Zpráva ze studijní cesty norské delegace do České republiky 15. – 20.8.2011 V termínu 15. – 20.8.2011 navštívila Českou republiku desetičlenná delegace z Norska. Účelem studijní cesty bylo předání know‐how a příkladů dobré praxe v oblasti environmentálního vzdělávání. Studijní cesta byla jednou z aktivit projektu „Dobrá praxe – environmentální vzdělávání ve veřejné správě – partnerství Norska a České republiky“, jehož realizátorem je společnost MCN, o.p.s. Projekt byl podpořen v rámci Blokového grantu „Fond technické asistence“ Finančního mechanismu EHP/Norska. Pro norskou delegaci byl připraven program ve spolupráci s účastníky studijní cesty do Norska, která se uskutečnila v rámci stejného projektu. Účastníci studijní cesty na konci každého dne vyplnili dotazník se zpětnou vazbou (příklady dobré praxe, náměty). Organizátor studijní cesty by tímto rád poděkoval za velmi dobrou spolupráci všem níže jmenovaným odborníkům, kteří norskou delegaci přijali, členům norské delegace, kteří projevovali o exkurze zájem, tlumočníkovi Mgr. Janu Kratzerovi a řidiči panu Miroslavu Moučkovi za velmi příjemnou spolupráci.
Účastníci studijní cesty: Jon Bakke
Norges Miljøvernforbund
[email protected]
Arild Traa
Odda kommune
Gunnbjørg Nåvik KS Oslo
právník NMF
[email protected] oddělení péče o kulturní památky
[email protected]
konzultant KS
Sven Pedersen Granvin kommune
[email protected]
konzultant pro udržitelný rozvoj
Anne Gerd Djønne Ullevansvang herad
[email protected]
Rune Kloster Tvedt KS Rogaland
[email protected]
konzultant KS
Arna Leidland Utsira kommune
[email protected]
tajemnice
Arvid Helgesen Utsira kommune
[email protected]
oddělení pro udržitelný rozvoj
Jarle Nilsen Utsira kommune
[email protected]
starosta
Ommund Vareberg Rennesøy kommune
[email protected] starosta
tajemnice
Program studijní cesty s příklady dobré praxe a náměty na zlepšení Pondělí 15.8.2011 Po příletu na pražské letiště byla norská delegace uvítána představiteli společnosti MCN, o.p.s. a ubytována v hotelu Dolce Villa v Nebušicích. I přes nepřízeň počasí se delegace účastnila prohlídky historické části Prahy.
Úterý 16.8.2011 – CHKO Český Kras, Dobříš 8:20 9:00 14:00 16:00 17:40 18:00
odjezd od hotelu exkurze CHKO Český kras ‐ Sv. Jan pod Skalou, naučná stezka, návštěvu areálu Solvayovy lomy exkurze Koněpruské jeskyně přijetí na radnici v Dobříši – prezentace jarmarků příjezd Hotel Všetice ‐ ubytování workshop s islandskou delegací
CHKO Český Kras Delegaci přijali:
Ing. Michal Slezák, vedoucí Správy CHKO Český Kras Mgr. Tomáš Tichý, botanik Správy CHKO Český Kras
Terénní exkurze začínala ve Sv. Janu pod Skalou u kláštera, pokračovala naučnou stezkou „Svatojánský okruh“ přes vrchol Svatojánské skály s nádherným výhledem „U kříže“, dále do skanzenu Solvayovy lomy a roklí Propadlé vody zpět do obce. Cestou bylo uděláno několik zastávek, které se věnovaly činnosti Správy CHKO, fauně a floře, historii oblasti, lesnictví, těžbě vápence a jejím vlivu na životní prostředí a místní kulturu, delegace si prohlédla nový geopark a historický vláček, pomocí kterého společnost Barbora buduje novou železnici skanzenem Solvayovy lomy. Exkurzi obzvláštňovala hustá mlha, která se z údolí zvedla až kolem poledne. Zajímavým tématem diskuse byly rekultivace lomů. Ty, které delegace v CHKO Český Kras navštívila, byly ponechány přírodnímu vývoji a dnes představují teplomilné lokality s bohatými společenstvy květeny či hmyzu. Velmi pozitivně byla hodnocená naučná stezka, naopak námětem na zlepšení může být uvedení alespoň základních informací v angličtině. Příklady dobré praxe (+), náměty na zlepšení (‐):
