ZPRAVODAJ
. 98
LEDEN 2005 Vychází 4 x ro n
Edi ní rada Zpravodaje: p átelé So a Neumannová (odp. redaktorka), Iva Apfelbecková (zástupce), František Duchá ek, V0ra Svobodová, Pavel Šulda a Dana Velebová
Kresby: p ítelkyn0Marie Tvrdková Tisk: Zden0kMisík, Bo ivojova ul. 90, 130 00 Praha 3 Internet: www.zahradkari.cz/hortiklub
VSTUPNÍ MODLITBA „Ve jménu života i radosti i krásy.“
/ S. K. Neumann – Kniha les , vod a strání - úryvek/
KRÁSA V NÁS A KOLEM NÁS Kdysi ekl Immanuel Kant: „Já tvrdím, že mít bezprost ední zájem o krásu p írody je vždy znak dobré duše, a že když se stal zvykem, ukazuje nalad0ní mysli p íznivé morálce.“ Naše sou asnost se vrací k p írod0. P íroda není únikem, ale stává se p ímo pot ebou lov0ka žijícího v moderním, technikou p esyceném sv0t0. Žijeme v dob0 p etvá ení sv0ta ve všech jeho podobách.
Pro mnohé z nás je nalézání krásy spojeno s p írodou. Ta obklopuje lov0ka od za átku jeho existence. Je nekone ná v ase i prostoru. Je v0 ná – a p ece se m0ní každým okamžikem. Práv0 to nás p itahuje. P írodní d0je probíhají podle zákonF, které lov0k nevytvo il, bez ohledu na naše p ání, pocity a touhy. P íroda se stává tím, co existuje v nás a kolem nás - krásou. Je to požitek, který nás napl uje – sn0hová vlo ka, javorový list, žitné lány nebo prostý oblázek. A my pomáháme svým zpFsobem tu 2
krásu spolu vytvá et. Louka prosvícená sluncem nám p ináší tak silný pocit, že pro n0j volíme slovo krása nebo dokonce št0stí. Proto nejdFležit0jší funkcí zahrady je její krása, aby pot0šila naši duši. Musíme si uv0domit, že zahrada je spíš pro oko než pro žaludek. Ji ina Bohdalová, známá zahradnice, kdysi prohlásila: „Krása se nejí, na krásu se dívá.“ P0stujeme krásu kolem sebe a ta se nedá koupit jako cibule nebo raj ata a p itom dokáže naplnit naši duši o mnoho víc. Já vím, že ty naše rostlinky také pot ebují pé i a náš as, ale d0láme to s láskou a ony se nám za to odvd0 í svou vFní a svou malebností. Pokud chcete mít na zahrad0 ovocné stromy, musíte jim v0novat pé i – st íkat, ezat, chránit proti škFdcFm atd. To vše stojí mnoho námahy a též peníze za chemikálie. Takže vyp0stované jablko p ijde na stejné peníze, jako když jej koupíte v obchod0. Dnes už si všechno a kvalitní mFžeme koupit, ale krásu si nekoupíme. A protože dnešní podnikavý lov0k je asov0 asto omezen, musí ešit svou zahradu omezením pracovní náro nosti, zahradu zjednodušit a p esto i zachovat pro oko. Z toho vyplývá, že dnešní trend je ústup od okurek, brambor atd. jen k trávníkFm, kv0tinám, jehli nanFm, ozdobným ke Fm apod. Namísto užitkovosti zahrady se tla í estetický zážitek. Tak se hlásí naše 21. století. Proto jsme se dali do Hortiklubu, kde hlavním tématem je jednak aranžování a p edevším zahradní architektura = Krásná zahrada. My jsme její spolutvFrci. Snad i tak trošinku a mali ko spolutvFrci krásy sv0ta. U íme se o stavitelích katedrál a obdivujeme je. I my jsme staviteli – t eba jen své malé zahrádky. Nikdo se o nás ve škole u it nebude, ale neseme kousek sebe a svého um0ní do našeho života. Krása nemFže nikdy upadnout v zapomn0ní, zatímco raj ata a mrkev sníme. /So%a Neumannová/
Naše zahrady a parky jakožto památky zahradního um(ní /pokra ování p'íšt /
(1. ást)
