiálu, cena je bez montáÏe a navrtání, které v‰ak lze provést. Domestav, ·pitálka 23, Brno, www.kovaninabytkove.cz, Mobil: 776 334 190
• Malby 14 Kã/m2, nátûry dvefií 350 Kã/ks, radiátorÛ, oken, fasád, aj. Tel.: 606 469 316, 547 225 340 www.maliribrno-horak.cz Jundrov a okolí, platba hotovû = sleva 250 Kã!
• Prodej bytu OV, 3+1, ulice Jasanová, po rekonstrukci, zdûné jádro, plast. okna, zateplení. KL se spotfiebiãi. Velké parkovi‰tû pfied domem. WC koupelna oddûlenû. Cena 2.500.000,Kontakt RK VITOM 774 415 441
• Koupím byt v Jundrovû do 2.300.000,- nebo RD do 5.500.000,V‰e dohodou. Kontakt: 774 415 441
• Pronajmu garáÏ v Jundrovû M.: 737 551 868
JUNDROV, roãník 22, ãíslo 3 • Vydává: Statutární mûsto Brno-Mûstská ãást Brno-Jundrov, Iâ 44992785 12 • Vychází 4x roãnû (jarní mûsíce roz‰ífieny o dal‰í ãíslo) • Místo vydávání: Brno • Den vydání: 26.6.2012 • Náklad tohoto ãísla je 2 100 v˘tiskÛ • Registrováno pod ãíslem: MK âR E 12185 • Administrace ÚMâ Brno-Jundrov, Veslafiská 56, 637 00 Brno, tel. 541 420 371. Mediální komise: Pfiedseda: Anna Dudková, ãlenové: Mgr. Radana Dungelová, Ladislav Jelínek, Ing. Miroslav Koláfi, Jarmila Nováková, Ing. Renata ·Èastná, Miroslav TÛma. Jazyková korekce Vendula Pavlíãková. Redakãní po‰ta a inzerce
[email protected]. Tisk: Tiskárna DIDOT, spol.s.r.o.
