Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-ivig-nove-technologie-vinformacnim-vzdelavani)
Zpráva ze semináře IVIG - Nové technologie v informačním vzdělávání? 6. 11. 2010 Chytková Dagmar
Zpráva pojednává o 8. ročníku semináře IVIG konaném 23. 9. 2010. Téma semináře bylo Nové technologie v informačním vzdělávání. Zpráva obsahuje shrnutí příspěvků přednesených na semináři a zachycuje zajímavé postřehy účastníků i pořadatelů. Již osmý ročník semináře IVIG se konal 23. 9. 2010 v prostorách auly Karlovy univerzity v Praze Jinonicích. Seminář pořádala Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách působící při Asociaci knihoven vysokých škol ČR. Letošní ročník, stejně jako předchozí ročníky, byl věnován informačnímu vzdělávání a informační gramotnosti. Loňský ročník se nesl v duchu e-learningového vzdělávání, letos se komise rozhodla seminář zasvětit tématu nových technologií. Seminář nesl název Nové technologie v informačním vzdělávání? (ano, ten otazník tam patří, neboť celý seminář se nesl v duchu, zda technologie ano či ne a jak moc). Zahájení se ujala Ludmila Tichá z Ústřední knihovny ČVUT. Paní Tichá představila témata loňských ročníků (plagiátorství, e-learning atd.) a vysvětlila, proč se letos budeme věnovat technologiím. Důvodem bylo mj. i to, že se často bráníme a říkáme, že technologie nejsou jediné, co patří do informačního vzdělávání a gramotnosti. A jelikož jsme je tak trochu zazdili, je čas se jim nyní věnovat. Otazník za názvem semináře je nejen proto, že se ptáme, jestli nové technologie ano či ne, ale také (zejména) proto, že tyto technologie jsou ve vývoji a je jich stále více a více. A my se díky nim stále vzděláváme a učíme se vybírat, které technologie budeme používat a které již ne.
Jakub Štogr: Od „učení se" k „učení" aneb Vliv informačních a komunikačních technologií (ICT) na proces vzdělávání (se) Jako první přednášející se představil Jakub Štogr z Filozofické fakulty UK. Jeho příspěvek nesl název Od „učení se" k „učení" aneb Vliv informačních a komunikačních technologií (ICT) na proces vzdělávání (se). Jeho příspěvek byl spíše globálním pohledem na technologie a malým (velkým?) zamyšlením. Hned na začátku Jakub Štogr podotkl, že by název semináře mohl být s vykřičníkem místo otazníku. A ihned poté následovala úvaha, zda mají technologie opravdu takový vliv a vše se
kolem nich točí. Poté „nám" položil otázku, jaký vliv na nás bude mít forma prezentace na výsledné hodnocení? Lze napsat rovnici forma=hodnocení? Opravdu lidé hodnotí příspěvek jen podle formy? Ukázal nám několik možností, jak by jeho prezentace mohla vypadat. 1. mohla to být obyčejná prezentace v Power Pointu, vytvořená přírodovědně, zaměřenými lidmi a tudíž nevhodná pro humanitně smýšlející lidi 2. tuto prezentaci mohl obohatit o obrázky, videa atd., 3. mohl jít dál a udělat prezentaci v Prezi, 4. mohl také nemít žádnou prezentaci (Jaké hodnocení by nastalo tady? Jak bychom jej vnímali?), 5. ale mohl jít ještě dál a použít mush-up (např. tweetfeed), 6. nebo mohl uspořádat videokonferenci, 7. anebo vše mohlo proběhnout zcela neformálně nad pivkem. Celkově však vše uzavřel úvahu výrazem „so what?" (česky „no a"). Pak se již věnoval opravdu technologiím v IV a ukázal zcela jasně, že klasická PC nám už nemohou někdy stačit. Kromě nich potřebujeme samozřejmě periferie (myš, klávesnici, někdy tablet atd), ale potřebujeme také různé servery, HUBy, modemy, dotykové displaye, nesmíme opomenout ani mobilní aspekt a tzv. smart phone. Zůstaňme u smart phonů. Na krásném grafu nám Jakub Štorg ukázal, jak dnešní mládež používá mobilní telefony. Kromě klasické funkce telefonování a posílání SMS je to ve velké míře fotografování, hraní her, natáčení videí (!), používání IM atd. Následovalo zamyšlení... Musíme všechny tyto technologie znát? Opravdu budeme pozadu, když nebudeme smart phone či tablet mít? Dle Štorga nemusíme, hlavní je, abychom věděli, jaký je náš cíl! Musíme vědět, co chceme našeho studenta naučit, jaká je jeho znalost problematiky. Pokud znáte následující křivku, na ní lehce pochopíte, že ne všichni musí být těmi inovátory, kteří vše hned zkouší.