V odborné terminologii se pro architektonické a vegeta ní kompozice významné z hlediska d0jin nebo um0ní, vícemén0 ustálilo ozna ení památky zahradního um)ní. B0žn0 se jim íká historické zahrady a parky. Vzhledem k tomu, že se jedná o kompozice živých a neživých složek, p edstavují historické zahrady a parky specifický a svým zpFsobem delikátní okruh památek. 3
Zahrad a parkF azených mezi památky zahradního um0ní existuje v naší vlasti kolem 500. Je mezi n0 zahrnována též desítka zvláštních vegeta ních kompozic, ve kterých se p0stují d eviny pro v0decké, pedagogické i osv0tové ú ely. Mají charakter sbírky a nazývají se arboreta. Užití bohatého sortimentu d evin, tendující ke sb0ratelství, se ovšem uplatnilo i zakládání nebo pozd0jších p em0nách mnohých zahrad a parkF, aniž se z nich stala arboreta. P íslušnost historických zahrad a parkF k památkám jednozna n0 deklaruje Florentská charta, což je mezinárodní charta o historických zahradách a parcích. Mezinárodní výbor pro památky a sídla ICOMOS zaregistroval Florentskou chartu 15. prosince 1981. Florentská charta dopl uje Benátskou chartu, starší dokument z roku 1964, který se vztahuje na všechny památky. Zahradní/parková díla jsou výsledkem zám0rného formování, které se v našich podmínkách odehrávalo od 12, 13. století do sou asnosti. Jejich mnohotvárnost je dána jak jejich slohovou podstatou tak jejich druhovou rFznorodostí. Zakladatelé, tedy majitelé v roli stavebníkF, reflektovali obvykle p i zakládání i pozd0jších p em0nách nebo díl ích úpravách zahrad i parkF dobovou slohovou notu a ur ovali tak v zásad0 stylové pojetí i výpravnost díla. Vlastní ztvárn0ní pak bylo výsledkem tvo ivosti zejména um0leckých zahradníkF, architektF, socha F, malí F. Druhová rFznorodost fondu se odvíjela od ekonomických možností a postavení zakladatelF a promítaly se do ní pot eby obytného, spole enského i užitkového charakteru. P i za azení zahrad a parkF do skupin podle druhF se ukazuje, že pro n0které druhové skupiny je charakteristický pom0rn0 široký nebo naopak užší slohový rozsah. Velmi názorným p íkladem je nej etn0jší druhová skupina p edstavována zámeckými zahradami a parky, které vznikaly v 17. 18. a ješt0 i v 19. století jako sou ást zámkF – obytných a reprezenta ních sídel uvnit panství a v0tšinou i správních center panství. Po átky zahradní tvorby jsou u nás spojeny se st edov0kými zahradami. Stopy a pozFstatky st edov0ké zahradní tvorby jsou proto velmi cen0ny a nacházejí se p edevším v klášterních zahradách. Za nejdFležit0jší sou ást zahradního p íslušenství klášterF je pokládán rajský dvFr ohrani ený k ížovou chodbou. Na n0m se p0stovaly kv0tiny pro výzdobu oltá F, nejdFležit0jší roli zde však hrály prvky symbolizující život. Obvykle to byla voda, aR již ve studni nebo v kašn0 i fontán0, mohl to ale být také strom nebo rFžový p ípadn0 vinný ke , ozna ovaný jako „d evo života.“ Výrazovou st ídmost klášterních zahrad ur ovalo jejich více mén0 užitkové zam0 ení. P0stovaly se v nich lé ivé rostliny, ko ení, zelenina, nechyb0l ovocný sad, v ad0 p ípadF i komplexu. Samostatný útvar v rámci jednoho komplexu nez ídka tvo ila zahrada opatská a konventní. Vznik nejstarších klášterních zahrad je spojen s ády benediktinF (Rajhrad 1046, Praha – B evnov 993, Broumov 1213), cisterciakF (Osek 1191, Zlatá koruna 1236, Sázava 1009, ŽTár nad Sázavou 1251, Praha – Zbraslav 1292), premonstrátF (Znojmo – Louka 1190, Praha – Strahov 1141), klarisek a 4
