Zpravodaj
4 2008
Sokolské župy PERNŠTEJNSKÉ Srpen 2008
Mnichov září 1938 Přehled zářijových událostí je přetištěn z publikace KRONIKA XX. století. 1. Konrád Henlein jednal s Adolfem Hitlerem na Berghofu. 5. Čs. Vláda vyslovila souhlas s tzv. čtvrtým plánem na řešení sudetoněmecké otázky, který splňoval Henleinovy karlovarské požadavky. 7. Incident v Ostravě, vyprovokovaný poslanci SdP, vedl k přerušení jednání s ČSR. 9. – 10. Hitler a Henlein o žádný smír nestáli. Po krátkém váhání se Hitler rozhodl – v noci z 9. na 10 září na poradě s představiteli armády oznámil poslední podrobnosti útočného plánu Grün a 12. září pak ve své závěrečné řeči na sjezdu NSDAP v Norimberku chrlil na Beneše a čs. vládu jeden nenávistivý útok za druhým. 11. Obec Čs. Spisovatelů začíná rozesílat do zahraničí výzvu K svědomí světa, snažící se o získání podpory pro ČR. 12. Členové Sudetoněmecké strany se pokusili o puč; pokus však nevyšel a vedoucí činitelé SdP uprchli do Německa. 15. Na schůzce v Berchtesgadenu jednal Hitler s Chamberlainem o Československu. 16. Lord Runcimen opustil Prahu. 17. 9. podal v Londýně zprávu, v níž se vyslovil pro připojení Sudet k Německu. 16. Československá vláda zakázala Sudetoněmeckou stranu. 17. Na německém území byl za pomoci německé armády utvořen ozbrojený Sudetoně-
mecký dobrovolnický sbor, teroristická organizace, která začala provádět záškodnické práce v čs. pohraničí. 19. V ultimativní nótě britské a francouzské vlády byl vysloven požadavek odstoupení čs. pohraničních oblastí Německu. 21. Čs. vláda vyslovila souhlas s navrhovaným odstoupením čs. pohraničí Německu. 23. V Bad Godesbergu se konala druhá schůzka Hitlera s Chamberleinem. Hitler předal Chamberleinovi memorandum s požadavkem připojení českého pohraničí k Německu. 23. Byla nařízena všeobecná mobilizace čs. armády. 24. Ve velké Británii a ve Francii byla kvůli sudetské krizi nařízena částečná mobilizace. 25. Čs. vláda odmítla tzv. godesberské memorandum. 29. Byla podepsána mnichovská dohoda. 30. Čs. vláda přijala mnichovský diktát. 30. Polská vláda poslala vládě ultimatum, v němž požadovala odstoupení Těšínska.
Cvičební rok 2008-2009. Jako každoročně zahajujeme v září další cvičební rok. Znamená to pro nás opět a s novým elánem naplňovat základní posláni Sokola - organizovat pravidelné cvičení. Jak ukazují dosavadní zkušenosti, nejpodstatnější pro další rozvoj naší organizace je získávat pro aktivní tělesný pohyb především mládež. Je proto nutné navázat co nejlepší spolupráci se školami i dalšími organizacemi a získávat pro Sokol další cvičitele i cvičence. Česká obec sokolská na zahájení letošního cvičebního roku vyzvala všechny své župy a jednoty aby v rámci své působnosti připravily propagační a náborovou akci pod názvem „Sokolení“. Jde o to, aby jednoty na veřejném prostranství prezentovaly svou činnost s cílem získat nové členy do svých oddílů. Jednotícím prvkem jsou fit testy, kde jsou na základě tabulek obodovány v jednotlivých kategoriích jednoduché cviky ke zjištění fyzické kondice. Ostatní náplň „Sokolení si jednotlivé jednoty vyberou samy. Pro tuto akci je stanoven jednotný termín od 17. do 21. září. podle podmínek jednotlivých jednot ale nejlépe v sobotu 20. září. Věříme, že se do této akce zapojí všechny jednoty župy. Náčelnictvo župy bude i letos organizovat vzdělávací akce pro cvičitele jak na celostátní úrovni, tak i v našich podmínkách. Chtěli bychom připomenout zejména školení nových pomahatelů a cvičitelů IV. třídy, které se uskuteční 11. října v sokolovně v Tišnově a doškolovací seminář pro všechny cvičitele a náčelníky župy 18. a19. října na Moravci. Z akcí, které bude ČOS organizovat na celostátní úrovni bude nejvýznamnější „Sokolgym“, který se uskuteční v červnu 2009 v Praze. Jedná se o předvedení nových skladeb v menších celcích, které by se měly stát základem pro připravovaný XV. všesokolský slet 2012. Věříme, že se této akce zúčastní i cvičenci naší župy. Na úrovni župy opět zorganizujeme župní přebor ve všestrannosti žactva. Znamená to župní přebory v plavání, atletice, gymnastice a šplhu, dále župní přebor v zálesáckém závodě zdatnosti a ve florbalu. Očekáváme, že se do těchto soutěží zapojí větší počet jednot naší župy. Do dalšího cvičebního roku přejeme všem cvičitelům a cvičencům hodně nadšení a radosti ze společného cvičení . Eva Brázdová a Jan Sláma, náčelníci župy
Sokolské cesty ČOS – pohled účastníka Třítisícovka bez cepínu – kondiční doplněk práce v tělocvičně
.
