ZPRÁVA Z EXKURZE KONANÉ DNE 28.4.2012
Rumburk
Liberec
Knihovna Severočeského muzea v Liberci Krajská vědecká knihovna Liberec Městská knihovna Rumburk
Zpracovala: Alena Ondřejková, 1. ročník komb. studia bc. oboru INSK FF UK
Dne 28.4.2012 jsem se vypravili na odbornou exkurzi do vybraných knihoven v severních Čechách. Průvodkyněmi na akci nám byly naše kolegyně - Dana Kaizrová z Rumburka a Pavlína Rouhová z Liberce. Program byl nabitý – vždyť nás také čekala návštěva tří knihoven, ale i přes počáteční drobné zdržení, jsme vše nakonec stihli a exkurzi si, za krásného počasí, užili…
SEVEROČESKÉ MUZEUM V LIBERCI
Severočeské muzeum v Liberci bylo založeno roku 1873 jako uměleckoprůmyslové muzeum a v současnosti patří mezi největší muzea v České republice. Od roku 2001 je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Liberecký kraj. Hlavním posláním Severočeského muzea je získávání, shromažďování, trvalé uchování, evidování, odborné zpracování a zpřístupňění sbírek muzejní povahy pro širokou veřejnost. Kromě tří sbírkových oddělení – přírodovědeckého, historického a umělecko-historického zahrnuje rovněž bohatou odbornou knihovnu. Knihovna Severočeského muzea poskytuje veřejné knihovnické a informační služby. Obsahuje specializovaný fond, který zahrnuje dokumenty převážně oborového zaměření a jeho součástí je též historický fond. Knihovna vznikla pravděpodobně ve stejném roce jako muzeum, jehož je součástí. Zpočátku poskytovala cenné informace především dělníkům a 1
průmyslníkům a rovněž studentům zdejší průmyslové školy. Vlivem rychlého nárůstu sbírkových i knihovních fondů se muzeum v letech 1897-98 přestěhovalo do nové romanticko-historizující budovy navržené architektem Fridrichem Ohmannem, kde sídlí dodnes. Knihovně zde byly vyhrazeny velkorysé prostory pro studovnu a sklad. Během 2. světové války byla činnost muzea (a tedy i knihovy) utlumena. Vzácné sbírkové předměty byly uchovávány ve sklepních prostorách muzea nebo v okolních zámcích. Ke znovuotevření knihovny došlo až roku 1948. Od roku 1959 dochází k inventarizaci a katalogizaci knihovního fondu. V hlavním sále knihovny je možné nahlédnout do jmenného lístkového katalogu a věcného lístkového katalogu, které byly vedeny do poloviny 80. let 20. století. Dnes je samozřejmě možné vyhledávat publikace v elektronickém katalogu, od roku 2002 probíhá katalogizace v systému Clavius. Dosud bylo zpracováno asi 23 tisíc svazků. Pro zpřístupnění fondu periodik využívá knihovna Souborný katalog České republiky. Knihovna Severočeského muzea je rovněž zapojena do souborného online katalogu libereckých knihoven „KALIKO“. Fond knihovny obsahuje staré předlohy k řemeslným pracem všeho druhu (kovářství, ornamentika, nábytek), knihy z dějin výtvarného umění, monografie malířů a sochařů, odborné publikace o architektuře, stavitelství, ručních pracech… Z přelomu 19. a 20. století pochází i několik odborných cizojazyčných časopisů (Dekorative Kunst, Der Architekt aj.), muzejní sborníky a periodika spolků působících v Liberci a jeho okolí. Velmi významnou součástí fondu jsou aukční katalogy, katalogy výstav a světových výstav. Částečně jsou tyto publikace deponovány v umělecko-historickém oddělení. V depozitářích muzea je rovněž uloženo přibližně 1100 tzv. starých tisků vydaných před rokem 1800. Publikace z oblasti etnografie a numismatiky jsou součástí příručního fondu historického oddělení muzea. V rámci přírodovědného oddělení je k dispozici odborná literatura z oblasti botaniky, zoologie a ekologie. Z organizačního hlediska stojí v čele Severočeského muzea ředitel Mgr. Jiří Křížek. Muzejní knihovna je zařazena do oddělení „Dokumentace, informatiky a služeb“. Zdejší knihovnicí je od března tohoto roku Bc. Anna Kašparová. Knihovna nabízí své služby jak interním uživatelům – pracovníkům muzea, tak uživatelům externím, a to bezplatně. Veřejnosti je otevřena každé úterý a čtvrtek od 13 – 16 hodin. Mezi její základní služby patří zejména prezenční výpůjčky z vlastního knihovního fondu, meziknihovní výpůjční služba, bibliografické a rešeršní služby, služby reprografické či přístup na internet a do on-line katalogu knihovny. Po předchozí dohodě je možné sjednat prohlídku knihovny a jejího fondu pro skupinu více osob či pořádání krátkodobých výstav. 2
Na mne osobně prostory knihovny
velmi
zapůsobily.