františkánF (Praha – Anežský klášter 1234). V rámci dochovaných klášterních komplexF jsou identifikovány zahradní prostory, které dokumentují nebo z nich lze dovozovat, formování a p em0ny pozemkového majetku v0novaného zahradám, a to v závislosti na údobích rozkv0tu nebo naopak úpadku kláštera, v návaznosti na zm0ny ešení budov a dalšího p íslušenství, v dFsledku zm0n osazenstva i pod vlivem stylových zm0n. Tyto skute nosti velmi dob e ilustrují nap . pražské klášterní zahrady zejména na Strahov0 a B evnov0, dále zahrady kláštera v Broumov , Oseku, ve Zlaté Korun , Ž0áru nad Sázavou, Znojm . Z logiky v0ci vyplývá, že další zahrady st edov0kého pFvodu by m0li být sou ástí hradních areálF. Uvádí se sice, že Pražský hrad, Vyšehrad a patrn0 i další hrady nap . Bítov, m0ly hradní zahradu již ve st edov0ku. Nicmén0 hradní zahrady existující v Ueské republice p edstavují zvláštní druhovou skupinu charakteristickou tím, že do ní pat í díla vzniklá teprve v údobí pozd0jších úprav hradních komplexF, kdy pevnostní význam hradF ustupoval až zanikl a narFstaly naopak pot eby obytného a reprezenta ního charakteru. Pražský hrad m0l patrn0 zahradu již ve st edov0ku, avšak skute n0 reprezenta ní Královská zahrada jej obohatila teprve v renesanci. Vznikla ovšem až za obranným útvarem zvaným Jelení p íkop. Šlo o významný zakladatelský po in Ferdinanda I. habsburského a jeho syna arcivévody Ferdinanda. Nejvýznamn0jším výsledkem renesan ního utvá ení zahrady byla výstavba letohrádku královny Anny, která zapo ala roku 1538 podle návrhu Paolo della Stelly. V letech 1722 – 1748 se dostavila etapa barokního formování a v letech 1772 – 1822 údobí úprav pod vlivem anglického krajiná ského slohu.
5
P i in0ním arcivévody Ferdinanda vznikla v polovin0 16. století na ásti zasypaného hradního p íkopu z jižní strany Pražského hradu Rajská zahrada po roce 1720 upravená barokn0. Dnešní vzhled jí vtiskla úprava ve 20. letech 20. století, podle návrhu Josipa Ple nika, prvního hradního architekta po vzniku Ueskoslovenské republiky. Josip Ple nik stanovil též novou koncepci zahrady Na valech, realizovanou rovn0ž ve 20. letech 20. století na míst0 pozdn0 krajiná sky upraveného hradního valu a dále zahrady Na bašt , která vznikla na p elomu 20. a 30. let p i západním k ídle Hradu. Terasa Jízdárny, která je nejmladší zahradou v areálu hradu, byla upravena v 50. letech 20. století podle návrhu Pavla Janáka. Zatímco Pražský hrad nabýval podobu reprezenta ního panovnického sídla, stále více obklopovaného zahradami, zFstával Vyšehrad pevností. Vybudováním barokního opevn0ní se jeho pevnostní ráz ješt0 potvrdil. Teprve když Vyšehrad p estal plnit úlohu pevnosti, za ala v jeho areálu po roce 1866 vznikat ada drobných zahrad, p edevším zahrada kapitulních domF mezi nimi i zahrada Nového probošství a Nového d kanství, dále Svatováclavské sady pozd0ji p ejmenované na Štulcovy sady, park Karlachovy sady a park Pod hradbami. Okolnosti vzniku t