Komise pobyt v přírodě Odboru všestrannosti připravila pro zájemce z řad cvičitelů a členů ČOS krásný zájezd do Dolomit v termínu 28. 7. – 2. 8. 2008. Cílem byla aklimatizace ve vysokohorském prostředí, využití moderního zabezpečení při zdolávání zajištěných cest /německy Klettersteig nebo italsky Via ferrata/, seznámení se s ledovcem na severním úbočí nejvyššího vrcholu italských Dolomit Marmolady /3.344 m/ a zdolání Piz Boé /3.152 m/. Noční cesta z Prahy proběhla hladce a sedlo Gardena nás přivítalo kolem desáté klasickým ranním „azurem“. Rozdělili jsme se dle zájmu a vyspělosti na tři skupiny. Já a manželka jsme se přidali k „ferratistům“. Po absolvování kurzu úvazové techniky, vybaveni helmami jsme uskutečnili krátký výstup na vrcholek Cir. Vrátili jsme se do autobusu a po uplynutí povinné přestávky pro řidiče se přesunuli do kempu ve vesničce Campitello. Krátké váhání nad nepřízní počasí /hustě lilo/ předcházelo co nejrychlejšímu postavení stanů na promoklé louce. Ráno již bylo veselejší a opět modré nebe bez mráčků. Plni optimismu jsme ze sedla Pordoi vyjeli lanovkou na vrchol Sas Pordoi /2.950 m/. Připojili jsme se ke skupince na nejdelší trasu a přes chatu Rif. Boé vystoupili v 11 na vrchol Piz Boé. Po nezbytném fotografování a milé chvilce na odpočinek následoval sestup kolem jihozápadního úbočí masivu Sella zpět na parkoviště v sedle Pordoi. Třetí den byl odpočinkový a vedl do míst, která nám byla známa - jezero Fedaia a okolí. Proto jsme zvolili vlastní program. Měli jsme budíček dříve něž ostatní a již v sedm hodin vyrazili přímo z kempu k začátku červené značky č. 645, kterou jsme vystoupali do krásného údolí Val de Grepa plného svišťů, sluníčka a stáda asi čtyřiceti plavých nespoutaných koní bez dozoru, které bylo pěknou podívanou ve slunečném dopoledni. Pokračovali jsme až k horní stanici kabinkové lanovky Rif. Ciampac pod horou Colac /2715 m/. Její severozápadní stěnou prochází náročná ferrata, jejíž dolní zářez je v dolní části stále vlhká až mokrá, což je v případě námrazy velmi nebezpečné. Tuto jsme pokořili a stanuli v pravé poledne na jejím vrcholu. Zpáteční cesta kterou jsme si zvolili vedla přes sedlo a chatu S. Nicolo do údolí Contrin do Canazei. S troškou štěstí jsme stopnuli vracející se autobus od jezera Fedaia a ušetřili kus pochodu po asfaltu. pátek jsme se vydali opět přímo z tábora, tentokrát směrem východním k vrcholku Rodela /2424 m/, dále do sedla Sella /2.180/ a kabinkou pro dva stojící do sedla k chatě Rif. Demetz Hutte /2.681 m/. Odtud jsme klesali širokým skalnatým údolím až k chatě Rif. Vicenza Langkofel-Hutte /2.253 m/ kde je nástup do jištěné cesty Via ferrata O. Schuster, která nás vyvedla až na vrchol Sasso Piatto Plattkofel /2958 m/. Odtud následoval sestup po jižním kamenité úbočí, dále přes travnaté pláně až do oblasti zalesněné v údolí Val de Duron, kterým jsme se vrátili zpět do kempu. Sobota byla dnem loučení. Za velmi dobře připravenou akci pro nesourodou skupinu /věk, zdatnost, zkušenosti/ je potřeba poděkovat Zdeňkovi Laušmanovi a jeho pomocníkům Oldovi, Jakubovi a Martinovi. Všichni se snažili o předání maxima zkušeností a poznatků z vysokohorské turistiky a pobytu v přírodě vůbec. Jenom víc takových cest, které přivedou do Sokola mladé a nové tváře se zájmem o tento náročný adrenalinový sport, který nepotřebuje až tak velké finanční prostředky. Zdeněk Jeřábek
