Zpráva ze stáže v UK Stáž proběhla v rámci projektu Paralelní životy1, v termínu 11. – 16. 11. 2013. Z ČR se dále zúčastnili: Markéta Matoušková (Art Movement, o.s., manažerka projektu), Kateřina Szczepaniková (vedoucí týmu Centra programů podpory zaměstnávání Fokusu Praha), Klára Jakubová (režisérka dokumentárního filmu, který je jedním z výstupů projektu) a kameraman Henri Zucha. Cílem stáže bylo předání zkušeností ohledně podpory zaměstnávání osob s duševním onemocněním metodou Individual Placement and Support (IPS) ze strany zahraničního partnera projektu Centre for Mental Health a ze strany organizace Making Space (více viz další text), a zachycení těchto zkušeností pro potřeby dokumentárního filmu „Paralelní životy“. Stáž se uskutečnila ve 3 organizacích: 1) Centre for Mental Health – Londýn Cílem Centra je pomoci vytvořit společnost, v níž budou mít lidé s duševním onemocněním rovné šance ve společnosti. Zaměřuje se na trestní právo, zaměstnávání, duševní zdraví při práci, úzdravu (recovery) a na práci s dětmi se závažnými problémy v chování. Centrum se v těchto oblastech snaží ovlivnit veřejnou politiku Velké Británie. Centrum zajišťuje vzdělávání poskytovatelů služby IPS. Vzdělává také zaměstnavatele v oblasti duševního onemocnění, zaměřeného zejména na práci se zaměstnanci s psychickými potížemi. Více viz www.centreformentalhealth.org.uk. Obsah stáže: setkání s Jan Hutchinson a Bobem Grovem. Jan Hutchinson Jan je vedoucí řady klíčových programů Centra pro duševní zdraví (zajišťuje školení poskytovatelů podpory zaměstnávání osob s duševním onemocněním metodou IPS a vzdělávání zaměstnavatelů v problematice duševních onemocnění – více o ní viz http://www.centreformentalhealth.org.uk/about/whoweare.aspx).
1
Paralelní životy je evropský projekt, jenž napsala a podala organizace Art Movement a jehož je FOKUS (federál) partnerem. Hlavním cílem projektu je vytvořit a zavést systémové nástroje podporující integraci osob s duševním onemocněním do pracovního procesu a společenského života. Cíle projektu bude dosaženo přenosem osvědčených metod ze zahraničí (Švédsko, UK, Itálie), jejich pilotáží a šířením v nové tematické síti. Více viz http://www.artmovement.cz/projekt4.htm.
1
Jan Hutchinson bude lektorovat 2 denní školení metody IPS v ČR, které proběhne 4. a 5. 12. 2013 ve FOKUSu Praha. Jan hovořila o metodě IPS a jejích úspěších v UK – informace, které nám předala, byly spíše teoretické (Centrum neposkytuje službu IPS přímo klientům) a jsou dostupné v přiloženém článku, který shrnuje aktuální informace o problematice zaměstnávání osob s duševním onemocněním v UK. Některé z jejích myšlenek, postřehů a zkušeností:
Pro všechny klienty není možné práci najít – obecně se podaří práci najít cca polovině klientů (uvedla příklad: z 20 klientů je 10 opravdu motivovaných k práci, jim se většinou podaří práci s různou mírou podpory najít. Z těchto 10 si práci udrží cca 6). Je běžné, že klient vystřídá několik zaměstnání, než najde to pravé. Najít to správné zaměstnání, ve kterém bude klient spokojený, může trvat třeba 2 roky. Důležité je klienta co nejvíce zapojit do procesu hledání zaměstnání (aby se ptal známých, procházel si inzeráty, vyhledával a oslovoval zaměstnavatele apod.). Bývá obvyklé, že specialista zaměstnávání (obdoba pracovního konzultanta) osloví až 7 zaměstnavatelů týdně. Z 20 oslovených zaměstnavatelů jsou cca 3 ochotni zaměstnat člověka s duševním onemocněním. Ve chvíli, kdy klient chce práci, na kterou nemá kvalifikaci, je vhodné mu v rámci IPS pomoci s vyhledáním potřebného vzdělání. Nezbytnou součástí IPS je pomoci klientovi zmapovat, jak se s jeho nástupem do zaměstnání změní jeho finanční situace (může přijít o dávky, o důchod).