angažovaný spolek, který se stará o zachování místní tradice a historie (důlní technika, lomy) dobrovolnou činností ‐ Společnost Barbora ‐ skanzen Solvayovy lomy velmi dobře zpřístupněné Koněpruské jeskyně, text průvodce v anglickém jazyce, zajímavý výklad i pro laiky naučná stezka v CHKO Český Kras – zvyšuje povědomí o přírodě v Norsku nejsou přírodní lokality (jeskyně, naučné stezky) takto pěkně realizované, zde se máme mnoho co naučit velmi dobře připravená exkurze představiteli Správy CHKO Český Kras – příjemné jednání, velké profesní znalosti lepší přizpůsobení pro cizince – informační tabule i v angličtině (alespoň abstrakt) větší informovanost o tom, co se v CHKO smí a nesmí
Fotodokumentace:
Mgr. Tomáš Tichý, botanik Správy CHKO Český Kras (druhý zleva) s norskou delegací na exkurzi v CHKO Český Kras
Ing. Michal Slezák, vedoucí Správy CHKO Český Kras (vpředu) v Solvayových lomech
Dobříš Delegaci přijali:
Mgr. Jaroslav Melša, starosta města Dobříš Eva Marvanová, místostarostka města Dobříš Mgr. Lenka Mašková, projektová manažerka Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D., projektová manažerka Ing. Kristýna Weigertová, projektová manažerka
Norská delegace byla přijata na radnici v Dobříši. Účelem návštěvy bylo předání know‐how v oblasti pořádání místních jarmarků, na kterých jsou prodávány výhradně regionální produkty, a to nejen podnikateli nebo živnostníky, ale i občany bez licence. Delegaci přivítal pan starosta Mgr. Jaroslav Melša, jarmarky představila projektová manažerka Mgr. Lenka Mašková. Obsahem prezentace byla témata: odkud vzešel nápad na pořádání jarmarků, jaký je význam a specifika jarmarku, s jakými překážkami a riziky je potřeba počítat, jak byla připravována metodika a jaká je přidaná hodnota jarmarků. Byla ukázána implementace Místní Agendy 21 v takové míře v praxi, která stále není v českých, ale ani v norských municipalitách samozřejmostí. Norové ocenili myšlenku podpory místních lidí a místních produktů, která je jedním ze základních kamenů udržitelného rozvoje. Kromě skvěle připraveného programu bylo i velmi pěkně připraveno celé setkání (občerstvení z regionálních produktů, dárky). Příklady dobré praxe:
lokální produkty prodávané na místním trhu způsob přijetí zahraniční delegace – profesionální ale současně velmi přátelské vystupování zástupců města Dobříš, skvěle připravená prezentace, velmi milé dárky, lahodné občerstvení z místních produktů myšlenka udržitelného rozvoje realizována v praxi striktní dodržování pravidel pro prodejce (pouze lokální zdroje) udávání trendu, stanovení cílů a jejich dodržování (kontroly hygieniků apod.) přijetí delegace se věnovalo celkem 5 lidí, atmosféra byla velmi příjemná
Fotodokumentace:
Na radnici v Dobříši: zleva: Mgr. Jan Kratzer, tlumočník; Mgr. Jaroslav Melša, starosta města Dobříš; Eva Marvanová, místostarostka města Dobříš, Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D., projektová manažerka; Mgr. Lenka Mašková, projektová manažerka; vzadu: Ing. Kristýna Weigertová, projektová manažerka.
Norská delegace na radnici v Dobříši.