Prázdninové putování Rumunskem V letošním roce jsme byli postaveni před skutečnost, že se nepřihlásil dostatečný počet dětí na sokolský tábor a proto jsme museli vyplnit plánovanou dovolenou náhradní variantou. Rozhodli jsme se pro desetidenní putování Rumunskem a nelitovali jsme. Neznalí poměrů v této části Evropy jsme zvolili jednu z nabídek cestovní kanceláře Kudrna, která zahrnovala dopravu, mapy, povinné pojištění a průvodce. Což znamenalo vše pečlivě promyslet a nabalit jen nejnutnější proviant. Protože spacák, karimatka, stan, jídlo a oblečení, to vše se neslo na vlastních bedrech. Patříme k milovníkům hor, a proto naše volba v předem daném termínu padla na ,,divoké hory“ pohoří Parang /1.800 – 2.500 m n. m./ v první části a návazně travnaté vrcholky ,,nekonečného putování“ pohořím Capatani /1.600-1.800 m n. m./. Z Brna jsme vyjeli v pátek 12. 7. v 15 hodin. Přejezd přes Slovensko, Maďarsko a část Rumunska ke spodní stanici lanovky do městečka Petrosani trval celou noc. Přivítalo nás krásné sluneční ráno s úplným azurem na nebi. Lanovka nás vyvezla do výšky 1.800 m n. m. a dále jsme putovali po svých až na nejvyšší horu Parangul Mare /2.519 m/. První noc jsme strávili u horského jezera Mindra. V neděli jsme pokračovali po centrálním hřebeni Parangu až do sedla Urdele, kudy procházela původně obchodní stezka z Valašska do Sedmihradska. Tady jsme se utábořili podruhé. Třetí den jsme přes vrcholky Galbenu /2.137 m/ a Micaia /2.170 m/ pokračovali v cestě hlavním hřebenem do sedla Oltetului, kde jsme v blízkosti salaše postavili stany. V úterý jsme přešli do druhého pohoří Capatani - nekonečné hory. Poznali jsme travnaté pastviny na hranicích horských lesů a salaše v údolí. Orientaci bloudivými horami nám znesnadňovalo množství cest, které jakoby nahodile křižovali celé pohoří. Čtvrtý den jsme zakončili táborákem v sedle Funicel. Ráno jsme navázali travnatým hřebenem přes nejvyšší horu Capatan Ursu /2.124 m/ až na Curmatura Zanoaga. Cestu přes horské hřebeny jsme zakončili u soutěsky Cheia, kde vápencové srázy padají do hloubek 400 m. Další den následoval sestup do blízkosti ženského kláštera, kde jsme postavili poslední tábor. Dostupnost silnicí byla zjevná množstvím odpadků po různých grilovačkách. Romantika kopců byly tatam. Poslední úsek našeho putování procházel rumnumskými vesnicemi až do lázeňského městečka Baile Olanesti, které je známé svými sirnými prameny. V hodně pozdní odpoledne jsme se dočkali našeho autobusu a vydali se na zpáteční cestu. Nádherné putování bylo umocněno mnoha výhledy /kochačkami/ i nečekanými rozmary přírody, bouřka s kroupami či větrná noc v sedle Funicel. Lze doporučit všem zdatným turistům, milovníkům skoro nedotčené přírody, kde kromě bačů, ovčáckých psů a volně se pasoucích koní, nepotkáte nikoho. Zdeněk Jeřábek
ZPRAVODAJ Sokolské župy Pernštejnské:• Číslo 4, srpen 2008 • Vydává Sokolská župa Pernštejnská, Drbalova 274, Tišnov, mail:
[email protected] T: 549 413175 • Redakční rada: Mrkos Zdeněk, Stibůrek Josef, Vojanec Libor, Jeřábek Zdeněk • Uzávěrka 5/08 čísla je 10. 10. 2008