í posledních jmenovaných vyšehradských parkF do zna né míry souzn0ly s iniciativami, díky jimž v Praze vznikaly m0stské ve ejné parky, jimž jsou zmín0né parky na Vyšehrad0 typov0 velmi blízké. Obdobnou situaci jako na pražském Vyšehrad0 lze konstatovat na brn0nském hrad0 Špilberku, kde teprve po zrušení pevnosti za al roku 1861 vznikat m0stský park jehož výstavba byla dokon ena v letech 1870 – 1876. P ekvapivým komplexem z hlediska existence hradních záhrad je nepochybn0 hrad Pernštejn stojící na úzkém skalnatém ostrohu nad údolím í ky Nedv0di ky. Za vnit ním p íkopem, na terase vn0jšího opevn0ní, zde v roce 1570 vznikla zahrada známá pod pozd0jším názvem Komtes ina zahrádka a p ed rokem 1720 na svažitém p edpolí hradu osov0 komponovaná barokní terasovitá zahrada s fontánami a vodními h í kami. V roce 1789 se na celý jižní svah hradního kopce rozší ila zahrada, v níž se smísilo doznívající barokní a nastupující romantické pojetí. Hrad Bítov m0l patrn0 již ve st edov0ku zahradu uvnit opevn0ní obdobn0 jako Pražský hrad. Dv0 hradní zahrady zde vznikly nejpozd0ji v souvislosti s prom0nou hradu na zámek ve druhé tvrtin0 17. Století pro Hynka z Vlašimi, zatímco založení romantického parku, áste n0 na skalnatých svazích u hradu, souviselo s novogotickou p estavbou hradu ve 40. až 60. letech 19. století. Nesmírn0 atraktivní druhovou skupinu tvo í palácové zahrady jejichž doménou je v naší republice hlavní m0sto Praha. Co do etnosti i výpravnosti doznalo zakládání palácových zahrad mimo ádných výsledkF zejména v baroku. K charakteristickým rysFm palácových komplexF pat í kompozi ní provázání zahrady s budovou, které je nez ídka vyjád eno náro n0jším ztvárn0ním zahradního prF elí budovy, uplatn0ním sala terreny, jakožto typického funk ního a výtvarného spojného lánku i vlastním ztvárn0ním zahrady stmelujícím 6
architekturu, rostlinstvo i socha skou aj. výzdobu do kompatibilního útvaru. Tvorba mnohých palácových zahrad je spojena se jmény p edních tvFrcF doby – architektF, um0leckých zahradníkF, socha F i malí F. Dodnes je velmi podn0tné, jak tito tvFrci um0li pracovat v týmech. Uleny t0chto týmF byli jak domácí tvFrci, obvykle školení v Vím0, Vídni i jinde, tak cizinci. Zejména Italové se v Praze usazovali i s rodinami a byli zde inní po celé generace. Pro zakládání výpravných zahrad byly ideální podmínky zejména na Malé Stran0, kde se v sou asné dob0 nachází v0tšina dochovaných zahrad této druhové skupiny, a to Valdštejnská zahrada, série palácových zahrad na severním svahu Pet ína, do níž pat í zahrady Lobkovická, Schönbornská, Vratislavská a Vrtbovská zahrada. Na malostranských svazích nad Valdštejnskou ulicí, které se táhnou vzhFru až k úpatí Pražského hradu, se nachází soubor šesti palácových terasovitých zahrad nazývaný Palácové zahrady na jižním svahu Pražského hradu. Do tohoto souboru pat í zahrady Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolovratská Malá Fürstenberská a Velká Fürstenberská zahrada. K nejvýznamn0jším realizacím v katastru Hrad an pat í nepochybn0 ;ernínská zahrada. /Ing. Božena Pacáková – Hoš?álková/ /Národní památkový ústav, úst'ední pracovišt Praha/