17.8.2011 – Český Krumlov 9:00 odjezd z hotelu 11:30 příjezd do Českého Krumlova, přijetí na radnici 13.30 návštěva Hradního muzea 15.15 přesun do Chabičovic 15.30 návštěva a prohlídka bioplynové stanice Chabičovice 17:00 odjezd z Českého Krumlova 18:00 příjezd do hotelu České Žleby ‐ ubytování Delegaci přijali:
Mgr. Dalibor Carda, starosta města Český Krumlov Ing. Vendula Nováková, referentka vnějších vztahů, oddělení kancelář starosty města Český Krumlov Mgr. Lukáš Štětina, průvodce po expozici Hradního muzea PhDr. Pavel Slavko, kastelán Státního hradu a zámku Český Krumlov Milan Antoš, provozní manažer Státního hradu a zámku Český Krumlov
Město Český Krumlov upoutalo norskou delegaci krásou historického jádra města. Na společném obědě se starostou města panem Mgr. Daliborem Cardou bylo město ve stručnosti představeno co po stránce historické a demografické, byly představeny priority v oblasti péče o životní prostředí (rekonstrukce historických zahrad a městské zeleně, výstavba protipovodňových opatření, dopravní opatření), rozvoje cestovního ruchu či dotačního managementu. Delegaci velmi zajímaly výhody a úskalí, která pramení ze zapsání historického jádra města Český Krumlov, včetně celého areálu hradu a zámku, na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESO v roce 1992. Prezentace
byla následně dokončena v obřadní síni MěÚ Český Krumlov, kde byly pro norskou delegaci připravené dárkové tašky s knížkami. V doposud nevyužívaných budovách Hrádku na II. zámeckém nádvoří našla nově své místo expozice Hradního muzea Státního hradu a zámku Český Krumlov. Projekt Hradního muzea, připravovaný Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Českých Budějovicích, byl v prosinci roku 2008 podpořen grantem z Norska prostřednictvím Finančního mechanismu EHP/Norska a úspěšně zrealizován v letech 2009 – 2010. Hradní muzeum otevřelo veřejnosti doposud neznámé interiéry v lednu 2011. Na základě fotografií z roku 2009 měli Norové možnost posoudit, jak rozsáhlá byla rekonstrukce. Účastníci byli potěšeni, že jsou finanční prostředky FM EHP/Norska využívány na takto přínosné projekty. Příklady dobré praxe (+), náměty na zlepšení (‐):
zachovávání jednotného středověkého rázu města (domy, ulice, zeleň, restaurace) oprava zámku a zřízení muzea za finanční podpory FM EHP/Norska realizace opatření, která jsou potřebná pro ponechání města na listu kulturního dědictví UNESCO uzpůsobení města pro zvládnutí velkého množství turistů rekonstrukce původní městské zeleně čelení problémům, které jdou ruku v ruce požadavkům UNESCO a velmi čilým turismem způsob přijetí delegace starostou města – přátelské jednání v Norsku je lepší přístup ke státním financím na opravy takto významných památek, jako je třeba zámek v Českém Krumlově, který byl ještě před několika lety zcela zničený vzhledem k tomu, že je Krumlov turistickým cílem, by měly být praktické informace podávány i v angličtině (označení nízkého stropu či průchodu, označení strmých schodů apod.) je velmi těžké najít rovnováhu mezi historickým městem živým a mrtvým ‐ historická část města by neměla být tolik využívána automobily, naopak omezení dopravy jde ruku v ruce s vysídlením centra
Fotodokumentace:
Norská delegace na exkurzi v Českém Krumlově se starostou Mgr. Daliborem Cardou (uprostřed)
Mgr. Dalibor Carda, starosta města Český Krumlov, při prezentaci města
Hradní muzeum bylo opraveno za finanční podpory FM EHP/Norska.