Dále podrobněji popsala aktivitu Centra, tzv. Workplace training – školení o problematice duševního onemocnění, poskytované zaměstnavatelům. Cílem těchto školení je, aby zaměstnavatel byl schopen rozpoznat nastupující nemoc svého zaměstnance a dokázal mu účinně pomoci. Pokud mu dokáže včas a dobře pomoci, může zabránit jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti a ve výsledku ušetří. Školení si zaměstnavatelé platí. Z vyškolených zaměstnavatelů se mohou rekrutovat ti, kteří zaměstnají klienta IPS služby. Dr. Bob Grove Bob je bývalý ředitel Centra pro duševní zdraví. Od 80. let se profesně zabývá podporou zaměstnanosti osob s duševním onemocněním. Více viz http://www.centreformentalhealth.org.uk/about/associates.aspx Bob mluvil především o teoretickém pozadí metody IPS a o výsledcích výzkumů na toto téma (odkazoval se hlavně na výzkumy Boba Drake, který je profesorem psychiatrie a rodinného lékařství na Dartmouth Medical School, New Hampshire, USA, kde byla metoda IPS vytvořena).
2
Některé z jeho myšlenek a zkušeností:
IPS je pro každého člověka s postižením, který projeví zájem pracovat, ale nejefektivnější je pro lidi s duševním onemocněním. IPS se vyvinula z metody podporovaného zaměstnávání (která byla v době vzniku IPS už cca 10 let úspěšně praktikována). Nikomu nenáleží soudit, kdo je a není práce schopný. Nejdůležitější je, aby pracovní konzultant (dále jen PK) věřil, že klient je zaměstnatelný. IPS je velice vhodná pro mladé lidi po první atace nemoci. Ve chvíli, kdy člověk není připraven k zaměstnání, je vhodné ho motivovat k využití dalších služeb, zejména vzdělávání a aktivnímu využití volného času, ne k práci v chráněné dílně nebo předpracovnímu tréninku (pracovní rehabilitaci) – podle Boba lidé mají tendenci zde setrvávat a snižuje se tak šance na jejich plnohodnotné pracovní uplatnění. 2) Making Space – Stafford O organizaci: viz http://www.makingspace.co.uk/index.htm. Making Space je nezisková organizace, poskytující širokou škálu služeb po celé UK (komunitní centrum poskytující zdravotní i sociální terénní služby, služby podpory bydlení, podporu zaměstnávání metodou IPS apod.). Organizace je certifikovaným školitelem metody IPS (školí ji zdarma). MS nemá chráněné dílny – ty zrušila před 5 lety - podle pracovníků organizace se ukázaly jako neefektivní a finančně ztrátové. Obsah stáže: setkání se 4 specialisty zaměstnávání (obdoba pracovních konzultantů), výměna zkušeností ohledně podpory zaměstnávání osob s duševním onemocněním, účast na ukázkách schůzek s 6 klienty organizace (schůzky byly zorganizovány pro účely natáčení dokumentu). Sídlo organizace Making Space
Informace zjištěné v průběhu stáže podle jednotlivých oblastí:
Financování služby podpory zaměstnávání osob s duš. onemocněním metodou IPS:
Největší podíl na financování mají Kraje (local autorithies), částečně zdravotní pojišťovna. Personal budget (obdoba našeho příspěvku na péči? – více viz přiložený článek) v praxi není klienty využíván k financování služeb IPS. Píšou si projekty na 1-3 roky, které osobně prezentují na Kraji (30 minutové prezentace) - pokud uspějí, dostanou finance. V opačném případě končí. 3
Požadavek Kraje na počet klientů, kterým organizace ročně pomůže získat zaměstnání na otevřeném trhu: 15. Toto číslo v praxi převyšují.
Klienti služby:
Pracují se všemi typy OZP, prioritně s duševně nemocnými. Klienti, se kterými jsme se setkali, měli deprese, nebyli to lidé se schizofrenií. Pracují s lidmi od 16 let.
Statistiky:
Z 80 klientů získalo práci 34 (za rok).
Pracovní konzultanti (resp. tzv. „employment advisors“ – poradci v oblasti zaměstnávání):
V organizaci pracují celkem 4 PK. Požadavky: specializované vzdělání (nejčastěji sociální práce, sociologie, psychologie...), ideálně praxe s duševně nemocnými a zkušenosti z prodeje a obchodu (není nutné). U 3 pracovníků bylo původní profesní zaměření na oblast prodeje. V jeden čas pracují max. s 20 „aktivními“ klienty. Aktivní klient = klient, který zrovna hledá práci. U lidí, kteří už našli práci, se podpora postupně rozvolňuje, až k úplnému ukončení. Ukončení je na klientovi. Spolupráce s klientem trvá průměrně rok, pak přechází spíš v podporu poskytovanou příležitostně po telefonu a emailem. Klient se může kdykoli znovu ozvat, pokud potřebuje znovu podporu (ongoing support). Pracovní asistence se NEPOSKYTUJE. S aktivními klienty jsou v kontaktu jednou týdně (kontakt = osobní schůzka, ale i pouze telefonát nebo email). Pracovníci se setkávají s klienty zejména v místních knihovnách, mají proto k dispozici auta, protože se starají o celou oblast Staffordshire (hrabství, které má zhruba tolik obyvatel, jako Praha).