Zvnějšku
budova
připomíná
novodobý zámek s věží. Uvnitř se nachází prostorná knihovna vybavena dřevěným nábytkem a vyřezávanými
stoly,
u nichž
mohou návštěvníci v klidu bádat. Výklad
zdejší
paní
knihovnice i pana ředitele muzea byl zajímavý, velmi se mi líbily i staré tisky a vzorníky s motivy koberců, květin či módy, do kterým jsme mohli nahlédnout. Krátce jsme navštívili i právě probíhající výstavu Loukamosaic (viz níže), jen mne mrzí, že jsme na prohlídku neměli více času.
Odpovědi na otázky: 1.
Kdo to byl vampýr Tobiáš?
→ Jedná se o kosterní pozůstatky, které byly nalezeny v roce 2010 v Hrádku nad Nisou a zkoumány řadou antropologů, lékařů i chemiků. Kostru objevil archeolog Mgr. Petr Brestovanský, který pracuje v „Historickém a etnografickém oddělení“ Severočeského muzea. O tělu se mluvilo jako o vampýrovi, protože byl pohřben mimo hřbitov, obličejem k zemi, s kameny u hlavy a nohou, které s největší pravděpodobností měly zabránit úniku z hrobu. 2.
Co je to „Loukamosaic“?
→ Jde o název putovní výstavy, která v Severočeském muzeu probíhala od 23. února do 6. května 2012. Autory projektu mozaikové louky sestávající se z jednotlivých květů, vytvořených dětmi i dospělými, jsou sochař Michal Bouzek a malířka Lucie Crocro. 3.
Co jsou to „vzorníky“?
→ Jsou to předlohy k různým řemeslným pracím. Ve sbírkách muzea se nachází např. soubor secesních papírových tapet s barevnými variacemi nebo sbírka návrhů ručně vázaných secesních koberců. 3
KRAJSKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA LIBEREC
Krajská vědecká knihovna v Liberci je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Liberecký kraj. Ten je rovněž hlavním sponzorem knihovny; částkou přesahující 1 milion korun přispívá do rozpočtu knihovny také Statutární město Liberec. Důvodem vícezdrojového financování je fakt, že knihovna ve městě a regionu plní hned několik funkcí: je krajskou vědeckou knihovnou s univerzálním fondem dokumentů, městskou veřejnou knihovnou s fondem krásné i populárně naučné literatury i regionální knihovnou nabízející publikace z historie a současnosti regionu. Knihovnictví má v Liberci dlouholetou tradici (první veřejná půjčovna knih zde vznikla již roku 1846). Liberec byl však v 19.století z velké části osídlen Němci, kteří se snažili bránit jakémukoli kulturnímu rozvoji libereckých Čechů. Velkým úspěchem bylo proto založení knihovny spolku Česká beseda roku 1863. V roce 1904 vznikla v Liberci první česká veřejná knihovna, která však byla v roce 1938 uzavřena. V roce 1959 pak dochází ke sloučení Krajské lidové knihovny Václava Kopeckého se Státní studijní knihovnou. Po