KLUBOVÝ ŽIVOT SEKCE ARANŽOVÁNÍ Podzimní aranžování se konalo 26. íjna 2004, seznámily jsme se s aranžérkou Míšou Kolá ovou, která zaujala nejen dostupným stylem aranžování, ale i milým a sympatickým projevem. P edvedla nám hlavn0 podzimní styl aranžování, mohly jsme si zakoupit rFzné atraktivní dopl ky a p ekvapila všechny p ítomné malým dárkem. tentokrát v adventní podob0. Vada z nás se pokusila vytvo it také tak zda ilý adventní v0nec jako ona, ale n0které z nás se rad0ji dívaly, jak rychle rostou výtvory pod jejíma rukama. Vázání mašlí v jejím podání bylo senzací tohoto seminá e. A proto nám slíbila, že se op0t mezi nás dostaví, budeme se u it vázat rFzné druhy stuh na dopln0ní vazeb a to v úterý 22. února 2005. Další termín aranžování je 8. b ezna 2005. Na podzim se setkáme 25. íjna a 29. listopadu 2005. Ale to Vám ješt0 v dalším Zpravodaji p ipomeneme. ZájemcFm ráda sd0lím p esn0jší informace na tel. ísle 318 592 246, pop . 723 203 055. 7
/Ji'ina He'mánková/
SEKCE KRÁSNÁ ZAHRADA Vážení p átelé, p ipomínáme, že naše setkání v novém roce 2005 ve Výzkumním ústavu okrasného zahradnictví v PrFhonicích pokra uje následovn0: 5. 2. 2005 v So v 8:30 h. 5. 3. 2005 v So v 8:30 h. Na únor bude p esunuta p ednáška Ing. Václavíka o cibulovinách. Na b ezen p islíbil Ing. Josef Knap p ednášku „O solitérách s ohledem na globální oteplování.“ V tomto zimním b0hu byly tyto p ednášky: 1) Vez a ošet ování okrasných listnatých stromF – Dr. Gregorová 2) Funkce zelen0 v krajin0 – Ing. Ezechel 3) P0stování d evin (jehli nany) p i globálním oteplování (introdukované d eviny) – Ing. Knap 4) V ela ství v UR – Dr. Kamer 5) P íroda Izraele – Ing. Štolc /Pavel Šulda, Iva Apfelbecková/
ZÁJEZDOVÁ SEKCE
Zájezd „Orlík“ 19. 6. 2004 19. ervna mali ko po pFl sedmé zvedáme kotvy z našeho už klasického p ístavu u hotelu Opera a t0šíme se (jak jinak? – jinak bychom sed0li doma za pecí!) na cestu za vábivými cíli, tentokrát souhrnn0 „zájezd Orlík“. Ujíždíme na jiho – jihozápad do okresu Písek – krásná pohoda, ale ouha, n0co náš rozlet brzdí – prý zlobí brzdy! Jelikož, samoz ejm0, je nám náš život nejdražší, ochotn0 ml íme nad tou t i tvrt0hodinkou zdržení. Ba dokonce n0kte í naši muži jsou aktivními pomocníky. A pouštíme se do zásob, abychom snad, nedej Bože, nevyhládli a následn0 t eba nevyhubli. Trochu sprchlo, ale první zahrada p ítele Pavla Mazdry – bývalého spolupracovníka p. Kefurta nás vítá jen lehce orosená a chlubí se perfektním trávníkem, hustým a nizou kým (doma ekám na ten svFj – prý 300 let?) a vším, co je závid0níhodné. P0knou celkovou úpravou, rozkvetlými trsy i mén0 známých kv0tin, kouzelnými d evinami. Nechce se nám odejít, ale program je nabitý. 8
Naším cílem je dávné orlí hnízdo na skalách nad Vltavou, st edov0ký hrad ze 13. století, dnes vodní zámek Orlík na Orlické p ehrad0. S pýchou si íkáme, že ti naši šlechtici byli p ece jen pašáci, že nashromáždili v Ueských zemích tolik hodnot a historického pFvabu a neprobendili rodové jm0ní v Monte Carlu. A na št0stí pro nás, milovníky rostlinné krásy, obklopili svá sídla kv0tnicemi, partery, skleníky a parky. Takhle máme ješt0 dlouho s Hortiklubem kam jezdit, i když n0kte í – (nap . já) – si všechny ty klenoty už trochu pletou. Hlavním prFvodcem se nám stal pan Vl ek a byl