Zdroj: http://farm2.static.flickr.com/1092/1342355056_4f0a9f5560_o.png A možná také znáte „křivku humbuku" neboli hype cycle. I na ní lehce vidíte, jak to s technologiemi chodí.
Zdroj:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/thumb/9/94/Gartner_Hype_Cycle.svg/559pxGartner_Hype_Cycle.svg.png Závěrem jsme od Jakuba Štorga slyšeli několik rad: musíme se stále učit, soustřeďme se na cíle, ne na procesy (tedy nástroje), jestli nepoužíváte některou aplikaci, řekněte si „so what?".
Sheila Webber: Using Second Life as a learning environment Druhým přednášejícím byl zahraniční host, paní Sheila Webber z University of Sheffield, Department of Information Studies. Rozhodně doporučuji její blog věnovaný informační gramotnosti: http://information-literacy.blogspot.com/ či se podívat na její prezentace http://www.slideshare.net/sheilawebber. Sheila Webber je odbornicí na informační vzdělávání,
náplň její práce je široká a kromě klasického informačního vzdělávání se zabývá mj. i vzděláváním ve virtuálním prostředí Second Life. A právě vzdělávání prostředí v Second Life byl věnován příspěvek na semináři a nesl název Using Second Life as a learning environment. Její přednáška byla překládána, ale rozumět bylo i tak velmi dobře. Paní Webber nás nejdříve seznámila se situací IV ve Velké Británii. Tam je prý nejčastější formou výuky tzv. blended learning, tj. forma, kdy je využívána komunikace face-to-face spolu s technologiemi. Na používání technologií je zde prý kladen velký důraz, i když ne vždy tomu odpovídá vybavení učeben.
Sheilina prezentace byla velmi zajímavá, neboť byla neustále prokládána screenshoty (fotkami) ze Second Life. Na začátku nám Sheila Webber sdělila, že zcela souhlasí s předchozím příspěvkem, že musíme mít cíl a musíme si umět vybrat vhodné nástroje dle našeho cíle i studenta. Ukázala nám, s jakými problémy se však nejčastěji setkáváme při výuce formou blended learning: velké prostory, učebny, auly atd. - jakmile učíme mnoho studentů a ještě ve velké učebně, je to (byl to a bude) problém, technologie a jejich vybavení v učebnách - stále zaostává za trendy, my - problémem můžeme být také my sami, nemusíme být např. motivovaní, učitelé - i ti mohou dělat problémy, ať již vědomě či nevědomě, a další okolnosti, které nám vše znesnadňují. Na začátku prezentace nám bylo ukázáno, na co se Sheily Webber lidé nejčastěji ptají a jak jim ona odpovídá. První otázkou bylo: Jaké technologie a nástroje používáte pro výuku? Odpovědí byla forma blended learning, jak jsme již psali výše. Nejlépe vše ilustruje výřez z prezentace, na kterém nám bylo ukázáno, jak Sheilina výuka vypadá, jaké nástroje používá.
Když pak prý dostává otázku, co z nich by tedy doporučila pro kurzy informační gramotnosti, odpovídá, že všechny. Vždy záleží na tom, co tím sledujeme, co chceme s nástroji dělat atd. Na příkladu nám ukázala, jak pracuje se studenty z prvních ročníků. Ve skupinkách hledají informace a zpracovávají je. Vše je děláno s důrazem na hledání, prezentování, evaluaci a reflexi. Padlo zde také slovíčko edutainment neboli jakési herní prostředí pro výuku. Také prý dostává otázku, které takovéto herní prostředí čili výukovou hru by doporučila pro kurzy IG. Nastíněné zde byly vzápětí výhody výukových her: při hře se lidé velmi snaží a dávají do toho vše - a to je to, co od studentů přece chceme. A jak by taková hra měla vypadat? Neměla by být příliš stupidní nebo jednoduchá. To odradí každého. Lidé si totiž často pletou tato prostředí s obyčejnými hrami, opak je však pravdou. Dále se pak Sheila Webber již zabývala samotným prostředím Second Life. Second Life jako virtuální svět (založený spol. Linden Lab) je opravdu světem a ne hrou, jak bylo poznamenáno. Hra to nemůže být, neboť zde nejsou daná pravidla a cíle, ani zde postavy nemají určené charaktery. Jedná se tedy o svět, ve kterém lze virtuálně žít a dělat to, co děláme ve své realitě. Sheila poznamenala, že lze v SL hrát samozřejmě i hry, ale musí se nejdřív cíle a charaktery postavy určit. Otázku, kterou