roce 1990 se knihovna nesoucí nový název „Státní vědecká knihovna v Liberci“ začíná potýkat s nedostatkem prostor. Nakonec je rozhodnuto o výstavbě zcela nové budovy na místě Němci vypálené židovské synagogy, v klidnější části centra města, na prodloužené ose radnice a divadla. Stavba architekta Radima Kousala byla oceněna několika cenami a (po čtyřech letech) byla v březnu 2001 otevřena veřejnosti. 4
Fond knihovny je budován univerzálně a obsahuje knihy, seriály, hudebniny a mapy, průběžně jsou doplňovány zvukové, obrazové a elektronické dokumenty. Kromě nákupu a darů je fond rozšiřován i o regionální povinné výtisky (právo celostátního povinného výtisku bylo zrušeno v roce 1995). Celkový počet knihovních jednotek se pohybuje okolo 1,2 milionu, z toho je asi 230 tisíc knihovních jednotek ve volném výběru. Knihovna se dlouhodobě zabývá doplňováním historického souboru „Germanika z českých zemí“, což jsou dokumenty popisující vztahy Čechů a Němců. Součástí fondu knihovny jsou též prvotisky z období do r. 1500 a staré tisky do r. 1800. Knihovna se věnuje též publikační činnosti. Od roku 2003 vydává spolu s Kruhem autorů Liberecka čtvrtletník „Světlik“ (Svět libereckých knihoven). V loňském roce se podílela na druhém vydání knihy „Jizerské květy“ autorů M. Sekyry a O. Simma. Jde o dvojjazyčnou antologii libereckých německy píšících autorů. Druhou úspěšně vydanou knihou byla kniha s názvem „Zapomenutá velikonoční vajíčka“. Povídky na téma lidové zvyky zpracovali knihovníci z Německa, Polska a Česka. Krajská vědecká knihovna Liberec nabízí návštěvníkům možnost vyhledávat dokumenty v on-line katalogu. Kromě toho jsou ve Studijní knihovně v 1. patře k dispozici jmenný lístkový katalog, věcný lístkový katalog, názvový katalog periodik a jmenný a systematický katalog map, které slouží k dohledání dokumentů vydaných do roku 1991, které ještě nejsou zpracovány v on-line katalogu. Knihovna dále nabízí přístup k licencovaným databázím a stejně jako Knihovna Severočeského muzea je součástí projektu „KALIKO“.
5
Kromě centrální knihovny má Krajská vědecká knihovna Liberec ještě šest poboček v městských částech: Králův Háj, Kunratická, Machnín, Rochlice, Ruprechtice a Vesec. V čele knihovny stojí ředitelka Mgr. Blanka Konvalinková, zaměstnáno je zde celkem 78 zaměstnanců. Knihovna se člení na jednotlivé odbory a ty pak na tato oddělení: - Informační služba
- DTP studio a Knihařská dílna
- Studijní knihovna a periodika
- Germanika z českých zemí
- Všeobecná knihovna
- Rakouská knihovna
- Hudební knihovna
- Goethe-Institut
- Knihovna pro děti a mládež
- Britské centrum.