Metody práce:
Stejné jako v podporovaném zaměstnávání – viz materiály (podpora psaní CV, motivačního dopisu, vyplňování formulářů, nácviky pohovorů, telefonování, vyhledávání inzerátů, nácvik oslovování zaměstnavatelů…). Míra podpory je individuální a uzpůsobená potřebám konkrétního člověka. Součástí IPS je finanční vzdělávání – konkrétně pomoc klientům zmapovat, jak se s jejich nástupem do zaměstnání změní jejich finanční situace (mohou přijít o dávky, o důchod). Cílem je najít zaměstnání dle představ člověka (ne tedy jakékoli zaměstnání). Zaměstnavatel se oslovuje pro konkrétního klienta a způsob oslovení se domlouvá individuálně, podle schopností a možností klienta.
4
Počítačová kognitivně behaviorální terapie (CCBT) byla v rámci IPS používána v minulosti, nyní od ní upustili. Důvodem byly vysoké náklady – CCBT musel zajišťovat specialista – zdravotník. Klienti pracovali s PC programem, dle pracovníků to pro ně bylo náročné až stresující. Schůzky se odehrávají většinou v terénu (důvod, který pracovníci uvedli: nemají konzultační místnosti – jsou 4 v 1 kanceláři). Schůzky uskutečňují v místní knihovně nebo v kavárně (pokud si to přeje klient). Podstatné je klienty „vytáhnout“ z domova a nesetkávat se s nimi doma. Přibližně jednou za 3 měsíce proběhne setkání PK, klienta, a dalších do případu klienta zaangažovaných osob (psychiatrická sestra, psycholog, case manager, pracovníci bydlení, případně rodinný příslušník). Klient má jeden zastřešující individuální plán (vzniká v rámci těchto „multidisciplinárních“ setkání), který zahrnuje různé oblasti jeho života, hledání práce je pouze součástí tohoto individuálního plánu. Spolupracují s krizovými týmy a mají dobrou spolupráci s místní policií.
Zaměstnavatelé:
Nemají žádné benefity od státu, pokud zaměstnají OZP (neexistuje zde povinný podíl, ani jiné finanční motivace). Pouze na klienty od 18 do 24 let může zaměstnavatel získat příspěvek na mzdu od místního Job centra (obdoba našeho úřadu práce). Osvědčili se zaměstnavatelé, kteří mají osobní zkušenost s člověkem s duševní nemocí. Ochotněji také zaměstnávají zaměstnavatelé ze státní a neziskové sféry (mají větší sociální cítění) než ze soukromého sektoru. Udržování vztahu se zaměstnavatelem je spíše na straně konzultanta – v praxi se nestává, že by zaměstnavatel sám vyhledal pomoc prac. konzultanta (i přes to, že mu byla v minulosti nabídnuta). Spíš s OZP rozváže pracovní poměr, než by tuto pomoc vyhledal.
Dávky pro klienty:
Pokud klient pracuje méně než 16 hodin týdně a současně si nevydělá víc než 99 liber týdně, zůstanou mu všechny dávky státní sociální podpory určené pro OZP (resp. dávky, na které má konkrétní osoba nárok). Více o dávkách, nástrojích a opatřeních na podporu zaměstnávání OZP v UK – viz příloha.
5
3) Community Mental Health Team – Lichfield Obsah krátké exkurze: setkání se Stephenem Hillem, ředitelem centra. O organizaci: Komunitní centrum, které sdružuje psychiatry, psychology, zdravotní sestry a sociální pracovníky (těch je nejméně, pouze 3). Všichni sídlí v jedné budově. Mají krizovou telefonní linku, kam klienti volají v případě psychických potíží - telefonistka je nakontaktuje na příslušnou službu nebo na krizový tým. Spolupracují s krizovým týmem, který má i lůžkové oddělení, a psychiatričtí pacienti jsou v něm hospitalizováni, pouze pokud je to nezbytně nutné. Cílem centra je udržet člověka v jeho přirozeném prostředí a omezit počet hospitalizací na minimum. K tomu využívají služeb terénního týmu, který dojíždí za člověkem domů. Pracovní konzultant do centra dojíždí 1x týdně. Má tam svoji kancelář a připravené předávací zprávy klientů, které mu vytipují a doporučí ostatní pracovníci centra. PK si tam klienty rovnou přebere. Spolu s předávací zprávou dostane tzv. recovery plan (plán uzdravení), ve kterém má podrobně zpracované informace o zdravotní a sociální situaci klienta i o službách, které aktuálně využívá. Ředitel centra hovořil o dobré spolupráci s místní samosprávou. Popisoval také velmi dobrou spolupráci s policíí, která je proškolená v problematice duševních onemocnění a umí účinně zasáhnout v souvislosti s neodkladnými hospitalizacemi. V celém hrabství Staffordshire (které má cca 1 mil. obyv.) je 6 těchto komunitních center.
6