Bioplynová stanice Chabičovice Delegaci přijal:
František Kmoch, spoluvlastník bioplynové stanice Chabičovice
Poslední zastávkou, ale o to neméně zajímavou, byla exkurze na zemědělskou bioplynovou stanici v Chabičovicích, která byla nově postavená a otevřená v roce 2011. Prohlídka začínala u kontejnerů na vstupní materiál, kde byl vysvětlen rozdíl mezi zemědělskou, komunální či průmyslovou BPS, a kde bylo popsáno, jak zařízení energeticky využívá statková hnojiva (chlévská mrva, kukuřičná siláž, senáž) a biomasu (roční množství 16 675 tun). Exkurze dále vedla k fermentorům, kde je bioplyn vyráběn procesem anaerobní fermentace. Velmi lákavá byla i prohlídka skladovací betonové jímky pro stabilizovaný digestát. Delegace navštívila i halu s kogeneračními jednotkami pro výrobu elektrické energie a tepla, které spalují vzniklý bioplyn. Exkurze byla zakončena shrnutím finančních a provozních aspektů. Byl diskutován vliv dopravy spojené s dovážením zemědělských plodin na životní prostředí v obci, důsledky využívání zemědělské půdy k pěstování energetických plodin či různé způsoby výroby energie z obnovitelných zdrojů v České republice a v Norsku. Příklady dobré praxe:
využívání obnovitelných zdrojů energie – odpovědný přístup k životnímu prostředí zajímavá kombinace chovu skotu s výrobou energie velmi zajímavě vedená exkurze
Fotodokumentace:
Na exkurzi BPS Chabičovice s panem Františkem Kmochem (druhý zleva)
Norská delegace na exkurzi BPS Chabičovice
18.8.2011 – NP a CHKO Šumava 7:50 odjezd z hotelu 9:00 SEV Kašperské Hory – uvítání, občerstvení, prezentace realizace environmentálního vzdělávání v NP Šumava, prohlídka střediska ‐ vnitřní/venkovní expozice, zážitková stezka 11:30 řeka Vydra 12:15 Kvilda 13:15 Chalupská slať, IS Svinná Lada 15:30 České Žleby – návštěva lesního porostu, I. zóna NP 17:00 IS a SEV Stožec ‐ prohlídka IS a SEV, ukázky z výukových programů, geopark 18:00 návrat ho hotelu České Žleby
Delegaci přijali:
Mgr. Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava Bc. Martina Kučerová, Oddělení vztahů s veřejností a IS, Správa NP a CHKO Šumava Ing. Miroslava Michnová, vedoucí IS Kašperské Hory, Správa NP a CHKO Šumava Bc. Pavlína Krupková, vedoucí IS a SEV Stožec, Správa NP a CHKO Šumava Ing. Aleš Kučera, vedoucí Oddělení ochrany přírody a výzkumu, Správa NP a CHKO Šumava Ing. Miroslav Černý, Odbor ekologie lesa, Správa NP a CHKO Šumava
Předposlední exkurzní den byl věnován ochraně přírody, ale především environmentálnímu vzdělávání veřejnosti v informačních střediscích (IS) a střediscích environmentální výchovy (SEV) v NP a CHKO Šumava. Norská delegace
byla uvítána Mgr. Jiřím Mánkem, náměstkem ředitele Správy NP a CHKO Šumava v IS a SEV Kašperské Hory, a jeho kolegyněmi Bc. Martinou Kučerovou a Ing. Miroslavou Michnovou, které provázely norskou delegaci po celý den. V přednáškovém sále byla ve stručnosti představena činnost Správy NP a CHKO Šumava a samotná lokalita. Po krátkém filmu, který dal nahlédnout do krás přírody v průběhu čtyř ročních období, následovala důkladně připravená prezentace realizace EVVO v NP a CHKO Šumava. Norské delegaci byly představeny cílové skupiny (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ, veřejnost, odborná veřejnost, rodiny s dětmi), vzdělávací programy, projekty nebo vzdělávací materiály (omalovánky pro nejmenší, pracovní listy, určovací klíče, brožury o ekosystémech, pexetrio na různá témata apod.), které pracovníci Správy VP a CHKO Šumava sami vytvářejí, a které norskou delegaci naprosto nadchly. Po prohlídce vnitřní expozice se delegace vydala na nově instalovanou zážitkovou stezku (zvířata, stromy). Každá tabule byla představena co po stránce obsahové (o jakém zvířeti či stromu se veřejnost dozví), tak po stránce vzdělávací (jakým způsobem veřejnost získá nové znalosti a jak si je v zápětí může ověřit). Provedení zážitkové stezky v přírodních materiálech a nápad jak motivovat k sebevzdělávání veřejnosti byly norskou delegací velmi kladně hodnoceny. V rámci zastavení u řeky Vydry byla delegace seznámena s kategoriemi ochrany přírody (CHKO, NP, zóny NP). Další zastávkou exkurze byla Chalupská slať, největší rašelinné jezírko v České republice, a nově otevřené IS Svinná Lada. Při prohlídce rašeliniště byla delegace seznámena s historií těžby rašeliny a s významem mokřadů. Velmi kladně bylo hodnoceno uzpůsobení přírodní lokality také pro handicapované občany. V Českých Žlebech skupina přesedla do aut Správy NP a CHKO Šumava, kterými se přiblížila k I. zóně NP u Stožecké kaple. Zde byl rozporuplně přijat výzkum vývoje rostlinstva bez přítomnosti zvěře, která je zde držena mimo území plotem, lemujícím I. zónu. Procházka pestrým pralesním porostem, prohlídka Stožecké kaple a výhled na okolní kopce byly doplněny informacemi o kůrovci. Poslední zastávkou bylo IS a SEV Stožec, ve které se zrovna konala vzdělávací akce pro veřejnost. Norské delegaci byla představena vnitřní expozice a venkovní geopark. Příklady dobré praxe (+), náměty na zlepšení (‐):
velmi zajímavě a skvěle zpracované informační a naučné tabule v Kašperských Horách – obzvláště použitý materiál a přírodní způsob zpracování skvělé vzdělávací materiály pro veřejnost velmi dobře zajištěný přístup na rašeliniště Chalupská slať – i pro vozíčkáře skvěle připravená prezentace o environmentálním vzdělávání v NP velmi zajímavé a rozličné přístupy ke vzdělávání různých cílových skupin v Norsku se environmentální vzdělávání na takto profesionální úrovni neaplikuje, v NP je mnoho příkladů dobré praxe, které by bylo potřeba přenést do Norska způsob sebevzdělávání (naučná stezka v Kašperských Horách) je velmi praktický, v dětech ale i v dospělých vzbuzuje zájem o sebevzdělávání nejen příběh, nápad, grafika a obsah naučné tabule, ale také samotný způsob zpracování naučné tabule mnoho míst, kde si mohou návštěvníci odpočinout a něco se naučit čistota a pořádek v přírodě nově zřízené informační středisko Svinná Lada je vybaveno expozicí využívající moderní technologie je velmi důležité vzdělávat děti jako nástupce nové generace – expozice a naučné programy jsou především orientovány na ně, to je dobře organizace exkurze představiteli NP lepší informovanost pro cizince – informační tabule i v angličtině (alespoň abstrakt)
pro ochranu přírody a lepší management by bylo dobré zavést sčítání návštěvníků (takto je tomu např. na cyklostezce podél Severního moře) je škoda, že stát a politici více finančně nepodporují tuto vzdělávací činnost a nedokážou ji patřičně ocenit (přitom jde o nejdůležitější poslání NP) v NP by měl být kladen větší důraz na předání těchto informací: proč je ochrana přírody důležitá, jak ji můžeme všichni každý den pomoci ochránit, co by se v parku dělat nemělo dvousečný přístup k oplocení I. zóny u Stožecké kaple – na jednu stranu je chválen realizovaný výzkum (vývoj přírody bez vlivu lesní zvěře), na druhou stranu nesouhlas se zásahem člověka do ekosystému (v Norsku je v národních parcích ponechána příroda, aby se vyvíjela bez zásahu člověka)
Fotodokumentace:
Přijetí delegace v Kašperských Horách: zleva: Mgr. Jan Kratzer, tlumočník; Mgr. Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava; Bc. Martina Kučerová, Oddělení vztahů s veřejností a IS, Správa NP a CHKO Šumava.