Knihovna je pro návštěvníky otevřena od pondělí do pátku od 9 – 19 hodin (v úterý od 12 – 19 hodin) a v sobotu od 9 – 15 hodin. Pro příchozí je volně přístupná, ve vstupní hale a ve studijní knihovně jsou přístupové body k připojení na internet (Wi-fi). Za roční poplatek (120 Kč pro dospělé, 60 Kč pro studenty a seniory a 20 Kč pro děti do 15 let) mohou návštěvníci využívat širokou nabídku služeb. Kromě prezenčních a absenčních výpůjček dokumentů z vlastního knihovního fondu, služeb rešeršních a reprografických je možné si např. po složení příslušné kauce vypůjčit i čtečku elektronických knih, či vyřídit expresní dodání kopií dokumentů objednaných v rámci meziknihovních služeb, a to do 48 hodin od podání požadavku. V knihovně se během roku koná i celá řada akcí určených široké veřejnosti, jako například koncerty, výstavy, přednášky, čtení nebo promítání filmů. V lednu tohoto roku byla Krajskou vědeckou knihovnou Liberec organizována akce s názvem „1. společenský večer aneb ples v knihovně“. Tato akce, kde kromě dvou rozdílně zaměřených kapel a jednoho „dýdžeje“ vystoupily i tři taneční soubory, se setkala s velikým ohlasem a bude pokračovat i v dalších letech. Můj komentář k návštěvě této knihovny bych shrnula do jednoho slova – údiv. Protože pocházím z města, kde se Státní vědecká knihovna tísní v nevyhovujících protorách radnice a kde zoufale chybí místo pro uskladnění nových knih, byla jsem prostory liberecké knihovny doslova nadšena. Celá stavba působí svým otevřeným prostorem velmi vzdušně, také se mi líbilo, že jednotlivá oddělení jsou vzájemně citlivě propojena schodišti. Zázemí pro zaměstnance a sklady, do kterých jsme měli možnost nahlédnout, byly též funkčně vybaveny. Velmi kladně bych hodnotila i to, že při projektování budovy bylo pamatováno na přednáškové sály, kde se konají každý měsíc zajímavé akce. Tyto sály se navíc mohou flexibilně proměňovat. Je úžasné, že se v prostorách nachází i nahrávací studio, či knihařská dílna a nechybí parkoviště v podzemí budovy. 6
Odpovědi na otázky: 4.
Jaké průkazy lze v KVKLI použít?
→
V Krajské vědecké knihovně Liberec je možné využívat 3 typy průkazů: pro vlastníky Liberecké městské karty (i držitele OPUS karty – novější verze) nebo vlastníky studentského průkazu ISIC slouží tyto po aktivaci také jako čtenářské průkazy. Ostatním návštěvníkům je knihovnou vydáván speciální čtenářský průkaz.
5.
V jakém patře KVKLI se nachází e-library?
→
E-library se nachází v prvním patře budovy – ve Studijní knihovně.
6.
Kolik poboček má KVKLI?
→
Krajská vědecká knihovna Liberec má šest poboček v městských částech: Králův Háj, Kunratická, Machnín, Rochlice, Ruprechtice a Vesec.
7.
Vydává KVKLI nějaké vlastní publikace?
→
Knihovna vydala již několik vlastních publikací, v posledních letech to byly např. knihy Zapomenutá velikonoční vajíčka (kolektiv autorů), Ještědské květy (autoři: M. Sekyra, O. Simm), Blecha Tamara (autor: F. Klimeš), Naše osada – smutné, veselé i tajemné příběhy Romů (autorka: I. Eliášová) a další… Od roku 2003 vydává spolu s Kruhem autorů Liberecka čtvrtletník „Světlik“ (Svět libereckých knihoven).
8.
Co je to „KALIKO“?
→
„KALIKO“ je zkratka označující katalog libereckých knihoven online. Tento souborný zdroj poskytuje informace o dokumentech přístupných v libereckých veřejných knihovnách. Patří zde: Krajská vědecká knihovna Liberec, Univerzitní knihovna Technické univerzity v Liberci, Lékařská knihovna Krajské nemocnice Liberec, knihovna Státního okresního archivu Liberec a knihovna Severočeského muzea v Liberci.
9.
Co je to „Euroregion Nisa“?
→
Euroregion Nisa je dobrovolným zájmovým sdružením obcí a okresů trojmezí Čech, Německa a Polska, který byl založen v roce 1991 za účelem podpory rozvoje těchto oblastí formou vzájemné, příhraniční spolupráce.
10.
Jedna ze zaměstnankyň KVKLI působí v tanečním souboru. Jakého zaměření je tento taneční soubor?
→
Jde o soubor historických tanců Villanella.