prý dostává, je zejména ta, jak lze používat SL pro výuku v akademickém světě. Ukázala nám několik případů, v čem takový virtuální svět může být nápomocný, podívejte se např. na tyto: simulace operací a jejich trénování (když se něco nepovede, je to vlastně v pořádku), prohlídky historických událostí a míst (vhodné pro mnohé obory, vše vidíte 3D a můžete i začít pocity a získat zkušenosti jako lidé dříve, mohou se zde takoví lidé vyskytovat a podávat vám výklad svých příběhů), školení a praxe (můžete si vyzkoušet, jak vést firmu; zjistíte tak, jestli na to opravdu máte), můžete podniknout výlety do vzdálených zemí,
nebo také uspořádat seminář či konferenci s lidmi z celého světa a nikam nemusíte cestovat, můžete se lépe učit (podívat se např. na zvětšené molekule atd.). Na otázku, proč si vybrala právě SL pro svoji výuku IG, odpovídá Sheila Webber, že díky SL poznává nové možnosti a nové myšlení studentů, je to mezinárodní, rozvíjí u studentů nové komunikační a technické dovednosti, a také proto, že ji to jednoduše baví. Pokud SL znáte, můžete se na její místo podívat přímo v SL, zde je odkaz: http://maps.secondlife.com/secondlife/Infolit%20iSchool/23/48/21. Dostali jsme také rady, jak postupovat, pokud chceme v SL učit: sledujme akce, které se v SL dějí (semináře, konference atd.), neseďme na jednom místě a neříkejme studentům suchý výklad - použijte ukázky, nechte studenty létat, a to buď přímo, nebo v přeneseném významu, nechte je objevovat, stavět, chodit, ptát se, povídat si... Budou nadšení! Sama Sheila Webber má s takovýmto učením velmi dobré zkušenosti, které také doložila na obrázcích přímo ze SL a její výuky. Mohli jsme vidět, že student se baví, tvoří a vše tak nějak vypadalo spokojeně a v pořádku. Přednášku ukončila větou, že SL je prostředí, kde můžete opravdu vše, sama jej používá pro učení, ale samozřejmě i pro zábavu.
Zdeňka Civínová: Výsledky průzkumu využívání nových technologií v informačním vzdělávání Následoval třetí krátký příspěvek, který shrnoval výsledky průzkumu IG, představeny nám byly výsledky odpovědí na otázky používání nových technologií. Celkem bylo osloveno 15 univerzit. Zkoumáno bylo: využívání elektronického výukového prostředí - 8 z 15 využívá, nejčastěji je to pak Moodle či interní LMS, Brno navíc využívá Second Life kolaborativní prostředí - 11 z 15 využívá, nejčastější je Delicious, Flickr, Ning, FB příprava výukových materiálů - 6 z 15 připravuje, a to zejména ve flash, Adobe Activate či Power Pointu komunikace se studenty - 6 z 15, a to přes Skype, ICQ, FB, SL hodnocení znalostí - 4 z 15, nejvíce easyresearch.cz či Google Docs
podpora mobilních zařízení - 1 z 15 (opět Brno) Velmi pozitivním výsledkem bylo, že MU Brno odpovědělo na všechny zkoumané otázky kladně, že tyto technologie zkouší, zavádí a používá. Následovat měl příspěvek Olgy Biernátové Technologie a nástroje vhodné k informačnímu vzdělávání, Olga však bohužel onemocněla a nemohla přispět svými zkušenostmi. Slíbila však prezentaci, kterou časem najdete na webu IVIGu. Místo toho byl zařazen krátký příspěvek o finančním vzdělávání a o tvorbě vzoru konceptu. Michaela Dobrovská přednesla zkušenosti s tvorbou takového vzoru konceptu, konkrétně pro IV.
Poobědové zpestření Po obědě nás čekalo malé překvapení. Spojili jsme se s Ankarou, přesněji s Janem Skůpou a Ilonou Trtíkovou (ČVUT), kteří byli na konferenci o IV v Ankaře. Přes Skype nám sdělili, jak to u nich vypadá a jaká je konference.
Moderovaná diskuse Následovala diskuse, kterou moderovala Michaela Dobrovská. Ta nám prozradila, že je prozatím k technologiím skeptická a že bude ráda, když ji dokážeme, že technologie mají cenu. Vše začalo přiznáním, kdo z účastníků vlastní soukromý profil na Facebooku. Zvedl se les rukou, takže skoro všichni. Ptali jsme se také, kdo spravuje profil knihovny na FB a pár odvážlivců se přiznalo. Shodli jsme se na tom, že FB má cenu, že jej nebudeme zatracovat, ale je nutné se zaměřit na různé okolnosti. Nesmíme především uživatele nutit se do této sítě registrovat.