na nás se svou skupinou dFkladn0 vyzbrojen. Dostali jsme adu materiálF i s nákresy, zejména o krajiná ském parku o pFvodní rozloze až 180 ha, který byl budován celé 19. století. Jeho svahové plochy v rozsahu 40 ha však zanikly po r. 1962 po vybudování Orlické p ehradní nádrže. Krajinné úpravy na Orlicku p edstavují ideální propojení zámku a parku s okolními obhospoda ovanými lesními a zem0d0lskými pozemky a jejich využitím pro myslivost i oblíbený jezdecký sport. Na rozhraní st edních a jižních Uech se dochoval rozsáhlý celek parkové krajiny s oborami, rybníky a alejemi. Vydali jsme se strmou cestou dolF k jezeru, abychom zhlédli aspo n0které z doporu ovaných botanických pamlskF. Každý si tam cestou našel i n0co osobního, v0tšina hajní kv0tenu, hospody ky houby do polévky, n0kte í specialisté, jako Dana Velebová, lilii zlatohlavou pro foRák a já nakopnutý palec, abych si pamatovala, že pantofle se na turistiku nehodí. Ale stálo to za to! N0kte í pak ješt0 klopýtáme p es balvany do zákrutu pokochat se vzdušným rozklenutím ŽTákovského mostu, již iní asi 330 m. Pak zpátky nahoru, na hrad, který po etných p estavbách dostal svou nyn0jší podobu v polovin0 19. století. Z šlechtických rodF (a že se jich na Orlíku vyst ídalo!) jsou to nap . Mrzutové, Zmrzlíci, Švamberkové, Vratislavové z Mitrovic a kone n0 Egenbergové, kdy Ernestína rozená Schwarzenbergová p edala zámek synovci a tím až do znárodn0ní v r. 1948 p išla éra SchwarzenbergF, jejich orlické v0tve. Druhá v0tev sídlila na Hluboké. S nimi p išlo jejich heslo „Nic než právo“ – historické podrobnosti skytá sí ka rodokmenF a erbF, kde je možno zhlédnout i vyhlášený ád Zlatého rouna. V r. 1992 byl zámek navrácen SchwarzenbergFm, ale sou asný Karel Schwarzenberg bydlí v D eví i u Nižboru. Sbírky jsou podivuhodné, velice cenné, rozmanité, pe liv0 udržované. Krásné obrazy, nábytek (v rytí ském sále potahy z jelení kFže), intarsie, šperkovnice, svícny, italská majolika, keramika z Bechyn0. V jednom sále kazetový strop a st0ny, vy ezávané z hrušky, lípy a o echu ezbá em Teskov, bratrancem Mikoláše Aleše. Vytvo il vše za 4 roky bez použití jediného h ebíku. Vid0li jsme malou zbrojnici se st elnými zbran0mi, jsou tam p edovky, zadovky, trombóny s rozší enou hlavní, pruské jehlovky – my ženy jsme to ovšem dost neocenily. V puškové chodb0 za ínají lovecké trofeje – více než dva tisíce. Ovšem Karel I. založil také knihovnu, pFvodn0 s 8 tisíci svazky, dnes jich je 18 tisíc. Vekla bych, že je dob e skon it, i když o všem jsem se pochopiteln0 9
nezmínila. Je tam nashromážd0no moc krásy, jen bych tam necht0la „gruntovat“. Zahlceni dojmy klesáme na sedadla našeho do asného domova na kolesách – a vzhFru na Plze sko! Ueká nás arboretum Sofronka, ale víc ekne HortiklubákFm cedulka Výzkumný ústav lesního hospodá ství – Ing. Jan Ka ák. Provázeli nás mladí – a bylo na co se dívat a co poslouchat – samá latina. Inu – brali nás jako zasv0cence. A tak jsme poznali Cornus Teutonia, controversa, corsa – d íny zajímavé rFstem a s listeny, tvo ícími jakoby velké kv0ty, dozv0d0li jsme se, že Picea polita je nejpichlav0jší z pungens, tzn. St íbrných smrkF, Fagus robur že je nádherný zlatý buk, vid0li jsme borovici