7
MĚSTSKÁ KNIHOVNA RUMBURK
Městská knihovna Rumburk je od roku 1996 příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Město Rumburk. Historie knihovnictví v Rumburku sahá až do roku 1882, kdy zpřístupněním knihovny Humboldtova spolku zde vznikla první veřejná knihovna. V roce 1922 došlo k vytvoření městské knihovny, která od roku 1994 sídlí v areálu bývalého kapucínského kláštera postaveného v letech 1683 – 1690. Je zajímavostí, že poslední mniši – kapucíni, žili v klášteře zasvěcenému sv. Vavřinci ještě roku 1950. Poté však byli vyhnáni a kláštěr postupně chátral. Po rekonstrukci provedené začátkem 90. let 20. století zde našla své zázemí právě městská knihovna, která poskytuje služby nejen občanům města Rumburka, ale i obyvatelům celého Šluknovského výběžku. Fondy knihovny jsou univerzální a čítají kolem 100 tisíc svazků knih, 6,5 tisíc zvukových dokumentů, časopisy, denní tisk. Knihovní sklady jsou trochu netradičně umístěny v podkroví klášterní budovy. Provoz je zde plně automatizován knihovním systémem Clavius - ve všech odděleních. Těmi jsou: oddělení pro dospělé čtenáře se studovnou, dětské oddělení s netradičními stupínky pro nejmenší čtenáře a hudební oddělení. V přízemí budovy se také nachází společenský sál sloužící pro pořádání koncertů a dalších společenských událostí, grafický kabinet, kde se konají umělecké výstavy a v podzemí klášterní kavárna. V čele knihovny stojí ředitelka Květoslava Candríková. V oddělení pro dospělé čtenáře, v dětském a hudebním oddělení je pak zaměstnáno pět knihovnic a jedna ekonomka.
8
Knihovna má v současnosti přes 3 tisíce registrovaných čtenářů, ale jak už bylo zmíněno výše, slouží obyvatelům celého regionu, ročně zde zavítá kolem 30 tisíc osob. Ti dospělí mohou Městskou knihovnu v Rumburku navštívit v pondělí a v pátek od 9 - 17,30 hodin, v úterý a ve čtvrtek od 13 – 17,30 hodin a v sobotu od 8 – 11 hodin. Kromě prezenční a absenční výpůjční služby nabízí knihovna uživatelům přístup na internet, meziknihovní výpůjčky, rešeršní a kopírovací služby. Pamatováno je zde i na nevidomé a slabozraké občany, kteří mohou ve zdejším Hudebním oddělení využívat speciálně upravený počítač s přístupem na internet. Návštěva Městské knihovny Rumburk byla pro mne zajímavá tím, jak se odlišovala od předchozích dvou knihoven. Zdejší prostory sice nebyly tak rozsáhlé jako v libereckých knihovnách, ale zato působily „domácky“, a to i díky srdečnému přijetí paní ředitelky, ze kterého bylo cítit, že je na knihovnu a na to, co zde vybudovali, opravdu hrdá. „Třešničkou na dortu“ celého programu byla pak návštěva nádherné Loretánské kaple v sousedství knihovny.
Odpovědi na otázky: 11.
Kde jsou umístěny sklady MkR?
→
Sklady knihovny jsou umístěny v rozsáhlém podkroví.
12.
Kolik návštěvníků projde ročně knihovnou?
→
Knihovnou projde ročně kolem 30 000 návštěvníků.
13.
Jaká částka je stanovena za knihovní jednotku u III. upomínky?
→
III. upomínka je zpoplatněna částkou 22 Kč.
14.
Kterému řádu původně náležel objekt kláštera?
→
Klášter původně náležel řádu kapucínů. 9
Zdroje: Mapa severních Čech: http://www.baumit.cz stránky Krajské vědecké knihovny Liberec: http://kvkli.cz stránky Městské knihovny Rumburk: http://www.mkrbk.cz stránky Severočeského muzea Liberec: http://www.muzeumlb.cz stránky Týden v Libereckém kraji: http://www.tydenvlk.cz/zpravy-3/8203-ostatky-vampyratobiase-lide-uvidi-po-cely-rok stránky Wikipedie: http://cs.wikipedia.org/wiki/Euroregion_Nisa vlastní fotografie a poznámky
10