Další řešenou problematikou, u které jsme zůstali téměř do konce diskuse, bylo vzdělávání učitelů. Ptali jsme se navzájem na zkušenosti, jaký mají učitelé přístup k technologiím a jestli se projevuje generační problém. Někteří se vyjádřili, že učitelé mají někdy pocit, že jim něco nutíme, že jsou konzervativní a pokud něco nechtějí používat, „nedonutíme" je. Musíme prý počkat 20 let na mladou generaci. Dalším názorem bylo, že technologie jsou opravdu kvalitními nástroje, jak zefektivnit výuku. Jakub Štogr pak přišel s nápadem, že bychom tuto starší generaci měli automaticky vybavit mladými asistenty, kteří se technologiím nebrání. Častým problémem učitelů (dle jedné kolegyně z městské knihovny) prý také bývá, že se cítí velmi nejistě, když jejich učebna není plně vybavena nebo když naopak musí učit pokaždé v jiných učebnách, které se vybaveností liší a liší se i uspořádáním. Učitel pak radši volí menší zlo, než aby přemýšlel, kam dát flash disk, kde se spustí projektor a „těžších" technologiích nemluvě. Na druhou stranu to může být i výhoda, neboť učitel by neměl být zcela závislý na slidech, ale být více v interaktivitě se studenty. Tomáš Bouda pak přišel ještě s jedním problémem, a tím je nutnost investovat svůj soukromý čas při tvorbě materiálů, neboť máme stále tendence schovávat FB, Ning, Twitter atd. před vedoucími, mohou si přece myslet, že si hrajeme a nepracujeme. Musíme vedení vysvětlit, že dokud technologie nevyzkoušíme, nebudeme vědět, že jsou špatné (nebo nejsou). Připravme tedy vedení na tuto skutečnost a probuďme u nich větší toleranci.
Pracovní odpoledne Tradičně se konalo i pracovní odpoledne, kterého se ujala Petra Hornochová. Při registraci na seminář účastníci měli možnost si vybrat, která tematika je nejvíce zajímá. Dle výsledků zájmu pak komise sestavila 5 seminářů, kterých jsme se mohli zúčastnit. Na výběr bylo: Sociální sítě pro knihovny: pokročilé funkce Facebooku (vedl Petr Novák, UK) - výhody, nevýhody, alternativy, legislativní problémy - komentáře, hodnocení, tlačítko like
- propagace... Virtuální prostředí k výuce: základy Second Life (vedl Tomáš Bouda, Brno) - pojmy, avatar... - použití v knihovnách - VIAKISK Elektronické dotazníky, ankety (vedla Ladislava Suchá, Brno) - aplikace a nástroje (SurveyMonkey, Survey Gizmo, Likeex, Easyresearch, google Documents) Google aplikace (vedl Jan Zikuška, Brno) - Reader RSS, Web, Kalendář, GoogleDocs Virtuální spolupráce: nástroje pro virtuální týmovou spolupráci (vedl Martin Krčál, Brno). - Systémy pro spolupráci (Capsa, BaseCamp...) - Systémy pro publikování (Issuu, Yudu, Scribd, DocStock, Authorstream a Slideshare) Všichni účastníci se rozdělili dle zájmu do skupinek. Někteří zůstali v místnosti, jiní se naopak odebrali do počítačových učeben (SL a FB). Po skončení se všichni opět sešli v aule a proběhla krátká reflexe. Facebooková skupina si ukázala různé příklady knihoven na FB, jak pracují a jak se jim aktivita daří. Přinesli si navzájem několik rad, přednášející ukázal i různé funkce, které někteří znali, pro některé byly nové. Second Life skupina byla sice malá, ale za to s postaršími kolegy(němi), což Tomáše Boudu potěšilo. Všichni si založili avatara a podívali se do Second Life. Zkusili si teleport atd. a všichni byli moc nadšení. Prý zapřemýšlí, jak SL zužitkují pro vzdělávání. Skupina výzkumu se zabývala nástroji, které lze pro výzkum použít, a také všichni velmi ocenili, že poznali nové možnosti. Skupinka Googlu (J) si představila zlomek aplikací, které Google nabízí, nadšení zaznělo především z Google Docs a Google Earth. Honza Zikuška vše ukazoval na svém smart phonu, neboť v něm prý vidí budoucnost (či téma příštího IVIGu). Poslední skupina si představila nástroje, které slouží pro virtuální týmovou spolupráci. Všichni ocenili, že jim byly představeny nástroje jak komerční, tak ty volné a už se těší, až si je vyzkouší.
Závěr
Všichni účastníci odcházeli velmi spokojeni, s novými poznatky, dobrou náladou, motivací a také s plným žaludkem (chvála organizátorům, kteří se postarali o hladové krky). Příští konference IVIG se bude konat opět koncem září a již nyní jsou nápady na témata, kterým se lze věnovat. Nechme se tedy překvapit, které komise vybere. Štítky: informační vzdělávání, informační gramotnost, IVIG, technologie, seminář