Vnitřní expozice IS a SEV Kašperské Hora: zleva: Ing. Miroslava Michnová, vedoucí IS Kašperské Hory, Správa NP a CHKO Šumava; Bc. Martina Kučerová, Oddělení vztahů s veřejností a IS, Správa NP a CHKO Šumava
Zážitková stezka v IS a SEV Kašperské Hory
S Ing. Alešem Kučerou, vedoucím Oddělení ochrany přírody a výzkumu, Správa NP a CHKO Šumava, na Chalupské slati
S Ing. Miroslavem Černým, Odbor ekologie lesa, Správa NP a CHKO Šumava, v I. zóně NP u Stožecké kaple
19.8.2011 – Spálené Poříčí 9:00 11:00 13:00 15:30 16:30 20:00
odjezd od hotelu příjezd do Spáleného Poříčí – prezentace města prohlídka města, ZO ČSOP Spálené Poříčí kořenová čistička odpadních vod návštěva Plzeňského pivovaru – prohlídka ubytování Hotel Dolce Villa
Delegaci přijali:
Ing. Pavel Čížek, starosta města Spálené Poříčí Ing. Jindřich Jindřich, místostarosta města Spálené Poříčí Mgr. Jiří Šeffl, ředitel ZŠ ve Spáleném Poříčí Vendula Zemková, členka ZO ČSOP Spálené Poříčí
Poslední studijní exkurzí byla návštěva menšího města Spálené Poříčí v Plzeňském kraji. Ing. Pavel Čížek, starosta města, delegaci přivítal v hotelu Ve dvoře, kde proběhla velmi zajímavá prezentace města a jeho nejúspěšnějších projektů (rekonstrukce historických budov, výstavba bytů pro mladé rodiny, kořenová čistička odpadních vod, zateplení budov apod.). Po obědě byla delegace provedena městem. Navštívila panský dvůr, který sloužil jako hospodářské zázemí spálenopoříčského panství, a který je dnes uzpůsoben jako hotel a společenský sál. Prohlédla si expozice na špejchaře (výstava prací studentů Ústavu umění a designu ZČU, výstava Nepraktových děl, skanzen, kulturně‐přírodovědně‐historická stezka z Brd do Spáleného Poříčí), navštívila renesanční zámek (sídlo ekologické školy). Norskou delegaci přijal ředitel ZŠ Mgr. Jiří Šeffl, který představil školu, její aktivity (třídění odpadu, Stonožkové hnutí) a projekty energetických úspor (nová okna s trojskly, zateplení). Dvojí pohled měla norská delegace na návštěvu záchranné stanice pro živočichy, kterou zajišťuje ČSOP Spálené Poříčí. Norům se líbilo, že je zde zvířatům poskytnuta
pomoc, když se zraní, na druhou stranu ale naznačovali, že v Norsku se zvířata nechávají, aby se s přírodou vypořádala sama. Jednoznačně kladné hodnocení získala kořenová čistička odpadních vod, která zaujala svojí rozlohou, čistotou a funkčností. Exkurze byla zakončena prohlídkou bytových domků, vystavených pro mladé rodiny nebo pro ekonomicky slabší obyvatelstvo. Příklady dobré praxe (+), náměty na zlepšení (‐):
pořádání biologické olympiády výstavba bytů pro mladé či ekonomicky méně zajištěné rodiny rekonstrukce téměř všech historických budov s pomocí evropských dotací – ochota města žádat o finance, monitorovat projekty, udržovat stavby zvířata v záchranné stanici mají dobré podmínky aktivity školy – pomoc ostatním dětem, péče o životní prostředí, dobrá vybavenost tříd zajímavé expozice (naučná stezka z Brd do Spáleného poříčí, skanzen, Nepraktovy kreslené vtipy) – důraz na místní historii a tradice použití dlažebních kostek ze silnic k rekonstrukci zámeckého nádvoří kořenová čistička odpadních vod – dobře funguje, vypadá velmi přirozeně, město v jejím provozu pokračuje i po mnoha letech problémů s dotčenými orgány starosta města byl skvěle připraven na setkání se zahraniční delegací, prezentace byla velmi zajímavá, v angličtině, jeho vystupování bylo velmi na úrovni město, i když malé, si jasně stanovilo svoje priority, a těch se drží: vzdělávání, ochrana životního prostředí, rekonstrukce historických budov podle starých fotografií a zachování místní tradice využití nově rekonstruovaných historických budov prospěšným způsoben realizace domu pro seniory v centru města dvousečný přístup k provozu záchranné stanice – souhlas s dočasným umístěním poraněných zvířat, nesouhlas se stálým držením trvale handicapovaných zvířat ve škole funguje ventilační technologie neustále – v municipalitě Rennesøy mají ve školách detektory oxidu uhličitého, ventilační systém se spouští pouze je‐li překročena mezní koncentrace oxidu uhličitého (700 ppm) lepší informovanost pro cizince – informační tabule i v angličtině (alespoň abstrakt)
Fotodokumentace:
Norskou delegaci přijal Ing. Pavel Čížek, starosta města Spálené Poříčí (druhý zprava), a Ing. Jindřich Jindřich, místostarosta města Spálené Poříčí (první zprava)
Norská delegace se starostou města ve Spáleném Poříčí
Návštěva záchranné stanice pro živočichy ve Spáleném Poříčí
Návštěva kořenové čističky odpadních vod ve Spáleném Poříčí
Projekt byl podpořen v rámci FM EHP/Norska.