dukelskou, pyrenejskou, virginskou – zkrátka byli jsme tam všichni „za odborníky“. Tak já nevím. A víte, kdy se má vyvazovat „hadí“ smrk? Rozhodn0, dokud výhon nezd evnatí! A pak už nás eká jen pan Ing. Stupka, bezvadné pohošt0ní, prohlídka zahrady a rozlehlého alpina a pár jeho odborných dopl ujících v0t, které zde p ikládám. ZdFraznil, že podle jeho názoru za nejdFležit0jší v zahrad0 považuje ást zeliná skou, již náleží to p0stitelsky nejlepší místo na stavební parcele, asi 7 arF z pFlhektarového pozemku. Jejími základy jsou hnojišt0, kompost a 6 m2 teplého pa eništ0. Avšak jejich srdci je nejbližší alpinum, i když zaujímá zahradnicky nejpod adn0jší plochu n0kdejší demolice ásti starého stavení, kolny a cesty. Je pod ním ješt0 i pFvodní kamenem klenutý sklep. Na vým0 e asi 300 m2 jsou partie kv0teny vysokohorské, hajní, stepní, vodní a bahenní, zakrslých opadavých d evin a v esovištní. S jejím budováním bylo zapo ato v r. 1967 a alpinum stejn0 jako ostatní ásti zahrady nejsou a nikdy nebudou „hotovy“ – je to proces. I u alpinu se kácí, istí a prosv0tlují d eviny, které zde rostou bez tvarování. Pouze borovice jsou usm0r ovány zaštipováním. Ob as se p estavují n0které kompozice z kamene. Stále je nutné nahrazovat n0které rostliny nákupy a p0stováním, ímž se vylepšuje p0stovaný sortiment. Zahrada vznikla v0domostmi a prací a tím se také musí stále udržovat. Slouží to ale sou asn0 nejlépe i p0stitelFm. Nikde nemají ani lavi ku k usednutí, všechno slouží k vydatnému pohybu. Mód0 bazénF se vysmívají, na plavání prý je nejlepší rybník! Na kochaní, chlubení a reprezentování zahradu nemají. P esto se u nich zastavuje hodn0 návšt0v. A jejich nejmladší dcerka práv0 vystudovala okrasné zahradnictví v Suchdole. Pak se už rychle lou íme s našimi pracovitými hostiteli, dojde ješt0 na n0jaké nezbytné nákupy a pak autobusem k domovu. Já pak, „Mlsnohubka“, jsem hned po p íjezdu ochutnala med zakoupený u Stupkových. A v0ru, byl sladký a vo avý. Tak na shledanou zase p íšt0. /Vlasta Kohoutková/
10
POZVÁNKA Na tradi ní jarní setkání spojené s lenskou schFzí, které se uskute ní
v sobotu 12. b?ezna 2005 v 8:30 hod. v Krajinov0 posluchárn0 p írodov0decké fakulty UK v Praze 2, Benátská ul. . 2.
D o p r a v a:
- tramvaj . 18 a 24, výstupní stanice Botanická zahrada, podél skleníkF vzhFru Benátskou ulicí.
Program Ulenská schFze Zpráva výboru o innosti jednotlivých sekcí Zpráva o hospoda ení klubu Diskuse
P ? e d n á š k a:
Ing. D(de ková, Ing. Malíková: „Historické zahrady ve Špan)lsku a Itálii“ (pokra0ování) Vým0na zkušeností lenF Hortiklubu – prosíme o aktivní ú ast a p ípravu lenF! (fotografie, diapozitivy, cédé ka, zážitky z cest, dojmy z krásných zahrad, ze zajímavých kon in, p0stování rostlin, nám0ty na výlety, návšt0vy u… atd.) Ob erstvení není zajišt0no – možnosti v okolí. Je možné si uva it kávu nebo aj, hrní ky s sebou!
V s t u p n é: 40,- K Konec kolem 13:00 hodiny.
/Iva Apfelbecková/
________________________________________________________________ Za v0cnou správnost p ísp0vku ru í autor. Redak ní rada si vyhrazuje právo krátit rozsah delších p ísp0vkF a všechny p ísp0vky v p ípad0 pot eby stylisticky upravovat. Uzáv0rka Zpravodaje . 99 je 1. 2. 2005
11
